Platné znění

Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

vyhlášené znění

  1. 4. Jako surové kovy se projednávají též těžké, silné, slévané, pravoúhlé, deskovité bloky (deskovité balvany, ale nikoli desky v technologickém slova smyslu) z mědi, bronzu atd., jež nejsou ještě pilou rozřezány na desky (planches), jakož i lité desky, billety a bárníky z těchto kovů a slitin, nekované a pilou neřezané, jak se jich používá k bezprostřednímu zpracování na plech nebo drát nebo ke zpracování kováním. Povrchní, zcela hrubé opilování a přiostření slévaných bárníků k výrobě drátů nemění nic na zařadění.
  2. 5. (1) Se zvláštní pozorností buďtež projednávány bílé kovy. Bílé kovy vzniklé slitím olova s cínem nebo zinkem nebo slitím zinku s cínem je třeba zařadit do saz. pol. 488a), b) nebo c) podle toho, který kov ve slitině převládá, a jestliže jsou slité kovy ve stejném poměru, pak podle onoho kovu, který podléhá vyššímu clu.

    (2) Slévání s jinými kovy v sazebníku uvedenými, přípustné u surových kovů, a to olova, cínu a zinku, je přípustné též u zboží olověného, cínového a zinkového.

  1. 6. (1) Jako surové olovo saz. pol. 488a) (olovo obchodní, olovo hutní) projednávají se tyto slitiny olova v předpokladu, že obsahují nejméně 50% olova: olovo antimonové čili tvrdé, kov písmolijecký (liteřina), kov na broky, ložiskový kov na podkladě olova (kov bílý, kov antifrikční) a slitiny olova s cínem. Staré přelámané desky stereotypní z tvrdého olova patří rovněž do saz. pol. 488a). Pájky z olova s cínem patří bez ohledu na vzájemný poměr slitých kovů do saz. čís. 503.

    (2) Olověné slitiny s antimonem a s arsenem jsou tvrdší než čisté olovo a mají krystalický lom; též jejich zvuk je jasnější než zvuk čistého olova.

    (3) Olovo se rozpouští ve zředěné kyselině dusičné. Jak čistý kov, tak i předměty poolovené, odmaštěné benzinem, dají s roztokem kyseliny chromové žlutou skvrnu.

    (4) Popel olověný, těžký šedý prášek, který je-li žíhán se sodou na dřevěném uhlí (dmuchavkou), dá olověné zrno, patří do saz. pol. 597i).

  1. 7. (1) Surový cín saz. pol. 488b) v prutech (cín Billiton a Banca, nejlepší jakost), v houskách, v tabulích a tyčích, v hroudách, v koláčích, v zrnech, ve stůčkách je v ryzím stavu barvy stříbrobílé; je-li slit s olovem, barvy našedivělé.

    (2) Cín se při zahřátí se zředěnou kyselinou dusičnou mění v bílý prášek (kyselina metacíničitá). Kápneme-li roztok olovnatanu sodného na čistý cín nebo na dobře očištěné předměty pocínované, zčernají v několika vteřinách (na rozdíl od zinku, který zčerná ihned).

    (3) Kovový cínový prášek (odpadek jako cínové piliny nebo cínové škrabky), přicházející do obchodu pod názvem cínový popel, patří do saz. pol. 488b), kdežto vlastní cínový popel (kysličník cíničitý) patří do saz. pol. 597h).

  1. 8. (1) Kov britania saz. pol. 488b) je slitina cínu s antimonem a příp. též s mědí; některé druhy obsahují též zinek, olovo a vismut. Je bílý téměř jako cín, s modrým nádechem, poměrně tvrdý a dá se dobře válcovat; zvuk jeho jasně zvoní. Surový kov britania přichází do obchodu v prutech, houskách a pod.

    (2) Připomínáme ještě, že se dovážejí pod nesprávným názvem kovu britania (s tovární značkou „kov britania“) pruty, které obsahují značné množství olova (85%) a které se v takovém případě projednávají jako olovo podle saz. pol. 488a).

  1. 9. (1) Surový zinek saz. pol. 488c) ve tvaru desek nebo plochých housek (na způsob tašek) liší se od zinkových desek saz. pol. 491c) zhotovených válcováním tím, že deskovité kusy mají drsné nerovné plochy a hrany a bývají skoro vždy opatřeny vlitými značkami továrními nebo jakostními, kdežto desky mají povrch úplně hladký, rovný, lesklý a celistvý K surovému zinku patří: zinek hutní (zinek granulovaný), zinkový prach, zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky.

    (2) Zinek se rozpouští ve zředěné kyselině solné. Roztok olovnatanu sodného vytvoří na čistém zinku a na dobře očištěných předmětech pozinkovaných ihned černou skvrnu (na rozdíl od cínu, na němž skvrna povstane teprve po několika vteřinách). Chlorid kademnatý dá podobnou reakci.

    (3) Zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky jsou odpadky hutí a zinkoven, obsahující v podstatě zinek a kysličník zinečnatý, a to jednak zrněné, jednak pomíšené s nečistotami všech druhů; používá se jich v chemickém průmyslu místo zinkové rudy nebo kovového zinku.

    (4) O salmiakové strusce viz 4. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 602.

    (5) Zinková pecina, obsahující převážně kysličník zinečnatý, kademnatý a sirník zinečnatý, vyskytuje se obyčejně v podobě černošedé zohýbané kůry s nažloutlým lomem.

    (6) Výrobky patřící do saz. pol. 488c) liší se od zinkové šedi saz. pol. 597g) jednak svou chemickou, jednak svou mechanickou povahou. Bez zřetele k mechanické povaze se podle saz. pol. 488c) projednává veškeré zboží, jež obsahuje značné množství kovového zinku, na př. zinkový prach, zinkový kopt a zinkový kal. Výrobky obsahující převážně kysličník zinečnatý patří, jsou-li jemně rozemlety, do saz. pol. 597g), jinak do saz pol. 488c). Na žádost strany mohou být pod dozorem a za podmínek stanovených ministerstvem financí projednány podle saz. pol. 488c) též práškové zbytky po výrobě dehtových barev, po štěpení tuků atd., obsahující značné množství kysličníku zinečnatého, směřuje-li zpracování výhradně k zužitkování obsaženého zinku.

    (7) Držíme-li vzorek zinkového koptu nebo zinkového prachu na porcelánové nebo železné misce nad žárem, brzy žhne a doutná z části živě zelenavě bílým světlem i po odstranění zdroje tepelného tak dlouho, až se promění v zinkový popel. Zinkový popel saz. pol. 597g) při zahřívání nedoutná.

    (8) O rozlišování různého zboží sem patřícího viz též vysvětlivky k saz. čís. 597.

    (9) Jak se rozlišuje zinkový prach od zinku v prášku, viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 513.

    (10) Podle poznámky k saz. pol. 488c) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat spodní zinek, zinkový popel, zinkovou strusku, zinkové škrabky, zinkový prach, zinkový kopt, zinkový hutní prach, zinkovou hutní spraš, zinkovou pecinu, zinkový kal a salmiakovou strusku zinkovou, nemá-li více než 15% chloridu zinečnatého a není-li jemně umleta. Salmiakovou strusku lze podle uvedené poznámky projednávat jen po chemickém rozboru příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy, provedeném na útraty dovozce. Celní oddělení vezme ze zásilky v přítomnosti strany dva vzorky, jeden z nich zašle k rozboru a zásilku projedná podle saz. pol. 488c). Podle nálezu o rozboru po případě vrátí rozdíl celní pohledávky ve vlastní působnosti.

  1. 10. (1) Do saz. pol. 488d) patří netoliko vlastní surová měď v houskách, ve čtverhranných nebo kruhových deskách, v prutech, hroudách a pod., nýbrž i měď elektrolytická a cementová (srážená).

    (2) Měď elektrolytická je surová měď, získaná elektrolyticky z přirozených nebo umělých roztoků mědi, která přichází do obchodu často i s měděnou deskou, jež sloužila v měděné lázni za kathodu. Tato deska nemá vliv na projednání.

    (3) Měď a měděné slitiny dají se zředěnou kyselinou dusičnou modré roztoky; je-li přítomen zároveň také cín (viz 7. vysvětlivku shora), vyloučí se kromě toho kyselina metacíničitá.

    (4) Jako surová měď se projednávají také měděné okuje, nesprávně nazývané měděný popel. Měděné okuje obsahují kysličník měďnatý, kysličník měďný a kovovou měď, jsou barvy špinavě hnědočervené a složení vločkového; používá se jich k barvení skla na červeno, a jsou-li rozemlety, jako barvy k natírání (saz. čís. 626). Vlastni měděný popel (saz. čís. 622) se skládá z černého kysličníku měďnatého a barví sklo modrozeleně.

  1. 11. (1) Nikl saz. pol. 488e) je barvy šedobílé, má silný lesk, hrubozrnný lom, je tvrdý a těžce tavitelný. Zahřeje-li se, nabíhá jako ocel. Do obchodu přichází obyčejně ve tvaru malých kostek (nikl kostkový), válečků (nikl rondelový), zrněný (nikl granulovaný), v malých beztvárných hrudkách (niklová houba) nebo jako prášek (nikl práškový).

    (2) Nikl je magnetický, rovněž tak i prášek, seškrabaný skelnou střepinou s předmětů niklovaných. Tato vlastnost se zjistí nejlépe pod zvětšovacím sklem, použije-li se zmagnetované jehly pletací. U niklovaného železa se nedá tohoto pokusu použít, nýbrž nutno provést rozbor chemický. Roztok chloridu měďnatého vyvolá na předmětech leskle niklovaných ocelově šedou skvrnu, kdežto cín a železo se barví zprvu černě, potom červeně. Má-li se zjistit, zda je železo niklováno, lze postupovat též takto: na zkoušený předmět se kápne několik kapek koncentrované kyseliny dusičné, které se slijí do porcelánové misky. Zde se rozředí malým množstvím koncentrovaného vodného roztoku kyseliny vinné (aby se zabránilo sražení železa atd. amoniakem); tento roztok se zalkalisuje amoniakem, zředí se a přidá se kapka nasyceného roztoku dimethylglyoximu v alkoholu. Je-li přítomen nikl, povstane ihned šarlatové zabarvení, které se stane zakrátko ještě intensivnějším.

  1. 12. (1) Hliník je lehký, stříbrobílý kov. V kyselině dusičné se nerozpouští, zato však se rozpouští v kyselině solné a sodném louhu specifické váhy 1˙3, při čemž se vyvíjí vodík. Tento roztok povařen s chloridem amonným dá rosolovitou sraženinu.

    (2) Hořčík (magnesium) se podobá svými zevními vlastnostmi hliníku, je ale lehčí a má žlutý nádech. Rozpouští se ve zředěné kyselině dusičné, ale nerozpouští se v sodném louhu.

