Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 2. Isolované vodiče povlečené tkaninami se kladou na roveň vodičům isolovaným předivem saz. pol. 544b)3; několikerá isolace předivem nebo tkaninami (hadicovitá opředení atd.) neodůvodňuje zařadění do jiného čísla.
2. 3. Isolované vodiče dovážené se stroji, přístroji a nástroji se nevyclívají jen tehdy odděleně, jestliže jsou podstatnou součástí strojů atd., jako vinutí na rotorech, magnetových a cívkových jádrech a pod.; krátká vedení mezi jednotlivými částmi strojů a pod. se rovněž vyclívají se stroji.
3. 4. (1) Přízí opředené nebo jinak obalené dráty z obecných kovů (saz. tř. XXXIX), které nejsou určeny pro elektrická vedení, se projednávají rovněž podle saz. čís. 544, takovéto dráty železné patří však do saz. pol. 466c).

   (2) Potřeby, jež se neprojednávají jako zboží saz. tř. XLI, a k nimž jsou namontována vedení, je třeba posuzovat podle ustanovení o zboží složeném, nejde-li o výjimky.

   (3) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 542.

Saz. čís. 545.

Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové.

1. 1. Baterie sestavené z jednotlivých akumulátorových článků se projednávají jako tyto články.
2. 2. Akumulátory v nádobách nebo s mezistěnami, jež podléhají vyšší sazbě než u saz. čís. 545 (z tvrdé gumy, celuloidu a pod.), a akumulátory s elektrodami z jiného kovu nežli z olova nebo z olověných slitin, se projednávají podle saz. čís. 543, není-li je snad nutné pro jejich provedení přepychové (podobně jako v 2. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 540—543) vyclít podle povahy hmoty.
3. 3. Menší akumulátory tvaru a velikosti suchých článků do kapesních svítilen, ozdobných předmětů atd. se vyclívají jako suché články podle saz. čís. 543, jestliže hmoty, z nichž jsou vyrobeny, neodůvodňují vyclení podle vyšší celní sazby.

Saz. čís. 546.

Elektrické uhlíky.

1. 1. K elektrickým uhlíkům patří uhlíkové roubíky k osvětlovacím nebo jiným elektrotechnickým účelům, elektrody, Bunsenovy desky, válečky a pod., řezané plynové uhlíky, depolarisátory (uhlíkové tyčinky obložené hmotou z uhelného prášku a obtočené kusem bavlněné látky nebo uhlíkové válečky se směsí roztlučeného uhlí retortového a burelu v hrubé lněné tkanině), dále všechny uhlíkové hmoty přizpůsobené tvarem elektrickým účelům, též parafinem povlečené nebo tuhované (grafitované), s burelem nebo jinými látkami (svítivými) smíšené, poměděné, niklované, stříbřené a s jinými podobnými povlaky, jakož i t. zv. bronzové uhlíky elektrické, tvářené ze směsi bronzového prášku a uhlíku v každém tvaru a velikosti, na př. takové snimače proudu, uhlíky pro mikrofony, připravená vlákna do žárovek a pod. Takové uhlíky, u nichž galvanický kovový povlak je tak silný, že se jeví již jako plechový obal, se vyclívají jako zboží z příslušných kovů. Za plechový obal se považují kovové povlaky silnější než 0˙2 mm.
2. 2. (1) Do saz. pol. 546a) patří uhlíkové roubíky pro obloukové světlo (knotové a homogenní uhlíky) i duté uhlíkové tyčinky (uhlíky bez knotu), jestliže jejich váha na jeden metr délky nepřesahuje 1 kg.

   (2) Váhou jednoho metru délky se rozumí délka střední osy bez zřetele na tvar a vypočítá se zpravidla rovnicí tak, že se zváží několik kusů nebo celý svazek roubíků a z poměru váhy k celkové délce těchto roubíků se vypočte váha jednoho metru.

1. XLII. Dopravní prostředky.

   Do této třídy jsou zařaděna: vozidla silniční, včetně motorových vozidel (saz. čís. 547—553), letadla (saz. čís. 554), vozidla pro železnice a pouliční dráhy (saz. čís. 555—557) a lodi (saz. čís. 558 a 559).

   Vozidla silniční:

   Všeobecné vysvětlivky k vozidlům silničním saz. čís. 547—549.

   1. 1. Sem patří vozy a sáně pro dopravu nákladů nebo osob po silnicích, zařízené na zvířecí potah.
   2. 2. (1) Ruční vozíky nebo sáňky (t. j. nezařízené na zapřažení tažných zvířat) k potřebě zemědělské nebo živnostenské se projednávají podle povahy hmoty.

      (2) O celním projednávání dřevěných sáněk a rohaček viz též 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.

      (3) Ruční vozíky, které jsou zařízeny na zapřažení tažných psů, nevyclívají se jako nákladní vozy, nýbrž jako jiné ruční vozíky.

      (4) Vozíky pro nemocné, pojízdné lenošky pro nemocné, též s kruhy umístěnými na vnější straně kol podél obvodu, aby jimi mohl nemocný sám pohybovat bez dalšího mechanismu, se projednávají jako nábytek, samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s hybným ústrojím ručním nebo nožním jako jízdní kola saz. čís. 550.

      (5) Při vyclívání dopravních vozíků se dvěma nebo třemi kolečky, s korbou ze dřeva, košatinou a železnými součástmi se nehledí na kaučukové obruče.

   1. 3. (1) Silniční vozidla saz. čís. 548 a 549, dovážená rozloženě, též balená ve více nákladních kusech, se projednávají jako hotově sestavená; chybějí-li u vozů, jež jsou jinak hotové, jednotlivé součásti (oj, kola), nevylučuje to jejich vyclení podle sazby za kus. Dováží-li se se silničními vozidly saz. čís. 548 a 549 druhá oj (na př. kromě jednoduché oje ještě jedna vidlicová), je clo za tuto druhou oj již zahrnuto v sazbě za kus a nevybírá se zvlášť, je-li vozidlo zařízeno na oba druhy ojí. Totéž se vztahuje i na druhé váhy, jsou-li spolu dovezeny a je-li jich potřebí k zapřažení čtyř tažných zvířat.

