Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(2) Pro použití celní sazby nerozhoduje stupeň opracování předmětů zařaděných do saz. čís 509; patří sem, jsou-li surové, obyčejně nebo jemně opracované; jsou-li zcela nebo částečně zlacené nebo stříbřené, patří do saz. čís. 522, vyjma zlacené nebo stříbřené kovové perly; rovněž se nepřihlíží při zařaďování přezek nebo jehlic k zlaceným nebo stříbřeným jazýčkům a špičkám

1. 2. (1) Jako kovové perly se projednávají perly kulaté, facetované, trubkovité atd. z obecných kovů, též zlacené nebo stříbřené.

   (2) Cetky (cetičky, hvězdičky a pod.) z drátěných kroužků zploštěných nebo vyrážené z kovových plechů, saz. čís. 523.

   (3) Při zařaďování nerozhoduje, jsou-li perly navléknuty na niti nebo šňůry, aby mohly být baleny, zasílány nebo upraveny pro drobný prodej. Dá-li se jich však použít přímo jako šperku, projednávají se podle saz čís. 510, kam patří též nášivky z kovových perel k účelům konfekčním, navléknuté na šňůry nebo na drát.

1. 3. (1) K hračkám z obecných kovů (z plechu, drátu, litiny, atd.) patří na př. nádobíčko na hraní, vlky, dětské pistole, dětské pušky na hraní, dětské trubky, dětské bubínky, motory jako hračka pro dospělejší mládež, lokomotivy s perovým pohonem atd., železniční vozíčky a kolejnice k nim. Celní sazbou na hračky se projednávají též součástky hraček, více nebo méně opracované, jako spouště k dětským pistolím, zámky k dětským puškám, malá kolečka k rozličným hračkám atd.

   (2) Jako hračky se projednávají též ozdoby na vánoční stromek z plechu nebo drátu (svícinky, držátka na cukroví, plechové spony atd.).

   (3) O projednávání hraček optických a elektrických, jakož i hraček vůbec viz 5. úvodní vysvětlivku.

1. 4. (1) K jehlicím saz. čís. 509 patří netoliko obyčejné špendlíky vyrobené z kovového drátu, nýbrž i jehlice náprsní a jehlice do šátků, které bývají větších rozměrů, dále obyčejné jehlice do klobouků, vlásenky, jehly šněrovací (navlekače), pojistné špendlíky (spínací špendlíky), háčkovadla, jehly tamburovací, síťkovací, spletací atd.

   (2) Kroužky rozumíme krátké trubičky na jednom konci zúžené, na druhém ohrnuté (trubičky s okolkem), které se zvláštním zařízením připevňují jako obruba šněrovacích dírek u bot, etiket a pod. do příslušných látek.

   (3) Ke knoflíkům patří též t. zv. stiskací knoflíky z obecných kovů (které se zapínají přitlačením na krátký nýtek s hlavičkou, jako u rukavic a pod.).

   (4) Jako přezky se projednávají veškeré přezky (s výjimkou hrubých přezek drátěných a z litiny), i jsou-li bez jazýčků.

   (5) Jako háčky a sponky se projednávají též kličky z kovového drátu, jakož i spínací háčky k šněrovačkám a pod.

   (6) Jako náprstky se projednávají též náprstkové kroužky.

   (7) Ozdobné jehlice (vlasové a kloboukové), ozdobné přezky a ozdobné knoflíky, saz. čís 510.

   (8) Knoflíkové formy z obecných kovů, t. j. vložky a podložky pro povlečené knoflíky, podle povahy hmoty.

   (9) Špikovačky z plechu, jako kovové zboží výslovně nejmenované.

   (10) Hrubé přezky z drátu nebo z litiny, t. j. všechny, které nejsou jemně opracovány a váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, jako kovové zboží výslovně nejmenované.

1. 5. (1) Za podobné jiné drobné potřeby saz. čís. 509 se pokládají tyto předměty z obecných kovů, uváděné jen příkladem:
   1. Cestovní a kapesní psací náčiní, cestovní poháry (které se dají sestavit z několika plášťů komolých kuželů), drátěné a plechové sponky (kancelářské potřeby k spínání nebo spojování jednotlivých listin), drátěná držátka na balíčky, též spojená s dřevem, držátka nákrčníků, háčky na zapínání bot a rukavic, háčky k udicím, hřebeny, jehelníčky (též malá pouzdra na psací pera a pod.), kapesní zrcátka s plechovou obrubou, všeliké podobné reklamní předměty, karabinky (váží-li 25 kusů méně než 1 kg), krabičky (jako tabatěrky, krabičky na bonbony, pouzdra na mýdlo a podobné menší krabičky, většinou kapesní), louskáčky, lžíce, obouvací lžíce, násadky na tužky (též na křídy), obouvací háčky (k usnadnění obouvání), ochranná pouzdra na hodinky, ořezávátka na tužky, pečetítka, podložky k jídelním příborům, polní láhve s nasazeným pohárem z obecných kovů, pouzdra na doutníky, pouzdra na háčkovadla, sdrhovadla, stolní vidličky, stolní zvonky, strojky na cigarety (k plnění cigaret), těžítka na dopisy, malé zámyčky k peněženkám (nikoli obloučky), zapalovače kapesní, zapínací háčky k nákrčníkům, zátky do lahví vystrojené figurkami z obecných kovů, zoubkovací kolečka (pro krejčí k obkreslování střihů), atd.

   (2) Karabinky, váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, jako kovové zboží výslovně nejmenované.

1. 6. (1) Jako hotová psací pera (kovová psací pera) se podle saz. čís. 509 projednávají též pera pouze přiříznutá, nikoli však dohotovená, dále pera kreslicí a litografická.

   (2) Jako nástrčky na pera, t. j. objímky k nastrčení na násadky a k přidržení pera, se projednávají též malé, rozštěpené, pružné vložky z plechu, které se zapustí do vyhloubených dřevěných držátek a slouží rovněž k přidržení psacích per. Celní sazbou nástrček na pera se projednávají též veškeré nástrčky na pera spojené s držátky ze dřeva, rákosu, korku atd., jakož i plechová držátka na pera zařízená pro nasazení psacích per Držátka na pera ze dřeva, rákosu, korku atd se zapuštěnými, rozštěpenými pružnými vložkami z plechu, saz. třída XXXIV. Viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 358

Saz. čís. 510.

Mužské a ženské šperky nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li tyto šperky do saz. pol. 520b).

1. 1. Za šperky (mužské a ženské šperky) saz. čís. 510 se pokládají na př. agrafy (jemné spony oděvní, na klobouky a pod), brože, čelenky (diadémy), medaile v obrubách nebo s ouškem nebo kroužkem k provléknutí stuhy atd., medailony, náhrdelníky, náramky, ozdobné jehlice, ozdobné hřebeny do vlasů, ozdobné knoflíky (ke košilím a manžetám), ozdobné prsteny a náušnice, ozdobné přezky (k výzdobě klobouků, pásů atd.), ozdobné řetízky (kolem pasu, krku a k hodinkám), pásové spony, přívěsky (berloques), spinadla do vlasů a pod. z obecných kovů, ne však z hliníku nebo ze slitin hliníku podobných (saz. pol. 520b)).
2. 2. (1) Medaile a křížky k výrobě růženců se neprojednávají jako šperky, nýbrž jako kovové zboží výslovně nejmenované.

   (2) Podle saz. čís. 510 se projednávají nášivky k potřebám konfekčním z kovových perel, navléknutých pouze na šňůrky nebo drát, i když jsou zlaceny nebo stříbřeny.

   (3) Mužské a ženské šperky s pravými nebo nepravými korály, s nepravými perlami, s granáty, saz čís. 570; jsou-li zlaceny nebo stříbřeny nebo spojeny s hmotami velmi jemnými, saz. čís. 522.

Saz. čís. 511.

Zboží galanterní (drobnůstky [nippes] a předměty toaletní) nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li toto zboží do saz. pol. 520b).

1. 1. Ke zboží galanternímu (drobnůstkám [nippes] a předmětům toaletním) patří na př. ozdobné a toaletní krabičky (též s hudebními hracími strojky), krabice, kasety, skřínky na šperky, držátka a stojánky na šperky, malé figurky, sošky, poprsí a sošky zvířat, rámečky na podobizny (též k postavení), skřínky a košíčky na šití, malá ozdobná stolní zrcátka a podobné menší předměty, jichž se užívá především k výzdobě stolků, nástěnných schránek (etažérů) atd.
2. 2. Galanterní zboží je sem zařaděno bez rozdílu stupně opracování (též surové) a bez zřetele na spojení s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li zlaceno nebo stříbřeno, zlatem nebo stříbrem plátováno nebo spojeno s hmotami velmi jemnými, zařaďuje se do saz. čís. 522; galanterní zboží z hliníku nebo ze slitin hliníku podobných patří do saz. pol. 520b), galanterní zboží s pravými nebo nepravými korály nebo s nepravými perlami nebo s granáty do saz. čís. 570.
3. 3. (1) Užitkové předměty, na př. kávové, čajové a jídelní nádobí, mísy, stojany na láhve a na sklenice, cukřenky, košíky na chléb, příbory, nářadí psací a kuřácké, pouzdra na doutníky a cigarety, tabatěrky, popelníčky, stolní zapalovače, ruční svícny, svítilny a předlohy ke krbům se neprojednávají podle saz. čís. 511, nýbrž podle své jinaké povahy.

   (2) Z předmětů v předešlém odstavci příkladem vyjmenovaných náležejí tedy do saz. čís. 509 ony, které patří podle příkladů uvedených v 5. vysvětlivce k saz. čís. 509 k drobným potřebám, jako na př. lžíce, stolní vidličky, podložky k jídelním příborům, pouzdra na doutníky i na cigatery a kapesní tabatěrky; stolní nože patří do saz. čís. 479, ostatní předměty a předměty téže povahy ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.

Saz. čís. 512.

Kovové lístky (šalbice, nepravé zlato lístkové [nepravé pozlátko] a nepravé stříbro lístkové [nepravé stříbřítko]).

(1) Kovové lístky saz. čís. 512, t. j. nepravé zlato a nepravé stříbro lístkové, je kov zpracovaný tepáním (prací zlatotepeckou) na nejtenčí lístky z válcovaných tenkých kovových pruhů, nebo z tepaných lupenů (viz saz. čís. 495); používá se jich k pozlacování a přicházejí do prodeje — aspoň jemnější jejich druhy — jako lístečky seříznuté do čtverce a vložené do sešitků. Sešitky ty se při projednávání započítávají do váhy zboží.

(2) O rozlišování kovových lístků od tepaných lupenů viz též ustanovení 2. vysvětlivky k saz. čís. 563

(3) Je-li pochybné, zda jde o pravé či nepravé lístkové zlato nebo stříbro, provede se zkouška podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky ke kovovému zboží (saz čís. 500—525).