    (3) Ke slitinám hliníku s hořčíkem saz. pol. 488f) patří řada slitin, které se podle svého složení hodí více nebo méně ke slévání, tváření nebo obrábění.

    (4) Podle saz. pol. 488f) se projednává též cimalium, slitina hliníku s vápníkem.

  1. 13. Thermity, nepatřící do saz. čís. 488, jsou mechanické směsi (zrněného) hliníku s umělými kysličníky kovů, které při svém spalování vyvíjejí vysokou teplotu a kterých se pro tuto vlastnost používá k tavení (též k pájení) kovů; patří do saz. čís. 622. Podle saz. čís. 622 se projednává též směs z peroxydu barya, hořčíku a síranu barnatého, sloužící k zapalování thermitů.
  2. 14. (1) K obecným kovům výslovně nejmenovaným saz. pol. 488g) patří jen ony kovy, jichž lze samy o sobě nebo ve slitinách technicky použít jako kovů, na př. vismut, kobalt, chrom, mangan, kadmium, titan, wolfram. Jiné obecné kovy výslovně neuvedené, a to draslík, vápník, sodík, strontium, lithium a pod. patří stejně jako kovový arsen do saz. pol. 596b); kovový antimon a rtuť do saz. pol. 596a).

    (2) Kovový mangan obsahující železo se projednává podle saz. pol. 428c).

    (3) Drahé kovy, saz. čís. 560.

  1. 15. (1) Ke slitinám z obecných kovů výslovně nejmenovaným saz. pol. 488h) patří: slitiny mědi a zinku, jako tombaky (červený, střední a světlý), mosaz (žlutá) a jiné specielní mosazi žluté až bílé;

    (2) různé bronzy (t. j. slitiny mědi a cínu, po případě se zinkem, olovem atd.), jako zvonovina (zvonový bronz), dělovina, bronz umělecký, strojový a zrcadlový, bronz niklový, hliníkový, manganový, křemíkový, fosforový; barva bronzu bývá, podle obsahu cínu tmavá, červená jako měď až bílá;

    (3) slitiny niklové: nikl s mědí, nikl s mědí a zinkem (argentan, pakfong, alfenida, alpaka, nové stříbro);

    (4) měď fosforová, sloučenina mědi s fosforem, zařaďuje se jako kovová směs do saz. pol. 488h), rovněž tak fosforový cín.

    (5) Spenceův kov (náhražka za olovo, cín, kov pájecí a liteřinu, skládající se ze síry a železného kyzu, též ucpávací hmota pro plynovody a vodovody), barvy tuhy a hořlavý jako síra, pak kovové cementy, saz. čís. 609.

  1. 16. Nerosty podobné kovům (saz. třída XVII), ponejvíce sloučeniny těžkých kovů se sírou (kyzy, leštěnce, blejna atd.), rozpouštějí se při zahřívání ve zředěné kyselině dusičné podobně jako kovy, liší se však od nich tím, že se při rozpouštění část síry vylučuje. Roztoky v kyselině dusičné dávají reakce příslušných kovů.

Saz. čís. 489.

Řezané desky (planches), t. j. desky řezané z balvanů surových kovů nebo kovových slitin, k přímému zpracování válcováním nebo tažením.

Desky řezané z litých bloků (balvanů) mají na svém povrchu pouze stopy po opracování pilou, čímž se podstatně liší od desek válcovaných. Pásy, řezané již spirálovitě z desek (planches) k dalšímu zpracování v drátovnách, patří do poznámky k saz. pol. 496d)1.

Saz. čís. 490.

Niklové anody.

  1. 1. Niklové anody jsou niklové desky k zasazení do galvanické lázně niklové. Jsou to buď lité desky drsného povrchu se dvěma závěsy t. zv. nosy, odlitými na jedné straně anody, opatřené odlitými nebo vrtanými otvory, anebo jsou to válcované, silnější desky o největším rozměru 1250 cm2. Válcované niklové anody mívají většinou dva vrtané otvory k zavěšení. Jsou-li pochybnosti o tom, zda bude použito dovezených válcovaných desek jako anod, možno je projednat jen tehdy podle saz. čís. 490, bude-li podán průkaz o tom, že se dovoz desek děje pro galvanisační podniky nebo pro závody, jež si samy provádějí galvanisování. Za opracování se nepokládá hrubé opilování provedené místy na hranách.
  2. 2. Anody z mosazi nebo z jiných kovů a válcované niklové anody větších rozměrů než 1250 cm2 projednávají se podle své bližší sazební povahy jako odlitky saz. čís. 501, po případě jako kovové zboží výslovně nejmenované nebo jako desky saz. čís. 491.

Saz. čís. 491.

Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované.

  1. 1. (1) Plechy a desky saz. čís. 491 jsou všechny obecné kovy válcované nebo vykované do tvaru tabulí buď neseříznuté, nebo seříznuté jen v pravém úhlu, též s rohy málo zaokrouhlenými; sem patří též pásy s hladkými okraji řezané z plechu nebo desek; rovněž i odřezky plechu, které se ještě hodí k výrobě knoflíků, hřebíků, kování a pod.

    (2) O odstřižcích plechu, které se projednávají jako odpadky, jedná 2. vysvětlivka k saz. čís. 488

  1. 2. Do saz. čís. 491 patří nejen surové plechy a desky (též svinuté) tak, jak vycházejí z válcovny nebo hutě (plechy olověné, cínové, z kovu britania, zinkové atd. v hladkém čistém stavu; plechy měděné, mosazné, bronzové a jiné s barevným náběhem, utvořivším se válcováním za tepla), nýbrž i plechy a desky prané nebo takové, které nabyly lesku pouze mořením nebo válcováním za studena (matně lesklé), též rovnané, pokud nebyly dále mechanicky nebo jinak zušlechtěny.
  2. 3. (1) Při projednávání plechů a desek z olova, cínu, kovu britania a zinku síla plechu nerozhoduje, avšak veškeré ostatní plechy a desky z obecných kovů (saz. pol. 491d)) se rozlišují podle síly nad 0˙5 mm nebo pod 0˙5 mm a podle toho se projednávají.

    (2) Sílu těchto plechů zjišťujeme tloušťkoměrem na místech nejslabších.

    (3) Plechy a desky, hloubené nebo dírkované, saz. čís. 492.

    (4) Plechy a desky, zušlechtěné, saz. čís. 493 nebo 494.

    (5) Listy (folie) z obecných kovů patří ke kovovému zboží saz. čís. 505, 515, 517—520.

    (6) O rozlišování listů (folií) od plechů viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

    (7) Desky lité (k účelům technickým), váží-li kus více než 10 kg, saz. čís. 501, lehčí (vyjma olověné), jako kovové zboží výslovně nejmenované.

  1. 4. Zvláštní povolení k dovozu pásků z hliníkového plechu podle poznámky k saz. pol. 491d)2 vydává KNV.

Saz. čís. 492.

Plechy a desky, hloubené nebo dírkované.

  1. 1. (1) Jako hloubené plechy a desky se projednávají plechy ohýbané, vlnité, žebrované, rýhované, obroubené, lemované (přehýbané), jako dírkované, též vrtané, prořezané a prorážené, ale jenom jsou-li seříznuty v pravém úhlu.

    (2) Plechy trieurové, dále nezušlechtěné, pouze bradavkovitě hloubené z plechu zinkového, patří do saz. pol. 492c), s vykrouženými prohloubeninami pak do saz. čís. 515.

  1. 2. (1) Podle saz. čís. 492 se projednávají též plechy a desky saz. čís. 491, které přiříznutím nabyly jiného tvaru než pravoúhlého. Sem patří zvláště všecky plechy a desky trojúhelníkové, lichoběžníkové, kosoúhlé, kruhové, oválné nebo jiného tvaru, který vyhovuje svému účelu a přitom zůstává ještě jednoduchý. Tento tvar může být dán plechu řezáním, přistřihováním nebo vyrážením na tvary vhodné ke zpracování na misky, krabice, pouzdra, vany a pod.

    (2) Naproti tomu ornamenty z plechů vysekávané nebo vyřezávané a jiné podobné složitěji ohraničené výrobky z plechu, na př. figurky, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré plechy a desky přiříznuté jinak než v pravém úhlu, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny nebo které byly dále zpracovány ohýbáním, tepáním, lemováním (přehýbáním) nebo jiným mechanickým postupem, neprojednávají se jako plechy, nýbrž jako kovové zboží podle své povahy.

  1. 3. Jsou-li plechy nebo desky, které se podle předchozích ustanovení považují za hloubené nebo dírkované, na svém povrchu opracovány (zušlechtěny) některým způsobem uvedeným u saz. čís. 493 nebo jemu na roveň postaveným, patří do saz. čís. 493.
  2. 4. Polotovary pouze miskovitě prohýbané (práce kotlářská), vykovaná nebo vyválcovaná dna a ohniště, váží-li kus více než 10 kg, projednávají se podle saz. pol. 502b), kdežto lehčí kusy jako kovové zboží výslovně nejmenované podle své povahy.
  3. 5. Podle poznámky za saz. pol. 492d) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat jen hloubené nebo dírkované měděné desky silnější než 10 mm k výrobě topenišť lokomotivních v továrnách na lokomotivy a v dílnách železniční správy.

Saz. čís. 493.

Plechy a desky všech druhů, broušené, leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkované (barvou nebo lisováním).

  1. 1. (1) Plechy a desky osmirkované nebo ohoblované se projednávají jako broušené, natřené jako pokostované, galvanicky bronzované jako pomosazené, potištěné (též s přenesenou metachromotypií), patronované, malované, moirované jako barevně vzorkované.

    (2) Sem patří též plechy a desky z obecných kovů pocínované, pozinkované, poolovené, opatřené povrchem z hliníku nebo z jiných obecných kovů.

    (3) Plechy vernované (napodobeniny plechů zlacených) se projednávají rovněž podle saz. čís. 493.

    (4) O pojmu „vzorkovaný“ a „moirovaný“ jedná 8. vysvětlivka k saz. čís. 432.

    (5) Ostatně viz vysvětlivky k všeobecným poznámkám této sazební třídy.

  1. 2. (1) Do saz. čís. 493 patří nejen zušlechtěné plechy a desky vyrovnané, pravoúhle nebo jinak, nicméně však ještě jednoduše přiříznuté, nýbrž i takové zušlechtěné plechy a desky, jež se podle ustanovení u saz. čís. 492 považují za hloubené nebo dírkované.

    (2) Hloubené a dírkované plechy a desky, které jsou současně přiříznuty (jinak než v pravém úhlu), jakož i plechové pásy s jinými okraji nežli přímočarými, jejichž povrch je zušlechtěn některým způsobem zde uvedeným, patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.

