Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:
   1. a) za zboží obyčejně opracované: všechny železné předměty, které jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, které jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
      1. Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou nebo když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bez vady.
         1. 1. Mezi obyčejně opracované železné zboží patří též zboží zcela nebo částečně frézované, jakož hrubě hlazené; dále obyčejné železné zboží, na př. hřebíky, lopaty atd., které po svém dohotovení vyžíháním zmodraly (modře zakalené), rozpálením s olejovým povlakem zbarvily se stejnoměrně šedě, hnědě nebo jinak (olejem ožehnuté); potom takové zboží, které nabylo lesklého vzhledu přímo při výrobě, na př. lisováním.
         2. 2. (1) Za odrhnuté (mechanicky cíděné) se považují takové polotovary a zboží ze železa, s nichž byl drátěnými kartáči nebo otřásáním v bubnech, nejčastěji však otryskáním křemičitým pískem a pod. pouze odřen opal, okuje, přečnívající částečky litinové kůry, nahodile přilnulý písek při slévání do rámů a pod. Povrch odrhnutého zboží je sice někdy slabě kovově lesklý, je však přece vždy více nebo méně drsný a bez rýh od pilníku a brusidla.

            (2) Plechové zboží saz. čís. 445 pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu.

            (3) Ocelové zboží, které odrhnutím v bubnech nabylo lesku (jako po vyleštění) a hladkého povrchu (na př. řetízky podbradní, knoflíky, kroužkové pletivo k leštění), považuje se však za leštěné.

         1. 3. Ke zboží obyčejně opracovanému se počítá též takové, které bylo jen hrubě předpracováno, na př. jen pilníkem sraženo, povrchně přibroušeno atd. Takové zboží má vždy ještě celkem drsný vzhled, kdežto pilované, obroušené atd. plochy železného zboží jsou vyrovnány. Na místech jen zhruba předpracovaných jsou také vždy znatelné stopy obráběcích nástrojů.
         2. 4. Ohrubování (ubrání zhruba) u ploch zakřivených není nic jiného než hrubší osoustruhování na soustruhu, u ploch rovných hrubé odstranění kůry litinové, valcířské nebo kovářské nožem stroje hoblovacího. Toto opracování se vyznačuje souběžnými úzkými a hustými rýhami, které se pozdějším dalším zjemňovacím opracováním odstraňují.
         3. 5. (1) Za hrubě natřené se pokládá ono zboží, které bylo povlečeno smolou, dehtem, asfaltem nebo hrubě natřeno tuhou, suříkem (miniem) nebo kysličníkem zinečnatým, potom takové, které bylo natřeno pouze obyčejnou olejovou barvou, bez lakového pokostu v jednom odstínu. Tuhový povlak, který zůstal lpěti na surové litině po vyjmutí ze slévací formy, nemá však vliv na zařadění. Nátěr obyčejnou olejovou barvou je vždy mdlý a drsný, často zrnitý, poněvadž olejová barva, jíž se k těmto účelům používá, neroztírá se dosti pečlivě.

            (2) Pouze jednoduchý, místy zrnitý nátěr asfaltovým pokostem pokládá se za nátěr hrubý. Tento nátěr, používaný jen pro zcela obyčejné železné zboží, snadno odprýskává (odlupuje se) od zboží jím natřeného, které se tak liší od zboží asfaltovým lakem jemně natřeného nebo jím lakovaného.

            (3) Viz též 4. vysvětlivku k bodu b) všeobecné poznámky 2 k této třídě.

            (4) Hrubě natřenému zboží je na roveň postaveno takové zboží, které bylo pouze máčeno ve smole, dehtu, asfaltu a pod.

            (5) Zboží, které bylo opatřeno zcela obyčejným nátěrem fermežovým nebo jiným pouze pro ochranu proti rezu, považuje se za hrubě natřené. Avšak u surového zboží a u polotovarů se nepřihlíží k ochrannému nátěru proti rezu, který je určen pouze k ochraně zboží při dopravě a před dalším opracováním musí býti odstraněn.

            (6) Podotýká se, že většinou jen hrubé zboží kované, lité nebo obyčejné zboží plechové se hrubě natírá k ochraně proti rezu, kdežto zboží jemnější, jako kliky, přezky atd., ať již k témuž účelu nebo k ozdobě, má téměř vždy povlak fermežový nebo lakový.

            (7) Jak se projednávají ocelové tyče a kolejnice natřené pouze ochranným prostředkem proti rezu, viz 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 431 a 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 446.

         1. 6. Za surové se tedy považují veškeré polotovary a zboží, které — nehledíc k ustanovení, podle něhož zůstává nepovšimnuto odstranění švů po lití a lisování, též nálitků atd. — nebylo nikterak ani mechanicky ani nátěrem nebo jinak dále zušlechtěno nebo zjemněno. Podle toho se tedy za surové považuje zboží lité (též litina temperovaná a ocelová), jakož i zboží lisované ve stavu, v jakém vychází z formy (vyjímajíc zboží lesklého vzhledu), pak polotovary a výlisky a výkovky ve stavu, v jakém vycházejí z válcovny, lisovny nebo kovárny, t. j. zboží drsného povrchu a v posledním případě téměř vždy se znatelnými stopami po úderech kladiva.
         2. 7. Na ohrubování (ubrání zhruba) za účelem vyzkoušení bezvadnosti nebere se zřetel pouze u litiny ocelové; u litiny nekujné nebo temperované se tedy ohrubování pokládá vždy za obyčejné opracování.
   1. b) za zboží jemně opracované: všechno zboží železné, které je zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, pooloveno, poměděno, pomosazeno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno.
      1. 1. (1) Za pocínované, pozinkované nebo poolovené pokládají se veškeré železné polotovary a zboží, které byly povlečeny příslušným kovem ponořením do roztaveného kovu nebo způsobem chemickým nebo galvanickým.

         (2) Železo povlečené bílými kovy se podobá často železu, jemuž bylo dodáno lesku. Jsou-li tedy pochybnosti, o který z těchto případů jde, postačí potření roztokem některé soli mědi (na př. skalice modré), který vyvolá na lesklém železe červený měděný povlak, kdežto na železe povlečeném jmenovanými kovy nikoli.

         (3) Pocínování, pozinkování nebo poolovení železných tovarů, není-li poznatelné již pouhým okem, pozná se takto:

         (4) Koncentrovaná kyselina dusičná vyvolá na cínu bílou skvrnu (kyselinu metacíničitou). Jsou-li pochybnosti, oškrábe se lehce nožem povrch domněle pocínovaného železa. Působíme-li na prášek takto získaný koncentrovanou kyselinou dusičnou, oxyduje se v bílý prášek, jde-li o cín.

         (5) Olovnatan sodný způsobuje temnou skvrnu na očištěném zinku okamžitě, na cínu teprve po delším působení. Roztok chloridu kademnatého způsobuje temnou skvrnu na zinku, nikoli na cínu.

         (6) Roztok jodidu draselného, k němuž bylo přidáno několik šupinek jodu, způsobí na olovu žlutou skvrnu.

         (7) Zboží z tak zvané cínové oceli, t. j. zboží z ocelového jádra se silnou cínovou vrstvou, na př. takové lžíce, vidličky neprojednávají se jako pocínované zboží železné, nýbrž jako zboží cínové (saz. čís. 514 nebo 509).

      1. 2. (1) Za poměděné nebo pomosazené se pokládá takové zboží, jež bylo chemicky nebo galvanicky zcela nebo částečně tence povlečeno mědí nebo mosazí. Povlaku z mosazi je na roveň postaven tenký povlak z bronzu nebo z jiné podobné slitiny kovové.

         (2) O železném zboží plátovaném mědí nebo slitinami mědi viz 2. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě.

      1. 3. Oxydované zboží (opakem ke zboží v oleji ožehnutému, za tepla olejem černěnému, jež se považuje za obyčejně opracované) jsou jemněji provedené předměty, na jejichž hotovém povrchu byla uměle vytvořena kysličníková vrstva stejnoměrně zbarvená: žlutá, modrá, hnědá, červenavá, šedá nebo černá.
      2. 4. Za jemně natřené se pokládá zboží s jemným nátěrem olejových barev, nebo natřené základními barvami a pryskyřičnými pokosty nebo neprůhledným nevpáleným barevným lakovým pokostem jednobarevně nebo vícebarevně (též s čarami nebo okraji), za pokostované pak takové, které je povlečeno průhledným, též barevným lakovým pokostem. Sem patří též železné zboží s mramorovým nebo žilkovaným barevným vzorkem.
      3. 5. (1) Lakované zboží je pro celní zařadění takové, které bylo opatřeno vpáleným lakovým povlakem nebo které nanášením a hlazením zpravidla neprůhledného jemného povlaku z barev s lakovým pokostem jeví se hladké a zrcadlově lesklé, někdy též hladké a matné.

         (2) Železné zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, v obou případech povlečené průhledným pokostem, projednává se rovněž jako lakované.

      1. 6. Za malované železné zboží se pokládá nejen takové, které bylo okrášleno ruční malbou (též pomalováno písmem), nýbrž i železné zboží potištěné a takové, na které byly ornamenty, figurky, květiny, krajiny, písmo atd. naneseny obtisky nebo napatronovány.
      2. 7. Jako bronzované se projednává železné zboží povlečené (natřené) pokosty obsahujícími bronzový prášek nebo posypané bronzovým práškem před zaschnutím pokostového nátěru. Sem patří též zboží pouze vyzdobené bronzovými vzorky, lemovacími a obrubními linkami, proužky a pod.
   1. c) za zboží velmi jemně opracované: všechno zboží železné, které je leštěno, ryto, niklováno, plátováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.
      1. Není-li v sazebníku zvláštního ustanovení, vyměří se ze zboží velmi jemně opracovaného 50%ní celní přirážka k sazbě na ono zboží. Jsou-li však pro zboží stanoveny zvláštní celní sazby za obyčejné nebo jemné opracování, položí se za základ výpočtu 50%ní přirážky celní sazba, která platí pro zboží jemně opracované.
         1. 1. (1) Leštěné zboží železné má zrcadlový lesk a nejsou na něm vůbec znatelné, nebo jen tu a tam, rýhy po pilníku nebo brusu. Zboží leštěné se silným leskem je takové, které má úplně čistou zrcadlící plochu kovovou.

