Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(2) Podle saz. čís. 611 nutno jako klih též projednávat tyto klihové přípravky: nebarvené nátěry na omítky z vápence, páleného vápna a klihu, umělý ptačí lep, t. j. klih s přísadou solí kovů, na př. chloridu zinečnatého, konečně apretury obsahující klih, bez přísady škrobu nebo dextrinu.

(3) Klih všech druhů k drobnému prodeji upravený, viz poznámku za saz. čís. 614.

(4) Ptačí lep pravý, saz. čís. 173.

(5) Náhražky ptačího lepu, t. j. vařením zahuštěné směsi lněného oleje a pryskyřice, saz. čís. 624.

(6) Nátěry na omítky z vápna a klihu, obarvené barevnými hlinkami, minerálními barvami a organickými barvivy, saz. čís. 626.

Saz. čís. 612.

Albumin a ostatní bílkoviny výslovně nejmenované; kasein.

(1) Albumin a ostatní rostlinné a živočišné bílkoviny výslovně nejmenované se projednávají podle saz. čís. 612, nejsou-li tak čisté, že je odůvodněno jejich zařadění do saz. čís. 132, nebo nenabyly-li zpracováním jiné povahy, na př. povahy apretur saz. čís. 614. Krevní albumin, není-li dále zpracován, se projednává však v každém stavu čistoty podle saz. čís. 612.

(2) K albuminu saz. čís. 612 patří kromě krevního albuminu zejména technický vaječný albumin a technický mléčný albumin. Jako krevní albumin se projednává i čistá sušená krev; jak se rozeznává od vyschlé krve zařaděné mezi odpadky, viz 9. vysvětlivku k saz. čís. 652.

(3) Tekutý vaječný albumin se projednává bez denaturace podle saz. čís. 612, je-li podle zápachu zkažený a tudíž k požívání nezpůsobilý. Vaječný albumin způsobilý k požívání projedná se po denaturaci jako albumin technický. Denaturaci nutno provésti podle volby strany tak, že ke každým 100 kg albuminu se přimísí 0˙5 kg terpentinového oleje nebo naftalenu nebo 1 kg kafrového oleje nebo jiného denaturačního prostředku, jejž připustí ministerstvo financí.

(4) Kasein je výrobek z odtučněného mléka; používá se ho k výrobě kaseinových lepidel, kaseinových barev, umělých hmot a j.; podle saz. čís. 612 se projednává, není-li dále zpracován, bez ohledu na čistotu.

(5) Podle saz. čís. 612 se projednávají též nebarvené nátěry s obsahem bílkovin tohoto saz. čísla (na omítky vzdorující povětrnosti), na př. směs hašeného vápna, hlíny a podobných nerostných látek s kaseinem jako pojidlem; tyto nátěry barvené, saz. čís. 626.

(6) Jiné bílkoviny: želatina, saz. čís. 610; klih, též kaseinový klih (lepidlo z kaseinu), saz. čís. 611; lepek, saz. pol. 614a).

(7) Výživné přípravky bílkovinné, na př. somatosa, sanatogen, plasmon, nutrosa, tropon a pod., saz. čís. 132, po příp. 131.

(8) Sušené mléko saz. čís. 132 lze rozeznati od kaseinu a jiného podobného zboží saz. čís. 612 nejen podle chuti a pachu, nýbrž i podle toho, jak se chová vůči Fehlingovu roztoku. Tento roztok se totiž silně redukuje, vaříme-li jej se zředěným roztokem sušeného mléka.

(9) Kasein tvrzený formaldehydem, viz vysvětlivky k saz. čís. 141.

(10) Osvědčení Československé obchodní komory pro dovoz kaseinu za snížené clo podle 2. poznámky za saz. čís. 612 má toto znění:

Saz. čís. 613.

Škrob (také škrobová moučka).

(1) Do saz. čís. 613 patří jen nezměněné škroby rostlinného původu, vyjma tropické škroby (arrowroot), jež se projednávají podle saz. čís. 115.

(2) Škrob (škrobová moučka) je látka v říši rostlinné velice rozšířená, jež nezávisle na svém původu je v podstatě z jednoho a téhož glycidu. Různé druhy škrobu lze snadno poznat drobnohledem podle struktury, zejména však podle tvaru škrobových zrnek, jenž je pro každý druh charakteristický. Nezměněný škrob je ve vodě nerozpustný, zahřejeme-li jej však s ní, tvoří se více nebo méně tekutý maz. Působí-li na něj déle zředěné kyseliny, vzniká cukr škrobový. Škrobu se upotřebuje na apretury, při potiskování tkanin, k výrobě dextrinu a výživných přípravků.

(3) Škroby saz. čís. 613 jsou na př.: škrob bramborový (bramborová moučka), pšeničný, kukuřičný a rýžový. Jejich rozpoznávání od škrobů saz. čís. 115 se provádí drobnohledem.

(4) Podle saz. čís. 613 se projednávají i škroby upravené pro drobný prodej.

(5) Škroby ve vodě úplně nebo částečně rozpustné (na př. škrob ozonový), škroby zmazovatělé (zahřátím nebo působením lučebnin) a škroby s přísadou boraxu, modré skalice a pod. se projednávají podle saz. čís. 614, pokud nejsou výslovně jmenovány v saz. čís. 115 (ságo, tapioka).

(6) Škroby na lesk, t. j. přípravky ze škrobu nebo mouky, obsahující parafin, stearin, ceresin nebo vosk, nenavoněné, též barvené, saz. čís. 618.

(7) Škroby a škroby na lesk, navoněné, saz. čís. 633; škroby barevné, saz. čís. 626.

(8) Škroby saz. čís. 613, též s přísadou jiných látek, označené (nálepkou, návodem k upotřebení a pod.) jako poživatiny, saz. čís. 131 nebo 132; označené jako kosmetické prostředky (pudr), saz. čís. 633.

(9) Škrob saz. čís. 613 se rozpozná od dextrinu saz. čís. 614 takto: Asi 2 g zboží utřou se dobře se 20 cm³ vody a k mléčné kapalině se přidá za míchání 5 cm³ sodného louhu o specifické váze 1.30 (asi 30%ní). Nezměněný škrob poskytuje při tom tuhý, hustý maz, kdežto dextrin se rozpouští a dává více nebo méně čirou kapalinu, již lze bez obtíží zředit vodou.

Saz. čís. 614.

Lepek; škrobová lepidla (též dextrin a dextrinová lepidla) a jiné náhražky klovatiny, výslovně nejmenované; maz, šlichta a podobná lepidla a apretury, obsahující škrob.

1. 1. (1) Lepek je bílkovinná součást obilního zrna. Získá se při výrobě škrobu jako lepivá pružná hmota barvy světle žluté až hnědé. Technického lepku se používá jako lepidla, čistého lepku k výrobě výživných přípravků, polévkového koření, pečiva a pod.

   (2) Lepek sušený, označený (nálepkou, návodem k upotřebení a pod ) jako poživatina, saz. čís. 131 nebo 132.

1. 2. (1) Škrobová lepidla se vyrábějí ze škrobu působením kyselin (dextrinové lepidlo, british gum) nebo pražením (pyrodextrin) a slouží jako náhražka za arabskou gumu (klovatinu) k lepení, ke hlazení papíru, k zahušťování barev a inkoustů, k potiskování tkanin, jako apretura, při výrobě zápalek atd.

   (2) Ke škrobovým lepidlům saz. čís. 614 patří kromě dextrinu (leiogomme, gommeline) všecko zboží, jež obsahuje rozpustný škrob nebo dextrin jakéhokoliv druhu a obsahuje v sušině méně než 30% látky redukující Fehlingův roztok, vyjádřené jako dextrosa.

   (3) Výrobky nebo přípravky, u nichž je tato mez překročena, nutno projednávat podle saz. čís. 20.

   (4) Při zkoušce na množství redukující látky, kterou je třeba však provádět zpravidla jen u zboží tekutého, polotekutého nebo těstovitého, postupuje se takto:

   (5) Do porcelánové misky asi na 300 cm³ se odváží 30 g vzorku, na nějž se nalije tolik vody, aby byla nádoba do poloviny naplněna. Nato se zahřívá směs za míchání tak dlouho, až se dextrin úplně rozpustí. Voda nemusí vřít, ale musí být horká.

   (6) Horká tekutina se nalije skleněnou nálevkou do odměrky na ½ litru. Nato se nalije do porcelánové misky opět voda, která se znovu trochu zahřeje a nalije pak k tekutině v odměrce. Aby se miska úplně vyčistila, vymyjeme ji opět čistou vodou.

   (7) Odměrka — ještě zcela nenaplněná — se postaví do studené vody, a když obsah zchladl, doplní se až po značku vodou. Nato se po odstranění nálevky uzavře zátkou a silně protřepá. Třepání se musí dít tak, že se láhev přitom střídavě obrací hrdlem nahoru a dolů.

   (8) Nyní vpravíme 25 cm³ tohoto čerstvě připraveného dextrinového roztoku do kalibrovaného odměrného válce a přidáme k němu po 30 cm³ roztoku soli měďnaté a roztoku Seignettovy soli. Směs těchto tekutin v odměrném válci se dobře protřepe, potom se vlije do čisté porcelánové misky a zahřeje rychle do varu lihovým nebo plynovým kahanem. Od počátku varu ponecháme tekutinu 2 minuty vřít, načež se plamen odstraní.

   (9) Když se vzniklá červená sraženina v misce usadila, pozorujeme, je-li tekutina ještě zřejmě modře zabarvena či nikoli. Je-li modře zabarvena, obsahuje dextrin méně než 30% redukující látky (v sušině a vyjádřené jako dextrosa).

   (10) Je-li však tekutina žlutě nebo zelenavě zbarvena, dále vždy jsou-li pochybnosti z jiných důvodů, smí se zboží projednat jako dextrin saz čís. 614 jen na základě rozboru provedeného příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.

   (11) Roztoky potřebné k provedení této zkoušky (modrý roztok soli měďnaté a bezbarvý roztok Seignettovy soli) dodá příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

   (12) O rozpoznávání pevných škrobových lepidel a jiných výslovně nejmenovaných pevných náhražek klovatin saz. čís. 614 od zboží saz. čís. 613 svým vzhledem jim podobného viz vysvětlivky k saz. čís. 613, o rozlišování od arabské gumy (klovatiny) a pod. viz vysvětlivky k saz. čís. 174.