  1. 3. Plechy ryté nebo gilošované — také hloubené nebo dírkované, rovněž zušlechtěné — projednávají se jako kovové zboží výslovně nejmenované, obyčejně opracované.
  2. 4. Od plechů leštěných třeba rozlišovat plechy, které byly hlazeny tvrdým válcováním za studena na t. zv. válcovém hladidle; tyto plechy patří do saz. čís. 491.
  3. 5. (1) Návěští (návěštní tabule, plakáty, štíty a pod.) provedená barvami, bronzovým práškem atd., též s namalovanými postavami, ornamenty atd. na plechu pravoúhlém nebo i jinak přiříznutém, neprojednávají se jako plech, nýbrž jako kovové zboží podle své sazební povahy, a to i tenkrát, nejsou-li opatřena kroužky nebo jiným zařízením k upevnění.

    (2) Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednávají též plechy vzorkovaně lisované ve tvaru budoucího zboží, k jehož dohotovení je zapotřebí ještě jenom, aby bylo vyseknuto (vyříznuto), na př. klíčové štítky, kování, kruhy, ozdobné hřeby a pod.

Saz. čís. 494.

Plechy a desky zlacené nebo stříbřené, také zlatem nebo stříbrem plátované.

  1. 1. Do saz. čís. 494 patří všechny rovné, pravoúhlé plechy a desky (též tabule) jakož i pásy s přímočarými okraji, které na jedné straně nebo na obou stranách nabyly zlatého nebo stříbrného povlaku galvanicky nebo jiným chemickým postupem nebo plátováním. Při zařaďování nerozhoduje obecný kov, z něhož jsou plechy a desky vyrobeny, ani stupeň zlacení nebo stříbření, je-li slabé či silné nebo je-li matné či silně lesklé.
  2. 2. Do saz. čís. 522 patří zlacené nebo stříbřené plechy a desky jinak než v pravém úhlu přiříznuté, pak všechny plechy a desky, na nichž byly zlacením nebo stříbřením vytvořeny ornamenty, arabesky nebo nějaký jiný vzorek, dále plechy a desky zlacené nebo stříbřené nebo zlatem nebo stříbrem plátované, jsou-li vzorkovaně lisovány, gilošovány, ryty nebo s vyráženými vzorky.
  3. 3. (1) Návěští a pod. provedená na plechu se zlaceným nebo stříbřeným podkladem, zlaceným nebo stříbřeným písmem, ozdobami a pod. projednávají se rovněž podle saz. čís. 522.

    (2) Jak se zkoušejí zlacené nebo stříbřené plechy a desky, viz 8. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525.

Saz. čís. 495.

Válcované tenké kovové pruhy a tepané lupeny k výrobě kovových lístků (šalbic).

  1. 1. (1) Válcované tenké kovové pásy (pruhy) saz. čís. 495 jsou prvým polotovarem k výrobě kovových lístků (nepravého pozlátka a nepravého stříbřítka). Takové válcované tenké kovové pásy jsou druhem šumichy (válcované a pak roztepané kovové folie), jež se dovážejí v páskách metrových a jako dlaň širokých a obyčejně na plocho svinutých; liší se od výrobků, které se zařaďují jako folie, kromě naznačeného tvaru tím, že jejich povrch není stejnoměrně hladký, nýbrž je po vytepání více nebo méně hrbolatý.

    (2) Obdobné polotovary k výrobě lístků z nepravého stříbra, z hliníku, cínu nebo z jiných bílých kovů jsou pásky 3 až 4 cm široké a delší než 20 m, rovněž na plocho svinuté.

  1. 2. (1) Lupeny saz. čís. 495 jsou obdobné polotovary, vyrobené tepáním z válcovaných tenkých pásů z obecných kovů (i z kovů nepravě plátovaných), jako tepané lupeny ze stříbra (viz 1. a 2. vysvětlivku k saz. čís. 563); jsou též značně silnější než hotové kovové lístky, vyrobené z nich opětovným tepáním, a rozesílají se jako čtvercové lístky, jejichž strany měří 10 až 15 cm. Svou tloušťkou jsou mezi kovovými lístky a foliemi.

    (2) Válcované tenké pásy (pruhy) z obecných kovů, jakož i lupeny z obecných kovů, zlatem nebo stříbrem plátované, projednávají se podle saz. čís. 494.

  1. 3. (1) Tyto polotovary je třeba projednávat se zvláštní pozorností, aby kovové folie (saz. čís. 505, 515, 517— 520) a kovové lístky (saz. čís. 512) nebyly nesprávně dováženy jako válcované tenké kovové pásy nebo jako tepané lupeny. Proto je třeba dbát, aby tyto polotovary byly dováženy pouze pro kovotepce; budou-li pochybnosti, vyžádá si celní oddělení ONV od strany příslušný průkaz.

    (2) Není-li při celním projednání prokázáno, že zásilka je určena pro kovotepce, může být zboží projednáno podle saz. čís. 495 pouze tehdy, jestliže její příjemce ohlásí příslušnému finančnímu referátu KNV, že hodlá mít na skladě válcované tenké kovové pásy a tepané lupeny určené k prodeji kovotepcům, a zaváže se, že povede knihu o příjmu a prodeji těchto polotovarů, že dovolí vyslaným finančním orgánům, aby mohli do ní kdykoli nahlédnout, jakož i že jim umožní, aby zjistili zásobu, jež nebyla kovotepcům prodána.

    (3) Neprojednává-li se zboží saz. čís. 495 u nádražního nebo vnitrozemského celního oddělení ONV, odešlou se vzorky zásilek dovážených pro obchodníky nejbližšímu vnitrozemskému celnímu oddělení ONV v rámci kraje k posouzení; zboží se projedná podle příslušné vyšší celní sazby a rozdíl se pak podle nálezu vnitrozemského celního oddělení ONV straně vrátí.

Saz. čís. 496.

Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené).

  1. 1. Jako válcované, vykované nebo tažené tyče, pruty a dráty z obecných kovů saz. čís. 496 se projednávají též polotovary lisované na hydraulických lisech Válcované tyče a válcovaný drát mají drsnější povrch a zpravidla i stopy válcovacího švu, kdežto polotovary téhož jména vyrobené tažením jsou hladké a mají nanejvýše souběžné podélné rysky.
  2. 2. (1) Do saz. čís 496 patří netoliko tyče, pruty a dráty průřezu kruhového nebo pravoúhlého, též s vypouklými úzkými stranami, nýbrž i oválné; z ⅟₄, ½ nebo ze ¾ kulaté, pravidelně mnohoúhlé (3, 6, 8 i vícehranné) nebo úhlové ( ∟┬ I Obrázek). Sem patří též ploché dráty Tyče, pruty a dráty jiných (složitějších) průřezů, než jsou uvedeny v předešlé větě, projednávají se však podle saz. čís. 497.

    (2) Válcované okenní olovo se však projednává podle saz. pol. 496a).

  1. 3. Tyče, pruty a dráty patří do saz. čís. 496 nejen v tom stavu, v jakém vycházejí ze stroje válcovacího, z bucharu nebo ze stolice drátové, nýbrž i tenkráte, když nabyly lesku mořením nebo válcováním za studena, avšak nebyly dále zušlechtěny nijakým jiným způsobem.
  2. 4. Lité bárníky z obecných kovů nebo kovových slitin, dodatečně vykované k výrobě drátu, též s jádrem z jiných obecných kovů atd., projednávají se podle saz. čís. 496, a to podle onoho kovu, který podléhá vyšší sazbě. Povrchní, zcela hrubé srážení hran pilníkem a přiostření bárníků k výrobě drátu nemění jejich zařadění.
  3. 5. (1) Při zařaďování tyčí, prutů a drátů olověných, cínových, z kovu britania a zinkových nezáleží na tloušťce. Avšak jako válcované, vykované nebo tažené zinkové dráty, které podléhají vyšší celní sazbě než pruty a tyče z tohoto kovu, zařaďují se jen takové výrobky do saz. pol. 496c)2, které jsou silné nejvýše 6 mm. Přesahuje-li jejich síla 6 mm, projednají se podle saz. pol. 496c)1.

    (2) Ačkoliv jsou jinak cla na tyče, pruty a dráty jednotná nebo jako u saz. pol. 496d) rozdílná jen podle síly nad 0˙5 mm a pod 0˙5 mm (ve dvou stupních), prohlašují se obecně k označení v technologickém smyslu výrobky silné až 6 mm jako dráty, výrobky silnější jako pruty, po případě jako tyče.

    (3) Sílu zjišťujeme tlouštkoměrem na nejkratší ose.

  1. 6. (1) Výhodná celní sazba stanovená v poznámce za saz. pol. 496d)1 pro válcované tyče, válcovaný drát a pásy řezané z desek (planches), dovážené na dovolovací list, týká se jen těch polotovarů, jejichž síla měřena na nejkratší ose převyšuje 0˙5 mm; tato výhoda se vztahuje jen na obecné kovy a slitiny saz. pol. 496d).

    (2) Pásy řezané z desek (planches) mají čtverhranný průřez; byly-li však válcovacím strojem připraveny již k vytahování (zakulaceny), pozbývají nároku na výhodu v poznámce k saz. pol. 496d).

    (3) O dovozu polotovarů na dovolovací list podle poznámky za saz. pol 496d)1, viz § 69 celního zákona a § 142 prováděcího nařízení k němu.

  1. 7. (1) Podle saz. pol 496a) se projednává olověná vlna, t. j. tenká (0˙5 X 0˙7 mm), poměrně stejnoměrná a dlouhá olověná vlákna, průřezu pravoúhlého, jichž se používá jako hmoty k utěsněni trub plynovodních a vodovodních.

    (2) Podle saz. pol. 496d)1 se projednávají: hliníkové hoblovačky průřezu skoro pravoúhlého (1—2 mm silné), jichž se používá k drhnutí; dále měděné rozpěrky, t. j. tažené tyče se soustředným vrtáním malého průměru, trubkovitý to polotovar s tlustými stěnami k výrobě rozpěracích svorníků, kterých se používá u lokomotiv ke spojení topeniště s parním kotlem.