      (2) Rozložené úplné nákladní vozy a nákladní sáně, jež se dovážejí v různých nákladních kusech, zabalené nebo bez obalu, se projednávají podle saz. čís. 547. Rozložené neúplné nákladní vozy a nákladní sáně (na př. bez kol) se projednávají právě tak jako vůbec všechny jednotlivé součásti silničních vozidel saz. čís. 547—549 podle své jinaké povahy sazební.

      (3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 547.

   1. 4. Vozidla saz čís. 547 a podvozky se stroji, jež jsou na ně podle svého určení zcela nebo zčásti připevněny — nikoliv se stroji, jež se jimi pouze dopravují — na př. čerpadla, strojně zařízené voznice výkalové, polní výhně, pojízdné stříkačky hasičské, pojízdné parní kotle, pojízdné pekárny a přístroje na vaření píce, dále cisterny a jiné uzavřené nádoby plechové, připevněné na jmenovaných vozidlech, se projednávají podle saz. třídy XL, nákladní vozy zcela železné jako železné zboží. Vozy na kropení ulic s dřevěnými sudy se však projednávají podle saz. čís. 547. O vozidlech poháněných motory spalovacími a výbušnými viz saz. čís. 553.
   2. 5. (1) Vozy a sáňky jako hračky nebo modely se projednávají jako hračky nebo modely podle své povahy sazební.

      (2) O celním osvobození vozů jako dopravovadel přes celní hranici viz § 87, odst. 1, bod 22 celního zákona a §§ 165, 166 a 168 prováděcího nařízení k němu.

   Saz. čís. 547.

   Nákladní vozy a nákladní sáně.

   1. 1. Vedle obyčejných nákladních vozů a nákladních saní patří do saz. čís. 547 též t. zv. štýrské vozy, vozy kočujících umělců, vozy pro zvěřince, povozy vojenské, vozy hasičské, přepravní vozy nábytkové (také přepravní skříně nábytkové bez kol), vozy obchodní (dodávkové, též se střechou a připevněnými plachtami svinovacími) a pod.
   2. 2. U vozů saz. čís. 547 nemají na zařadění vliv sedadla pro vozku a druhou osobu (vedle sebe), ani příslušné vybavení. Vozy nábytkové mohou tedy být uvnitř čalouněny, zevně uzavřeny upevněnými plachtami z plátna, voskovaného plátna a pod.; vozy obchodní atd. mohou být natřeny nebo lakovány, sedadla potažena koží a pod. Řetězy, zarážky, řetězy brzdicí (zarážkové), brzdy, svítilny, šroubové klíče, jichž je třeba k výbavě a užívání vozů nákladních atd., se nevyclívají odděleně, nýbrž sazbou vozů nebo saní. Zvlášť se však vyclívají kamna, sporáky, skříně a pod. připevněné na t. zv. vozech kočujících umělců, dále s nákladními vozy dovezená zdvihadla, řetězy, provazy a přikrývky k ochraně nákladu. Skříně vozů kočujících umělců bez příslušného podvozku se rovněž projednávají podle saz. čís. 547.

   Saz. čís. 548 a 549.

   Osobní vozy a osobní sáně, dětské kočárky.

   1. 1. (1) K osobním vozům saz. čís. 548 a 549 patří: kočárky, drožky, landaury, bryčky, vozy lovecké, cestovní, závodní, omnibusy a pod.

      (2) Podle saz. čís. 548 a 549 se též vyclívají přepychové vozy, jako na př. vozy pro slavnostní průvody, pohřební vozy, květinové vozy pro pohřební průvody.

   1. 2. (1) Dětské kočárky podléhají clu za 100 kg podle saz. pol. 548 a) nebo 549 a) a osobní vozy clu za kus podle saz. pol. 548 b) nebo 549 b) podle toho, jsou-li bez úpravy čalounické nebo sedlářské nebo mají-li takovouto úpravu. Ostatní výprava (nátěr, lakování, vyřezávání a pod.), vybavení všelikým kováním, dále úprava kol (s kaučukovými obručemi nebo pneumatikami nebo bez nich) nemá vliv na zařadění.

      (2) Osobní vozy s korbami zavěšenými na kožených řemenech, s ojemi jednoduchými nebo vidlicovými povlečenými částečně koží, osobní vozy se záclonami, střechami nebo ochrannými plachtami z voskovaného plátna, kůže nebo hrubých tkanin, s volnými nebo připjatými polštáři atd. se projednávají podle saz. čís. 549, i když žádné jiné části vozů nejsou vybaveny prací sedlářskou nebo čalounickou.

      (3) Malé rukojeti kožené (nikoli však dlouhé řemeny) na spouštění nebo zavírání vozových oken pohybujících se v drážkách zůstávají při zařadění osobních vozů bez povšimnutí.

   1. 3. Osobní vozy, které jsou sice zřejmě připraveny pro další výpravu sedlářskou nebo čalounickou, ale dovážejí se bez ní, vyclívají se podle saz. čís. 548, kdežto rozloženě dovážené osobní vozy s polštáři zvlášť balenými se vyclívají jako celek podle saz. čís. 549.
   2. 4. S osobními vozy dovážené a k nim příslušející vozové svítilny, rohožky na podlahu (u vozů saz. čís. 549 i rohožky na podlahu z textilií), jakož i šroubové klíče a jiné nástroje potřebné k obsluze vozů, v jedné soupravě, jsou zahrnuty v kusovém cle na vůz a nevyclívají se odděleně.

   Saz. čís. 550.

