Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 3. (1) Zbožím výstrojným se rozumějí všechny předměty obchodu zbožím výstrojným, upotřebované k odívání, vyrobené šitím nebo jiným způsobem, jako na př. límce, manžety, závoje, prošívané pásy, nákrčníky, šité nebo sestehované náběry a pod. a výstrojné prádlo.

   (2) Ke zboží výstrojnému patří též nášivky saz. čís. 273 konfekcionované s krajkami nebo výšivkami, výstrojné (stávkové, háčkované) předměty fantasijní (na př. stávkové kapuce s hedvábnými smyčkami), jakož i předměty obchodu zbožím výstrojným, konfekcionované jiným způsobem (na př. závoje z hedvábného tylu jako zboží metrové s chomáčky z hedvábných ženilek, připevněnými na drátu, nebo s nalepenými aksamitovými kotoučky, přišitými greloty, cetkami a pod.).

   (3) Fantasijními předměty uvedenými v předchozím odstavci se rozumí pouze fasonové zboží určené k odívání; ostatní vystrojené fantasijní předměty ze zboží stávkového a pleteného se projednávají jako jiné šité věci saz. čís. 274.

   (4) O projednávání konfekcionovaného zboží stávkového a pleteného viz 4 a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI, dále 3. odstavec 12. vysvětlivky V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (5) Šaty a klobouky pro loutky z textilií se projednávají jako zboží výstrojné.

   (6) Za prádlo výstrojné se pokládá vedle obyčejných límců, manžet a náprsenek všechno prádlo vypravené krajkami, náběry, ozdobnými smyčkami, výšivkami, ozdobnými obrubami atd., u něhož tato úprava nemá ráz podřadného lemování, nýbrž ráz zvláštního výstroje.

   (7) K prádlu výstrojnému patří na př. ženské košile, prací spodničky, noční kazajky, povlaky na podušky a pod., s volány z krajek, s náběry, smyčkami atd., tak zvané krajkové kapesníky, náprsenky (chemisetty) vyšívané nebo ozdobené náběry a pod.

   (8) Papírové prádlo (límce, manžety, náprsenky) s tkaninami na líci nebo s podložkami nebo vložkami z tkanin, saz. čís. 299; prádlo z celuloidu, též spojené s tkaninami, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 361.

1. 4. (1) Jinými šitými věcmi se rozumějí všechny šité nebo jinak konfekcionované (lepené atd.) předměty, které nejsou šatstvem, prádlem a výstrojným zbožím ve vlastním smyslu, jako na př. bandáže, plněné polštáře, povlaky na nábytek, obsazené koberce, záclony, prapory (bez tyčí), slamníky, matrace, prošívané pokrývky, sachety, pouzdra na rukavice a kapesníky atd., nejsou-li v sazebníku výslovně jmenovány nebo přikázány vysvětlivkami jiným sazebním třídám, jako na př. zboží obuvnické, sedlářské, brašnářské a pod. z látek nebo spojené s látkami, deštníky, hasičská vědra, lisovací plachetky, pytle.

   (2) Při plněných peřinách, matracích, polštářích a slamnících se projednávají dvě třetiny váhy podle výplně (na př. kroucené žíně, saz. pol. 239a)) a jedna třetina jako jiné věci šité podle látky tvořící povlak. Ustanovení toto neplatí však pro menší polštáře (toaletní, vonné, šicí polštáře atd.), výplně pokrývek nebo pouhé vatování. Dovážejí-li se polštáře s vnějšími (druhými) snímatelnými povlaky, projednají se tyto povlaky zvláště.

1. 5. (1) Textilní zboží pouze přistřižené se projednává jako příslušné tkaniny.

   (2) Je-li však textilní zboží podle fasony přistřiženo a zároveň šito nebo obdrželo-li jinakým dalším zpracováním tvar k potřebě způsobilý nebo je-li opatřeno dalšími přídavky, patří do saz. čís. 274.

   (3) O konfekční přirážce u tkanin, jež jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, viz 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

   (4) K třásním přitkaným nebo sestávajícím z nití tkaniny — i když jsou mezi sebou vázány — se nepřihlíží; naopak se projednávají tkaniny s třásněmi navázanými nebo přišitými (přistehovanými) podle saz. čís. 274; viz též 5. vysvětlivku k saz. čís. 237.

   (5) Konfekční zboží saz. čís. 274 a jeho části se projednávají, jsou-li úplně rozpárány, jako přistřižené, jsou-li však jenom částečně rozpárány, jako hotové

1. 6. 1) Při zařaďování konfekcí složených z látek zatížených různým clem se bere za základ při mužské (chlapecké) konfekci, prádlu a jiných šitých předmětech hlavní součástka, při ženské (dívčí) konfekci a zboží výstrojném (prádle výstrojném) však součástka podrobená nejvyššímu clu.

   (2) Hlavní součástkou bývá zpravidla látka převládající na líci. Je-li základní látka na líci proti výstroji významu podřadného, je pro projednávání rozhodujícím výstroj. Nelze-li podle toho určit hlavní součástku, vezme se z těch látek, mezi nimiž je hlavni součást pochybná, za základ pro vypočítám cla látka zatížená nejvyšším clem.

   (3) Je-li zjištěna hlavní součástka a je sporná jen položka, do níž tato součástka patří, použije se vyšší sazby.

   (4) Při zařaďování ženské (dívčí) konfekce a zboží výstrojného se nehledí na to, vyskytuje-li se součástka zatížená nejvyšším clem a tvořící základ projednání, ve větším nebo menším rozsahu a bylo-li jí užito na líci nebo na rubu konfekčního kusu.

   (5) Za všech okolností zůstanou nepovšimnuty při veškerém konfekčním zboží zcela bezpodstatné přídavky, které vzhledem k ceně a účelu upotřebení předmětu nemají ráz zvláštní přípravy, po příp. výzdoby (na př. kartáčové šňůrky, pouhé lemování na okrajích nebo jednotlivé prýmky a pod.).

   (6) O zboží kožešnickém spojeném s textilním zbožím viz saz. čís. 346.

   (7) Konfekční zboží saz. čís. 274 může být spojeno také s hmotami nepatřícími k látkám textilním, neztrácí-li tím ráz konfekčního zboží tohoto saz. čísla. Jinak se projedná podle všeobecných pravidel o zařaďování složeného zboží. Tak se projednávají na př. pláště pro automobilisty z kůže s podšívkou z bavlněné látky jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. pol. 342a), rukavice z vlněného zboží stávkového s koženým vyložením na dlani jako zboží stávkové saz. pol. 33c), jezdecké kalhoty z látky s koženým vyložením podle saz. čís. 274.

   (8) Obnošené šatstvo, prádlo a podobné konfekční zboží se projednává jako nové, není-li osvobozeno od cla podle ustanovení celního zákona.

Ke všeobecným poznámkám k saz. třidě XXII až XXVI.

(1) Kovovým vláknům jsou na roveň postaveny též leonské dráty a leonské předivo. Textilní látky obsažené v leonských předivech zůstanou při projednávání textilního zboží nepovšimnuty.

(2) U stávkového zboží, které se projednává podle 3. odstavce 12. vysvětlivky V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV jako krajky, po případě jako konfekce z krajek, nutno dbát všech ustanovení pro stávkové zboží, uvedených ve 4. a 5. všeobecné poznámce.

(3) Za jednoduché obruby ažurové (obruby s průlomkem položebříčkovým nebo s průlomkem žebříčkovým) se pokládají jenom ony, v kterých má průlomek v prostředku otvory, jež nejsou ani zkříženy nitmi, ani přerušovány vřaděnými obrazci. Za vřaděné obrazce se nepokládají hvězdicové útvary z nití, t. zv. pavouci, vzniklé na místech zkřížení jednořadých průlomků; rovněž se nepřihlíží k tomu, byly-Ii ve tkanině okraje otvorů vyplněných pavouky obšity, aby se nepáraly.

1. XXVII. Zboží kartáčnické a řešetářské.

   Saz. čís. 275.

   Kartáčnické zboží obyčejné, t. j. zboží z neupravených štětin (též z náhražek štětin), ze slámy, piasavy a z jiných látek rostlinných, též vystrojené nebarveným, neleštěným nebo nelakovaným dřevem nebo železem.

   1. 1. (1) Zboží kartáčnické se projednává podle saz. čís. 275 jen tehdy, je-li vyrobeno ze štětin dále neupravených, t. j. štětin barvy přírodní (černé, šedé, hnědé, žluté atd.) — nikoli však ze štětin plavých (bělavých), bílených, barvených, hlazených nebo štěpených. Příměs hrubých chlupů je přípustná. Rovněž patří do saz. čís. 275 kartáčnické zboží vyrobené z nebarvených živočišných náhražek štětin (z brků, z odpadků kostice nebo z odpadků rohu atd.) nebo z rostlinných látek, též jsou-li tyto rostlinné látky bílené nebo barvené, jako aloová vlákna, piasavová vlákna, tráva siamská, sláma, sláma rýžová, kořínky vřesové (trebbia), kořínky rýžové atd.

      (2) Kartáčnické zboží zakryté, t. j. kartáčnické zboží vyrobené ze štětin dále neupravených a opatřené obrubou ze štětin plavých (bělavých), bílených, barvených a pod. dále upravených, patří do saz. čís. 276.

   1. 2. (1) Otýpky slámy cirokové, saginové (sláma svázaná lýkem ve větší svazky, jak tomu bývá obvykle u zásilek tříděné slámy), saz. čís. 61.

      (2) Košťata proutěná, košťata březová a pod., saz. čís. 347.

   1. 3. (1) Do saz. pol. 275b) patří jenom hrubé štětce ze hmot jmenovaných v 1. vysvětlivce. Výstrojem ze železa je též výstroj ze železa pocínovaného nebo pozinkovaného.

      (2) Sem patří obyčejné štětce ruční, natěračské, štětce na patronování, štětce kotoučovité, zednické štětky a pod., též podložené (podvázané) korkem.

   1. 4. Do saz. pol. 275c) náležejí všechny kartáče a košťata ze hmot jmenovaných v 1. vysvětlivce, vyjma košťata přikázaná do saz. pol. 275a); dále kartáče k čištění hadic ze železného drátu se štětinami přeslenovitě zapuštěnými, dále neupravenými, jakož i všechny kartáče válcovité a kartáče k čištění lahví pro strojní použití, bez zřetele na hmotu, z níž jsou vyrobeny. Rovněž sem patří zcela obyčejné oprašovače z peří.

   Saz. čís. 276.