   (13) Od zboží saz. čís. 614 nutno rozlišovat tragazol, fukosu, sliz ze semene blešníku a podobné rostlinné klihovatiny saz. čís. 610, sloužící jako lepidlo a apretury.

1. 3. (1) K mazu, šlichtě a podobným lepidlům a apreturám, obsahujícím škrobovou moučku, patří též tiskařský maz, jakož i šlichty a apretovací hmoty všech druhů (t. j. kašovité hmoty nebo tekutiny z nepoživatelných směsí lepidel, obsahujících škrob, dextrin a pod. s pryskyřicemi, bílkem, klihem, oleji, cukrem, glycerinem, mýdlem, solemi, kyselinami, kaolinem atd., též s nepatrnou přísadou desinfekčních prostředků, sloužící k lepení a apretování), nejsou-li výslovně přikázány k některému jinému sazebnímu číslu nebo nepodléhají-li vzhledem k svému složení vyšší celní sazbě.

   (2) Lepek, obsahuje-li škrob nebo škrobovou moučku, saz. pol. 614a).

   (3) Maz, šlichty a podobná lepidla a apretury, obsahující škrobovou moučku, barvené, a maz s přísadou jemně mleté slídy, saz. čís. 626.

   (4) Škrobová klovatina, maz a pod., upravené pro drobný prodej, viz poznámku za saz. čís. 614. Je-li zboží saz. čís. 614 způsobilé k lidskému požívání a označeno nálepkou, návodem k upotřebení a pod. jako poživatina, projednává se podle saz. čís: 131 nebo 132.

1. 4. Podle poznámky ze saz. čís. 614 se projednávají všechna lepidla a tmely v úpravě pro drobný prodej, na př. arabská guma (klovatina), cementy, dextrin a dextrinová lepidla, klih, lepidla z roztoků kaučuku, z vodního skla nebo z lakových pokostů, ptačí lep, sádra pálená, synthetická lepidla, tmely všech druhů, želatina, všechno toto zboží, pokud podle své jiné povahy nebo složení nepodléhá vyšší celní sazbě.

Saz. čís. 615.

Lisované droždí (kvasnice).

(1) Za lisované droždí (kvasnice) nutno pokládat všeliké suché a těstovité droždí (vyjma vinné droždí).

(2) Těstovité droždí nesmí být mazlavé a nesmí tudíž naříznuto nebo při dotyku ulpět na noži nebo na ruce.

(3) Sem patří též sušené a preparované droždí (na př. na prach rozmělněné nebo sterilisované) bez přísady cukru.

(4) Sušené, též na prach rozmělněné, ke kvašení již nezpůsobilé pivní kvasnice bez přísady cukru ke krmení dobytka, saz. čís. 616.

(5) Všeliké droždí s přísadou cukru, též výtažky z droždí, saz. čís. 132.

(6) Všeliké droždí, s přísadou nebo bez ní, ohlášené jako léčivé nebo určené dokazatelně k léčebným účelům, na př. zymin, furunkulin a pod., saz. čís. 630.

Saz. čís. 616.

Droždí (kvasnice) jiné, mimo droždí vinné a lisované.

(1) Do saz. čís. 616 patří všeliké tekuté kvasnice (vyjma vinné droždí), též t. zv. zrna kefírová, potom sušené, též na prach rozmělněné, ke kvašení již nezpůsobilé pivní kvasnice bez přísady cukru ke krmení dobytka nebo k přípravě krmiva pro dobytek.

(2) Matečné droždí (matečné kvasnice) pěstuje se ve zvláštních ústavech, podle určitých, potřebám pivovarů přizpůsobených zásad.

(3) Matečné kvasnice (matečné droždí) mohou podle 1. poznámky k saz. čís. 616 projednávat všechna celní oddělení ONV, vyjma celní oddělení silniční a silniční odbočky celních oddělení ONV, pro pivovary s výhradou, že nejbližší celní nebo jiné oddělení finančního referátu ONV dohlédne příležitostně na upotřebení. Oddělení, jež se pověřuje tímto dohledem, nutno o tom vyrozumět. Použití tohoto matečného droždí k jiným účelům než pivovarským je zakázáno.

(4) O rozeznávání od lisovaného droždí viz vysvětlivky k saz. čís. 615.

(5) Kefírové pastilky, saz. čís. 132.

(6) Při dovozu sušených kvasnic podle 2. poznámky k saz. čís. 616 je dovozce povinen předložit osvědčení ústřední zájmové organisace zemědělské tohoto znění:

Saz. čís. 617.

Fosfáty rozložené kyselinami (superfosfáty).

(1) Fosforečnany rozložené kyselinami (superfosfáty), původu nerostného i živočišného, většinou jemně zrnité a hygroskopické, obsahuhují kyselinu fosforečnou ve vodě rozpustnou a přicházejí do obchodu různě pojmenovány: minerální superfosfát, superfosfát z kostní moučky, rozložená kostní moučka, rozložené guano, dvojitý superfosfát atd.

(2) Jsou určeny výhradně ke hnojení. Poznávají se po kyselé reakci a mají obyčejně osobitý zápach, podobný zápachu leštidla na obuv.

(3) Sem patří také rozložené fosforečnany, obsahující kyselinu fosforečnou rozpustnou v citranu amonném, na př. tetrafosfát, fosfát Rhenania, reformní, neutrální atd.

(4) Dále sem patří draselné a čpavkové superfosfáty, t. j. směsi rozložených fosforečnanů se solemi draselnými nebo se síranem amonným, jehož obsah však nesmí překročit 25%.

(5) Čpavkové superfosfáty obsahující více než 25% síranu amonného, saz. pol. 599g)2.

(6) Čpavkové superfosfáty, zahřívány s louhem sodným, páchnou zřetelně po čpavku. Navrhuje-li strana, aby takovéto superfosfáty byly projednány podle saz. čís. 617, budiž před projednáním zaslán vzorek příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy ke stanoveni obsahu síranu amonného.

(7) Předloží-li se s celní prohláškou osvědčení dodávající firmy, vyhotovené podle připojeného vzoru*), v němž se potvrzuje, že čpavkový superfosfát neobsahuje více než 25% síranu amonného, lze zásilku projednat podle saz. čís. 617 bez předchozího prozkoumání ústavem. Osvědčení připojí celní oddělení ONV k rejstříku.

(8) Obsahuje-li osvědčení podstatné závady, nebo je-li pochybnost o udaném obsahu síranu amonného, budiž zásilka projednána, odebrány z ní dva vzorky, zajištěna jejich totožnost úřadem i stranou a jeden z nich zaslán i s osvědčením k přezkoušení ústavu.

(9) Od dovozců celnímu oddělení známých a důvěryhodných nebudiž v tomto případě požadována jistota podle celní sazby saz. pol 599g)2.

(10) Zjistí-li se přezkoušením podstatný rozdíl mezi údajem osvědčení a nálezem ústavu, podá ústav zprávu ministerstvu financí.

(11) Zjistí-li se rozborem, že nejde o zboží saz. čís. 617, je strana povinna zaplatit příslušné clo i útraty za rozbor.

(12) Thomasova moučka (mletá Thomasova struska), saz. čís. 652.

Saz. čís. 618.

Náhražky mýdla nenapuštěné voňavkami; poliment; cídicí pasty neobsahující mýdlo; škrob na lesk.

(1) Náhražky mýdla saz. čís. 618 jsou přípravky prosté mýdla, jichž se používá k praní a čištění.

(2) Sem patří na př. saponin a lihu prosté výtažky (extrakty) z mýdlového (mydlicového) kořene nebo z kůry quilajové či mýdlové (panamin), čisticí křišťál, t. j. směs různých solí (na př. sody, sirnatanu sodného, žíravého natronu a pod.), čisticí směsi z vodního skla (sody, boraxu a vodního skla), prací extrakt (vodný roztok sody a boraxu s přísadou čpavku), polysulfin (ze sody a sirníku sodného) atd., jakož i všeliké pro drobný prodej upravené nebo jako prostředek k praní a čištění označené mýdla proste zboží, pokud podle své povahy nepatří do saz. položky zatížené vyšším clem.

(3) Náhražky mýdla, jež neobsahují více než 5% váh. alkoholu, nutno taktéž projednávat podle saz. čís. 618; zboží obsahující více než 5% váh. alkoholu se projednává podle saz. pol. 108b)2.

(4) Náhražky mýdla navoněné, saz. čís. 633.

(5) Polimenty pro pozlačovače jsou tvářené přírodní hlíny, obsahující ceresin, nebo směsi hlíny s voskem, vorvaninou, ceresinem, mýdlem a pod.

(6) K cídicím pastám neobsahujícím mýdlo saz. čís. 618 patří směsi tuhy, uhlí, křídy, hlíny, tuku, minerálního oleje, solí atd., určené k cídění skla, zrcadel, mramoru, kovů a pod., jež se dovážejí buď v tabulkách nebo těstovité v plechovkách atd.; od minerálních cididel, brusidel a leštidel saz. čís. 405 se rozeznávají podle toho, že nejsou výlučně z nerostných látek.

(7) Cídicí pasty obsahující mýdlo a cídicí mýdlo, saz. čís. 637.

(8) Škrob na lesk (leskový škrob, škrobový lesk, škrobový krém) je směs škrobu nebo mouky se stearinem, parafinem, ceresinem, voskem, vorvaninou, s přísadou boraxu a pod., nebo bez ní, též barvená, ale nenavoněná.

(9) Škrob na lesk navoněný, saz. čís. 633.

(10) Oleje z černouhelného dehtu a minerální oleje na čištění skvrn, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 99.

Saz. čís. 619.

Kolodium; chloroform; alkohol methylnatý (methanol, dřevný líh); alkoholy propylnaté, butylnaté, amylnaté; přiboudlina; aceton; sehnaná kyselina octová.

(1) Kolodium saz. čís. 619 je roztok kolodiové bavlny (dinitrocelulosy) ve směsi etheru a alkoholu. Je to zahoustlá tekutina, jež rozlita v tenkou vrstvu zanechává po vyprchání rozpouštědla bezbarvou blanku. Kolodia se používá v lékařství a fotografii.

