Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(5) Nejvýznačnějším jejím znakem je kromě nápadného lesku vlákno vlny jako vlas natažené, 16 až 20 cm dlouhé, jehož konečky v předivu nejsou zkadeřeny jako u nelesklé, měkké příze česané nebo u jemné příze mykané, nýbrž vyčnívají jako hroty rovně natažené. Není vyloučeno, že se v této přízi vyskytnou též jednotlivé kratší díly vlněných chlupů nebo tak zvané pesíky (mrtvá vlna bez lesku).

(6) Ze surové dvojpramenné příze lastingové čís. 40 až čís. 65 metricky, odbavené beze cla, se odeberou vzorky a zašlou se k přezkoušení celnímu oddělení ONV v Praze; zachová se přitom postup uvedený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224.

(7) Příze na osnovy ke kobercům se skládá z vícepramenné silnější příze, na níž je kobercový vzorek rozvlekle natištěn; může obsahovat zčásti také niti jednobarevné.

Saz. čís. 226.

Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená.

(1) Příze mykaná se vyrábí spřádáním mykaných přástů z maštěné krátké vlny nebo z vlněných odpadků různé jakosti (vlny strojené, shoddy, mungo); vlákna její nejsou zcela rovnoběžná, mají nepravidelnou délku, jsou neurovnaná a v malých chomáčcích. Nit, místy tenčí nebo tlustší, je vlnitě pokryta vybíhajícími kadeřavými chloupky, čímž tato mdlá, bezlesklá příze nabývá vzhledu rázovitě drsného (v surovém stavu i nečistého). Používá se jí na valchované, zplstěné tkaniny (na šátky, přehozy, látky na šaty, tkané plsti atd.). Hrubší druhy, jichž se užívá za přízi do okrajů nebo na spodní útek při chlupatých zdrastěných látkách vlněných atd., obsahují též přimíšenou hrubou, dlouhou, tvrdou vlnu. Mnohé druhy okrajové příze obsahují, aby se ve valše nesrazily, sepředené odpadky hedvábné a projednávají se podle saz. čís. 245.

(2) Z mykaných přízí předených z barevné třepené vlny se projednávají jako barevné podle saz. pol. 226c) jen ony, jež mají barevný odstín, lišící se zřetelně od přírodně bílého.

(3) Jako příze mykaná se projednává též příze vikuňová. Příze vikuňové jsou jednoduché nebo dvojpramenné napodobeniny silnější příze mykané; předou se z bavlny s příměskem nebo bez příměsku vlny nebo vlněných odpadků na způsob příze mykané, mají proto také popsaný drsný, chlupatý (mechovitý) vzhled.

(4) V pochybných případech se projednají podle saz. čís. 226 všechny druhy vikuňové příze spředené s vlnou, čistě bavlněné takové příze však jen tenkrát, nejsou-li jemnější než čís. 29 po anglicku.

(5) Vikuňové příze vločkovité (vigogne-noppé), předené z bavlny s příměskem hedvábných odpadků ve vločkách, patří do saz. čís. 245 nebo 246.

(6) Viz též poznámku k saz. čís. 222.

Saz. čís. 227.

Příze upravená pro drobný prodej.

Viz 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Vlněné zboží.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239.

(1) K vlněnému zboží patří též žíněné tkaniny a žíněné úplety.

(2) Viz oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 228.

Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje.

(1) Houně jsou hrubé přikrývky na koně a na postele (vojenské a nemocniční přikrývky) z cápové a jiné hrubé vlny, jež jsou většinou chlupaté, huňaté, tlusté, těžké a odměřené.

(2) Hrubé sukno (na haleny) je hrubé, tlusté, tuhé, drsné sukno barvy bílé nebo přírodní, vyrobené obyčejně z cápové vlny, jehož se používá hlavně na selské pláště V pochybných případech třeba pamatovat, že šířka zboží nepřekročuje 70 cm a že jeho váha činí více než 900 g na m².

(3) Soukenné okraje (soukenné rohy) jsou ustřižené šlaky (lisiéry) silnějších látek vlněných; užívá se jich k výrobě koberců a pletených výrobků.

(4) Jako soukenné okraje se projednávají též vlněné okraje ženilkové (odpadky při výrobě ženilek).

(5) Sem patří dále koberce a přikrývky stříhané z hrubého sukna (na haleny) nebo tkané nebo pletené ze soukenných okrajů, nejsou-li jinak dále zpracovány.

(6) Přikrývky na koně a na postele z jemné nebo strojené vlny, saz. čís. 229.

(7) Odřezky kloboukové a odřezky plstí, saz. čís. 657.

Saz. čís. 229.

Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné.

(1) Rozlišovacím znakem tkanin saz. čís. 229 je jejich váha na 1 m², jež se zjistí:

1. a) zvážením celých kusů zboží a vypočtením, kolik podle toho připadá na 1 m², nebo
2. b) vystřižením 100 cm² z kusu projednávaného zboží a porovnáním váhy výstřižku s typovými závažími, dodanými k tomuto účelu celním oddělením ONV.

(2) K tomu se připomíná, že za základ k vyměření cla se bere pouze váha tkaniny bez okrajů, jež tu snad jsou, poněvadž okraje (šlaky) atd., přitkané nebo přistehované k zesílení nebo také k úpravě podélných okrajů, skládají se většinou z hrubé, těžké příze, která má tu podstatný vliv na váhu vlastní tkaniny jak v celém kuse, tak i ve výstřižku s okrajem, což je důležité zejména při tkaninách blízkých hranici váhy tkanin. Dvojité látky ze dvou samostatných, avšak spolu setkaných vrstev (vyrobené jako jednotný celek na tkalcovském stavu současným použitím několika osnov a útků) a záhybkové tkaniny, projednávají se podle celkové váhy bez ohledu na váhu jednotlivých vrstev nebo záhybů.

(3) Všechno vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, pokud nelze-li je — jak tomu často bývá u velmi těžkých nebo velmi lehkých tkanin — ihned zařadit s úplnou jistotou jen od oka a hmatem, zkouší se podle jedné z těchto dvou metod:

(4) Podle metody typové se neváží a neodměřují celé kusy a váha podle celního sazebníku pro 1 m² tkaniny se zjistí tímto zkráceným způsobem:

(5) Poněvadž 1 m² vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného, tvořící hranici pro rozčlenění celního sazebníku, váží 700 g nebo 200 g, je normální váha malého výstřižku (kuponu) o 100 cm² pro prvou hranici 7 g, pro druhou hranici 2 g.

(6) Tyto výstřižky se váží dvěma typovými závažími, označenými takto:

(7) Výstřižky, jichž vyžaduje metoda typová, se odeberou ve výměře 100 cm² plechovou šablonou ze zkoušených tkanin na místech kusů, jež byly shledány zcela nezávadnými, a bez zasažení okrajů (lemů) tak, že se tkanina položí mezi obě šablonové desky, opatřené hroty a zasahující do sebe, načež se desky šroubem utáhnou a pak se vystřihnou nůžkami kupony o 100 cm² zcela těsně podél šablonových okrajů. Též se může použít místo dolejší desky libovolného prkénka ke krájení, přes něž se tkanina natáhne, na ni se položí hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.

(8) Výstřižek se zváží na přesné váze příslušnými typovými závažími o 7 (=5 + 2) g a o 2 g a zjistí se, váží-li výstřižek více než 7 g,

1. 7 g nebo méně, avšak více než typové závaží o 2 g, nebo váží-li 2 g nebo méně.

(9) V prvém případě patří zboží do saz pol. 229a), protože váží více než 700 g na 1 m²;

1. v druhém případě patří zboží do saz. pol. 229b);
2. v třetím případě patří zboží do saz. pol. 229c), jelikož váží 200 g nebo méně na 1 m².

(10) Při celní prohlídce se ostatně přihlíží přesně k tomu, není-li snad zboží vlhké nebo na koncích kusů silnější, a tedy těžší, ať toho bylo docíleno vetkáním silnější příze nebo zatížením úpravou (apreturou), aby se dosáhlo projednání podle nižší celní sazby.

(11) Pozoruje-li se, že je zboží vlhké, zastaví se projednávání a zboží se před zvážením pečlivě vysuší. Je-li zboží na koncích silnější (těžší), nesmějí se vzít výstřižky k vážení z konců, nýbrž toliko z míst zcela nezávadných.

(12) Jen nezaručuje-li tento postup úplnou jistotu pro správné zařadění, upustí se zcela od manipulace s malými výstřižky a zboží se projedná podle výsledku metody odvažovací s celými kusy, jak ji zde uvádíme.

(13) Podle metody odvažovací se zjistí nejprve váha celého kusu zboží, jak je, a od toho se odečte váha okrajů, jsou-li tu jaké a mají-li zřejmě vliv na projednání zboží.

(14) V takovém případě se odstřihne okraj po obou stranách kusu v délce jednoho metru a přesně se zváží.

(15) Tato váha násobená délkou kusu v metrech dá váhu okrajů celého kusu. Odečte-li se pak od plné váhy celého kusu dříve zjištěné váha okrajů, obdržíme váhu tkaniny jako podklad k celnímu zařadění.

(16) Změří-li se pak délka a šířka — při tom se u zboží odměřeně tkaného, má-li třásně, přičítá poloviční délka třásní, kdežto při tkaninách s okraji, majícími vliv na projednání, se nezapočítávají okraje do šířky — a násobí-li se zjištěná délka v metrech šířkou v metrech, dostaneme potřebnou plochu kusu ve čtverečních metrech.

(17) Váha kusu zboží (s okraji nebo bez nich, podle daného případu) dělena plochou ve čtverečních metrech dá váhu 1 m².