            (2) Jemně mdle broušené (jemně hlazené), t. j. takové zboží, které bylo vybroušeno na nejvyšší stupeň (t. zv. hladké vybroušení), a proto se označuje jako mdle leštěné, potom zboží, které bylo ozdobeno leptadlem nebo jiným způsobem (damaškováno), patří rovněž ke zboží leštěnému.

            (3) Ryté zboží železné je takové, do jehož povrchu jsou rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubeně nebo vypoukle vpracovány ornamenty, arabesky, figury, znaky, monogramy, písmena, číslice atd. Sem patří též litina umělecká nebo ornamentovaná, jakož i železné zboží s lisovanými figurami, ornamenty a pod., které byly rydlem ciselovány (přeciselovány).

            (4) Za niklované se pokládá železné zboží, jehož povrch byl niklem povlečen galvanicky nebo mechanicky (dvojkov).

            (5) O niklovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

            (6) O zkoušení niklovaného zboží viz 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.

            (7) Jako velmi jemně opracované se projednává též železné zboží galvanicky chromované.

         1. 2. (1) Za železné zboží plátované mědí, slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi) nebo hliníkem se pokládá železné zboží, jehož povrch byl zcela nebo částečně povlečen jmenovanými kovy nebo slitinami kovů mechanicky (dvojkov).

            (2) Plátovanému železnému zboží se rovná železné zboží, jehož povrch byl galvanicky silněji povlečen mědí nebo slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi).

            (3) Zboží plátované a jemu na roveň postavené zboží galvanicky silněji povlečené mědí nebo slitinami mědi, rozeznává se od ostatního chemicky nebo galvanicky poměděného nebo pomosazeného zboží, které se pokládá jen za jemně opracované, silnější vrstvou povlaku, vždy zřejmě znatelnou již pouhým okem nebo lupou na jemně opilovaném nebo obroušeném průřezu. U zboží však, jež se projednává pouze jako poměděné nebo pomosazené, je povlak tak tenký, že není ani pouhým okem ani lupou na průřezu znatelný. Takovéto tenké galvanické povlaky zmizí zpravidla ihned, jakmile se pokápnou kyselinou dusičnou a pokápnuté místo se ihned otře.

         1. 3. (1) Povlaky hliníkové se pořizují pouze mechanicky, proto se hliníkem pokládané železné zboží projednává vždy s 50% přirážkou. Naproti tomu železné zboží lité může býti povlečeno mědí nebo slitinami mědi pouze chemicky nebo galvanicky.

            (2) Dosahuje-li však u dvojkovu síla naplátovaného niklu, hliníku, mědi nebo slitiny mědi třetiny síly železného jádra nebo železného podkladu, projednávají se takto plátované železné pruty a tyče podle saz. pol. 496d), týmž způsobem plátované železné zboží podle saz. čís. 517, 518 nebo 520.

            (3) Přirážka za železné zboží velmi jemně opracované se vybírá též u železného zboží spojeného s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, nestanoví-li sazebník nebo vysvětlivky jinak.

            (4) O plátovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

Saz. čís. 428.

Surové železo; zlomková litina a odpadová ocel (litina a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích), k metalurgickému zpracování.

1. 1. (1) Železem surovým rozumíme prvotní výrobek (železo bílé, šedé, makové [polovičaté] a zrcadlovina), který se získá tavením železných rud ve vysoké peci jako produkt ještě nekujný (ani tažný, ani svarný) v podobě housek, prutů, slitků a podobných beztvarých kusů, též v úlomcích.

   (2) Sem je zařaděno též surové železo zrněné (granulované), které vzniká vedením roztaveného surového železa do vody. Je složeno z kousků velikosti hrachu až bobu, jež tvoří částečně též souvislé dírkovité chomáčky. Rovněž sem patří železná houba a práškové železo (vyjma k účelům léčebným).

   (3) Šedé druhy surového železa se hodí zvláště k lití a proto se také nazývají slévárenským železem; bílého železa surového se užívá obyčejně k výrobě oceli, a proto se nazývá též surovým železem ocelárenským. Fosforové železo, bílé železo surové, kterého se užívá při postupu Thomasově, se nazývá surovým železem Thomasovým; šedé železo surové, jehož se užívá při postupu Bessemerově, sluje surovým železem Bessemerovým.

   (4) Nekujné slitiny železa s hliníkem (ferroaluminium), s chromem (ferrochrom), s křemíkem (ferrosilicium), obsahují-li 50—95% křemíku, s manganem (ferromangan), s molybdenem (ferromolybden), s niklem (ferronikl), s titanem (ferrotitan), s vanadem (ferrovanad), s wolframem (ferrowolfram), jakož i kovový mangan obsahující železo projednávají se podle saz. pol. 428c). Tyto slitiny se získávají buď tavením směsí příslušných rud nebo roztavením surového železa s příslušnými kovy nebo rudami. Ferrosilicium s 50—95% křemíku je na lomu barvy světlešedé až tmavošedé a na omak mastné a zasílá se v sudech, bednách a jiných obalech. Surové železo obsahující více než 25% manganu nemá krystalických ploch zrcadlících jako zrcadlovina a magnet je nepřitahuje.

   (5) Ferromanganu a ferrosilicia se užívá při výrobě oceli postupem Bessemerovým, Thomasovým a Siemens-Martinovým, ostatních slitin jako přísad při výrobě určitých druhů oceli, které se označují jako ocel aluminiová, chromová, niklová, wolframová.

   (6) Ferrosilicium méně než s 50% křemíku, saz. pol. 428a).

   (7) Ferrosilicium prohlášené s 50—95% křemíku se projedná předběžně jako surové železo saz. pol. 428a); ze zásilky se však vezmou v přítomnosti strany dva vzorky a jeden se zašle vysoké škole báňské v Ostravě k rozboru na obsah křemíku. Podle výsledku rozboru upraví celní oddělení ONV celní pohledávku a rozdíl vrátí straně ve vlastní působnosti. Výlohy spojené s rozborem hradí strana.

   (8) Drcené (hrubě rozmělněné, zrněné) surové železo, jakého se užívá při obrábění (řezání) kamene, saz. čís. 436.

   (9) Viz též vysvětlivku u manganu saz. čís. 488.

1. 2. (1) Jako starou přelámanou litinu nebo ocel a jako litinu nebo ocel v odpadcích saz. pol. 428b) lze bez další kontroly projednávat jen takové již neupotřebitelné staré předměty a takové zlomky zboží, jako na př.: staré nebo rozbité hrnce a jiné nádobí. Části strojů, nářadí, kování na vozy, přelámané hřebíky, staré přestříhané zdrchané dráty a pod., jakož i jen takové odpadky při zpracování železa a oceli, jako na př.: třísky od vrtačky, od soustruhu, hoblovačky, odstřižky plechu, tyčí, odloupané, struskou úplně promíchané náIitky ingotů atd., kterých zřejmě nelze upotřebiti jinak než k metalurgickému zpracování, jímž se rozumí použití tohoto materiálu jako přísady při postupu Siemens-Martinově, Bessemerově a Thomasově nebo při výrobě elektrické oceli.

   (2) Staré kolejnice, odřezky kolejnic, nápravy, transmisní hřídele, tyče, desky a pod., kterých lze upotřebit pro jejich velikost a povahu buď přímo nebo ke kovářským pracím atd., nesmějí se projednávat podle saz. čís. 428 bez kontroly dalšího svého metalurgického zpracování, nýbrž projednávají se jako kolejnice, ocel v tyčích atd. Pouhé rozbití neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 428 a je přípustné pouze u nekujné litiny železné. Je-li však vyloučena možnost, že se užije těchto zlomků k původnímu účelu, lze projednávat takovéto zlomky, způsobilé ke kovářským pracím, bez ohledu na jejich tvar jako tyčovou ocel podle saz. pol. 431a). Bylo-li však při dovozu starých náprav, transmisních hřídelů, kolových obručí a pod. navrženo, aby se za úředního dozoru rozřezaly k bezprostřednímu dalšímu zpracování, projednají se podle saz. čís. 430.

   (3) Svrchu popsaná kontrola metalurgického zpracování nechť se vztahuje na upotřebení výše uvedenými způsoby. Přitom se podotýká, že kolejnicové hlavy, t. j. hořejší části kolejnic, které byly po délce uříznuty, se zpravidla přímo rozválcují, proto — nehledíc k případům, které je třeba zvlášť ospravedlnit — nelze jich propouštět podle saz. čís. 428. Takové kolejnicové hlavy, jež nejsou delší jednoho metru, projednávají se podle saz. čís. 429 i tenkrát, když se odříznou od dovezených starých kolejnic nebo kolejnicových konců teprve v tuzemské huti, ve které budou zpracovány. V tomto případě se počítá 40% váhy na kolejnicovou hlavici, zbytek však se projedná za předepsaných kontrolních opatření podle saz. čís. 428.

1. 3. (1) Na kusy přelámané surové housky, ingoty, pak zpřerážené nebo rozřezané nové ocelové tyče nelze vůbec pokládat za odpad nebo zlomky ve smyslu saz. čís. 428, nýbrž projednávají se vždy podle povahy.

   (2) Výjimečně se však mohou projednat jako staré přelámané (zlomkové) železo — zachovají-li se kontrolní předpisy — k roztavení určené odřezky železných a ocelových tyčí, dlouhé nejvýše 12 cm.

   (3) Ocelové třísky k drhnutí, saz. pol. 483a)1.

1. 4. (1) Kontrolní předpisy, podle nichž staré železo atd., jehož lze upotřebit podle jeho povahy přímo ke kovářským pracím atd. a které může býti odebíráno k metalurgickému zpracování železárnami nebo jinými závody zpracovávajícími železo podle saz. čís. 428, jsou tyto:

   (2) Povolení k odběru bez omezení množství udílejí krajské národní výbory na dobu tří roků.

   (3) Celní oddělení ONV, u nichž se má podle udání strany dovážené zboží projednávat, vyrozumí o uděleném povolení přímo krajský národní výbor; v tomto vyrozumění se označí dozorčí orgán, pověřený dozorem na metalurgické zpracování.