  1. 8. Tyče, pruty a dráty pouze v kusy nařezané, rovné, nezušlechtěné, dráty toliko zvlněné, nezušlechtěné, se projednávají podle saz. čís. 496, kdežto jako kovové zboží se podle svého bližšího rázu projednává: tyče a pruty vrtané, s vyřezávanými závity nebo jinak na zboží již zpracované, dále t. zv. šroubový drát z mosazi, ve svazcích, jehož se užívá jako šroubů do obuvi místo cvočků, drát skaný (t. j. dvojpramenný nebo vícepramenný) k výrobě kovového plátna a tkaniny, zploštěný a kolem své osy kroucený a vůbec každý drát mající tvar přizpůsobený již k budoucímu používání, na př. stočený do spirál, zahnutý k upevňování korkových zátek, upravený k výrobě řetězů, přezek a pod.
  2. 9. Tyče, pruty a dráty leštěné, pokostované, lakované, niklované atd. nebo potažené jinými obecnými kovy nebo vzorkované lisované projednávají se podle saz. čís. 497, měděný drát cementovaný a dráty stříbřené podle saz. čís. 498, zlacené podle saz. čís. 499.
  3. 10. (1) Železné pruty, tyče a dráty plátované mědí, měděnými slitinami, niklem nebo hliníkem projednávají se podle saz. pol. 496d), když síla naplátovaného kovu dosahuje třetiny síly železného jádra. Viz 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

    (2) Kovové dráty povlečené papírem, jako kovové zboží výslovně nejmenované.

    (3) Kovové dráty opředené předivem, saz čís. 544.

    (4) Isolované elektrovodné dráty a kabely, saz. čís. 544.

    (5) Kovové struny, saz. čís. 584.

Saz. čís. 497.

Tyče, pruty a dráty leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkovaně lisované.

  1. 1. (1) Tyče, pruty a dráty, jež nabyly lesku pouze mořením nebo válcováním za studena, patří ještě do saz. čís. 496; kdežto podle saz. čís. 497 se projednávají osmirkované nebo osoustružené, obroušené jako leštěné, natřené jako lakované, galvanicky bronzem a podobnými kovovými slitinami potažené jako pomosazené.

    (2) Sem patři též tyče, pruty a dráty pocínované, pozinkované, poolovené, hliníkem nebo jinými obecnými kovy potažené (vyjma cementovaný drát měděný a drát z nového zlata, viz saz čís. 498).

    (3) Vernované tyče, pruty a dráty (napodobeniny zlacených tyčí, prutů a drátů) patří rovněž do saz. čís. 497.

    (4) Podle saz. čís. 497 se projednávají též tyče, pruty a dráty z obecných kovů jiného (složitějšího) průřezu než jmenovaného v první větě 1 odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 496, i když nejsou na povrchu leštěny, pokostovány, lakovány, niklovány atd.

  1. 2. (1) Zušlechtěné tyče, pruty a dráty olověné, cínové, z kovu britania a zinkové jsou zařaděny vesměs a bez zřetele na sílu do saz. pol. 497a), kdežto jsou-li měděné, niklové atd., do saz. pol. 497b), a to jen ve dvou stupních podle síly nad 0˙25 mm nebo slabší.

    (2) Ustanovení 2. a 3. odstavce 5. vysvětlivky k saz. čís 496 platí též pro saz. čís. 497; rovněž budiž zde obdobně používáno ustanovení 1., 2. a 8. vysvětlivky k saz. čís. 496.

Saz. čís. 498.

Měděný drát cementovaný; dráty z obecných kovů nebo kovových slitin, stříbřené nebo stříbrem plátované; všechny tyto dráty také zploštěné, avšak dále neopracované.

  1. 1. (1) Zušlechtěné dráty, zařaděné do saz. čís. 498, bývají někdy dráty silnější a pak ponejvíce kulaté a používá se jich k výrobě jemnějšího zboží drátěného, galanterního, ozdobného a pod.; nejčastěji to však bývají dráty leonské, t. j dráty velice tenké, ponejvíce zploštěné, z cementovaného měděného drátu nebo z jiných obecných kovů nebo kovových slitin, které jsou stříbřeny nebo stříbrem plátovány. Pro ohebnost a poddajnost (těmito vlastnostmi se liší od jiných tenkých, nicméně však ještě neohebných drátů) se jich používá buďto přímo k výrobě t. zv. leonského zboží, k hotovení leonských přediv nebo též ke tkaní a vyšívání.

    (2) Při projednávání nerozhoduje, dovážejí-lí se dráty sem patřící na cívkách nebo v malých přadénkách jako t. zv. lameta, jíž se používá k ozdobě vánočního stromku.

  1. 2. Cementovaným drátem měděným saz. čís. 498 rozumíme drát, který zinkovými parami nabyl povlaku barvy mosazi (podobného zlatu); na zkušebním kameni dá červenou čáru. Jako cementovaný drát měděný se projednávají podle saz. čís. 498 též jiné dráty z obecných kovů, které povlakem z obecných kovů nabyly vzhledu podobného zlatu. Jádrem těchto drátů bývá zpravidla jen měď nebo nikl, jak je tomu u drátu z nového zlata, který sem patří, u něhož bylo dosaženo tombakovým povlakem vzhledu podobného zlatu. Podobné dráty z lesklé mědi, bronzu, mosazi, niklu a pod., též dráty z t. zv. niklového zlata (nažloutlé slitiny niklové) bez povlaku z obecných kovů, který by jim dodával vzhledu podobného zlatu, patří do saz čís. 496, dráty pak s jiným kovovým povlakem nežli zlatu podobným do saz. čís. 497.
  2. 3. (1) Dráty stříbřenými, také zploštěnými, rozumíme dráty, které nabyly stříbrného povlaku bud galvanicky nebo chemickým postupem; poznají se zpravidla již zkouškou na kameni, poněvadž pro tenkou vrstvu stříbra nedávají čáru bílou, nýbrž podle kovu buďto čistě červenou (po mědi), anebo žlutou (po mosazi). Dráty ze stříbřených bílých kovů nebo slitin se v pochybných případech zkoumají chemickým rozborem.

    (2) Kovovými dráty plátovanými stříbrem rozumíme však jen takové dráty, též zploštěné z dvojitého kovu, které jsou stříbrem plátovány. Od kovových drátů pouze stříbřených se liší svým o mnoho silnějším povlakem stříbrným, který je pod zvětšovacím sklem na průřezu viditelný, nejde-li o výrobky příliš tenoučké nebo o výrobky s jádrem z bílého kovu

    (3) Z ustanovení saz čís. 564, podle kterého se projednávají dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů o průměru nejvýše 2 mm, vyplývá, že stříbrem plátované dráty, takto silné, mohou jen tentokrát být projednány podle saz. čís. 498, jsou-li plátovány slitinou stříbra.

    (4) U silnějších drátů stříbrem plátovaných nezáleží na tom, jsou-li plátovány stříbrem ryzím či nikoli.

    (5) Podle toho mohou být stříbrem plátované dráty, silné nejvýše 2 mm, prohlášené podle saz. čís. 498, jen tenkráte projednány, když je v nálezu puncovního úřadu uvedeno, že plátování je ze slitiny stříbra. Budou-li pochybnosti, projednají se jako dráty saz. čís. 498 všechny ony dráty stříbrem povlečené, silné nejvýše 0˙5 mm, jejichž celkový obsah ryzího stříbra nepřesahuje 50/1000). Jde-li však podle nálezu o dráty plátované ryzím stříbrem, předepíše se doplatek vyplývajícího rozdílu cla podle saz. čís. 564 a zavede se trestní řízení pro nesprávné prohlášení. O zkoušce na stříbření viz 8. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500-525.

    (6) Nález puncovního úřadu se vyžádá pokaždé, jakmile vzniknou pochybnosti, jež by celním oddělením ONV nemohly být úplně a spolehlivě rozřešeny.

  1. 4. V kusy nařezané, vyrovnané nebo dále opracované dráty saz. čís. 498, jež nelze označit za dráty leonské, projednávají se podle ustanovení 8. vysvětlivky k saz. čís. 496; projednávají se tudíž dráty dále opracované, a to cementované, i jsou-li ornamentovány nebo vzorkované lisovány, jako kovové zboží podle své bližší povahy, dráty stříbřené nebo stříbrem plátované však, čítajíc v to i ornamentované nebo vzorkovaně lisované, podle saz. čís. 522, naopak dále opracované dráty leonské tohoto sazebního čísla podle povahy jako dracouny, předivo nebo drátěné cetky podle saz. čís. 523 nebo jako leonské zboží podle saz. čís. 524. Zploštěné dráty leonské, cementované nebo stříbřené, dodatečně barvené nebo vzorkovaně lisované, jakož i řezané plosky všech druhů, patří do saz. čís. 523.
  2. 5. (1) Dráty silnější než 6 mm, jakož i tyče a pruty z obecných kovů projednávají se, jsou-li cementovány, podle saz. čís. 497, jsou-li stříbřeny nebo stříbrem plátovány, jako ostatní zboží kovové stříbřené nebo stříbrem plátované, podle saz. čís. 522.

    (2) Jsou-li dráty patřící do saz. čís. 498 a 499 potaženy (k ochraně nebo zvýšení lesku) průhlednými a bezbarvými lakovými pokosty, vodním sklem atd., nepokládá se to za další opracování.

Saz. čís. 499.

Dráty z obecných kovů nebo z kovových slitin, zlacené nebo zlatem plátované, též zploštěné, avšak dále neopracované.

(1) Sem patří všechny dráty z obecných kovů, potažené zlatem galvanicky nebo jiným způsobem, též dráty v ohni zlacené, jakož i zlatem (smíšeným nebo nesmíšeným) plátované, i jsou-li zploštěny (dráty z dvojího kovu).

(2) Ustanovení 1., 3. (1. a 5. odstavec), 4. a 5. vysvětlivky k saz. čís. 498, vztahující se na dráty stříbřené nebo stříbrem plátované, platí obdobně o drátech saz. čís. 499.

Všeobecné vysvětlivky ke kovovému zboží. (Saz. čís. 500–525.)

  1. 1. (1) Do saz. čís. 500-513 jsou zařaděny jen výrobky výslovně jmenované, a to trouby a válce (saz. čís. 500), hrubé odlitky (saz. čís. 501), kotle a kotlářské zboží (saz. čís. 502), pájka měkká, střely a broky olověné (saz. čís. 503), pájka tvrdá (saz. čís. 504), listy olověné a cínové, šešulky na láhve atd. (saz. čís. 505), knihtiskařská písmena (saz. čís. 506), drátěná lana (saz. čís. 507), drátěné plátno a drátěné tkaniny (saz. čís. 508), kovové perly, hračky, jehlice, knoflíky, drobné potřeby atd. (saz. čís. 509), mužské a ženské šperky (saz. čís. 510), zboží galanterní (saz. čís. 511), kovové lístky (saz. čís. 512) a bronzový prášek (saz. čís. 513).

    (2) Kovové zboží v předchozích číslech nejmenované nebo do nich nezařaděné se projednává sazebně jako zboží výslovně nejmenované, a to zboží z olova, cínu a ze slitin olova s cínem podle saz. čís. 514, ze zinku a zinkových slitin podle saz. čís. 515, z mědi a z jiných obecných kovů a kovových slitin výslovně nejmenovaných (z bronzu, mosazi, pakfongu atd.) podle saz. čís. 516 a 517, z niklu podle saz. čís. 518, z kovu britania podle saz. čís. 519 a zboží z hliníku a ze slitin hliníku podobných podle saz. čís. 520.