   Jízdní kola úplná, též rozložená; hotové rámy jízdních kol, též spojené s jinými součástmi jízdních kol.

   1. 1. (1) Jako jízdní kola (velocipedy) se projednávají vozidla uzpůsobená zvláštní konstrukcí, aby se dosáhlo značnější rychlosti, opatřená zařízením, aby mohla být uváděna v pohyb jedoucí osobou samou, buď šlapáním nebo ručně. Sem patří bicykly (se dvěma koly), tricykly (s třemi koly) a tandemy (jízdní kola zařízená na pohon více než jednou osobou).

      (2) Ke způsobu provedení a výstroji se při zařaďování jízdních kol nepřihlíží. Proto je pro vyclívání bez významu, jaká jsou sedla, rukojeti řídítek, zda jsou opěradla kožená nebo tkaninová nebo vyčalouněná, právě tak jako mají-li kola kaučukové obruče nebo pneumatiky, či jsou-li bez nich.

      (3) Za úplná se pokládají jízdní kola i tehdy, chybějí-li části příslušenství nebo jednotlivé součásti, jako na př. pneumatiky, sedla, zvonky a pod. Při projednávání jízdních kol rozložených, i v různých nákladových kusech zabalených, je třeba obzvláště dbát, aby počet zvlášť balených kol a jiných hotově smontovaných součástí nepřesahoval potřebu nutnou k sestavení rozloženě dovezených jízdních kol.

      (4) Podle saz. čís. 550 se též vyclívají taková jízdní kola železniční s napjatými koly a samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s pohonem ručním nebo nožním, jež jsou konstruovány jako dvoukolová nebo vícekolová jízdní kola.

      (5) Dvojitá jízdní kola, skládající se ze dvou jízdních kol, která mohou být bez zvláštních pozměňovacích prací proměněna ve dvě samostatná vozidla, podléhají clu za dva kusy.

      (6) Přívěsné vozíky k motorovým kolům, saz. pol. 553 a).

   1. 2. (1) Pevně smontované rámové trubky, hlavové trubky a vidlicové hlavy, sedlové spojky, zadní vidlicové trubky, můstky, též nelakované, neniklované atd., se vyclívají jako hotové rámy k jízdním kolům.

      (2) Také rámy k jízdním kolům, kombinované s dalšími součástmi jízdních kol, jako na př. se sedlovkami (sedlovými podpěrami), rameny předních vidlic, šlapacími klikami, převodníkem a pod., a vůbec úplně hotová jízdní kola dovezená bez kol, projednávají se jako hotové rámy k jízdním kolům.

   1. 3. O celním osvobození jízdních kol jako dopravovadel přes celní hranici viz § 87, odst. 1, bod 22 celního zákona a §§ 165, 166 a 168 prováděcího nařízení k němu.
   2. 4. Svítilny, brašny, zvonky a podobné příslušenství dovážené s jízdními koly je ve cle za kus zahrnuto. Hustilky na plnění pneumatik se však vyclívají zvlášť podle saz. čís. 574.
   3. 5. (1) Jízdní kola pro děti téže konstrukce jako jízdní kola pro dospělé se projednávají podle saz. čís. 550, kdežto tricykly nepracované nijak přesně a mající povahu hraček (dětské tříkolky) je třeba projednávat jako hračky.

      (2) Vodní velocipedy, t. j. vodní vozidla k rychlému pohybu, nekonstruovaná jako lodi, na př. vodní vozidla s úzkými plováky, vyclívají se podle povahy hmot. Motorová kola, jakož i jízdní kola s pomocným motorem, saz. pol. 553a).

   Saz. čís. 551.

   Kola k jízdním kolům (napjatá), jednotlivá, hotová, dovážená sama o sobě.

   1. 1. Sem patří odděleně dovážená hotová kola k jízdním kolům, zpravidla s loukotěmi plechovými, někdy dřevěnými, s paprsky drátěnými a paprskovými maticemi železnými nebo z obecných kovů, i když jim schází ještě jakékoli zušlechtění (jako lakování, niklování a pod.).
   2. 2. Kolům k jízdním kolům se podobající, zvlášť dovážená, s toutéž přesností pracovaná napjatá kola ke kočárům, automobilům, motorovým kolům, klusáckým vozům, přívěsným vozům kol motorových a jízdních se rovněž vyclívají podle saz. čís. 551, dovážejí-li se odděleně bez příslušných vozidel. Takováto kola k automobilům atd. se však vyclívají podle bližší povahy, váží-li kus bez pneumatik více než 9 kg, s pneumatikami více než 12 kg.

   Saz. čís. 552.

   Součásti jízdních kol (spojky trubek, vidlice, řídítka, sedlovky, převodníky, šlapátka, ventilky, části brzd, náboje a převody [též rozložené], řetězy, šlapací kliky, paprsky se závitem, matice paprsků, vrtané ráfky atd.), opracované.

   1. 1. (1) Součástmi jízdních kol saz. čís. 552 se rozumějí všechny součásti železné nebo z obecných kovů k stavbě jízdních kol více méně opracované, též jen zhruba předpracované.

      (2) Trubky pouze řezané na určitou délku nejsou v to zahrnuty; jsou-li však tyto trubky již spojeny jako díly rámů jízdních kol, avšak nikoli ještě jako úplné rámy (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 550) nebo spojeny trubkovými spojkami (letováním, nýtováním, svářením) nebo ohýbáním zformovány, dírkovány a pod., patří jakožto součásti jízdních kol rovněž do saz. čís. 552. Sem patří také ocelová pera k sedlům jízdních kol a sedla k jízdním kolům montovaná s pery, podpěrami nebo upevňovacími součástmi, dále opracované ložiskové kuličky, které nemají větší průměr než 10 mm. Kuličková ložiska k jízdním kolům jsou kuželovitá (konusová), kuličky leží v nich mezi ložiskovou pánví a zvláštní kuželovou pánví (konusem), kde se kuličky buď přímo dotýkají nebo jsou drženy v jisté vzdálenosti od sebe vodicím prstencem.