   (4) Jednotlivé zásilky poukáže projednávající celní oddělení ONV na průkazu vyclení (celní prohlášce, celní kvitanci) dozorčímu orgánu, a to pravidelně pod celní uzávěrou, a současně zvláštním návěštím zpraví dozorčí orgán, který na návěští potvrdí celnímu oddělení ONV převzetí. Závod je povinen vést knihu o příjmu a upotřebení. Kontrola se provádí dohlídkou a srovnáváním zásob se zápisy.

   (5) Každé odklizení ze závodu v nezpracovaném stavu — vyjma na zvláštní úřední povolení — pokládá se za důchodkové zkrácení o rozdíl cla podle sazeb saz. čís. 428 a saz. pol. 431a) připadající na odklizené množství a má vzápětí ztrátu této výhody.

   (6) Tyto předpisy platí též pro projednávání odřezků ocelových tyčí, o nichž je zmínka v druhém odstavci předcházející 3. vysvětlivky.

1. 5. (1) Piliny, které patří do 1. poznámky k saz. čís. 428, jsou odpad vzniklý pilováním; jim na roveň je postaven odpad vzniklý broušením litiny nebo oceli, t. zv. obrus.

   (2) Okuje uvedené v téže poznámce jsou lístkovitý odpad (opal) tmavé, rezavé barvy, který odprýskává při kování oceli.

   (3) Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.

   (4) Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 429 a 430.

(1) Polotovary zařaděné do těchto čísel jsou ocel, v niž se proměňuje surové železo získané z vysoké pece postupem chemickometalurgickým (zkujňováním).

(2) Ocel je podle způsobu své výroby buď ocel svářková, když se vyrábí ve stavu netekutém (dnes již téměř nevyráběná), nebo ocel plávková, když se vyrábí ve stavu tekutém, jak tomu je při postupu Bessemerově, Thomasově a Siemens-Martinově nebo v elektrických pecích. První výrobky těchto postupů, ingoty a pod., ve kterých je již dokončena chemická přeměna surového železa v ocel, jsou beztvarým polotovarem pro další zpracování, zařaděným do saz. čís. 429.

(3) Dalším mechanickým zpracováním bucharem nebo ve válcovnách se ingoty, které se obyčejně dříve dělí v kusy přiměřeně veliké, přetvářejí na předvalky nebo ploštiny. Tyto polotovary se projednávají podle saz. čís. 430.

(4) Zde je třeba připomenout, že dřívější rozlišování, dosud někdy ještě v praxi užívané, mezi „kujným železem“ v užším smyslu a „ocelí“ pozbylo svého významu. Podle platných technických norem československých (i většiny států vyrábějících ocel) je „ocel“ jednotný název pro materiál dříve takto rozlišovaný. Označuje se jím veškeré kujné železo jakékoli tvrdosti (s obsahem uhlíku nejvýše 1˙7%), vyrobené způsobem plávkovým nebo téměř již neužívaným způsobem svářkovým. Podle výrobního postupu se rozeznává ocel bessemerská, thomasovská, martinská a elektrická; podle složení je nejdůležitější rozdělení na oceli uhlíkové a slitinové; oceli slitinové, jichž je mnoho druhů s nejrozmanitějšími vlastnostmi, dělí se opět podle zvláštních prvků, úmyslně přidaných nad obvyklé množství, na př. ocel manganová, křemíková, niklová, chromniklová atd. Podle upotřebení lze oceli děliti na konstrukční obvyklých jakostí (stavební nebo strojní) nebo ušlechtilé, na oceli nástrojové (oceli na řezné nástroje, na nástroje k lisování, oceli rychlořezné a j.) a oceli speciální (nerezavějící a nekorodující, žáruvzdorné, magnetové a j.). Všechno toto i jiné rozlišování oceli (na př. na měkkou a tvrdou, podle pevnosti v tahu atd.) je bez vlivu na celní zařadění, není-li výslovně stanoveno jinak (na př. ve smluvním styku).

Saz. čís. 429.

Vlková kujnina; výlitky (ingoty).

1. 1. Vlková kujnina je polotovar dosažený při výrobě oceli svářkové, dnes již téměř nevyráběné, který se za účelem částečného odstranění strusky mechanicky zhušťuje; zhušťování toto se děje pouze jakýmsi kováním (stlačováním) buchary, mačkadly, lisy. Vlková kujnina má vždy drsný šupinatý povrch a na lomu průlinčité složení, pocházející od strusky v něm obsažené.
2. 2. (1) Výlitky (ingoty) jsou plávková ocel, odlitá buď ve válcovitých nebo hranolovitých balvanech, k jednomu konci se zužujících, nebo deskovitě odlitá, bez jakéhokoliv dalšího mechanického opracování; mají vždy drsný nerovný povrch a na konci nálevu (vrcholku) nerovnosti a nečistoty, které se utvořily a vyloučily při chladnutí tekuté hmoty.

   (2) Kusy výlitků (ingotů), jimž se dal mechanickým opracováním určitější pravidelný tvar, na př. kusy v podobě válců nebo kotoučů, nelze již pokládat za ingoty. Takové kusy, nejsou-li hotovým zbožím a nelze-li poznat, k čemu jsou zvláště určeny, projednávají se podle povahy jako ocel v tyčích nebo jako desky.

1. 3. (1) Surová cementovaná ocel v tyčích nebo v rozbitých kusech, křehká to ocel hrubě krystalického složení, která vzniká delším žíháním ocelových tyčí v prášku z dřevěného uhlí a jíž se užívá jen jako tavicí přísady při výrobě plávkové oceli, může být projednána pro ocelárny vybavené příslušným zařízením podle saz. čís. 429, byly-li tyče před tím roztlučeny.

   (2) Přitom se obdobně používá kontrolních opatření, která jsou předepsána ve 4. vysvětlivce k saz. čís. 428 pro staré železo.

Saz. čís. 430.

Housky (brusky) z plávkové oceli, předvalky, ploštiny.

1. 1. (1) Housky (brusky) jsou klacíky t. j. předběžně válcované, nikoliv přímočaře vyrovnané tyče čtvercového, kosočtverečného nebo- obdélníkového průřezu, též s vypouklými stranami, se silně zakulacenými hranami a drsného povrchu, který bývá též často pokryt křižujícími se žebry vzniklými tím, že bylo užito přiměřeně profilovaných válců. Je to přechodný výrobek pro další válcování nebo pro další kování.

   (2) Též nefasonovaná tyčová ocel saz. pol. 431a) má často zakulacené a jen velmi zřídka ostře vytlačené hrany; hrany oceli tyčové jsou však vždy ostřeji vytlačeny než hrany takového přechodného výrobku, který má být dále zpracován. Tyčová ocel (netažená) nemá sice zpravidla hladkého povrchu, poněvadž je ještě obyčejně pokryta okujemi (opalem), přece však má — na rozdíl od drsného, hrubého povrchu housek (brusku) — hutnější, hladší složení, způsobené uzavřeným přesným kalibrem, kterým musela projít. V úpravě je mezi houskami (brusky) a tyčovou ocelí rozdíl, ne sice nápadný, přece však znatelný; poněvadž se tyčové oceli upotřebuje bez dalšího zpracování, musí být co možná přesně vyrovnána, kdežto u housek (brusků) tomu tak není.

1. 2. Předvalky jsou balvany, vyrobené z výlitků (ingotů) na předválcovacím stroji, různých, vždy však značných rozměrů a čtvercového nebo jiného pravoúhlého průřezu, z nichž se vyrábějí obyčejně ploštiny. Hrany předvalků nejsou ostře vyválcovány, často jsou zaokrouhleny nebo otupeny. Též jiné ocelové balvany, bucharem zhuštěné, hlavně z výlitků (ingotů) vyrobené, jakých se používá ke zpracování na velké kované kusy, projednávají se jako předvalky.
2. 3. (1) Ploštiny, které povstávají dalším válcováním předvalků, jsou polotovary neostrých hran, určené k vyválcování na plech; jsou to dlouhé silné tyče s drsným povrchem a pravoúhlým, někdy též poněkud vypouklým průřezem, jehož šířka obyčejně nepřesahuje 180 mm.

   (2) Ploštiny rozřezané na kusy podle velikosti plechových tabulí, které z nich budou vyválcovány, projednávají se rovněž jako ploštiny.

   (3) Ploštiny na plocho vyválcované a v některém směru slabší než 40 mm, projednávají se jako tyčová ocel.

Saz. čís. 431.

Ocelové tyče kované, válcované nebo tažené.

1. 1. (1) Tyče kované, válcované nebo tažené se pokládají za:
   1. a) nefasonované (saz. pol. 431a)), když jejich průřez tvoří pravoúhelník nebo kruh, na př. čtvercové, ploché, mřížové a kruhové (kulaté); tyče vroubkové neboli „cánovka“ (čtvercové tyče nepříliš silné, na jejichž hranách jsou vroubky po kladivu), jakož i ploštiny (viz saz. čís. 430) pro své malé rozměry sem zařaděné; naproti tomu
   2. b) fasonované (tvarové, saz. pol. 431b)), t. j. s jinými průřezovými tvary. Sem patří tedy tyče, oválné, čtvrtkulaté, půlkulaté, ze tří čtvrtin kulaté, trojhranné, šestihranné a osmihranné, veškeré tyče úhlové a nosné, a to: jednoduché úhlové ( L V ) jako T (T I), jako U (U), křížové ( + ), tyče průřezu kosočtverečného, tyče na okenní příčky, na loukotě, profilované, hladké na lišty, na kolové obruče ( , na kola s kaučukovými obručemi), na pražce ( ), které se přirezáním zpracují na pražce pro úzkokolejné dráhy polní, lesní atd., tyče na sloupy ( ) atd.

   (2) Ploché tyče vypouklého profilu na úzkých stranách průřezu (k výrobě vozových per, ocel na dláta a pod.) projednávají se jako nefasonované.

   (3) Tažené nebo za studena válcované tyče, kterým se již při tažení nebo válcování dostalo lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 431a) nebo b). Tyče (fasonované i nefasonované), které jsou dodatečně upravené nebo zušlechtěné, patří do saz. pol. 431d), nebo 431e).

1. 2. (1) Obyčejná pásková ocel silnější než 1˙5 mm, nejčastěji ve svazcích nebo kotoučích, projednává se jako tyče (ploché) saz. pol. 431a). Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 432.