    (3) Kovové zboží spojené s jemnými hmotami, není-li v jiných sazebních číslech výslovně zařaděno, patří do saz. čís. 521, kovové zboží zlacené nebo stříbřené výslovně nezařaděné nebo kovové zboží spojené s velmi jemnými hmotami patří do saz. čís. 522, dále dracouny, cetky a předivo z obecných kovů a leonské zboží patří do saz. čís. 523 a 524 a konečně zboží této saz. třídy (vyjma zboží patřící do saz. pol. 524b)), vystrojené drahými kovy patří do saz. čís. 525.

  1. 2. (1) Jsou-li u kovového zboží výslovně zařaděného (saz. čís. 500—513) stanoveny zvláštní celní sazby na různé kovy, z nichž je zboží zhotoveno, jsou tyto sazby vyznačeny ve zvláštních sazebních položkách nebo jsou ony kovy, na něž nelze použít sazby příslušných položek, výslovně vyjmuty, jak je tomu u hrubých odlitků saz. pol. 501b) a kotlů saz. pol. 502b) z niklu a hliníku a u drobných potřeb, šperků a zboží galanterního (saz. čís. 509, 510 a 511) z hliníku a ze slitin hliníku podobných. Není-li u kovového zboží výslovně zařaděného nějaký určitý kov vůbec jmenován, platí v sazebníku vyznačená celní sazba bez ohledu na kov, z něhož je předmět zhotoven, jako na př. u drátěných lan saz. čís. 507; je-li však stanovena zvláštní celní sazba, jako na př. u saz. čís. 505, jen pro šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin, tu se takové nebo podobné zboží z jiných kovů projednává podle kovu, jehož bylo použito, jako zboží výslovně nejmenované.

    (2) U kovového zboží výslovně nejmenovaného jsou u každého jednotlivého sazebního čísla (saz. čís. 514—520) výslovně jmenovány ony kovy nebo slitiny, po příp. skupiny kovů, z nichž se musí skládat zboží, které je do nich pojato.

  1. 3. (1) Všeobecně jsou na surové (dále neopracované) a na obyčejně nebo jemně opracované kovové zboží stanoveny v jednotlivých sazebních číslech nebo položkách celní sazby, kterých se má použít.

    (2) Není-li u jednotlivých sazebních čísel nebo položek vůbec nijakého ustanovení, týkajícího se opracování, stanovená celní sazba platí jak pro zboží surové, tak i pro veškeré stupně opracování, ve kterých takové zboží přicházívá do obchodu, není-li jinak stanoveno ve vysvětlivkách k příslušnému sazebnímu číslu. Celní sazby saz. čís. 518—520 platí na surové, obyčejně a jemně opracované zboží z niklu, z kovu britania a hliníku (vyjma zboží patřící do saz. pol. 520a)1).

    (3) Není-li v některém sazebním čísle nebo položce stanovena zvláštní celní sazba na zboží surové, avšak je tu ustanovení o zvláštním nebo obyčejném nebo jemném opracování, stanovené clo platí netoliko pro tyto stupně opracování, nýbrž i na zboží surové, pokud není surové zboží zařaděno do zvláštních sazebních položek.

    (4) Kovové zboží výslovně zařaděné (saz. čís. 500—513), na něž jsou stanovena cla jen ve stavu dále neopracovaném, projednává se, je-li obyčejně nebo jemně opracováno, podle kovu, z něhož je vyrobeno, a podle stupně opracování jako kovové zboží výslovně nejmenované, pokud se nevybírá, jako u válců a trub (saz. čís. 500), příslušná celní přirážka za opracování.

  1. 4. O tom, co značí pojmy surový, obyčejné a jemné opracování, viz vysvětlivky k všeobecným poznámkám k této sazební třídě.
  2. 5. (1) Výslovně jmenované kovové zboží saz. čís. 500 až 507, spojené s obyčejnými hmotami, projednává se, pokud nejsou stanoveny výjimky v sazebníku nebo ve vysvětlivkách k jednotlivým sazebním číslům, podle kovu, z něhož je vyrobeno, a podle stupně opracování jako kovové zboží výslovně nejmenované. U ostatního kovového zboží nemá spojení s obyčejnými hmotami žádný vliv na zařadění.

    (2) Kovové zboží spojené s jemnými hmotami se projednává podle saz. čís. 521, pokud není toto spojení výslovně označeno za přípustné u jednotlivých sazebních čísel (jako u saz. čís. 509—511, 518—520) nebo ve vysvětlivkách k příslušným sazebním číslům, kovové zboží spojené s hmotami velmi jemnými podle saz. čís. 522, vyjma takové spojení u zboží saz. čís. 523—525, pokud podléhá sazbám vyšším.

    (3) Ostatně o projednávání zboží z obecných kovů, spojeného s jemnými nebo velmi jemnými hmotami anebo zlaceného nebo stříbřeného, viz poznámku za saz čís. 522.

  1. 6. (1) Surové kovové zboží spojené s jinými hmotami se zařaďuje, pokud není v sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu zvláštního ustanovení, jako na př. u saz čís. 501, jako obyčejně opracované, a to se zřetelem na tyto hmoty, nikdy však jako kovové zboží surové.

    (2) O podružných součástech, k nimž se při projednávání jako ke spojení nepřihlíží, viz ustanovení § 7, odst. 4, písm. f) a g) prov. nař. k c. z.

    (3) Je-li ve všeobecném nebo smluvním styku stanovena zvláštní celní sazba na jednotlivé zboží bez spojení, pak při projednávání takového zboží nesmí ani nepatrné spojení zůstat nepovšimnuto.

    (4) Při zařaďování zůstávají vůbec bez povšimnutí označení firmy a ochranné známky odlité, ražené nebo vytesané do kovového zboží nebo na ně natištěné nebo napatronované, též bronzované a pod., nebo takováto označení na papíře, plechu atd. na kovovém zboží nalepená nebo jinak připevněná.

  1. 7. Zbožím z obecných kovů úplně nebo částečně zlaceným nebo stříbřeným nebo zlatem nebo stříbrem plátovaným (saz. čís. 522) rozumíme (vyjma zboží patřící do saz. čís. 523 a 524) zboží, které nabylo povlaku z těchto kovů buď galvanicky nebo jiným chemickým postupem, nebo obložením více méně tenké vrstvy zlata (též zlacením v ohni) nebo stříbra anebo které je vyrobeno z tyčí, drátů nebo plechů z obecných kovů, plátovaných zlatem nebo stříbrem. U posledních dvou polotovarů (dvojitých kovů) se zlato nebo stříbro naválcuje na obecný kov již při jejich výrobě.
  2. 8. (1) Zlacení a stříbření kovového zboží (též zboží saz. čís. 486) a jeho polotovarů se zkoumá podle tohoto návodu:

    (2) K provedení zkoušky dostačí zkušební kámen, několik zkumavek, skleněná nálevka, bílý papír filtrační a malý lihový kahan.

    (3) Činidla a kapaliny, jichž se ke zkoušce používá, jsou:

    1. 1. destilovaná voda;
    2. 2. čistá kyselina dusičná (bílá, hustoty 1˙25 až 1˙30);
    3. 3. čistá kyselina solná;
    4. 4. amoniak (ammonia pura liquida);
    5. 5. roztok dusičnanu stříbrného;
    6. 6. zředěná kyselina dusičná;
    7. 7. směs stejných váhových dílů dvojchromanu draselného, čisté kyseliny dusičné a vody;
    8. 8. roztok rtuti ve zředěné kyselině dusičné; neutrální vodný roztok chloridu měďnatého; ½% roztok disulfidu sodného; dále ether a líh.

    (4) K tomu se připomíná:

    (5) K 1. Voda, jíž se používá jak ke zřeďování roztoků, tak i obzvláště k čištění a vyplachování zkumavek a nálevek, nesmí obsahovat chlor, poněvadž by jinak výsledek reakce na stříbro byl nespolehlivý; proto se smí k tomu používat jen vody destilované.

    (6) K 2. Kyselina dusičná musí být čistá, bez chloru (příp. kyseliny solné), neboť v kyselině dusičné obsahující chlor se zlato rozpouští a stříbro se v ní mění v chlorid stříbrný již za rozpouštění.

    (7) K 3. Kyselina solná musí být čistá, bez kyseliny sírové, neboť jinak u olovnatých kovových slitin může být sraženina touto kyselinou vznikající snadno pokládána za chlorid stříbrný, kdežto tato sraženina ve skutečností se může skládat jen ze síranu olovnatého (a chloridu olovnatého).

    (8) K 5. Vodného roztoku dusičnanu stříbrného se používá k tomu, aby se zjistila čistota kyseliny dusičné. To je proto nutné, aby se zjistilo případné znečištění kyseliny dusičné kyselinou solnou, jež může nastat, uschovávají-li se vedle sebe. Roztoku dusičnanu stříbrného se používá též k tomu, aby se zjistil obsah chloru v destilované vodě; zjišťujeme to tak, že asi k 50 cm3 vody přidáme dvě kapky kyseliny dusičné a stejné množství roztoku stříbrného. Čistá voda (bez chloru) se nesmí (je-li okyselena kyselinou dusičnou) roztokem dusičnanu stříbrného zakalit.

    (9) K 8. K přípravě ½% roztoku disulfidu sodného se zahřívá asi po 10 minut až do varu 30 g krystalovaného sirníku sodného, 100 cm3 destilované vody a 4˙2 g sirného květu, a když se síra rozpustí, zředí se dolitím vody na 1 litr.

    (10) Má-li se zjistit zlacení nebo stříbření, provádí se zkouška čarou, zkouška přímým dotekem kapalinou nebo zkouška rozpouštěním.

    1. a) Zkouška čarou.

      (1) Mírným tlakem vždy na širší plochu zkoušeného předmětu se nanese tučná kovová čára na zkušební kámen, předem pečlivě očištěný.

      (2) Na čáru po zlaceném zboží se působí po delší dobu činidlem 2 (až se obecný kov nebo stříbro rozpustí).

      (3) Zlato zbude nezměněno. U zboží velice slabě zlaceného se však použije činidla 6.

      (4) Čáru po zboží stříbřeném rozpouští činidlo 2. Kápneme-li však na mokré místo (skleněnou tyčinkou) kyselinu solnou, utvoří se mléčný zákal, u zcela slabého stříbření a u slitin chudých stříbrem pak aspoň olejovitý, obyčejně duhově opalisující nádech. Činidlo 7 rozpouští stříbrnou čáru krvavě červeně.

    1. b) Zkouška dotekem kapalinou.