(18) Na př.: kus sukna 52˙5 m dlouhý a bez okrajů 1˙4 m široký váží i s okraji 40˙6 kg.

(19) Váha okraje odstřiženého po obou stranách kusu v délce jednoho metru činí 0˙08 kg, tedy po celé délce kusu (52˙5X0˙08=) 4˙2kg a váha kusu bez okrajů (40˙6 - 4˙2 =) 36˙4 kg. Kus má tedy (52˙5X1˙4=) 73˙5 m², z čehož 1 m² váží (36˙4:73˙5=) 0˙496 kg.

(20) Zboží se tedy projedná podle saz. pol. 229b)

(21) V případech, kde je třeba ve větším rozměru odvážit a odměřit celé kusy ke zjištění váhy zboží na 1 m² podle celního sazebníku, může se postup zkrátit použitím přiložených pomocných váhových tabulek, v nichž je vypočtena váha 1—100 m² a 1—9900 cm², odpovídající hranici váhové 700 a 200 g na 1 m².

(22) Srovnáme-li váhu odměřených a zvážených kusů s vahou příslušných ploch ve čtverečních metrech uvedených v tabulce, ukáže se bez dalšího výpočtu, do které z váhových kategorií, jež jsou ustanoveny podle roztřídění celního sazebníku pro vlněné zboží výslovně nejmenované, zboží patří.

Pomocné váhové tabulky

pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované.

1. (Návod jak použít tabulek, je připojen na konci.)
   1. A

      Saz. čís. 226. Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená. Saz. čís. 227. Příze upravená pro drobný prodej. Vlněné zboží. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239. Saz. čís. 228. Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje. Saz. čís. 229. Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné. Pomocné váhové tabulky pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované.

      Čtvereční metry	Počet gramů na 1 m2		Čtvereční metry	Počet gramů na 1 m2		Čtvereční metry	Počet gramů na 1 m2		Čtvereční metry	Počet gramů na 1 m2
      	700	200		700	200		700	200		700	200
      	Váha v kg			Váha v kg			Váha v kg			Váha v kg
      0˙1	0˙070	0˙020	20	14˙000	4˙000	48	33˙600	9˙600	76	53˙200	15˙200
      0˙2	0˙140	0˙040	21	14˙700	4˙200	49	34˙300	9˙800	77	53˙900	15˙400
      0˙3	0˙210	0˙060	22	15˙400	4˙400	50	35˙000	10˙000	78	54˙600	15˙600
      0˙4	0˙280	0˙080	23	16˙100	4˙600	51	35˙700	10˙200	79	55˙300	15˙800
      0˙5	0˙350	0˙100	24	16˙800	4˙800	52	36˙400	10˙400	80	56˙000	16˙000
      0˙6	0˙420	0˙120	25	17˙500	5˙000	53	37˙100	10˙600	81	56˙700	16˙200
      0˙7	0˙490	0˙140	26	18˙200	5˙200	54	37˙800	10˙800	82	57˙400	16˙400
      0˙8	0˙560	0˙160	27	18˙900	5˙400	55	38˙500	11˙000	83	58˙100	16˙600
      0˙9	0˙630	0˙180	28	19˙600	5˙600	56	39˙200	11˙200	84	58˙800	16˙800
      1	0˙700	0˙200	29	20˙300	5˙800	57	39˙900	11˙400	85	59˙500	17˙000
      2	1˙400	0˙400	30	21˙000	6˙000	58	40˙600	11˙600	86	60˙200	17˙200
      3	2˙100	0˙600	31	21˙700	6˙200	59	41˙300	11˙800	87	60˙900	17˙400
      4	2˙800	0˙800	32	22˙400	6˙400	60	42˙000	12˙000	88	61˙600	17˙600
      5	3˙500	1˙000	33	23˙100	6˙600	61	42˙700	12˙200	89	62˙300	17˙800
      6	4˙200	1˙200	34	23˙800	6˙800	62	43˙400	12˙400	90	63˙000	18˙000
      7	4˙900	1˙400	35	24˙500	7˙000	63	44˙100	12˙600	91	63˙700	18˙200
      8	5˙600	1˙600	36	25˙200	7˙200	64	44˙800	12˙800	92	64˙400	18˙400
      9	6˙300	1˙800	37	25˙900	7˙400	65	45˙500	13˙000	93	65˙100	18˙600
      10	7˙000	2˙000	38	26˙600	7˙600	66	46˙200	13˙200	94	65˙800	18˙800
      11	7˙700	2˙200	39	27˙300	7˙800	67	46˙900	13˙400	95	66˙500	19˙000
      12	8˙400	2˙400	40	28˙000	8˙000	68	47˙600	13˙600	96	67˙200	19˙200
      13	9˙100	2˙600	41	28˙700	8˙200	69	48˙300	13˙800	97	67˙900	19˙400
      14	9˙800	2˙800	42	29˙400	8˙400	70	49˙000	14˙000	98	68˙600	19˙600
      15	10˙500	3˙000	43	30˙100	8˙600	71	49˙700	14˙200	99	69˙300	19˙800
      16	11˙200	3˙200	44	30˙800	8˙800	72	50˙400	14˙400	100	70˙000	20˙000
      17	11˙900	3˙400	45	31˙500	9˙000	73	51˙100	14˙600
      18	12˙600	3˙600	46	32˙200	9˙200	74	51˙800	14˙800
      19	13˙300	3˙800	47	32˙900	9˙400	75	52˙500	15˙000

   1. B

      Saz. čís. 226. Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená. Saz. čís. 227. Příze upravená pro drobný prodej. Vlněné zboží. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239. Saz. čís. 228. Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje. Saz. čís. 229. Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné. Pomocné váhové tabulky pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované.

      Čtvereční centimetry	Počet gramů na 1 m2		Čtvereční centimetry	Počet gramů na 1 m2		Čtvereční centimetry	Počet gramů na 1 m2		Čtvereční centimetry	Počet gramů na 1 m2
      	700	200		700	200		700	200		700	200
      	Váha v gramech			Váha v gramech			Váha v gramech			Váha v gramech
      1	0˙07	0˙02	600	42˙—	12˙—	3800	266˙—	76˙—	7000	490˙—	140˙—
      2	0˙14	0˙04	700	49˙—	14˙—	3900	273˙—	78˙—	7100	497˙—	142˙—
      3	0˙21	0˙06	800	56˙—	16˙—	4000	280˙—	80˙—	7200	504˙—	144˙—
      4	0˙28	0˙08	900	63˙—	18˙—	4100	287˙—	82˙—	7300	511˙—	146˙—
      5	0˙35	0˙10	1000	70˙—	20˙—	4200	294˙—	84˙—	7400	518˙—	148˙—
      6	0˙42	0˙12	1100	77˙—	22˙—	4300	301˙—	86˙—	7500	525˙—	150˙—
      7	0˙49	0˙14	1200	84˙—	24˙—	4400	308˙—	88˙—	7600	532˙—	152˙—
      8	0˙56	0˙16	1300	91˙—	26˙—	4500	315˙—	90˙—	7700	539˙—	154˙—
      9	0˙63	0˙18	1400	98˙—	28˙—	4600	322˙—	92˙—	7800	546˙	156˙—
      10	0˙70	0˙20	1500	105˙—	30˙—	4700	329˙—	94˙—	7900	553˙—	158˙—
      15	1˙05	0˙30	1600	112˙—	32˙—	4800	336˙—	96˙—	8000	560˙—	160˙—
      20	1˙40	0˙40	1700	119˙—	34˙—	4900	343˙—	98˙—	8100	567˙—	162˙—
      25	1˙75	0˙50	1800	126˙—	36˙—	5000	350˙—	100˙—	8200	574˙—	164˙—
      30	2˙10	0˙60	1900	133˙—	38˙—	5100	357˙—	102˙—	8300	581˙—	166˙—
      35	2˙45	0˙70	2000	140˙—	40˙—	5200	364˙—	104˙—	8400	588˙—	168˙—
      40	2˙80	0˙80	2100	147˙—	42˙—	5300	371˙—	106˙—	8500	595˙—	170˙—
      45	3˙15	0˙90	2200	154˙—	44˙—	5400	378˙—	108˙—	8600	602˙—	172˙—
      50	3˙50	1˙—	2300	161˙—	46˙—	5500	385˙—	110˙—	8700	609˙—	174˙—
      55	3˙85	1˙10	2400	168˙—	48˙—	5600	392˙—	112˙—	8800	616˙—	176˙—
      60	4˙20	1˙20	2500	175˙—	50˙—	5700	399˙—	114˙ —	8900	623˙—	178˙—
      65	4˙55	1˙30	2600	182˙—	52˙—	5800	406˙—	116˙—	9000	630˙—	180˙—
      70	4˙90	1˙40	2700	189˙—	54˙—	5900	413˙—	118˙—	9100	637˙—	182˙—
      75	5˙25	1˙50	2800	196˙—	56˙—	6000	420˙—	120˙—	9200	644˙—	184˙—
      80	5˙60	1˙60	2900	203˙—	58˙—	6100	427˙—	122˙—	9300	651˙—	186˙—
      85	5˙95	1˙70	3000	210˙—	60˙—	6200	434˙—	124˙—	9400	658˙—	188˙—
      90	6˙30	1˙80	3100	217˙—	62˙—	6300	441˙—	126˙—	9500	665˙—	190˙—
      95	6˙65	1˙90	3200	224˙—	64˙—	6400	448˙—	128˙—	9600	672˙—	192˙—
      100	7˙—	2˙—	3300	231˙—	66˙—	6500	455˙—	130˙—	9700	679˙—	194˙—
      200	14˙—	4˙—	3400	238˙—	68˙—	6600	462˙—	132˙—	9800	686˙—	196˙—
      300	21˙—	6˙-	3500	245˙—	70˙—	6700	469˙—	134˙—	9900	693˙—	198˙—
      400	28˙—	8˙—	3600	252˙—	72˙—	6800	476˙—	136˙—
      500	35˙—	10˙—	3700	259˙—	74˙—	6900	483˙—	138˙—

   Návod jak použít tabulek.