   (2) Tak zvané troubové lupy, t. j. dutá, na jednom konci uzavřená tělesa čtvercového průřezu se zakulacenými hranami, jak se vyrábějí přímo z roztavené oceli plávkové, jichž se užívá k výrobě tažených trub (beze švů), se projednávají podle saz pol. 431a).

   (3) O ploché oceli, která se projednává jako plech, viz saz. čís. 432. Válcované, tažené nebo kované tyče, též fasonované, průměru nebo síly nejvýše 6 mm se projednávají jako drát; viz saz. čís. 434. Válcované drátovité výrobky průměru většího než 6 mm až do 10 mm, dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m, projednávají se však jako drát saz. čís. 434.

1. 3. Okrasné, ornamentované tyče saz. pol. 431c) jsou profilovaná ocel lištová, do níž byly veválcovány více nebo méně bohaté ornamenty. Sem patří okrasné tyče jen v takovém stavu, v jakém opouštějí stroj válcovací; byly-li však upraveny, patří do saz. pol. 431d) nebo 431e).
2. 4. (1) Upravenými (saz. pol. 431d)) se rozumějí všechny tyče, jež byly opracovány některým ze způsobů jmenovaných v bodu a) nebo b) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.

   (2) Podle saz. pol. 431d) se projednávají všechny tyče (fasonované i nefasonované), jejichž povrch je opilován, osoustruhován, osmirkován, ohoblován, obroušen, leskle odrhnut, pocínován, pozinkován, pooloven, poměděn, uměle oxydován, hrubě nebo jemně natřen, pokostován, lakován, bronzován atd., které tedy byly pouze upraveny (zjemněny, zušlechtěny), nikoli však dále opracovány vrtáním, dírkováním atd.

   (3) Tyče (zvláště nástrojová ocel), natřené pouze na ochranu proti rezu, na př. nátěrem olejovým nebo tuhovým, tenkou vrstvou pryskyřičnou nebo jinými ochrannými prostředky proti rezu, a tyče barevně označené podle jakosti neprojednávají se však jako upravené tyče podle saz. pol. 431d), nýbrž podle saz. pol. 431a) nebo 431b). Naopak musí být však pokládán za úpravu (saz. pol. 431d)) nátěr tyčí barvou, asfaltovým lakem a pod., který zřejmě má na nich trvale zůstat nebo který má být podkladem pro další nátěr, jako na př. nátěr suříkem.

   (4) Tyče jen povrchně odrhnuté, t. j. takové, se kterých byly odstraněny jen okuje (opal), jakož i tyče jen kalené neprojednávají se jako upravené, nýbrž jako surové podle saz pol. 431a) nebo b).

   (5) Tyče temné barvy železa projednávají se rovněž podle saz. pol. 431a) nebo b), i když jejich povrch je čistý a má patrný lesk vzniklý pouhým ochlazováním vodou při válcování.

   (6) Tyče (fasonované nebo nefasonované), které vyvrtáním, dírkováním, vřezáním závitů, vykováním na určitý tvar, lisováním a pod. byly pro určitý účel dále zpracovány a které tím tedy dostaly vskutku povahu železného zboží nebo jeho součástek, neprojednávají se podle saz. pol. 431d), nýbrž podle bližší povahy podle příslušných saz. čísel.

1. 5. (1) O tyčích niklovaných, plátovaných mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěných saz. pol. 431e) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.

   (2) O projednávání takových tyčí dále zpracovaných viz předcházející 4. vysvětlivku.

Saz. čís. 432.

Plechy a desky.

1. 1. (1) Jako plechy a desky saz. čís. 432 se projednávají:
   1. a) ocel tabulovitě vykovaná nebo vyválcovaná bez ohledu na šířku nebo sílu;
   2. b) plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí méně než jednu třetinu šířky;
   3. c) plochá ocel šířky menší, když šířka 50násobnou sílu převyšuje;
   4. d) ocel vykovaná nebo válcovaná, silná nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, též taková ocel pásková nebo plochá ocel, směrem do středu postupně zesílená, na želízka k nožům.

   (2) Též tovary silné nejvýše 1˙5 mm a užší než 12 mm se projednávají jako plech, jestliže nebyly vyrobeny válcováním na plocho, nýbrž byly nařezány z plechových tabulí (2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 434).

1. 2. (1) Plechy se rozumějí tenčí, deskami silnější polotovary saz. čís. 432. Jsou buď nepřistřiženy nebo jen pravoúhle přistřiženy. Zcela nepatrně zakulacené rohy takových plechových tabulí zůstanou nepovšimnuty. Z plechů nebo desek řezané pruhy s hladkým okrajem se projednávají též jako plechy a desky, vyjímajíc neozubené listy na pily (kalené); ty patří do saz. čís. 458.

   (2) Plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí více než jednu třetinu šířky, nepatří sem, nýbrž do saz. čís. 431.

   (3) Tyče, jakož i pásková ocel silnější než 1˙5 mm patří do saz. čís. 431 nebo podle rozměrů stanovených pro drát do saz. čís. 434.

   (4) Plechové odřezky, t. j. odpadky (proužky a pod.) při zpracování plechů, kterých lze ještě upotřebiti jako plechů, na př. k výrobě knoflíků, hřebíků, kování atd., projednávají se jako plechy.

   (5) Síla plechu se zjišťuje měřidlem na nejtenčím místě.

1. 3. (1) Neopracované (surové) plechy (černé plechy saz. pol. 432a)) mají podle různých stupňů výrobního postupu různé vnější vzezření:
   1. a) nežíhané mají tvrdost získanou pouhým válcováním, nedají se snadno ohýbati a jsou buď na obou stranách červenavé, nebo jsou jen na jedné straně kovově bílé, na druhé straně však rovněž červenavé;
   2. b) žíhané — jak se obyčejně plechy vyskytují — ztrácejí na tvrdosti a dají se tedy snáze ohýbat; bývají většinou nestejnoměrně černomodře nebo modrošedě zbarveny, mnohdy více nebo méně světle skvrnité, a mívají obyčejně modrý okraj, někdy zákal, který vznikl okysličením. Žíhané neopracované (surové) plechy se však vyskytují též stejnoměrná barvy myší nebo tmavošedé.

   (2) Neopracované (surové) plechy se liší od mořených (dekapovaných) a hlazených (dresovaných) tím, že je na nich více nebo méně rozprostřena vrstva opalu, často jen na okraji znatelná, která při ostrém ohnutí plechu odprýskává. Povrch neopracovaných (surových) plechů je vždy drsný a mdlého vzhledu. Občas se vyskytující nestejnoměrný vzhled obou stran plechů a zejména světlé skvrny, též s přiléhajícím zákalem, pocházejí od toho, že při současném žíhání více tabulí se tabule nestejně dotýkají a na jednotlivých místech často i spékají, takže tato místa zůstávají více nebo méně kovově bílá, poněvadž bezprostřední přístup vzduchu byl zamezen. Ostatní místa, kam vzduch mohl vzniknout, zejména okraje tabulí mají naproti tomu znatelnou vrstvu opalu.

   (3) Černé plechy hrubě natřené, saz. pol. 433a).

1. 4. (1) Mořené (dekapované) plechy saz. pol. 432b) jsou plechy, z nichž byl opal kyselinami odstraněn. Jsou většinou světleji zabarvené než plechy neopracované (surové), uprostřed tabulí kovově bílé, bělošedé nebo žlutavošedé, s modrým okrajem nebo se zákalem, a vždy bez opalu. Jsou-li mořené (dekapované) plechy ještě válcováním za studena hlazeny, nazývají se plechy hlazenými (dresovanými).

   (2) Jako plechy mořené (dekapované) se projednávají též plechy silně lesklé, t. j. plechy stejnoměrně šedomodře zabarvené, mastného lesku, hladké, kterým se tohoto vzhledu dostalo tím, že se opal vzniklý na plechu v žíhací peci přitiskne pevně na plech dalším válcováním hladkými válci. Ohnou-li se ostře takovéto plechy, odprýskává vrstva opalu. Takové plechy nebuďtež zaměňovány s rovněž šedomodrými, obyčejně silnějšími a do saz. pol. 432a) patřícími neopracovanými (surovými) plechy na výrobu nožů k řezačkám, listů na pily a pod., které mají též vrstvu opalu přitisknutou za válcování a mastný vzhled, avšak daleko mdlejší lesk nežli silně lesklé plechy.

   (3) Pouhé vyrovnání plechů do roviny nemá vliv na zařadění.

   (4) Podle saz. pol. 432b) se projednávají dále plechy za studena válcované. Toto mechanické zpracování se vyskytuje obyčejně u páskové oceli (t. zv. nekalená ocel pérová). Povrch těchto plechů je na obou stranách lesklý, t. j. čistého stejnoměrného lesku a hladký od válcování, nejsou tedy na něm viditelné stopy po dodatečném opracování, jaké na př. povstávají při obrušování. Zploštěná ocel získává válcováním za studena poněkud na tvrdosti, nedosahuje však přece té pružnosti, která se získá zpracováním v ohni a odražením.

   (5) Pro rozlišování pružinové oceli kalené od nekalené je tato zkouška: odřezek dlouhý as 60 cm uchopí se na obou koncích, ohne se do smyčky, načež se natáhne do vodorovné polohy. Na nekalené páskové oceli zůstane trvalý ohyb, na kalené však zakřivení sotva znatelné.

   (6) Pásková a pružinová ocel v žáru válcovaná, nekalená, dále neupravená — projednává-li se jako plech — patří do saz. pol. 432a), pružinová ocel kalená do saz. čís. 470.

1. 5. (1) Do saz. pol. 432c) patří mimo plechy, které jsou tam jmenovány, také plechy a desky, jež jsou galvanicky povlečeny bronzí nebo jinými slitinami mědi, jemně natřeny, osmirkovány nebo ohoblovány.

   (2) O některých způsobech tohoto opracování viz vysvětlivky k bodům a) a b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

1. 6. Výrazem galvanisovaný plech se rozumí plech pozinkovaný, výrazem bílý plech plech pocínovaný.
2. 7. (1) O plechu niklovaném, plátovaném mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěném (saz. pol. 432d)) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

   (2) Tiskařské desky z oceli, leštěné, se zaokrouhlenými rohy a se zkosenými okraji (bez kresby) se projednávají jako zboží plechové saz. pol. 445e).