      (1) Místo předmětu, které se má zkoumat, navlhčí se zprvu lihem a hned potom etherem, aby se odstranil případný povlak pokostový, a po jedné minutě se osuší pijavým papírem. Na očištěné místo se pak kapou činidla, jichž se používá při zkoušce čarou, nebo činidla jiná.

      (2) Při pravém zlacení nešumí činidlo 2 nebo 6 ihned, nýbrž teprve potom, až ponenáhlu proniklo vrstvou drahého kovu, kdežto nejde-Ii o předmět zlacený, nastane šumění (rozpouštění) ihned.

      (3) Pravé zlacení se nemění ani roztokem rtuti v kyselině dusičné, ani neutrálním chloridem měďnatým, kdežto na nezlacených obecných kovech vznikají roztokem rtuti bílé skvrny, neutrálním chloridem měďnatým skvrny hnědé až téměř černé.

      (4) Při pravém stříbření dává činidlo 7 krvavě červenou skvrnu nebo sraženinu.

      (5) Při zdánlivě slabém stříbření se zkouška na přítomnost stříbra provede takto:

      (6) Na některé místo očištěného předmětu, který se má vyzkoušet, se kápne ½% roztok disulfidu sodného. Po 10 minutách se tato kapka spláchne vodou. Je-li předmět postříbřen, zanechá kapka ocelově šedou skvrnu. Tento zjev nenastává za téhož postupu u jiných bílých kovů a slitin, s výjimkou portuťované mědi, nanejvýše se objeví kruh na okraji kapky. Portuťovaná měď se barví kapkou disulfidu sodného rychleji a matněji na černo než stříbro.

      (7) Zkouška tato je neobyčejně citlivá, takže skvrna povstane i tenkráte, je-li stříbření tak slabé, že původní barva předmětu prosvítá.

      (8) Leonská přediva, krajky, prýmky atd. se zkoušejí týmž způsobem; předtím však třeba odstranit vlákna rostlinná nebo živočišná.

      (9) Zboží z obecných kovů pouze vernované (viz 5. vysvětlivku k 2. všeobecné poznámce k této saz. třídě) se pozná lehko tím, že bílý hadříček namočený do silného lihu stíráním pojme rozpuštěnou barvu.

      (10) Jsou-li předměty zdánlivě zlacené nebo stříbřené opatřeny krycími povlaky z vodního skla a pod., nutno tyto povlaky předem odstranit s místa, které má být zkoušeno. Vodní sklo se rozpouští vařící vodou.

      (11) Má-li se rozpoznat zboží zlaté a stříbrné od zboží z obecných kovů pouze zlaceného nebo stříbřeného, použije se těchto zkoušek na zlacení a stříbření tak, že se zkouší hlubší vrstva předmětu než pouze jeho povrch.

      (12) Platina se pozná podle šedobílé barvy, vysoké specifické váhy a odolnosti vůči kyselinám; rozpouští se, je-li ryzí, jedině v lučavce královské; je-li smíšena s kovy rozpustnými v kyselině dusičné, také více nebo méně v této kyselině.

      (13) V případech, kdy uvedené zkoušky nedají určitého výsledku, použije se následujícího postupu:

    1. c) Zkouška rozpouštěním.

      (1) Zkouška zlaceného a stříbřeného zboží se zakládá na tom, že zlato se čistou kyselinou dusičnou nerozpouští, kdežto stříbro se v této kyselině rozpouští a z tohoto roztoku se přidáním kyseliny solné vyloučí jako bílá klkovitá ssedlina podobná sraženému mléku.

      (2) Tato ssedlina (chlorid stříbrný), stojí-li delší dobu na světle, zabarvuje se tmavě (šedofialově) a rozpouští se úplně v přebytku amoniaku; tím se liší od podobných sraženin, které mohou vzniknout kyselinou solnou, byly-li v kyselině dusičné rozpuštěny kovové slitiny obsahující olovo nebo rtuť.

      (3) Při výběru materiálu, který se má zkoušet, je třeba přihlížet k tomu, že lístkové zlato a lístkové stříbro, pak jemný drát a tkaniny z něho se zkoumají přímo, kdežto u předmětů masivních (tlustého drátu, plechu, desek, příborů atd.) se zkoušejí škrabky, seškrábané s povrchu, o němž má být zjištěno, je-li zlacen nebo stříbřen.

      (4) Předmět, který se má zkoušet a jehož barva již udává, má-li se zjišťovat zlato nebo stříbro, vpraví se v původním stavu nebo jako seškrabek na dno suché zkumavky; nato se na něj nalije tolik čisté kyseliny dusičné, aby byl v kyselině zcela ponořen. Jenom tenkrát, jde-li tu o zcela čisté zlato, nebude kyselina působit, předmět zůstane nezměněn, a tím odpadne i každé další zkoumání; ve všech jiných případech se však projeví účinek kyseliny vzkypěním, zpěněním nebo vyvíjením červených dýmů; přitom se obyčejně část předmětu posune pěnou po stěně zkumavky do výše a tu je třeba třepáním a nahýbáním zkumavky tyto částečky opětně ponořit pod tekutinu. Jestliže se vyvinuly — jak bývá pravidlem — červené dýmy (hmota není z čistého zlata), pak se zkoušený předmět rozpustí buď úplně, nebo jen částečně. V tomto druhém případě zbyly buďto jen zlatožluté šupinky, t. j. zlato, a tím je tento drahý kov prokázán, anebo nebyla část hmoty pro nedostatek kyseliny vůbec ještě dotčena, anebo konečně je viditelný bílý zbytek.

      (5) V případě druhém se do zkumavky přilije ještě trochu kyseliny dusičné a rozpouštěcí pochod se podpoří tím, že se zkumavka opatrně zahřeje nad lihovým kahanem. Přestalo-li konečně vyvíjení červených dýmů, prohlédne se bedlivě obsah zkumavky. Zjistí-li se pouhým okem nebo zvětšovacím sklem, že ve zkumavce zůstaly nerozpuštěné částečky barvy zlatožluté, bylo zlato prokázáno, a tím je zkoumání skončeno. Mělo-li se naproti tomu prokázat stříbro a hmota se úplně rozpustila, třeba ještě dodat k roztoku nejméně stejný obsah destilované vody a přidat pak několik kapek kyseliny solné. Je-li stříbro v roztoku, vznikne vločková ssedlina chloridu stříbrného. Aby se zabránilo jakémukoli klamu, třepáme s obsahem zkumavky, při čemž uzavřeme její ústí palcem. Tím se sraženina sbalí. Nato vpravíme obsah zkumavky na papírový filtr, zasazený do skleněné nálevky, tekutinu necháme (do zkumavky) odkapat a ssedlinu na filtru propláchneme několikrát destilovanou vodou, aby se zbylá kyselina odstranila.

      (6) Ssedlina se pak z filtru opět vpraví do čisté zkumavky (nejlépe propíchnutím filtru špičatou skleněnou tyčinkou a spláchnutím malým množstvím destilované vody) a přidá se k ní nadbytek amoniaku, ve kterém se musí úplně rozpustit.

      (7) Není-li roztok v kyselině dusičné, který se má zkoušet na stříbro, docela čirý, usadí-li se na př. na dně bílý prášek (pocházející z cínu), zředí se tento roztok stejným až dvojnásobným objemem destilované vody, zfiltruje se a teprve čirá tekutina z filtru odtékající se zkouší na stříbro, jak bylo dříve uvedeno.

      (8) Platina je stejně jako zlato nerozpustná v čisté kyselině dusičné, při zkoušce se tudíž chová jako zlato a přitom se od něho rozezná svou barvou, podobnou stříbru.

Saz. čís. 500.

Trouby a válce, dále neopracované.

  1. 1. (1) Troubami saz. čís. 500 jsou všechny trouby z obecných kovů, průřezu kruhového, lité, lisovane, tažené, válcované, svářené, kované, všechny trouby z plechu vyrobené sdrápkováním (lemováním), nýtováním nebo letováním.

    (2) Sem patří též měděné trouby atd. beze švů, vyráběné elektrolyticky (podle postupu Elmoreova).

    (3) Za dále neopracované se pokládají trouby ve stavu, v jakém zůstaly po lití, tažení, válcování, lisování, kování atd. bez dalšího dodatečného opracování, z trub ze surového plechu pak ony, které byly vyrobeny pouhým sdrápkováním (lemováním), nýtováním nebo letováním.

    (4) Trouby pouze nařezané v kusy odměřené délky se projednávají jako dále neopracované.

    (5) Vyjma trouby zhotovené z plechových tabuli tvoří trouby dále neopracované saz. čís. 500 jeden kus a jsou rovné, vyjma trouby olověné, které přicházejí ponejvíce stočené, a trouby lité, které se často vyrábějí již zahnuté.

  1. 2. (1) Trouby olověné, cínové nebo z kovu britania nebo zinkové (saz. pol. 500a), b), c)), dále neopracované, projednávají se, vyjma trouby ze zinkového plechu, pro které je stanovena zvláštní celní sazba, bez zřetele na to, jak byly vyrobeny, a bez rozlišování podle váhy běžného metru sazbami stanovenými na trouby z těchto kovů.

    (2) Trouby dále neopracované z jiných obecných kovů nebo kovových slitin se projednávají bez zřetele na druh kovu, z něhož jsou zhotoveny, jedině podle váhy běžného metru, a to, váží-li 1 kg nebo více, podle saz. pol. 500d)1, při váze menší pak podle saz. pol. 500d)2.

    (3) Aby se zjistil tento rozlišovací znak pro zařadění, zjistí se délka trub, i s případnými návlačkami, přírubami nebo nátrubky, v metrech; váha trouby dělena délkou udává váhu běžného metru.

  1. 3. Při celním projednávání nerozhoduje, jak bude později trub použito; nerozlišuje se tedy, jde-li o trouby varné, vodovodní, parovodní, plynovodní a pod., o trouby k výrobě strojů, přístrojů, svítidel, varhanních píšťal nebo jiného kovového zboží, a zařaďují se jen podle ustanovení 2. vysvětlivky, pokud nejsou dále opracovány.
  2. 4. (1) Za dále opracované se pokládají veškeré trouby, které byly po výrobě osoustruženy, obroušeny, osmirkovány, opilovány, natřeny, pokostovány, pomalovány nebo uměle okysličeny. Za dále opracované se pokládají trouby ryté, vzorkované (s lisovanými ozdobami a pod.), fasonované (kroucené, vůbec všechny trouby jiného průřezu než kruhového), dále všechny trouby niklované, pomosazené, též galvanicky bronzované, poměděné, pocínované, pozinkované, poolovené nebo jinak obecnými kovy povlečené nebo jimi plátované.