(2) Sem patří též roztok kolodia v ledové kyselině octové, methylové kolodium, jakož i zvláštní kolodia k farmaceutickým a fotografickým účelům, na př. kolodium kantaridové, pružné, jodostříbrné, bromostříbrné a celoidin, t. j. desky z kolodia v rosolovité formě pro fotografy.

(3) Roztoky kolodiové bavlny v octanu amylnatém a pod., saz. čís. 624.

(4) Je-li v roztoku obsaženo více než 20% dinitrocelulosy, budiž zboží projednáno jako střelná bavlna podle saz. čís. 646. Takové roztoky poznáváme po hustější syrupovité až máslovité konsistenci.

(5) Tekutiny k zřeďování kolodia, t. j. rozpouštědla, jež neobsahují zcela žádné nebo jen nepatrně kolodiové bavlny, na př. směsi alkoholu s etherem, octan amylnatý atd., projednávají se podle své povahy.

(6) Chloroform saz. čís. 619 se vyrábí destilací směsi alkoholu, vody a chlorového vápna. Používá se ho jako anestetika, jakož i k rozpouštění gutaperči a pryskyřic; je to bezbarvá kapalina omamující vůně, jež chutná sladce ethericky a ve vodě klesá ke dnu, aniž se v ní valně rozpouští.

(7) Chlorid uhličitý (tetrachlormethan, benzinoform) a hexachlorethan (perchlorethan), saz. čís. 622.

(8) Chloridy uhlíku se rozlišují od chloroformu chováním k anilinu a alkoholickému roztoku hydroxydu draselného. Abychom dokázali chloroform v chloridu uhličitém nebo v hexachlorethanu, zahřejeme vzorek s alkoholickým roztokem hydroxydu draselného a s několika kapkami anilinu. Za přítomnosti chloroformu vzniká nepříjemný charakteristický zápach po isonitrilu.

(9) Alkohol methylnatý (dřevný líh, methylalkohol, methanol) saz. čís. 619 se tvoří při suché destilaci dřeva a slouží k denaturaci lihu, jakož i k výrobě formaldehydu a dehtových barviv. Je to bezbarvá až žlutá nebo zelenožlutá, slabě, mnohdy nepříjemně páchnoucí tekutina, hořící nesvítivým plamenem.

(10) Sem patří kromě přiboudliny, t. j. vedlejší zplodiny při výrobě alkoholu ethylnatého kvašením, též alkoholy propylnaté, butylnaté a amylnaté. Jsou to tekutiny bezbarvé, alkoholy amylnaté mnohdy nažloutlé. Alkoholy propylnaté mají slabý zápach alkoholu ethylnatého, alkoholy butylnaté se zápachem poněkud blíží alkoholům amylnatým, jež páchnou pronikavě nepříjemně a dráždí ke kašli.

(11) Alkoholy propylnaté a butylnaté dají se rozlišit od alkoholů amylnatých zkouškou s činidlem vanilinovým. Toto činidlo se připraví rozpuštěním 1 g vanilinu ve 200 cm³ sehnané kyseliny sírové; dodá je na požádání příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

(12) Zkouška se provádí takto: K asi 5 cm³ zkoušeného alkoholu se přilévá opatrně po stěně zkoumavky asi 2 cm³ vanilinového činidla tak, aby se tekutiny nemísily; zakrouží-li se pak mírně zkoumavkou, utvoří se na styčné ploše obou tekutin kroužek. Objeví-li se okamžitě na vrchní straně kroužku zbarvení fialové, které může přecházeti v modré, jde o alkoholy propylnaté nebo butylnaté, je-li kroužek červený příp. červenohnědý bez fialového odstínu, jde o alkoholy amylnaté.

(13) Poněvadž alkohol methylnatý dává s vanilinovým činidlem kroužek podobného zbarvení jako alkoholy propylnaté nebo butylnaté, nutno v případě kladného výsledku zkoušky na tyto alkoholy připravit směs dvou dílů zkoušeného alkoholu s jedním dílem vody. Ke směsi se přidává pevná kuchyňská sůl v takovém množství, až část jí zůstane nerozpuštěna, důkladně se protřepe a nechá ustát. Rozdělí-li se tekutina po ustání ve dvě vrstvy, jde o alkoholy propylnaté nebo butylnaté; tvoří-li tekutina jednu vrstvu, jde o alkohol methylnatý.

(14) V pochybných případech nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(15) Projednávání alkoholů butylnatých podle 1. poznámky k saz. čís. 619 smí se dít jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Při jejich projednávání nutno předložit s celní prohláškou osvědčení Československé obchodní komory podle tohoto vzoru:

(16) Celní oddělení je oprávněno vzít ze zboží vzorek ve množství nejméně 150 g za účelem zjištění správnosti celní prohlášky.

(17) Formaldehyd, saz. pol. 604f).

(18) Alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý, saz. pol. 108b)2.

(19) Alkohol methylnatý, jenž obsahuje větší množství alkoholu ethylnatého, je-li zahříván s octanem sodným a sehnanou kyselinou sírovou, vyvíjí charakteristickou vůni octového etheru.

(20) Abychom dokázali alkohol ethylnatý v přiboudlině, používáme způsobu předepsaného u saz. čís. 620 pro zkoušení etheru.

(21) Aceton (dimethylketon) saz. čís. 619 se získává suchou destilací octanu vápenatého. Je dobrým rozpouštědlem tuků, pryskyřic, střelné bavlny a pod. a užívá se ho k výrobě jodoformu a bezdýmného prachu. Aceton je bezbarvá nebo nažloutlá kapalina etherické vůně a palčivé chuti, jež se mísí s vodou a vře při nízké teplotě. Sem patří též bisulfity acetonu, addiční produkty acetonu, jichž se používá ve fotografii, a acetonový olej, jenž se skládá hlavně z vyšších homologů acetonu, jako na př. ethylmethylketonu, a má proto vyšší specifickou váhu a vyšší bod varu

(22) Kyselina octová se připravuje rozkladem některých octanů kyselinou sírovou nebo z acetylenu; používá se jí v barvířství, k potiskování tkanin, v lékařství atd. Kyselina octová se může připraviti též koncentrací octa, získaného kvašením alkoholu.

(23) Jako sehnaná kyselina octová se projednávají všechny druhy kyseliny octové, jež obsahují více než 7 g kyseliny octové ve 100 cm³, nemají-li podle svých znaků povahy surového dřevného octa saz. pol. 598b). Sem patří tudíž zboží označené v obchodě jako kyselina octová, octová tresť, ledová kyselina octová a pod.

(24) Jako sehnanou kyselinu octovou nutno též projednávat acetid (glycerid kyseliny octové), acetylchlorid, jakož i kyselinu mono-, di- a trichloroctovou.

(25) O tom, kdy tekutina, obsahující kyselinu octovou a prohlášená za stolní ocet saz. čís. 111, se má projednávat podle tohoto saz. čísla a kdy podle saz. čís. 619, viz vysvětlivky k saz. čís. 111.

(26) Anhydrid octový, saz. čís. 622.

(27) Povolení k dovozu zboží podle 2. a 3. poznámky k saz. čís. 619 vydává ministerstvo financí.

Saz. čís. 620.

Ethery a estery.

1. 1. (1) Ether ethylnatý (diethylether, nesprávně zvaný sirný ether) saz. pol. 620a) vzniká zahříváním alkoholu ethylnatého se sehnanou kyselinou sírovou. Užívá se ho v lékařství a k rozpouštění tuků a nitrocelulosy (na př. při výrobě kolodia a umělého hedvábí). Ether ethylnatý je kapalina bezbarvá, velmi pohyblivá, osvěživě vonící, snadno zápalná a tedy nejvýš vznětlivá, jež vdechována způsobuje bezvědomí. Obchodní druhy etheru ethylnatého obsahují trochu nezměněného alkoholu ethylnatého, jehož množství nesmí přesahovat 10% obj., má-li ether být projednán podle saz. pol. 620a).

   (2) Ether ethylnatý, jenž obsahuje více než 10% obj. alkoholu ethylnatého, jakož i alkohol ethylnatý s přísadou etheru ethylnatého (na př. Spiritus aethereus, Hoffmannské kapky a pod.) projednává se podle saz. pol. 108a)4.

   (3) Zkoušení etheru ethylnatého, jakož i esterů a přiboudliny na případný obsah alkoholu se děje třepáním s glycerinem, který se s etherem atd. nemísí, ale alkohol rozpouští. Rozpouštění provázeno je zvětšením objemu glycerinu o alkohol, což slouží ke stanovení obsahu alkoholu. Ke zkoušení se použije skleněného válce se stupnicí, jež začíná nahoře nulou a pokračuje po 10 stupních až do 100. Dělicí značka 100 je uprostřed válce, který tedy od ní až ke dnu má týž obsah, jako od 0 do 100. Nejdříve se naplní opatrně suchý válec nálevkou přesně až k dělicí značce 100 glycerinem tak, aby stěna hořejšího dílu válce se nesmočila. Nato se přileje do válce až ke značce 0 ether, jejž chceme zkoušet. Válec se pak uzavře dobře těsnící zátkou a obsah mísí se třepáním za častého převracení nádoby tak dlouho, až je kapalina stejnoměrně zakalená. Potom se směs ponechá v klidu, až se utvoří opět dvě vrstvy, což trvá 15—30 minut i déle. Obsahoval-li zkoušený ether alkohol, zvětší se objem glycerinu, kdežto objem etheru nad ním se zmenší. Číslo stupnice na rozhraní vrstev obou kapalin udává, kolik procent čistého etheru je ve zboží; rozdíl do 100, jenž se rovná přírůstku na objemu glycerinu, je hledaný obsah alkoholu.

   (4) Shoduje-li se na př. rozhraní s dělicí značkou 80, obsahuje vzorek 80% obj. etheru a (100 - 80) = 20% obj. alkoholu.

   (5) Nahoře popsaný způsob zkoušení je vhodný pouze pro takové druhy etherů, esterů a přiboudliny, které kromě alkoholu ethylnatého neobsahují jiné příměsi. Byla-li by přítomna voda, jež rovněž přechází do vrstvy glycerinové, nutno dát zboží přezkoušet na obsah alkoholu ethylnatého příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy. Rovněž tak je třeba postupovat u zboží s velkým obsahem alkoholu, ježto se mísí úplně s glycerinem a nenastává tedy vůbec dělení ve dvě vrstvy.