   Kartáčnické zboží výslovně nejmenované (mimo drátěné kartáče k technickým účelům), vystrojené.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 276 patří všechno zboží kartáčnické, které je vyrobeno ze štětin nebo jejich náhražek, dále upravených (plavých [bělavých], bílených, barvených, hlazených, štěpených), nebo z chlupů, per, železných a kovových drátů (mimo drátěné kartáče k technickým účelům), z vláken skelných, nití, nylonu a podobných umělých hmot atd., vystrojené hmotami všech druhů v to počítaje dřevo nebo železo nebarvené, neleštěné nebo nelakované; rovněž sem patří všechno obyčejné kartáčnické zboží, vystrojené dřevem, železem nebo jinými hmotami barvenými, lakovanými, hlazenými atd.

      (2) Sem patří vedle jiného zboží: oprašovače, smetáky z per a podobné zboží z peří (vyjma z upravených per pavích, pštrosích nebo jiných ozdobných per) nebo z chlupů; košťata a kartáče (na koberce) z rýžové slámy a pod. s dřevěnými násadami pokostovanými, barvenými nebo lakovanými; kartáče z rýžové slámy a pod., svázané ve svazečky; kartáče třecí (k frotování), rukavice třecí, kartáče na způsob rukavic, ze štětin, ze žíní nebo z podobných hmot, spojené s tkanými nebo stávkovými látkami nebo zhotovené z hrubých tkanin a posázené štětinami, žíněmi nebo jinými chlupy, kartáče na vlasy, též ze železného nebo kovového drátu; kartáče na koně, též spojené s tkaninami; smetáky na koberce, strojky na zametání koberců, kartáče na parkety, též mají-li nepodstatné součástky z kaučuku, prýmkářských šňůr, kůže nebo vycpávek; kartáčky na zuby a na nehty (ze štětin nebo z chlupů); všechny štětce vyjma hrubé štětce atd. projednávané podle saz. pol. 275b). Kartáčnické zboží výslovně nejmenované se zařaďuje podle hmoty výstroje. U oprašovačů z per a u kartáčů z rýžové slámy se nepřihlíží k nálevkovitým obalům nebo k povlakům z kůže, voskovaného plátna nebo tkanin, jež zakrývají upevňující šňůry.

      (3) Na kaučukové podložky u drátěných kartáčů na vlasy se pohlíží jako na výstroj. Oprašovače z neupravených per pavích, pštrosích a pod., saz. pol. 276c). Upravená ozdobná péra, pouze volně navázaná na hůlkách, saz. čís. 263.

      (4) Drátěné kartáče a drátěná košťata k účelům technickým, saz. čís. 466; třecí polštářky (mycí houby povlečené tkaninami), jako jiné věci šité saz. třídy XXVI.

      (5) Ozdoby na klobouky, tak zvané kamzičí štětky (brady) z chlupů kamzičích, jezevčích nebo z podobných chlupů, pak žíněné chocholy (též chocholy z buvolích chlupů), saz. čís. 232.

      (6) Mykací kartáče pro kloboučníky, z drátu z obecných kovů (obyčejně kličkovitě stočeného), který se před upotřebením rozřízne, a jiné kartáče z drátu z obecných kovů k technickým účelům, saz. třída XXXIX.

      (7) Kartáče na klobouky (ke hlazení klobouků) ze dřeva povlečeného aksamitem, saz. čís. 360, po příp. saz. pol. 362b).

      (8) Kartáče z jehněčí kůže (dřevěné destičky s rukojetí, povlečené srstnatou jehněčí nebo podobnou koží, vydělanou kamencem, k otírání obuvi, nábytku a pod.), saz. čís. 342.

      (9) Leštiče na obuv z plstěných proužků seřaděných v plechových nebo dřevěných objímkách, jako zboží plstěné podle povahy hmoty; zboží toho druhu z kůže jako zboží kožené.

   1. 2. Jemnými štětci (pozn. 2) jsou všechny štětce, které nepatří do saz. pol. 275b).
   2. 3. (1) Přesahuje-li u kartáčů a pod. výprava drahými kovy pouhý výstroj, projednají se kartáče a pod. podle saz. třídy XLIII.

      (2) Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564 až 568.

   Saz. čís. 277.

   Hotová dřevěná síta se dny z dřevěného pletiva nebo ze železného drátu; dřevěná dna k sítům.

   (1) Sem patří pouze síta, jejichž okraj (postranní plochy, luby) je ze dřeva a jejichž dna jsou z dřevěného pletiva nebo ze železného drátu.

   (2) Dřevěnými dny k sítům jsou pouze pletiva ze dřeva, loubků, kořenů a pod., vyrobená ve tvaru okrouhlém či hranatém nebo přistřižená do tvaru sítového dna, jež mohou být též opatřena závlačkami k připevnění do lubů.

   (3) Dřevěná síta sem patřící mohou být rovněž jako dřevěná dna k sítům barvená, mořená, pokostovaná atd.

   (4) Pletiva z dřevěných loubků na dna k sítům, v kusech nepřizpůsobených nebo jako metrové zboží, saz. pol. 281b).

   (5) Dřevo na síta (upravené, též jen ohýbané) a dřevěné obruče na síta (luby), podle bližší povahy jako dřevěné zboží saz. třídy XXXIV.

   Saz. čís. 278.

   Řešetářské zboží výslovně nejmenované.

   (1) Nezáleží na tom, jsou-li okraje nebo postranní plochy sít ze dřeva, ze železa nebo z obecného kovu. Je-li použito více hmot jmenovaných v jednotlivých položkách, projednává se zboží podle hmoty zatížené vyšším clem.

   (2) Do saz. pol. 278a) patří též dřevěná síta se dny z drátěných pletiv z obecných kovů, pak síta s postranními plochami ze železa, též opatřená dny z pletiv ze železného drátu.

   (3) Dřevěná síta se dny ze železného drátu, saz. čís. 277.

   (4) Kovová síta z dírkovaných plechů atd. se projednávají podle povahy hmoty, saz. třída XXXVIII a XXXIX.

   (5) Síta se dny ze zlacených nebo stříbřených drátů ze železa nebo jiných obecných kovů, saz. čís. 486, po příp. 522.

1. XXVIII. Zboží ze slámy, rotanu, lýka, loubků a podobných hmot, nejmenované v jiných sazebních třídách.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: obyčejný rotan, upravený (saz. čís. 279), hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (saz. čís. 280), pletené zboží výslovně nejmenované a zboží košikářské (saz. čís. 281—283); klobouky z pletiv, jakož i vějíře patří do saz. třídy XXVI.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXVIII.

   Sem patří též v jiných saz. třídách nejmenované zboží ze sítin, z kručinky, travin, kokosových vláken, luffy, palmových listů a palmových žeber, vláken piasavy, proutí, rákosu, odpadků obyčejného rotanu, kořenů, pak ze všech ostatních rostlinných hmot upotřebitelných k pletení, vyjma textilní vlákna (bavlnu, čínskou kopřivu, len, konopí, jutu, manilské konopí atd.), pokud níže uvedené vysvětlivky nepřipouštějí spojení s těmito hmotami.

   Saz. čís. 279.

   Rotan obyčejný (španělský neboli východoindický rákos), upravený.

   1. 1. Obyčejný rotan oloupaný, surový (peddig), patřící do saz. čís. 279, je rotan zbavený pokožky, listí, ostnů a lepkavé šťávy tím, že byl oškrábán nebo ohlazen na zvláštních strojích, štípán, hoblován nebo trhán; nemá již přírodního povlaku surového rotanu obyčejného a nevypadá tudíž jako polévaný glazurou nebo lakovaný. Oblé odřezky v podobě dlouhých třísek, vzniklé štípáním, hoblováním a trháním rotanu, mající na sobě dosud lesknoucí se pokožku, jsou štípaným rotanem tohoto saz. čísla. Odpadky vzniklé tímto zpracováním surového rotanu (na př. k drhnutí) patří do saz. čís. 136; jsou-li svázané v klubka (věchty), saz. čís. 279.
   2. 2. (1) Do saz. čís. 279 patří též bílený rotan, jejž lze poznat podle bledého, plavožlutého zabarvení, dále rotan se vpálenými skvrnami a valosin (umělá kostice z rotanu napuštěného roztokem kaučuku).

      (2) Přiříznutým rotanem se rozumí také rotan okulacený, zbavený hran, přišpičatělý, též vrtaný, na př. zuby do tkalcovských paprsků. Podle saz. čís. 279 se projednávají též odměřeně řezaná stébla slámy k srkání nápojů. Stébla odměřeně řezaná ve svazcích (surovina k výrobě slaměných stuh), saz. čís. 61.

      (3) Obyčejný rotan surový, přiříznutý na délku hole, saz. čís. 136.

      (4) Řezaný rotan (španělský rákos), povlečený papírem, saz. pol. 356c).

   Saz. čís. 280.

   Hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (pokrývky na vozy a podobné věci), nebarvené nebo barvené.

   (1) Jako pokrývky na podlahu a pokrývky na vozy se projednávají jen pokrývky, které podle své zevnější povahy jsou výlučně určeny k upotřebení na podlahu a na vozy, nejsou spojeny s jinými hmotami než s hmotami jmenovanými v saz. třídě XXVIII a jsou hrubě zpracovány Pokrývky na podlahu (rohožky) s povrchem ježatým na způsob kartáče, tak zvané pokrývky velurové, nepokládají se za pokrývky hrubě pracované, a patří tedy jak surové, tak barvené, do saz. pol. 281b). Rovněž patří pokrývky na podlahu a rohožky z lýka, ze sítin atd. do saz. čís. 281, jsou-li olemovány nebo podloženy tkaninami nebo i zpracovány s jinými předivy (motouzy, přízí atd.) nebo též jsou-li volně ovinuty nitmi z přediv, třeba jen na jednotlivých místech, aby držely pohromadě.

   (2) Pokrývky zhotovené z odpadků surových a barevných, nemající však na lícní straně znatelné zbarvení, projednávají se jako nebarvené.

   (3) Do saz. čís. 280 patří mimo jiné: obyčejné rohožky k otírání obuvi, pokrývky na podlahu, hrubé rohože, pokrývky na vozy a pod., z lýka, sítin, travin, rákosu, loubků, odpadků obyčejného rotanu, slámy (též kručinky a vláken piasavy), kořenů atd.; dále štukatérská pletiva (nebo rohože) z rákosu, též vázaná motouzy nebo drátem.

   (4) Jemnější pokrývky na podlahu a jemnější rohože, pokrývky stolní a pod., ze hmot shora jmenovaných, též jsou-li spojeny s jutou, manilským konopím a podobnými rostlinnými předivy, patří do saz. pol. 281b); převládají-li v nich tato přediva, do saz. čís. 218.

   (5) Rohože ze sítin a pod. připouštějící pro své pečlivější provedení též jiné použití než jako pokrývky na podlahu nebo na vozy, na př. jako zahradní stány na ochranu proti slunci, jako okenní svinovací záclony, obložení stěn, ke kartonážní výrobě jemných košů, jakož i všechny rohožky vzorkovaně pletené ze hmoty surové i barvené, patří do saz. pol. 281b).