    (2) Jako dále opracované se rovněž projednávají trouby se vřezanými závity, se zaobroubenými, přivařenými nebo přiletovanými, též vrtanými spojkami (fitinky), přírubami, návlačkami, nátrubky a pod., trouby sletované v přímém směru (prodloužené trouby), trouby, které po výrobě byly jednoduše ohnuty, plechové trouby, které byly již při výrobě jednoduše zahnuty.

    (3) Ze všech trub dále opracovaných se vybírá též jednotná celní přirážka k celním sazbám, které jsou stanoveny na trouby dále neopracované, a to podle hmoty, z níž jsou trouby vyrobeny, po případě podle váhy běžného metru.

  1. 5. (1) Trouby, které byly více opracovány, než jak je v předchozí vysvětlivce uvedeno, jako trouby několikráte ohnuté, trouby zpracované na určitý výrobek vzájemným spájením, nýtováním, tvářením a pod., jakož i trouby spojené s jinými hmotami se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované, trouby hadovité a spirálovité, jakož i soustavy z nich podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub, jsou-li součástkami přístrojů destilačních, chladicích a varných, rovněž podle saz. čís. 526, jsou-li součástkami jiných strojů a přístrojů, podle ustanovení 6. a 7. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.

    (2) Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku k saz třídě XL.

  1. 6. Železné trouby s kovovým pláštěm se projednávají jako dále opracované trouby saz. čís. 500.
  2. 7. (1) Celní sazbou stanovenou na opracované trouby saz. pol. 500d)1 se projednávají též měděné výfučny vysokých a šachtových pecí ke chlazení dyšen nebo k zazdění do vysokých pecí jako vodní chladiče.

    (2) Spojky trub (fitinky, příruby, návlačky, nátrubky a pod.) z obecných kovů se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované saz. čís. 514—520.

    (3) O projednávání dírkovaných měděných rozpěrek viz 7 vysvětlivku k saz. čís. 496.

  1. 8. (1) K válcům saz. čís. 500 patří nejen plné, nýbrž i duté válce (válcové pláště) k pohonu strojů a přístrojů a k jiné potřebě, nejsou-li dále opracovány, t. j. v té podobě, která nabyly při výrobě litím nebo lisováním (při čemž se nepřihlíží k pozdějšímu odstranění švů slévacích nebo lisovacích). Menší předměty mající pouze tvar válcovitý, vykonávající však spíše funkci kotoučů a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 500, nýbrž podle své bližší sazební povahy.

    (2) Pro projednávání válců dále neopracovaných platí obdobně ustanovení předchozí 2. vysvětlivky, pro projednávání válců dále opracovaných pak ustanovení 4. vysvětlivky.

    (3) Při zjišťování průměrné váhy běžného metru u válců saz pol. 500d) započtou se do délky i případné čepy vystupující z postranních ploch.

  1. 9. (1) Železné válce s pláštěm z obecných kovů se projednávají jako válce dále opracované saz. pol. 500d), válcové pláště plechové z obecných kovů, letované nebo nýtované, jako kovové zboží výslovně nejmenované, hotové válce pro nástroje (hudební hrací stroje) jako příslušné hudební nástroje.

    (2) Válce spojené s jinými hmotami patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.

  1. 10. (1) Válce dovážené současně se stroji a přístroji, k nimž náležejí, projednávají se, i když nejsou namontovány, vždy se stroji a přístroji podle ustanovení saz. třídy XL nebo XLI.

    (2) O celním osvobození měděných a mosazných válců pro tiskárny látek atd. viz 14. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL.

Saz. čís. 501.

Odlitky hrubé, dále neopracované, bez ornamentů, též spojené se dřevem nebo se železnými součástkami zhruba zpracovanými.

  1. 1. Jako hrubé odlitky saz. čís. 501 se projednávají větší lité předměty (desky, zvony, závaží atd.) v té podobě, v jaké opustily slévací formy (při čemž se nepřihlíží k dodatečnému odstranění slévacích švů), které nemají na svém povrchu nijaké ozdoby (listoví, arabesky, postavy a pod.) vytvořené slévací formou a které nebyly též nijak dále mechanicky opracovány nebo zušlechtěny nátěrem, poměděním, niklováním atd.
  2. 2. (1) Hrubé odlitky (s výjimkou odlitků olověných) patří jen tenkrát do saz. čís. 501, váží-li kus více než 10 kg. Hrubé odlitky z olova nejsou nijak omezeny na nejmenší váhu kusovou; zcela malé předměty ze slévaného olova se však neprojednávají podle saz. čís. 501. Střely a broky olověné patří do saz. čís. 503, knihtiskařská písmena z liteřiny do saz. pol. 506a), mřížky (olověné elektrody) akumulátorové do saz. čís. 545.

    (2) Do saz. čís. 501 nepatří lité trouby a válce (saz. čís. 500), lité kotle a zboží kotlářské (saz. čís. 502), jakož i veškeré odlitky z niklu, hliníku a slitin hliníku podobných (saz. čís. 518 nebo 520), i když se jeví podle předchozí vysvětlivky jako hrubé odlitky.

  1. 3. Přípustné spojení s dřevem nebo s železnými součástkami zhruba zpracovanými, t. j. pouze kovanými, pilníkem zhruba opilovanými nebo vrtanými, též zhruba natřenými, přesahuje u tohoto druhu zboží zřídka kdy účel, aby bylo pouze připraveno pro pozdější sestavení s jiným zbožím, takže toto spojení se může skládat z tyče, čepu, železného pásku (jako u zvonů připojená páka k upevnění tažného lana, zavěšená klanice), desky a pod. nebo z kruhů, oušek nebo háků, jako držadel (u závaží). Poněvadž je pak takovéto spojení přípustné, nelze také u takovýchto hrubých odlitků pokládat vysekání nebo vyvrtání otvorů za další opracování a nepřihlíží se k němu.
  2. 4. (1) Veškeré hrubé odlitky více opracované, t. j. opracované podle všeobecných poznámek k této saz. třídě, dále veškeré hrubé odlitky, váží-li kus až 10 kg, též surové, pak veškeré hrubé odlitky spojené s jinými hmotami, než jaké jsou přípustné u saz. čís. 501, se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované podle stupně opracování a podle povahy připojených hmot.

    (2) Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednává též veškerá surová ornamentovaná litina, jakož i sochy (postavy, poprsí atd.) odlité z obecných kovů a dále neopracované, bez zřetele na váhu.

  1. 5. (1) Desky pouze odlité (nikoli desky ve smyslu technologickém) k rozřezání pilou na t. zv. planches k přímému vyválcování nebo kování, jakož i odlité bárníky k přímé výrobě drátu se projednávají jako surové kovy (saz. čís. 488). Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 488.

    (2) Odlité a dodatečně vyválcované bárníky, též s jádrem z jiných obecných kovů, patří do saz. čís. 496. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 496.

    (3) Pouze odlité a neválcované bárníky z obecných kovů k výrobě drátu se železným jádrem se projednávají jako hrubé odlitky saz. čís. 501 i tenkrát, váží-li méně než 10 kg.

Saz. čís. 502.

Kotle a kotlářské zboží, hrubé, dále neopracované (mimo předměty saz. třídy XL).

  1. 1. (1) Jako hrubé kotle a kotlářské zboží saz. čís. 502 se projednávají nejen kotle odlité, nýbrž i kované, nýtované, pájené, tažené, lisované atd. z obecných kovů (vyjma kotle a kotlářské zboží z niklu, hliníku a slitin hliníku podobných). Bývají to větší předměty, na př. kotle tavicí, prací, dehtové, kuchyňské a pod., též kotle s dvojitými dny.

    (2) Kotle nebo kotlářské zboží tohoto sazebního čísla smějí být oříznuty, na okraji přehýbány nebo opilovány, vrtány, dírkovány a snýtovány.

    (3) Podle saz. čís. 502 se projednávají hrubé, dále neopracované kotle atd., váží-li kus více než 10 kg, vyjma kotle olověné, pro něž není vymezena nejmenší váha kusu.

    (4) O předmětech patřících do saz. třídy XL viz vysvětlivky k saz. čís. 526.

  1. 2. (1) Každé opracování, přesahující rozsah uvedený v předcházející vysvětlivce, jako další mechanické opracování nebo zušlechtění povrchu nebo vnitřku pocínováním, niklováním, nátěrem atd., podmiňuje projednání takových kotlů jako kovové zboží výslovně nejmenované.

    (2) Rovněž patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému hrubé kotle (vyjma kotle olověné), váží-li kus až 10 kg, nebo jsou-li spojeny s jinými hmotami (vyjímajíc železná ucha a držadla, též se součástkami ze dřeva).

  1. 3. Sem patří též polotovary pouze miskovitě prohýbané, t. j. mísovité zboží z mědi atd. (kotliny) bucharem vyrobené, surové, nehotové, vykované, nanejvýše na okraji oříznuté, ze kterého se teprve dalším zpracováním kotle vyrábějí, váží-li kus více než 10 kg. Za téhož předpokladu v saz. pol. 502b) jmenovaná vykovaná nebo vyválcovaná dna jsou součástkami kotlů, ohniště součástkami kotlů k lokomotivám.

Saz. čís. 503.

Pájka měkká; kulky a broky olověné.

  1. 1. Pájkou měkkou rozumíme lehko tavitelné kovy a kovové slitiny, jichž se dá použít k pájení bílého plechu, mědi, mosazi, cínu, zinku, olova atd.; vyskytuje se v obchodě obyčejně v podobě tyčinek, též však v kusech jiného tvaru. Nejužívanější pájka z cínu a olova se odlišuje od čistého cínu v tyčinkách tím, že při ohýbání pájky je příznačné cínové chrupání jen slabé a že na papíru po ní zůstávají znatelné stopy olova. Kromě slitin cínu s olovem se jako měkké pájky používá ještě olova s mědí, slitin cínu s olovem a vismutem atd. Jako pájka měkká se projednává též olověná pájka v drátech s pryskyřičnou duší.
  2. 2. (1) Do saz. čís. 503 patří zejména odlité střely (kulky) a broky z olova, též z tvrdého olova (s antimonem), obyčejně v brokárnách (též v bubnech) vyrobené, bez jakéhokoliv spojení a dalšího opracování.

    (2) Špičaté střely pro zbraně, jež se lisují s vruby a pod. z litých nebo válcovaných tyčí olověných, patří, nejsou-li spojeny s jinými hmotami, do saz. čís. 514.

    (3) Špičaté střely z olova s pláštěm z jiných kovů (též z ocele) nebo spojené s jinými hmotami patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.

    (4) Obyčejně nabudou střely a broky při výrobě (účinkem oleje, loje a sirníku sodného) lehkého (načernalého) povlaku ze sirníku olovnatého, a použije-li se tuhy, i živějšího lesku; toto opracování nemá vliv na zařadění.