   (6) Válec je třeba po každém upotřebení vyčistit tím způsobem, že obsah válce vylijeme a válec vypláchneme několikrát čistou vodou, načež jej necháme vyschnout v nakloněné poloze, obrácený ústím dolů.

   (7) Glycerin ke zkoušení musí být pokud možno chráněn před vlhkostí a proto se láhev vždy po upotřebení hned opět uzavře.

   (8) O braní vzorků se poznamenává, že směsi etheru s lihem, stojí-li klidně delší dobu, vrství, t. j. oddělují se více či méně podle své specifické váhy. Je proto třeba takové kapaliny, dříve než vyjmeme vzorek ke zkoušení, dobře promísit mícháním, třepáním a pod.

1. 2. (1) Do saz. pol. 620b) patří vedle t. zv. enantového etheru (cognacového etheru, silice cognacové, přirozené i umělé), jenž se vyrábí destilací vinného droždí nebo uměle z oleje z kokosových ořechů, a jehož se užívá k přípravě vinného buketu (vůně), technicky čisté estery a jejich směsi, vyjma estery, jež nutno projednávat podle saz. pol. 155b) jako náhražky silic. Podle saz. pol. 620b) se projednávají tedy: bromid methylnatý (methylbromid), bromid ethylnatý (ethylbromid), chlorid ethylnatý (ethylchlorid) a směsi těchto esterů (též ve skleněných tubách s kovovým závěrem k léčebným účelům); mravenčan ethylnatý (t. zv. mravenčí či rumový ether); máselnan ethylnatý (t. zv. máselný ether); octan ethylnatý (t. zv. octový ether); dusitan ethylnatý (ethylnitrit); dusitan amylnatý (amylnitrit); valeran amylnatý (t. zv. jablečný ether); kaprinan amylnatý a pod.; většinou obsahují více nebo méně alkoholu ethylnatého.

   (2) Estery vznikají z alkoholů a kyselin za výstupu vody (na př. octan ethylnatý se tvoří zahříváním kyseliny octové a alkoholu za přítomnosti kyseliny sírové). Pojmenovány bývají podle radikálu kyseliny a radikálu alkoholu v nich obsažených, nebo se vyskytují v obchodě s názvy, jež se vztahují k jejich vůni nebo upotřebení, jako hruškový ether, cognacový ether a pod.

   (3) Podobně jako ether ethylnatý tvoří se při zahřívání jiných alkoholů se sehnanou kyselinou sírovou jiné ethery jednoduché, na př. amylether (diamylether, ether amylnatý); etherifikuje-li se takto směs alkoholů, vznikají vedle etherů jednoduchých ještě ethery smíšené, ha př. amylpropylether. Velký význam mají ethery vícemocných alkoholů zejména glykolu (ethylenglykolu), jichž celá řada je jmenována v poznámce k saz. čís. 620, na př. monomethylether ethylenglykolu, dimethylether ethylenglykolu; používá se jich zejména jako rozpouštědel a měkčidel při výrobě laků

   (4) Obsah alkoholu ethylnatého ve zboží saz. pol. 620b) může činit nejvýše 10% obj.; při větším obsahu tohoto alkoholu nutno je zařadit, má-li povahu aromatických trestí, do saz. čís. 632, jinak do saz. pol. 108b).

   (5) Ethery a estery patřící do saz. pol. 620b) lze zkoušet na obsah alkoholu ethylnatého podle návodu, předepsaného pro ether ethylnatý (viz 1. vysvětlivku).

   (6) Zboží podle poznámky k saz. čís. 620 se smí projednávat jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Pro jeho projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.

   (7) Octan amylnatý (t. zv. hruškový ether) po denaturaci, jako aceton saz. čís. 619. K denaturaci možno použít 5% acetonu nebo methylalkoholu; jiné prostředky denaturační povoluje ministerstvo financí.

   (8) Chlorid methylnatý (methylchlorid), saz. čís. 621.

Saz. čís. 621.

Plyny zhuštěné, zkapalněné nebo ztužené, výslovně nejmenované.

(1) Za plyny se považují prvky, sloučeniny nebo jejich směsi, které jsou při 20°C za normálního tlaku plynné.

(2) Jako zhuštěné (stlačené) se projednávají plyny, dovážené ještě ve stavu plynném. Nejdůležitější z nich jsou dusík, kyslík, vodík, vzduch, methan, pak vzácné plyny zejména argon, helium a neon. K nim se řadí i acetylen rozpuštěný v acetonu, jímž je prosáklá porovitá hmota (t. zv. dissous-plyn).

(3) Plyny zkapalněné jsou plyny vysokým tlakem převedené ve skupenství kapalné. Takto se dovážejí zejména dusík, fosgen, chlor, kysličník dusný (rajský plyn), kysličník siřičitý, kyslík, methylchlorid, t. zv. tekutý pohonný plyn (zkapalněná směs alifatických uhlovodíků), propan, svítiplyn, vzduch.

(4) Plyny zhuštěné a zkapalněné přicházejí většinou v ocelových válcích. Tekutý vzduch bývá v otevřených nádobách s dvojitými stěnami, jejichž mezistěnní je téměř vzduchoprázdné, na př. Dewarových; tyto láhve jsou baleny v koších dobře isolovaných.

(5) Zkapalněný kysličník uhličitý (kyselina uhličitá), saz. pol. 597 m), zkapalněný amoniak, saz. pol. 597p).

(6) Ze ztužených plynů, t. j. plynů ve stavu pevném, je nejdůležitější ztužený kysličník uhličitý, jenž přechází za obyčejného tlaku přímo v plyn a nazývá se pro tuto vlastnost „suchý led“. V obchodě je ve tvaru válců zabalených v papíru a isolačním materiálu. Pro svou nízkou teplotu nesmí být brán do holých rukou, tím méně do úst.

Saz. čís. 622.

Pomocné látky a výrobky chemické, výslovně nejmenované.

(1) Kyselina tříslová (kyselina gallotříslová, tanin) jsou bílé, nažloutlé, jsou-li však nečisté, žlutohnědé lehké prášky zvláštního zápachu a stahující chuti, jež se rozpouštějí ve vodě, alkoholu nebo octanu ethylnatém. Vodný roztok se zbarvuje chloridem železitým modročerně a sráží se roztokem klihu.

(2) O rozpoznávání kyseliny tříslové od tříslových výtažků viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 162.

(3) Kyselina gallová (pyrogallolkarbonová) se podobá svým vzhledem taninu a zbarvuje se chloridem železitým taktéž modročerně. Na rozdíl od taninu netvoří se však roztokem klihu v roztocích kyseliny gallové sraženina.

(4) Pyrogallol (trihydroxybenzen, t. zv. kyselina pyrogallová) je bílý, krystalický prášek, jenž stejně jako jeho vodný roztok na vzduchu znenáhla hnědne až černá; přidáme-li sodného louhu, zčerná okamžitě. Z roztoku dusičnanu stříbrného se vylučuje redukcí pyrogallolem kovové stříbro.

(5) Syřidlové přípravky tekuté prosté alkoholu (tekutý výtažek syřidlových fermentů z telecích žaludků), pak pevné (sušený výrobek z tekutého syřidla ve formě prášku nebo tabletek), též s přísadou kuchyňské soli, ledku, mléčného cukru atd., se projednávají podle tohoto saz. čísla.

(6) Syřidlové přípravky tekuté s přísadou alkoholu, viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 108.

(7) Do saz. čís. 622 patří též corichrom a corilactin (mořidla při barvení koží, jež obsahují obyčejně mléčnany titanu).

(8) Peroxyd sodíku je bílý až nažloutlý prášek. Ve vodě se rozpouští na roztok obsahující hydroxyd sodný a peroxyd vodíku, který však se rychle rozkládá za šumění a vývoje kyslíku; roztok dává reakci na peroxyd vodíku, popsanou v 12. vysvětlivce k saz. čís. 597. Slouží jako energické okysličovadlo v laboratořích, v běličství, k regeneraci zkaženého vzduchu a k přípravě různých peroxydů a desinfekčních a bělicích přípravků.

(9) Kyselina benzoová se vyrábí z pryskyřice benzoové nebo z toluenu (umělá, synthetická). Tvoří lesklé jehlice nebo lístky rozpustné ve vodě na roztok kyselý Chemicky čistá je bez vůně, technická někdy příjemně voní (od stop přimíšených esterů). Zahříváním sublimuje a její páry dráždí ke kýchání a ke kašli.

(10) Benzoan sodný tvoří bílý prášek nebo porovité kousky, chuti sladce svíravé. Rozpouští se ve vodě.

(11) Kyselina benzoová i benzoan sodný se upotřebují v lékařství a jako konservační prostředek v průmyslu potravinářském. Zahříváním kyseliny benzoové nebo roztoku benzoanu s lihem a sehnanou kyselinou sírovou vzniká benzoan ethylnatý, osobité pichlavé vůně. Vodné roztoky kyseliny benzoové, opatrně zneutralisované vodným roztokem sodného louhu, jakož i vodné roztoky benzoanu dávají zahříváním s vodným roztokem chloridu železitého hnědé zbarvení.

(12) K jodidům saz. pol. 622c) patří na př. jodid draselný (Kalium jodatum), jodid sodný (Natrium jodatum) a jodid amonný (Ammonium jodatum), jež tvoří průsvitné krychlovité krystalky nebo bílý prášek, jodid měďný (Cuprum jodatum), bílý až hnědý prášek, jodid kademnatý (Cadmium jodatum), bezbarvé perleťově lesklé šupinky, jodid zinečnatý (Zincum jodatum), bezbarvá zrnitá hmota kyselé reakce, na vzduchu se rozplývající, jodid stříbrný (Argentum jodatum), žlutý prášek, a jodid olovnatý (Plumbum jodatum), zlatožlutý krystalinický prášek.

(13) Všechny jodidy v pevném stavu uvolňují zahřátím ve zkoumavce se sehnanou kyselinou sírovou a burelem jod, který uniká jako fialové páry. Přidá-li se k vodnému roztoku jodidu ve zkoumavce zředěná kyselina sírová a pak vodný roztok dusitanu sodného, uvolňuje se jod, který se pozná buď podle zmodrání tekutiny po přidání škrobového mazu nebo tak, že se tekutina protřepe se sirouhlíkem nebo s chloroformem, jenž po rozvrstvení je zbarven fialově (rozpuštěným jodem).