      (3) Sedla k jízdním kolům bez per atd., saz. čís. 338.

      (4) Paprsky k jízdním kolům toliko z drátu surového nebo obyčejně opracovaného bez závitů se vyclívají podle saz. čís. 466, kdežto všecky paprsky se závity nebo z drátu jemně nebo velmi jemně opracovaného, i bez závitů, podle saz. čís. 552. Ráfky jízdních kol a blatníky k jízdním kolům, vyrobené z dresovaného nebo dekapovaného plechu, na okrajích též se záhybem, patří do saz. čís. 445, nejsou-li ani vrtány (vyjímajíc ventilkový otvor u ráfků), ani jinak dále opracovány; všechny ráfky a blatníky, vrtané bez rozdílu, pak všechny ráfky a blatníky z obroušených, cínovaných nebo jinak opracovaných plechů, i nevrtané, dále dřevěné ráfky s hliníkovým vyztužením, jakož i všechny blatníky, které mají upevňovací součásti, jako na př. třmeny nebo pod., patří však do saz. čís. 552.

      (5) Kloubové řetězy provedené jako řetězy jízdních kol s průměrem svorníku (včetně svorníkových plášťů) větším než 10 mm se nevyclívají již jako řetězy jízdních kol, nýbrž podle saz. čís. 465.

      (6) Jsou-li součásti jízdních kol zlaceny nebo stříbřeny, vyclívají se podle saz. čís. 486 nebo 522.

   1. 2. (1) Součásti jízdních kol z jiných hmot nežli ze železa a z obecných kovů se projednávají podle sazební povahy hmoty, z níž jsou vyrobeny, na př. řídítka a duté ráfky ze dřeva podle saz. třídy XXXIV.

      (2) Části, jež nejsou ve skutečnosti nutné ke stavbě jízdních kol, jako zvonky, počitadla vzdáleností, rukojeti k řídítkům, nosidla zavazadel, brašny, svítilny a pod. se vyclívají podle své povahy sazební.

   Saz. čís. 553.

   Motorová vozidla.

   1. 1. (1) Motorová kola (motocykly) saz. pol. 553a) jsou dvoukolová motorová vozidla o jedné stopě.

      (2) Podle této položky se vyclívají též motorová kola s přívěsným vozíkem, přívěsné vozíky zvlášť dovážené, motorová kola dovezená rozloženě, neúplná motorová kola a zřejmé součásti motorových kol nebo přívěsných vozíků.

      (3) Zvlášť dovážená kola k motorovým kolům nebo přívěsným vozíkům se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.

      (4) Jako motorová kola se podle saz. pol. 553 a) projednávají též jízdní kola s pomocným motorem.

   1. 2. (1) Automobily jsou motorová vozidla silniční k dopravě osob a nákladů, poháněná motory spalovacími a výbušnými, t. j. motory zvlášť konstruovanými, ve vozidlech zamontovanými a zařízenými na pohon tekutými palivy (benzinem, benzolem [benzenem], lihem atd. nebo jejich směsmi, naftou, plynovým olejem, petrolejem atd.) nebo plyny. Jako automobily se projednávají též motorová vozidla silniční poháněná parou (sentinely) nebo elektrickými motory (elektromobily).

      (2) Chassis (automobilový podvozek) je strojní podvozek automobilu, skládající se z nosné konstrukce (rámu) spojené pružnými součástmi (na př. listovými nebo spirálními zpruhami nebo kaučukovými bloky a pod.) s nápravami, z kol, ze strojní části hnací, t. j. z motoru a ústrojí převádějícího pohyb na kola, a z vozidlového řízení.

      (3) Karoserie je vršek automobilu, namontovaný na chassis a upravený pro dopravu osob nebo nákladů.

      (4) Úplný automobil je vozidlo skládající se z úplného chassis a úplné karoserie, tedy vybavené vším příslušenstvím potřebným k trvalému a bezpečnému provozu, které po doplnění provozními hmotami (pohonnou látkou, mazacím olejem, chladicí vodou [u motorů vodou chlazených] a po naplnění a nabití akumulátorové baterie) je ihned schopno bezpečné a trvalé jízdy. Odmontuje-li se z takového úplného automobilu karoserie, zbývá úplné chassis.

      (5) Úplné chassis se skládá zejména z nosné konstrukce, perování, motoru, spojky, rychlostní skříně, pohonu kol, předních a zadních os, řízení, brzd, zařízení zapalovacího, spouštěcího, osvětlovacího a signálního, baterie, nádrže na pohonnou látku a na mazací oleje, příčné armaturní desky s přístroji a plného počtu kol, též jednoho náhradního kola s pneumatikou nebo bez ní.

   1. 3. (1) Podle saz. pol. 553 b) se vyclívají osobní automobily, chassis i karoserie k osobním automobilům a motorové tříkolky (osobní i nákladní). Za motorové tříkolky se nepokládají motorová kola s přívěsným vozíkem ani tehdy, tvoří-li přívěsný vozík s rámem kola pevný celek.

      (2) Osobní automobily (otevřené, zavřené) se vyznačují tím, že mají karoserii upravenou pro dopravu jednotlivých osob (nejvýše 8), čímž se liší od autobusů saz. pol. 553 c), určených pro hromadnou dopravu osobní.

   1. 4. (1) Nákladní automobily jsou motorová vozidla silniční, jež mají nákladní chassis (viz 6. odstavec této vysvětlivky) a hodí se jenom pro dopravu nákladů.

      (2) Přívěsné vozy k automobilům na dopravu nákladů patří do saz. čís. 547, na dopravu osob do saz. čís. 548 nebo 549.