   (6) Kokosové koberce, pokrývky a rohožky, viz 6. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 218.

   Saz. čís. 281.

   Pletené zboží výslovně nejmenované.

   1. 1. (1) Do saz. pol. 281a) patří ono hrubé, obyčejné zboží, které je vyrobeno většinou z méněcenné hmoty, jako ze sítin, rákosu, slámy atd. a jehož se používá pro potřebu v domácnosti nebo v živnostech. Lýka, vlákna fibrová, kokosová atd., spletená do copů nebo pouze na způsob provazců stočená atd. jen k usnadnění dopravy, se projednávají podle saz. čís. 61. Přediva, jakož i provazy, provázky, šňůry k balení, též provázky pletené na pletacím stroji k výrobě rohožek na otírání nohou, viz saz. čís. 219.

      (2) Do saz. pol. 281a) patří mimo jiné: hrubě pracované úly a pekařské košinky (okříny, ošatky), vyrobené ze slámy atd. pouze stočené nebo skroucené, lýkem nebo proutím spojené; koše ruční, koše k balení, nůše, obyčejné, hrubě pracované z lýka, rákosu, neoloupaného rotanu (španělského rákosu), odpadků obyčejného rotanu atd. (nikoli však z dřevěných loubků, proutí, kořenů a pod.), nepodšité, bez popruhů a bez pásů a spojené pouze se dřevem; obaly na láhve (kukly na láhve nebo šešule a pod.) ze slámy, rákosu atd., též vázané motouzem; obyčejné ruční brašny pro řezníky atd. (krosny, košíky); vložky do bot a jiné zboží z luffy, pouze přistřižené; hrubá obuv (trepky) a podešve, jakož i nárty, přistřižené, z hrubého slaměného pletiva atd.; obyčejné talíře (šálky, mísy) ze slámy atd.; návěštní koše a kotouče atd.

      (3) Kukly na láhve, dovážené s lahvemi k jejich ochraně za dopravy, jsou beze cla.

      (4) Viz též saz. čís. 282 (košikářské zboží).

   1. 2. (1) K saz. pol. 281b). Niti z manilského konopí nebo z vláken aloe nebo z přediv, vpletené, vetkané, provlečené za tím účelem, aby pouze upevňovaly jednotlivé části pletiva mezi sebou, na př. stehy šitých stuhových pletiv a pod., se nepokládají za přediva taková, jež by odůvodňovala projednávání zboží podle saz. pol. 281c). Pletiva toho druhu se projednávají podle jinaké své povahy. Rovněž se nepřihlíží k háčkům, ouškům, knoflíkům, smyčkám a k podobným nepodstatným přídavkům ani k osnovním nitím z příze u pokrývek, rohožek, záclon a pod. tehdy, jsou-li toliko k tomu, aby zprostředkovaly vazbu, a nejsou-li na lícní straně viditelny. Jsou-li však k jmenovanému zboží přimíšena jiná přediva v takové míře, že zboží nelze již vzhledem k povaze považovat za zboží z lýka. ze sítin atd., projedná se podle povahy těchto přediv. Pokrývky skládající se ze stejně velikých vrstev různých hmot se projednávají podle hmoty zatížené nejvyšším clem.

      (2) Podle toho patří mimo jiné do saz. pol. 281b): všechno zboží saz. pol. 281a) spojené s jinými obyčejnými hmotami než se dřevem, nebo zboží barvené, mořené, pokostované, leštěné atd., dále úplety a tkaniny na způsob stuh, lemů a krajek k výrobě klobouků, zboží košikářského atd.; pak prýmky, svitky, třapce, růžice, šňůry a pod., z lýka, sítin, travin, kokosových vláken, palmových listů a palmových žeber, rákosu, loubků, odpadků obyčejného rotanu, ze slámy (též kručinky a piasavy), z vláken kořenů a podobných rostlinných látek k pletení (vyjma z předivových vláken); rohože do koupelen ze sítin atd., též tak zvané čínské nebo japonské rohožky, i když mají osnovu ze samé příze, pokud není viditelná na povrchu; sušené květiny a listy (cykasové, myrtové ratolesti, palmové listy a pod.), jakož i přírodní listy, bronzované, lakované, velutované, slídou povlečené atd.; dále listy, které, preparovány chloridem vápenatým, glycerinem atd., podrží svou přírodní ohebnost; pokrývky na podlahu a rohože (plachty na vozy) z lýka, ze sítin atd. (vyjma zcela hrubě pracované pokrývky na podlahu a rohože patřící do saz. čís. 280), pak pokrývky a rohože, jsou-li lemovány nebo podloženy tkaninami nebo zpracovány s předivy (s přízí nebo s motouzem) nebo jsou-li pouze na jednotlivých částech volně ovinuty nitmi, aby držely pohromadě; jiné výslovně nejmenované pokrývky (pokrývky stolní, nábytkové a pod.) z lýka atd., též jsou-li nitmi pouze vázány nebo jsou-li lemovány nebo podloženy hrubými tkaninami; koše a ruční brašny (úly, koše k balení, nůše, krosny, košíky a pod.) ze slámy, lýka atd. s hrubými, obyčejnými popruhy, obloženými dny, povlaky atd.; obuv ze slámy, lýka, luffy atd., s motouzy, lemováním nebo s podložkami z látek tkaných a stávkových nebo z plsti, dále vložky do bot ze slámy, lýka, luffy atd. s lemováním z textilií (vložky toho druhu do bot, obložené textiliemi na jedné straně, se projednávají podle saz. pol. 281c)—d), vložky obložené na obou stranách však podle saz. čís. 274); pletiva z obyčejného rotanu, z dřevěných loubků a podobná pletiva na nábytek, síta, vozové korby a pod., jakož i jiná pletiva z jemného rákosu; záclony z rákosu, též záclony z kousků obyčejného rotanu, navlečených na provázcích, nebo spojené s navlečenými skleněnými perlami.

      (3) Všechno toto shora uvedené zboží smí být též spojeno s obyčejnými hmotami, nesmí však být provlečeno nebo propleteno ani nitmi ani žíněmi ani kovovými nitmi, jestliže to není výslovně výjimkou dovoleno, rovněž nesmí být spojeno s jemnými nebo s velmi jemnými hmotami. Kokosové koberce, pokrývky a rohožky, i když mají povrch kartáčovitý (t. zv. velurové pokrývky), patří do saz. pol. 218a).

      (4) Kytice a věnce z čerstvých nebo ze sušených okrasných květin a listoví, saz. čís. 54 nebo 55; s manžetami nebo pod. z papíru, saz čís. 299; ve spojení s jemnými hmotami, saz. pol. 281c); s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 281d); spojené podstatnou měrou s umělými květinami nebo s listy ze zboží tkaného a stávkového, saz. čís. 261; s ozdobnými pery, saz. čís. 263.

      (5) Vějíře ze slámy, saz. čís. 271.

      (6) Klobouky z luffy, saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.

      (7) Stolní pokrývky, nástěnné pokrývky nebo rohožky, z dřevěných tyčinek spojených motouzy nebo nitmi nebo nalepených na tkaninu, viz vysvětlivky k saz. čís. 358 a 359.

   1. 3. (1) K saz. pol. 281c) a d). — Úplety ze slámy, z lýka atd., spletené s napodobenými stuhami (sparteriemi) z přediv nebo se stuhami, ženilkami atd. z textilních látek nebo s plstěnými pruhy tou měrou, že převládají napodobené stuhy z přediv nebo textilní látky, projednávají se jako zboží textilní. Stužkové zboží toho druhu sešité nebo na sebe našité atd. patří do saz. třídy XXVI.

      (2) K pletenému zboží velmi jemnému saz. pol. 281c) patří úplety (sparterie) a zboží z úpletů, vyrobené z lýka, ze slámy a pod. a setkané s hedvábnými nebo s jinými předivy tou měrou, že přediva jsou na lícní straně viditelná nebo že jednotlivé niti tvoří výzdobný nebo stehový efekt (přitom je však nutno mít na zřeteli, že hedvábí naplocho vyválené na způsob stuh, tak zvaná hedvábná sparterie, se nepokládá za předivová vlákna, nýbrž za zboží stuhové); pak všechny úplety provlečené nebo propletené žíněmi nebo kovovými nitmi nebo úplety spojené s jemnými hmotami, nejsou-li košikářským zbožím saz. pol. 282b).

      (3) Do saz. pol. 281c) patří na př.: stuhy, lemy, úplety, tkaniny, krajky atd., ze slámy a pod., povahy nahoře uvedené; pokrývky, rohože a záclony toho druhu s hustou, na lícní straně viditelnou osnovou z nití z přediv; kloboučky pro loutky, klobouky pro koně (ochrana koní proti slunci) ze slámy atd., s tkanicí k uvázání, s povlaky na uši ze zboží tkaného a stávkového (vyjma z hedvábí); rukavice na drhnutí z luffy, podšité nebo lemované tkaninami (vyjma z hedvábí); obuv ze slámy atd. spojená s jinými jemnými hmotami, než které jsou pod b) dovoleny; slaměnky přírodní (immortelky a j.) podložené papírem, též spojené s předivy; slaměné lesklé desky podložené tkaninami.

      (4) Klobouky (též čepice) ze slámy atd., dále toho druhu dna, střechy nebo štítky ke kloboukům, jakož i pletené a pod. kotouče, desky k slaměným kloboukům, saz. třída XXVI.

      (5) Sparterie z přediv, viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV.

   1. 4. Do saz. pol. 281d) patří mimo jiné: pletiva ze slámy atd. a zboží z nich (vyjma zboží košikářské), provlečené, propletené hedvábnými stuhami, hedvábnými ženilkami, hedvábnou sparterií a pod.; kytice a věnce z čerstvých nebo ze suchých okrasných květin nebo listoví, pouze nepatrně zdobené manžetou, smyčkou nebo pod. z hedvábí, krajek, výšivek na textilním zboží nebo umělými květinami nebo upravenými ozdobnými pery; jsou-li však manžety nebo stuhy na těchto kyticích a věncích pouze volně připevněny nebo kolem nich ovinuty, mohou být projednány zvlášť.

   Saz. čís. 282.

   Zboží košikářské (též z vrbového proutí upletené).

   1. 1. (1) Do saz. pol. 282a) patří košikářské zboží hrubě pracované ze surových, neoloupaných nebo oloupaných březových a jiných prutů nebo z vrby košikářské, dřevěných loubků, kořenů a pod. (nikoli však ze slámy, rákosu, obyčejného rotanu atd.), jako na př. koše na ovoce, na láhve, ruční koše, koše k balení, koše cestovní, dopravní, pobřežní koše, košatiny na vozy, koše na prádlo a pod.; vrše, opálky na píci a jiné, surové, spojené pouze se dřevem, železem nebo jiným obecným kovem.