(4) Kovové lístky zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované, saz. čís. 522.

(5) Lístkové zlato a lístkové stříbro, saz. čís. 563.

(6) Odpadky kovových lístků (odpadky šumichy), saz. čís. 488.

Saz. čís. 513.

Bronzový prášek a bronzové barvy.

1. 1. (1) Bronzovým práškem a bronzovými barvami saz. čís. 513 se rozumí jemný, též uměle barvený kovový prášek vyráběný většinou z odpadků šumichy, t. j. z odpadků lístkového, též pravého zlata nebo stříbra buď mechanicky mletím, třením nebo elektrolyticky Používá se ho buďto přímo k zlacení, stříbření nebo bronzování nebo k výrobě barev; hmotou, z níž se tyto prášky skládají, mohou tedy být drahé nebo obecné kovy nebo kovové směsi.

   (2) Sem patři též hliník v prášku (pyrohliník, hliníkový bronz), zinek v prášku (rozetřený kovový zinek) i cín v prášku (prášek mdlého kovového lesku, připravený elektrolyticky z čistého cínu) Se zinkem v prášku nebudiž zaměňován zinkový prach, patřící do saz. pol. 488c), jehož se nedá upotřebit jako bronzového prášku (bronzové barvy) pro mdlý a bezlesklý vzhled a pro jeho znečištění nebo pro hrubší jeho součástky, jež lze postřehnout zpravidla již při roztírání mezi prsty.

1. 2. Do saz. čís. 513 patří také musivné zlato (sirník ciničitý, v malých, zlatožlutých až hnědožlutých šupinách s kovovým leskem, které se na omak podobají mastku), musivné stříbro (amalgam cínu s vismutem v prášku), železná čerň (antimon velmi jemně sražený) a brokát (odpadky šumichy rozemleté na šupiny z pravých nebo nepravých kovových lístků) k pokládání papíru, čalounů a galanterního zboží ze dřeva nebo lepenky. Brokát se vyskytuje též smíšen s barevným prachem skelným nebo se skleněnými šupinkami atd. Brokát se liší od řezaných plosků, které se projednávají podle saz. čís. 523 nebo 565, tím že u řezaných plosků jednotlivé lístečky řezané ze zploštělého, též fasonovaně lisovaného drátu, mají pravidelnou, čtyřhrannou podobu a hladké okraje; to u brokátu nebývá. Kromě toho je brokát na omak daleko hebčí a měkčí než řezané plosky.
2. 3. (1) Podle saz. čís. 513 se projednávají též veškeré barvy malířské, vodové (akvarelky) nebo pastelové, připravené z bronzových prášků, nebo bronzové laky, bronzové tinktury atd., rozetřené nebo rozředěné pokostem, jakož i bronzový prášek upravený k drobnému prodeji v obálkách nebo v papírových sáčcích.

   (2) Drahý kov v podobě prachu, saz. čís. 560, jako malířská barva nebo pokostem rozředěný, saz čís 513. (Pro rozlišování zlatého a stříbrného prachu od bronzových prášků bude vždy vnější úprava vhodným vodítkem.)

   (3) Pečetní vosk obsahující bronzový prášek, saz. čís. 628.

   (4) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 641.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.

1. 1. Do saz čís 514—520 je zařaděno veškeré kovové zboží výslovně nejmenované, a to podle kovu, z něhož je zhotoveno, tedy s výjimkou kovového zboží uvedeného podle jména nebo druhu v saz. čís. 500—513 Za jakých okolností se kovové zboží jmenované v této skupině projednává jako kovové zboží výslovně nejmenované, vysvítá ze všeobecných vysvětlivek k saz. čís 500—525 nebo z vysvětlivek k jednotlivým saz. Čís. 500—513.
2. 2. Pro zařadění kovového zboží výslovně nejmenovaného z olova, cínu a ze slitin olova s cínem (saz. čís. 514), ze zinku a zinkových slitin (saz. čís. 515), niklu (saz. čís. 518), z kovu britania (saz. čís. 519) a z hliníku a slitin hliníku podobných (saz. čís. 520) je jedno, je-li z litiny, drátu, plechu nebo je-li vykováno; zato však zboží odlité z mědi a z jiných obecných kovů nebo kovových slitin výslovně nejmenovaných je zařaděno do saz. čís. 516, veškeré ostatní zboží z těchto kovů nebo kovových slitin (t. j. z plechu, drátu nebo kované) do saz. čís. 517.
3. 3. (1) Kovové zboží saz. čís. 514—520, kombinované z obecných kovů zařaděných do těchto sazebních čísel, se projednává podle onoho kovu, který dodává zboží jeho ráz; je-li ráz sporný, projedná se jako zboží podle onoho kovu, na který je stanoveno nejvyšší clo. Zboží těchto sazebních čísel spojené s niklem nebo hliníkem nebo se slitinami hliníku podobnými, které mu nedodávají ráz zboží z těchto kovů, projednává se jako kovové zboží spojené s jemnými hmotami, právě tak jako kovové zboží spojené se součástkami z ornamentovaných nebo niklovaných obecných kovů, které patří do jiného sazebního čísla, než ono kovové zboží samo.

   (2) Zboží olověné, cínové, zinkové, pak měděné a z jiných obecných kovů, postavené tomuto zboží v celním sazebníku na roveň (saz. čís. 514—517), je-li spojeno s jemnými hmotami, projednává se podle saz. čís. 521, kdežto zboží z niklu, kovu britania a hliníku (saz. čís. 518—520) podle těchto sazebních čísel, i když je spojeno s jemnými hmotami.

1. 4. (1) Ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému patří na př.: automaty (figury atd.), čárkovadla (k rýsování notových linek), drátěné kartáče (drasticí kartáče pro kloboučníky, vyrobené obyčejně z mosazného drátu smyčkovitě stočeného, jenž se před upotřebením prořízne, a jiné kartáče k technickým účelům), drátěné zboží, drátěnky, důlní kahance (Davyovy lampy atd.), formy na tisknutí obrazů (otisky, štočky původních desek), girandoly, kovové hadice (z fasonovaných plechových pásků spirálovitě stočených, též utěsněné kaučukovými vlákny), háky, hmoždíře, hodinová pouzdra, plynové hořáky (též pro plynové světlo žárové), hřebíky (bez železných stvolů), kalichy, kandelábry, karabinky (váží-li 25 kusů aspoň 1 kg), knihtiskařská razidla (ryté původní desky k vytlačení ornamentů, okrajových ozdob a pod do knižních desek atd.), kohouty (výpustné kohouty, pípy), kroužky na záclony, kruhy, kuchyňské nádobí (hrnce, kastroly, kotle na vaření, pánve atd.), kuřácké náčiní (též kasety a velká pouzdra na doutníky, cigarety a tabák), lustry, medaile (bez ouška), monstrance, mosazná písmena, též číslice (veliké, k potiskování věncových stuh, knižních desek a pod), nádoby k irigátorům (samostatně dovážené), nože k holandrům (z mědi, bronzu atd.), nýty, obaly (krabice, plechovky atd k balení zboží, též pro drobný prodej), obloučky (ke kabelkám, tobolkám a pod ), obruče, olejničky (též samočinné olejničky, mazničky), olůvka, svítidla a jejich součástky (lampy stojací a visací, hořáky k lampám, stínidla, reflektory atd.), pedálová šlapátka ke klavírům, peněženky, plechové zboží, ryté nebo gilošované plechy, početní penízky (hrací známky), poháry, pravítka, prstencové běhounky (travellery k prstencovým strojům přádacím a skacím), předlohy ke krbům, přezky (váží-li 25 kusů aspoň 1 kg), přístroje inhalační z plechu, jednoduchého provedení, podobné rozprašovačům, psací náčiní (kalamáře, stojany na pera, hladítka papíru atd.), rakve, ramena (do zdi) na zavěšení záclon, rámy (na obrazy a zrcadla, z kovu nebo kovem povlečené), rolničky (pro dobytek, zvonečky ke koňským postrojům a pod.), řetězy, skané dráty (též dráty zesílené spředenou textilní nití), slévací formy (k lití svíček, kovového zboží atd.), součástky slunečníků a deštníků (zařízení rozpínací, posuvné šešulky, spony, zvony a pod.), sochy (poprsí, sochy zvířat, reliefy atd.), součástky pro zařízení koupelen a pro vodovody, sprchové přístroje, stavební ornamenty, stolní nástavky, stolní soubory (kávové, čajové a jídelní jako šálky, misky, talíře, omáčníky, mísy, polévkové hrnce, kastroly, stojany na láhve a sklenice, košíčky na chléb, cukřenky, posýpátka na cukr, sítka na čaj atd.), stolní zapalovače, stroje na vaření kávy a čaje, střely (špičaté, duté a plné střely), svícny (též ruční svícny), svítilny (k povozům, jízdním kolům, pro domácí potřebu atd.), šachové figurky, tiskací formy (tiskařské modely, štočky ze dřeva se zasazenými kovovými kolíčky a linkami, tvořícími vzorek), tkalcovské paprsky, uzávěrky tub (též podobné uzávěrky lahviček), valchy k praní (ze zvlněného zinkového plechu v dřevěném rámu), vany, vázy, ventily, zámky, závaží, závěsy (stěžejky, kování na okna, dveře, nábytek a vozy, kování ke koňským postrojům, závory a pod.), zboží odlité, zvony, žehličky, žlaby (okapní žlaby a pod.) atd.

   (2) Klíče, jež se dovážejí s příslušnými zámky, se projednávají se zámky a pokládají se za spojení.

1. 5. (1) Ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému patří též kovové listy (folie), s výjimkou listů (folií) olověných a cínových, patřících do saz. čís. 505. Kovovými listy, k nimž se řadí též šumicha z mosazi (pozlátko, praskavé pozlátko) a z argentanu (stříbřítko), se rozumějí tenké, papírovité plechy a listy, vyrobené válcováním nebo tepáním kovů. Listy z dvojkovů t. j. listy (folie) plátované, se projednávají podle kovu, podléhajícího vyššímu clu; listy dále neopracované jako kovové zboží obyčejně opracované; zušlechtěné, na př. listy (folie) lakované, niklované, jako kovové zboží jemně opracované. — Listy zinkové patří do saz. čís. 515, listy měděné, pozlátko, stříbřítko a listy z jiných kovů a kovových slitin výslovně nejmenovaných do saz. čís. 517, listy z niklu do saz. čís. 518, z kovu britania do saz. čís. 519, z hliníku a slitin hliníku podobných do saz. čís. 520; za hliníkové listy saz. čís. 520 se pokládají listy slabší než 0˙1 mm a lehčí než 2˙7 g na 100 cm². Je-li třeba, aby se při pochybnostech u pokostovaných a lakovaných listů zjistila váha 100 cm², odstraní se napřed vrstva pokostu nebo laku rozpuštěním v etheru nebo lihu. Zlacené nebo stříbřené kovové listy, saz. čís. 522.