(14) Podle 1. poznámky k saz. čís. 622 lze projednat zboží jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy, provedeného na útraty strany.

(15) Zboží dovážené podle 2. poznámky k saz. čís. 622 smí se projednávat jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Pro jeho projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.

(16) Povolení k dovozu karbidu křemíku a umělého korundu podle 3. poznámky k saz. čís. 622 vydává ministerstvo financí.

1. XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.

   V této třídě jsou obsaženy: pokosty saz. čís. 623 a 624, barvy, vyjma barevné hlinky a černi, saz. čís. 625—627 inkousty saz. čís. 628, tužky saz. čís. 629, zboží lékárnické a voňavkářské saz. čís. 630—633.

   Saz. čís. 623.

   Pokosty olejové (bez přísady pryskyřice, terpentinu nebo minerálních olejů).

   (1) Pokosty olejové (fermeže) saz. čís. 623 jsou vařeny z mastných vysychavých olejů (oleje lněného, konopného, makového atd.) s vysychadly (sikativy), na př. klejtem, burelem a j., bez přísady pryskyřic, terpentinu, terpentinového nebo minerálního oleje a pod., páchnou po použitých mastných olejích a nevznítí se ihned na plameni jako pokosty pryskyřičné.

   (2) Vysychavé oleje, vařené bez přísady sikativů nebo okysličené protlačovaným vzduchem (foukané), jež rovněž patří do saz. čís. 623, jsou konsistencí podobné olejovým pokostům (lepkavé, někdy se vytahující až do vlákna). Liší se však od přírodních olejů pouze lisovaných změněným zápachem a chutí, jakož i poměrně větší vysychavostí.

   (3) Lněný olej saz. čís. 103 rozpozná se od vařeného lněného oleje a pokostu ze lněného oleje takto:

   (4) Vzorek lněného oleje, který se má zkoušet, smísíme ve zkoumavce se stejným dílem vápenné vody a důkladně protřepeme. Surový lněný olej dává stejnorodou (homogenní) hmotu (liniment), kdežto u vařeného oleje a pokostu ze lněného oleje rozeznáme dvě ostře oddělené vrstvy kapalin.

   (5) Sem patří též sířený lněný olej (sirný balzám) a umělý olej (hustý olej) k výrobě knihtiskařské fermeže.

   (6) O rozeznávání olejových pokostů od lakových pokostů viz též vysvětlivky k saz. čís. 624.

   (7) Jako olejové pokosty v sudech se projednávají též olejové pokosty v jiných nádobách o hrubé váze nejméně 25 kilogramů.

   Saz. čís. 624.

   Pokosty lakové (s přísadou pryskyřice, terpentinu, minerálních olejů nebo alkoholu).

   (1) Lakové pokosty (laky a politury) jsou roztoky asfaltu, pryskyřic, parafinu, smol, zbytků destilace minerálních olejů, vosků, ceresinu a jim příbuzných látek v esterech, alkoholu, benzinu nebo v jiných uhlovodících, chloroformu, sirouhlíku, terpentinovém oleji a podobných rozpouštědlech; vyznačují se jednak silným zápachem po rozpouštědlu v nich obsaženém, jednak tím, že poskytují více nebo méně lesklé a rychle schnoucí nátěry.

   (2) Za lakový pokost se považuje též asfaltový lak či lak na železo (roztoky asfaltu, smůly nebo pryskyřice v terpentinovém nebo minerálním oleji, jakož i v lehkých olejích z černouhelného dehtu, též s přísadou krycí barvy).

   (3) Dále sem patří: barvy (na př. barevné hlinky, dehtová barviva a barvy výslovně nejmenované) s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, cement na obuv (pryskyřice rozpuštěná v benzenu), glazura na dřevo (k impregnování kvasných kádí), lak na kočáry (alkoholický přípravek z barviva a vosku, lak zaponový (roztoky kolodiové bavlny v octanu amylnatém k lakování kovů t. zv. máčením, též obarvené), jakož i brassolin, krystalové laky a lak viktoria (na př. roztoky celuloidu v octanu amylnatém a pod.), pokosty olejové s přísadou esterů, alkoholu, benzinu a jiných uhlovodíků, chloroformu, sirouhlíku, terpentinového oleje a podobných rozpouštědel, nebo s přísadou pryskyřic (na př. olejový pokost s terpentinem, tekutá vysychadla [sikativy] s přísadou terpentinového oleje, roztoky sířeného lněného oleje v terpentinovém oleji, t. j. tak zvaný sířený terpentinový olej a pod.), všeliké politury (též vodné roztoky boraxu a jiných solí s přísadou šelaku), velmi řídké roztoky kaučuku v alkoholu nebo v chloroformu (viz též vysvětlivky k saz. čís. 305), ssedlina laková (zbytek po výrobě lakových pokostů), tinktury lakové (k průmyslovému upotřebení), tmel šelakový nebo tmel na linoleum (syrupovitý alkoholický roztok šelaku a pod.), tužidlo na klobouky (alkoholický roztok šelaku nebo jiných pryskyřic).

   (4) Bronzová tinktura, stříbrný lak, zlatý lak (zlatý lakový pokost, lesklé zlato, zlatý pokost), obsahující bronzový prášek nebo bronzovou barvu, saz. čís. 513; viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 513.

   (5) Lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), saz. pol. 108b)2.

   (6) Tekutiny na zřeďování lakových pokostů, jež se skládají v podstatě z lihu, saz. pol. 108b)2; jiné se projednávají podle své povahy.

   (7) Tinktury, obsahující pryskyřice, k léčebným účelům (na př. Tinctura Asae foetidae), saz. čís. 630.

   (8) Japonský lak, t. j. zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové, viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 174.

   (9) Kaučukový klih, druh kaučukového tmelu, saz. čís. 609.

   (10) Lešticí vosk (polotuhá nebo tuhá směs vosků, kalafuny a terpentinového oleje) a tvárný vosk (t. j vosk s přísadou terpentinu, olivového oleje, loje, olověné běloby a barvy) podle povahy použitého vosku, saz. čís. 81 nebo saz. čís. 94.

   (11) Lak na válce (tekutá nebo těstovitá hmota z obilního lepku, obsahující kyselinu octovou a kysličník chromitý), saz. čís. 626.

   (12) Zaponový lak syrupovité až máslovité konsistence, t. j. zaponový lak, jenž obsahuje více než 20% kolodiové bavlny, saz. čís. 646.

   (13) Nitrocelulosové pokosty lakové dovážené podle 1. poznámky k saz. čís. 624 jsou roztoky nitrocelulosy v organických rozpouštědlech, jako v acetonu, octanu ethylnatém, amylnatém a pod., zpravidla s přísadou měkčidel (plastifikátorů), jako kafru, trifenylfosfátu, trikresylfosfátu a pod. Jsou to tekutiny pronikavě esterově páchnoucí, viskosní, lepkavé, bezbarvé nebo různě zbarvené přísadou minerálních nebo organických barviv.

   (14) Rozlišují se od jiných lakových pokostů zkouškou s činidlem difenylaminovým. Činidlo difenylaminové jest roztok 1 g difenylaminu ve 100 cm³ sehnané kyseliny sírové, k němuž se přidá 20 cm³ destilované vody. Činidlo dodá celním oddělením ONV na požádání příslušný chemicko-technický ústav finanční správy. Ze zkoušeného lakového pokostu se vyjme kapka skleněnou tyčinkou a rozetře se ve slabou vrstvu na skleněné desce, položené na bílém papíru. Když nátěr vyschl, což trvá asi 10 minut, potře se jeho okraj skleněnou tyčinkou ovlhčenou činidlem difenylaminovým. Je-li ve zkoušeném lakovém pokostu přítomna nitrocelulosa, objeví se po několika vteřinách syté tmavomodré zbarvení, jež však po několika minutách mizí. Sytě zbarvené laky se doporučuje před zkouškou zředit asi 10násobným množstvím acetonu, aby očekávané modré zbarvení při zkoušce s činidlem difenylaminovým nebylo vlastním barvivem lakového pokostu příliš rušeno.

   (15) V případě, že nátěr provedený zkoušeným nitrocelulosovým pokostem nevysychá ani po 15ti minutách, neobjeví se zpravidla při zkoušce difenylaminové očekávané modré zbarvení. V takovém případě, jakož i v jiných případech pochybných nutno vyžádat si o zboží posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy na útraty strany.

   (16) Projednávání roztoků umělých pryskyřic podle 2. poznámky k saz. čís. 624 se smí dít jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Pro jejich projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.

   (17) Roztoky umělých pryskyřic, bez přísad, jsou zpravidla husté, lepkavé, syrupovité tekutiny, jež smějí obsahovat pouze umělou pryskyřici a rozpouštědlo; obsahují-li přísady, na př. barevný pigment nebo jinou barvu, změkčovadlo, olejový pokost, přirozenou pryskyřici a pod., nemohou být projednávány podle 2. poznámky k saz. čís. 624. Má-li celní oddělení pochybnost o povaze zboží, je oprávněno vzít ze zboží vzorek v množství nejméně 0.5 kg za účelem zjištění správnosti celní prohlášky.

   Saz. čís. 625.

   Dehtové barvy.

   1. 1. Dehtová barviva jsou organické chemické látky odvozené téměř výhradně ze sloučenin řady aromatické. Surovinou pro tyto sloučeniny je dehet, získaný suchou destilací černého uhlí. V obchodě se vyskytují pevné (v krystalech, kouscích, prášku), ve způsobě pasty nebo tekuté, a to buď čisté nebo s přísadou různých látek, které dodávají dehtovým barvivům žádané barevné intensity.
   2. 2. (1) Dehtová barviva možno dělit buď podle chemické povahy nebo podle způsobu vybarvování.

      (2) Podle chemické povahy se dělí dehtová barviva na barviva sirná, azová, antrachinonová a jiná.

      (3) Barviva sirná se vyrábějí tavením ústrojných látek se sírou, sirníkem sodným nebo s polysulfidy.

      (4) Barviva azová obsahují zvláštní atomovou skupinu, t. zv. azovou (—N = N—).