1. 8. (1) Vzorkované plechy saz. pol. 432e) jsou plechy vzorkované tiskem, patronováním, malbou nebo metachromotypií nebo lisovanými vzorky (hvězdicemi, růžicemi, ornamenty, figurami, květy a pod.). Pro zařadění je jedno, jsou-li lisováním vzorkované plechy samy o sobě surové nebo nějak zušlechtěné. Moirovanými plechy saz. pol. 432e) se rozumějí slabší plechy k výrobě pouzder, krabiček, knoflíků a podobných drobných potřeb. Plechy tyto mají vzhled krystalovaný jako ledové květy nebo perleťovitě se lesknoucí a bývají zpravidla natřeny průhlednými barevnými pokosty, též vzorkovaně potištěny nebo podle patrony vzorkovány.

   (2) Pozinkované silnější plechy, též desky, mají mnohdy také povrch krystalovaný jako ledové květy, avšak mnohem hrubší drsný vzhled než výše popsané jemné vzorkované plechy. Takovéto pozinkované silnější plechy a desky se neprojednávají podle saz. pol. 432e), nýbrž podle saz. pol. 432c).

   (3) Pro plechy lakované platí v plném rozsahu ustanovení vysvětlivek k bodu b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII pro zboží lakované.

   (4) Oznámení (návěštní tabule, plakáty, štíty atd.), provedená na pravoúhlém plechu barvami, bronzovým práškem atd., i jsou-li na nich namalovány figury, ornamenty atd., neprojednávají se jako plech, nýbrž jako zboží plechové saz. čís. 445 podle bližší sazební povahy také tehdy, nemají-li ouška nebo jiné zařízení na připevnění.

   (5) Plechy a desky přiříznuté (přistřižené) jinak než pravoúhle (také s rohy nepatrně zakulacenými), jakož i plechové pruhy přiříznuté jinak než přímočaře, pak plechy a desky prorážené, dírkované nebo hloubené, saz. čís. 433.

   (6) Desky z nekujné litiny, saz. čís. 481.

1. 9. Podle poznámky k saz. pol. 432a) lze projednávati jen takovou páskovou ocel, jež má povahu plechu podle ustanovení 1. vysvětlivky.

Saz. čís. 433.

Plechy a desky prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené.

1. 1. (1) Jako plechy a desky prorážené, dírkované saz. čís. 433 se projednávají též plechy vrtané nebo s výřezem, jako hloubené též plechy ohýbané, vlnité, žebrované, ryhované, obrubované a drážkované, jestliže jsou přiříznuty jen pravoúhle.

   (2) Sem patří mimo jiné:

   (3) plech tažný, t. j. plechové tabule opatřené zářezy, které umožňují roztažení kolmo na zářezy. Již roztažený plech tažný je mřížovitý a v tomto tvaru patří do saz. čís. 445;

   (4) plech triérový, t. j. plech se vtlačenými prohlubinami k čisticím a třídicím strojům na obilí;

   (5) plech bradavkovitý, t. j. plech, na jehož jedné straně jsou osamocené vyvýšeniny různého tvaru, na druhé straně prohlubemny téhož obrysu.

   (6) Jen předpracované miskové zboží ve stavu, v jakém vyjde z bucharu, projednává se rovněž jako hloubené desky nebo plechy tohoto saz. čísla.

   (7) U prorážených, dírkovaných atd. desek kotlových, t. j. u černých plechů silnějších než 10 mm, nepřihlíží se však při zařadění k tomu, zda jsou přiříznuty (přistřiženy) jinak než pravoúhle, právě tak, jako se nepřihlíží k tomu, jsou-li ze stejného materiálu předpracována dna ke kotlům. Proto se takovéto předpracované desky a dna ke kotlům projednávají bez ohledu na jejich přistřižení podle saz. pol. 433a).

1. 2. (1) Za přistřižené plechy a desky saz. čís. 433 se považují všecky, které mají jiný tvar než pravoúhlý. Zvláště sem patří všechny plechy a desky trojúhelníkové, lichoběžníkové, kosoúhlé, kulaté, oválové nebo jinak — podle účelu, vždy však ještě v jednoduchém tvaru — přistřižené (též pilou řezané) nebo vyrážené, na př. vyrážený plech k výrobě podnosů, pouzder, krabic a pod., ploché lžicové formy z plechu, které se dodatečně zpracují na hotové lžíce, atd.

   (2) Okrasy z plechu vyrážené nebo vystříhané a jiné takové předměty z plechu složitějšího obrysu, na př. obrazce, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré přistřižené plechy a desky, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny (vyjma desky a dna ke kotlům silnější 10 mm, jež jsou jmenovány v 1. vysvětlivce), nebo plechy, které byly dále opracovány ohýbáním, tepáním, drážkováním nebo nějak jinak mechanicky, se neprojednávají jako plechy podle saz. čís. 433, nýbrž jako zboží plechové.

   (3) Z plechu pouze vystřižené nebo vyrážené předměty, které jsou jmenovány ve zvláštních číslech sazebních nebo do nich podle povahy zařaděny, nepatří taktéž do saz. čís. 433; tak na příklad patří kování (přistřižené úhlové plechy [úhelníčky], kování dveřní, okenní a pod.) do saz. čís. 472, vyrážené surové ploché formy na vidličky do saz. pol. 479a).

1. 3. (1) Při zařaďování plechů a desek saz. čís. 433 do položek a) až c) nerozhoduje jejich síla.

   (2) Do saz. pol. 433b) jsou zařaděny všechny hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované) plechy a desky saz. pol. 432b), do saz. pol. 433c) všechny pocínované, pozinkované, poolovené, niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, leštěné, pak vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované nebo lakované plechy a plotny saz. pol. 432c)—e), jsou-li proráženy, dírkovány, hloubeny nebo — nikoliv však zároveň — přistřiženy.

   (3) Přitom se upozorňuje, že celní sazby saz. pol. 433a), b) a c) platí také pro všechny takové plechy a desky, jež sice v sazebníku nejsou zvlášť jmenovány, které však vysvětlivkami k saz. čís. 432 jsou přikázány položkám a)—e).

   (4) Černé plechy hrubě natřené a jen pravoúhle přistřižené, projednávají se podle saz. pol. 433a). Jinak přistřižené takovéto plechy patří do saz. pol. 445b).

Saz. čís. 434.

Drát.

1. 1. (1) Ocel kovaná, tažená nebo válcovaná (válcovaný drát), silná 6 mm nebo slabší, projednává se jako drát saz čís. 434, a to bez zřetele na tvar průřezu (kulatý, oválný, hranatý, tvaru úseče kruhové, zploštěný atd., též drát na brýle). Kromě toho se projednávají jako drát saz. čís. 434 též válcované drátovité výrobky průměru silnějšího než 6 mm až do 10 mm dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m.

   (2) Zploštěný drát (vyrobený válcováním kulatého drátu), jehož šířka nepřesahuje 12 mm, projednává se jako drát saz. čís. 434; ten není zpravidla silnější než 1˙5 mm a lze jej poznati podle jeho charakteristických, zakulacených, drsných hran, vzniklých zplošťováním. Vzorem zploštěného drátu je drát paragonový na deštníkové kostry, drát na prstencové běhounky (travellers) a pod. Jako plech saz. čís. 432 se však projednává zploštěný drát silný nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, dále pak předměty vystříhané z plechu, jež se poznají podle hladkých, ostrých hran střižných ploch, bez ohledu na sílu plechu; délka takových vystříhaných plechových pásů nepřesahuje pravidelně 2 m.

   (3) Zploštěná ocel, jež je silnější než 1˙5 mm až do 6 mm, a není širší než 6 mm, projednává se však jako drát; je-li širší, avšak jeho šířka nepřesahuje padesátinásobek síly, projednává se jako plochá ocel saz. čís. 431, přesahuje-li padesátinásobek síly, jako plech saz. čís. 432.

   (4) Při projednávání podle saz. čís. 434 je bez významu, zda se drát silný nejvýše 6 mm dováží v kotoučích, svazcích nebo navinutý na cívkách anebo pouze na kusy nařezaný nebo ve vytažených, též vykovaných tyčích, které mají rozměry stanovené pro drát.

   (5) Síla drátu se zjišťuje měřidlem na nejkratší ose.

   (6) Dráty, jež nabyly lesklého vzhledu přímo při tažení, potom dráty, které mají slabý měděný nádech, poněvadž se při tažení užilo roztoků měďnatých solí, patří do saz. pol. 434a).

   (7) Zmíněné dráty se slabým měděným nádechem se rozeznávají od drátů, které se projednávají jako poměděné, podle toho, že lze ve směru tažení poznat lesklé nebo prosvítavé pruhy obnaženého železa, kdežto povrch drátů, které se projednávají jako poměděné, je mědí pokryt úplně.

   (8) Zmíněné dráty, jakož i tažené dráty vůbec, i byly-li dodatečně vyžíhány (zčernalé), jsou vždy úplně hladké, kdežto drát válcovaný se vyznačuje povrchem více méně drsným, nerovným, nestejnoměrným. Rozumí se jím drát vyrobený válcováním za tepla, nikoli však drát válcovaný po tažení.

1. 2. (1) Jako drát mykací se projednává též drát sektorální (trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu) slabší než 1˙5 mm.

   (2) Pilovitý drát, zoubkovaný nebo nezoubkovaný, je zploštěný drát, který je na jednom okraji plosce zesílen, což připouští, že může býti těsně vedle sebe namontován na válce, a přece zůstává mezi jednotlivými pásy stejná mezera. Vřezané nebo vypilované zuby roztrhávají textilní látky.

1. 3. (1) Do saz. pol. 434b) patří mimo dráty pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené a pokostované též dráty, které jsou bronzem nebo jinou podobnou slitinou kovovou galvanicky povlečeny, jakož i dráty lakované. Podle této položky se projednávají též dráty opatřené povlakem z různých směsí minerálních hmot a chemických sloučenin (na př. břidlice, burelu, křemičitanů, písku, tuhy, uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého, kysličníku hlinitého atd.), jichž se používá při sváření (na př. jako elektrod při obloukovém sváření železa).