   (2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 512 (nepravé zlato lístkové, nepravé stříbro lístkové).

   (3) Plechy ryté nebo gilošované se projednávájí jako kovové zboží obyčejně opracované podle kovu, z něhož jsou vyrobeny, kdežto plechové zboží takto opracované jako kovové zboží jemně opracované.

   (4) Ze zboží odlitého se podle saz. čís. 514, 515, 516 a 519 projednává vždy podle kovu, jehož bylo použito, veškeré zboží ornamentovaně odlité bez zřetele na váhu kusu, veškeré hrubé odlitky, vážící více než 10 kg, jsou-li dále opracovány nějak jinak, než pouhým odstraněním slévacích švů (viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 501), jakož i veškeré hrubé odlitky, dále neopracované (vyjma odlitky z olova), vážící nejvýše 10 kg.

   (5) Zboží odlité z niklu, hliníku a slitin hliníku podobných (jak hrubé odlitky, tak zboží ornamentované nebo jakkoli dále opracované), se projednává vždy podle saz. čís. 518 nebo 520.

   (6) Zboží pouze ornamentovaně odlité, dále neopracované, se projednává jako obyčejně opracované.

   (7) Sochy nebo ostatní plastická litina jsou postaveny na roveň litině ornamentované.

   (8) Hodinová kolečka, ručičky a podobné hodinové součástky surové, lité, dále neopracované, se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované.

   (9) Zlacené nebo stříbřené zboží lité, saz. čís. 522.

   (10) Slévací formy z mosazi a podobné formy k výrobě kovové litiny atd. se projednávají jako obyčejně opracované i tenkrát, jsou-li ryty nebo ciselovány.

   (11) Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednávají podle kovu, z něhož se skládají, dále opracované hrubé kotle a zboží kotlářské, dále opracované polotovary pouze miskovitě prohýbané a dále opracovaná vyválcovaná nebo vykovaná dna a ohniště, váží-li kus více než 10 kg, jakož i všechny tyto předměty dále neopracované, váží-li kus nejvýše 10 kg (vyjma kotle olověné); jsou-li však z niklu nebo hliníku nebo ze slitin podobných hliníku, projednávají se bez rozdílu (jsou-li to hrubé odlitky nebo jsou-li opracovány) vždy podle saz. čís. 518 nebo 520.

   (12) Medaile s ouškem a křížky z obecných kovů k výrobě růženců se neprojednávají jako mužské a ženské šperky, nýbrž jako kovové zboží jemně opracované podle kovu, z něhož jsou vyrobeny.

   (13) Železné hřebíky s hlavičkami (též polokulovitými) z obecných kovů patří do saz. čís. 461, kdežto růžice a jiná ozdobná kování z obecných kovů se železným hřebíkovým stvolem se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované podle kovu a podle stupně svého opracování.

   (14) Sochy (i zvířecí) a poprsí z obecných kovů, též v přirozené velikosti nebo ještě větší, se projednávají, jsou-li pouze hrubě odlity a dále neopracovány, podle kovu, jehož bylo použito, jako lité ornamentované kovové zboží výslovně nejmenované. Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednávají podle toho, jak jsou opracovány, též sochy (i zvířecí) a poprsí, které jsou obyčejným továrním výrobkem, na př. figury k studním, ozdoby pro stavby a pod.

   (15) Sochy atd. ze sádry a pod., které galvanoplasticky nabyly silnějšího povlaku z obecných kovů, se projednávají jako kovové.

   (16) O sochách atd., které se projednávají podle saz. čís. 651, viz vysvětlivky k saz. čís. 651.

1. 6. (1) Kovové zboží uvedené příkladem v předchozí 4. všeobecně vysvětlivce a vůbec veškeré kovové zboží výslovně nejmenované saz. čís. 514—520, se zařaďuje do příslušných sazebních čísel podle onoho kovu nebo oněch kovů, z nichž se skládá, jak stanoví sazebník, jakož i předchozí 2. a 3. všeobecná vysvětlivka. V sazebních položkách saz. čís. 514—517 a 520 jsou vyznačeny bližší okolnosti rozhodující o zařadění, jako je způsob opracování, ornamentování a kusová váha u litiny (saz. čís. 516), určení účelu (saz. čís. 520).

   (2) Saz. čís. 518 a 519 obsahují jen jednotnou sazbu na veškeré zboží z niklu nebo kovu britania, které tam patří.

   (3) Výjimek stanovených v předchozí 5. všeobecné vysvětlivce, jakož i případných vysvětlivek u jednotlivých sazebních čísel je třeba při zařaďování dbát právě tak, jako všeobecných vysvětlivek k saz. čís. 500—525 (před saz. čís. 500) a všeobecných poznámek k této třídě, jakož i k nim připojených vysvětlivek, týkajících se vymezení pojmů obyčejného a jemného opracování (v úvodu k této třídě).

1. 7. (1) Železné zboží plátované mědí, měděnými slitinami, niklem nebo hliníkem se projednává podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 tehdy, když síla naplátovaného kovu dosahuje třetiny síly železného jádra. Viz 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII a o železném zboží plechovém kovy plátovaném 7 vysvětlivku k saz. čís. 445.

   (2) Viz též kovové zboží výslovně zařaděné, a to: trouby a válce, saz. čís. 500; odlitky hrubé, saz. čís. 501; kotle a kotlářské zboží, hrubé, saz. čís. 502; pájka měkká, střely a broky olověné, saz. čís. 503; listy (folie) olověné a cínové, tuby a pod., saz. čís. 505; knihtiskařská písmena, saz. čís. 506; drátěná lana, saz. čís. 507; dna k sítům, drátěné plátno, drátěné tkaniny, saz. čís. 508; kovové perly, hračky a drobné potřeby, saz. čís. 509; mužské a ženské šperky, saz. čís. 510; zboží galanterní, saz. čís. 511; kovové lístky, saz. čís. 512; bronzový prášek, bronzové barvy, saz. čís. 513; děla a střelné zbraně ruční z bronzu atd., saz. čís. 478; elektrické přístroje a svítidla z obecných kovů, saz. čís. 540—543; isolované vodiče, saz. čís. 544; akumulátory a olověné elektrody k nim, saz. čís. 545; přístroje z obecných kovů, saz. čís. 573, 574 a 576; optické přístroje a obruby k nim, saz. čís. 575; nástroje měřicí pro živnostníky, saz. čís. 577; váhy a součásti vah, saz. čís. 578; hudební nástroje z obecných kovů, saz. třída XLIV; struny z obecných kovů, saz. čís. 584; hodinky, pouzdra k nim, hodinkové součástky, hodinové stroje a jiné hodiny z obecných kovů, saz. čís. 585—589; dutinky nábojnicové a roznětkové, nábojnice, saz. čís. 643, 644; desky pro tisk obrazů z obecných kovů, saz. čís. 650.

Saz. čís. 514.

Zboží výslovně nejmenované z olova, cínu a ze slitin olova s cínem, též spojené s obyčejnými hmotami.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.

(1) Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové, saz. čís. 545

(2) Zboží z kovu britania výslovně nejmenované patří do saz. čís. 519.

Saz. čís. 515.

Zboží výslovně nejmenované ze zinku a zinkových slitin, též spojené s obyčejnými hmotami.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.

Saz. čís. 516.

Zboží odlité z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami, mimo hrubé odlitky, patřící do saz. čís. 501.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.

1. 1. Do saz. čís. 516 patří jen zboží odlité z veškerých obecných kovů a kovových slitin, vyjma zboží odlité z olova, cínu, zinku, niklu, kovu britania, hliníku a slitin hliníku podobných, tedy zejména z mědi, bronzu, mosazi, tombaku a z bílého kovu (bílé mosazi), z pakfongu, nového stříbra a z jiných niklových slitin, nepatří-li jako hrubé odlitky do saz. pol. 501b) nebo jako jemně opracované, avšak neornamentované zboží odlité podle poznámky u saz. čís. 516 do saz. pol. 517b) nebo jako kovové zboží v sazebníku výslovně jmenované do saz. čís. 500, 504, 506b), 509, 510 nebo 511. Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 518.
2. 2. (1) Ornamentované odlité zboží patří do saz. pol. 516b)1, ať je neopracované (surové), obyčejně nebo jemně opracované, bez zřetele na váhu kusu. Ornamentované odlité, jemně neopracované zvony se však projednávají podle saz. pol. 516b)2, váží-li kus více než 1 q.

   (2) Stolní zvonky, saz. čís. 509.

   (3) Ze zboží odlitého bez ornamentů patří:

   (4) do saz. pol. 516a): veškeré surové, dále neopracované odlitky, váží-li kus až 10 kg, dále veškeré zboží odlité, pouze opilované, jinak však surové, bez ohledu na to, co kus váží (tedy též pod 50 g);

   (5) do saz. pol. 516b)1: veškeré drobné zboží odlité, váží-li kus méně než 50 g a je-li jakýmkoli způsobem (vyjma pouhé opilování) obyčejně nebo jemně opracováno;

   (6) do saz. pol. 516b)2: veškeré obyčejně opracované zboží odlité (vyjma pouze opilované), tedy veškeré zboží odlité, je-li dírkováno, vrtáno, opatřeno vřezanými závity, osoustruženo, ohoblováno, obroušeno, jemně neopracováno a váží-li kus 50 g nebo více; totéž zboží jemně opracované patří do saz. pol. 517b).

1. 3. Odlité zboží saz. čís. 516, spojené s jemnými hmotami, saz. čís. 521, spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 522.

Saz. čís. 517.

Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.

1. 1. Do saz čís. 517 patří zboží výslovně nejmenované (t. j. zboží plechové, drátěné, kované, lisované atd., vyjma zboží odlité) z veškerých kovů a kovových slitin, vyjma olovo, cín, zinek, nikl, kov britania, hliník a slitiny hliníku podobné, tedy zejména zboží uvedené povahy z mědi, bronzu, mosazi, tombaku a z bílého kovu (bílé mosazi), z pakfongu, nového stříbra a jiných niklových slitin, není-li v sazebníku zařaděno jako výslovně jmenované kovové zboží do saz. čís. 500, 502, 507—513.
2. 2. O listech (foliích) viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520, o jemně opracovaném zboží odlitém, které sem patří, 2. vysvětlivku k saz. čís. 516.
3. 3. (1) Do tohoto čísla patří stěradla; jsou to ploché pásy z pružného kovu nebo kovových slitin týchž rozměrů jako stěradla z ocele a upotřebuje se jich k témuž účelu. Viz též vysvětlivky k saz. čís 470.

   (2) O projednávání železného zboží plátovaného kovy viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2. k saz třídě XXXVIII a o projednávání železného zboží plechového plátovaného kovy viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

Saz. čís. 518.

Zboží výslovně nejmenované z niklu, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.