      (5) Barviva antrachinonová jsou odvozena od antrachinonu. Sem patří barviva nazývaná dříve alizarinová a antracenová.

      (6) K jiným barvivům patří barviva, která svým chemickým složením nepatří k barvivům sirným, azovým nebo antrachinonovým, jako na příklad barviva trifenylmethanová a j.

   1. 3. Pomůckou při celním projednávání dehtových barviv jsou obchodní názvy, jimiž továrny jednotlivé skupiny dehtových barviv zpravidla trvale označují. Nejdůležitější tovární značky dehtových barviv jsou obsaženy v seznamu, dodaném celním oddělením ONV.
   2. 4. (1) Chemicky možno zjistit povahu dehtových barviv takto:

      (2) Malá část zkoušeného barviva se povaří s vodou a poté se přidá několik kapek kyseliny solné. Sirná barviva vyvíjejí při tom zpravidla sirovodík.

      (3) Některá sirná barviva však tuto reakci nedávají. V tom případě nutno zkoušet, zda barvivo ve vodném roztoku sirníku sodného vybarvuje nastálo nemořenou a nemercerovanou bavlnu. K tomu cíli se připraví v malé kádince z malého množství barviva a z vodného roztoku sirníku sodného barvicí lázeň, jež musí být čirá. Do této lázně se vnoří proužek nemořené a nemercerované bavlněné tkaniny, který se v ní ponechá za varu a za stálého míchání po dvě minuty. Obarvená tkanina se pak vypere několikrát vodou a mýdlem. Zůstane-li proužek bavlněné tkaniny nastálo obarven a je-li zkoušené barvivo ve vodě nerozpustné, jde o barvivo sirné.

      (4) U dehtových barviv ve vodě rozpustných nutno provést ještě další dvě zkoušky:

      1. a) Do vodného roztoku zkoušeného barviva se vloží proužek bavlněné tkaniny a povaří se. Je-li tkanina vybarvena, není zkoušené barvivo sirné. (Je to barvivo azové nebo jiné, přímo vybarvující.)
      2. b) Nevybarví-li se při této zkoušce proužek bavlněné tkaniny, přidá se do vodného roztoku zkoušeného barviva něco kuchyňské nebo Glauberovy soli, v níž se bavlněná tkanina povaří. Je-li tkanina vybarvena, není zkoušené barvivo sirné. (Je to barvivo azové nebo jiné t. zv. solné.)

      (5) Nebyla-li při obou předchozích zkouškách bavlněná tkanina vybarvena, rozpustíme barvivo ve vodě, přidáme několik kapek kyseliny sírové a povaříme s vlněnou přízí. Je-li příze vybarvena, nejedná se o barvivo sirné, nýbrž jde o kyselé barvivo z jiných skupin.

      (6) Zůstane-li bavlněná tkanina nebo vlněná příze při těchto třech zkouškách nezbarvena nebo patrně slaběji zbarvena než z lázně sirníku sodného, patří zkoušené rozpustné barvivo k barvivům sirným.

      (7) Sirná barviva se dělí na dvě skupiny: sirné černi a sirná barviva pestrá.

      (8) Sirné černi jsou barviva sirná ve vodě buď zčásti nebo povětšině zcela nerozpustná, barvy sytě černé. Přicházejí do obchodu ve způsobě černého prášku, pasty nebo tekuté. Obsahují-Ii přísadu Glauberovy, kuchyňské nebo jiných solí, mají odstín více či méně šedý. Se zředěnou kyselinou solnou vyvíjejí sirovodík. V roztoku sirníku sodného vybarvují bavlněnou tkaninu sytě černě.

      (9) Zkouška na rozpoznání sirných černí od tmavých odstínů pestrých sirných barviv (tmavomodré, tmavozelené a pod.) se provádí takto: 1 g barviva se rozpustí se 2 g sirníku sodného ve 100 cm³ destilované vody a kapka tohoto roztoku se nanese na bílý filtrační papír. Vznikne-li černá skvrna, je barvivo sirná čerň. V případech pochybných je nutno vybarvit proužek bavlněné tkaniny v barvicí lázni, obsahující 10% zkoušeného barviva (počítáno na váhu upotřebené tkaniny) ve dvacetinásobném množství vody. Vybarví-li se tkanina sytě černě, jde o sirnou čerň; jinak nutno zkoušené sirné barvivo pokládat za pestré.

   1. 5. (1) Nebylo-li zkoušené barvivo zjištěno jako sirné, nutno zkoušet na barviva azová. Zkouška se zakládá na význačné vlastnosti těchto barviv, že se redukovadly rozkládají, následkem čehož (na rozdíl od jiných dehtových barviv) nenabývají okysličením (vzduchem nebo roztokem persíranu sodného) již původní barvy.

      (2) Zkouška na azová barviva se provádí jednak s bavlněnou tkaninou, jednak s vlněnou přízí.

      1. a) Malá část zkoušeného barviva rozpuštěného ve vodě, k níž bylo přidáno kuchyňské nebo Glauberovy soli, se povaří po několik minut v malé kádince s proužkem bavlněné tkaniny (nemořené a nemercerované). Nato se vytáhne tkanina z lázně a vypere důkladně ve studené vodě.
      2. b) Druhá část zkoušeného barviva se rozpustí ve vodě, k níž bylo přidáno několik kapek kyseliny sírové. V tomto roztoku se povaří obdobně jako u bavlněné tkaniny kousek vlněné příze, která se po vynětí vypere ve studené vodě.

      (3) Je-li bavlněná tkanina nebo vlněná příze vybarvena, vnoří se do roztoku formaldehydsulfoxylátu sodného, za varu nasyceného, a vaří se asi 10 minut. Nastane-li úplné odbarvení, vypere se vyňatá tkanina a příze ve studené vodě a zkropí nasyceným roztokem persíranu sodného. Neobjeví-li se původní zbarvení (t. j. neobjeví-li se vůbec zbarvení nebo objeví-li se zbarvení jiné), je zkoušené barvivo azové.

      (4) Není-li při zkoušce uvedené pod a) a b) zkoušená bavlněná tkanina a vlněná příze vybarvena nebo objeví-li se při zkoušce persíranem sodným původní zbarvení, nejde o barvivo azové a nutno pokračovat ve zkoušce na barviva antrachinonová.

      (5) Budiž podotknuto, že se jako barviva azová chovají též nitrované zásady barviv saz. čísla 622, které samy o sobě vybarvují vlnu v kyselé lázni žlutě nebo oranžově a jichž se užívá jako vyvíjecích barev k výrobě t. zv. ledových barviv k barvení bavlny. V takových případech nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   1. 6. (1) Barviva antrachinonová se dovážejí ve způsobě prášku nebo pasty. Jsou to barviva, která se snadno rozpouštějí ve studené nebo horké vodě, po případě ve vodě, k níž bylo přidáno něco málo sodného louhu. Jejich význačnou vlastností je, že dávají zahříváním v alkalickém roztoku formaldehydsulfoxylátu sodného zabarvené roztoky.

      (2) Zkouška na ně se provádí takto: Do pokusné barvicí lázně, připravené z malé části barviva a okyselené několika kapkami kyseliny octové, se vnoří kus normální zkušebné bavlněné tkaniny, potištěné různými kovovými mořidly (kterou možno objednat u příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy) a kapalina se zahřívá po 10 minut přibližně do varu. Nato se vypere vyňatá bavlněná tkanina nejprve studenou vodou a poté vřelým roztokem mýdlovým. Zůstanou-li mořené pruhy zkušebné tkaniny nastálo vybarveny, je zkoušené barvivo barvivem antrachinonovým.

   1. 7. (1) Podle způsobu vybarvování se dělí dehtová barviva na zásaditá, kyselá, barviva vybarvující přímo bavlnu, mořidlová, vyvíjecí a kypová.

      (2) Barviva kypová (vyjma indigo) patří podle chemického složení buď do skupiny barviv sirných nebo antrachinonových nebo ostatních. Jsou to barviva ve vodě nerozpustná, vyznačující se tím, že ve vodě nerozpustné barvivo se mění odkysličením (redukcí) na sloučeninu rozpustnou v alkaliích, která se pak okysličením mění zase v původní nerozpustné barvivo. Vzhledem k této vlastnosti možno kypových barviv použít k barvení pouze ve způsobě kyp, t. j. roztoků redukovaných barviv v alkalickém prostředí.

      (3) Zkouška na kypová barviva se provádí takto: Něco zkoušeného barviva se rozpouští po ⅟₄ hodiny za stálého míchání v 50 cm³ formaldehydsulfoxylátu sodného, k němuž bylo přidáno 5 cm³ sodného louhu hustoty 1˙3. Nato se roztok barviva zfiltruje a do filtrátu (kypy) se vnoří proužek bavlněné tkaniny, který se ponechá v kypě po několik minut za mírného zahřívání. Z kypy vyňatá bavlněná tkanina se vypere studenou vodou a zkropí se nasyceným roztokem persíranu sodného. Objeví-li se syté vybarvení, je zkoušené barvivo kypové.

   1. 8. (1) V pochybných případech budiž vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (2) Mořenové výtažky a alizarin, barvivo z nich, viz vysvětlivky k saz. čís. 161.

      (3) O umělém indigu viz 2. vysvětlivku k saz. čís.162.

      (4) Sulfonované deriváty indiga, viz vysvětlivku o přírodních organických barvivech u saz. čís. 626; ostatní deriváty indiga, saz. čís. 625.

   1. 9. (1) Deriváty suché destilace černouhelného (kamenouhelného) dehtu rozumějí se suroviny, získané destilací černouhelného dehtu, a zboží z nich dalším čištěním nebo chemicky vyrobené, vyjma veškerá k saz. čís. 625 patřící dehtová barviva.

      (2) Podle 2. poznámky za saz. čís. 625 lze dovážet jen takové deriváty černouhelného dehtu, které se svou povahou nejeví hotovými výrobky barvářského průmyslu (leukosloučeniny dehtových barviv, na př kypových saz. čís. 622, kyselina pikrová saz. čís. 646 a j.). Výrobou dehtových barev se rozumí skutečná přeměna derivátů suché destilace černouhelného dehtu v dehtová barviva, nikoliv jejich použití k pomocným účelům, na př. rozpouštěcím.

      (3) O tom, které deriváty lze s celní výhodou dovážet, rozhoduje ministerstvo financí.

      (4) Dehtová barviva s přísadou albuminu, glycerinu, kaseinu, lepku, mýdla, oleje, pojidel (klihu, klovatiny, klovatiny tragantové a vyziny), olejového pokostu, tuku, vosku a pod., potom tiskařské barvy a podobné přípravky, jež obsahují dehtová barviva, saz. čís. 626.

      (5) Dehtová barviva, rozředěná dextrinem, kuchyňskou solí, síranem sodným (Glauberovou solí), sodou nebo sirníkem sodným patří podle 1. poznámky k saz čís. 625 do tohoto sazebního čísla; tomuto zařazení není na závadu, bude-li dehtové barvivo rozředěno též směsí těchto látek, jejichž obsah nesmí překročit 80%. Dehtové barvy s přísadou těchto ředitel přes 80%, obsahují-li dextrin, se projednávají podle saz. čís. 626, jinak podle své sazební povahy. Přezkoušení obsahu ředidel se provede zpravidla jen občas, bude-li k zásilkám připojeno prohlášení výrobcovo podle tohoto vzoru:

      

      (6) Dehtová barviva s přísadou cukru, saz. čís. 132.

      (7) Lihové roztoky dehtových barviv (bez přísady pryskyřice), saz. pol. 108b).

      (8) Dehtová barviva s přísadou lakových pokostů, saz. čís. 624.

      (9) Dehtová barviva s mastnými kyselinami, saz. čís. 626.

   Saz. čís. 626.

   Barvy výslovně nejmenované.

   1. 1. K barvám výslovně nejmenovaným patří k jiným sazebním číslům nepřidělené: minerální barvy, přírodní organická barviva, tavné a podobné barvy, jichž se používá v keramickém průmyslu, a upravené barvy.
   2. 2. (1) Minerální barvy, t. j. zpravidla uměle připravené chemické výrobky určité barvy:

      (2) Modré barvy, jako: berlínská modř (modř erlangenská, hamburská, nová, olejová, pařížská, pruská), též rozpustná berlínská modř, brémská modř (hydroxyd měďnatý, brémská zeleň), coeruleum (cíničitan kobaltnatý, nebeská modř, coelin), horská modř (zásaditý uhličitan měďnatý, azurit, modř azurová, anglická, hamburská, lazurová, minerální), chromová modř (na př. výrobek vzniklý tavením dvojchromanu draselného, kysličníku křemičitého a kazivce), kobaltová modř (v podstatě hlinitan kobaltnatý, modř Thenardova, vídeňská, leydenská, kobaltový ultramarin), olejová modř (sirník měďnatý, měďné indigo), Turnbullova modř, ultramarin (modř azurová, lazurová) přírodní (z lazuritu, lapis lazuli) i umělý, modrý a zelený, vápenná modř (směs hydroxydu měďnatého se síranem vápenatým, neuwiederská modř).

      (3) Hnědé barvy, jako: hnědý hydroxyd železitý, chemicky čistý a vratislavská hněď (kyanoželeznatan měďnatý, Hatchettova hněď).

      (4) Žluté barvy, jako: barytová žluť (chroman barnatý, žlutý ultramarin či ultramarinová žluť, též chromovou žlutí zvaná), chromová oranž (chroman vápenatý), chromová žluť (chroman olovnatý, žluť citronová, královská, lipská, kolínská, nová, pařížská), kadmiová žluť (sirník kademnatý sirná žluť, jaune briliante), kaselská žluť (oxychlorid olovnatý, žluť minerální, veronská), kobaltová žluť (indická žluť, dusitan kobaltitodraselný, hexanitrokobaltitan draselný), neapolská žluť (zásaditý antimoničnan olovnatý), patentní žluť (zásaditý chlorid olovnatý, žluť Turnerova, montpellierská, anglická), sideritová žluť (chroman železitý), uranová žluť (uranan sodný, uranan draselný), zinková žluť (chroman zinečnatý).

      (5) Zelené barvy, jako: Gentelova zeleň (cíničitan měďnatý, cínová zeleň), Guignetova zeleň, horská zeleň (též z mletého malachitu), chromová zeleň (směsi chromové žluti a pařížské modři a pod., t. zv. zelená rumělka), Rinmannova zeleň (sloučenina kysličníků kobaltnatého a zinečnatého, kobaltová zeleň, zinková zeleň), Scheeleova zeleň (arsenitan měďnatý, zeleň minerální, švédská), svinibrodská zeleň, t. j. sloučenina octanu a arsenitanu měďnatého (zeleň anglická, císařská, Mitisova, papoušková, patentní, luční).

      (6) Červené barvy, jako: antimonová rumělka (oxysulfid antimonu), chromová červeň (zásaditý chroman olovnatý, chromová rumělka), kobaltová červeň (arsenitan nebo fosforečnan kobaltnatý), chemický čistý, červený, žíhaný kysličník železitý (crocus martis), minerální kermes (kartuziánský prášek), pinková barva (cíničitan chromitý, pink colour, pink), rumělka (sirník rtuťnatý, červeň čínská, patentní, cinobr, vermillon; o nepravé rumělce, t. j. imitaci rumělky, připravené ze suříku a dehtového barviva, viz 9. vysvětlivku k saz. čís. 597), zlatá síra (též červený sirník antimonitý), zlatý purpur (Cassiův purpur) a na prášek rozmělněné měděné okuje, červenohnědá natěračská barva, skládající se v podstatě z kysličníku měďného (viz také 10. vysvětlivku k saz. čís. 488).

      (7) Fialové barvy, jako: manganová violeť (fosforečnan manganitý, norimberská violeť).

   1. 3. (1) Přírodní organické barvy, t. j. čisté barvy, připravené ze živočišných nebo rostlinných částí, jakož i sloučeniny těchto barviv s minerálními zásadami (barvicí laky):

      (2) Anotto (barva na máslo nebo sýr; viz též vysvětlivky k saz. čís. 161), azolithmin (z lakmusu), bixin (barvivo z orleanu), brasilin (z červeného dřeva), červeň alkanová či alkanin, flavin (z kůry kvercitronové), hematoxylin (ze dřeva kampeškového), chlorofyl (listová zeleň), karmin (lak karminový, florentský, vídeňský, pařížský, často též kulový nebo mnichovský lak, kyselina karminová, cochenille ammoniacale), karmin saflorový (saflorový výtažek, saflorové těsto), karthamin (kyselina karthaminová, červeň saflorová či čínská) z rostlinného safloru, katechin (přípravek z katechu), kolorin (přípravek z mořeny), kurkumin (z kurkumy), kvercitrin (z kůry kvercitronové), lak fisetový (připravený ze dřeva fisetového čili fustiku), lak řešetlákový (připravený z řešetláku), lokao (čínská zeleň), morin a morinová kyselina ze žlutého dřeva, náhražka za indigo (noir reduit, noir solide, barvivo uměle připravené ze dřeva kampeškového s přísadou solí železa, chromu a pod., viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 162), oenocyanin (tekutá rostlinná červeň), orcein (z orseille), přípravky indigové (indigový roztok, indigový výtažek, indychkarmín, modrý karmín, purpurová modř, rozpustná indomodř, indigosulfonan sodný), též s přísadou škrobu (modř na prádlo), purée (jaune indien, piuri, indická žluť), santalin (ze dřeva santalového), zeleň měchýřová (řešetláková, šťavná zeleň) z plodů řešetláku, žluť řešetláková připravená z řešetláku.

      (3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 163.

      (4) Podle saz. čís. 626 se projednávají i barvicí laky umělých organických barviv; o rozpoznávání barvicích laků od barevných hlinek viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 148.

   1. 4. (1) Barvy tavné, t. j. barvy sklovité povahy jichž se používá v průmyslu keramickém, sklářském a smaltárenském, jsou jemně práškovité směsi kysličníků kovů s tavidly (křemičitany, různými nerosty, hlínou a pod.). Do obchodu přicházejí jako hotové přípravky bud’ v podobě jemných prášků nebo rozdělány v těstovité pasty v tubách pod různými názvy, jako na př. porcelánové či muflové barvy, emailové barvy, barvy na glazuru, barvy pro keramický barevný tisk a pod Užívá se jich bez další složitější úpravy k malbě, listrování a podobnému zdobení keramického, skleněného a kovového zboží.

      (2) Na rozdíl od polev a smaltů saz. čís. 368 vyznačují se barvy tavné větší jemností (plavením nezanechávají hrubších částeček a neskřípou mezi zuby), vysokým obsahem barvicích kysličníků (nejméně 7%) a sytou barvou po vytavení.

      (3) Kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované nebo vysvětlivkami určitému sazebnímu číslu výslovně nepřidělené se projednávají, neobsahují-li přísad tavidel, podle saz. čís. 622.

      (4) Kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované k výrobě kovů na osvědčení Československé obchodní komory, saz. čís. 144.

   1. 5. (1) Upravené barvy:

      (2) Sádra, uhličitan vápenatý a těživec, a to bez rozdílu, zda přírodní či uměle srážené, nebo jejich směsi s minerálními barvami nebo organickými barvivy, bez zřetele zda obsahují více nebo méně než 5% barvivé látky.

      (3) Chemické látky pomocné a chemické výrobky saz. třídy XLVI, krášlené barevnými hlinkami, dehtovými barvivy nebo jinými barvami, nejsou-li výslovně přiděleny jinému sazebnímu číslu, nezávisle na množství krášlidla, na př. nepravá rumělka, t j. suřík krášlený dehtovými barvivy.

      (4) Všechna dehtová barviva s přísadou oleje, olejového pokostu, mýdla, vosku, tuku, glycerinu, albuminu, kaseinu, lepku, klihu, vyziny, klovatiny, tragantové klovatiny nebo s těmito látkami utřená, potom všechny s těmito a podobnými pojidly, jakož i s dextrinem smíšené nebo utřené barevné hlinky, minerální barvy, přírodní organické barvy a jim na roveň postavené nebo přidělené zboží (na př. akvarelové barvy, lak na válce, klihové, fasádní a tiskařské barvy, vyjma připravené černi, jež nutno projednávat podle saz. čís. 607); laková čerň ze sazí ze smolného dřeva a pod. v tabulkách nebo kloboučcích s přísadou pojidel a barvené impregnační oleje z černouhelného dehtu (barvy s přísadou karbolinea a pod.), lasturové vápno v kloboučcích; též křída litografická.