      (2) Obyčejné zboží košikářské s obyčejnými popruhy, provazy a pod. nebo vyložené na dně hrubými, nevzorkovanými surovými tkaninami lněnými, konopnými nebo jutovými není vyloučeno z projednávání podle saz. pol. 282a); povlaky z tkanin právě jmenovaných, i když kryjí pouze část zboží (jako na př. koše proutěné, jejichž víko je potažené surovou plachtovinou), podmiňují projednání podle saz. pol. 282b).

      (3) Hrubé koše k balení, nůše a podobné koše z rákosu, ze slámy, z obyčejného rotanu atd., saz. čís. 281.

   1. 2. (1) K jemnému zboží košikářskému saz. pol. 282b) patří všechno zboží košikářské barvené, mořené, lakované i ostatní zboží košikářské jemně pracované, tedy také surové; pak zboží košikářské spojené s jinými obyčejnými hmotami, než jsou dovoleny u saz. pol. 282a), nebo spojené s jemnými hmotami, též povlečené tkaninami, jež nepatří k velmi jemným hmotám, dále hračky pro děti z pletiv košikářských, také spojené s hmotami obyčejnými nebo jemnými.

      (2) O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.

   1. 3. (1) Do saz. pol. 282b) patří na př.: koše na květiny, koše ruční, koše na papír, košíky nástěnné a pod.; košikářské zboží fantasijní a jiné, z peddigu nebo z pletiv, též s provlečenou sparterií bavlněnou nebo lněnou, s koženými řemínky, celuloidovými proužky, nepravými leonskými předivy a s jinými jemnými hmotami; kostry krejčovských panen, klepačky na šaty, držátka na noviny a pod. z obyčejného rotanu; nábytek košikářský, při němž převládá proutěné pletivo na lícní straně (viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360); porcelánové misky (japonské, čínské) opletené na zevní straně jemným pletivem; zboží ze solné pěny (drobné předměty, košíčky, kříže a podobné věci z proutěného pletiva, pokryté solnými krystaly); talíře (mísy atd.) z jemných pletiv jako na př. čínské, japonské talíře z bambusu nebo z rotanu; brašny z lýka, ze slámy, jemněji pracované nebo pletené ze dřeva.

      (2) Skleněné láhve s pletivem košikářským nebo slaměným, viz saz. třídu XXXV.

      (3) Mosaika ze slámy, viz saz. čís. 362.

   1. 4. (1) Do saz. pol. 282c) patří na př. bonboniéry z loubkového pletiva s provlečenými hedvábnými nitkami nebo hedvábnými sparteriemi.

      (2) Kytice z květin, listnaté rostliny atd. umělé, pevně spojené s květinovými košíky, saz. čís. 261.

   Saz. čís. 283.

   Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

   Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XXIX. Papír a papírové zboží.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: papírovina (saz. čís. 284), lepenka (saz. čís. 285—286), papír (saz. čís. 287—297), papírové zboží (saz. čís. 298—300), výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a pod. (saz. čís. 301), hrací karty (saz. čís. 302) a zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 303). Naproti tomu patří: papír z tabákových odpadků do saz. třídy V.; papírová příze a tkaniny z ní do saz. třídy XXIII.; vějíře z papíru do saz. třídy XXVI.; medicinální a voňavkářské papíry do saz. třídy XLVII.; zápalné a výbušné papíry do saz. třídy XLIX.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIX.

   (1) Papír je v podstatě hustá, tenká plst z jemných vlákének zpravidla rostlinného původu, která se vyrábí tak, že se čištěná a jemně rozmělněná vláknina rozmíchá s vodou v řídkou kaši, rozprostře rovnoměrně v tenkých vrstvách na hustých sítech a voda se odstraní odtokem, vylisováním a vysušením.

   (2) Nejlepší surovinou na výrobu papíru jsou odpadky lněných, konopných a jiných tkanin z rostlinných vláken (hadry) a jako další suroviny k výrobě papíru se používá v obzvláště velkém množství vláken (buničiny, celulosy) získaných ze dřeva jehličnatých stromů (zejména smrku), ze slámy, kavylu (esparta) a pod. mechanicky broušením, rozvlákněním (dřevní drť, slámová drť) nebo působením sodného louhu nebo kyselého siřičitanu vápenatého.

   (3) K výrobě papíru z hadrů se roztrhají roztříděné a vyčištěné hadry v řezačce na malé, na prst široké kusy. Ty se pak vyčistí nejprve mechanicky ve vyprašovacím nebo trhacím stroji, potom chemicky alkalickými louhy. V pracím holandru se ještě jednou důkladně vyčistí a v mlecím holandru se přemění s příměsí vody v kašovitou hmotu (pololátku, polopapírovinu).

   (4) Tato pololátka, jakož i pololátka získaná mechanicky nebo chemicky ze dřeva, ze slámy atd. se zbaví vody do určitého stupně vlhkosti na odstředivkách, lisech nebo ve strojích na pololátku, aby se pak vybílila buď chlorem v komorových bělidlech nebo chlorovým vápnem a kyselinou sírovou na bělicích holandrech. Pak přijde do holandru na hotovou látku, kde se praním zbaví chlorového vápna a kyseliny sírové a tak rozmělní, že se utvoří velmi jemná vlákénka. Ta dají s vodou je obsahující látku, jež dopravena do kádí na papírovinu (kádě ze dřeva nebo cementu s misidlem), je určena přímo k výrobě papíru ([hotová] papírovina, hotová látka).

   (5) Dříve než přijde hotová papírovina do těchto kádí, přidají se do ní různé příměsky podle toho, jaký druh papíru se má vyrobit, tak na př. t. zv. klih (t. j. pryskyřičné mýdlo, které se přemění příměsí kamence v mýdlo hlinitopryskyřičné, jež odnímá papíru ssavost), dále některá barviva, jako barevné hlinky, ultramarin, barviva dehtová a pod. (pro papíry barvené ve hmotě), jakož i různá plnidla, jako těživec, sádra, osinek, kaolin a jiné nerostné látky.

   (6) Konečný výrobek (hotový papír [lepenka]) se vyrábí buď ručně (nabíráním archů t. zv. formou [rámem s drátěným sítem], rozprostřením kašovitých archů na plst, lisováním na sebe položených papírových archů [kaučování, vrstvení] a sušením, po případě hlazením, klížením atd.), nebo na strojích, které provádějí všechny uvedené potřebné práce nepřetržitě za sebou. Podle povahy nabíracího zařízení (formy), rozlišujeme papírenské stroje s formou plochou (stroje s podélným sítem) nebo válcovitou (stroje s válcovým nebo kruhovým sítem). Prvých se užívá hlavně k výrobě papíru (nekonečného), druhých většinou k výrobě lepenky.

   Saz. čís. 284.

   Papírovina, bílená nebo nebílená.

   1. 1. (1) Papírovina je tekutá (kašovitá) nebo pevná papírová hmota (polotovar při výrobě papíru), ze které se vyrábí přímo nebo po předchozím rozmělnění ve vodě nabíráním, kaučováním, lisováním atd. ručně nebo na stroji papír, lepenka, zboží štukatérské, zboží mašéové a pod. Papírovina může být též bílena, barvena nebo plněna nerostnými látkami a klížena (pryskyřičným mýdlem). Přijde-li papírovina v arších nebo svitcích, projedná se pouze tehdy podle saz. čís. 284, když se proražením nebo jinak učiní úplně neupotřebitelnou jako papír nebo lepenka.

      (2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 285.

      (3) Papírovina z hadrů (polohadrovina) v pevném tvaru přichází do obchodu v přibližné síle lepenky buď složená, svinutá, nebo též v kusech; je směsí neúplně rozemletých, nestejnoměrných vláken ze zpracovaných hadrů, bývá většinou lisována na lisovadle a zasílá se buď napolo nebo zcela vysušená.

      (4) Papírovina z hadrů je měkká, houbovitá a má velmi hebké vlákno (na rozdíl od papíroviny z buničiny), takže se neláme; není-li pro tloušťku neprůhledná, jeví se nápadně oblačnou a mívá, poněvadž není apretovaná, buď na povrchu vtisknuté stopy síta nebo zcela drsný povrch. Při snímání jednotlivých vrstev se ukazuje stejnorodá povaha látky, která se v horké vodě rychle rozpadá v kaši.

   1. 2. (1) Sem patří též papírovina z odpadků jmenovaných v saz. čís. 657, jakož i jemná bílená polohadrovina bavlněná, která v pevném tvaru byla roztrhána v chomáčky a přichází do obchodu pod jménem filtrační hmota.

      (2) Polohadrovina ze směsi hadrů nebo jiných odpadků na výrobu papíru, jmenovaných v saz. čís. 657, s hmotami jmenovanými v saz. pol. 284b) se projednává podle saz. pol. 284b).

   1. 3. (1) Polopapírovina, vláknina ze dřeva, dřevní drť (dřevovina), slámová drť (slámovina) atd., vyrobená mechanicky (broušením klád zbavených kůry [hlavně smrkových], slámy, kavylu [esparta] a pod. na brusných kamenech [defibrérech] za velikého tlaku), patří do saz. pol. 284b)1.

      (2) Tato polopapírovina je velmi lámavá, protože vlákna jsou krátká a nedají se náležitě zplstit a tedy nemohou poskytovat pevné plstěné plochy. Vláknina z pařeného dřeva (t. j. dřevo vyvářené, pařené za silného tlaku v železných kotlích, vykládaných mědí) je postavena na roveň vláknině z nepářeného dřeva. Vláknina z pařeného dřeva (dřevovina hnědá) je tmavě zbarvená (hnědá) a neláme se tak, ani není tak křehká jako vláknina z nepářeného dřeva (bílá).

   1. 4. (1) Do saz. pol. 284b)2 patří buničina (papírovina z celulosy) vyrobená způsobem chemickým, t. j. vařením rozdrceného dřeva, slámy, kavylu atd. za vysokého tlaku ve velkých kotlích s použitím louhu sodného (způsob nátronový), roztoku síranu sodného (způsob sulfátový), nebo s použitím kyselého siřičitanu vápenatého (způsob sulfitový), a posléze vypráním.

      (2) Dřevní drť (mechanicky broušená) a polopapírovina z buničiny (chemicky vyrobená) vyskytují se v témže tvaru jako polohadrovina.

      (3) Papírovina z buničiny, která přichází do obchodu většinou ve svitcích, liší se jednak od papíroviny z hadrů tím, že je na ní vidět pod lupou stříbrolesklá vlákna, dále tím, že vlákna buničiny nejsou tak měkká a hebká jako vlákna z hadrů, jednak od papíroviny mechanicky broušené větší jemností a délkou svého vlákna a daleko menší lámavostí za sucha.

      (4) Chemicky se rozlišuje papírovina tím, že se dřevní drť barví floroglucinem a kyselinou solnou na červeno, síranem anilinu na citronově žluto.

   Saz. čís. 285.

   Lepenka, též pokrývky na podlahu z lepenky.

   1. 1. (1) Lepenkou se rozumějí tlusté listy nebo tabule z nevalně čisté papíroviny většinou ze surové vlákniny. Podle způsobu výroby rozeznáváme lepenku nabíranou, kaučovanou nebo skliženou.

      (2) Nabíraná lepenka se vyrábí podobně jako nabíraný papír; má většinou nestejnoměrnou tloušťku a drsný povrch.

      (3) Kaučovaná (vrstvená) lepenka se skládá z několika tenkých papírových vrstev, které byly polomokré na sebe položeny a pak jako celek slisovány a vysušeny.

      (4) Slepovaná lepenka (jemná lepenka, kartony) se vyrábí tak, že se hotové (suché) archy papíru na sebe nalepí lepidlem (hlavně škrobovým mazem s klihem).

      (5) Lepenka tohoto saz. čísla může být také slabě ohýbaná nebo na rozích zakulacená nebo opatřená plechovou sponkou, aby se netřepila.

   1. 2. (1) K obyčejné lepence saz. pol. 285a) patří všechny nabírané a kaučované lepenky, které pro hmotu, z níž jsou vyrobeny, nebo pro způsob výroby jsou drsné, houbovité, lámavé a mají daleko menší tvrdost, pevnost a pružnost než ostatní lepenky tohoto saz. čísla. Kaučované lepenky se projednávají podle saz. pol. 285a) i tehdy, jsou-li vnější vrstvy bílé nebo v papírovině barvené (též různobarevně) a povahy a barvy jiné než mezivrstvy vnitřní. Sem patří též obyčejné lepenky barvené v papírovině, jakož i lepenky vyrobené z různých kaučovaných vrstev papíroviny, barvených v papírovině.

      (2) Surová lepenka z hadrů (surová pokryvačská lepenka) je lepenka vyrobená z hadrů, někdy také žlábkovaná (žebírkovaná), tmavošedá, měkká, chlupatá, plstnatá, velmi ssavá, která přichází do obchodu ve svitcích a jíž se užívá na výrobu asfaltované a dehtované lepenky. Liší se od obyčejné šedé nebo knihařské lepenky a lepenky dřevité, které jsou světle šedé, bílé nebo hnědé, tvrdší a méně ssavé a mají též mnohem větší specifickou váhu.

      (3) Slaměná lepenka je lámavá, žlutá lepenka z jednotné hmoty (ze slámoviny), na jejímž povrchu je častěji vidět částečky slámy.

      (4) Do saz. pol. 285a) patří dále: filtrační lepenky (tlusté tabule z bavlněné hadroviny, též s nepatrnou příměsí osinku); veškerá papírovina ve tvaru lepenkových desek nebo ve svinutých vrstvách; patentní lepenka z pařené dřevoviny (napodobená kožená lepenka).

      (5) Obyčejné lepenky napuštěné olejovým pokostem (ke stavebním účelům a pod.) patří do saz. čís. 286; dodatečně natřené barvou, sádrou, barytem atd., potištěné vzorky, linkami a pod. nebo lisováním linkované, čtverečkované nebo jinak vzorkované patří do saz. pol. 285c).

      (6) Při pochybnostech, zda jde o lepenku nebo o balicí papír, projednávají se takové výrobky, jejichž čtvereční metr váží 300 g nebo více, jako lepenka, kdežto výrobky o váze menší jako balicí papír.

      (7) Surová lepenka k výrobě lepenky pokryvačské, jejíž čtvereční metr váží méně než 300 g, může být celními odděleními ONV výjimečně projednána pro známé výrobce pokryvačské lepenky jako obyčejná lepenka saz. pol. 285a), s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky nejbližšího, vhodně vyrozuměného celního nebo kontrolního orgánu. Upotřebení takto odebraného balicího papíru k jiným účelům než k výrobě pokryvačské lepenky je zakázáno.

   1. 3. (1) Lisovací listy a lepenka lesklá saz. pol. 285b) jsou husté, pružné, obyčejně kaučované, nejčastěji žlutě nebo hnědě barvené lepenky, které byly vyrobeny z čisté stejnorodé hmoty (převážně z hadrů) a dosáhly takové hladkosti, že vypadají jako vyleštěné. Jim na roveň se stavějí všechny nabírané nebo kaučované hladké lepenky ze stejnorodé, čisté papíroviny, které mají kompaktní plochu řezu, jakož i tak zvané tvrdé lepenky, které dosáhly značné tvrdosti jednak zvláště silným lisováním, jednak též jistými přísadami, tak na př.: lepenka na lisovací desky (šedá lepenka, které se upotřebuje jako lisovacího listu), lepenka železná (carton de fer), též ohýbaná na stavbu železničních vozů, lepenka kožená, lepenka olejovaná (pevná, stejnorodá), dále papírmašé v tabulích, nelakované. Sem patří rovněž takové husté hmoty na způsob lepenky, které jsou z buničiny při pravené solemi kovů a spojené vysokým tlakem. Přicházejí do obchodu nezpracované ve tvaru desek, bílené (světle šedé) nebo barvené (červeně, černě atd.), s označením vulkanfibr, stabilit, parkesin atd.

      (2) Lepenky břidličné saz. pol. 285b) jsou papírové tabule, vyrobené z pevné, tenké, hladké lepenky, napuštěné lněným pokostem a olejovou barvou s příměsí sazí a pemzového prášku; mohou být též přiříznuty do tvaru počítacích tabulek, nesmějí však být linkovány. Lepenky břidličné linkované nebo orámované, saz. čís. 300.

      (3) Lepenky osinkové, též zvané pokryvačské lepenky břidličné, saz. čís. 401.

   1. 4. (1) K jemným kartonům (kterých se užívá na navštívenky, dopisnice, pohlednice, na kartonáže, pro potřeby fotografické atd.) patří jak jednoduché nebo kaučované kartony, tak i kartony slepované. Jednoduché nebo kaučované kartony (strojní kartony), jsou silné papíry, které vycházejí ze stroje papírenského již hotové. Jednoduché jemné kartony se vyrábějí vždy z bílených vláken a jsou tedy zpravidla bílé nebo světlého, jemného barevného odstínu. Takové kartony na fotografie se projednávají jako jemné kartony i tehdy, když jsou barveny tmavě. Slepované kartony jsou zhotoveny z papírových archů (též archů balicího papíru) na sebe (nalepených nebo mají vnitřní vrstvy z méněcenného papíru a vnější nalepené vrstvy z papíru podrobeného vyššímu clu, vyjma z papíru stříbrného a zlatého. Lepenky všech druhů, které jsou dodatečně natřeny barvou atd. na jedné nebo na obou stranách (vyjma lepenku malířskou saz. čís. 289), moarovány, potištěny linkami nebo jinými vzorky nebo lakovány, nebo lisováním obdržely vzorkovaný povrch, patří do saz. pol. 285c). Otisky drátěného síta nebo značkovací plsti se za lisování nepovažují.

      (2) Kartonové papíry (kartony), váží-li čtvereční metr méně než 200 g, nenatřené, saz. čís. 289, natřené, saz. pol. 290a).

      (3) O rozeznávání jednoduchých kartonů od kreslicího papíru a papíru výslovně nejmenovaného viz vysvětlivky k saz. čís. 289.

   1. 5. Pokrývky na podlahu z lepenky (zvané na př. congoleum, balatum, stragule, vocaleum, linol a pod.) jsou napodobeniny pokrývek linoleových a jsou zhotoveny z lepenky napuštěné asfaltem, dehtem a pod. a opatřené zřetelnou lesklou krycí vrstvou, vyrobenou ze lněného oleje, barviv a plnidel.
   2. 6. Odběr barytovaných kartonů podle 1. poznámky za saz. čís. 285 povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.

   Saz. čís. 286.

   Lepenka dehtovaná a kamenná.

   (1) Dehtovaná lepenka (pokryvačská lepenka, pokryvačská či asfaltová plst) je buď lepenka ve svitcích nebo v arších, napuštěná dehtem nebo směsí dehtu a smůly, též posypaná před uschnutím pískem nebo drobným křemením, anebo zplstěné tabule, vyrobené ze starých rozpletených provazů s odpadky mydláren atd., nebo z lisovaných zvířecích chlupů s povlakem ze smůly, dehtu, sádry, břidličného písku a pod., k pokrývání budov nebo k isolaci zdí, sklepení a pod. proti vlhkosti.

   (2) Kamenná lepenka jsou tabule nebo beztvárná hmota z papíroviny a klihového roztoku s přimíšenými nerostnými látkami jako cementem, křídou, hlínou, barytovou bělobou atd., jíž se používá na výrobky tvářené.

   (3) Podle saz. čís. 286 se projednávají též olejovým pokostem napuštěné, silné, obyčejné lepenky pro stavební účely; taktéž nepromokavá konopná plst (zplstěná konopná koudel spojená asfaltem nebo dehtem).

   (4) Drážkovaná lepenka napuštěná dehtem patří rovněž do saz. čís. 286.

   Saz. čís. 287.

   Papír balicí, váží-li čtvereční metr aspoň 30 g.

   1. 1. (1) Jako balicí papír saz. čís. 287 se projednává všechen papír z méně pečlivě připravené papíroviny, který je zřejmě určen k balení zboží, nehledě k látce (hadry, buničina nebo dřevovina), ze které je vyroben, tudíž papír ve hmotě nikoliv jemný a, je-li průsvitavý, je oblačný, jakož i nestejnoměrný. Tento papír má buď přirozenou barvu šedou, hnědou nebo žlutou nebo je barven v papírovině nebo je vyroben natékáním různě zbarvených vrstev papíroviny a je většinou bez nerostných přísad.

      (2) O rozlišování balicího papíru od pravého a napodobeného pergamenového papíru viz 6. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 291.

      (3) Při pochybnostech o váze papíru, jmenovitě u buničinového a hedvábného, jakož i u silného papíru balicího, jejž strana navrhuje projednat jako lepenku, zjistí se váha.

      (4) Balicí papír, vyrobený z několika vrstev, nesmí však být slepován. Znakem pro slepovaný papír je, že — vložen do vody — dá se po několika minutách rozpoltit na dvě nebo několik více méně hladkých papírových vrstev, kdežto kaučovaný (vrstvený) papír nedá nikdy štěpné plochy hladké, nýbrž nerovné a zplstěné.

      (5) Do saz. čís. 287 patří též balicí papír navinutý v kotouče na dřevěných vložkách (pokud nejde o papír nařezaný na proužky široké 15 cm a užší); v proužcích širokých 15 cm a užších, saz. pol. 300a).

   1. 2. (1) Do saz. pol. 287a) patří balicí papír nebarvený, t. j. v přírodní barvě, nebílený, jako žlutý slaměný papír, hnědý dřevitý papír, zvaný též patentní balicí papír, šedý nečistý režný papír (šedák), hrubší, nečistý, přírodně barvený buničinový (celulosový) papír balicí, dále též nedírkovaná (neprorážená) papírovina ve tvaru balicího papíru atd.

      (2) O výjimce u surové lepenky, jejíž čtvereční metr váží méně než 300 g, určené k výrobě pokryvačské lepenky, viz vysvětlivky k saz. čís. 285.

   1. 3. (1) Do saz. pol. 287b) patří balicí papír barvený v papírovině (též kaučovaný z různě zbarvených vrstev papíroviny), jakož i papír dehtovaný (i když se ho užívá na podlepování čalounů nebo k isolaci zdí atd.) a hrubý asfaltovaný papír, dále packing felt (čínský balicí papír), t. j. z bavlněných vláken zplstěný, lepidly skližený, lisovaný, hrubý balicí materiál.

      (2) Papír na balení jehel (papír připravovaný proti rezavění) a podobné balicí papíry z jemné papíroviny a stejnoměrného zbarvení, saz. čís. 296.

      (3) Balicí papír natřený nebo potištěný barevnými linkami atd., saz. čís. 290.

      (4) Balicí papír slepovaný (ze slepovaných vrstev papíru), saz. čís. 296.

      (5) Balicí papír pergamenový, saz. čís. 291.

      (6) Balicí papír zřásněný, lisovaný, vlnitý, s vytlačenými vzory, lícovaný atd., saz. pol. 296c).

      (7) Balicí papír podložený nebo proložený plátnem (též bavlněným), saz. čís. 297.

      (8) Balicí papír potištěný oznámeními, reklamou a pod., saz. čís. 298.

      (9) Balicí papír vyrobený nalepením vlnitě lisovaného balicího papíru na plochý papír (t. zv. vlnitá lepenka), saz. pol. 300a).

      (10) Hedvábný papír o váze čtverečního metru menší než 30 g, saz. čís. 296.

      (11) Speciální balicí papír, připravovaný chemikáliemi, na př. chloridem hořečnatým a kysličníkem hlinitým, saz. čís. 291.

   Saz. čís. 288.

   Papír pijavý.

   1. 1. (1) Pijavý (ssací) papír je papír většinou nabíraný, vůbec nelisovaný nebo jen velmi slabě lisovaný, měkký, kyprý, neklížený, málo pevný, avšak velice ssavý. Vyrábí se hlavně z hadrů.

      (2) Pijavý papír přiříznutý do tvaru obvyklého pro sešity atd. patří též do saz. čís. 288.

   1. 2. Do saz. pol. 288a) patří pouze hrubý, nebarvený (šedý) pijavý (ssací) papír z nestejnorodé, nečisté papíroviny. Jsou to horší druhy pijavého papíru, vyrobené často zcela nebo částečně z vlněných hadrů.
   2. 3. (1) Do saz. pol. 288b) patří všechen ostatní pijavý papír, jako polobílý, bílený, barvený, dále pijavý papír a pijavé kartony ze stejnorodé, čisté papíroviny. Mohou být též barevné, t. j. v papírovině barvené nebo vyrobené z barevného materiálu. Mají často otisky síta, zvláště jsou-li z velmi kyprého papíru.

      (2) Sem patří též pijavé kartony v podobě houbovité lepenky, kterých se užívá k výrobě stereotypových matric pro rotačky (t. zv. matricová lepenka); filtrační materiál (Enzingerovy listy filtrační), jemný to silnější pijavý papír, a filtrační papír (chemicky nepřipravovaný), bílý, jakož i pijavé kartony z bílého ssacího papíru, kaučované se ssacím papírem jiné barvy.

      (3) Chemicky čistý filtrační papír, saz. čís. 293.

      (4) Filtrační hmota, t. j. v chomáčky roztrhaná zkypřená papírovina z bílené bavlněné polohadroviny, saz. pol. 284a).

      (5) Pijavý papír saz. čís. 288 potištěný oznámeními, reklamou a pod., saz. čís. 298.

      (6) Podložky (lenochy) z linkovaného pijavého papíru, saz. čís. 300.

   1. 4. (1) Do saz. pol. 288c) patří pijavý papír s lisováním na způsob plátna, piketu nebo moarovým, jakož i vůbec pijavý papír opatřený vzorky, vylisovanými válci nebo deskami, bez zřetele k tomu, bylo-li provedeno lisování pro zvýšení ssavosti či pro ozdobu.

      (2) U papíru lisovaného na způsob plátna jeví se pod lupou znázornění nitek, tvořící vzorek, vypouklé (haut relief); nevzniklo tudíž toto znázornění vlisováním nitek kovové nebo jiné tkaniny.

      (3) Pijavý damašek může být barvený, dírkovaný nebo prorážený.

   Saz. čís. 289.

   Papír kreslicí, lepenka malířská, papír měditiskový.

   1. 1. (1) Kreslicí papír (papír akvarelový, bristolový, slonovinový, velinový, lanový, přírodní atd.) je papír obyčejně silný z jemné papíroviny, klížený, bílý nebo v papírovině barvený, více méně drsný nebo zrněný tlakem plsti, síta nebo válce, vážící aspoň 150 g na čtvereční metr. Vyznačuje se obvykle nerozdíravostí a má jen menší hladkost, nikdy zvláštní lesk.

      (2) Sem patří t. zv. olejovaný snímací papír, t. j. tenký papír vyrobený napuštěním jistými oleji (neschnoucími vyprcháním, nýbrž tuhnoucími přijímáním kyslíku), jako lněným olejem, makovým olejem nebo pokosty, voskem a pod. Bývá často namodralého odstínu; jeho balení je pečlivější, protože velmi snadno žloutne. Dále sem patří též voskovaný, ceresinovaný a parafinovaný papír (vyrobený namáčením slabě klíženého nebo neklíženého surového papíru do rozpuštěného vosku atd.), i když se ho upotřebí jako balicího papíru nebo jako uzávěrky sklenic a pod., nebo je-li přiříznut do formátu obvyklého pro snímací knihy.

      (3) Uvedené druhy papíru ve svitcích širokých méně než 15 cm, saz. čís. 300.

   1. 2. Malířská lepenka je lepenka pro malířskou potřebu půdovaná nebo natřená olejovým pokostem, jež byla vyrobena nalepením papírových archů na sebe. Přichází do obchodu pod různým označením, jako bristolový karton (pro akvarelovou malbu), slonovinový karton (pro miniaturní malbu), isabelový karton a pod., jakož i v různých formátech (velikostech). Sem patří též jiné půdované lepenky, připravené k malování.
   2. 3. (1) Papír měditiskový je silnější papír vyrobený z jemné papíroviny, neklížený nebo slabě klížený, jehož se užívá na mědirytiny, ocelorytiny a pod.; je málo lisován a má houbovitou strukturu, ježto musí mít určitou ssavost.

      (2) Papír na umělecký tisk, saz. čís. 290.

   1. 4. Do saz. čís. 289 patří též kartonový papír, o váze čtverečního metru menší než 200 g. Je vyroben vždycky z bílené vlákniny, bývá tudíž zpravidla bílý nebo má světlý, jemně barevný odstín; váží-li jeho čtveřeční metr méně než 160 g, projednává se podle saz. čís. 296.

   Saz. čís. 290.

   Papír pestrý, též lakovaný a bíle natřený papír.

   (1) Pestrý papír (papír natíraný, hlazený, lesklý, duhový, jako dřevo žilkovaný, mramorovaný, fénixový a pod.) je všechen papír barvami jednobarevně nebo vícebarevně (též bíle) natřený, mramorovaný, stříkaný, lakovaný (matný nebo lesklý) nebo jinak barevně vzorkovaný (nikoli však bronzovaný, zlacený, stříbřený nebo prorážený). Též hotový papír na obou stranách natřený nebo protažený barvou patří mezi pestrý papír. Od papíru barveného v papírovině se liší tím, že je natřen, t. j. barevný, pouze na povrchu, jinak však je z bílého nebo světleji odstínovaného, stejnoměrného papíru. O projednávání pergamenového papíru pestrého viz 9. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 291.

   (2) Za pestrý papír se pokládá dále t. zv. pestrý papír pískovcový, t. j. papír ještě na sítu mramorovaný nastříkáním barvy, jakož i papír, který byl za mokra mramorován posypáním intensivně zbarvenými vlákny.

   (3) K pestrému papíru patří též balicí papír zdobený barevnými linkami, tečkami, hvězdičkami a pod., t. zv. kartounový papír a pod., jakož i papír v celých arších vyzdobený ornamentálními nebo figurálními nákresy (zvířat, květin, ovoce atd.), u kterého obrázkové nákresy nemají povahu vlastních obrazů, nýbrž mají působit opakováním a neohraničením pouze jako vzorkování plochy.

   (4) Sem patří též t. zv. křídový, lesklý či barytovaný papír, opatrený bílým povlakem (z křídy, kaolinu, satinové běloby, síranu barnatého [blanc fixe] a pod.), dále tenký asfaltovaný papír, obtiskovací obrázky (metachromotypie), též obtiskovací písmo, vyrobené na způsob obtiskovacích obrázků, jednobarevné nebo vícebarevné květiny a ornamenty, jakož i texty písma, jichž se užívá k obtiskování vzorků nebo nápisů na porcelánovém, skleněném, kovovém zboží atd.; papír dřevitě žilkovaný a mramorovaný, s barevnými vzorky dřevitých žilek, mramoru a pod., určenými k obtiskování; papír na umělecký tisk, vyrobený natřením bílými nebo slabě odstíněnými barvami (barytem a pod.), s příměsí klihu, kaseinu a formaldehydu (namočí-li se takový papír v horké vodě s příměsí čpavku a lehce se tře, zakalí a zbarví vodu); papír zbarvený eosinem nebo jinými barvivy (protažený barvou, nikoli však barvený v papírovině), vyjma takový hedvábný papír, jehož čtvereční metr váží méně než 30 g. Barvený hedvábný papír, jehož čtvereční metr váží méně než 30 g, saz. čís. 296.

   (5) Sem se zařaďuje dále obtiskový papír na obtiskovací obrázky, natřený klovatinou, tragantem, škrobem (metapapír, metachromotypní papír).

   (6) Podle saz. pol. 290a) se projednává všechen hladký pestrý papír (vyjma pergamenový), podle saz. pol. 290b) všechen pestrý papír, který má mimo to ještě lisované vzorky (arabesky, linky, napodobeniny tkanin, knihařského plátna a pod.), který je lícován (zrnkován, šagrénován atd.) nebo ryhován (krabován nebo jinak lisováním utvářen).

   (7) Obrázkový papír, který má povahu hromadných výrobků obrázkového tisku, saz. čís. 299.

   (8) Brilantový papír, t. j. papír povlečený slídovými nebo skleněnými šupinami a barevným posýpátkem, na kartonáže atd., saz. čís. 300.

   (9) Pestrý papír, bronzovaný, zlacený, stříbřený nebo prorážený, saz. čís. 294.

   (10) Papír lepivý, papír gutaperčový (papír natřený klihem nebo jinými lepidly, připravený k nalepení), saz. čís. 300.

   (11) Papír s mramorovým vzorkem, jehož mramorované zbarvení vzniklo v papírovině, saz. čís. 296.

   (12) Lepenka natřená barvami atd., barevně vzorkovaná, saz. pol. 285c).

   (13) Aksamitový nebo soukenný papír (t. j. povlečený barevným vlněným prachem, velutovaný papír), saz. čís. 300.

   (14) Papír přetiskový litografický, saz. čís. 293.

   (15) Odběr barytovaného papíru podle poznámky za saz. pol. 290a) povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.

   Saz. čís. 291.

   Papír pergamenový.

   (1) Jako pergamenový papír se projednává jak pravý, tak i napodobený papír pergamenový.

   (2) Pergamenový papír pravý (rostlinný pergamen, nazvaný tak pro svoji podobnost se zvířecím pergamenem) vzniká působením kyseliny sírové nebo roztoku chloridu zinečnatého na neklížený papír. Vyrábí se tedy hlavně tak, že se neklížený papír protáhne zředěnou kyselinou sírovou, pečlivě vypere v čisté vodě a ve slabém alkalickém roztoku a usuší při silném napnutí.

   (3) Je to papír pevné, rohovité povahy, průsvitný; ponoří-li se do vody, změkne a zplihne, aniž ztrácí na pevnosti, vařením ve vodě se neporuší, vzdoruje i nějaký čas vroucímu žíravému louhu, rozpouští se však pozvolna v horké koncentrované kyselině solné nebo sírové. Pod drobnohledem jsou patrná částečně změněná slepená vlákna. Drží-li se pravý pergamenový papír nad slabým plaménkem (zápalky), dává, není-li napuštěn glycerinem nebo jinou hygroskopickou látkou, více méně intensivní puchýřovité výdutky.

   (4) K napodobeným pergamenovým papírům (pergamin, náhražka pergamenu, pergamen nepropouštějící mastnotu) se počítají všechny papíry, které jsou vyrobeny ze sulfitové buničiny, po příp. z velmi jemně umleté a zvláště připravené papíroviny, mají téměř stejnou průsvitnost jako pravé pergamenové papíry a rovnají se jim též jinak vzhledem. Od pravého pergamenového papíru se liší tím, že na přetrženém místě jsou znatelná vlákna, zvláště pak, když byl papír před tím ponořen do vody; napodobené pergamenové papíry se po dlouhém vaření ve vodě rozvaří na kaši; jsou to většinou tenčí papíry než t. zv. pravé pergamenové papíry. Pravé pergamenové papíry se rozlišují od napodobených ještě tím, že pravé pergamenové papíry při vaření ve zředěném (3%ním) sodném louhu po 20 minut a při současném silném míchání mohou být z roztoku vytaženy v celku.

   (5) Celulosové papíry saz. čís. 296 vyrobené pouze pozvolným a silným mletím vláken v holandru, jakož i pozvolným chodem v papírenském stroji a rychlým usušením, podobající se však téměř úplně svým zevnějškem napodobeným pergamenovým papírům, rozlišují se hlavně tím, že mají vždy na přetrženém místě krátká vlákénka.

   (6) Pravé a napodobené papíry tohoto saz. čísla se rozlišují od balicích papírů saz. čís. 287 a papírů výslovně nejmenovaných saz. čís. 296 hlavně tím, že nepropouštějí mastnotu. V pochybných případech se položí vzorek asi 2 dm² zkoumaného papíru — který se nejprve důkladně vyzkouší, není-li jemně dírkován — na bílý psací papír; potom se na zkoumaný papír nakape 10 kapek kostního oleje. Neshledají-li se po 2 minutách na podloženém psacím papíru mastné skvrny, projedná se přezkoušený papír jako pravý nebo napodobený pergamenový papír tohoto saz. čísla, v opačném případě podle své jinaké povahy jako papír balicí podle saz. čís. 287 nebo jako papír výslovně nejmenovaný podle saz. čís. 296.

   (7) O rozlišovacích znacích balicího papíru viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 287.

   (8) Jako pergamenový papír se projednává též speciální balicí papír, totiž papír napuštěný chloridem hořečnatým a kysličníkem hlinitým, špinavě šedohnědý nebo žlutý, velmi pevný a pergamenovité povahy.

   (9) Pergamenový papír hladký saz. pol. 291a) může být pestrý, lakovaný, bíle natřený; zlatý, stříbrný, se zlatými a stříbrnými vzorky (pravý nebo nepravý, též bronzovaný), krajkovitý a podobně prorážený, vzorkovaně lisovaný, krepovaný, ryhovaný nebo krabatý pergamenový papír patří do saz. pol. 291b). Pergamenový papír pestrý, lakovaný, bíle natřený, je-li vzorkovaně lisovaný, krabatý, krepovaný nebo ryhovaný, patří do saz. pol. 290b).

   (10) Pergamenový papír přistřižený v proužky pro určitou zřejmou potřebu nebo zvláště upravený pro vložení do osmosových přístrojů dírkováním na místech určených k upevnění, jakož i dírkované isolační desky, saz. čís. 300.

   (11) Do saz. čís. 291 patří též viskosový (celofánový) papír.

   Saz. čís. 292.

   Papír připravený k účelům fotografickým.

   1. 1. (1) Albuminový papír je papír z jemné hmoty, který je pokryt po jedné straně hladkým, lesklým, bílým, růžovým, fialovým nebo jiným světle zbarveným povlakem z čištěné vaječné bílkoviny a jehož se užívá ke zhotovování fotografických obrázků. V obchodě se vyskytuje papír jednou i dvakrát albuminovaný, t. zv. albuminový papír brilantový.

      (2) Vrstva vaječného bílku na albuminovém papíře se rozpouští ve vodě; roztok se sráží vařením.

      (3) Želatinový papír je papír povlečený poměrně tlustou vrstvou želatiny, na př. přenášecí papír fotolitografický, kterého se používá k fotografickému snímání chromovými solemi.

      (4) Listy hektografické (na archu papíru položená, tenká hektografická hmota, želatinové listy), saz. čís. 610.

      (5) Pigmentový papír je papír povlečený silnou vrstvou želatiny zbarvenou pigmentovými barvami (zpravidla tmavě), kterého se užívá k výrobě fotografických pigmentových obrázků nebo uhlotisků. Vrstva ta nabobtná ve studené vodě a v horké vodě se rozpouští.

      (6) Sem patří též t. zv. přímo snímající uhlový papír, jakož i gumotiskový papír a podobné papíry, které jsou povlečeny tmavobarevnou vrstvou různých pigmentů a klovatiny (klihu) Vrstva gumotiskového papíru se rozpouští ve studené vodě.

   1. 2. (1) Do saz. pol. 292b) patří:
      1. a) všechen fotografický papír připravený solemi drahých kovů (sloučeniny zlata, stříbra, platiny atd.), který se mění na světle a je určen pro snímání nebo pro fotografické vyvolávání, jako papír aristový, stříbrný albuminový nebo kaseinový papír, papír bromostříbrný a želatinový papír bromostříbrný, papír chlorostříbrný a želatinový papír chlorostříbrný, papír celoidinový (kolodiový papír chlorostříbrný), papír protalbinový (papír s rostlinnou bílkovinou chlorostříbrný), dále papír platinový, světlotiskový papír obsahující stříbro (bleskový papír sepiový atd.) a pod.
      2. b) papír, který byl učiněn citlivým na světlo natřením roztoky solí obecných kovů, na př. papír světlotiskový (papír modrotiskový) nebo papír kyanotypový (připravovaný směsí citranu železitého a červené krevní soli), papír železito-duběnkový a papír učiněný citlivým chromovými solemi, jako pigmentový papír trvale chromovaný atd.

      (2) Tyto papíry jsou velmi citlivé na světlo a poznají se tedy již po zvláštním pečlivém balení.

      (3) Dopisnice z takovýchto papírů citlivých na světlo patří sem rovněž.

      (4) Fotografické cívky (svitkové filmy) z celuloidu, saz. pol. 361c); ze želatiny, saz. čís. 610.

   1. 3. Odběr želatinového papíru podle poznámky za saz. pol. 292a) povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.

   Saz. čís. 293.

   Jiné papíry chemické.

   1. 1. (1) Karbonový i indigový papír je hedvábný papír napuštěný emulsí z tuků (živočišných nebo rostlinných), vosků (živočišných, rostlinných nebo minerálních) a barviv (anilinových nebo minerálních), tuhy, sazí, kysličníků kovů (na př. kysličníků chromu, zinku, olova). Indigový papír je papír určený pro průpis tužkou nebo perem, karbonový pro průpis strojem; barvy obou těchto papírů mohou být různé (na př. modrá, fialová, černá, červená, zelená, žlutá, bílá).

      (2) Rozmnožovací blány, t. j. papír sloužící k rozmnožování na rozmnožovacích přístrojích (na př. papíry stencilové a indestructible-stencil), v arších na tužších podložkách s proráženou hlavicí se projednávají podle saz. pol. 300b).

   1. 2. (1) Sem patří mimo jiné papír albuminový čeřicí, olovnatý (povlečený uhličitanem olovnatým) na balení stříbrných předmětů; desinfekční (karbolový, naftolový atd.); balicí papír pro desky citlivé na světlo (tenký celulosový papír napuštěný uhličitanem sodným); filtrační papír připravovaný (t. zv švédský nebo Berzeliův papír), jemný (ssací) papír, podobný tiskařskému papíru, neklížený, vyráběný v nabíraných arších, vypraný kyselinami a destilovanou vodou, též přistřižený v kotouč nebo skládaný; papír na mouchy (k hubení much připravovaný kysličníkem arsenitým, kvasiovým výtažkem a pod.); papír naftalinový (proti molům), papír ozonový (k určení množství ozonu ve vzduchu); papír reagenční (papír lakmusový, kurkumový, alkanový atd); papír snímající kopie (rekopírovací), tenký to papír, napuštěný solemi železa nebo chromu nebo jinými chemickými přípravky, k pořizování snímků písemností již sňatých otiskem (železem připravený papír dává s krevní solí modré zbarvení, s roztokem taninu černé); papír připravený proti potu, též skládaný v balíčcích

      (2) Podle saz. čís. 293 se projednává též litografický přetiskovací papír. Je to papír připravovaný síranem barnatým, křídou nebo barvou se želatinou, mazem, klihem nebo podobnými pojidly, barevný nebo bílý; sem patří též glycerinem a pod. zpracovaný, t zv. trvale vlhký litografický přetiskovací papír.

      (3) Filtrační papír tohoto saz. čísla ovlhčený kyselinou solnou a pokápnutý vodným roztokem žluté krevní soli nedává modré zbarvení (reakci na železo), čímž se liší od pijavého papíru saz. čís. 288. Po spáleni zanechává filtrační papír saz. čís. 293 jen nepatrné množství popela prostého kyseliny křemičité.

      (4) Bolusový papír (na knížečky pro lístkové zlato), papír proti rezu čili tuhový, saz. čís. 296.

      (5) Výbušný papír (připravený z kolodiové bavlny), saz. čís. 646.

      (6) Papír na mouchy natřený lepidlem a pod, saz. čís. 300.

      (7) Medicinální papíry, na př. papír hořčičný, sublimátový atd., saz čís 630.

      (8) Papír voňavkářský, papír nakuřovací, papír ličidlový (napuštěný růžovým ličidlem a pod.), saz pol 633a).

      (9) Zápalný papír (umělý troud a pod.) saz. čís. 640.

   Saz. čís. 294.

   Papír zlatý a stříbrný a papír se zlatými a stříbrnými vzorky (pravý nebo nepravý, též bronzovaný), papír krajkovitý a podobný papír prorážený.

   1. 1. Sem patří: pravý papír zlatý a stříbrný (barvou, jako okrem, olověnou bělobou atd., a klovati-nou nebo rozpuštěným klihem natřený a pravým lístkovým zlatem nebo lístkovým stříbrem pokládaný a mezi válci uhlazený); nepravý papír zlatý a stříbrný (natřený bronzovým práškem rozetřeným v klihu); papír pokládaný kovovými foliemi nebo opatřený zlatou ořízkou; rovněž všechen papír hladký nebo lisovaný v celých arších (vyjma pergamenový), vypravený na bílém nebo barevném podkladě zlatými, stříbrnými nebo bronzovými výzdobami, pokud nejde o hromadný výrobek obrázkového tisku nebo nepatří do saz. čís. 298.
   2. 2. (1) Zlatý a stříbrný papír neslepený, nenapnutý, v proužcích na obou stranách přímočaře ohraničených, též ve svitcích, není vyloučen z projednávání podle saz. čís. 294.

      (2) Dále patří do saz. čís. 294 všechen vysekávaný, vyrážený, dírkovaný papír, lepenka, balicí a pestrý papír, v celých arších, vyjma pijavý damašek a pergamenový papír, na př. papír kanavový (vyšívací nebo stramínový) mřížkovitě prorážený pro vyšívání atd.; papír krajkovitý v arších (jako krajky vysekaný nebo s krajkovým okrajem), též dopisní papír toho druhu atd.

      (3) Jacquardové listy, saz. pol. 300a)4.

      (4) Kanavový papír fasonovaný nebo s předtiskem vzorků pro vyšívání, saz. čís. 299.

      (5) Proužky do skříní, jakož i všechny proužky krajkovitého a podobně proráženého papíru, saz. čís. 299.

      (6) Monotypový papír, saz. pol. 300a).

      (7) Silný papír s vysekávanými velkými otvory pro přenášení housenek hedvábníka se nepočítá k proráženému papíru, nýbrž projednává se podle povahy papíru.

      (8) Komůrkové soubory z papíru pro pěstování hedvábníka, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 300.

   Saz. čís. 295.

   Čalouny.

   (1) Jako čalouny (papírové čalouny, též lemovky toho druhu) se projednává všechen papír ve svitcích, barvami, barevným vlněným prachem, dřevěnou moučkou atd. potištěný, velutovaný nebo jinak vzorkovaný nebo též pouze jednobarevně natřený, používaný jako čalouny.

   (2) Sem patří též jednou barvou potištěný papír na stropy (t zv. fond uni), též ve svitcích o neobvyklé délce u čalounů, jakož i hlazený papír, bílý, na líci natřený, ve svitcích obvyklých u čalounů. Dále sem patří napodobeniny kožených čalounů, též ze silného a tuhého papíru, který nabyl vzhledu lisované kůže povlakem laku barvy kůže (též bronzovaným zlatově, po příp. stříbrně) a dalším zpracováním

   (3) Tekkové a salubrové čalouny, vyráběné nanesením olejovité barevné, po případě bronzované hmoty na papír, též pojištěné vzorky, se projednávají podle saz. čís. 295.

   (4) Linkrustové čalouny skládající se z papírového podkladu, na kterém jsou válcem naneseny vypouklé ornamenty, linky atd. z hmoty obsahující dřevěnou moučku, lněný olej, pryskyřici a pod. (ať lakované, bronzované atd. či nikoli), saz. čís. 342.

   (5) Papír na výrobu čalounů, též barvený v papírovině, dovážený ve velkých kotoučích pro továrny na čalouny, saz. čís. 296.

   (6) Papírový štuk s vlisovaným vzorkem, saz. pol. 300b).

   Saz. čís. 296.

   Papír výslovně nejmenovaný.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 296 patří všechen papír, který není ani výslovně uveden v sazebníku, ani přikázán určitému sazebnímu číslu vysvětlivkami u jednotlivých saz. čísel této saz. třídy, ať je surový, bílený, barvený v papírovině (též mramorovaný v papírovině), klížený nebo neklížený, zejména:

      (2) Papír, dopisní papír, pouze nařezaný v arších, též skládaný; tiskařský papír; klosetový papír, též rozřezaný, avšak neskládaný, neperforovaný, ani v krabicích; snímací papír (ke snímání písma), nepřipravovaný chemicky; papír na balení jehel; papír proti rezu čili tuhový (papír připravovaný tuhovým práškem k ochraně proti rezu) a podobné papíry na balení kovů; papírová vlna (proužky papíru všech druhů na balení stolního ovoce a pod.); slepovaný balicí papír; psací papír (kancelářský, do psacího stroje a pod.); balicí, jakož i hedvábný papír, váží-li jejich čtvereční metr méně než 30 g; cigaretový papír; všechny tyto papíry v celých arších nebo ve svitcích širších než 15 cm (též v obvyklé obchodní úpravě, nikoli však v krabicích); araliový či t. zv. rýžový papír, t. j. na tenko řezaná dřeň stromů na umělé květiny, též barvená.

      (3) O rozlišovacích znacích balicího nebo pergamenového papíru a papíru výslovně nejmenovaného viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 287 a vysvětlivky k saz. čís. 291.

      (4) Papír výslovně nejmenovaný ve svitcích v šíři nejvýše 15 cm, saz. čís. 300.

      (5) Barytovaný papír a podobné papíry natřené barvami, saz. čís. 290.

      (6) Dopisní papír, psací papír a pod. se zlatou ořízkou nebo s krajkovým okrajem, saz. čís. 294.

      (7) Dopisní papír, psací papír a pod. pouze potištěný označením firmy nebo jinakými písemnými značkami, s vyobrazeními obchodní povahy, saz. čís. 298.

      (8) Papír na umělecký tisk, saz. čís. 290.

      (9) Cigaretový papír v arších, potřený pokostovým roztokem nebo pro drobný prodej nařezaný, upravený atd., saz. čís. 300.

      (10) Cigaretový papír z odpadků tabáku (tabákový papír), saz. čís. 22.

   1. 2. (1) Do saz. pol. 296a) patří všechen hladký papír, t. j. všechny druhy satinovaného, polodrsného nebo drsného, nevzorkovaného papíru, v sazebníku výslovně nejmenované, a to i tehdy, mají-li vodotiskové ozdoby (t. zv. singhaleský papír a pod.) nebo mají-li linky, které byly vytvořeny již za mokra sítem nebo značkovací plstí.

      (2) Novinový papír tiskařský je nehlazený papír obsahující nejméně 60% (podle váhy) ligninu, s rovnoběžnými vodoznakovými čarami vzdálenými od sebe 5—10 cm, váží-li jeho čtvereční metr nejméně 45 g, nejvýše 60 g, v kotoučích o průměru nejméně 80 cm. Podle sazby pro novinový papír tiskařský v kotoučích se projednává papír pouze tehdy, předloží-li dovozce při dovozu osvědčení výrobní firmy o tom, že dovážený papír obsahuje nejméně 60% (podle váhy) ligninu. V případech pochybnosti o správnosti osvědčení se vyžádá posudek chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (3) Bílý papír prostý ligninu (zvaný též dřevaprostý papír) smí obsahovat nejvýše 5% ligninu. Chemickou zkouškou se pozná tento papír tak, že skvrna způsobená na něm kapkou roztoku floroglucinu je po uschnutí nažloutlá nebo růžová, nikdy však sytě fialově červená. V případech pochybných se vyžádá posudek chemicko-technického ústavu finanční správy. Roztok floroglucinu se připraví takto: 1 g floroglucinu se rozpustí ve 100 cm³ lihu, po úplném rozpuštění se přidá 25 cm³ sehnané kyseliny solné a roztok se promíchá. Roztok se uchovává v hnědé lahvičce se zabroušenou zátkou; jelikož se časem kazí, nutno jej vždy asi po 3 měsících obnovovat. Tento roztok dodá chemicko-technický ústav finanční správy.

   1. 3. (1) Do saz. pol. 296b) patří dopisní, psací a pod. papír s černými nebo barevnými linkami, čtverečky, tečkami atd.; linkovaný notový papír; papír linkami předtištěný na vzorkové listy a pod., jakož i papír s průsvitnými (t. zv. vodotiskovými) linkami.

      (2) Tištěné linkované listy (lenochy), saz. čís. 300.

   1. 4. Do saz. pol. 296c) patří dopisní papír a jiné papíry výslovně nejmenované, též balicí papír, s vtlačenými vzorky, monogramy, znaky, okraji a podobnými výzdobami, s vypoukle lisovanými linkami, arabeskami, vzorky napodobujícími plátno, piketovou látku atd., jakož i takový papír, který je válcováním nebo lisováním šagrénován, ryhován, žebrován, zrnkován nebo moarován; dále krepovaný papír, t. j. papír, který dostal řasnatý vzorek zvláštním seškrabovacím zařízením na snímacích válcích papírenského stroje, též krepovaná papírová vata na obvazy; vlnitý, vlnitě lisovaný slaměný balicí papír (na balení lahví atd.).

   Saz. čís. 297.

   Papír a lepenka, podložené nebo proložené plátnem (též bavlněným); podšívka z papíru do klobouků, též povlečená látkou.