1. 1. Sem patří bez rozdílu stupně opracování netoliko zboží z čistého niklu, nýbrž i zboží z takových niklových slitin, které obsahují jen nepatrnou přísadu jiných kovů, a to jen k tomu účelu, aby se ulehčilo zpracování (slévání, lisování, leštění atd.), jako na př. nikl s přísadou mědi a pod.
2. 2. (1) Do saz. čís. 518 patří též hrubé, dále neopracované odlitky, kotle a zboží kotlářské z niklu, při čemž se nepřihlíží k váze kusu, kdežto niklové zboží, které je pojato do zboží jmenovaného výslovně v sazebníku, se projednává podle saz. čís. 500, 506—513.

   (2) O projednávání železného zboží plátovaného kovy viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII a o projednávání železného zboží plechového plátovaného kovy viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

Saz. čís. 519.

Zboží výslovně nejmenované z kovu britania, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.

(1) Kov britania je slitina cínu s antimonem, zpravidla ještě s přísadou mědi. Obsah cínu kolísá mezi 70 a 97%, antimonu bývá 12—16% a mědi až 9%. Vedle mědi se ještě někdy vyskýtá malá přísada vismutu, zinku, manganu a pod.

(2) Z kovu britania se zhotovují nejrůznější výrobky domácího a stolního náčiní. Výrobky z kovu britania se vyskytují v obchodě s označením jako Alboid, Argentin, kov Ashberryho, bronz Bechmannův, císařský cín, Minofor, Pewter, Tutania a j.

Saz. čís. 520.

Veškeré zboží hliníkové nebo ze slitin hliníku podobných, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

1. 1. Do saz. čís. 520 patří bez rozdílu stupně opracování veškeré zboží z hliníku a slitin hliníku podobných, počítajíc v to i hrubé odlitky, kotle a zboží kotlářské bez rozdílu váhy kusu, vyjma zboží jmenované výslovně v saz. čís. 500, 506, 507, 508, 512 a 513.
2. 2. Za slitiny hliníku podobné se považují slitiny, které se hliníku přibližně rovnají svou barvou, a které se obzvláště tomuto kovu přibližují svou nepatrnou specifickou vahou, na př. magnalium, cimalium.
3. 3. (1) K předmětům z hliníku k účelům technickým (saz. pol.. 520a)) patří na př. nýty, šrouby, fitinky, příruby, spojky trubek, hliníkové listy (folie), soutyčí a přiříznuté, dále zpracované plechy k stavbě letadel a pod., k ostatnímu zboží hliníkovému (saz. pol. 520b)) pak na př. klíče, násadky, psací pera, náprstky, hračky a součástky jejich, mužské a ženské šperky, galanterní zboží atd.

   (2) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

   (3) O projednávání železného zboží plátovaného kovy viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII a o projednávání železného zboží plechového plátovaného kovy viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

   (4) O rozlišování hliníkových listů (folií) od hliníkových plechů viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

Saz. čís. 521.

Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin spojené s jemnými hmotami.

Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.

(1) Žehličky s rukojetí z kůže nebo z tkanin nebo s rukojetí spojenou s koží nebo s tkaninou se projednávají, jako kdyby tohoto spojení neměly.

(2) Ke knotům vtaženým do svítilen a jejich součástí se nepřihlíží.

Saz. čís. 522.

Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované nebo spojené s velmi jemnými hmotami.

Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.

(1) Do saz. čís. 522 patří veškeré kovové zboží úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené nebo zlatem nebo stříbrem plátované, vyjma zlacené nebo stříbřené kovové perly, které jsou výslovně zařaděny (saz. čís. 509).

(2) O projednávání hraček viz též úvodní vysvětlivky.

(3) Výšivky vyšité hedvábím na drátěných tkaninách, které nejsou leonské, patří do saz. čís. 522.

(4) Ke zlaceným nebo stříbřeným špičkám u jehlic a jazýčkům u přezek saz. čís. 509 se nepřihlíží.

(5) Cetky (cetičky), dracouny, předivo a zboží leonské, zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 523 a 524.

(6) Ozdoby na vánoční stromky pouze z prací leonských, saz. čís. 524.

(7) Plechy, desky a dráty, zlacené, stříbřené, saz. čís. 494, 498 nebo 499.

(8) Lameta jen stříbřená nebo zlacená, v malých přadénkách, saz. čís. 498 a 499.

(9) Ženilky (kulaté ženilky) k potřebám konfekčním, jejichž osnova je zhotovena z velice tenkých kovových drátů místo z přediv textilních, útek však z přediv textilních, se projednávají jako zboží prýmkářské saz. tř. XXII-XXV.

Saz. čís. 523.

Dracouny, cetky (též lístkové) a předivo z obecných kovů nebo kovových slitin.

1. 1. Materiálem, z něhož se vyrábějí předměty jmenované v saz. čís. 523, bývají většinou cementované, stříbřené nebo zlacené dráty (t. zv. leonské dráty), které jsou zařaděny do saz. čís. 498 a 499; také se používá jemných a pružných drátů kulatých nebo zploštěných, které patří do saz. pol. 496d)3.
2. 2. Dracouny (bouillons, zkadeřené, vyduté dracouny) jsou polotovary zhotovené z kulatých nebo zploštěných drátů z obecných kovů k výrobě lemovek, třásní, výložek, třapců, k vyšívání atd., které bývají většinou housenkovité nebo hadicovité a zhotovují se na t. zv. bouillonových strojích obtáčením drátu kolem jehel různého průřezu.
3. 3. Cetkami se rozumějí kotoučky z obecných kovů s dírkou uprostřed, které byly vyrobeny roztepáním otevřených drátěných kroužků na plocho (drátěné cetky); vydutými cetkami jsou cetky tvaru miskovitého. Zkadeřené cetky, které byly razidlem vyzdobeny, patří rovněž sem jako cetky vyrobené vyrážením z listů (folií) z obecných kovů (cetky listové)
4. 4. (1) Za předivo z obecných kovů se pokládá příze z textilních přediv všech druhů, opředená zploštěným drátem z obecných kovů, ať je příze drátem úplně zakrytá nebo částečně viditelná. Těchto přediv se používá k výrobě leonského zboží prýmkářského, k docílení efektu v tkalcovství, jako materiálu k vyšívání atd.

   (2) Jsou-li takováto přediva skána, projednají se jako prýmky saz. čís. 524.

1. 5. Na výrobky popsané v předchozí 2., 3. a 4. vysvětlivce jsou stanoveny celní sazby odstupňované podle stupně zušlechtění.
2. 6. (1) Do saz. čís. 523 patří barvené i fasonované plosky z drátu cementovaného, stříbřeného nebo zlaceného, jakož i řezané plosky všech druhů.

   (2) Celními sazbami saz. čís. 523 se podle svého zušlechtění projednávají veškeré t. zv. leonské dráty, jež se hodí k výrobě přediv, leonských prací, pro tkalcovství a pod., tedy zploštěné dráty (plosky), jsou-li cementovány, stříbřeny, zlaceny (též stříbrem nebo zlatem plátovány) a byly-li mimo to ještě nějak obarveny (většinou průhlednými barvami) nebo byl-li na ně válcováním vtlačen vzorek (byly-li fasonovány) nebo byly-li rozřezáním na malé čtyřhranné kousky proměněny v řezané plosky.

   (3) O rozlišování plosků od brokátu viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 513.

Saz. čís. 524.

Leonské zboží (lemovky, prýmky atd.) z obecných kovů nebo kovových slitin.

1. 1. (1) Leonské zboží z drátů, cetek a přediv z obecných kovů, zařaděné do saz. čís. 524, se označuje v obchodě také jako leonské zboží prýmkářské. Sem patří zvláště lemovky, třásně, prýmky, třapce (též k šavlím), růžice, kokardy, šňůry, výložky, polní pásy, závěsy k šavlím, stuhy k pásům a pod

   (2) Široké tkaniny a stuhy — tyto jen potud, pokud se pro svou nepatrnou pevnost a tuhost necharakterisují jako lemovky — patří jen tehdy do saz. čís. 524, jsou-li utkány podle počtu nití převážně z leonských drátů nebo přediv (viz 1. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 523). Rovněž tak se projednává zboží stávkové, tyly a krajky, jsou li již na pohled převážně z leonských drátů nebo přediv.

1. 2. (1) Při zařaďování leonského zboží prýmkářského se nepřihlíží k vložkám z příze nebo jiných hmot, jako k vložkám ze dřeva, lepenky a pod., ani k přízi z vláknin textilních, která volně leží na zadní straně lemovek, ani k přízi, která sice vystupuje najevo na povrchu zboží prýmkářského, nemění však nic na rázu tohoto zboží jako leonského zboží prýmkářského z přediv nebo drátů; dále se nepřihlíží k přízi, kterou je prýmkářské zboží vyšito, vyjma případ, kdy takovéto spojení je u leonského zboží saz. pol. 524b) z hedvábí; tato okolnost zařaďuje zboží do saz. pol. 524b) 1, při čemž je jedno, vystupuje-li hedvábí na povrch či nikoli.

   (2) Jestliže hedvábí je jen jádrem leonských přediv a nevystupuje-li na povrch, nepřihlíží se k němu jako ke spojení.

   (3) Viz též 17. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXII—XXV.

1. 3. (1) Leonským zbožím z drátů z obecných kovů, které se projednává podle saz. čís. 524, rozumíme jen zboží vyrobené z pružných a přiléhavých drátů zploštěných nebo kulatých, které se svou povahou hodí k výrobě leonského zboží prýmkářského.

   (2) Práce ze silnějších a tuhých drátů, jako na př. zboží filigránské, se projednává podle své sazební povahy jako zboží kovové.

1. 4. (1) Ozdobení nebo vyzdobení šatstva a zboží výstrojného saz. čís. 274 leonským zbožím prýmkářským nemá vliv na zařadění. Všeliké klobouky takto vystrojené patří do saz. čís. 269.

   (2) Jiné zboží spojené s leonským zbožím prýmkářským se projednává jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami, není-li na zboží samo stanovena vyšší celní sazba.

   (3) Podle saz. čís. 524 se projednávají též ozdoby na vánoční stromek, které se skládají výhradně ze zboží leonského, jako na př. třapce, ověsky, girlandy, slunce a pod., též jsou-li spojeny s jinými hmotami, jestliže se tím nezbavují rázu zboží leonského.

   (4) Viz též úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

Saz. čís. 525.

Zboží této třídy, nepatří-li do saz. pol. 524b), vystrojené drahými kovy.

Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XL. Stroje, přístroje a jejich součásti ze dřeva, železa nebo z obecných kovů, vyjma elektrické stroje saz. tř. XLI.

   Všeobecné vysvěstlivky.