      (3) Autobusy jsou automobily, mající nákladní chassis s karoserií upravenou pro hromadnou dopravu osob (více než 8). Viz též 2. odstavec 3. vysvětlivky k tomuto číslu.

      (4) Za automobily nerozlučně spojené s pracovním zařízením se považují taková motorová vozidla, na nichž jsou namontovány pracovní stroje nebo zařízení. Sem patří na př. automobilové stříkačky, vozy na kropení a čištění ulic, pojízdné žebříky, jeřáby, pumpy a pily, pojízdná zařízení osvětlovací a pojízdné srovnavače půdy. Pojízdné srovnavače půdy jsou motorová vozidla, a to jak plazová, tak kolová, nerozlučně spojená s pracovním zařízením na hloubení, rýpání, nakládání, přemisťování nebo srovnávání půdy a podobné práce, různě nazývaná, na př. dozery (bulldozery, tiltdozery, angledozery), gradery a traxcavatory.

      (5) U vozidel tažených potahy s namontovanými pracovními stroji nebo zařízeními poháněnými motory se vyclívá motor podle saz. čís. 528 nebo 539, kdežto podvozek s pracovním strojem se podle 4. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 547—549 zařadí do saz. tř. XL nebo XLI.

      (6) Podle saz. pol. 553 c) se vyclívají nákladní chassis, t. j. chassis, z jejichž konstrukce lze nepochybně zjistit, že jich lze použít toliko k sestavení nákladních automobilů, autobusů nebo automobilů nerozlučně spojených s pracovním zařízením; jinak nutno dovážená chassis projednat podle saz. pol. 553b).

   1. 5. (1) Traktory saz. pol. 553 d) jsou silniční vozidla poháněná motory spalovacími a výbušnými, která výhradně táhnou jiné vozidlo, pracovní stroj a pod. Jsou-li však tyto traktory nerozlučně spojeny s pracovním zařízením, zařaďují se do saz. pol. 553 c).

      (2) Traktory poháněné parou se projednávají jako silniční lokomotivy podle saz. čís. 527 (viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 527). Traktory poháněné parou a spojené neodlučitelně s pracovními stroji patří do saz. čís. 528 (viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 528).

   1. 6. (1) Je-li ve všeobecném nebo ve smluvním styku stanovena zvláštní celní sazba na úplné automobily nebo na úplná chassis, lze podle této celní sazby vyclívat taková vozidla jen tehdy, jsou-li „úplná“ ve smyslu 4. a 5. odstavce 2. vysvětlivky k tomuto sazebnímu číslu. Dovážejí-li se částečně rozložena, požívají celní sazby stanovené na úplná vozidla jen tehdy, jsou-li v jednom nákladním kuse a prokáže-li strana vyclívajícímu orgánu smontováním rozložených částí nebo jiným naprosto věrohodným a bezvadným průkazem, že části dovezené v jednom nákladním kuse po smontování v celek tvoří „úplné“ vozidlo podle 4. a 5. odstavce 2. vysvětlivky k tomuto sazebnímu číslu.

      (2) Dovážejí-li se chassis rozložena, vyclívají se jako chassis osobní saz. pol. 553 b), není-li nesporně prokázáno, že jsou to chassis nákladní saz. pol. 553 c).

   1. 7. (1) Součásti chassis, jejichž opracování nepřevyšuje míry obvyklé v hutích, válcovnách, slévárnách a kovárnách, vyclívají se podle povahy hmoty. Za opracování prováděná v hutích, válcovnách, slévárnách a kovárnách, se považuje srážení břitů u součásti litých nebo lisovaných, ohoblování hran a ohýbání částí lisovaných z plechu a hrubé opracování odlitků a výkovků, jímž se má zjistit, zda nemají kaz. Jsou-li více opracovány, vyclívají se — nejsou-li výslovně zařaděny do jiných sazebních čísel — podle saz. pol. 553 b)1, není-li naprosto nepochybno, že jde o součásti saz. pol. 553 c)1. Části lisované z plechu, vyjmenované v poznámce k saz. pol. 445 a)—b), jsou-li jen hrubě natřeny, aby nerezavěly, vyclívají se podle saz. pol. 445 b).

      (2) Jednotlivé součásti karoserií, zvlášť dovážené, se vyclívají podle své povahy sazební.

      (3) Váha nádržek na pohonné látky a na olej, zařízení k zapalování a spouštění motoru, zařízení k osvětlování vozidel, akumulátorových baterií, svítilen, houkaček (ručních i elektrických), nástrojů a ostatního příslušenství — vše pouze v jedné soupravě — a jednoho náhradního kola (třebas i s pneumatikou), jež se dovážejí zároveň s motorovými vozidly, se započítává do váhy vozidla.

      (4) Náhradní součásti (kromě jednoho náhradního kola) se vždy vyclívají zvlášť.

   1. 8. U silničních válců poháněných motory spalovacími a výbušnými se vyclívá motor zvlášť podle saz. čís. 528 a ostatní strojní zařízení podle saz. čís. 538.

   Letadla:

   Saz. čís. 554.

   Letadla.

   1. 1. (1) Letadly saz. čís. 554 se rozumějí dopravní prostředky určené pro vzdušnou dopravu.

      (2) Letadla lehčí vzduchu (aerostaty) jsou balony, volné i upoutané, vzducholodi a pod. Do saz. pol. 554a) patří všechna letadla lehčí vzduchu i tehdy, jsou-li vybavena motory.

      (3) Podle saz. pol. 554 b)1 se projednávají bezmotorová letadla těžší vzduchu, která využívají k letu vzdušných proudů a mají různá pojmenování jako kluzáky, větroně a pod.

      (4) Do saz. pol. 554 b)2 se zařaďují letadla těžší vzduchu, jež jsou vybavena motory. Mají různé názvy, a to podle konstrukce jednoplošníky, dvojplošníky, trojplošníky, vrtulníky (helikoptery, autogira), letadla trysková, raketová a pod. nebo podle účelu letadla dopravní, sportovní, školní, vojenská (výzvědná, stihací, bombardovací) atd.