   (1) Použití těchto tabulek vysvětluje tento příklad:

   (2) Kus sukna dlouhý 59˙75 m a široký 1˙40 m váží 39˙5 kg.

   (3) Délka násobená šířkou dá (59˙75 X 1˙40 =) 83˙650 m².

   (4) Plocha tkaniny 83˙650 m o váze 39˙5 kg se porovná s váhami vypočtenými v tabulce pro stejnou plochu ve čtverečních metrech:

   (5) Váhové tabulky A a B udávají pro tkaniny vážící na 1 m²:

   Saz. čís. 226. Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená. Saz. čís. 227. Příze upravená pro drobný prodej. Vlněné zboží. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239. Saz. čís. 228. Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje. Saz. čís. 229. Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné. Pomocné váhové tabulky pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované. Návod jak použít tabulek.

   	700 g	200 g
   A. při 83 m2	58˙100 kg	16˙600 kg
   B. při 6500 cm2	0˙455 kg	0˙130 kg
   dohromady tedy pro 83˙650 m2
   hranici váhovou	58'555 kg	16 730 kg
   Tkanina váží	39˙500 kg,

   1. a je tedy lehčí nežli hořejší váha pro tkaniny o 700 g na 1 m², avšak těžší nežli váha pro tkaniny o 200 g na 1 m², patří tudíž k vlněnému zboží tkanému výslovně nejmenovanému saz. pol. 229b).

   (6) Projednávání metodou odvažovací v pochybných případech znázorňuje ještě tento příklad:

   (7) Výstřižek 100 cm², vzatý podle metody typové z kusu sukna, je lehčí nežli typové závaží vážící 5 + 2 = 7 g. Správnost tohoto výsledku je však proto pochybná, poněvadž sukno má okraje, a také hmatem se zjistí, že tkanina je na některých místech silnější. Musí se tedy postupovat podle metody odvažovací.

   (8) Kus dlouhý 59˙75 m a široký s okraji 140 cm váží 58˙93 kg.

   (9) Délka násobena šířkou dá (59˙75 X 1˙4 =) 83˙65 m². Zjištěná váha dělena plochou ve čtverečních metrech dá 58˙930 : 83˙650 = 704˙5 g na 1 m².

   (10) Jelikož se tato váha 704'5 g velice blíží k hranici 700 g, má tu zřejmě vliv jen nápadně silný okraj. Aby se nesporně zjistila povaha zboží, postupuje se nyní takto:

   (11) Násobí-li se délka kusu 59˙75 m šířkou bez okrajů = 134 cm, činí čistá plocha tkaniny ve čtverečních metrech bez okrajů (59˙75 X 1˙34=) 80˙065 m².

   (12) Okraje oddělené po obou stranách sukna v délce jednoho metru váží 54 g, činí tudíž váha okrajů pro celou délku kusu (59˙75 X 0˙054=) 3˙23 kg.

   (13) Odečteme-li váhu okrajů od zjištěné plné váhy celého kusu, obdržíme (58˙93—3˙23 =) 55˙70 kg jako váhu jednotné tkaniny o ploše 80˙065 m², na niž se vezme zřetel.

   (14) Dělí-li se pak tato váha kusu bez okrajů plochou kusu bez okrajů ve čtverečních metrech, vyjde (55˙700 : 80˙065 =) 696˙9 g na 1 m².

   (15) Čtvereční metr tohoto sukna je tudíž skutečně lehčí než 700 g na 1 m².

   (16) Proto se projedná celý kus (i s okraji) 58˙93 kg těžký podle saz. pol. 229b).

Saz. čís. 230.

Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem), též potištěné.

(1) Podle saz. čísla 230 se projednávají též vlněné gobeliny (bez příměsku hedvábí), t. j. čalouny atd., jež vykazují figurálně nebo ornamentálně ohraničené kresby z různobarevných nití; podobně pracované látky s opakujícími se (za sebou následujícími) kresbami a vyskytující se v obchodě jako zboží metrové, patří do saz. čís. 229.

(2) Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 231.

Zboží stuhové.

Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 232

Zboží prýmkářské a knoflikářské.

K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří též pouze svázané kamzičí štětky (brady) a jejich napodobeniny, žíněné chocholy z vinutých žíní, upevněných kováním. Sem patří též žíněné krajky. Viz též dresovaný krep, saz. čís. 265 a 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 233.

Zboží stávkové a pletené.

Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 234.

Šály a tkaniny na způsob šálů; krajky a krajkové šátky; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.

(1) Šály a tkaninami na způsob šálů se rozumějí jak pravé kašmírové šály, východoindické a turecké šály, tak i jejich protkávané nebo fasonované napodobeniny, vyrobené na strojích Jacquardových, i podobné bordury, pak přehozy tibetové a kašmírové s našitými šálovými bordurami.

(2) Tyto přehozy (čtyřúhelníkové, dvojité nebo dlouhé šály, square-, double-longshawls) jsou tkány z nejjemnější kozí nebo ovčí vlny s vetkanými palmetovými vzory v živých barvách (většinou v barvě žluté, červené, modré a zelené), čímž se snadno odlišují od obyčejných přehozů, ženských šátků i od tkaných, pletených nebo stávkových úzkých šerp, které se též někdy v obchodě nazývají šály.

(3) Šály, kterým se dostalo šitím i bez zvláštního střihu tvaru krátkých pláštěnek a pod., se projednávají jako dámská konfekce.

(4) Krajkovité vlněné látky síťovité se projednávají stejně jako krajky a krajkové šátky.

(5) Viz též 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 235 a 236.

Výšivky vyšité hedvábím a výšivky vyšité jinými látkami.

K saz. čís. 235 a 236 viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vytvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 237.

Koberce na podlahu.

1. 1. (1) Do saz. pol. 237a) patří hlavně tak zvané koberce holandské. Jsou to hrubé běhouny (stůčkové koberce) pro schodiště, předsíně atd., tkané nikoli na způsob aksamitu, z příze z hrubých chlupů zvířecích, též s příměskem hrubé příze z juty a pod.

   (2) Koberce ze srsti psí, hovězí atd., u nichž niti osnovní jsou ovinuty nití z čisté vlny, se považují ještě za koberce, vyrobené s příměskem malého množství vlny, saz. pol. 237a). Nejsou-li však v takových kobercích niti předené z čisté vlny spolu uskány s nitmi z jiných chlupů, nýbrž tvoří-li o sobě samostatné niti osnovní, projednají se koberce podle saz. pol. 237c).

1. 2. (1) Koberce vázané saz. pol. 237b) se zhotovují přímo tím, že se vnášejí do osnovy střídavě niti útkové a navazují v řadách kousky nití na způsob smyček, tvořících flór (vlas).

   (2) Tím se význačně liší od koberců tkaných na způsob aksamitu a od jiných koberců. Mají totiž také na straně vlasové (flórové, lícní) smyčku z kousku niti tvořícího vlas, která chybí všem kobercům ostatním.

   (3) Za tuto smyčku lze vlas s lícní strany vytáhnout háčkem.

   (4) Mezi vázané koberce patří většina koberců orientálních.

1. 3. (1) Všechny ostatní koberce, též běhouny a předložky patří do saz. pol. 237c), tedy i když jsou tkány s vlasem nebo bez něho, s vetkanými nebo našitými ženilkami atd.

   (2) Koberce na podlahu a běhouny z plsti potištěné, odměřené, patřící rovněž do saz. pol. 237c), mají jako tkané koberce na podlahu charakteristický vzorek (dessin) s bordurami, rohovými a středovými obrazci a vůbec kresby větších rozměrů, čímž se liší od potištěných plstí se stejnotvarými drobnými tištěnými vzorky, určených k výrobě šatstva, střevíců atd. Takovéto koberce se skládají ostatně jen z hrubých silnějších plstí, kdežto plstěné pokrývky na postele, na stoly a pod. z jemné vlny jsou tenké jako sukno, měkké a hebké jako podobné koberce tkané.

   (3) Takovéto plsti nepotištěné se za koberce na podlahu nepovažují.

1. 4. Význačným rozlišovacím znakem tkaných koberců (kobercových látek na podlahu) od jiných koberců a látek tkaných na způsob koberců je, že koberce bývají vždy tkány se základními osnovami z velmi hrubého motouzu, ze silné lněné, jutové nebo vlněné příze s flórovými (poilovými) osnovami rovněž ze silnější vícepramenné příze vlněné, čímž se stávají význačně tuhými a těžkými.
2. 5. U orientálních koberců nejsou vtažené nebo navázané třásně, lemování, právě tak jako pouhé správky (též hedvábím), důvodem pro projednání podle saz. čís. 274 (viz též 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI).
3. 6. Podle své bližší povahy se projednávají: vlněné látky tkané jako koberce na podlahu, hodící se spíše na zboží polštářové, obuvnické a brašnářské než za koberce na podlahu; rovněž koberce jemnějšího druhu, hodící se sice také za koberce na podlahu, u nichž však pro jejich hebkost, měkkost nebo provedení lze mít za to, že se jich použije jako pokrývek na postel, na stůl nebo jako koberců na stěnu (na př. koberce flanelové, soukenné, gobelinové a pod.); dále kordy na střevíce, tkané na způsob aksamitu, nebo látky kobercové, které jako napodobenina výšivek na stramínu bývají zpracovány na podušky, nárty a brašny. Koberce provedené ručním vyšíváním na stramínu nebo pod. se projednávají jako zboží vyšívané.