   1. A. Pojem a všeobecná ustanovení o vyclívání, spojení s jinými hmotami a o strojích zasílaných po částech.
      1. 1. (1) Stroje jsou zařízení, která vyrábějí sama sílu (mechanickou energii, pohyb — hnací stroje), nebo ji převádějí (transmise), nebo energii přiváděnou od zdroje síly proměňují v mechanickou práci (stroje pracovní); u přístrojů spočívá dosažení zamýšleného konečného výsledku (vykonané práce) hlavně v použití fysikálních nebo chemických pochodů, při čemž se však někdy nelze také obejít bez strojních konstrukcí. O strojích a přístrojích majících povahu instrumentů viz saz. tř. XLIV.

         (2) Z vyclívání jako stroje nebo přístroje jsou vyloučena zařízení, která mají jednoduchou konstrukci a sama o sobě váží méně než 20 kg, nečítajíc v to váhu setrvačníků, jež by snad na nich byly (na př. takovéto lisy na kopírování, na karty a na ubrousky, mlýnky na barvy, na kávu a koření, čerpadla, měchy, stroje prací, mandlovací, ždímací a řasovací, filtrační přístroje, plynová a vodní šoupátka, kohouty, ventily, ssací koše k čerpadlům, mazací přístroje [olejničky], přístroje k úspoře oleje, přístroje na sodovku, stroje zátkovací, přístroje na plnění lahví, vodoměry, zdvihadla [též pro vozy], ventilátory, kondensační hrnce, odváděče sražené vody, výhřevné hrnce pro motory poháněné horkým vzduchem, stroje na sekání masa, stroje na droby, nůžky na plech, nástroje pracující stlačeným vzduchem [pneumatické], žací stroje na trávu, stříkačky na mšici révovou, přístroje na síření révy, vydrolovače kukuřice, stroje na loupání ovsa atd.).

         (3) Zařízení uvedená příkladem v předchozím odstavci, váží-li sama o sobě 20 kg nebo více, se projednávají jako stroje a přístroje.

         (4) Složitější zařízení, kterým nemůže být odepřena povaha strojů a přístrojů ve smyslu 1. odstavce této vysvětlivky, se projednávají podle ustanovení této třídy nehledíc na jejich kusovou váhu, třebaže je menší nežli 20 kg, jak tomu je u mnohých malých strojů pracovních (hlavně u obráběcích strojů na kovy, jako jsou stroje vrtací, brousicí, lešticí a pod.).

      1. 2. (1) Stroje, přístroje a jejich součásti se zpravidla podrobují celní prohlídce dvěma celními úředníky.

         (2) Prohlašují-li se stroje a přístroje, třeba vždy také udati zvláštní jejich pojmenování a upotřebení. Úřady jsou oprávněny požadovati od stran při vyclívání strojů a přístrojů plány nebo výkresy, jakož i specifikace, ze kterých lze poznati jejich určení, nebo u strojů a přístrojů výslovně nejmenovaných saz. čís. 536—538, u hospodářských strojů saz. pol. 530c) a u parních kotlů atd. saz. čís. 526 také váhu jednotlivých upotřebených hmot (dřeva, kovu, železa a jiných hmot), jestliže poměr vah jednotlivých hmot nelze nepochybně poznat již na první pohled. Tyto plány, výkresy a specifikace se zpravidla připojí k dokladům o vyclení; avšak plány atd., které mají být průkazem při pozdějších dodávkách strojů nebo součástí téhož druhu a jsou určeny k tomu, aby se zjistilo, že stroje tyto byly postaveny, se opatří potvrzením o provedeném řízení a stranám vrátí, je to však třeba vyznačit v dokladech o vyclení.

         (3) Od požadavku, aby byly předloženy výkresy, plány nebo specifikace, se upouští, lze-li druh příslušného stroje poznat již na první pohled.

         (4) Nemůže-li být sazební příslušnost stroje celními orgány na základě předložených pomůcek nepochybně určena, vyclí se stroj podle příslušné celní sazby vyšší, nebo žádá-li o to strana, zajistí se rozdíl mezi touto celní sazbou vyšší a sazbou požadovanou, dokud nebudou předloženy další doklady; celní oddělení ONV může pak přímo vrátit příslušný rozdíl cla na základě dokladů dodatečně předložených.

         (5) Dovezou-li se stroje a přístroje rozloženy ve své části bez obalu nebo zabaleny v jednotlivých nákladových kusech, projednají se všechny tyto části dovezené zároveň jednotně podle oné celní sazby, které by mělo být použito pro příslušný stroj (přístroj) v montovaném stavu. O součástech viz 6. a 7. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

         (6) Vyclívají-li se stroje a přístroje, třeba dbát toho, aby nebyly dohromady vycleny součásti a jiné předměty, které buďto vůbec nepatří k příslušnému stroji (přístroji), nebo kterých nelze započítat do jeho kusové váhy (viz 16. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), nebo které se podle 11., 12., 17. a 18. všeobecné vysvětlivky k této třídě vždy vyclívají zvlášť.

      1. 3. (1) U všech strojů a přístrojů jmenovaných výslovně, vyjímajíc ty, jež jsou uvedeny v saz. čís. 526 a v saz. pol. 530c), je pro zařadění jedno, jsou-li toliko ze dřeva, železa nebo z obecných kovů, nebo jsou-li složeny z těchto hmot v jakémkoli poměru.

         (2) Stroje, přístroje a odděleně dovážené jejich součásti z jiných hmot než ze dřeva, železa nebo obecných kovů, na př. z papíroviny nebo umělé hmoty, nepatří do saz. tř. XL, nýbrž se vyclívají podle povahy hmoty. Jsou-li však takovéto součásti stroje nebo přístroje spojeny se dřevem, obecnými kovy nebo železem (na př. řemenice z papíroviny s dřevěnými paprsky), vyclí se zboží podle ustanovení saz. třídy XL.

         (3) Součásti strojů a přístrojů z drahých kovů se projednávají podle saz. třídy XLIII.

      1. 4. (1) Při zařaďování strojů, přístrojů nebo jejich součástí se nepřihlíží ke spojení s jinými hmotami.

         (2) Není tedy při vyměřování cla důvodu k rozlišování, jsou-li stroje, přístroje a jejich odděleně dovážené součásti ze dřeva, z obecných kovů nebo ze železa spojeny s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, jestliže jsou tato spojení nutná k do sažení účelu stroje nebo přístroje nebo obvyklá k jejich výzdobě.

         (3) Je-li shora zmíněný předpoklad splněn, mohou podle toho stroje atd. mít dopravní plachty a pod., jednotlivé součásti strojů a přístrojů mohou mít povlaky a pokrývky z látek, kůže, kaučuku, papíru atd., nebo mohou být jinak spojeny se součástmi z jiných hmot; to se vztahuje též na součásti ze zlacených nebo stříbřených kovů obecných vykládané perletí a pod., nejsou-li stanoveny u jednotlivých čísel sazebních výjimky. Předměty vyjmenované ve 12. všeobecné vysvětlivce k této třídě (hnací řemeny, hadice, mykací povlaky atd.) se však vždy vyclívají podle své povahy sazební.

         (4) Součásti z drahých kovů připevněné na strojích nebo přístrojích, jakož i strojní součásti, které jsou s drahými kovy spojeny, mohou být sňaty a podle své váhy odděleně vycleny; není-li však odpojení možné, může být váha zjištěna z předložených hodnověrných průkazů strany nebo též vyšetřena odhadem — potom ovšem s přibráním znalce.

      1. 5. Dovážeji-li se stroje postupně v zásilkách po částech, má strana zachovat, aby si zajistila příznivější celní projednání, jež je stanoveno pro úplné stroje dovezené zároveň, tento postup:
         1. a) Dovoz všech součástí strojů nebo přístrojů se má zpravidla dít týmž celním oddělením ONV a doba, v níž musí být stroj dovezen, nesmí přesahovat dobu jednoho roku.
         2. b) Při dovozu první části je třeba, aby byl úřadu předložen celkový plán nebo zřetelný výkres celého stroje (přístroje), jakož i seznam veškerých součástí. Na větších nebo na hlavních součástech postupně docházejících — je-li toho vůbec potřebí k dodatečnému zjištění totožnosti — se přidělají úřední značky totožnosti na místa, která nejsou na závadu ani sestavení příslušných strojů (přístrojů), ani jejich uvedení do chodu.
         3. c) Rozdíl mezi celní sazbou, která připadá na celý stroj (přístroj), a celní sazbou, která připadá podle váhy dovezeného dílu, se zajistí.
         4. d) Jakmile je dovoz strojů (přístrojů) ukončen, zjistí celní úředníci prohlídkou strojů připravených k provozu v továrním závodě, zda jsou úplné (je-li potřebí, s přibráním odborníka zmíněného ve 20. všeobecné vysvětlivce k této třídě). Tyto úředníky je třeba vyslat od celního oddělení ONV, které má více než tři úředníky a je nejblíže místu, kde je stroj sestaven, a jež si vyžádá, neprojednávalo-li zároveň při dovozu dílčí zásilky, doklady o vyclení, nebo je-li potřebí, výkresy a specifikace.
   1. B. Části strojů a přístrojů.
      1. 6. (1) Jako části strojů nebo přístrojů se vyclívají takové předměty výslovně nezařaděné, kterých nemůže být použito jinak než k sestavení strojů nebo přístrojů.

         (2) Podle toho se považují za součásti strojů a přístrojů: parní válce, výstředníky, klikové hřídele, ozubená kola (kola čelní, kuželová a hyperbolická, šroubová a šneková, též kola hřebenovitá), setrvačníky, lokomobilová kola jízdná, řemenice, zařízení na sesmeknutí řemenů, zařízení na napínání řemenů a lan, transmisní a jiné hřídele, spojky, písty, kliky, vozíky na klády k lámovým pilám, egutéry (menší válce s jemným povlakem sítovým z obecných kovů pro papírny), klece těžné, vazače snopů k žacím strojům a mlátičkám, trubkové spirály k topicímu zařízení a pod., strojní válce z kujného železa nebo ocele, jakož i všechny železné (i litinové) strojní válce spojené s jinými hmotami, strojní válce dřevěné (válce z nekujné litiny bez spojení, saz. čís. 437, z obecných kovů, saz. čís. 500), kladky (ke kladkostrojům, kladky na vedení řemenná, nosné kladky lanové a pod. ), také z plechu, průměru většího než 155 mm (měřeno ve žlábku), vřetena železná nebo z obecných kovů (vřetena dřevěná viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 356), křídla k flyerům, vřetenové prstence k přádacím strojům prstencovým a k skácím strojům prstencovým, rozpínky k tkalcovským stavům, základní a ložiskové desky se strojními nebo konstruktivními částmi (s přilitými stojany, ložisky, vyhlubeninami pro stojany atd.), ložiska a ložiskové stolice a pod.