   1. 2. (1) Jako letadla se vyclívají též rozložená letadla, letadlové trupy a letadlové součásti.

      (2) Motory dovážené zároveň s letadly, k nimž patří, i když jsou odděleně zabaleny, projednávají se jako příslušná letadla. Letadlové motory dovážené zvlášť se projednávají podle 1. poznámky k saz. čís. 528.

   Vozidla pro železnice a pouliční dráhy:

   Saz. čís. 555.

   Nákladní vozy a podvozky.

   1. 1. Nákladní vozy ze železa a dřeva saz. pol. 555 b) pro železnice a dráhy pouliční jsou takové, u nichž je ze dřeva aspoň plošina vozu a boky nebo vozová skříň. Nákladní vozy s dřevěnou plošinou bez dřevěných boků nebo bez dřevěné skříně vozové, pak podvozky k železničním vozům vůbec patří jako všecky nákladní vozy železné do saz. pol. 555a). Dřevěné součásti vyskytující se u nákladních vozů železných jako pouhý povlak plošiny a podlah, police, stojany, schůdky a pod., jakož i brzdařské budky nemají vliv na zařadění.
   2. 2. Nákladní vozy pro železnice a pouliční dráhy se vsazenými nebo namontovanými kotli, se železnými nádržemi (cisternové vozy) k dopravě tekutin se vyclívají podle saz. pol. 555 a); mají-li nádrže z obecných kovů, projednávají se podle saz. pol. 526 b).
   3. 3. Důlní vozíky (důlní vozíky na uhlí a pod. k důlní a hutní potřebě) s korbami dřevěnými nebo plechovými se nevyclívají jako vozidla, nýbrž podle své jinaké povahy sazební. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 445.

   Saz. čís. 556 a 557.

   Osobní vozy železniční bez úpravy čalounické, pak vozy poštovní, vozy pro průvodčí a jiné služební vozy železniční.

   Osobní vozy železniční s úpravou čalounickou; osobní vozy pro dráhy pouliční, s úpravou čalounickou nebo bez ní.

   1. 1. (1) Za jiné služební vozy železniční se pokládají též vozy zavazadlové, t j. vozy vybavené na dopravu zavazadel policemi, zvláštními odděleními a pod.

      (2) Jídelní, lůžkové a kuchyňské vozy se projednávají jako osobní vozy. Inventární předměty nepatřící k výstroji vlastního vozu, jako kuchyňské nádobí, jídelní příbory, stoly, ložní prádlo a pod. se však vyclívají zvlášť.

      (3) Drobná vozidla (dresiny [šlapací i motorové], motorové vozíky, traťové vozíky) se nepokládají za služební vozy a vyclívají se podle své úpravy jako osobní vozy saz. čís. 556 nebo 557; drobná vozidla rázu jízdních kol (s napjatými koly, sedlem a převodem) k jízdě po kolejích se projednávají jako jízdní kola saz. čís. 550.

   1. 2. Ustanovení poznámky za saz. čís. 557 se vztahuje též na podvozky, jež třeba projednávat podle saz. pol. 555a), mají-li namontovány elektrické motory.
   2. 3. Jako vozy pro elektrické dráhy se projednávají také motorové vozy jezdící po kolejích, nepoháněné elektricky, jakož i elektrické vozy motorové nejezdící po kolejích, které za jízdy přijímají proud z napájecího vedení.

   Lodi:

   Všeobecné vysvětlivky k lodím saz. čís. 558 a 559.

   1. 1. Veslové čluny, též skládací, pak plachetní jachty s kovovou páteří nebo bez ní ve váze kusu až 1500 kg (čítajíc v to i příslušné obyčejné výstrojné předměty lodní) a motorové čluny až 6˙5 m dlouhé se vyclívají podle povahy hmoty; u motorových člunů se motory projednávají zvlášť podle saz. čís. 528 nebo 539. Váha těchto motorů, nemohou-li být bez větších obtíží odmontovány, může být vyšetřena hodnověrnými účty nebo na žádost strany odhadem znalce přibraného na její útraty.
   2. 2. (1) Plachetní jachty s kovovou páteří nebo bez ní ve váze kusu přes 1500 kg (čítajíc v to i příslušné obyčejné výstrojné předměty lodní) a motorové čluny delší než 6'5 m, vyjma parníky (i parní barkasy) patřící do saz. čís. 559, se vyclívají podle hlavních součástí, tedy loď podle saz. čís. 558 nebo 559, motor podle své povahy (saz. čís. 528 nebo 539), také akumulátory nebo nádrže (cisterny) odděleně podle své povahy sazební.

      (2) Lodi jako hračky nebo modely, jakož i jednotlivé součásti lodní — nepřipočítají-li se podle poznámky k saz. čís. 559 k lodím — projednávají se podle povahy hmoty.

      (3) O lodích jako dopravovadlech viz § 87, odst. 1, bod 22 celního zákona a § 165 prováděcího nařízení k němu.

   Saz. čís. 558.

   Lodi dřevěné (též železem nebo mědí pobité).

   1. 1. (1) Sem patří též vory, nejsou-li podle saz. čís. 134 beze cla.

      (2) Dřevěné lodi, jejichž podstatné konstruktivní části, aspoň však žebra jsou vyrobeny ze železa nebo jiných obecných kovů, projednávají se podle saz. čís. 559.

   1. 2. Pro určení nosnosti v tunách jsou tato ustanovení:

      (1) Za jednotku této míry se stanoví metrická tuna (1000 kg).

      (2) U člunů a pramic se změří délka, šířka a hloubka v decimetrech. Součin těchto tří rozměrů vyjádřených v decimetrech se dělí:

      1. a) u člunů číslem 1358,
      2. b) u pramic číslem 1263.

         Podíl udává hledanou nosnost v tunách.

      (3) Délka plavidla se měří od přídě ke kormidlu, t. j. od nejzazšího bodu přídě k nejzazšímu bodu zádě, a to u prázdných plavidel podél prostředku dna, u naložených však podél horní obruby lodního boku; na zlomky decimetrů se nehledí.

      (4) Šířka se měří na nejširším místě dna napříč přes dno od jednoho boku lodi k druhému, nikoli od žeber. Měření se provádí u prázdných jako u plných plavidel vždy ve středním prostoru lodním (nejširším), který musí zůstat vždy prázdný.

      (5) Hloubka plavidla se měří v témž prostoru, a to v prostředku a na nejhlubším jeho místě kolmicí ode dna až do výše hoření obruby lodního boku; přitom se nemá měřidlo postavit na žebro, nýbrž na dno.

      (6) Při měření šířky a hloubky se zlomky nad půl decimetru počítají za celý, zlomky menší zůstávají nepovšimnuty.

      (7) Nosnost voru se zjistí, změří-li se jeho délka a šířka v decimetrech, tloušťka v centimetrech, znásobí-Ii se tato tři čísla a dělí-li se součin:

      1. a) u vorů kmenových číslem 7700,
      2. b) u vorů fošnových (prkenných) číslem 6044.
      3. Podíl udává nosnost v tunách.

      (8) Tyto tři rozměry obdržíme: délku, změříme-li vor od jednoho konce na druhý; šířku, měříme-li na přední nebo zadní části voru napříč kmeny nebo fošny narovnané vedle sebe. Za tloušťku se pokládá u kmenových vorů střední tloušťka kmene, u vorů fošnových úhrnná tloušťka fošen narovnaných na sebe. Tloušťka se měří na přední nebo zadní části voru, jež jsou vždy nad vodní hladinou, a to u kmenových vorů se měří průměr jednoho kmene na volném tlustém konci a jednoho na volném tenkém konci; tato dvě takto nabytá čísla se sečtou a součet se dělí dvěma. Podíl udává střední tloušťku kmene.

      (9) Dřevěná plavidla, jež jsou určena k tomu, aby byla rozebrána a dříví z nich prodáno, se projednávají jako dříví stavební nebo užitkové podle saz. čís. 134. To se vztahuje zejména na vory, jichž se užívá jen zřídka jako dopravovadel k opětovným plavbám.

      (10) Nosnost v tunách u jiných dřevěných plavidel se zjistí po dohodě s poříčními plavebními úřady nebo jejich expositurami, a to tak, že se vyšetřené číslo (cejchovní tuny) násobí číslem 1524 a přemění na metrickou tunovou nosnost.

      (11) Zlomky až do půl tuny zůstávají nepovšimnuty, půl tuny a více se vyclívá jako celá.

      (12) Lodní mlýny se vyclívají podle svých jednotlivých částí, a to lodi jako příslušné lodi, mlýnské přístřešky, mlýnské kameny a mlecí stroje (nebo jednotlivé jejich součásti) podle své povahy sazební.

   Saz. čís. 559.

   Lodi železné, z jiných obecných kovů nebo z jiných hmot než ze dřeva; parníky a jiné motorové lodi.

   1. 1. Do saz. čís. 559 patří lodi železné nebo z obecných kovů, které nejsou pouze pobity železem nebo kovy, nýbrž mají podstatné části konstrukční, a to aspoň žebra železná nebo z jiných obecných kovů anebo z jiných hmot než ze dřeva.
   2. 2. (1) Váhu kovu, jež je vyclívacím základem lodí saz. čís. 559, stanoví poříční plavební úřady nebo jejich expositury.

      (2) Váha nářadí železného nebo z obecných kovů se připočítá k vyclívané váze kovu lodí.

      (3) Útraty za intervenci příslušného poříčního plavebního úřadu nebo jeho expositury hradí celní správa.

   1. 3. Lodi železné nebo z obecných kovů, dovážené rozloženě, mohou být projednány na přání strany bez přibrání příslušného poříčního plavebního úřadu nebo jeho expositury sazbou 170˙— Kčs podle váhy zjištěné vážením, při čemž však může být odečtena jen váha zcela dřevěných součástí.

1. XLIII. Drahé kovy, drahokamy, polodrahokamy a zboží z drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů; mince.

   V této třídě jsou zařaděny: surové drahé kovy (saz. čís. 560), polotovary z drahých kovů (saz. čís. 562, 564 a 566), zlato a stříbro lístkové (saz. čís. 563), příze a dracounové zboží prýmkářské (saz. čís. 565), zboží zlaté, stříbrné a platinové (saz. čís. 567—569), výrobky z korálů, nepravých perel a zboží granátové (saz. čís. 570), drahokamy, polodrahokamy a korály, opracované, nezasazené, pravé perly nezasazené (saz. čís. 571); zboží z polodrahokamů (saz. čís. 572); mince (saz. čís. 561).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564–568.

   1. 1. Při vyclívání zboží platinového, zlatého a stříbrného a zboží s obsahem 250/1000 zlata je třeba dbát předpisů zákona ze dne 16. prosince 1927, čís. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona) a vládního nařízení ze dne 28. prosince 1928, čís. 215 Sb., kterým se provádí puncovní zákon a stanoví počátek jeho účinnosti, a dalších předpisů v této věci vydaných (viz vládní nařízení ze dne 29. ledna 1932, čís. 17 Sb., ze dne 23. února 1934, čís. 37 Sb., ze dne 8. února 1935, čís. 31 Sb., a ze dne 12. března 1948, čís. 29 Sb., a vyhlášku ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71 Sb.).
   2. 2. (1) Základní ustanovení puncovních předpisů vzhledem k celní službě:

      (2) Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, z ciziny dovezené, podléhá puncovní kontrole. Puncovní kontrolou je úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu tohoto zboží a jeho úřední označení.