Saz. čís. 238.

Plst a plstěné zboží (mimo koberce na podlahu).

(1) Hrubé plsti saz. pol. 238a) jsou jenom ty, které se skládají z hrubých zvířecích chlupů, smíchaných většinou s hrubou, ježatou vlnou (s vlnou s noh nebo s vlnou cápovou a s odpadky toho druhu) a jichž se užívá na podešve, ucpávky, závěry, podložky, filtry a pod., rovněž předměty z takovýchto plstí přikrojené, též dehtované, lakované, avšak nezpracované, též jsou-li k technické potřebě Plsti tyto jsou vždy drsného vzhledu, poněvadž hrubé pichlavé chlupy vystupují zřejmě na povrch, čímž se charakteristicky liší jak od obyčejných plstí podšívkových z hrubší vlny, tak i od měkkých, pružných, jemných plstí z vlny a srsti.

(2) Hrubé barvené plsti se projednávají jako dehtované nebo lakované.

(3) Netkané bavlněné plsti obsahují vždy vlnu a projednávají se proto podle saz. pol. 238b).

(4) Plsti s vložkami (s mřížkovitými vložkami z nití z přediv), tak zvané skládané plsti, jež se poznají, když se rozříznou nebo roztáhnou, a plsti tkané (t. j. silné tkaniny, které zdrastěním povrchu obdržely plsťovitý vzhled), se projednávají podle saz. čís 229.

(5) Plstěné koberce na podlahu, saz. čís. 237.

(6) Vyšívané plsti se projednávají jako vyšívané vlněné zboží tkané saz. čís. 235 a 236.

(7) Zátky do ručnic lisované z hovězích chlupů nebo vyrážené z plsti z hrubých zvířecích chlupů, také v pytlíčcích z hrubých bavlněných, lněných nebo vlněných tkanin, saz. pol. 238a); spojené s papírem nebo voskovaným plátnem, saz. pol. 238b)1.

(8) Plstěným zbožím saz. pol. 238b) je, vyjma hrubé, pouze přikrojené plsti, veškeré nekonfekcionované zboží z plsti, jako na př. sukně (z jednoho kusu), filtrovací klobouky nebo pytle, střevíce, podešve, boty, pokrývky, dále trouby a podobné technické potřeby. Sem patří též plstěné střevíce a filtrovací pytle, i když jsou přistřiženy a šity.

(9) Plstěné střevíce z vlněné plsti patří do saz. čís. 311, po příp. 340 jen tenkrát, je-li alespoň celá podešev z kaučuku, z kůže atd. Naopak patří takovéto plstěné střevíce s plstěnými podešvemi, které byly zesíleny našitím atd. kožené podešve, i když jsou spojeny s jednotlivými kousky kůže k ochraně špiček a pod., do saz. pol. 238b).

(10) Plstěné odřezky, saz. čís. 657.

(11) Plsti na střechy, saz. čís. 286.

(12) Kloboukové šišáky z plsti, saz. čís. 266.

(13) Klobouky a čepice z plsti, saz. čís. 267—269.

(14) Plsti z vlny patří do saz. pol. 238b).

Saz. čís. 239.

Technické potřeby.

(1) Sitová dna ze žíní, tkaná vždy odměřeně nebo přistřižená v potřebném tvaru, mohou být spojena s jednotlivými nitmi z jiných přediv nebo s drátem.

(2) Provazy, lana a hnací šňůry ze žíní nebo provazce ze zplstěné vlněné příze mohou být skroucené nebo také pletené, jejich průměr musí však měřit nejméně 5 mm. Tyto předměty o průměru pod 5 mm se projednávají jako příze, po příp. jako prýmkářské zboží z vlny.

(3) Hrubé mřížky jsou mřížkované tkaniny vyrobené ze silných přízí k technickému nebo průmyslovému (živnostenskému) použití.

(4) O drhaných sítích viz 12. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.

(5) Do saz. pol. 239a) patří též soukenné odpadky na lešticí kotouče a pod. nastříhané nebo vysekané na kruhovité kotouče, též šité nebo kouskované, a hotové lešticí kotouče z nich vyrobené.

(6) Kroucené žíně jsou žíně a zvířecí chlupy všech druhů, též pomíšené s rostlinnými vlákny, pevně skroucené v provazy nebo volně roztočené, třepené, bez zřetele na barvu, jak se jich užívá k vycpávání, k pracím čalounickým a sedlářským.

(7) Plachetky na lisování a filtrování jsou hrubé, velmi silné tkaniny z vlny nebo ze žíní, též takovéto kotouče a tabule upravené pro lisovací válce, pletené, stávkové nebo sešité z takových provazů Sem patří též filtrovací, lisovací a kalové pytle, lisovací vaky, lisovací desky a pod., vyrobené z plachetek na lisování a filtrování (též šité).

(8) Váha 1 m² se zjistí způsobem předepsaným u vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného saz. čís. 229.

(9) K technickým potřebám výslovně nejmenovaným patří též nitěnky. Viz též 16. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.

(10) Viz též oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(11) Vlněné tkané povlaky na válce k potažení strojů (machony), též tkané nekonečné vlněné plsti na výrobu papíru, patří do saz. čís. 229.

1. XXV. Hedvábí a hedvábné zboží,
   1. též pomíšené s jinými předivy.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.

   (1) Hedvábí (viz vysvětlivky k saz. čís. 240) se nevyrábí předením, nýbrž pouhým odvíjením vláken se zámotků. Při odvíjení se provlékne společně několik kokonových vláken skleněným kroužkem, aby se spojily klihovinou na nich lpící v jedinou silnější nit (surové hedvábí, grège). Surové hedvábí se dílem bezprostředně kroutí (filuje) a ská, dílem se loupá (odkližuje) vyvářením v mýdlovém roztoku a bělí (degumuje, zbavuje vosku, lepu). Oloupané hedvábí se barví, při čemž se může silně zatížit.

   (2) Hedvábí floretové čili chappové se vyrábí z porušených zámotků a z odpadků hedvábí. Surovina se nechá zahnít, pere se, suší, kropí a šlehá, poté se čechrá, česá, pramenuje, druží a posukuje. Takto vzniklé prameny se na přástových stolicích s křídly mění v přást. Tento přást se pak dopřádá na křídlových nebo prstencových strojích dopřádacích.

   (3) Přádelny buretového hedvábí zpracují hedvábné výčesky (stumbu), vzniklé při česání floretového hedvábí. Tento odpadek se mísí, čechrá, zbavuje prachu a zhušťuje ve vatu na rounovacím stroji. Mykadlem se mění vata v pramen. Prameny (peignées) se druží a posukují a přicházejí pak na ježková posukovadla (ježkové posukovací stroje), kde se poznovu druží a posukují. Posléze se předpřádají na strojích předpřádacích (flyerech) a dopřádají na waterových strojích přádacích. U hrubých přízí buretových se užívá jako při předení mykaných přízí (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIV) děličů rouna a rozdělené rouno se proměňuje v praménky a přást. Odpadky při předení buretového hedvábí se zpracují na hedvábnou vatu.

   (4) O umělém hedvábí viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 240.

   Hedvábné zámotky (kokony); hedvábné odpadky nespředené.

   (1) Hedvábné zámotky (kokony) jsou kukly bource morušového čili hedvábníka.

   (2) Stejně jako hedvábí bource morušového se posuzuje též hedvábí bource dubového (hedvábí tussah) a hedvábí několika jiných zámořských bourců (poměrně hrubé hedvábí barvy přecházející až do kávově hnědé), pak vlákna kyjovky hedvábí podobná (hedvábí byssové, lasturové) a hedvábí umělé (celulosové neboli dřevné).

   (3) Srovnej též oddíl I B všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (4) Odpadky hedvábí nespředené (strusi, strusa, strazzi, stumba) se skládají dílem z chorobných a proděravěných zámotků nebo částí zámotků, jež nelze odvíjet, dílem ze zevní zámotkové vaty (kokonového chmýří, zplstěného hedvábí) nebo ze zdrchaných vláken, jež se oddělí při smotání. Sem patří též třepené hedvábí a odpadky vzniklé při předení, navíjení a tkaní (hedvábné shoddy), jež se hodí pouze k opětnému předení. K nespředeným odpadkům hedvábí patří též tak zvaná pásma (peignées) pro přádelny na chappe; jsou to nebarvené odpadky zámotků, upravené v dlouhé prameny, v nichž se ještě nespojila vlákna skaním nebo předením a kterých zřejmě nelze užít k žádnému jinému účelu nežli k předení.

   (5) Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (6) Hedvábná bavlna a bavlna upravená na způsob hedvábí (mercerovaná), saz. třída XXII.

   (7) Odpadky hedvábí napuštěné barvivy (vločkové hedvábí), jichž se používá v barvírnách, saz. čís. 626.

   (8) Odpadky umělého hedvábí jsou zmotaná vlákna umělého hedvábí různé délky, jichž nelze proto bez předchozího zpracování použít bezprostředně k textilně technickým účelům. O umělé stříži získané z odpadků umělého hedvábí viz 28. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 244.

   Saz. čís. 241.

   Hedvábná vata, mimo vatu k léčebným účelům.

   (1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz třídám XXII—XXV.

   (2) Sem patří též výrobky z hedvábných vat v rozsahu popsaném u saz. čís. 181.