         (3) Nože, nástroje atd. připevněné na součásti strojů nevylučují vyclívání těchto součástí podle saz. třídy XL, i když se dovážejí bez strojů, k nimž patří; dále se vyclívají šrouby, nýty, hřebíky atd. jako součásti strojů, dovážejí-li se zároveň s nimi a jsou-li nutné k jejich montování.

         (4) Nikoli jako součásti strojů (přístrojů), nýbrž podle své jinaké povahy sazební se projednávají: základní a ložiskové desky bez strojních nebo konstruktivních částí dovážené zvlášť nebo s příslušnými stroji, avšak na ně nepřipevněné (viz 1. odstavec 12. a 2. odstavec 16. všeobecné vysvětlivky k této třídě), válce z nekujné litiny bez spojení nebo válce z obecných kovů, člunky tkalcovské a cívky (viz 1. odstavec 12. a 1. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), kladky průměru 155 mm a menšího, pak zpravidla menší součásti strojů, jež nelze jako takové poznat ze zvláštního tvaru a konstrukce a jichž lze libovolně i jinak upotřebit, jako na př. vodicí válečky, vodiče nití, běhounky, dřevěná vřetena, kotouče, podložky a pod. (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě).

         (5) O projednávání strojních součástí z jiných hmot než ze dřeva, železa nebo obecných kovů viz 2. a 3. odstavec 3. všeobecné vysvětlivky k této třídě.

      1. 7. (1) Součásti strojů nebo přístrojů dovážené jednotlivě se vyclívají jako příslušné stroje (přístroje).

         (2) Cel uvedených v saz. čís. 526—538 se použije na takové součásti tenkrát, když strana předloží při vyclívání průkazy potřebné k sazebnímu posouzení stroje (přístroje). Nepředloží-li strana takové průkazy, vyclí se součásti strojů a přístrojů (vyjma součásti strojů šicích a pletacích a motorů spalovacích a výbušných k vozidlům a letadlům) takto:

         1. součásti toliko ze dřeva anebo aspoň s 75% dřeva podle saz. čís. 536;
         2. součásti toliko z obecných kovů nebo více než s 50% obecných kovů podle saz. čís. 537;
         3. všechny ostatní součásti, váží-li kus:
            1. 2 q nebo méně, podle saz. pol. 528a),
            2. více než 2 q, podle saz. pol. 528b).

         (3) U jednotlivě dovážených součástí strojů (přístrojů), u nichž rozhoduje povaha nebo množství zpracovaných hmot (saz. čís. 526, saz. pol. 530 c) a výslovně nejmenované stroje saz. čís. 536—538), lze použiti jen těch celních sazeb, které se shodují s hmotami součástí skutečně dovezených, a to bez zřetele na předložený průkaz o ostatních součástech potřebných k úplnosti stroje (přístroje), podle něhož by zboží patřilo do jiné položky sazební. Vyclívají se tedy takovéto dílčí zásilky z 75% nebo více dřeva podle saz. čís. 536 nebo saz. pol. 530c)1, zásilky z kovu přes 50% podle saz. pol. 526c) nebo saz. čís. 537, jiné podle saz. pol. 526a) a b), 530c)2 nebo saz. čís. 538. (Viz však 5. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.)

         (4) Žádá-li strana pro dovezené části strojů vyclení podle celní sazby pro příslušný stroj v jiných případech než v těch, o nichž je zmínka ve 3. odstavci, musí při vyclívání podat o tom průkaz výkresy, specifikacemi, účty, objednacími listy, korespondencí, katalogy atd. způsobem vylučujícím jakoukoliv pochybnost.

         (5) Nepředloží-li se tyto průkazy při vyclení, jsou celní oddělení ONV, která zásilku projednala, oprávněna dodatečně je přijmout a také rozdíl cla vrátit.

         (6) Tovární závody (přádelny, tkalcovny, strojírny atd.) a strany, které jsou nuceny opětovně odebírat z ciziny náhradní části nebo součásti ke stavbě některých strojů (přístrojů), mohou, místo aby předkládaly od případu k případu výkresy, podat u ministerstva financí jednou provždy podrobné výkresy v přiměřeném počtu, které je pak zašle těm celním oddělením, u nichž se mají stroje vyclít. Příslušnost dovezených součástí k jednomu stroji se vždy zjistí přesným srovnáním s těmito výkresy. Na uložených výkresech se úředně poznamená název stroje, k němuž součásti patří — nestalo-li se tak již — a číslo, podle kterého se mají vyclívat.

         (7) U celních oddělení ONV mohou být, je-li toho třeba, uloženy také vzorky součástí, jejichž příslušnost k některému stroji celní oddělení již jednou zjistilo; podle těchto vzorků se projednávají stejné součásti později docházející bez dalších průkazů podle příslušných sazebních čísel pro stroje.

         (8) Zcela zvláštní součásti, jejichž příslušnost k strojům je zcela nepochybna a jež lze snadno poznat, mohou být projednávány bez dalších průkazů podle sazebního čísla příslušného stroje. Tak na příklad mohou být beze všeho vyclívány podle saz. čís. 530 pluhová tělesa, odhrnovačky, krojidla a radlice a podle saz. čís. 538 železné buchary (vodní stlačovací buchary pro huti, plechárny), kladivová a kovadlinová jádra pro parní kladiva, sklíčidla a upínací desky pro soustruhy (oboje na konec jmenované ve váze kusu přes 5 kg).

         (9) Jde-li o součásti strojů a přístrojů, které podléhají celním sazbám různě odstupňovaným podle kusové váhy, je třeba také prokázat, pro kterou váhovou hranici strojů nebo přístrojů jsou určeny příslušné součásti.

         (10) Součásti strojů a přístrojů, o nichž bylo prokázáno nebo je nepochybné, že patří do saz. čís. 528 nebo 538, u nichž však kusová váha stroje (přístroje), k němuž patří, není prokázána, se vyclívají podle všeobecné nebo podle smluvní sazby té váhové hranice kusu saz. čís. 528 nebo 538, do níž patří součást svou skutečnou vahou. Jde-li však o více součástí patřících k jednomu a témuž stroji (přístroji) a nepřesahují-li jedno vybavení, rozhoduje o určení celní sazby jejich úhrnná váha.

         (11) Ustanovení, že součásti strojů dovážené jednotlivě se vyclívají jako příslušné stroje, se nevztahuje na takové stroje, pro něž jsou celní výhody toliko s podmínkou, že se dovážejí úplné.

         (12) Zvýhodněný dovoz těch součástí, jejichž příslušnost k strojům pro určité upotřebení je prokázána, se děje za týchž podmínek a týmž postupem jako dovoz těchto strojů (viz 20. všeobecnou vysvětlivku k této třídě); to se též vztahuje na výměnné, náhradní a záložní části, jež se snad zároveň dovážejí (viz však 14. odstavec této vysvětlivky) Všechny tyto součásti je třeba v celních prohláškách vyznačit vždy odděleně, poukázat na příslušnost k jednomu stroji a uvést sazební položku a celní sazbu.

         (13) Takové součásti mohou být dováženy i pro továrny, které vyrábějí takovéto stroje, a to za týchž podmínek, za nichž se dovážejí přímo pro spotřebitele.

         (14) Na výměnné, náhradní a záložní díly dovážené se stroji (přístroji) se vztahují táž ustanovení jako na součásti, jež se dovážejí jednotlivě.

      1. 8. (1) Výslovně nejmenované části strojů a přístrojů, patřící svou povahou do saz. pol. 481a) nebo 483a), se vyclívají podle těchto sazebních položek, nejsou-li opracovány. Stroje nebo přístroje dovážené rozloženě jsou z této výhody vyloučeny.

         (2) Jsou tedy části k potřebě již hotové, byť i surové, vyloučeny z vyclívání podle povahy hmoty, právě tak jako stroje dovážené rozloženě, i když jejich součásti jsou ještě surové.

         (3) Na takovýchto součástech strojních a přístrojových mohou být slévací a lisovací švy odstraněny dlátem, ubroušeny, upilovány nebo sraženy, dále mohou být plochy lomu zarovnány, slévací přílitky odpíchnuty, pak mohou být části z ocelové litiny zhruba ubrány, aby se zkusilo, jsou-li bezvadné, což se podle bodu a) všeobecné poznámky 2. k saz. tř. XXXVIII nepokládá za opracování, dále mohou mít ochranný nátěr proti rezu, který se ve smyslu 5. odstavce 5 vysvětlivky k bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII nepokládá za hrubý nátěr. Aby se této výhody dosáhlo při ocelové litině zhruba ubrané, je třeba dbát podmínek stanovených v bodu a) všeobecné poznámky 2. k saz. tř. XXXVIII. Jsou-li tyto součásti jinak opracovány, třebas jenom odrhnuty, projednají se podle ustanovení platných pro saz. tř. XL.

         (4) Prohlídka součástí strojů a přístrojů prohlášených podle saz. pol. 481a) nebo 483a) má se konat obzvláště pozorně, aby nebyly nesprávně vycleny stroje a přístroje dovážené rozloženě, jež jsou z této výhody vyloučeny. Celní orgán vyclívající tyto součásti je povinen výslovně uvést v revisních nálezech, že zásilka byla přezkoušena.

   1. C. Pojem úplnosti a jednoho vybavení strojů a ustanovení o tom.
      1. 9. (1) Stroje a přístroje se pokládají za úplné, jsou-li tu všechny podstatné (hlavní) části — třeba i rozložené (také s jedním vybavením) — t. j. se všemi součástmi a ostatními předměty nezbytně potřebnými k jejich pracovní schopnosti v míře, které je třeba aspoň pro jeden pracovní výkon.

         (2) Na takové zásilky strojů, které se dovážejí postupně, se vztahuje ustanovení 5. všeobecné vysvětlivky k této třídě.

         (3) Součásti a předměty, které patří k jednomu vybavení strojů nebo přístrojů, ať již jsou na nich připevněny či nikoli, dojdou-li zároveň s příslušným strojem (přístrojem) se projednávají s tímto strojem (přístrojem) podle jeho celní sazby se započítáním do kusové váhy nebo do poměru hmot, rozhodujícího o sazbě.

      1. 10. K jednomu vybavení patří (bez zřetele na hmotu, z níž jsou vyrobeny, vyjímajíc drahé kovy, viz 4. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k této třídě):

         (1) a) t. zv. pracovní části, t. j. ony součásti a jinaké předměty, jež vykonávají vlastní práci, k níž je stroj určen, a které, jsou-li odděleně dovezeny, se zpravidla projednávají podle sazební povahy, jako na př.: pily, nože (také holandrové nože), lisovací formy, razidla, kruže, průvlaky na drát, průboje (průbojníky), řezy (matrice i patrice), vyrážedla a podobné nástroje, válce, formy na led, vochle, vochlovací pásy, navijedla (k potěracím strojům), vřetena, jehly Jacquardovy, člunky a cívky k stávkům na krajky a záclony (vyjímajíc tkalcovské člunky, viz 1. odstavec 12. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), aksamitové pruty, jehly (také jehly ke strojům šicím, pletacím a stávkovým) a pod.;

         (2) b) armatury (zařízení bezpečnostní, kontrolní, čisticí atd.), jako manometry, teploměry, kontrolní počitadla a podobné přístroje, elektrické přístroje návěštní, vodoznaky (ukazovače výšky vody), kohouty, ventily, ssací koše (k čerpadlům), mazací přístroje (mazničky), uzávěry průlezů a odkalovacích otvorů atd.;

         (3) c) kotle (vyjímajíc parní kotle, viz 18. všeobecnou vysvětlivku k této třídě, 1. vysvětlivku k saz. čís. 526 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 528), trouby (jež jsou přímo podstatnými součástmi strojů a přístrojů, viz též 12 všeobecnou vysvětlivku k této třídě), základní a ložiskové desky se strojními nebo konstruktivními částmi (litými stojany, ložisky, prohlubeninami pro stojany atd., viz též 12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), setrvačníky (vyjma setrvačníky u zařízení jednoduché konstrukce, vážící jednotlivě méně než 20 kg a vyjmenované v 2 odstavci 1. všeobecné vysvětlivky k této třídě), rošty a roštnice, upinačky a sklíčidla, magnetové zapalovače (k výbušným motorům), kladky (ke kladkostrojům, kladky na vedeni řemenná, nosné kladky lanové a pod.), válcové kartáče, odměřené řetězy, strojní pera a pod., tkalcovské paprsky a nitěnky, platiny (zvedací háčky k stávkům a Jacquardovým strojům), maillony, běhounky, vodicí válečky, vodiče nití, kotouče, podložkové části a pod. (viz také 4 odstavec 6. všeobecné vysvětlivky k této třídě), vřetenní šňůry, šňůry Jacquardovy, přenášecí plátna, lisovací plátna, procezovací plátna, manchony (uvedené předměty z textilních látek nesmějí být dováženy jako metrové zboží, nýbrž hotově již upravené pro příslušný stroj), hadice na filtrování prachu (pláště kuželového tvaru pro filtry na prach) a pod.;

         (4) d) předměty k montování strojů (přístrojů) nebo je jich součástí, jako šrouby (také kotevní šrouby a svorníky), nýty, hřebíky, kolíčky, klíny a pod.;

         (5) e) z výměnných souprav zároveň dovezených může být vyclen se strojem jako stroj sám toliko nejtěžší díl, jehož je třeba, aby byl stroj úplný.

         (6) Všechny ostatní výměnné části se projednávají vždy zvlášť, právě tak jako náhradní nebo záložní části a předměty.

         (7) Naopak se sice za týchž podmínek (t. j. současný dovoz a výměra jednoho vybavení) s příslušnými stroji (přístroji) vyclívá jejich sazbami, avšak nezapočítává — na rozdíl od předmětů jmenovaných v a) až e) — do kusové váhy nebo do poměru hmot příslušenství, t. j. předměty, jichž není třeba k vlastnímu chodu, nýbrž jen k postavení, udržování a obsluze strojů a přístrojů, jako zábradlí, schody, plošiny, svítilny, plechové konvice, olejničky, šroubové klíče, pohrabáče, kleště do ohně a pod.

         (8) Předchozí ustanovení se vztahuje též na dovoz strojů a přístrojů v dílčích zásilkách (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k této třídě) s podmínkou, že se po částech dohromady doveze v podstatě úplný stroj.

      1. 11. (1) Každé množství předmětů uvedených v 10. všeobecné vysvětlivce k této třídě, které přesahu je výměru jednoho vybavení, se vždy vyclí zvlášť a v celních prohláškách také vždy zvlášť uvede; předměty totiž, jevící se jako strojní součásti, se projednávají podle saz. tř. XL, ostatní pak podle své jinaké povahy sazební.

         (2) K posouzení jednoho vybavení pracovními částmi jmenovanými v bodu a) předcházející 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě je rozhodující nejvyšší výkonnost příslušného stroje, t. j za soupravu potřebnou k jednomu pracovnímu výkonu se uzná onen počet pracovních částí, které se najednou do stroje zapojí a jimiž může stroj zároveň pracovat; tak na př. u ledotvorných strojů s nejvyšší možnou výkonností 24 forem na led se vyclí z forem dovezených zároveň 24 kusů celní sazbou stroje, ostatní však podle povahy hmoty.

         (3) Jsou-li předměty, jež se vyclívají podle ustanovení 1. a 2. odstavce této vysvětlivky podle své povahy sazební, přibaleny k strojům a tvoří-li jen nepatrnou část zásilky prohlášené k vyclení, může se upustit od jejich vybalování, aby byly odděleně zváženy, je-li to značně obtížné a prokáže-li strana předloženými specifikacemi jejich váhu způsobem vylučujícím jakoukoli pochybnost.

      1. 12. (1) Všechny ony předměty, jichž může být použito v libovolném počtu u jednoho a téhož stroje nebo jež lze nahradit jinými podobnými předměty, se vyclívají vždy zvlášť podle své povahy sazební, i když dojdou zároveň se stroji a přístroji, třeba na ně připevněné, i když jich je potřebí k chodu nebo obsluze strojů (přístrojů), jako jsou na př.: závaží (balanční, napínací, zatěžkávací a j.), také mlecí koule a válečky (padací koule a válečky) ke kulovým mlýnům (bubnovitým nebo válcovitým), dopravní nádoby k visutým drahám i závěsné oblouky k nim, Jacquardovy karty, neodměřené řetězy, lana (také drátěná lana), hnací řemeny, ocelové popruhy drátěné a pod. a dále tyto předměty: všeliké hadice k hasičským stříkačkám a pod. (vyjma hadice na filtraci prachu, viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), mykací povlaky (mykací pásy, viz 13. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), tkalcovské člunky (viz 1. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), nasazovací cívky (k vijákům a pod.), konve na přádlo, rovné nebo jen jednoduše ohnuté trouby, které přivádějí nebo odvádějí páru, vodu, horký vzduch, kyseliny, louh nebo jiné látky, nebo trouby, jež převádějí výrobek jednoho přístroje do druhého přístroje a nejsou přímo podstatnou částí strojů nebo přístrojů (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), se stroji ještě nesestavené (na stroje nepřipevněné) desky základní a ložiskové bez strojních nebo konstruktivních částí (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), kolejnice k pojízdným jeřábům nebo k dopravním účelům a všechny textilie jako metrové zboží (viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě).

         (2) Není potřebí snímat lana, hnací řemeny, hadice atd., připevněné již na strojích (přístrojích), aby byly vycleny podle své povahy sazební, lze-li jejich váhu zjistit z předložených, úplně hodnověrných specifikací.

         (3) Závaží, na něž je vyšší celní sazba než na stroje, k nimž patří a s nimiž byla zároveň dovezena, se vyclívají celní sazbou těchto strojů, ale nezapočítávají do kusové váhy nebo do poměru hmot rozhodujícího sazebně.

      1. 13. (1) Mykací povlaky se vyclívají vždy odděleně podle saz. čís. 467.

         (2) Podle této zásady se vyclívají vždy odděleně i mykací povlaky již připevněné na mykacích nebo jiných strojích.

         (3) Váhu mykacích povlaků připevněných na dovezených strojích lze zjistit jedním z těchto způsobů:

         1. a) lze-li mykací povlaky sejmout, zváží se;
         2. b) nelze-li jich sejmout zcela, nýbrž jen částečně, zjistí se váha výpočtem podle plošného obsahu a váhy té části, kterou bylo možné sejmout;
         3. c) nelze li ani část povlaku sejmout, vypočte se váha jako v b) podle vzorku mykacího povlaku, který je třeba předložit, nebo nelze li takový vzorek opatřit, vezme se za podklad váhy specifikace sepsaná výrobcem stroje. Vzniknou-li pochybnosti o správnosti specifikace, tu může být váha — ovšem po vybrání patřičného vyššího cla — buď dodatečně zjištěna na místě určení skutečným zvážením sňatého povlaku (nebo části povlaku), nebo se vyclí celý stroj podle saz. čís. 467.

         (4) U součástí strojů smontovaných s mykacími povlaky (na př. u tyčí k mykadlům víčkovým) se zjistí váha mykacích povlaků, které se vyclívají podle saz. čís. 467, rovněž některým z uvedených způsobů.

         (5) Jako součásti strojů se projednávají podle saz. tř. XL: vochle na dřevěných podložkách s průřezem tvaru kruhové úseče (jak se jich používá k obložení bubnů přípravných strojů přádacích), obklady snímacích válců (obklady válců na snímání koudele s vochlovacích a mykacích strojů, zhotovené ze silného, ocelovým plechem pobitého popruhu s kolénkovitě zahnutými kolíčky), vochlovací pásy (fallers) ke strojům na úpravu lnu a ke strojům na česání vlny (zhotovené z ocelových tyčí — též z dřevěných prkének povlečených mosazným plechem — se vsazenými jehlami vochelnými) a jehlové válce k frotérům (duté válce mosazné, které jsou na vnější ploše hustě posázeny jehlami).

         (6) Viz také 2. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 461.

      1. 14. (1) Měděné a mosazné válce a desky, ryté i hladké, pro tuzemské tiskárny a úpravny látek na zvláštní povolení beze cla.

         (2) Tato výhoda se vztahuje též na takovéto válcové pláště i na měděné a mosazné válce s ocelovými jádry, jakož i na válce a desky ožehovací (též ožehovací cylindry); měděné a mosazné válce a desky na potiskování plátna voskovaného a koženého nebo linolea a podobných látek apretovaných, jakož i dřevěné válce se zasazenými mosaznými nebo měděnými vzory na potiskování papírových čalounů, tkanin a pod. mohou být rovněž osvobozeny od cla.

         (3) Bezcelný dovoz podle této poznámky povolují finanční referáty KNV.

         (4) Podniky domáhající se této výhody mají podat žádost prostřednictvím československé obchodní komory. V žádosti je třeba udat druh a rozsah továrního podniku, místo odběru, přibližný počet kusů, přibližnou váhu jednoroční potřeby, cenu válců a desek a celní oddělení, u kterého má být při dovozu provedeno celní řízení. Československá obchodní komora prozkoumá správnost údajů těchto žádostí a zašle je se svým dobrozdáním finančnímu referátu KNV. Takováto povolení se neudílejí na dobu delší 3 let.

         (5) Je-li to nutné, může se odběr uskutečnit ještě dříve, než rozhodnutí dojde, složí-li odběratel clo podle příslušné celní sazby.

         (6) Válců a desek odebraných beze cla se může použít jen v onom závodě, pro který bylo povolení uděleno, a nesmějí tedy být dále zcizeny; neužívá-li se jich nadále je třeba je deformovat.