   (2) Ocelové tyče, které podle svých rozměrů se zařaďují jako drát, projednávají se podle saz pol. 434b), jestliže byly některým způsobem uvedeným v bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII mechanicky opracovány, na př. obroušeny, osoustruhovány atd. nebo hrubě natřeny.

   (3) O drátech, jež patří do saz. pol. 434c), viz vysvětlivky k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, které platí v plné míře pro způsoby opracování jmenované v saz. pol. 434c).

1. 4. (1) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný se projednává jako drát podle své síly a zušlechtění, kdežto jako drátěné zboží saz. čís. 466 podle bližší povahy projednává se drát zploštěný, kolem své osy kroucený a vůbec všeliký drát připravený tvarem k příštímu upotřebení, na př. drát kroucený do spirál, ohýbaný k upevňování korkových zátek, připravený na řetězy, přezky a pod., jakož i drát se vlisovanými ozdobami (vzorky).

   (2) Kalený drát, saz. čís. 435.

   (3) Drát na tkalcovské paprsky, saz. čís. 467.

   (4) Ocelové struny, saz. čís. 584.

1. 5. Podle poznámky k saz. pol. 434b)1 až b)3 lze projednávati jen drát pozinkovaný k výrobě drátěných lan v továrnách na drátěná lana.

Saz. čís. 435.

Kalený drát.

1. 1. (1) Kaleným drátem saz. čís. 435 se rozumí ocelový drát, jehož stupeň tvrdosti a pružnosti byl zvýšen zahřátím v ohni a následujícím ochlazením ve vodě, oleji atd. Drát tvrdosti dosažené pouze válcováním za studena nebo opětovaným tažením nepatří však do tohoto saz. čísla. U kaleného drátu se nepřihlíží, pokud jde o jeho sílu, k odstupňování, jaké je stanoveno pro drát saz. čís. 434.

   (2) Sem patří též kalený drát na deštníky (t j. olejem pálený ocelový drát mdle lesklého tmavého vzhledu k výrobě rozpinadel na deštníky).

1. 2. (1) Jako neopracovaný (surový) podle saz. pol. 435a) se projednává kalený drát, též na kusy rozřezaný, jakéhokoli průřezu v takovém stavu, jakého se mu dostává kalením, tedy beze všeho dalšího mechanického opracování, na př. obroušení atd. Všechny kalené dráty, které byly leštěny, obroušeny, osmirkovány, pomosazeny, poměděny, lakovány atd., patří do saz. pol. 435b).

   (2) Podle saz. pol. 435b) se projednává též drát na průbojnice (vyrovnaný), ocel pastorková (hvězdovitě fasonovaná ocel na součástky k hodinám), drát na západky.

   (3) Kalené dráty niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem projednávají se podle sazby pol. 435b) s 50% přirážkou.

   (4) Kalený drát leštěný, pomosazený, poměděný, lakovaný atd. se projednává podle saz. pol. 435b), kdežto zboží z kaleného drátu, jakož i kalený drát připravený k dalšímu upotřebení projednává se obdobně podle ustanovení platících pro drát saz. čís. 434 jako drátěné zboží saz. čís. 466, nepodléhá-li zpracovaný drát sám o sobě vyššímu clu.

   (5) Ocelové struny, saz. čís. 584.

Všeobecné vysvětlivky ke zboží železnému (saz. čís. 436-487).

1. 1. (1) Do saz. čís. 436—444, 446—465, 467—480 a 482 jsou zařaděny jen předměty výslovně jmenované, pro jejichž zařadění nemá význam, zda jsou zhotoveny z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo z nekujné litiny, dále zda jsou z plechu či drátu, není-li v příslušném čísle výslovně zdůrazněno, že jde o zboží z nekujné litiny.

   (2) Saz. čís. 445 a 466 obsahují výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.

   (3) Zboží, které není v předcházejících číslech jmenováno nebo v nich zahrnuto, projednává se, je-li z nekujné litiny, podle saz. čís. 481, všechno ostatní podle saz. čís. 483.

   (4) Zboží vyrobené lisováním a slinováním ze směsí kovových prášků, též s prášky nekovovými, se všeobecně posuzuje, převládá-li práškové železo, jako zboží železné. Má-li povahu předmětů patřících do sazebních čísel uvedených v 1. odstavci, projednává se jako tyto předměty opracované; není-li v nich jmenováno nebo zahrnuto a nepatří-li svou povahou vůbec do jiných sazebních tříd, jako na př. součásti strojů, přístrojů a pod., zařadí se do saz. čís. 483, nikoli však jako surové (neopracované).

1. 2. (1) Celní sazby, jichž se používá pro surové a pro různě opracované zboží, jsou obyčejně stanoveny u jednotlivých sazebních čísel nebo sazebních položek.

   (2) Není-li u jednotlivých čísel nebo položek vůbec ustanovení o nějakém opracování, platí stanovená celní sazba jak pro zboží surové, tak i pro všechny ony způsoby opracování, které jsou pro příslušné zboží v obchodě obvyklé, nestanoví-li se jinak ve vysvětlivkách k příslušnému číslu.

   (3) Není-li pro surové zboží u některého čísla nebo položky celní sazba zvlášť vyznačena, avšak je uvedeno zvláštní opracování, platí stanovené clo nejen pro označený způsob opracování, nýbrž i pro zboží ve stavu surovém. Zboží takových položek jinak opracované se projednává jako výslovně nejmenované zboží saz. čís. 481 nebo 483 nebo jako výslovně nejmenované zboží plechové nebo drátěné saz. čís. 445 nebo 466, jestliže celní sazba v položce těchto čísel, do níž by se výslovně jmenované zboží zařadilo, je vyšší nežli sazba položky, do které zboží patři podle svého pojmenování, nebo nestanoví-li vysvětlivky jinak.

1. 3. (1) U zboží velmi jemně opracovaného, pro které nejsou stanoveny v příslušných saz. číslech nebo saz. položkách zvláštní celní sazby, vybírá se 50% přirážka, která je stanovena v bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, a to u zboží, pro něž jsou stanoveny zvláštní sazby pro obyčejné a jemné opracování, ke clu stanovenému pro jemné opracování.

   (2) Jsou-li u jednotlivých saz. čísel nebo saz. položek stanoveny zvláštní sazby pro některé nebo všechny způsoby velmi jemného opracování, nevybírá se přirážka za uvedený tam způsob; za ono velmi jemné opracování, které není výslovně jmenováno, vybírá se však přirážka vždy, když nejsou stanoveny výjimky ve vysvětlivkách k příslušnému saz. číslu.

1. 4. O pojmu surový a o různých způsobech opracování viz bod a) až c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě a vysvětlivky k nim, které platí všude tam, kde nejsou stanoveny výjimky pro jednotlivé druhy zboží v sazebníku nebo ve vysvětlivkách.
2. 5. (1) Zboží spojené s obyčejnými, jemnými a velmi jemnými hmotami, jakož i zboží zlacené a stříbřené (vyjma výslovně zařaděné) zařaďuje se do saz. čís. 484—486, zboží vystrojené drahými kovy do saz. čís. 487.

   (2) O tom, kdy se zboží spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se zboží zlacené nebo stříbřené projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

1. 6. (1) Zboží samo o sobě surové, spojené s jinými hmotami, projednává se vždy jako obyčejně opracované, a to tak, že se přihlíží k povaze těchto hmot, nikdy však jako surové.

   (2) O podružném spojení, k němuž se při projednávání nepřihlíží, viz úvodní vysvětlivky.

   (3) Je-li pro některé zboží bez spojení stanovena zvláštní celní sazba, nemůže při zařaďování tohoto zboží zůstat nepovšimnuto ani podružné spojení.

   (4) Označení firmy i ochranné známky na zboží sazební třídy XXXVIII odlité, vylisované, vyryté, namalované, natištěné nebo napatronované, též nabronzované a pod., nebo taková označení papírová, plechová atd. na zboží nalepená nebo jinak upevněná, nemají vliv na zařadění, avšak jen tehdy, označuje-li se tak jeho cizozemský výrobce nebo dodavatel a nejde-li tedy o zboží určené výhradně nebo především k reklamě označené firmy a známky.

   (5) O zkoušení zboží zdánlivě zlaceného nebo stříbřeného viz 8. všeobecnou vysvětlivku ke zboží kovovému (saz. čís. 500—525).

Saz. čís. 436.

Ocelové zrní.

(1) Ocelovým zrním je drcená ocel, jaké se užívá při obrábění kamene (při řezání nebo broušení).

(2) Drcená litina (zrněné železo ve tvaru malých broků), užívaná k stejnému účelu, je na roveň postavena ocelovému zrní.

Saz. čís. 437.

Válce z nekujné litiny.

(1) Sem patří jak plné, tak i duté válce z nekujné litiny, také tvrdé i tvrzené válce pro stroje a přístroje, na př. válce hřebenové, přítlačné, kalandrové, protahovací, silniční a pod.

(2) Válce sem patřící mohou míti též tvar kuželovitý, povrch může být hladký, žebrovaný, ryhovaný, též kalibrovaný nebo může být opatřen vtlačenými vzorky. Neopracované (surové) nebo jen odrhnuté patří tyto válce do saz. pol. 437a), jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 437b); leštěné, ryté nebo jinak velmi jemně opracované podléhají celní přirážce, stanovené v bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

(3) Strojní válce ocelové i bez spojení s jinými hmotami, jakož i veškeré strojní válce, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, třída XL.

(4) Válce dovezené zároveň se stroji nebo přístroji, k nimž patří, projednávají se, i když nejsou namontovány, vždy se stroji atd. podle ustanovení třídy XL nebo XLI.

(5) Silniční válce zařízené na potah, saz. čís. 538, nerozlučně spojené s parními motory, saz. čís. 528, poháněné spalovacími motory, odděleně motor, saz. čís. 528, ostatní strojní zařízení, saz. čís. 538.

(6) Menší předměty, které mají jen tvar válců, jichž se však užívá spíše jako kladek a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 437, nýbrž podle bližší sazební povahy.

Saz. čís. 438.

Trouby a jejich spojky z nekujné litiny.

1. 1. (1) Síla stěn u trub a jejich spojek, jež sem patří, se nezjišťuje na hrdlech, která jsou vždy silnější, nýbrž na koncích opačných. U trub s přilitými přírubami je tomu rovněž tak, a síla stěny se měří na troubě samé na místě od příruby poněkud vzdáleném.