      (5) Podle poznámky za saz. čís. 626 se projednávají jen dehtová barviva kypová obsahující glycerin, avšak bez jiných přísad. Žádá-li strana projednání zboží podle této poznámky, vyžádá si celní oddělení ONV posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy o povaze zboží na útraty strany. Celní oddělení ONV může od vyžádání tohoto posudku upustit, prokáže-li dovozce povahu zboží osvědčením cizozemského výrobce podle tohoto vzoru:

      

      (6) O barevných hlinkách a zemitých barvách sem patřících viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 148.

      (7) Mezi upravené barvy patří i maz škrobový, smíšený s mletou slídou a lihuprostá trest’ z rybích šupin (na výrobu nepravých perel)

   1. 6. (1) Všechno zboží přidělené tomuto saz číslu v koláčcích, v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích, saz. čís. 627; s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, saz. čís. 624; cukrářské barvy s přísadou cukru, saz. čís. 132, obsahují-li však ještě alkohol, saz. pol. 108a)4.

      (2) Musivní zlato (sirník cíničitý), jako bronzové barvy saz. čís. 513.

      (3) Šmolka (královská modř), saz. pol. 601a).

      (4) Barevné hlinky, saz. čís. 148.

      (5) Dehtová barviva, saz. čís. 625.

   Saz. čís. 627.

   Všechny barvy ve tvaru tabulek a pod., v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích.

   (1) Sem patří všechny barevné hlinky, dehtová barviva, jakož i jmenovitě uvedené i výslovně nejmenované barvy upravené jako malířské, vodové (akvarelové) a pastelové barvy, v měchýřcích, skleničkách, tobolkách, skřínkách, lasturách, mističkách, pastách, tabulkách, tubách, ve tvaru koláčků, na talířcích, paletách a pod., potom pro drobný prodej upravené v papírových sáčcích, kornoutech a pod., pak skřínky (pouzdra) s barvami (jež mohou obsahovati též jeden — skřínce přiměřený — štětec) a malířské palety s barvami, pokud skřínky a palety nejsou podrobeny vyššímu clu, dále barvivá mýdla (t. j. mýdla s přísadou barviva), modř na prádlo v kuličkách, kostkách, tyčinkách a pod., známkovací barva (známkovací tuš) v hranolovitých kusech, patentní folie (barvivé lístky v knížkách z hedvábného papíru, opatřených návěštími) a barvivé cídicí kameny na boty.

   (2) Do saz. čís. 627 však nepatří: barvy v továrním balení v obchodě obvyklém, obsahujícím určité, ⅟₄ kg přesahující množství, a černi saz. čís. 607, upravené pro drobný prodej.

   (3) Dehtová barviva v původním továrním balení patří též, váží-li méně než ⅟₄ kg, do saz. čís. 625.

   (4) Bronzové barvy, saz. čís. 513.

   Saz. čís. 628.

   Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk.

   (1) Do saz. čís. 628 patří všechny druhy černých a barevných inkoustů, způsobilých bez další přípravy k psaní, snímání a kreslení.

   (2) Inkoustovým práškem saz. čís. 628 rozumí se prášek, jenž obsahuje pevné součástky černého inkoustu, připraveného z duběnek nebo z kampeškového dřeva. Jednoduchým rozpuštěním ve vodě musí poskytnout použitelný černý inkoust.

   (3) Inkoustový prášek na přípravu barevných inkoustů (dehtová a jiná barviva s přísadami), podle své povahy a úpravy, saz. čís. 625, 626 nebo 627.

   (4) K pečetnímu vosku saz. čís. 628 patří vedle různých druhů pečetního vosku (pečetní vosk na lahve, zlatý pečetní vosk, pečetní vosk na obaly a pod.) též otisky pečetí z pečetního vosku.

   (5) Pečetní vosk z živočišného vosku, saz. čís. 81.

   Saz. čís. 629.

   Tužky, též barevné, kreslířská křída, zasazené i nezasazené; kreslířský uhel, tuše tekuté i pevné.

   (1) Do saz. čís. 629 patří:

   (2) Tužky nezasazené nebo zasazené, pokud látka, do které jsou zasazeny, nepodléhá vyššímu clu, též s kostěnými knoflíky nebo s nepatrným kováním z obecných kovů;

   (3) barevné tužky (červené i jinobarevné), pastelky (tužky z pastelových barev), též zasazené, pokud látka, do níž jsou zasazeny, nepodléhá vyššímu clu, a pisátka z tuhy (olůvka);

   (4) kreslířská křída, a to: plavené barevné hlinky, plavená bílá, černá a červená křída, potom uměle srážená křída, lité nebo tvářené do hůlek, roubíčků nebo tyčinek, pak černá křída nařezaná na tyčinky (kreslířská křída), též zasazená; viz též vysvětlivky k saz. čís. 409;

   (5) kreslířský uhel, t. j. nařezané dřevěné uhlí na kreslení;

   (6) tuše, též v obalech nezatížených vyšším clem

   (7) Litografická křída (křída připravená z vosku, mýdla, lampové černi a pod.), saz. čís. 626.

   Saz. čís. 630.

   Lékárnické zboží (léčiva, léky a diagnostické látky, jakož i látky označené jako lékárnické zboží); prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné (jakož i látky jako takové označené); vaty a obvazy upravené k účelům léčebným.

   1. 1. (1) Za lékárnické zboží se považují léčiva, léky a diagnostické látky.

      (2) Léčivy se rozumějí látky nerostné, rostlinné nebo živočišné, též látky uměle připravené (zpravidla chemická individua), neupravené k přímému použití, které jsou určeny k tomu, aby působily k ochraně zdraví nebo k zábraně a léčení nemocí lidí a zvířat. K nim se řadí i sacharin a jiná umělá sladidla, pak na př. vitaminy, steroly (steriny), jako cholesterin a fytosterin, hormony i antibiotika, jako penicillin a streptomycin.

      (3) Léky jsou léčiva již upravená k použití nebo směsi léčiv. Připravují se míšením, rozpouštěním, vyluhováním a podobnými operacemi z léčiv, často též s přísadou látek pomocných, indiferentních a pod. Sem náležejí i léčivé speciality.

      (4) Diagnostické látky jsou látky (čisté nebo smíšené), jichž se používá k zjištění chorobného nebo abnormálního stavu organismu, na př. síran barnatý chemicky čistý nebo různými přísadami upravený (jako t. zv. kontrastní látka k vyšetření zažívacího traktu), tetrajodfenolftalein k zjišťování činnosti žlučovodu.

      (5) Do saz. čís. 630 patří všechno vpředu uvedené lékárnické zboží, jestliže není v celním sazebníku jinde jmenováno nebo ve vysvětlivkách k němu zařaděno do jiného sazebního čísla. Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též všechny látky (přípravky), označené buď přímo na obalech nebo i v průvodních dokladech pojmenováním (nápisy, štítky) nebo návody k upotřebení a pod. jako lékárnické zboží, pokud podle své jiné povahy nebo svého složení nepodléhají vyššímu clu.

      (6) Přísada cukru nebo čokolády nebo kakaa nemění nic na zařadění lékárnického zboží do saz. čís. 630. Používá-li se ho však zároveň jako poživatiny (na př. ibiškové, peprnomátové a jiné cukrovinky) nebo jako výživných přípravků, projednává se podle saz. čís. 127, 130, 132, po příp. 131.

   1. 2. (1) Za léky se považují na př.: balzámy umělé, na př. bylinný balzám a pod.; cigarety antiastmatické bez tabáku; čaje bylinné z nařezaných nebo rozmělněných léčivých rostlin s přísadou jiných látek nebo bez ní, avšak označené jako lék, pokud neobsahují pravý čaj nebo maté; elixíry; kolíčky medicinální, na př. kamencové, z dusičnanu stříbrného, z modré skalice; léčiva plněná do tobolek, např. želatinových; masti; mixtury; mýdla medicinální; náplasti, na př. olovnaté; papíry medicinální, na př. hořčičný; pastilky, též ze zřídelných výrobků, na př. emžské, vichyské, wiesbadenské; pilulky; podklady mastí nenavoněné; prášky léčivé, též šumivé, dále směsi rozmělněných nebo jinak rozdrobených částí rostlin s přísadou i bez přísady jiných látek, označované jako dobytčí prášek (na př. ke zvýšení užitkovosti nebo zlepšení zdravotního stavu zvířat atd.); prostředky tajné, jež nelze považovat za kosmetické prostředky saz. čís. 633; přípravky organotherapeutické, na př. jemně mleté sušené živočišné orgány, přípravky ovariální, thyreoidalní a pod., výtažky z hypofysy, nadledvinek, varlat a pod.; roztoky léčiv, jež nelze považovat za ústní a podobné vody saz. čís. 633; soli do koupelí, na př. rašelinná nebo slatinná sůl, též slatinný louh, pokud nejde o zboží saz. čís. 593 a 594; syrupy medicinální; tabletky; tinktury; výtažky rostlinné, např. z léčivých drog; výtažky sladové s přísadou léčiv, u nichž převládá účinek léčivý nad výživným, na př. s přísadou jaterního tuku (40%) nebo fosforečnanu a mléčnanu vápenatého nebo s přísadou nejméně 0˙25% jodidu železitého (viz též vysvětlivky k saz. čís. 132).

      (2) Jako medicinální mýdla se projednávají na rozdíl od mýdel saz. čís. 637 mýdla, která obsahují zvláštní přísady, na př. dehet, sublimát, resorcin, síru, β-naftol, jimiž mají působit léčivě, nebo taková, jimž jejich úprava dává povahu přípravků určených k léčebným účelům.

      (3) Za léky se považují též léčivé tekutiny obsahující alkohol ethylnatý, na př.: líh hořčičný, kafrový, křenový, melisový, mýdlový; tinktura arniková, chinová, kantaridová, rulíková; tekuté výtažky (extrakty), jako kolový, kondurangový, a jiné léčivé přípravky s lihem.

      (4) Jako sera, vakciny, lymfy a jiné očkovací látky se projednávají též toxiny a jiné bakteriální léčivé přípravky.