   Saz. čís. 242.

   Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané.

   (1) Hedvábí pouze smotané (nefilované surové hedvábí, grège, greggia, grezze) se skládá z jednoduchých přírodních hedvábných vláken (elementárních vláken), která se smotávají v přadena z rozmočených zámotků. Toto hedvábí se spojuje kroucením nebo skaním (filováním, moullinováním) v silnější jednoduché nebo několikapramenné niti. Takovéto kroucené (filované) nebo skané surové hedvábí saz. pol. 242a) přírodní barvy bílé, zelenavé nebo žluté přichází do obchodu jako hedvábí single (jednoduché kroucené hedvábí), organzin (hedvábí osnovní), trama (hedvábí útkové), surové hedvábí k šití a vyšívání (hedvábí cusier a cuserino).

   (2) Bělené hedvábí je hedvábí oloupané (degumované, zbavené vosku, lepu) vařením v mýdlové vodě.

   (3) Toto hedvábí se liší od surového hedvábí měkkostí při doteku, od bělených a předených odpadků hedvábí svou hladkou, nepřetržitě běžící nití bez vláken, nemající vzhled a omak vlny.

   Saz. čís. 243.

   Floretové hedvábí (hedvábné odpadky předené), též skané.

   (1) Floretové hedvábí jsou předené odpadky hedvábí; neskládá se jako smotané hedvábí z nepřetržitých dlouhých vláken, nýbrž z kratších vláken, spředených v nit skutečným skaním. V obchodě se vyskytuje toto hedvábí podle své jakosti jako hedvábí kordonetové, fantasijní, chappové, buretové atd.

   (2) Příze z barevného třepeného hedvábí se projednává jako barvené hedvábí floretové saz. pol. 243b)2.

   (3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 240 a 242.

   Saz. čís. 244.

   Hedvábí umělé.

   1. 1. (1) Do saz. pol. 244a) patří umělé hedvábí surové, jež mívá odstín do žluta nebo žlutošeda, dále umělé hedvábí bílé, nehledíc na to, zda bylo jen bíleno či na bílo barveno.

      (2) Umělé hedvábí barvené ve hmotě nebo v niti jinak než bíle patří do saz. pol. 244b).

   1. 2. (1) Elementární vlákna umělého hedvábí jsou různého průřezu, nejčastěji kulatého. Umělé hedvábí jednoduché je utvořeno z několika elementárních vláken dohromady stočených v nit. Umělé hedvábí skané vzniká skroucením dvou i více takových dohromady stočených nití jednoduchého hedvábí.

      (2) Za umělé hedvábí skané se považuje též jednoduché hedvábí umělé, jež má na 1 m délky více než 600 zákrutů (krep nebo voile).

      (3) Československá obchodní komora vydá osvědčení na dovoz krepu nebo voilu z umělého hedvábí podle poznámky za saz. pol. 244a) jen pro zboží určené těm podnikům, které prokázaly, že splnily podmínky, jež podle hospodářských potřeb čas od času určí a jí oznámí ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Pro osvědčení, jež platí 6 měsíců ode dne vydání, stanoví se tento vzor:

      
   1. 3. Do saz. čís. 244 patří též umělá stříž, umělé hedvábí chvostkové (elementární vlákna umělého hedvábí, surová nebo bílá [nebarvená], nestočená, nespředená a neskaná, ležící vedle sebe v jednom směru, obvykle svázaná do svazečků), příze z umělé stříže (příze vyrobená z umělé stříže), příze chvostková (příze vyrobená z umělého hedvábí chvostkového), příze z odpadků umělého hedvábí, dále silná vlákna umělého hedvábí (elementární vlákna kulatého průřezu, leč značně silnější a tužší než vlákna umělého hedvábí), známá jako umělé žíně či astrafil, crinol, sirius nebo jako umělé chlupy, konečně široká vlákna umělého hedvábí (plochá elementární vlákna čtyřúhelníkového průřezu), známá jako viska, umělá sláma, umělé lýko nebo — jsou-li lomena nebo kroucena — lames, pokud délka všech těchto jednotlivých vláken je větší než 1 m.

   Saz. čís. 245.

   Příze z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy, též skaná.

   (1) Příze tohoto saz. čísla je jak surová, tak také bílená, barvená atd. příze z přediv saz. třídy XXII až XXIV, jež byla s hedvábím nebo s odpadky hedvábí spředena, jimi prostoupena nebo obalena, nebo uskána s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým.

   (2) Příze ovinutá spirálovitě přízí nebo hedvábnými bízami patří ke zboží prýmkářskému; viz 5. odstavec 4. vysvětlivky IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 246

   Niti z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej.

   (1) Za niti tohoto saz. čísla se pokládají též jenom zdvojená vlákna z hedvábí atd. Jednoduché, pro drobný prodej upravené hedvábí atd. Sem nepatří, nýbrž se projednává podle saz. čís. 242 až 245.

   (2) Rovněž se projednává podle saz. pol. 242a), po příp. 243a) surové hedvábí k šití nebo hedvábí kordonetové, jež bývá k usnadnění barvení a další úpravy v malých, pouze navinutých, ještě nepřevázaných panenkách (pásmech nebo dílčích přadenech) a v této úpravě se nedodává do drobného prodeje.

   (3) Hedvábí k šití a vyšívání a pod. upravené pro drobný prodej, se projednává podle saz. čís. 246 i tehdy, není-li nití v pravém slova smyslu, nýbrž tvoří-li pouze svazek vláken bez patrného zákrutu.

   (4) Jako hedvábí pro drobný prodej upravené se projednává též chirurgické hedvábí tohoto druhu, též pletené (nebarvené) nebo uzavřené v lahvičkách, aby se uchovalo sterilním.

   (5) Viz též 4. a 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Zboží celohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.

   Celohedvábné zboží s vetkanými kovovými vlákny nepatří ke zboží polohedvábnému, nýbrž je podrobeno přirážce za kovová vlákna ke clu za celohedvábné zboží podle 3. všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.

   Saz. čís. 247.

   Celohedvábné zboží vyšívané.

   (1) Sem patří celohedvábné zboží čímkoliv vyšívané, vyjma vyšívané celohedvábné zboží stuhové saz. čís. 253.

   (2) Viz 9. a 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 248.

   Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu; gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.

   (1) Hedvábné mlýnské plátýnko a dna k sítům z hedvábných gázů, saz. čís. 249.

   (2) Krepy (jak drsného, vlnitého vzhledu, tak i hladké [crêpe lisse]), flóry a jiné sem patřící řídké celohedvábné tkaniny se projednávají podle saz. čís. 248 také tehdy, byly-li lisováním rytými válci (gaufrováním) nebo jiným postupem vzorkovány na způsob šagrénu (ryhovány).

   (3) Ke krepům patří též crêpe de Chine, t. j. tkanina zrněného povrchu, vyrobená z hedvábné příze silně skroucené dílem napravo, dílem nalevo.

   (4) Gázy tohoto saz. čísla jsou vedle látek tkaných stojitou a obtáčivou nití (křížovou vazbou, perlinkou nebo háčkovým sloupkem) také jiné řídké celohedvábné tkaniny, u nichž prostor vždy mezi dvěma nitmi jak v osnově tak i v útku, pozorován pod lupou, zřejmě přesahuje tloušťku příslušných nití. Při posuzování tohoto prostoru se přihlíží u nití volně skroucených k jejich celé tloušťce. Efekty vzniklé hustším tkaním jako vzorky, proužky a pod. zůstanou při posuzování prostoru mezi dvěma nitmi nepovšimnuty; naopak se projednávají samy o sobě husté celohedvábné látky mající toliko řídké efekty bez stojitých a obtáčivých nití jako celohedvábné zboží výslovně nejmenované.

   (5) Řídké polohedvábné tkaniny, jež nejsou gázy tkanými stojitou a obtáčivou nití ani tkanými krepy nebo flóry, se projednávají podle své jinaké povahy.

   (6) Viz 12., 13., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných výsvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 249.

   Hedvábná mlýnská plátýnka.

   (1) Hedvábné mlýnské plátýnko (gáz na mlýnské pytlíky) je látka tkaná stojitou a obtáčivou nití z hedvábných nití silně skroucených, nepatrné roztažitelnosti, jíž se používá hlavně v mlynářském průmyslu; může být též barveno.

   (2) Sem patří též dna k sítům z hedvábných gázových tkanin.

   Saz. čís. 250.

   Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.

   (1) Za celohedvábné tkaniny hladké (vyjma tkaniny saz. čís. 247) a armury saz. pol. 250a) se uznávají ony tkaniny, které nezávisle na tom, jsou-li jednobarevné, po délce nebo napříč pruhované nebo kostkované, mají ve vazbě jednotný, pravidelný povrch, vyznačující se tím, že se osnovní a útkové niti kříží a že se toto křížení opakuje vždy po určitém omezeném počtu nití. Tyto látky se vyrábějí současným použitím několika nitěnic, a to:

   (2) tkaniny dykytové (dykyty, tafty, louisiny, sarsenety, marceliny, lustriny, failly, grosgrainy, gros de Londres, gros de Suez, gros de Tours a pod.);

   (3) tkaniny keprové (levantiny, surahy, serge, tricotiny, cotes satinées a pod.);

   (4) tkaniny atlasové a satinové (satin de Lyon, satin de Chine, messaline, satin duchesse a pod.);

   (5) armury (armures piqués, rypsy osnovní, rypsy útkové a pod.).