   (2) U trub litých kolmo (lití trub na stojato) se nálitek vždy odpíchne (seřízne nebo pilou odřízne); tento postup se nepovažuje za opracování, a proto se takovéto trouby z nekujné litiny, též odrhnuté, nikoli však dále opracované, projednávají jako neopracované (surové) podle saz. pol. 438a)1 nebo 2.

   (3) Nátěr smolou se rovná nátěru asfaltovému nebo dehtovému.

   (4) Čisticí jímky z nekujné litiny, t. j. kusy trub s průlezy, které se zasazují do vodovodního potrubí, aby z něho mohlo býti odstraněno znečištění, projednávají se jako trouby podle stupně opracování.

   (5) Trouby a jejich spojky tohoto čísla s vřezanými závity nebo s provrtanými nebo osoustruhovanými přírubami patří do saz. pol. 438b).

1. 2. (1) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

   (2) Žebrové trouby topné, saz. čís. 538.

   (3) Soustavy trub ke strojům, přístrojům, saz. třída XL.

Saz. čís. 439.

Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené anebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité.

1. 1. (1) Do saz. čís. 439 patří: ocelové trouby válcované nebo tažené, bezešvé nebo svařované (neletované); bezešvé trouby lisované za studena a dodatečně tažené (obyčejně velmi tenkostěnné); trouby z kujné litiny, trouby vlnité (trouby většího průměru obyčejně pro kotle) a dutá ocel k výrobě dutých vrtáků. Všechny tyto trouby též s přehnutými, přiletovanými (připájenými) nebo navařenými přírubami.

   (2) Podle saz. čís. 439 se projednávají též přehnuté trouby, na nichž příruby jsou navlečeny volně.

   (3) Trouby saz. čís. 439 hrubě natřené, jakož i trouby na koncích provrtané proto, aby mohly býti snýtovány, projednávají se podle a), jiné trouby dírkované jemně neopracované podle b).

   (4) Trouby tažené nebo po válcování tažené, které při tažení nabyly lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 439a); naproti tomu do saz. pol. 439b) patří obroušené bezešvé trubky k výrobě jízdních kol, které často bývají olejem černěné a tím nabývají temného vzhledu.

   (5) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

   (6) Varné trubky pouze z oceli patří do saz. čís. 439; jsou-li spojeny s měděnými hrdly, projednávají se podle saz. čís. 484.

1. 2. (1) Trouby rozřezané pouze v kusy různé délky se projednávají jako trouby, kdežto dále opracované trouby, jednoduše zahrnuté nebo zpracované s jinými železnými součástkami projednávají se jen tenkrát podle saz. čís. 439, nejde-li pro toto zpracování o zboží čísla nebo položky s vyšší sazbou. Tak patří na př. do saz. čís. 552 úřezky trubek k stavbě jízdních kol zpracované se spojkami trub nebo zpracované navzájem v díly rámu jízdního kola.

   (2) Dutá tělesa k vytápění železničních vozů atd., vyrobená z dílů trub, na obou koncích svařovaná, opatřená otvory, pak trouby Perkinsovy, t. j. ocelové trouby několik metrů dlouhé a asi 4 cm široké, svařované, pro parní pece pekařské projednávají se podle saz. čís. 538, trubkové hady, ploché nebo spirální, jakož i jejich soustavy podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub jako součástky přístrojů destilačních, chladicích a varních rovněž podle saz. čís. 526, jiných strojů nebo přístrojů podle oněch čísel, do kterých tyto stroje a přístroje patří (viz 6. a 7. vysvětlivku ke třídě XL). Rovné nebo jen jednoduše zahnuté trouby ocelové přivádějící páru, teplou vodu, horký vzduch k vlastním přístrojům topným atd. odděleně postaveným, projednávají se jako trouby, i když se dovážejí s úplným zařízením topným atd.

   (3) Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku ke třídě XL.

Saz. čís. 440.

Trouby z desek a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované.

1. 1. (1) Také u trub saz. čís. 440 nemají přidělané příruby vliv na zařadění.

   (2) Do saz. pol. 440a)1 patří jen nýtované nebo sdrápkované kouřové trouby ke kamnům a kolena obvyklých rozměrů. Týmž způsobem zhotovené trouby z černého plechu většího průměru, jako na př. trouby, jichž se užívá jako komínů, větracích trub a pod., patří však právě tak jako všechny letované trouby z černého plechu do saz. pol. 440a)2.

   (3) Trouby sdrápkované jsou trouby vyrobené ostrým zahnutím okrajů plechu ve směru podélném. Troubami letovanými — opakem k troubám svařovaným — rozumějí se trouby spojované pájkou ve směru podélném.

   (4) U trub a spojek trub saz. čís. 438-441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

1. 2. (1) O troubách tohoto čísla dále zpracovaných, které v daném případě mají povahu součástek strojů nebo přístrojů, použije se obdobně příslušných ustanovení u saz. čís. 439.

   (2) Plechy k výrobě nábytku pouze trubkovitě sbalené, nenýtované, neletované, nesdrápkované neprojednávají se jako trubky, nýbrž jako plechové zboží saz. čís. 445.

Saz. čís. 441.

Spojky trub (fitinky) a příruby z kujného železa.

1. 1. (1) Spojky trub (fitinky) tohoto čísla jsou fasonované kusy různého tvaru (prstencové, tvaru T nebo křížovité), které bývají někdy, zvláště jsou-li pro trouby většího průměru, vyráběny z ploché oceli kováním, zpravidla však jsou z temperované (kujné) litiny. Do tohoto čísla patří též spojky trub, do nichž ještě nejsou vřezány závity. Jako spojky trub z temperované litiny se projednávají též závěrky trub z temperované litiny se vřezaným závitem nebo bez něho a s krychlovým nástavcem k nasazení šroubového klíče.

   (2) Spojky trub z kujného železa se zapuštěnými kohouty (ventily ze železa, též z litiny) projednávají se podle saz. čís. 441, se zapuštěnými železnými kohouty, spojenými s obecnými kovy, podle saz. čís. 484.

   (3) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

   (4) Spojky trub jako součásti jízdních kol, saz. čís. 552.

1. 2. Příruby jsou ploché, kruhovité kotouče z kujného železa, vypracované na vnitřním okraji často v trubkovitý nástavek; příruby se na trouby navaří nebo naletují anebo se na ně pouze navléknou a pak se spojování trub provede šroubovými svorníky, které se prostrčí otvory do přírub navrtanými. Přírubové kroužky bez vyvrtaných otvorů, též beze všeho dalšího opracování, patří rovněž do saz. čís. 441.

Saz. čís. 442.

Ocelové konstrukce (hotové v celku nebo jejich hotové součásti) z ocelových tyčí, z plechu nebo z desek, svařované, nýtované, sešroubované atd., též zhruba natřené.

(1) Sem patří ocelové stavební a mostní konstrukce, též spojené se dřevem nebo se železnou litinou, na př. takovéto mosty a mostová pole, krovy, viadukty, rozhledny, posuvné přístavní můstky, cvičné věže pro hasiče, těžné věže, schodiště a pod. z ploché, kruhové, čtvercové, úhlové nebo fasonované (tvarové) oceli, jakož i z ocelových plechů a desek.

(2) Jen menší takové konstrukce se dovážejí hotové zmontované, kdežto větší bývají rozloženy. Celní sazby tohoto čísla se použije též na sestavené hotové součásti takovýchto konstrukcí, které se dovážejí odděleně, jakož i na vrtané, děrami pro nýty nebo vřezanými závity opatřené, odměřené nosníky, desky, plechy, tyče a pruty z oceli, jichž se použije beze vší pochyby k takovým konstrukcím.

(3) Jsou-li jednotlivá místa konstrukcí opilována, obroušena nebo jinak obyčejně opracována, nemá to vliv na zařadění. Jsou-li však tyto konstrukce na převážné části nebo na celém povrchu obyčejně nebo jemně opracovány (vyjma hrubý nátěr), patří do saz. pol. 483b) nebo c). Konstrukce jen z plechu nebo z desek se však projednávají podle způsobu svého opracování jako plechové zboží saz. čís. 445.

(4) Konstrukce z nekujné litiny, saz. čís. 481.

Saz. čís. 443.

Železné sudy.

Sudy tohoto sazebního čísla, které jsou zevně surové nebo jen hrubě natřené, bývají často uvnitř pocínovány atd., a proto je třeba při celní prohlídce brát vždy zřetel také na tuto okolnost. U sudů saz. pol. 443a) není přípustné spojení se šroubením na zátkovém otvoru nebo s výpustnými kohouty atd. z obecných kovů nebo jiných obyčejných hmot. Mají-li takové spojení, patří do saz. pol. 443b), právě tak jako mají-li těsnění z jemných hmot; sudy s jinakým spojením ze hmot jemných, než je těsnění, patří podle poznámky k saz. čís. 484 až 486 do saz. čís. 485.

Saz. čís. 444.

Kotlářské zboží kované, lisované, svařované, nýtované, mimo zboží patřící do třídy XL.

(1) Sem patří: kotvové plavatky (boje), plynojemy, vodojemy a jiné otevřené nádržky a pod z kotlového plechu, pak kované otevřené velké kotle (tavicí kotle a pod.) atd.

(2) U kotlářského zboží saz. pol 444a) není přípustné spojení s obyčejnými hmotami. S tímto spojením patří toto zboží do saz. pol. 444b).

(3) Kotle a zboží kotlářské se dny, dvojitými dny nebo s vyložením z měděného plechu patří do saz. pol. 444b).

(4) Hotové zboží kotlářské dovážené rozložené projednává se jako zboží kotlářské.

(5) Jak se projednávají kotlové plechy a kotlová dna, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 433.

(6) Parní kotle, cisterny, tanky a jiné uzavřené nádržky z kotlového plechu, jakož i ocelové láhve (bomby) na zkapalněné plyny, saz. čís. 526.

(7) Kované nebo lisované menší kotle z plechu pro domácí a kuchyňskou potřebu, saz. čís. 445.

Saz. čís. 445.

Plechové zboží výslovně nejmenované.