      1. 15. Ochranné pokrývky z napuštěného nebo dehtovaného plátna, které se dovážejí s lokomobilami, mlátičkami a jinými stroji a jež jsou přistřižením, šitím atd. strojům vhodně přizpůsobeny, se pokládají za příslušenství, které je třeba včítat do váhy stroje clem povinné, nikoli však do kusové váhy, jež rozhoduje o výši celní sazby.
   1. D. Kusová váha, poměr hmot, hnací zařízení (transmise a převody), spojené stroje, tovární zařízení.
      1. 16. (1) U strojů a přístrojů, jež jsou podrobeny celním sazbám odstupňovaným podle kusové váhy nebo u nichž o sazebním zařadění rozhoduje váhový poměr zpracovaných hmot (dřeva, železa, obecných kovů), se započítává do této váhy váha všech součástí a ostatních předmětů, jichž je třeba k úplnosti nebo k vlastnímu výkonu strojů (přístrojů), mají-li být tyto součásti a předměty podle ustanovení 9 a 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě vycleny s příslušnými stroji (přístroji) jako tyto stroje (vyjma předměty vyjmenované v 7. odstavci 10 všeobecné vysvětlivky k této třídě, viz dále 4. odstavec); byl-li dovezen stroj (přístroj) ve svých podstatných hlavních částech, je pro posouzení celní sazby podle kusové váhy, jíž má být použito, rozhodující skutečná váha dovezených předmětů, nemůže-li strana prokázat váhu celého stroje. U strojů, jež se vyclívají podle hrubé váhy, rozhoduje o použití váhové stupnice toliko čistá váha.

         (2) Základní a ložiskové desky již sestavené se stroji nebo přístroji (také bez strojních nebo konstruktivních částí, viz 12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě) se započítávají do kusové váhy příslušného stroje (přístroje).

         (3) Čistá váha strojů, jež jsou podrobeny celním sazbám různě odstupňovaným podle kusové váhy, může být vypočtena také tak, že se odečtou od hrubé váhy zákonně stanovená procenta tárová. Neliší-li se vypočítané váhy kusové příliš od váhových stupňů, jež podléhají vyšším celním sazbám, podrobí se obal řádnému posouzení, není-li tu okolnost uvedená v § 182, odst. 4, písm. d) prov. nař. k c. z. a nemá-li se tedy čistá váha zjistit vážením.

         (4) Do váhy kusové se nezapočítávají předměty (příslušenství) potřebné toliko k sestavení, udržování a obsluze strojů a přístrojů, dále všechny ony části a ostatní předměty, jež přesahují jedno vybavení stroje, konečně předměty vyjmenované ve 12. všeobecné vysvětlivce k této třídě, které se vyclívají vždy zvlášť podle povahy hmoty.

         (5) Ochranné pokrývky z napuštěného nebo dehtovaného plátna (viz předcházející 15. vysvětlivku) se rovněž nezapočítávají do kusové váhy rozhodující o výši celní sazby.

         (6) O započítávání převodů přímo se stroji spřažených do kusové váhy viz 8. odstavec následující vysvětlivky.

      1. 17. (1) Pracovní stroje jsou uváděny do chodu buď přímo zdrojem síly nebo zvláštními hnacími zařízeními (pohybovými mechanismy), jako transmisemi a převody složenými z hřídelů, ložisek, ramen, věšáků, nástěnných skříní, řemenic, ozubených kol, spojek, stavěcích kroužků, stavěcích kotoučů, vypínacích zařízení atd.

         (2) Transmise nepřevádějí pohyb přejatý od zdroje síly na pracovní stroje nebo jejich převody přímo, nýbrž řemeny, lany a pod. a jsou zpravidla umístěny na stropě nebo na stěnách, často také pod podlahou strojoven.

         (3) Transmise se vždy, i když dojdou zároveň se stroji, které do chodu uvádějí, projednávají odděleně podle saz. čís 538, při čemž se každé samostatné pásmo transmisní pokládá za jeden stroj (pohybový mechanismus) a vyclívá podle své vlastní váhy kusové.

         (4) Za jedno transmisní pásmo se pokládá souhrn všech v témže podélném směru spolu spojených hřídelů i s příslušnými ložisky (věšáky, nástěnnými skříněmi atd.), stavěcími kroužky, spojkami a pod. a s přímými převaděči pohybu (řemenicemi a stavěcími kotouči, ozubenými koly, vypínacími zařízeními atd.), majících toliko jeden směr pohybu a jednu otáčecí rychlost. Mechanismy k převodu síly, jež jsou spojeny s transmisním pásmem a které mohou obdržet jiný směr pohybu nebo jinou otáčecí; rychlost (řemeny, ozubenými koly atd.), nepatří již k prvému transmisnímu pásmu, nýbrž jsou samy pro sebe nové pásmo, jež se tedy projednává celně jako zvláštní stroj.

         (5) Transmisní zařízení, která jsou složena z více transmisních pásem, nemohou tedy být vyclena jako celek (t. j. jako stroj podle své úhrnné váhy kusové), nýbrž se projednávají jako tolik samostatných strojů, kolik je pásem.

         (6) Převody přejímají pohyb od transmise nebo od zdroje síly a převádějí jej přímo hřídeli, ozubenými koly atd. na příslušný pracovní stroj; převody jsou zpravidla umístěny na zvláštních podpěrách před pracovními stroji, někdy jsou částečně o ně opřeny, jako u mnohých kalandrů, nebo jsou umístěny přímo na strojích, jež pohánějí, nebo jsou v nich částečně vestavěny.

         (7) Za takovéto převody se nepokládají pohony, které jsou od poháněných strojů prostorově zcela odděleny a s nimi jen řemeny nebo lany spojeny, jako na př t. zv. stropní předlohy; ty se projednávají vždy odděleně, stejně jako transmise, podle saz. čís. 538 (viz 3. odstavec této vysvětlivky).

         (8) Naopak všechny pohony a převody, které jsou do strojů vestavěny, na nich umístěny, také vedle strojů upevněny na společné základní desce nebo — i když nejsou takto spojeny — působí přímo na stroj aspoň společným hřídelem nebo převodem ozubenými koly, se pokládají za podstatná, pro příslušné stroje zvlášť konstruovaná hnací zařízení, bez nichž nemohou být tyto stroje uvedeny v činnost. Dovezou-li se tedy zároveň s příslušnými stroji, jež uvádějí v činnost, vyclívají se sazbou těchto strojů; u strojů, jež podléhají celním sazbám odstupňovaným podle kusové váhy, se započítává do této váhy váha těchto převodů.

         (9) Hnací zařízení dovezená odděleně bez strojů, k nimž patří, se vyclívají jako samostatné pohybové mechanismy podobně jako transmise, neprokáže-li se, že patří k určitému stroji a zároveň že s ním nebudou spojena řemeny nebo lany, nýbrž přímo (hřídelem, převodem ozubenými koly a pod.).

      1. 18. (1) Spojené, různě zařaděné stroje — s výjimkou pracovních strojů, které jsou neodlučitelně spojeny s parními motory saz. čís. 528 — se vyclívají odděleně podle sazební povahy jednotlivých strojů. Části společné (na př. hřídele, základní desky se strojními částmi a pod.) se přitom připočtou k váze těžšího stroje.

         (2) Nedá-li se rozdělení provést, musí strana předložit hodnověrné specifikace váhy nebo může být váha připadající na jednotlivé stroje odhadnuta na její žádost a na její útraty odborníkem; jinak se projednají spojené stroje jako celek celní sazbou stroje podrobeného vyššímu clu. Kusová váha stroje podrobeného vyššímu clu se pak odhadne, aby mohla být stanovena příslušná sazba (u strojů, jež se projednávají podle kusové váhy); v pochybnostech se vypočte celní pohledávka podle nejvyšší celní sazby příslušných sazebních položek.

         (3) O vyclívání nástrojů (strojů) pracujících stlačeným vzduchem (pneumatických) viz 3. odstavec 1. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460.

         (4) Parní stroje spojené s pracovními stroji — také zvlášť zabalené nebo rozložené — se jen tehdy vyclívají dohromady podle saz. čís. 528, když dojdou oba stroje k dovoznímu projednání úplné, a je-li z konstrukce zřejmé, že oba mají být přímo spřaženy; této okolnosti má být při prohlídce věnována zvláštní pozornost.

         (5) Všechny ostatní motory spojené s pracovními stroji nebo přístroji se projednávají zvlášť podle saz. čís. 528 (nebo elektrické podle saz. čís. 539), stroje nebo přístroje však podle příslušných sazebních položek, lze-li zjistit váhu jednotlivých strojů podle ustanovení 2. odstavce této vysvětlivky.

         (6) Je též dovoleno vyclít odděleně stroje nebo přístroje spojené s předměty, jež nepatří do saz. tř. XL a jichž lze samostatně upotřebit, jako na př. lešení na vedení, dopravní nádoby atd.

      1. 19. Tovární zařízení se nevyclívají jako úhrnný celek podle jednoho čísla sazební třídy strojů, nýbrž se jednotlivé stroje a přístroje, které při výrobě vykonávají samostatnou část pracovního postupu směřujícího k dokončení tovární výroby, projednávají samostatně jako stroje a přístroje podle jednotlivých položek sazebních, do nichž patří.
   1. E. Stroje a přístroje k určitému upotřebení za zvlášť snížené celní sazby.
      1. 20. (1) Za stroje k určitému upotřebení se považují všechny stroje vyjmenované v poznámce k saz. čís. 538.

         (2) Jmenované stroje mohou být vycleny za zvlášť výhodné celní sazby podle těchto čísel zpravidla jen tehdy, odebírají-li je průmyslové podniky.

         (3) O projednávání součástí těchto strojů viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 538.

         (4) Za stroje a přístroje této třídy, jež se projednávají za výhodné celní sazby, přivezou-li se k určitému upotřebení, se zajistí rozdíl cla. Složená jistota se vrátí, prokáže-li se do roka, že stroj nebo přístroj byl skutečně dodán k stanovenému účelu.

         (5) Aby bylo dosaženo výhodné celní sazby, podrobují se dovezené stroje a přístroje postavené v závodě odběratelově dodatečné prohlídce, jíž se zjistí, zda jsou k provozu způsobilé a zda se jich používá k stanovenému účelu. Při původním projednání se stroje a přístroje opatří vhodnými značkami totožnosti.

         (6) Při dodatečné prohlídce takovýchto strojů a přístrojů v závodě odběratelově se postupuje takto:

         1. a) Dodatečnou prohlídku vykonají dva celní úředníci.
         2. b) Totožnost stroje se zjistí na podkladě značek totožnosti daných při původním vyclení tím, že se stroj porovná s prohláškou, výkresy a specifikacemi součástí vidovanými celními úředníky při dovozním vyclení a ověření o tom se napíše na čtvrté stránce prohlášky. Celní úředníci potvrdí, že stroj patří podle ustanovení saz. tř. XL do oné sazební položky, jejíž použití strana podle podané prohlášky žádala.