   (6) Látky a šátky, které mají při okrajích odděleně v podobě pruhů (bordur) dvě nebo více různých armur (vazeb), patří k tkaninám hladkým. Takovými látkami jsou zejména též látky na deštníky a slunečníky, mající po celé šířce jednotnou vazbu (na př. taft) a odlišnou vazbu (většinou atlasovou nebo kanelovou) pouze v podobě a rozsahu okrajových pruhů (bordur). Za okrajové pruhy (bordury) se považují odchylné vazby deštníkových a slunečníkových látek nebo šátků jen tehdy, je-li každý okrajový pruh užší než osmina strany látky nebo šátku, na niž tento pruh stojí kolmo. Za šířku bordury se pokládá celá vzdálenost od kraje vnitřní plochy (zrcadla) až na samý okraj látky nebo šátku jenom tenkrát, má-li nejkrajnější pruh podél okraje šátku nebo látky rovněž jinou vazbu než vlastní střední pole (zrcadlo).

   (7) Vazba a složení konců (okrajů, lisiér) zůstávají při projednávání nepovšimnuty, pokud se jimi nedociluje určitého efektu pro další upotřebení tkanin (na příklad bordury a pod.).

   (8) Hladké tkaniny potištěné v látce se považují za hladké.

   (9) Jsou-li na tkanině, která je sama o sobě hladká, ažurové nebo smyčkové efekty z nepravého gázu, nestává se tím tkanina fasonovanou.

   (10) Za fasonované tkaniny se považují vedle tkanin jacquardových též tkaniny, jež se skládají ze dvou nebo více různých armur (vazeb), ať jsou to již efekty osnovní (pékins), nebo útkové (lancés).

   (11) Látky moarované a gaufrované a látky vyrobené z potištěné osnovy (chinés) se projednávají jako fasonované.

   Saz. čís. 251.

   Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).

   Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 252.

   Zboží stávkové a pletené.

   Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 253.

   Stuhové zboží.

   (1) Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Jako zboží stuhové saz. pol. 253a) se projednávají též takové stuhy, v nichž řídké proužky atd., tkané stojitou a obtáčivou nití nebo háčkovým sloupkem, se vyskytují pouze na okraji nebo jen na ojedinělých místech prostředku.

   (2) O nefasonovaném nebo fasonovaném zboží stuhovém viz vysvětlivky k saz. čís. 250.

   Saz. čís. 254.

   Zboží prýmkářské a knoflikářské.

   (1) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.

   (2) Sem patří též hedvábné předměty vyrobené na způsob zboží provaznického.

   (3) Hedvábné struny, saz. pol. 584e).

   (4) O hedvábných bízách s bavlněnou duší viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.

   Zboží polohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.

   (1) Všechny látky, do nichž bylo zvláště vetkáno nebo jakkoli jinak vpracováno hedvábí vedle jiných přediv, buď ve tkanině základní jako niti osnovní nebo útkové, nebo k vytvoření vzorku, nebo jako okrasa, patří ke zboží polohedvábnému. Proto se také projednávají jako zboží polohedvábné všechny tkaniny z bavlny, lnu nebo jiných rostlinných přediv, z vlny nebo jiné zvířecí srsti, se vzorky nebo okrasami z hedvábí protkávanými, lancovanými nebo usnovanými ze vzorových osnov nebo vyrobené z příze saz. čís. 245, pokud nebyly 2. poznámkou k saz. třídě XXV stanoveny výjimky.

   (2) Naopak patří k celohedvábnému zboží takové látky, do nichž jsou vpracovány jednotlivé, většinou silnější niti z jiných přediv, aby se tím dosáhlo efektů.

   (3) V pochybných případech se projednávají tkaniny s hedvábnou osnovou a s hedvábným útkem a s plochými (nikoli žebrovitými) efekty z jiných přediv jako zboží celohedvábné tehdy, obsahují-li zřejmě méně než 10% jiných přediv. Není-li strana s tímto nálezem srozuměna, přezkouší zboží celní oddělení ONV v Praze, které zjistí, zdali podíl jiných přediv než hedvábí činí více než 5% váhy. V tomto případě se zboží projedná jako zboží polohedvábné, činí-li však podíl jiných přediv 5% váhy nebo méně, jako zboží celohedvábné.

   (4) Tkaniny s hedvábnou osnovou a s hedvábným útkem, do nichž jsou vpracovány jednotlivé, většinou silnější niti nebo skupiny nití z jiných přediv, aby se tím dosáhlo žebrovitých efektů (boyaux), patří k celohedvábnému zboží tenkrát, mají-li na 10 cm šířky tkaniny (měřeno na kterémkoliv místě) buď ve směru osnovy nebo útku, anebo v obou směrech celkem nejvýše 10 takových efektních proužků. Je-li tu více než 10 takových efektních proužků na uvedené šířce tkaniny, stanoví se poměr úhrnné šířky všech efektních proužků ve střídě (rapportu) k celé šířce střídy; činí-li úhrnná šířka efektních proužků nejvíce desetinu šířky střídy, je to zboží celohedvábné; činí-li více, je to zboží polohedvábné. Přímo vedle sebe ležící efektní proužky, oddělené však od sebe vazbou, se počítají za proužky zvláštní. Strana má však na vůli žádat o přezkoušení celním oddělením ONV v Praze a v tomto případě je 10%ní váhové množství jiných přediv hranicí pro zařadění mezi zboží celohedvábné. Činí-li jiná přediva více než 10% váhy zboží, projedná se zboží jako polohedvábné.

   (5) Hedvábné bízy (gimpy, gorly, šňůry a pod.) s bavlněnou duší, slabší než 3 mm, patří do saz. čís. 254.

   (6) O projednávání hedvábných stuh tkaných na způsob rypsu viz 4. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 259.

   Saz. čís. 255.

   Polohedvábné zboží vyšívané; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu, gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.

   (1) Vyšívané polohedvábné stuhové zboží patří do saz. pol. 259a).

   (2) Viz 1., 9. a 12. až 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 248.

   Saz. čís. 256.

   Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.

   (1) Pro rozlišování výslovně nejmenovaných polohedvábných tkanin, hladkých nebo fasonovaných, platí příslušné vysvětlivky k saz. čís. 250; přesto však polohedvábné tkaniny, jež jsou podle uvedených ustanovení fasonované a jež váží na čtvereční metr více než 200 g, se projednávají jako tkaniny hladké podle saz. pol. 256a).

   (2) Má-li se zjistit váha polohedvábných tkanin, jež se mají projednat podle poznámky k tomuto saz. číslu, postupuje se způsobem předepsaným pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované saz. čís. 229.

   Saz. čís. 257.

   Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).

   (1) Viz 8 vysvětlivku V oddílu všeobecných vysvětlivek k saz třídám XXII—XXV.

   (2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají aksamity bez zřetele na to, je-li flór (vlas) celý hedvábný.

   Saz. čís. 258.

   Zboží stávkové a pletené.

   Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 259.

   Stuhové zboží.

   (1) Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 250 a 253.

   (2) Jako polohedvábné stuhy saz. pol. 259b) se projednávají též stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá však z bavlněného nebo vlněného flóru (vlasu), jakož i stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá z hedvábného flóru (vlasu) se spodním útkem z bavlny atd nevystupujícím na líc, takže mají ráz celohedvábných stuh aksamitových.

   (3) Jako kloboukové stuhy saz. pol. 259c)1 se projednávají toliko polohedvábné stuhy tkané jako ryps útkový v rozměrech a barvách uvedených ve znění sazebníku, kdežto polohedvábné stuhy tohoto druhu tkané jako ryps osnovní se projednávají podle saz. pol. 259c)2.

   (4) Stuhy s celohedvábnou osnovou tkané jako ryps mohou být projednány toliko tenkrát podle saz. pol 259c), obsahují-li v útku zřejmě nejméně 30% bavlny nebo jiných přediv než hedvábí. Jinak musí být zboží před konečným projednáním zkoumáno celním oddělením ONV v Praze, které zjistí váhu jiných přediv v poměru k hedvábí obsaženému dohromady v osnově a útku; jako polohedvábná stuha se projedná takové zboží jen tehdy, činí-li takto přezkoušené množství jiných přediv v něm zpracovaných více než 15% váhy. Je-li jiných přediv přimíšeno méně, projedná se zboží jako celohedvábné zboží stuhové.

   Saz. čís. 260.

   Zboží prýmkářské a knoflikářské.

   (1) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.

   (2) Sem patří též polohedvábné předměty vyrobené na způsob zboží provaznického.

   K poznámkám k saz. třídě XXV.

   (1) Zcela hrubé tkaniny 1. poznámky k saz. třídě XXV mohou být projednány i tenkrát podle této saz. poznámky, tvoří-li jednotlivé zde přípustné barvené nitky úzké proužky nebo jsou-li tyto tkaniny určeny k jiným účelům, než jak je uvedeno v této poznámce.

   (2) Sem patří též hrubé úplety ze surového prádla, z odpadků hedvábí na ucpávky a pod

   (3) U jmenovaných tkanin a úpletů je přípustné též spojení se dřevem, železem a pod.

   (4) Prádlo k odívání a šatstvo z takových tkanin, na př. košile, kazajky atd., se projednává jako prádlo a šatstvo z celohedvábných tkanin saz. čís. 250; naproti tomu se projednávají technické potřeby, podešve a pod. z těchto tkanin podle saz. čís. 274 a použije se celní sazby uvedené v 1 poznámce k saz. třídě XXV.

   (5) Vyztužovací tkaniny pro výrobu obuvi jsou silné, hrubé, impregnací ztužené tkaniny, zhotovené z hrubé příze z odpadkového hedvábí nebo umělé stříže, též s použitím osnovy z jemnější příze; používá se jich k vyztužování špiček nebo opatků obuvi.