1. 1. K výslovně nejmenovanému zboží plechovému saz. čís. 445 patří všechno zboží v jiných číslech nebo v jiných třídách výslovně nezařaděné nebo v nich nezahrnuté, zhotovené jen z plechu nebo z desek nebo z plechu ve spojeni se součástkami z nekujné litiny, temperované litiny nebo z oceli, má-li toto zboží ještě povahu zboží plechového. Povaha takového složeného zboží jako zboží plechového je dána zejména tím, že povrch zboží je větším dílem z plechu, při čemž nezáleží na tom, zda ve váze převládá plech nebo ostatní součástky z oceli nebo litin. U plechového zboží saz. pol. 445a) a b) je spojení se dřevem přípustné; plechové zboží spojené s jinými obyčejnými hmotami patří do saz. pol. 445c). Plechové zboží saz pol. 445a)—d) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 445e), všechno plechové zboží spojené s velmi jemnými hmotami nebo zlacené do saz. čís. 486.
2. 2. (1) Do saz čís. 445 patří zvláště předměty pro domácí a kuchyňskou potřebu (jako kotle, hrnce, pánve, džbány, misky, talíře, šálky, poháry, vařiče, plechová síta, pokličky, sběračky, struhadla, konvice na vodu, na mléko a na petrolej, mlýnky na kávu a koření, kávovary, strouhací strojky na pečivo a pod., kbelíky, vědra, umyvadla, koupací vany, sprchové přístroje, svícny, lampy a jejich součástky, též lampová stínidla a reflektory, ruční svítilny, petrolejové vařiče, špikovačky, schránky na dopisy, schránky na klíče, krabice na čaj, na cukr atd.); dále blatníky k jízdním kolům, z černého plechu, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) plechu, též na okraji přehnuté, avšak nevrtané ani jinak dále neopracované, bubny na pražení kávy (pražidla kávy), dveře svinovací, formy na cihly, formy na cukr (také naplňovací truhlíky k výrobě pravoúhlých hranolů cukru na kostkový cukr), hadice z plechových proužků spirálně do sebe zasahujících, též kaučukovými vlákny utěsněné, hřbílka (na koně atd.), hřebíky z vlnitého plechu (pravoúhlé, na jednom kraji přiostřené destičky z vlnitého plechu na spojování dřeva bez začepování a zakližování), chránítka na bedny (malé, uprostřed proražené plechové mističky, kterými se prorážejí hřebíky při zatloukání beden), kamna (pokojová, též plynová), kolečka s plechovou korbou, konve na dopravu mléka, konve přádelní a dna k nim, nádoby irigátorové (odděleně dovážené), nádoby na led (ledotvorné formy) k ledotvorným strojům, obaly (schránky, pouzdra, krabice atd. k zabalování zboží, též pro drobný prodej), obruče k jízdním kolům z černého plechu nebo mořeného (dekapovaného) plechu, nevrtané a jinak dále neopracované, okenice svinovací z vlnitého plechu silného 1˙5 mm nebo slabšího, pásky plechové spirálně zatáčené, připravené k výrobě spirálních trychtýřů pro secí stroje, pláště kamen, plíšky návlečkové (malé kousky plechu na jedné straně vroubkované, k obložení konců šněrovadel), plynoměry (plynové hodiny, také suché plynoměry, mechanické přístroje na měření spotřeby plynu), pouzdra hodinová, nikoli hodinková (bez číselníku, byť i jen namalovaného, bez otvorů pro ručičky a natahovací čípek a bez všelikých jiných součástek hodinových), přilby hasičské, rolničky, skřínky na razítka, sporáky, strojky na čištění nožů (s plechovým pláštěm), svorky plechové (krabicové svorky, na obou stranách vroubkované svorky k výrobě papírových krabic), svršky vozíkové z plechu pro výklopné, důlní a jiné ruční vozíky, škrabky na boty z páskové oceli, zvonkové misky z ocelového plechu k hodinám, ke zvonicím přístrojům atd., žlaby atd. Pro toto plechové zboží, zde jen na příklad uvedené, jakož i pro veškeré jiné výslovně nejmenované zboží plechové se užívá celních sazeb, stanovených podle rozlišovacích znaků sazebníkových uvedených pod a)—e) a se zřetelem na vysvětlivky k tomuto číslu.

   (2) Plechové zboží pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu podle saz. pol. 445b).

   (3) Do saz pol. 445b) patří též zboží z mořeného (dekapovaného) plechu, do saz. pol. 445d) jak zboží z plechu vzorkovaného barvou nebo lisováním, tak i zboží z plechu moirovaného.

   (4) Zboží z plechu černého, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) s vyráženými (prolamovanými) vzorky, též hrubě natřené, projednává se podle saz. pol. 445c); do saz. pol. 445c) patří takovéto plechové zboží, i když bylo opracováno některým způsobem v této sazební položce uvedeným, do saz. pol. 445d) a e) však tenkrát, když bylo opracováno některým způsobem jmenovaným v těchto položkách.

1. 3. Lžíce z hlazeného (dresovaného) plechu, i nepocínované atd., projednávají se podle saz. pol. 445c), ocelové tiskací desky, leštěné, se zakulacenými rohy a zkosenými okraji, jakož i ryté zboží plechové podle saz. pol. 445e). Trubkovitě sbalené nesnýtované, nesletované a nesdrápkované plechy k výrobě nábytku atd. projednávají se jako zboží plechové podle bližší povahy.
2. 4. (1) Plechové zboží saz. pol. 445a) a b), spojené s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou, projednávají se podle saz. pol. 482a) nebo b); u jiných sazebních položek tohoto čísla zůstává spojení s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou bez povšimnutí. Na nepatrné spojení s ornamentovanou litinou se nehledí vůbec u větších předmětů, na př. u kamen, u koupacích van (ornamentované nohy z litiny).

   (2) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

   (3) Na zařadění nemá vliv podružné spojení s jinými hmotami, na př. mosazné knoflíky, zástrčky a dvířka u sporáků, mosazné závěrné šrouby u konví, mosazné knoflíky u pokliček, mosazné kohouty u koupacích van, mosazné kotoučky na zařízení k posunování knotu u lamp, kožená tlumítka zvuku u posuvných dveří, úzké obruby z niklovaného mosazného plechu u hasičských přilb, kaučuková vlákna jako těsnění spirálních hadic atd. Viz též § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

   (4) Jsou-li plechová kamna a sporáky uvnitř vyloženy šamotem, ohnivzdornými cihlami, deskami a pod., nemá to rovněž význam pro zařadění.

   (5) Dovážejí-li se výklopné, důlní a jiné ruční vozíky hotově sestavené, projednávají se oddělitelné podvozky zvlášť, a to podle saz. čís. 483, vozíkové korby z plechu podle saz. čís. 445.

1. 5. (1) Kdy se projednávají přistřižené nebo jinak předpracované plechy a desky jako plechové zboží výslovně nejmenované, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 433.

   (2) O návěštních tabulích, plakátech, štítech a pod., které se projednávají podle saz. čís. 445, viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 432.

1. 6. Lisované nádobí plechové určené k pocínování nebo smaltování vyrábí se z plechu mořeného (dekapovaného); patří do saz. pol. 445b), i když není prosto opalu, což je jen následkem výrobního postupu (žíhání před každým opětovným lisováním).
2. 7. (1) O plechovém zboží plátovaném mědí, slitinami mědi, niklem a hliníkem nebo též dvěma těmito kovy a slitinami (zboží dvojkovové a trojkovové) platí toto:

   (2) Je-li plechové zboží jen na jedné straně plátováno a nedosahuje-li síla naplátovaného kovu jedné třetiny síly plechu, projednává se vždy podle saz. čís. 445.

   (3) Naproti tomu plechové zboží na jedné straně plátované, u něhož kovový povlak dosahuje jedné třetiny síly plechu nebo ji převyšuje, pak veškeré na obou stranách plátované zboží plechové bez zřetele na sílu plátování projednává se podle kovového povlaku podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 (u trojkovového zboží podle kovu, který převládá; jsou-li pochybnosti, podle kovu podléhajícího vyšší sazbě).

   (4) O projednávání plechového zboží galvanicky povlečeného silnější vrstvou kovovou viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

   (5) Plechové řetězy, saz. čís. 464 a 465.

   (6) Drobné potřeby plechové, saz. čís. 468.

   (7) Kování, jakož i ornamenty z plechu, lisované, vytepané, i plechové zboží takovými ornamenty vyzdobené, viz saz. čís. 472 nebo 474.

   (8) Součástky zámků z plechu, saz. čís. 473.

   (9) Nábytek z ocelového plechu, saz. čís. 476.

   (10) Galanterní zboží a hračky z plechu, saz. čís. 480.

   (11) Ráfky a blatníky k jízdním kolům, pocínované nebo vrtané atd., saz. čís. 552.

   (12) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), saz. třída XL.

1. 8. K poznámce k saz. pol. 445a)—b). Rámy rozumíme nosiče tvaru „U“ lisované ze silného plechu k výrobě automobilových rámů. Hotové rámy patří do saz. čís. 553. Podmínky odběru předmětů uvedených v této poznámce stanoví KNV.

Saz. čís. 446.

Kolejnice všech profilů, též vrtané.

(1) Sem patří železniční kolejnice pro veškeré dráhy, i elektrické, jízdní kolejnice pro dráhy ozubnicové, jakož i kolejnice pro dráhy polní, lesní, důlní, na staveništích, v továrnách a pod., bez zřetele na profil (kolejnice se širokou patkou, stoličkové, žlábkové, úhlové atd.); pro zařadění je rozhodující pouze váha běžného metru. Jazyky nebo hrotnice (pro výhybky) patří též do saz. čís. 446. Ohýbané kolejnice (pro zatáčky) se projednávají stejně jako kolejnice rovné.

(2) Ozubnicové kolejnice, t. j. prostřední těžké, ozubené kolejnice v kolejích ozubnicových drah, do kterých zapadá ozubené kolo lokomotivy, pak kolejnice všech druhů spojené v celek z jízdních a vodicích kolejnic šroubovými svorníky, jakož i kolejnice sestavené v koleje (jařma) projednávají se podle saz. čís. 483.

(3) Hrubý nátěr na ochranu proti rezu nemá vliv na projednávání kolejnic.

Saz. čís. 447.

Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky.