Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(5) K lékárnickému zboží patří též prostředky desinfekční (proti nákazám) a prostředky insekticidní (proti obtížnému hmyzu), na př. tinktury na parasity zvířat; viz též 6. vysvětlivku k saz. čís. 604. Dále sem patří prostředky deratisační (k hubení krys a myší), na př. strychninový oves, strychninová pšenice, fosforové těsto, přípravky z mořské cibule.

(6) Za lékárnické zboží upravené pro drobný prodej se považuje nejen zboží v balení, v jakém se vydává spotřebiteli, nýbrž i zboží, které je upraveno v hotové dispensační formě, na př ve tvaru tablet, pilulek, tyčinek, čípků, v želatinových tobolkách a j., byť i ve velkém balení.

1. 3. Prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné jsou na př. mořidlo na osivo, prostředky houbomorné, na hubení plevele, proti mšicím, dřepčíkům, pilousům a jinému hmyzu a chorobám ohrožujícím rostlinnou výrobu. Do saz. čís. 630 patří ty z nich, jež se takovými jeví svou povahou, nejsou-li v sazebníku jinde jmenovány ani ve vysvětlivkách k němu do určitého sazebního čísla zařaděny. Sem náležejí též látky, označené pojmenováním, nápisy, štítky, obaly a pod. jako prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné, pokud podle jiné povahy nebo složení nepodléhají vyššímu clu
2. 4. K vatám a obvazům upraveným k léčebným účelům (chirurgickým, lékařským) saz. čís. 630 patří: bavlněná vata chemicky čištěná a odtučněná, pak vata impregnovaná, na př. fenolem, dále jiná rostlinná a umělá vlákna, též t. zv. papírová vata, obdobně upravené; impregnované obvazy, na př. dermatolem, jodoformem, xeroformem, škrobem, želatinou, sádrou; měsíční pásy plněné ssavou hmotou (opasky dovážené případně s těmito pásy se projednávají podle jejich povahy, na př. podle saz. čís. 274); kompresy; třírohé šátky obvazové; katgut, chemicky upravený, sterilisovaný, v lahvích a pod.
3. 5. (1) Suchary, konservy a podobné výrobky s přísadou léčivých látek patří do saz. čís. 630, jestliže se jich nepoužívá současně jako potravin nebo poživatin. Léčivá (medicinální) vína neobsahující více než 22˙5% obj. alkoholu patří do saz. čís. 109; viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 109.

   (2) Podle saz. čís. 130, 132 po příp. 127 (jde-li o přísadu kakaa nebo čokolády) se projednávají výživné přípravky počítaje v to přípravky dietetické, t. j. zboží, jež neslouží výlučně k léčení určitých nemocí, nýbrž obsahuje látky nutné k výživě ve zvláštní koncentraci nebo ve zvlášť vhodné úpravě (na př masové peptony, somatosa, sanatogen, plasmon, nutrosa, roborát, tropon a j.). Viz též 6. odstavec 1. vysvětlivky.

   (3) Medicinální čaje (bylinné a pod.), jež obsahují pravý čaj nebo maté, saz. čís. 3.

   (4) Pastilky vonné (orientální a jiné), saz čís. 633.

   (5) Cigarety a doutníky, označené jako medicinální, jež obsahují tabák, saz. čís. 22.

   (6) Pevné výrobky zřídelné obsahující kuchyňskou sůl, k léčebným a vědeckým účelům, saz. čís. 593.

   (7) Prostředky na barvení a odbarvování vlasů a jiné prostředky krášlicí, saz. čís. 633.

   (8) Bromid methylnatý, chlorid ethylnatý a bromid ethylnatý, upravené v nádobkách k bezprostřednímu použití (na př. k anesthesi ve skleněných tubách s kovovým závěrem, jenž současně slouží jako stříkačka), saz. pol. 620b).

   (9) Formalinové pastilky k výrobě desinfikujících par formaldehydu v lampách k tomu účelu zvlášť sestrojených, saz. pol. 604f).

   (10) O živočišných orgánech čerstvých, též sušených nebo na hrubo drcených, jichž se zpravidla užívá k výrobě organopreparátů, viz vysvětlivky k saz. čís. 87. O syřidle z telecích žaludků viz vysvětlivky k saz. čís. 622.

1. 6. (1) Katgut (t. j. zpravidla střevová vlákna ovčí) k chirurgickým účelům neupravený, saz. pol. 584c).

   (2) Chirurgické hedvábí, též pletené, v přadénkách, na cívkách, kartičkách atd., též v lahvičkách, saz. čís 246.

   (3) Kroužky na kuří oka z plsti, natřené lepidlem, saz. pol. 238b).

   (4) Bavlněná, jutová a podobná vata, česaná do tvaru tabulí, v balících nebo velikých svitcích, pak obvazové látky a konfekcionované obvazové předměty, jež nejsou impregnovány k léčebným účelům, se projednávají bez ohledu na balení podle saz. tř. XXII—XXVI, případně XXXI. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 630.

   (5) Gutaperčové pleny (t. j. jako papír tenká vyválená gutaperča) a makintosh (obvazové látky ze tkanin potažených kaučukem), též upravené, se projednávají jako kaučukové zboží saz. tř. XXX.

   (6) Cestovní lékárničky (domácí lékárničky a pod.), naplněné lékárnickým zbožím, se projednávají jako lékárnické zboží, pokud povaha lékárniček neodůvodňuje, aby byly zařaděny do sazebního čísla s vyšším clem.

Saz. čís. 631.

Octy, tuky a oleje, navoněné.

(1) K navoněným octům, tukům a olejům saz. čís. 631 patří ocet na vykuřování, ocet na čichání, růžový ocet a pod.

(2) Navoněné tuky a oleje saz. čís. 631 jsou základními látkami voňavkářského průmyslu, připravené macerací nebo absorpcí (enfleurage) z květin; vyluhováním alkoholem nabývá se z nich voňavkářských základních trestí. Pro veliký obsah vonných látek nepoužívá se jich jako kosmetických přípravků.

(3) Navoněné tuky (corps durs) nazývají se v obchodě pomádami, kdežto navoněným olejům se dává jméno huiles antiques; poznávají se tím, že i po smíšení s velikým množstvím vůně prostého tuku nebo oleje lze ještě postřehnout jejich silnou vůni.

(4) Sem patří dále, vyjma navoněnou vaselinu a lanolin, všechny hotové výrobky voňavkářského průmyslu, připravené z tuků, olejů a octů, pokud nepatří se zřetelem na svou úpravu nebo obsah alkoholu do saz. čís. 633.

(5) Octy, tuky a oleje, navoněné, s přísadou alkoholu, též ve schránách nad 5 kg, saz. pol. 633b).

Saz. čís. 632.

Alkoholické aromatické tresti.

(1) Za alkoholické aromatické tresti saz. čís. 632 nutno pokládat: ovocné tresti (ovocné ethery, ovocné silice), jimiž se napodobuje přírodní aroma a chuť určitých druhů ovoce a plodů, jakož i nápojů, připravené smíšením různých esterů, silic a jiných podobných látek s alkoholem atd. nebo extrakcí z rostlinných částí, na př. trest’ ananasová, araková, broskvová, cognacová, estragonová, hrušková, jablková, jahodová, malinová, meruňková, rumová, slivovicová, třešňová, třešňovicová, vanilková, višňovicová, vinná vůně (bouquet) a pod., jakož i směsi esterů a alkoholu, obsahující mýdlo, jichž se používá jako prostředků na čištění skvrn a jež se prodávají pod různými fantastickými názvy, a likérové patrony, obsahující alkohol.

(2) Technicky čisté estery a jejich směsi (vyjma ty z nich, jež se projednávají jako náhražky silic podle saz. pol. 155b)), na př. mravenčan ethylnatý (mravenčí ether, rumový ether), máselnan ethylnatý (máselný ether), octan ethylnatý (octový ether), dusitan ethylnatý, dusitan, octan, máselnan, valeran a kaprinan amylnatý a pod., saz. pol. 620b).

(3) O rozlišování alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632, aromatickými látkami poměrně bohatých od lihovin rovněž aromatických, avšak aromatickými látkami chudších (na př. punčovina, cognac, arak, třešňovice atd.), srovnej vysvětlivky u saz. čís. 108.

(4) Alkoholické výtažky (extraits), vůně (esprits) a bukety (bouquets) s vůní květinovou a podobnou (voňavkářské tresti) a lihové roztoky vonných silic a umělých vonných látek, saz. pol. 633b).

Saz. čís. 633.

Zboží voňavkářské (jakož i všechny voňavé látky a směsi označené úpravou, štítky, návody a pod. jako voňavky); kosmetické prostředky.

(1) Sem patří všecky vonné látky a směsi, jež již svou povahou anebo úpravou, štítky, návody k upotřebení a pod. se jeví jako voňavkářské zboží, potom všechny kosmetické a tajné prostředky, t. j. výtažky, oleje, šťávy, vodičky a podobné tekuté nebo pevné látky, označené jako prostředky na barvení vlasů, na krášlení pleti a pod., na př.:

(2) ličidla, též ličidlové lístky, t. j. ličidlo natřené na nějakém podkladu, na př. papíru, tkanině a pod.;

(3) pudry, zásypy včetně zásypů na nohy, pokud jsou označeny jako kosmetické prostředky nebo jsou-li navoněny; jiné s přísadou léčiv nebo označené jako léky, saz. čís. 630;

(4) oleje na vlasy a prostředky na barvení a odbarvování vlasů (na př. zlatá voda, t. j. peroxyd vodíku a pod.); potom prostředky podporující vzrůst vlasů a na odstranění chloupků (depilátory);

(5) pomády a masti, na př. cold-cream, vosková pomáda, navoněná vaselina, boroglycerinový lanolin;

(6) prostředky k holení (mýdlo, krémy a pod.);

(7) zubní pasty (zubní mýdlo), označené i neoznačené, prášky na zuby (na př. navoněná plavená křída), zubní krémy;

(8) všeliká mýdla, jež kromě pouhého označení jako prostředek k pěstění kůže (na mýdle nebo na připojených návěstích) jsou ještě také doporučována jako prostředek působící zlepšení pleti atd. nebo jako prostředek mající jiné specificky kosmetické účinky;

(9) františky a jiná vykuřovadla (na př. vykuřovací pásky, lístky, trest’, uhlí, papír, prášky a pod., vykuřovací líh, potpourri a pod.);

(10) navoněné t. zv. mandlové otruby a podobné přípravky, pak všeliké nenavoněné otruby v obalech pro drobný prodej (v papírových sáčcích, krabičkách atd.), nebo označené jako otruby do koupelí, kosmetikum a pod., saz. pol. 633a);

(11) pastilky vonné (orientální a jiné), vonné pastilky do koupelí, vonné tabletky (amulety), cachous aromatisés, též kuřácké pastilky (připravené z lékořicové šťávy s přísadou vonných látek, obyčejně stříbřené pilulky nebo celtle k zastření nepříjemného zápachu z úst);

(12) holičské kameny obsahující kamenec k desinfekci kůže po holení;

(13) sůl na čichání, t. j. uhličitan amonný navoněný silicemi (někdy i s přísadou alkoholu), pak navoněné soli do koupelí;

(14) terpentinový olej navoněný;

(15) vonné vody, silice, přírodní balzámy a rostlinné šťávy, navoněné octy, tuky a oleje saz. čís. 154, 155, 174 a 631a) i b), jež pojmenováním, úpravou, štítky, návody k upotřebení a pod. se jeví jako zboží voňavkářské, nebo s přísadou alkoholu, saz. pol. 633a) nebo 633b);

(16) alkoholické výtažky, bukety a esprits s květinovou nebo podobnou vůní (voňavkářské tresti), na př.: extraits triples, essbuket (essence de bouquet), fleur ďoranger, šeřík, jasmín, millefleurs, muguet (konvalinka), reseda, spring flowers, violette de Mars, ylang-ylang, potom alkoholické roztoky umělých látek vonných, líh z jehličí (koniferový), savon liquide (t. j. navoněný mýdlový líh), navoněný pevný líh, saz. pol. 633b).

(17) Do saz. čís. 633 nepatří voňavkářské zboží nebo kosmetické prostředky v obalech podléhajících vyššímu clu; takové zboží je podrobeno celní sazbě podle obalů (na př. vonné polštáříky a sachets konfekcionované ze tkanin se projednávají podle saz. čís. 274).

(18) Navoněné kalendáře z papíru, saz třída XXIX.

1. XLVIII. Svíčky, mýdlo a voskové zboží.

   V této třídě jsou zařazeny smolné pochodně (saz. čís. 634), svíčky (saz. čís. 635, 636 a 638), mýdlo (saz. čís. 637) a zboží z tvárného vosku (saz. čís. 639).

   Saz. čís. 634.

   Smolné pochodně.

   Jako smolné pochodně se projednávají i smolné věnce.

   Saz. čís. 635.

   Lojové svíčky.

   Svíčky lojové saz. čís. 635 se liší od jiných svíček jak zevnějším vzhledem a zápachem, tak i balením. Jsou mnohem měkčí, zapáchají zřetelně lojem a jsou na omak mastné. Většinou bývají svými knoty svázány do svazků.

   Saz. čís. 636.

   Svíčky, vyjma lojové a voskové; výrobky výslovně nejmenované z kyseliny stearové, parafinu a z jiných podobných látek, vyjma z tvárného vosku a ceresinu.

   (1) Do saz. čís. 636 patří svíčky z kyseliny stearové a palmitové, parafinu, ozokeritu a ceresinu, též svíčky ze směsí těchto látek. Jestliže takové svíčky obsahují podstatnou přísadu vosku, nutno je právě tak jako svíčky podjímané voskem nebo zdobené voskovými květinami projednávat jako svíčky voskové saz. čís. 638.

   (2) Jsou-li pochybnosti, mají-li se svíčky projednat podle saz. čís. 636 jako vosku prosté či podle saz. čís. 638 jako vosk obsahující, zašle se vzorek k rozboru příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

   (3) K výrobkům výslovně nejmenovaným saz. čís 636 patří otisky, figurky, plody, reliefy a pod. z pevných tuků, kyseliny stearové atd. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 639.

   Saz. čís. 637.

   Mýdlo.

   1. 1. (1) Mýdlem se rozumějí všeobecně soli vyšších mastných kyselin. V obchodě se označují jako mýdla jen alkalické, ve vodě rozpustné soli těchto mastných kyselin Podle saz. čís. 637 se projednávají však i jiné soli vyšších mastných kyselin, jichž se užívá v průmyslu, tak na př. mýdla hlinitá, olovnatá, manganatá atd., pak olej na tureckou červeň a j.

      (2) V obchodě se dělí mýdla na draselná a sodná Mýdla draselná (mýdla mazlavá) jsou měkká, mýdla sodná (mýdla jádrová) pevná.

      (3) Též pryskyřice tvoří s alkaliemi „mýdla“, která se sice nedají vyloučit (vysolit) kuchyňskou solí jako mýdla pravá, avšak při vysolování mýdel, jež neobsahují více pryskyřice než odpovídá 30 až 50 procentům použitého tuku, sráží se veškeré mýdlo a získávají se tak jádrová mýdla pryskyřičná, která se vyznačují silnou a osobitou pryskyřičnou vůní.

      (4) Mnohé tuky dávají mýdla, jichž nelze vysolit a jež proto přicházejí do obchodu nevysolená (klihová, t. j. i s vodou a glycerinem vzniklým při zmýdelnění).

      (5) Surová mýdla (mýdla základní) upravují se různým způsobem (t. j. čistí se, mísí se s jinými látkami, plní se, leští, barví, napouštějí voňavkami a pod.), činí se vhodným zpracováním průsvitnými, lisují se do forem a přitom se opatřují též znaky, kresbami nebo nápisy, krájejí se, hladí, rozmělňují atd. Mívají pak označení: mýdla toaletní, glycerinová, hranolová atd.

   1. 2. (1) Jako mýdlo obyčejné saz. pol. 637a) nutno projednávat:
      1. a) Obyčejné pevné mýdlo v tyčkách, hranolech (též v hranolech s vlisovaným rozdělením, t j. tak lisované, že jest možno rozdělit je na kusy), v kostkách, špalcích, nezpůsobilých k bezprostřednímu upotřebení k toaletním účelům, potom obyčejné mýdlo v prášku (mýdlový prášek, prací prášek), též s přísadou sody, vodního skla a pod.;
      2. b) zelené, hnědé, černé a jiné mazlavé mýdlo, jakož i oleje nebo tekuté tuky, které byly alkaliemi nebo čpavkem upraveny v prací prostředky (na př. olej pro alizarin a pro ponceaux pro barvířství na červeno);
      3. c) olej na tureckou červeň, t. j. přípravky vyrobené z mastných olejů (oleje skočcového, olivového a pod.) sehnanou kyselinou sírovou, které obsahují buď volnou kyselinu sulforicinolejovou nebo sulfoolejovou nebo soli těchto kyselin, bylo-li na ně působeno čpavkem, sodným louhem atd. Třepáme-li olej na tureckou červeň ve zkumavce s destilovanou vodou, utvoří se průsvitná nebo mléčná kapalina (na rozdíl od mastných olejů, oleinu, atd., které s vodou neemulgují);
      4. d) prostředky na plnění mýdla a prostředky k praní z mýdla a kromě toho z tuku, vodního skla a pod.; emulse tukové pro továrny na chromovou kůži, které se dovážejí pod názvem degras čili tukové emulse na vyčiňování kůže, jež jsou z amonného mýdla a na rozdíl od pravého degras saz. čís. 97 se rozpouštějí téměř úplně ve vodě, jakož i špikové oleje obsahující mýdlo, bez přísady minerálních olejů;
      5. e) jinde výslovně nejmenované soli kyselin mastných, pryskyřičných a podobných, na př. pryskyřičnan (resinát) vápenatý, pryskyřičnan manganatý, linolean olovnatý a olejan (oleát) manganu (sikativy k přípravě pokostů), potom mýdlo hlinité.

      (2) Obyčejné mýdlo, navoněné nebo dovážené v kartonech, malých plechových krabičkách, kelímcích, hedvábném papíru atd., patří do saz. pol. 637b).

      (3) Mýdlo obyčejné s přísadou minerálního oleje, viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.

   1. 3. (1) Za jemné mýdlo saz pol. 637b) budiž pokládáno každé mýdlo tvářené jinak, než jak je uvedeno ve vysvětlivce 2a, t. j. pevné mýdlo lité nebo lisované do tvaru tabulek, listů (mýdlové listy) oválů, koulí, plodů atd., jakož i práškovité nebo tekuté mýdlo a mýdlová pasta v nádobách sloužících k bezprostřední potřebě (krabicích, lahvích, pouzdrech, miskách, kelímcích a pod.), jakož i všechna mýdla zabalená v kartonech, hedvábném papíře atd., též nenavoněná, a všechna mýdla navoněná.

      (2) Navoněným mýdlem se rozumí každé mýdlo, kterému bylo přidáno vonných látek (k nimž v tomto případě se počítá i nitrobenzen), i když se dováží ještě netvářené a neadjustované, pouze v nakrájených deskách, hranolech nebo špalcích, v prášku nebo tekuté.

      (3) Sem patří všechna mýdla opatřená návody k upotřebení, štítky a pod., potom pískové a cídicí mýdlo (mýdla s mletou pemzou nebo pískem, sloužící k drhnutí kovových předmětů atd.), jakož i cídicí pasty a prostředky k čištění, obsahující mýdlo, které přicházejí do obchodu v tabulkách, v plechových nebo skleněných lahvičkách či v krabičkách pod různými jmény, jako albinit, geolin a pod., a jsou vyrobeny většinou z mýdel amonných s jinými přísadami, jako hlínou, mastkovým práškem a pod.

   1. 4. (1) Mýdla, neobsahující více než 5% váh. alkoholu, nutno projednat vždy podle jejich povahy buď jako mýdlo obyčejné saz. pol. 637a) nebo jako mýdlo jemné saz. pol. 637b). Jestliže obsah alkoholu přesahuje 5%-váh. (jako na př. u pevného lihu, t. j. mýdla, obsahujícího až na 90 procent alkoholu), nutno příslušné zboží projednat podle saz. pol. 108b), po příp., bylo-li by navoněno, podle saz. pol. 633b).

      (2) Mýdla, krémy a pasty na čištění zubů, jakož i mýdla, krémy a pod. na holení, saz. čís. 633.

      (3) Mýdla medicinální, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 630.

      (4) O rozlišování jemných mýdel od prostředků kosmetických viz vysvětlivky k saz. čís. 633.

      (5) Mýdlo jemné s minerálním olejem (na př. prostředky na čištění skvrn), saz. pol. 637b) (viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178).

      (6) Mýdla na barvení, saz. čís. 627.

   Saz. čís. 638.

   Voskové svíčky, voskové pochodně, voskové sloupky, noční knůtky, zapalovací svíčičky.

   (1) O svíčkách viz vysvětlivky k saz. čís. 635 a 636.

   (2) K voskovým svíčkám saz. čís. 638 patří též voskovice vyzdobené malovanými nebo tvářenými květinami.

   (3) Voskové pochodně mají jeden nebo více knotů, též hrubě spletených, napuštěných svíčkovou hmotou (t. j. voskem s parafinem, ceresinem atd.)

   (4) K voskovým sloupkům se počítají všechny výrobky, mající tvar obyčejného voskového sloupku, při čemž je jedno, z jaké hmoty je povlak knotu.

   (5) Noční knůtky jsou krátké kusy knotu, napuštěné voskem, kyselinou stearovou, lojem a pod.; bývají též spojeny s plováčky z korku, tuhého papíru nebo jiných hmot nebo bývají k nim takové plováčky zvlášť přidány. Jako noční knůtky se projednává i svíčková hmota, nalitá do malých plechových nádobek (mističek) se zasazeným knotem.

   (6) Zapalovací svíčičky (voskové zápalky) jsou třecí rozžehací svíčky z bavlněných knotů nebo nití, povlečených kyselinou stearovou, voskem nebo ceresinem.

   Saz. čís. 639.

   Zboží z tvárného vosku nebo z ceresinu.

   (1) K saz. čís. 639 patří lité nebo tvářené zboží, jako vosková poprsí, květiny, figury, plody, hlavy k loutkám a průsvitné obrazy, z bílého nebo barevného připraveného vosku (též ceresinu), duté nebo s jádry, potom takovéto zboží tvářené z jiných hmot (na př. z papíroviny) povlečené voskem nebo ceresinem.

   (2) Umělé včelí plástve (buňkovitě lisované základy pláství z vosku, t. zv. mezistěny), saz. pol. 81b).

   (3) Papírové květiny, povoskované, s prašníky z textilních vláken, saz. čís. 261.

   (4) Škrabošky (masky) papírové, povlečené voskem, saz. čís. 299.

1. XLIX. Zápalné zboží.

   Saz. čís. 640.

   Zápalné zboží obyčejné, a to: zápalky, sirné niti, třecí fidibus; zápalná hubka přírodní, mořená; zápalná hubka umělá; troud (přírodní i umělý); troudový papír.

   (1) Jako zápalky saz. čís. 640 se projednávají jen obyčejné zápalky, t. j. tyčinky ze dřeva, papíru a pod., opatřené zápalnou hmotou, která se vznítí třením (někdy jen o určité hmoty).

   (2) Voskové zápalky, saz. čís. 638.

   (3) Bengálské zápalky a zápalky do větru, saz čís. 641.

   (4) Jako sirné niti se projednávají též sirné knoty, t. j. proužky papíru nebo tkanin, na nichž je nanesena síra.

   (5) Do saz. čís. 640 patří též umělé podpalovače, t. j. podpalky všech druhů, jako na př tabulky, kostky a brikety vyrobené ze směsi pilin nebo rašeliny s dehtem, smolou nebo minerálním olejem, pak trhací uhlí na sklo (tyčinky tvářené z dřevěného uhlí, ledku a pojidla) a papírové pochvy, plněné směsí práškovité síry, dřevěných pilin a ledku, sloužící k hubení myší.

   (6) Zápalná hubka přírodní, mořená i umělá (papírová hubka a pod.), patří rovněž do saz. čís. 640; klobouky (též přilbice) ze zápalné hubky, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 267—269; jiné zboží z hubky zápalné, saz. pol. 361a); hubka zápalná přírodní, surová, saz. čís. 62.

   (7) Rozžehadla z pryskyřičného mýdla a minerálního oleje (t. zv. pevný minerální olej), viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.

   Saz. čís. 641.

   Zboží ohňostrojné.

   (1) Do saz. čís. 641 patří na př. všeliké ohňostroje, t. j. prskavky, slunce, žabky, dělové rány, bengálská světla, svítící koule a pod., zinkové pochodně (lepenkové pochvy opatřené zápalnou látkou a naplněné stružinami nebo pilinami kovového zinku), bengálské zápalky a zápalky do větru, bleskové světlo ( z hořčíkového prášku s chlorečnanem draselným nebo s dusičnanem draselným nebo s burelem či s jiným okysličovadlem), též upravené v malých plechovkách, opatřených nálepkou, dále nassávací náložky pro tekutý kyslík k účelům trhacím (papírové pochvy naplněné dřevěným uhlím, sazemi nebo jinou porovitou hmotou, t. zv. ssavinou), opatřené dutinkou (nádobkou) s výbušnou hmotou (iniciátorem), jakož i jemný prášek hořčíku.

   (2) Práškovitý hliník, saz. čís. 513.

   Saz. čís. 642.

   Doutnáky, žápalnice a bleskovice.

   (1) Do saz. čís. 642 patří doutnáky, t. j. impregnované provazce, které zapáleny doutnají a slouží k zažehování zápalnic, zápalnice, bleskovice (mžikové zápalnice) a detonační zápalnice, t. j. šňůry nebo trubky, obsahující černý prach či kteroukoli jinou výbušnou látku, které slouží k roznětu rozbušek nebo trhacích náloží (dynamitu a pod.) a liší se od doutnáků tím, že zapálením hoří nebo explodují se značnou rychlostí.

   (2) Sem patří též proužky nebo lístky papírové, bavlněné a pod. se zápalnou nebo třaskavou hmotou, nanesenou na ně v mezerách (jako bradavky) pro kapesní zapalovadla, pro důlní lampy, pro dětské pistole a pod.

   Saz. čís. 643.

   Dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, prázdné, neplněné.

   Do saz. čís. 643 patří dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, neobsahující výbušné náplně ani náplně prachu ani střely nebo broků; jsou zhotoveny z kovu nebo z papíru (případně z kovu s papírovým nástavkem).

   Saz. čís. 644.

   Nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky, rozněcovače.

   (1) Do saz. čís. 644 patří nábojnice, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí, nábojky, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí a náplní prachu, jež je zpravidla uzavřena zátkou, bez střely (broků), jakož i náboje, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí, zpravidla dále ještě s náplní prachu, avšak vždy se střelou nebo broky. Nábojnice, nábojky a náboje patří do saz. čís. 644, ať mají roznětku vsazenu do dna dutinek nebo třaskavou slož vetřenu nebo vlisovánu do dna a okraje dna dutinek. Roznětky a rozbušky se zápalnou složí jsou kovové dutinky plněné třaskavou složí buď samotnou nebo v kombinaci s jinou výbušnou látkou, používané k roznětu prachových náplní (k vypalování ran ze střelných zbraní) a trhacích náloží.

   (2) Do saz. čís. 644 patří dále třaskavky, t. j. pouzdra nebo dutinky plněné třaskavou složí, jejíž explose má dát výstrahu (na př. vlakvedoucím a pod.), třaskače či detonátory (roznětky nebo rozbušky, sloužící jako pomůcky k okamžitému zavedení explose střelných nebo trhacích náplní) a konečně rozněcovače, t. j. zařízení sloužící k roznětu rozbušek nebo trhacích náloží, jež se uvádějí v činnost buď elektricky (elektrické rozněcovače) roznětným vedením (drátem) bez ohledu na jeho délku, nebo mechanicky (na př. trhnutím provazce, jenž je upevněn na háčku rozněcovače), po případě též zažehnutím zápalnice. Rozněcovače patří sem i tenkrát, nejsou-li opatřeny rozbuškou. Jako rozněcovače se projednávají též zápalné pilulky pro elektrické rozněcovače.

   Saz. čís. 645.

   Střeliviny (pro střelné zbraně); trhaviny ze součástek černého prachu (ledku, síry a uhlí).

   (1) Do saz. čís. 645 patří střeliviny, t. j. černý střelný prach, bezdýmný prach a všechny výbušiny způsobilé pro střelné zbraně, dále trhaviny ze složek černého střelného prachu (ledku, síry a uhlí).

   (2) Sem patří též torpeda opatřená zapalovačem, ať plněná vlastní trhací náloží nebo bez ní.

   Saz. čís. 646.

   Výbušiny (třaskaviny a trhaviny) nejmenované v saz. čís. 645.

   (1) Do saz. čís. 646 patří nitrocelulosa všech druhů (kolodiová bavlna či dinitrocelulosa, střelná bavlna či trinitrocelulosa či pyroxylin a pod.), nitroglycerin, nitrované sloučeniny řady alifatické a aromatické, pokud samy o sobě jsou výbušinamí (na př. trinitrofenol, trinitrotoluen, nitroaminy), jakož i zboží z těchto látek (dynamity, třaskavé fidibusy a pod.). Nitrované sloučeniny uvedených druhů přicházejí do obchodu pod různými jmény, tak na př. kyselina pikrová, ekrasit, melinit, lyddit, pertit, pikrinit (látky obsahující v podstatě trinitrofenol), trotyl, tritol (látky obsahující trinitrotoluen), tetryl (tetranitromethylanilin) a pod.

   (2) Do saz. čís. 646 patří dále t. zv. bezpečnostní trhaviny, t. j. všechny trhaviny obsahující dusičnan sodný, draselný, amonný, barnatý nebo olovnatý, někdy též s přísadou šťavelanu amonného a pod., a vyznačující se menší citlivostí vůči nárazu a pod. Jsou to na př. amonál, cheddit, permonit, alkasit, různé amonity (dahmenit, bellit, roburit, westfalit, brokkit, dynamon, kolínsko-rottweilerský bezpečnostní prach, negropowder, rhexit), dále želatinové karbonity (grisoutit, nobelit, phoenix, donarit, methanit a pod.), pak trhaviny obsahující chlorečnany, chloristany a peroxydy, a konečně iniciální třaskaviny (výbušné azidy na př. olovnatá nebo stříbrná sůl kyseliny dusíkovodíkové a pod., fulmináty, na př. třaskavá rtuť, třaskavé stříbro a pod., dále nitrobenzendiazoperchlorát a j.).

1. L. Díla literární a umělecká.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě L.

   Do saz. třídy L. patří knihy, tiskoviny a pod. beletristického, literárního, vědeckého nebo vzdělávacího obsahu, mapy, hudebniny, popsaný papír, malby na plátně, papíře, dřevě, kovu nebo kameni, kresby, jakož i jejich umělecké reprodukce, desky pro tisk uměleckých obrazů, dále díla sochařská umělecky provedená.

   Jiné knihy, tiskoviny atd. a obrazy patří do saz. třídy XXIX, desky pro tisk obrazů po živnostensku, štočky, jakož i jiná díla sochařská se projednávají podle povahy hmoty.

   Saz. čís. 647.

   Knihy, tiskoviny, též kalendáře s literární přílohou, časopisy, mapy, hudebniny, popsaný papír, spisy a rukopisy.

   (1) Jako knihy, tiskoviny, kalendáře, časopisy (odborné časopisy a měsíčníky, deníky, módní časopisy a pod.) saz. čís. 647 se projednávají jen tiskařské výrobky obsahu literárního, ať vědeckého nebo beletristického, jakož i knihy pro slepce s písmeny vypoukle lisovanými nebo tečkovaně vybodanými. Časopisy jsou tiskařské výrobky uvedeného obsahu, jež vycházejí periodicky, t. j. aspoň 4krát do roka, v nichž je uvedena redakce (vydavatel), vyznačeno předplatné nebo cena jednotlivého čísla a označeny stránky.

   (2) Knihy a tiskoviny obsahu obchodního, seznamy knih a katalogy, knižní prospekty, jakož i všeliký papír svázaný jako knihy nebo též jen sešitý na knihy snímací, zápisní, kreslicí atd. se projednávají podle saz. třídy XXIX.

   (3) Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 298.

   (4) Knihy, kalendáře atd. s literárními přílohami, s několika prázdnými listy nebo s oznámeními (anoncemi) a pod. patří do saz. čís. 647; avšak knihy atd., jichž možno upotřebit pro větší počet prázdných listů jako knih obchodních, zápisníků nebo deníků, se projednávají podle saz. čís. 300.

   (5) Na prospekty vložené do knih, časopisů a pod., jakož i na vlepené korespondenční lístky (vztahující se na předplatné atd.), se nehledí.

   (6) Noviny a měsíčníky se projednávají podle saz. čís. 647 beze cla, i když obsahují oznámení.

   (7) Spony, kování a pod., ozdoby ze železa nebo z obecných kovů (nikoli však zlacené nebo stříbřené), jakož i hřbety a rohy z kůže nebo z tkanin zůstávají u vázaných knih bez povšimnutí; rovněž tak nemá u takových knih na zařadění vliv zlatý (stříbrný) tisk nebo zlatá (stříbrná) ořízka.

   (8) Při projednávání knih se nepřihlíží ke kartonům ze surové lepenky, též s bavlněnými nebo lněnými proužky, nalepenými na okrajích (hranách), jež se dovážejí současně s knihami a chrání je jen za dopravy.

   (9) Do saz. čís. 647 patří také knihy modlitební, mešní (misály) a pod., i když jsou do nich vevázány hedvábné stužky, určené pouze k označení míst v knize; mapy (zeměpisné, námořní, geologické a jiné), též vázané v papíře nebo lepence nebo napjaté na plátně, papíře nebo na jiných látkách, též s lištami a pod., jakož i plastické (vypouklé) mapy; hudebniny tištěné nebo psané, též vázané v papíře nebo lepence; rukopisy (manuskripty) na papíře nebo pergamenu; památníky (alba) s popsanými listy, též vázané v papíře nebo lepence; cenné papíry (vyhotovené akcie, státní papíry, směnky a pod.); papírové peníze atd.; poštovní známky (orazítkované i neorazítkované), též vlepené v upotřebených sešitech (alba s poštovními známkami, saz. čís. 300). Do tohoto saz. čísla patří také průtiskem předkreslené podložky z papíru k výrobě výšivek, též výšivek s vystřihováním, nášivek ze stužek a podobných prací, jež se zpravidla dovážejí současně s potřebnými vyšívacími hmotami.

   (10) Dopisní obálky s adresou, saz. čís. 300.

   (11) Tiskoviny a tiskopisy, jako na př. upozornění (oznámení), stvrzenky, oběžníky, programy, ceníky, jídelní lístky atd., saz. čís. 298.

   (12) Globusy, saz. čís. 574.

   (13) Plastické plány (modely) podle povahy hmoty.

   (14) Mapy železniční, paroplavební atd., k propagačním účelům, saz. čís. 298.

   (15) Kalendáře tvaru knihy bez literárních příloh nebo jen s tak nepatrnou literární přílohou, že kalendarium tvoří hlavní část, saz. čís. 300.

   (16) Kalendáře útržkové, miniaturní, posunovací, zápiskové, kapesní, nástěnné nebo tabulkové a pod., saz. čís. 300.

   (17) Notové podkládací listy pro hudební nástroje, saz. čís. 300.

   (18) Prospekty, oznámení a podobné papíry reklamní, katalogy, ceníky a pod., saz. čís. 298.

   Saz. čís. 648.

   Mědirytiny a ocelorytiny, kamenotisky, dřevorytiny, umělecké barvotisky a podobné výrobky, mimo hromadné výrobky obrázkového tisku patřící do saz. čís. 299; fotografie.

   (1) Sem patří, vyjma hromadné výrobky obrázkového tisku a obrázkový papír, všechny umělecké grafické výrobky tiskařské na papíře nebo na plátně, u kterých vyobrazení je hlavním a jediným jejich účelem a u nichž je vyjádřen umělecký ráz jak předmětem, tak i způsobem provedení.

   (2) Pro bezcelné projednání obrazů saz. čís. 648 je rozhodujícím vždy umělecký ráz. Umělecké obrazy se balí vzhledem k vyšší ceně pečlivěji a zřídka se dováží současně větší počet jedné a téže reprodukce; umělecké obrazy mívají také zpravidla široký prázdný okraj a bývají opatřeny podpisem (značkou) umělce, kdežto hromadné výrobky nebývají obyčejně nikdy tak pečlivě provedeny a také se zhotovují většinou na méně cenném materiálu.

   (3) Za umělecké tisky, jež jsou beze cla, se považují hlavně:

   (4) Mědirytiny (rytiny jehlou nebo rydlem, zvláště též rytiny Herkomerovy, způsobem křídovým, ruletovým), lepty (provedené též způsobem zvaným akvatinta, vernis mou, monotypy); všechny jednobarevné nebo vícebarevné, též provedené vzájemným kombinováním vyjmenovaných reprodučních způsobů; tisky provedené jinými reprodukčními způsoby jen potud, pokud není pochybnosti o jejich uměleckém rázu.

   (5) V pochybných případech se smějí obrazy, pokud je v jedné zásilce více než 14 kusů jednoho a téhož předmětu, projednat jen tenkrát podle saz. čís. 648, je-li jejich umělecký ráz výslovně uznán rozhodnutím nebo výkladem o sazební příslušnosti.

   (6) Do saz. čís. 648 patří dále fotografie (obrázky bromostříbrné, platinové atd.), též barevné nebo na plátně (linografie) i fotografické zvětšeniny podobizen, jestliže to nejsou hromadné výrobky zhotovené rychlosnímacím fotografickým strojem. V pochybných případech, dovážejí-li se ve větším počtu (více než 25 kusů), nutno odborným dobrozdáním nebo jinak prokázat, že nejsou zhotoveny rychlosnímacím fotografickým strojem. Za fotografické zvětšeniny podobizen saz. pol. 648a) se považuji fotografické zvětšeniny, jejichž každá strana nebo nejmenší průměr obrazové plochy uvnitř paspartu nebo uvnitř rámu měří nejméně 18 cm. Fotografické zvětšeniny podobizen pouze na paspartu se nepovažují za zarámované.

   (7) Stereoskopické obrázky, zhotovené fotograficky, se projednávají jako fotografie.

   (8) Obrazy a fotografie saz. pol. 648b) jsou i tenkrát beze cla, jsou-li malovány (kolorovány), lakovány, opatřeny tištěným textem, též jsou-li připevněny na papíře, lepence, plátně a pod., nebo jsou-li napjaty na slepých rámech, ale bez zlaté ořízky, bez zlatých, stříbrných, bronzových, lisovaných nebo prorážených okras, bez rámů a nejsou-li dále zpracovány, t. j. nejsou-li vyzdobeny rámovými obrubami (kartonážnickou prací) a pod.

   (9) Předměty, u kterých obrazy a malby na nich se vyskytující lze považovat pouze za výzdobu nebo za věc vedlejší a které tudíž neslouží výlučně za obrazy, nýbrž zřejmě k obyčejným potřebám, nelze projednávat beze cla jako obrazy. Sem patří na př. malované čalouny, rolety, pokrývky, dopisní papíry, podnosy a pod., jež se projednávají podle povahy hmoty.

   (10) Vázané obrazy a fotografie (díla obrazová, alba obrazová), jež skutečně slouží nějakému odvětví uměleckému nebo vědeckému, na př. reprodukce galerií (obrazáren), architektonických děl atd., se projednávají podle saz. čís. 648; přitom nutno se řídit ustanoveními uvedenými pro knihy u saz. čís. 647. Alba měst, krajin, upomínková alba atd. nemají nároku na bezcelné projednání.

   (11) Obrazy a fotografie, jen zasklené nebo v rámových obrubách z papíru nebo lepenky (paspartech), i když jsou určeny za přílohy k časopisům atd., saz. čís. 300; zarámované, podle povahy rámů; v paspartech a zarámované, jako složené zboží podle součásti podléhající vyššímu clu.

   (12) Obrazová díla, obrazová alba z obrazů saz. čís. 299, jakož i takové obrazy zasklené, v rámech a pod. patří do saz. čís. 299, pokud nejsou spojeny s hmotami velmi jemnými; rovněž tak obrázkové knihy pro děti z papíru a z lepenky, též s obrázky na bavlněné látce nebo na plátně.

   (13) Obrázky rozkládací nebo skládací, nalepené a vystříhané figury, i t. zv. obrázky tahací (t. j. obrazy na papíře s jednotlivými figurami tak zařízenými, že se tahem za drát, niti nebo proužek lepenky pohybují), chromolitografické atd. reliefové obrázky (na př. ovoce a zvířata), vyobrazení ptáků atd. s nalepeným peřím a částkami rostlin, jakož i veškeré obrázky na papíře bez uměleckého rázu, saz. čís. 299.

   (14) Obrázky na klihovatině, tištěné, malované, lisované atd., saz. čís. 610.

   (15) Obrazy z porcelánového biskvitu (t. zv. litofanie čili obrazy diafanové) se projednávají jako porcelán; na tkaninách tištěné nebo malované (vyjma malby, barvotisky a obrázkové knihy pro děti na bavlně nebo plátně), jako příslušné potištěné zboží tkané; na jiných hmotách tištěné, malované, litografované, fotografované atd., na př. na nádobách, nádobí, víčkách, hlavičkách dýmek, táccích, tabulkách a destičkách k brožím a jiným ozdobám, na stínidlech, stolních deskách, vlysech a pod. z papírové hmoty, slonoviny, dřeva, kaučuku, kůže, voskovaného plátna, skla, kamene, hlíny, kameniny, porcelánu nebo z kovů, jako zboží z těchto hmot; obrazy složené z různých hmot (obrazy mosaikové ze dřeva, kostí, lastur, skla, kamene, hlíny, kovů a pod.), jakož i obrazy spojené s jinými výrobky, na př. s hodinami (obrazové hodiny), obrazy vypravené hracími strojky nebo jinými mechanickými přídatky, oltáře s obrazy a pod., projednávají se však podle ustanovení o složeném zboží.

   (16) Předlohy pro účely živnostenské a vyučovací jsou beze cla, při čemž je jedno, dovážejí-li se v obyčejných deskách saz. pol. 300a) nebo b) nebo v podobě knih (opatřených též obyčejnými vazbami) nebo v sešitech vydávaných v pravidelných lhůtách.

   (17) Grafická znázornění pro účely vyučovací, t. j. obrázkové tabulky, jichž se používá jako učebných pomůcek, jsou beze cla tenkrát, jsou-li schváleny příslušným školním úřadem za učebné pomůcky a dovážejí-li se v malém množství (není-li v zásilce více než 12 kusů téhož předmětu).

   (18) Vzorníky průmyslových výrobků s vyobrazeními (zhotovenými světlotiskem nebo jiným způsobem), saz. čís. 298, po příp. 299.

   (19) Plakáty, saz. čís. 298.

   (20) Stereoskopické obrázky, vyříznuté, transparentní (průsvitné), v papírových rámcích, saz. čís. 299.

   (21) Předlohy (k psaní, kreslení, vyšívání, předlohy na iniciálky atd.), litografované, ryté atd., též s potřebnými prázdnými místy pro psaní nebo kreslení, pak módní obrázky, saz. čís. 299.

   (22) O bezcelném projednávání ilustrací k dílům vědeckým a vyučovacím vydávaným v Československu viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 299.

   Saz. čís. 649.

   Malby na plátně, papíře, dřevě, obecných kovech nebo kameni; kresby na papíře.

   1. 1. Jako malby se posuzují všeobecně ruční malby, provedené olejovými a podobnými barvami na plátně, malířské lepence, dřevě, na obecných kovech nebo kameni, dále akvarely (obrazy provedené vodovými barvami) a kresby tužkou, perem, uhlem nebo křídami, též pastely, provedené na papíře nebo lepence. Jediným účelem všech těchto prací je vyobrazení.
   2. 2. (1) O zarámovaných malbách a kresbách viz 2 poznámku za saz. čís. 651.

      (2) Má-li se projednat ve smyslu této poznámky polovice celkové váhy maleb na plátně, dřevě, obecných kovech nebo kameni podle povahy rámu, může se povolit z hrubé váhy, připadající na rámy, tárová srážka stanovená pro zboží, k němuž rámy patří.

      (3) Malby na papíře a kresby na papíře, zasklené, na paspartu, s rámcovými obrubami nebo v rámech a pod. se projednávají jako stejně upravené obrazy saz. čís. 648.

      (4) Jako kresby saz. čís. 649 se projednávají: vzorkové kresby pro tkalcovny, tiskárny (původní ruční kresby); plány a výkresy geometrické a architektonické na papíře nebo kopírovacím (pausovacím) plátně, nikoli však litografované, ryté nebo jinak mechanicky nebo chemicky rozmnožené (viz níže odst. 7); výkresy od ruky kreslené na papíře; náčrtky a návrhy (ruční kresby) pro kostymy, divadelní dekorace atd.

      (5) Divadelní dekorace (kulisy, závěsy a pod., malované na tkaninách, lepence a papíře, též taková pozadí pro fotografy, malované divadelní opony atd.), také na dřevěných tyčích nebo na slepých rámech, projednávají se podle tohoto saz. čísla.

      (6) Malby na hedvábí nebo na jiných tkaninách, jakož i fotografická pozadí na tkaninách, jednobarevná, hladká nebo půdovaná nebo pouze stínovaná, se projednávají jako potištěné nebo barvené zboží tkané; malby (také fotografická pozadí) na jiných hmotách než těch, jež jsou uvedeny v saz. čís. 649, podle povahy hmoty.

      (7) Plány a pod., litografované, ryté atd., saz. čís. 299.

      (8) Terče dřevěné, malované, pro střelnice, saz čís. 359.

   Saz. čís. 650.

   Desky z obecných kovů, kamene nebo dřeva pro tisk obrazů.

   (1) Desky pro tisk obrazů (dřevorytů [dřevěné desky], mědirytin, ocelorytin, desky pro tisk not) jsou dřevěné špalky řezané, též jen tak upravené, že mají obraz, který se má vyřezat, pouze nakreslený nebo nafotografovaný, nebo jsou to kovové desky ryté nebo leptané, též galvanoplasticky povlečené tenkou vrstvou železa nebo jsou to konečně litografické kameny s kresbami, rytinami (též s písmem nebo s notami), pro tisk uměleckých věcí.

   (2) Skleněné matrice s negativními obrazy, dovážené k rozmnožování fotograficky nebo světlotiskem, se projednávají beze cla jako desky pro tisk obrazů saz. čís. 650.

   (3) Lité otisky, štočky desek pro tisk obrazů, z olova a dřeva s měděným povlakem galvanicky utvořeným nebo z jiných obecných kovů, jakož i takové lité otisky pro tisk oznámení, vinět atd. (t. j. štočky s vyobrazeními, figurami atd., také s písmem) z liteřiny neb z jiných obecných kovů, též galvanicky poměděné nebo spojené se dřevem, projednávají se jako kovové zboží podle svého opracování.

   (4) Štočky, reprodukce desek pro tisk obrazů, zhotovené galvanoplasticky z mědi, podlité olovem, též montované na dřevě, projednávají se podle saz. pol. 517a); jsou-li poniklovány nebo jinak jemně opracovány, podle saz. pol. 517b).

   (5) Kameny pro tisk obrazů se vzorky k potiskování tkaného zboží, saz. čís. 402.

   (6) Formy tiskací (dřevěné štočky s kovovými hroty) a pod., saz. třída XXXIX.

   (7) Tiskací desky, písmo tiskařské, stereotypové desky z liteřiny, saz. čís. 506; tiskací modely k potiskování papírových čalounů, malířských patron, tkanin a pod., jakož i tiskací štočky k předtisku pro vyšívání atd., řezané ve dřevě, saz. čís. 359.

   (8) Knihařské průbojnice (ryté původní desky k lisování ornamentů, okrajových ozdob a pod. na deskách knih, blahopřejných lístcích a k podobným pracím raženým) z obecných kovů, saz. pol. 517b).

   (9) Tiskací desky (hektografy, snímací desky) ze směsi klihu, melasy, sádry atd. (též ve skřínkách z obyčejného dřeva), saz. čís. 610.

   (10) Skleněné desky (skleněné tabule) s fotografickými positivy, t. zv. diapositivy, saz. čís. 377.

   (11) Matrice mincovní (razidla) z oceli, ryté nebo leštěné, saz. čís. 460.

   (12) Matrice písmolijecké a galvanoplastické z mědi, saz. čís. 516, 517.

   Saz. čís. 651.

   Sochy, též poprsí, sochy zvířat a reliefy, z kamene, těžší než 5 kg; sochy, poprsí, sochy zvířat, z kovu nebo ze dřeva, avšak aspoň v přirozené velikosti.

   1. 1. (1) Sochy, poprsí, sochy zvířat, jakož i reliefy z kamene jsou beze cla, váží-li bez podstavce více než 5 kg. Takové sochy atd. zůstávají zařaděny do saz. čís. 651 i tenkrát, jsou-li opatřeny podružným kovovým čepem, ložiskem nebo jinými kovovými vlitky, jež slouží jen ke spojení jednotlivých částí; spojení se železem a dřevem, bez laku a politury, zůstává bez povšimnutí.

      (2) Sochy, poprsí atd. z kamene, těžší než 5 kg, spojené s jinými obyčejnými hmotami, než jaké byly shora uvedeny, saz. pol. 409a).

      (3) Díla z kamene pouze zhruba opracovaná, t. zv vytečkovaná (vyžadující ještě dalšího uměleckého opracování), se projednávají podle povahy hmoty právě tak jako sloupy, desky podkládací atd., dovážené současně s bezcelnými sochami a pod.

      (4) Sochy, poprsí atd. a jiné plastické výrobky z kamene, vážící nejvýše 5 kg, také spojené s obyčejnými hmotami, saz. čís. 408.

   1. 2. (1) Za sochy, poprsí a sochy zvířat, z kovu, saz. čís. 651, se uznávají takové výrobky, jimž se dostalo skutečné umělecké ceny ciselováním, rytím atd., jež nelze pokládat za tovární zboží a jež jsou provedeny nejméně v přirozené velikosti. Sochy ze sádry s galvanoplastickými kovovými povlaky, mající tyto vlastnosti, patří rovněž do saz. čís. 651.

      (2) Sochy, poprsí atd., jež se jeví jako hrubé, dále neopracované odlitky nebo jako tovární zboží anebo jež jsou provedeny v menší než přirozené velikosti, se projednávají podle povahy hmoty. Stejně se projednávají sochy ze sádry s galvanoplastickými kovovými povlaky (na př. rozmnožené původní modely, na nichž má galvanický povlak především ten účel, aby vzdorovaly účinkům, počasí), jež jsou továrním zbožím.

   1. 3. Dřevěné sochy, poprsí atd., pouze zhruba opracované nebo jen zhruba vyřezávané, jakož i výrobky toho druhu v menší než přirozené velikosti, dále figury pro výkladní skříně, manekýny (modely pro malíře) patří do saz. třídy XXXIV.
   2. 4. (1) Sochy, poprsí, sochy zvířat, ze dřeva, saz. čís. 651, mohou být natřeny, pomalovány, bronzovány, zlaceny, stříbřeny atd., též lakovány, nesmějí však mít podstatného spojení s jinými hmotami

      (2) Sochy, poprsí atd., z jantaru, gagatu, slonoviny, perleti, želvoviny, mořské pěny, kosti, rohu, celuloidu a podobných umělých surovin řezbářských, saz. čís. 361.

      (3) Kamenořezby z drahokamů a polodrahokamů, saz. třída XLIII; sochy ze sádry, saz. třída XXXVI.

1. LI. Odpadky.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: Odpadky k hnojení atd. (saz. čís. 652), rostlinné odpadky ke krmení (saz. čís. 653), mláto, matoliny, vinné droždí (saz. čís. 654—655), odpadky z výroby skla, odpadky hub mycích a koňských, jakož i kůže na klih (saz. čís. 656), odpadky k výrobě papíru (saz. čís. 657).

   Saz. čís. 652.

   Hnojivo živočišné i jiné, též umělá hnojiva jinde nezařaděná; popel dřevěný a uhelný; kosti; popel z kostí; využité uhlí kostní upotřebitelné pouze k hnojení; moučka kostní; struska Thomasova a jiné strusky, též mleté; odštěpky z rohů a paznehtů; krev tekutá i vyschlá; zvířecí šlachy; masné odpadky k hnojení; zbytky při výrobě žluté krevní soli; voda amoniaková (voda plynárenská) nenasycená.

   1. 1. (1) K hnojivům živočišným a jiným patří: mrva chlévská, smetí, poudrette, vápno klihárenské, rybí guano, koncentrovaná mrva dobytčí, moučka ze zdechlin, zkompostovaní chrousti a jiný hmyz, netopýří guano, recentní guano (t. j. uleželý ptačí trus mladšího původu ve stavu surovém na rozdíl od guana fosilního saz. čís. 150 a guana rozloženého saz. čís. 617).

      (2) K umělým hnojivům (se solí nesmíšeným) patří cukrovarské kaly, kompost a tovární odpadky obsahující sádru, Koželužské kaly vápenné (t. j. šedobílé kašovité kaly, zbývající po odstranění chlupů z kůže ve vápenných luzích, jež obsahují organické dusíkaté látky a chlupy).

      (3) Jako výrobní odpadky saz. čís. 652 obsahující sádru smějí být projednávány pouze takové usazeniny a pod., pocházející od výroby klihu, kyseliny vinné a jiné výroby, které je nutno považovat za odpadky jedině k hnojení způsobilé již pro jejich vnější vlastnosti (tmavou barvu a odporný zápach, vzniklý silným znečištěním organickými zbytky) nebo které za takové byly uznány nálezem příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy,

      (4) Umělá hnojiva ze solných směsí, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 599.

      (5) Fosfáty rozložené kyselinami (superfosfáty), saz. čís. 617.

      (6) Hnojivo na květiny a do kořenáčů, upravené pro drobný prodej v krabicích, plechovkách a pod., podle povahy obalu.

   1. 2. (1) K popelu dřevěnému a uhelnému patří jak popel dřevěný, černouhelný a hnědouhelný, tak i popel koksový a rašelinový.

      (2) Kelp (varek), saz. čís. 599.

   1. 3. (1) Ke kostem saz. čís. 652 patří pouze kosti určené k výrobě klihu nebo umělého hnojiva, surové nebo tuku zbavené, celé nebo rozdrcené, zlámané či nastrouhané.

      (2) Kosti (odtučněné a klihu zbavené), jako suroviny soustružnické a řezbářské, saz. čís. 138.

      (3) Prášek na tvrzení železa (cementační prášek) z kostí hrubě rozmělněných, odpadků rohových, spodia a sody nebo kuchyňské soli, saz. čís. 622.

   1. 4. (1) Jako popel kostní se projednává také nečistý srážený fosforečnan vápenatý, t. zv. Precipitát, způsobilý toliko ke hnojení.

      (2) Čistý srážený fosforečnan vápenatý, saz. pol. 600 l); určený za krmivo, saz. čís. 630.

      (3) Jak lze rozeznat různé druhy fosforečnanu vápenatého viz vysvětlivky k saz. čís. 600.

   1. 5. (1) Kostní moučka přichází do obchodu jako surová kostní drť (tluč, šrot), pak jako klihu zbavená a pařená kostní moučka.

      (2) Rozložená kos ní moučka, saz. čís. 617.

   1. 6. (1) Využité kostní uhlí způsobilé pouze ke hnojení, je spodium na hrubý prášek rozdrcené, které pozbylo své odbarvovací mohutnosti a nehodí se již k regeneraci pro silné znečištění. Kostní uhlí smí být projednáno podle saz. čís. 652 jen tehdy, nemůže-li ho být vzhledem k jeho povaze použito jinak než k výrobě umělého hnojiva nebo prokáže-li se, že ho bude skutečně použito pro tuto výrobu.

      (2) Požaduje-li se bezcelné projednání z důvodů povahy zboží, nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (3) Jinak je třeba splnit tyto podmínky:

      1. a) Zásilka musí být odbírána továrnou na umělá hnojiva.
      2. b) Odběr se smí dít pouze za účelem zpracování na umělé hnojivo.
      3. c) Československá obchodní komora musí potvrdit, že údaje strany jsou správné, že množství odběru je v přiměřeném poměru k výkonnosti průmyslového závodu a že odbírající továrna na umělé hnojivo nevyrábí kromě umělého hnojiva jiné zboží, při jehož výrobě se upotřebuje uhlí kostního. Toto potvrzení platí pouze pro příslušnou zásilku a nutno je připojit vždy k příslušné položce rejstříku.
      4. d) Vzniknou-li pochybnosti, zda dováženého kostního uhlí se použije k výrobě umělého hnojiva, může být odbírající továrna dána pod úřední dozor, který vykonávají, dohlížejíce na zpracování, zpravidla celní nebo kontrolní oddělení ONV, příslušná podle místa podniku. Oddělení pověřené dozorem je třeba vyrozumět.

      (4) Kostní uhlí čerstvé, regenerované nebo určené k regeneraci, saz. pol. 600d).

      (5) Kostní uhlí jemně rozmělněné, saz. čís. 605.

   1. 7. Jako Thomasova struska se projednává též struska Talbotova a Martinova, dále struska z vysokých pecí, sloužící jako přísada do cementu atd., bez rozdílu, dovážejí-li se v kusech nebo mleté.
   2. 8. Jako odštěpky z rohů a paznehtů posuzují se také moučky z rohů a paznehtů.
   3. 9. Krev vyschlá, patřící do saz. čís. 652, se liší od technického krevního albuminu a čisté sušené krve saz. čís. 612 svou vnější povahou (znečištění dřevem, slamou a jinými zbytky organickými, potom pískem a pod.).
   4. 10. (1) K zvířecím šlachám (a vazivu) patří též takové, které jsou zhruba připraveny k výrobě jezdeckých bičíků nebo holí (pouze napjaty, dále nezpracovány).

      (3) Hole z hroší kůže a z koží podobných, na vzduchu usušené (také ze šlach), saz. čís. 342.

   1. 11. (1) K masným odpadkům k hnojení patří též moučka šlachová a sušené zbytky po výrobě masového výtažku. Rovněž tak je třeba projednávat odpadky masné nebo odpadky rybí s přísadou otrub, mouky a pod. nebo bez ní ke krmení dobytka, na př. krmná moučka rybí a masová, moučka ke krmení ptáků a pod., pokud nepatří do saz. pol. 117b).

      (2) Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 117.

      (3) Dovoz odpadků tohoto druhu podléhá veterinárním předpisům.

      (4) Zbytky po škvaření, viz vysvětlivky k saz. čís. 92.

   1. 12. (1) Zbytky po výrobě krevní soli (krevní černi) tvoří černý prášek, smíšený s hrubými částkami. Při zahřátí ve skleněné rource, na jedné straně zatavené, nedávají buď žádný nebo jen nepatrný nálet, skýtají velké množství červeně zbarveného popela, rozpustného pouze částečně ve zředěné kyselině solné a obsahují vedle sloučenin kyanových hlavně jemné částečky kovového železa, jež se dají magnetem vytáhnout.

      (2) Jako zbytky po výrobě krevní soli se projednávají též zbytky po čištění plynu hmotou Luxovou, Lamingovou a podobnými hmotami (t. j. využitá hmota na čištění plynu, která se často chybně nazývá vápnem plynárenským).

      (3) Zbytky po výrobě krevní soli na jemný prášek rozmělněné (t. j. zbytky obsahující přes 75% jemnozrnného podílu), saz. čís. 605.

      (4) Vápno plynárenské (t. j. upotřebené, tedy nasycené pravé vápno plynárenské), saz. pol. 600f).

   1. 13. Jako vodu amoniakovou (vodu plynárenskou) nenasycenou (nezahuštěnou) nutno projednávat pouze surovou vodu plynárenskou, která neobsahuje více než 5% čpavku; viz vysvětlivky k saz. čís. 597.
   2. 14. Podle saz. čís. 652 nutno projednávat také dluž (smoluňka, propolis), t. j. včelami připravenou směs pryskyřice a včelího vosku z rámků a česel úlů, pak vyextrahované voštiny.

   Saz. čís. 653.

   Otruby (též mandlové); rýžové odpadky; sladový květ; plevy; tuhé zbytky po výrobě mastných olejů, též mleté; výpalky, pomyje; vyloužené řepné řízky.

   1. 1. (1) Jako otruby se projednávají otruby obyčejné, též s nepatrným příměskem odpadků při čištění obilí trieurem (pšenice, žito, koukol, semeno travní) ke krmení dobytka, dále pravé otruby mandlové a mandlové slupky, jakož i mlýnské smetky z otrub a prachu, i když obsahují zrnka obilná, avšak méně než 2 procenta.

      (2) Aby se rozeznaly otruby saz. čís. 653 od mouky saz. čís. 33, postupuje se v pochybných případech takto:

      (3) Zkouška se provádí soupravou sít uloženou u celních oddělení ONV, která se skládá ze síta plechového s okrouhlými dírkami průměru 1˙5 mm a ze síta z mlýnského hedvábí čís. 12 + + + příp. č. 12 X X X, jež se dají na obou stranách uzavřít.

      (4) Sítem plechovým se nejprve zkouší, jde-li o hrubé či jemné otruby.

      (5) Za tím účelem se vzorek ve váze 100 g stálým natřásáním a narážením na dlaň v plechovém sítu, na obou stranách uzavřeném, úplně proseje, což se zpravidla stane as ve 3 minutách. Pak odejmeme dno a přesvědčíme se nejdříve dalším natřásáním nad tmavou podložkou, zda sítem již nic nepropadává, jinak v prosévání pokračujeme. Podíl takto prosetý se zváží. Váží-li více než 80% původní váhy, jde o otruby jemné, jinak o otruby hrubé.

      (6) Uvedeným způsobem se pak další vzorek zboží vážící 100 g proseje na hedvábném sítě a zjistí podíl propadu v procentech. Nepřevyšuje-li tento podíl při zkoušení hrubých otrub 12%, a při zkoušení jemných otrub 25% původní váhy, nutno otruby, není-li jiné pochybnosti, propustit podle saz. čís. 653 beze cla. Při prosévání však je nutno přihlížet k tomu, že prosetý podíl u otrub jemných nesmí být nikdy čistě bílý, nýbrž musí mít vždy vzhled špinavě bílý, žlutavý nebo šedý.

      (7) Nejsou-li tyto předpoklady splněny, nutno zboží projednat jako mouku saz. čís. 33.

      (8) Pro větší jistotu se doporučuje, obzvláště tehdy, blíží-li se výsledek stanovené hranici, opakovat zkoušku a vždy vážit jak prosetý podíl, tak i zbytek na sítu.

      (9) Jestliže se touto zkouškou nedospěje k naprosto nepochybnému výsledku nebo dává-li důvod k pochybnostem jakost zboží, smí být zboží definitivně projednáno jako otruby jen na základě nálezu příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (10) Dovážet otruby padělané nerostnými látkami je zakázáno (viz přílohu A prov. nař. k c. z.). Je-li podezření, že otruby jsou padělány nerostnými látkami, nutno na jejich obsah zkoušet takto:

      (11) Nasype se trochu zkoušených otrub do zkumavky a naleje se na ně chloroform a pak se otruby protřepou a nechají několik vteřin v klidu, otruby vyplavou na povrch tekutiny, kdežto na dně zkumavky se usazují případné příměsky nerostné (prášek mramorový, těživec a pod.). Otruby obvykle obsahují ovšem též stopy nerostných nečistot, které pocházejí od mletí a nemohou tedy být podnětem k pozastávce, jako na př. písek a pod. Tyto součásti se rozeznávají však již podle své barvy od porušovacích prostředků toho druhu zúmyslně přidaných.

      (12) Kávové slupky, vnější i vnitřní obaly kávových zrn, saz. čís. 2.

   1. 2. (1) K odpadkům rýžovým saz. čís. 653 náležejí rýžové pluchy (rýžové plevy), které odpadávají při loupání a hlazení rýže, jakož i t. zv. moučka vzniklá při leštění rýže, která se skládá v podstatě z úlomků oplodí.

      (2) Rýžové odpadky, obsahující ještě značnější množství rýžové krupice nebo zlomkové rýže, se projednávají jen tehdy beze cla, bylo-li k nim na každých 100 kg přidáno 2 kg uhelného mouru, písku nebo hlíny. Bez denaturace se projednají podle saz. čís. 34.

      (3) K rozpoznání moučných a mouku obsahujících rýžových odpadků saz. čís. 653 od mlýnských výrobků z rýže, patřících do saz. čís. 33, slouží tato methoda: Výrobek, který má být zkoumán, nutno prosít v dostatečném množství na sítu z mlýnského hedvábí ze soupravy sít, jíž se používá na rozeznávání otrub a mouky Pak se asi lžíce získané jemné prosívky nasype na bílý, hladký, lesklý karton asi do výše půl cm a tato vrstva se pevně stiskne druhým kouskem kartonu a rukou nebo závažím a pod. Okraje slisované placky se nožem rovně a ostře přiříznou, takže nabude tvaru pravoúhelníku. Na to se hmota opatrně ponoří i s podložkou asi na 3 minuty do vody, v níž se namočí a zvlhne. Po vynětí je třeba barvu provlhlé placky porovnat s typou, která je u celních oddělení ONV.

      (4) Výrobky mající barvu této typy nebo tmavší se projednají jako odpadky rýžové saz. čís. 653, světlejší však jako rýžová mouka saz. čís. 33.

      (5) V tomto druhém případě může však strana navrhnout, aby zboží bylo přezkoušeno na její útraty příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy; uzná-li tento ústav zboží za rýžové otruby, ač je světlejší než barevná typa, projedná se podle saz. čís. 653.

   1. 3. (1) K tuhým zbytkům po výrobě mastných olejů náležejí na př.: pokrutiny bavlníkové, bukvicové, konopné, z kokosových ořechů, lněné, makové, mandlové (t. zv. mandlové otruby), olivové, z palmových jader, podzemnicové, řepkové, sezamové, skočcové, slunečnicové, tykvové.

      (2) Navoněné mandlové pokrutiny (t. zv. mandlové otruby) a podobné přípravky, pak všeliké otruby nenavoněné v obalech pro drobný prodej (v papírových sáčcích, krabicích atd.) nebo označené jako otruby do koupele, kosmetické a pod., saz. pol. 633a).

      (3) Krmivo z otrub nebo mouky a odpadků masných, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 652.

      (4) Krmivo z otrub nebo mouky, připravené bez odpadků masných (s pojidlem, též s přísadou krve, zrněné a pečené nebo sušené), saz. čís. 113, po příp. 116.

   1. 4. Jako výpalky, t. j. zbytky po výrobě lihu destilací, projednávají se též sušené výpalky bramborové, řepné, žitné a pod. Viz však 1. vysvětlivku k saz. čís. 654.
   2. 5. K pomyjím náležejí pomyje pivovarské a jiné, jichž lze upotřebit pouze k napájení dobytka nebo jako hnojiva.
   3. 6. K vylouženým řízkům řepným (řízkům z difuserů) náležejí také vyloužené řízky lisované, zkvašené a sušené.

   Saz. čís. 654.

   Mláto a matoliny.

   1. 1. Vinné mláto a vinné matoliny jsou zbytky po vylisování vinných hroznů nebo vinných rmutů (vřetena, stonky, úponky hroznové, slupky a zrna bobulí) nebo zbytky po oddestilování vinného destilátu ze zkvašených matolin.
   2. 2. (1) Mezi jiné mláto a matoliny patří na př. pevné zůstatky po výrobě piva, škrobu, na př. pivovarské mláto, mláto z obilovin, bramborové zdrtky a pod., také sušené.

      (2) Tuhé zbytky po výrobě mastných olejů, saz. čís. 653.

   1. 3. Vinné matoliny napojené lihem, saz. pol. 108b) 2. Za matoliny napojené lihem se považují takové, které obsahují, přepočítáno na sušinu, více než 7.5% váh. alkoholu nebo do kterých byl dokazatelně přidán alkohol v jakémkoli množství. V podezřelých případech, t. j. zapáchá-li projednávané zboží zřetelně po lihu nebo lze-li soudit z jiných okolností, že líh byl zúmyslně přidán, nutno zvláště u větších nebo se opakujících zásilek zaslat vzorek k rozboru příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

   Saz. čís. 655.

   Vinné droždí (kvasnice) těstovité.

   (1) Vinné droždí (kvasnice) saz. čís. 655 je těstovitá usazenina, která se odloučila při kvašení vína a obsahuje hlavně buňky kvasinek a vinný kámen. Liší se od pivovarského i lisovaného droždí a jiných kvasnicových přípravků zřetelnou vůní po víně. Vinné droždí tekuté (vinný kal) nutno projednávat jako víno saz. čís 109, když se ze vzorku, který stál 24 hodin v měrném válci, vyloučí více než 6% obj. čiré kapaliny; jinak se zboží projedná podle saz. čís. 655.

   (2) Vinné droždí suché, saz. pol. 599a).

   (3) Vinné droždí pálené, jako potaš saz. pol. 599c) nebo e).

   Saz. čís. 656.

   Odpadky z výroby skla, též nístějní sklo, skelné a hliněné střepy; odpadky hub mycích a koňských; kůže na klih.

   1. 1. (1) Nístějní sklo je znečištěná, přeteklá sklovina.

      (2) Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).

      (3) Skelný prášek (rozemleté sklo), saz. čís. 368.

      (4) Úlomky barevného skla tabulového (skla opalisujícího atd.), kterých lze ještě upotřebit k ozdobnému zasklívání, saz. čís. 376.

   1. 2. Malé odřezky mycích hub, z nichž se vyrábějí štětce k natírání obuvi apreturou a pod., saz. čís. 82.
   2. 3. (1) Jako kůži na klih (klihovku) nutno projednávat koželužské odřezky, ovčí nohy (jako kožní odřezky), staré upotřebené kusy koží, odpadky kůže, kožené postružiny a odřezky, také pergamen odpadkový (poškozené nebo jinak znehodnocené, popsané, potištěné nebo pomalované listy pergamenové) a jiné odpadky kožní, kterých se nedá již upotřebit jako kůže, nýbrž toliko jako suroviny k výrobě klihu. Rovněž tak se projednávají kožní odpadky a kožní moučka k hnojení.

      (2) Odpadky nebo odřezky při výrobě koženého zboží, které se hodí k výrobě knoflíků nebo hraček, nutno projednávat podle povahy hmoty. Požadují-li se však, aby byly projednány beze cla jako odpadky, může celní oddělení ONV povolit jejich další rozřezání pod úředním dozorem tak, aby se jich vůbec nedalo použít k zmíněnému účelu. Na rozřezání musí dohlédnout vedoucí úředník a potvrdit je v nálezu o prohlídce.

   Saz. čís. 657.

   Hadry a jiné odpadky k výrobě papíru, t. j. lněné, bavlněné, hedvábné a vlněné hadry, odřezky papírové (odstřižky papírové), makulatura (popsaná i potištěná), staré sítě, staré lanoví a staré provazy; lněná cupanina (roztřepené plátno); odřezky klobouků.

   (1) Sem patří též třásně (osnovní konce), t. j. odpadky tkalcovské, a to odřezky osnov (bavlněné, lněné a vlněné konce osnov), mají-li kromě konců osnovních nití též proužky tkanin a nejsou-li již upotřebitelný jako příze nebo tkanina;

   (2) odstřižky sukna (odpadky krejčovské); staré provazy, provázky a lana, jako provazy atd. již neupotřebitelné.

   (3) Stará lana rozkroucená, jichž lze ještě použít k vázání, saz. pol. 219a).

   (4) Soukenné okrajky (soukenné růžky, okraje, lisiéry), jakož i vlněné okraje ženilkové (materiál útkový pro laciné pokrývky a koberce), saz. čís. 228.

   (5) Odpadky tkanin a zboží stávkového, které jsou způsobilé k upotřebení v krejčovství, na prýmky, knoflíky, hračky atd., je třeba projednávat podle povahy hmoty.

   (6) Požaduje-li se však, aby byly projednány beze cla, může se tak stát pouze za podmínek stanovených ve 3 vysvětlivce k saz. čís. 656 o projednávání odpadků kožních.

   (7) Dovážejí-li se noviny, časopisy a pod., které vzhledem ke svému stáří pozbyly svého vlastního významu, ve větších zásilkách, zjistí se (z dopravních listin, účtů atd.), zda se dovážejí papírnami pro výrobu papíru či k jinému účelu (na př. jako balicí papír). Zvýhodněný dovoz možno přiznat jen zásilkám novin, časopisů a pod., jež jsou určeny pro papírny k výrobě papíru.

   Poznámka k saz. třídě LI.

   1. 1. Podle ustanovení této poznámky se projednávají na př odpadky španělského rákosu, jantaru, gagatu, slonoviny, želvoviny, mořské pěny, perleti, kostice, korálů jako tyto suroviny řezbářské; štěpinky od vrtání, obrábění a hoblování dřeva nebo kovů — pokud jsou použivatelné pouze jako příslušné suroviny a nejsou určeny nebo upraveny k účelům čisticím, filtračním a jiným — jako tyto suroviny; odpadky přádelní (odpadky při tření, potěrky, odpadky při čechrání a mykání), jakož i odpadky při předení a navíjení (zmotky nití, konce nití) — pokud snad nebyly zpracovány na trhacích strojích (vlcích) a pod. a upraveny k účelům čisticím a jiným — jako příslušné předivo v odpadcích.
   2. 2. (1) Naopak je třeba však projednávat podle bližší povahy odpad a zbytky od výroby chemické, jestliže nejsou v sazebníku nebo v prováděcích předpisech k němu výslovně uvedeny; na př.:

      (2) využitý sulfitový louh, zbytek po výrobě celulosy, jakož i odpadní louhy podobného složení, podle saz. čís. 162.

      (3) salmiaková struska, odpad zinkových hutí a pozinkovacích závodů, viz 6. vysvětlivku k saz. čís. 602.

      (4) Vznikne-li pochybnost o složení a sazební příslušnosti takových odpadních nebo vedlejších výrobků, nutno si opatřit posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.