   (6) Podle 2. poznámky k saz. třídě XXV se projednávají jako zboží polohedvábné tkaniny z příze, v níž se táhne filované nebo nefilované hedvábí nebo spředené odpadky hedvábí souvisle po celé délce niti (t. j. z přediv bavlněných, lněných nebo vlněných, která jsou hedvábnými nitmi prostoupena, obalena [opředena] nebo s nimi skána).

   (7) Jako zboží polohedvábné se projednávají dále takové tkaniny, jež obsahují mykané, s jinými předivy smíšené nebo spolu spředené odpadky hedvábí, táhnoucí se, i když jen ve volné souvislosti, přece však tak celou délkou niti ve tkanině, že je lze na každém jejím příčném řezu zřejmě zjistit. Není-li tomu tak, nebo obsahuje-li tkanina jenom zapředené hedvábné součky (vločky), jejichž vlákna se mohou jenom náhodně rozprostřít na větší kusy nití, nepovažuje se tkanina za zboží polohedvábné.

1. XXVI. Konfekční zboží.

   Saz. čís. 261.

   Umělé květiny, hotové, zcela nebo částečně z látek textilních.

   (1) Umělými květinami tohoto saz. čísla se rozumějí napodobeniny přírodních květin, květů, poupat, plodů, ratolestí s listovím a pod., zcela nebo částečně z textilních látek, z vaty, též z vláken přediv pouze slepených, na plocho válcovaných (napodobenin tkanin, slaměných stuh, sparterie a pod.), dále květiny ze slaměných lesklých desek podlepených tkaninami, jakož i takovéto květiny fantasijní a napodobeniny motýlů, brouků, much atd., jichž se užívá k stejnému účelu jako květin přírodních (jako výzdoby, okras bytových, pro stolní úbory atd.).

   (2) Jako umělé květiny se projednávají též pouhé součástky umělých květin, lze-li jich upotřebit přímo k výzdobě, na př. soubory listů a travin, dále listoví svázané již v kytice, girlandy a pod. nebo aspoň tak upravené, že se ho může bez dalšího doplnění použít jako výzdoby.

   (3) Sem patří též kytice a podobně upravené přírodní ozdobné květiny a ozdobné listoví, čerstvé nebo sušené, spojené podstatně s umělými květinami nebo s listy z textilních látek; s nepatrnými přídavky umělých květin atd. patří však do saz. pol. 281d).

   (4) Umělé květinové kytice, listnaté rostliny a pod., spojené s podnosy, jardinièrami, vázami atd., zatíženými nižší sazbou, nebo zasklené a zarámované, projednávají se podle saz. čís. 261, nepožaduje-li strana projednání oddělené; jiné zboží spojené s umělými květinami se projednává, pokud není na toto spojení v sazebníku pamatováno, podle své jinaké povahy jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.

   (5) Květiny z papíru, saz. čís. 299; z vosku nebo ceresinu, též květiny z jiných látek než textilních (také přírodní květiny) voskem nebo ceresinem povlečené, saz. čís. 639; květiny tvářené z těstoviny nebo mazu, saz. čís. 301; z kaučuku, kůže, dřeva, kostí, skla, hlíny, porcelánu atd. jako zboží z těchto látek.

   Saz. čís. 262.

   Součástky umělých květin, zcela nebo částečně z látek textilních.

   (1) Sem patří listy (též listy květů), a to nejen jednoduché, nýbrž i složité listy v botanickém smyslu, jako na př. listy šťavele, jirovce atd., dále stonky, tyčinky, pestíky, tobolky a pod., zcela nebo částečně z textilních látek, jen ze slepených, na plocho válcovaných vláken přediv (napodobenin tkanin, slaměných stuh, sparterie a pod.), též zpracované s jinými látkami, buď jednotlivé nebo jen tak mezi sebou spojené, že tím nenabyly vzhledu hotových květin, hotového souboru nebo hotové výzdoby.

   (2) Sem patří umělá tráva z hoblovaných, rohovitých, též barvených horních částí brků.

   (3) Kaučukové trubičky k výrobě stonků umělých květin jsou tenké hadice z kaučuku nebo s kaučukem, též barvené, velutované, bronzované atd. Jiné součástky umělých květin z papíru atd. se projednávají jako květiny z papíru atd. Viz vysvětlivky k saz. čís. 261.

   Saz. čís. 263.

   Péra ozdobná, upravená, a práce z těchto per.

   (1) Jako upravená péra ozdobná se projednávají péra pštrosí (z chvostu a křídel), volavčí (z křídel), marabuová, orlí, supí, paví (z chvostu a křídel), tetřeví a tetřívčí (tatrče) a pod., jichž se užívá přímo k výzdobě, jsou li rozštěpená, nakadeřená, zbavená brků, bílená, barvená, potištěná nebo sešitá, sestavená nebo spojená s jinými látkami.

   (2) Péra výslovně nejmenovaná saz. čís. 85 patří jen tehdy do saz. čís. 263, byla-li tím nebo oním z uvedených způsobů zpracována na napodobeniny nebo náhražky pravých per ozdobných, nebo tvoří-li svým sestavením zřejmé ozdoby na klobouky, chocholy a pod.

   (3) Sem patří též napodobeniny umělých per ozdobných z textilních látek, jakož i umělé květiny vyrobené z per (květiny z peří), dále ptačí kožky upravené k přímému použití jako ozdoba na klobouky a pod. nebo jejich části (hlavy, krky, křídla) z rajek, kolibříků a pod. Surové ptačí kožky, pouze čištěné a konservované nebo též jednoduchým způsobem vycpané vatou, aby se nepoškodily, patří do saz. čís. 85, ptačí kožky zpracované na vnitřní straně, do saz. pol. 345b), vycpaní ptáci, ptačí hlavy a pod. k dekoračním účelům, pro výkladní skříně atd., do saz. čís. 342.

   (4) Oprašovače z neupravených ozdobných per nebo z peří výslovně nejmenovaného, saz. čís. 276.

   (5) Umělá kožišina z peří, též peří pouze seřaděné na šňůrách na boa a pod., saz. čís. 264.

   (6) Předměty okrášlené ozdobnými pery, nepatřící k šatstvu a zboží výstrojnému, na př. vějíře, drobnůstky (nippes), ozdobné věci, kabelky, projednávají se, není-li na toto spojení v sazebníku pamatováno, podle své jinaké povahy jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.

   Saz. čís. 264.

   Umělé kožešiny z peří.

   (1) Umělé kožešiny z peří se vyrábějí tak, že se peří do látek textilních vetká, na ně našije nebo nalepí.

   (2) Všechny umělé kožešiny z peří pštrosího a z podobného jemného peří (z peří marabu, páva, ledňáčka a pod.), konfekcionované nebo nekonfekcionované, patří do saz. pol. 264a).

   (3) Umělé kožešiny z jiného než pštrosího a podobného jemného peří, konfekcionované nebo v nášivkových pruzích, patří do saz. pol. 264b)1. K nim patří též takové umělé kožešiny z peří, do nichž byly vetkány nebo na něž byly našity nebo nalepeny kromě peří též prýmky, stuhy, příze atd., patřící ke zboží textilnímu.

   (4) Nekonfekcionované umělé kožešiny z jiného nežli pštrosího a podobného jemného peří, jako široké zboží, patří do saz. pol. 264b)2. Ke konfekcionovaným umělým kožešinám z peří patří též boa z peří. Části ptačích kožek (peří v přírodní kůži) nalepené atd. na textilní látky, též v pruzích, patří ke konfekcionovaným kožešinám saz. pol. 346b).

   Saz. čís. 265.

   Práce vlásenkářské a jiné práce z vlasů.

   (1) K vlásenkářským pracím se počítají vlásenky, hotové copy a kadeře, vousy atd. z vlasů nebo napodobenin vlasů (z rostlinných látek, železné příze, hedvábí, zvířecích chlupů atd.).

   (2) K nim patří též přediva a umělé úplety z vlasů, jako květiny, řetízky, síťky, hvězdy a pod.

   (3) Sem patří též dresovaný krep na vložky do vlasů, t. j. vlasy nebo vlna upletené se silnými nitmi z přediv v copy a lisované za horka.

   Saz. čís. 266.

   Kloboukové šišáky z plsti.

   (1) Kloboukové šišáky z plsti jsou valchované, po případě barvené, též zcela nebo částečně zdrastěné kloboukové plsti, také ve tvaru kotoučů nebo desek, které nebyly dosud na kloboučnické formě. Nemají tudíž dosud šířky hlavy, dýnka a střechy, nýbrž mají ještě neurčitý tvar.

   (2) Takovéto formované plsti kloboukové se projednávají jako klobouky.

   Saz. čís. 267–269.

   Klobouky mužské a chlapecké. Klobouky ženské a dívčí. Klobouky všech druhů, ozdobené.

   1. 1. (1) Klobouky jsou všeliké pokrývky na hlavu, pro muže, hochy, ženy a dívky, z hedvábí, látek všech druhů (též sparterie), plsti (vlněné a srstěné), slámy, lýka, sítin, dřevěných loubků a jejich náhražek, trav, palmových listů a jejich žeber (panama), rákosu, rotanu (španělského rákosu), kořenů a podobných jiných rostlinných pletiv, též z luffy, zápalné hubky nebo korku, dále z papíru (též z lakované lepenky), kaučuku, z tkanin kaučukem napuštěných atd., z kůže, voskovaného plátna, voskovaného mušelínu, voskované dykyty, vyjma čepce (kapuce, koupací čepce a pod.) z textilních a jiných látek a mimo pravidelně pracované čepice, patřící ke zboží stávkovému a pletenému, ať jsou k obyčejné potřebě (obyčejné klobouky, cylindry, čapky [vyjma fezy] atd.) nebo k zvláštním účelům (klobouky ke stejnokrojům a pod.).