Saz. čís. 504.

Pájka tvrdá.

(1) Pájka tvrdá se vyrábí z mosazi nebo z jiných kovových slitin a vyskytuje se v obchodě buď různě zrnitá nebo rozmělněná. Používá se jí k pájení železa, oceli, mědi, mosazi a jiných těžko tavitelných kovů a kovových slitin.

(2) Se zvláštní pozornosti je třeba projednávat mosazné piliny, nepodléhající clu, pro jejich podobu s pájkou tvrdou, clu podléhající, aby tato nebyla dovážena s nesprávným prohlášením. Zrnitá pájka tvrdá se vyskytuje bez všeho znečištění, kdežto mosazné piliny bývají jako odpad vždy smíšeny se smetím a jejich částečky nebývají zrnité, nýbrž do sebe svinuté a na koncích obyčejně zašpičatělé.

(3) Ve sporných případech se vyžádá znalecký posudek.

(4) Jako tvrdá pájka se projednávají též lité tyčinky mosazné.

(5) Mosazné tyčinky vyrobené válcováním, kováním nebo tažením (kterých lze rovněž použít k tvrdému pájení) se však projednávají podle saz. čís. 496.

Saz. čís. 505.

Listy (folie) olověné (plumbiol) a cínové (staniol), lesklé, vzorkované, barvené nebo lakované; šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin.

  1. 1. (1) Listy (folie) olověné (plumbiol) a cínové (staniol), jakož i listy olověné cínem plátované (folie zrcadlová nebo obecně jen folie) jsou nejtenčí papírovité plechy nebo lístky, vyrobené válcováním nebo také tepáním ze jmenovaných kovů a používané k balení nebo obalování rozličného zboží, k pokládání zrcadlových tabulí a pod. Takovéto listy (folie) se dovážejí obyčejně na válečcích nebo jako již řezané listy v papíru balené.

    (2) Podle saz. čís. 505 se projednávají listy (folie), jsou-li lesklé, vzorkované (s vlisovanými vzorky), barvené, pokostované, lakované nebo nepravým pozlátkem pokládané. Pomalované, bronzované a jinými nepravými kovovými lístky pokládané listy olověné a cínové (vyjma olověné listy cínem plátované) se však projednávají podle saz. pol. 514b), stříbřené nebo zlacené pak podle saz. čís. 522.

    (3) Je-li sporné, má-li se válcované olovo nebo cín zařadit jako plech nebo jako listy, tu rozhoduje váha ústřižku zboží v plošném rozměru 100 cm2.

    (4) Nejvyšší váha 100 cm2 je stanovena: u olověných listů 3˙5 g, u cínových listů 2˙5 g a u olověných listů cínem plátovaných 3 g; projednávají se tedy jako plechy podle saz. pol. 491a) nebo b) nebo podle saz. čís. 493 jen takové listy, které jsou těžší.

    (5) Je-li třeba, aby se při pochybnostech u pokostovaných a lakovaných listů zjistila váha 100 cm2, odstraní se předem vrstva pokostu nebo laku rozpuštěním v etheru nebo v lihu.

    (6) Od kovových listů je třeba rozeznávat nepravé pozlátko a nepravé stříbřítko, vyrobené tepáním z kovových listů, které se projednává podle saz. čís. 512 i se sešitky, v nichž se dováží.

    (7) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 512 (kovové lístky).

  1. 2. (1) Šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin se projednávají, jsou-li lesklé, vzorkované (s vytlačenými vzorky, též s vyráženým písmem), barvené nebo pokostované, podle saz. čís. 505, jsou-li však úplně nebo zčásti jemně opracované, podle saz. pol. 514b).

    (2) U tub se nepřihlíží k šroubovým uzávěrkám poměrně nepatrným a k podobným nezbytným jednoduchým uzávěrům ani tenkrát, jsou-li zhotoveny z jiných obecných kovů nebo kovových slitin nebo jsou-li niklovány.

Saz. čís. 506.

Knihtiskařská písmena (též linky, orámování a okrasy).

  1. 1. (1) Knihtiskařskými písmeny saz. čís. 506 rozumíme nejen písmena, číslice, linky, orámování a okrasy, nýbrž i ke knihtisku potřebné iniciálky, výplňky, výzdoby rohů a pod. Jsou-li z liteřiny (z tvrdého olova), projednávají se podle položky a), jsou-li z mosazi nebo z jiných obecných kovů, podle položky b). Podle saz. pol. 506a) se projednávají též desky stereotypní (odlitky sazby písmen z liteřiny). Na celní projednání nemá vliv, jsou-li stereotypní desky připevněny šrouby na dřevěné desky.

    (2) Knihtiskářská písmena z liteřiny poměděná, bronzovaná atd. se projednávají podle saz. pol. 506b).

    (3) Knihtiskařská písmena jako součásti dětských tiskárniček se projednávají jako hračka podle saz. čís. 509. Podle saz. čís. 509 se projednávají též soupravy písmen pro denní a podobná razítka, pro zařízení známkovací atd.

  1. 2. (1) Jako jemně opracované kovové zboží výslovně nejmenované se podle saz. čís. 514—520 projednávají velká písmena z mosazi atd., jichž se užívá k tisku nápisů na věncové stuhy, do knižních vazeb a pod., jakož i knihařská razidla z mosazi, t. j. ryté původní desky a jiné špalíčky (rohy a pod.), jimiž se vtlačují ornamenty, okrajové ozdoby a pod. do knižních desek a podobných výrobků k jiným účelům.

    (2) Štočky s obrázky, t. j otisky, odlitky, též pro knihtisk, z obecných kovů se projednávají jako kovové zboží podle svého opracování.

Saz. čís. 507.

Drátěná lana z obecných kovů nebo kovových slitin.

(1) Do saz. čís. 507 patří kroucená nebo pletená drátěná lana z obecných kovů nebo kovových slitin bez zřetele na sílu drátu, též s duší (vložkami) z konopí, juty a pod., též jsou-li natřena nebo poolovena, pocínována, pozinkována, pomosazena atd. Drátěná lana z hliníku patří rovněž do saz. čís. 507.

(2) Kabely a isolované dráty, saz. čís. 544.

Saz. čís. 508.

Dna k sítům, drátěné plátno a jiné drátěné tkaniny.

  1. 1. U zboží saz. čís. 508 se nepřihlíží k druhu obecného kovu nebo slitiny, z nichž je vyrobeno, ani k síle drátu; je-li zlaceno nebo stříbřeno, patří do saz. čís. 522. Tkaniny z leonských drátů patří do saz. čís. 524.
  2. 2. Dny k sítům rozumíme tkaniny nebo pletiva, která jsou již podle míry sítového dna vyrobena nebo přistřižena i tenkrát, jsou-li při nich čípky k připevnění na luby.
  3. 3. Za drátěné plátno se pokládají široké tkaniny vyrobené na stavu na drátěné tkaniny z jednoduchého nebo skaného drátu, též zesíleného spředenou lněnou přízí a pod., k výrobě sít, k použití v papírnách a mlynářství, k napínání na součásti strojů a přístrojů pracujících jako síta a pod.; v obchodě se vyskytují jako zboží metrové, natočené většinou na dřevěných válcích, mají vždy osnovu a útek a jsou utkány jako taft nebo keprovitě.
  4. 4. (1) K jiným drátěným tkaninám patří drátěné tkaniny na způsob stuh v šíři až 20 cm, vyrobené s osnovou a útkem, dále veškeré drátěné plátno podle míry již utkané nebo přistřižené (nejsou-li to dna k sítům), zboží zhotovené z drátěného plátna, nepodléhá-li podle svého spojení vyšší sazbě (na př. dynamové kartáče), pak drátěné zboží pletené do šířky. Tímto zbožím rozumíme ploché, široké nebo prýmkovité úplety z drátu, které se zhotovují (bez osnovy a útku) vzájemným proplétáním drátů na nejrůznější způsoby (smyčkovitě, síťovitě, spirálovitě, kroucením okolo sebe, řáděním nebo zavěšením na sebe).

    (2) Drátěná pletiva na způsob lan, provazů a šňůr, jakož i dráty skané (seskané) se neprojednávají podle saz. čís. 508; drátěná lana patří do saz. čís. 507, ostatní pak ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.

  1. 5. (1) Podle saz. pol. 508a) se projednávají dna k sítům, drátěné plátno a jiné drátěné tkaniny, které na 1 cm2 mají (v osnově i v útku dohromady) méně než 20 jednoduchých drátů; veškeré jiné, t. j. takové, které na tutéž čtvereční míru mají 20 nebo více jednoduchých drátů, jakož i ony, jež jsou zhotoveny z drátů skaných (t. j. z drátů dvoupramenných nebo vícepramenných), bez rozdílu jaký počet drátů připadá na určitou čtvereční míru, patří do saz. pol. 508b).

    (2) U drátěného zboží pleteného do šířky se zjistí počet drátů souběžných na 1 cm, i když dráty tvoří smyčky a pod.; tento počet násoben 2 udává počet drátů připadajících na 1 cm2; pro určování celních sazeb platí ustanovení předešlého odstavce.

    (3) Nedocílíme-li sčítáním drátů na 1 cm2 nebo na 1 cm délky spolehlivého výsledku, zjistí se ještě počet drátů na délku 10 cm (u kovových tkanin jak v osnově tak i v útku) a z výsledku se vypočte počet drátů připadajících na 1 cm2.

  1. 6. (1) Zboží z drátěného plátna, z jiných drátěných tkanin nebo ze zboží pleteného do šířky saz. čís. 508, t. j. takové zboží, které se převahou skládá z těchto tkanin, jako na př. dynamové kartáče, koše na příbory, mřížoví, ploty atd., se projednává podle saz. čís. 508, nejde-li o zboží vyšší celní sazby; zboží pak, u něhož kovové tkaniny atd. tvoří jen podřadnou součást, se projednává podle své jinaké povahy.

    (2) Hotová síta s drátěným dnem, saz. pol. 278a), egutéry (předtiskovací válce, t. j. drátěné plátno, napjaté na válcovém ztužení) jako součásti strojů saz. tř. XL.

    (3) Podle saz. pol. 508b) se projednávají též mykací povlaky s drátěnými háčky z bronzu, mosazi nebo z jiných obecných kovů.

Saz. čís. 509.

Kovové perly, též zlacené nebo stříbřené; hračky; jehlice, kroužky, knoflíky, přezky, háčky a sponky, náprstky a jiné drobné potřeby; psací pera a nástrčky na pera z obecných kovů a kovových slitin; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li do saz. pol. 520 b).

  1. 1. (1) Zboží saz. čís 509 z hliníku nebo ze slitin hliníku podobných se projednává podle saz. pol. 520b).