      (2) Jsou tudíž vyloučeny z projednávání podle těchto saz. čísel: pokrývky na hlavu z jiných látek nežli shora uvedených, na př. hasičské a jiné přilby z plechu, pokrývky na hlavu z kožešiny, dále klobouky pro koně atd., jež se všechny projednávají podle povahy hmoty.

      (3) K šicím pracím se u klobouků nepřihlíží.

      (4) Viz též 2. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 346.

      (5) Klobouky pro loutky negarnované z pletiv slaměných nebo podobných se projednávají podle saz. pol 281b) nebo 281c), takové klobouky loutkové garnované nebo ozdobené podle saz. pol. 281c) nebo 281d), z textilií jako výstrojné zboží podle saz. čís. 274, z jiných hmot jako hračky se zřetelem na spojení.

   1. 2. Negarnované klobouky jsou výrobky tvaru pokrývek na hlavu, vyrobené z uvedených hmot toliko přikrojením, lisováním, pletením, šitím, lepením atd. Přitom nezáleží na tom, jsou-li takové klobouky vyrobeny z jednotné hmoty nebo ze hmot lišících se barvou, tvarem nebo povahou, pokud tyto hmoty tvoří pouze fasonu klobouku a nemají povahu dodatečného přídavku, který by měl podle následující 3. a 4. vysvětlivky ráz garnitury nebo výzdoby, jako na př. vybavení slaměnou stuhou místo stuhy kloboukové. Za stejného předpokladu se nepřihlíží též k tomu, bylo-li k výrobě klobouku použito zvláštních ozdobných úpletů nebo hmot upravených ve tvaru smyček, náběrů a pod. Kloboukové kostry nebo dráty k zesílení nebo k docílení tvaru, střechy z dvojitých vrstev, vlepený papír nebo papírové bříško uvnitř klobouků jsou u negarnovaných klobouků přípustné.
   2. 3. Garnované klobouky jsou klobouky vybavené podšívkou, lemováním, koží do klobouku, jednoduchou stuhou, šňůrami a pod., nebo štítkem, potítkem, páskou pod bradu a pod., nebo také jenom jednotlivými těmito součástkami Ke garnituře se též ještě počítají obyčejné krycí smyčky na kloboukové stuze, jednoduché, volně visící konce stuh u námořnických klobouků a pod.
   3. 4. (1) Za ozdobené klobouky se považují všechny klobouky opatřené výzdobou přesahující pojem garnitury nahoře vymezený, jako na př. klobouky s několikanásobnými nebo splývajícími stuhami nebo kličkami, s ozdobnými smyčkami, náběry, závoji, květinami, ozdobnými pery, prýmky, pompony, kovovými písmeny, s povlaky ze síťovitých pletiv z hedvábí, slámy atd. nebo vystrojené na lícní straně zcela nebo částečně tkaninami nebo prýmky. K ozdobeným kloboukům patří rovněž klobouky a čepice vyložené nebo lemované kožešinou, nemající vzhled skutečného zboží kožešnického.

      (2) Klobouky opatřené obyčejnými přezkami, knoflíky a žaludy se nepovažují za klobouky ozdobené.

   1. 5. (1) Mužské a chlapecké klobouky z plsti srstěné jsou klobouky ze srsti zaječí, králičí, pižmovkové, vydří nebo bobří, naproti tomu mužské a chlapecké klobouky z vlněné plsti jsou klobouky z vlny ovčí, vlny umělé, z chlupů velbloudích, kozích nebo z mohéru, též s přimíšenou bavlnou.

      (2) Ohmatávajíce dýnko nebo střechu (okraj) klobouků z plsti srstěné máme pocit, jako bychom se dotýkali hedvábí, kdežto klobouky z plsti vlněné jsou drsnějšího a tvrdšího omaku, zejména jedeme-li rukou různými směry po dýnku klobouku. Klobouky z plsti srstěné jsou zpravidla lehčí než klobouky stejné velikosti a garnitury z plsti vlněné; to proto, že plsti vlněné jsou obyčejně tlustší než plsti srstěné.

      (3) Klobouky z plsti srstěné jsou pro svou vyšší cenu pravidelně jemněji garnovány než klobouky z plsti vlněné. Je-li vnitřní strana klobouku nezpracována a viditelná, možno pozorovat u klobouků z plsti srstěné lesklé pesíky, vyčnívající z plstěného základu.

   1. 6. (1) Kloboukové formy (kaloty, kloboukové kostry), u nichž použité látky (tkaniny, prýmky atd.) netvoří toliko fasonu, nýbrž zároveň také lícní stranu hotového klobouku, patří ke kloboukům. Jiné kloboukové formy a kloboukové kostry se projednávají podle povahy hmoty.

      (2) Desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků, slámy, lýka, dřevěných loubků a pod., upravené na klobouky a čepice, projednávají se jako klobouky podle své bližší povahy, lze-li jich použít jako klobouků buď přímo anebo po pouhém lisování nebo vyztužení karkasovým drátem. Je-li pochybné, patří-li takové desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků do saz. čís. 267 nebo 268, projednají se podle vyšší celní sazby. Dojdou-li dýnka ke kloboukům nebo k čepicím z těchto látek beze střech nebo střechy bez dýnek, zapraví se za každé dva kusy clo jako za jeden klobouk.

      (3) Kloboukové šišáky, jakož i desky a kotouče ze slámy, lýka, dřevěných loubků a podobných rostlinných látek, též bílené nebo barvené, patří bez zřetele na šířku hlavy nebo velikost do saz. pol. 267c)1, není-li ze zvláštního uspořádání úpletů, z použití ozdobných úpletů atd. patrné, že jsou určeny výhradně ke zhotovení ženských nebo dívčích klobouků saz. čís. 268.

   Saz. čís. 270.

   Fezy (turecké čepice) s třapcem nebo bez něho.

   Fezy jsou vlněné moslimské pokrývky na hlavu, v jednom kuse stávkované a valchované, bez zřetele na to, z jakého materiálu je třapec a jakým způsobem je připevněn.

   Saz. čís. 271.

   Vějíře.

   (1) Sem patří vějíře všech druhů (dekorační, žertovné atd.), vyjma zcela malé vějíře pro loutky a k výzdobě vlasů; naproti tomu patří palmové listy pouze přistřižené do tvaru vějířů do saz. pol 55b).

   (2) Vystrojené vějíře jsou vějíře vybavené obloučky nebo jinými menšími ozdobami z drahých kovů, připevněnými většinou jen na krycích článcích vějíře, pokud tím vějíře nenabývají rázu zboží saz. třídy XLIII.

   (3) Vějíře vystrojené drahými kovy (zlatem nebo stříbrem) podléhají puncovní kontrole. Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

   Saz. čís. 272.

   Deštníky a slunečníky, povlečené látkami.

   (1) Za ozdobené se považují deštníky a slunečníky, jejichž povlaky jsou opatřeny smyčkami, výšivkami, volány a pod.

   (2) Při zařaďování deštníků a slunečníků se nepřihlíží ke spojení s jinými hmotami vyjímajíc povlaky a jejich vybavení (na př. ke smyčkám na holi, třapcům atd.), pak k pouzdrům z tkanin nebo voskovaného plátna.

   (3) Deštníky a slunečníky s povlaky jinými než jmenovanými v saz čís. 272 se projednávají podle povahy hmoty, tedy na př. deštníky s povlaky z tkanin preparovaných kaučukem podle saz. čís. 317, čínské nebo japonské z papíru podle saz. čís. 300.

   (4) Trhové dešníky, zahradní deštníky a podobné velké deštníky z tkanin s kostrami a tyčemi ze dřeva, rotanu nebo železa patří do saz. čís. 360, po příp. do saz. čís. 476.

   (5) Deštníky a slunečníky pro loutky s povlakem z tkanin se projednávají jako hračky podle povahy kostry spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami; s jiným povlakem jako hračky podle povahy povlaku.

   (6) Deštníky a slunečníky vystrojené drahými kovy (zlatem a stříbrem) podléhají puncovní kontrole. Viz úvodní, vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

   Saz. čís. 273.

   Nášivky ze šňůr, bíz, ženilek a podobných prýmků, i dále konfekcionované (nikoli však s krajkami nebo výšivkami).

   Nášivkami tohoto saz. čísla se rozumí fasonové zboží vyrobené k výstrojným účelům, ze zboží prýmkářského, též pouze pletené nebo jinak konfekcionované, jako arabesky, růžice, spony a pod., též spojené s knoflíky, třapci, třásněmi atd. Naopak patří nekonfekcionované stuhovité úplety, sestavené jako zboží metrové, ke zboží prýmkářskému, na př. úplety tohoto druhu na klobouky, vyložení atd.

   Saz. čís. 274.

   Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné a jiné věci šité z látek, výslovně nejmenované.

   1. 1. Šatstvo je svrchní oděv určený pro muže, hochy, ženy a dívky, k němuž se počítají též pikové vesty, cvilinkové kalhoty, šaty ze surového hedvábí, prací šaty, šněrovačky a pod.
   2. 2. (1) Jako prádlo se projednává spodní šatstvo, prádlo ložní, pro domácnost, stolní a prádlo tělní z textilií všech druhů; tyto předměty musí být vzhledem k svému upotřebení čištěny opětovným praním.

      (2) Výstrojné prádlo patří k výstrojnému zboží.