      (3) U zboží z drahých kovů stříbřeného, zlaceného nebo platinovaného se nezjišťuje ryzost vrstvy drahého kovu, kterou je toto zboží povlečeno, nýbrž se zkouší jádro.

      (4) Puncovní kontrolu zboží z ciziny dovezeného provádějí toliko puncovní úřady (v Praze, Brně, Mor. Třebové a Bratislavě), nikoli jejich expositury.

   1. 3. (1) Puncovní kontrole nepodléhají:
      1. a) platinové, zlaté a stříbrné slitky, pruty, desky, plechy, granálie, lístkové zlato (pozlátko), odpadky vzniklé při zpracování drahých kovů, drát, tkanivo, metrové řetízky a jiné suroviny a polotovary z drahých kovů, které se považují za materiál k dalšímu zpracování a nikoli za zboží podle puncovního zákona a nepodléhají tedy puncovní kontrole;
      2. b) zboží z obecných kovů, i když je povlečeno drahými kovy;
      3. c) předměty osvobozené od dovozního cla; mají-li být tyto předměty zcizeny, musí být předloženy k úřednímu označení;
      4. d) přístroje a nástroje k účelům vědeckým, vyučovacím nebo léčebným, k výrobě živnostenské nebo průmyslové a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství;
      5. e) veškeré státní mince, i když jsou součástkou předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;
      6. f) pamětní mince, medaile a plakety, ražené ve státní mincovně;
      7. g) předměty staršího původu, které mají zvláštní uměleckou nebo kulturně historickou cenu;
      8. h) předměty smaltem úplně povlečené;
      9. i) pouhé obruby kamenů, perel, smaltu nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřízený význam;
      10. j) zlatá pera psací do plnicích per dovážená v záznamním styku zušlechťovacím.

      (2) Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá puncovní kontrole.

   1. 4. (1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší zákonitou ryzost uvedenou v § 4 puncovního zákona a zboží s obsahem 250/1000 zlata musí mít obsah zlata aspoň 250/1000.

      (2) Vyhovuje-li toto zboží i jinak puncovním předpisům a zjistí-li se, že vyhovuje i jiným než puncovním předpisům, označí se na něm úřední značkou jeho cizozemský původ a je pak dovoleno s ním v tuzemsku obchodovat.

      (3) Nemá-li toto zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost, anebo nelze-li jiné jeho závady odporující puncovním nebo jiným předpisům odstranit, odešle se na útraty příjemce do celní ciziny odesilateli, a to prostřednictvím onoho celního oddělení ONV, které je projednalo. Nelze-li cizozemského odesilatele zjistit nebo odepře-li zjištěný odesilatel příjem, zboží takové se rozbije a vydá příjemci.

   1. 5. (1) Zásilky se zbožím podléhajícím puncovní kontrole zašlou celní oddělení ONV, když skončily celní řízení, se všemi celními doklady nejbližšímu úřadu puncovnímu nebo tomu úřadu puncovnímu, který označí strana; zasílají-li je poštou, musí být zásilky řádně vyplaceny. V celní prohlášce nebo účtu je třeba vyznačit upotřebené přísady drahých kovů kvalitativně i kvantitativně. Puncovní úřad opatří celní nález nebo prvopis celní prohlášky svým nálezem a vrátí doklady, které nepatří příjemci, celnímu oddělení ONV. Puncovnímu úřadu se předkládá i zboží, které bylo již dříve opatřeno čs. značkami puncovními.

      (2) Puncovní úřad vydá zboží úředně označené příjemci; zasílá-li je poštou, podá je jako dobírkovou zásilku řádně vyplacenou.

      (3) Vrací-li puncovní úřad zásilku podle 3. odst. předcházející 4. všeobecné vysvětlivky celnímu oddělení ONV, zasílá ji bez poštovného. Celní oddělení ONV vyrozumí o tom příjemce a zařídí, aby zaslal zboží zpět odesilateli do celní ciziny. Celní oddělení ONV jsou tu zmocněna samostatně vrátit vybrané clo, jakmile dojde úřední potvrzení výstupu.

      (4) Obdrží-li strana od celního oddělení ONV povolení, že může sama zboží podléhající puncovní kontrole po celním projednání dopravit k puncovnímu úřadu, musí být zboží po celním projednání zaplombováno a strana je povinna předložit ještě téhož dne zboží i s celními doklady puncovnímu úřadu. Vyclívací doklad pro celní oddělení ONV předloží celní oddělení ONV dodatečně puncovnímu úřadu, který potvrdí, že mu bylo zboží stranou předáno.

   1. 6. Projednávají-li se dovážené předměty v dovozním záznamu, musí být již při celním projednání zajištěno nejen clo, ale také všeobecná daň, a to u celního oddělení ONV, které po provedeném celním záznamu zašle předměty puncovnímu úřadu k úřednímu zkoušení a označení. Puncovní úřady vyberou zde pouze puncovní poplatky. Ve vývozu uvolní celní oddělení ONV nejen jistotu za clo, ale také jistotu za všeobecnou daň.
   2. 7. (1) Toliko vzorky obchodních cestujících se vydají po zapravení cla a všeobecné daně cestujícímu bez dalšího úředního řízení puncovního.

      (2) Zůstala-li by část vzorků nebo celá zaznamenaná zásilka v tuzemsku, je třeba, aby strana prokázala puncovní boletou, že předměty, které v tuzemsku zůstaly, byly puncovány. Celní oddělení se při definitivním zúčtování přesvědčí, že nevyvezené předměty byly dodatečně podrobeny puncovnímu řízení. Nestane-li se tak, zavede se proti cestujícímu důchodkové trestní řízení, o čemž se také uvědomí příslušný puncovní úřad, aby provedl další řízení úřední.

      (3) Aby bylo usnadněno ztotožnění vzorků v tuzemsku zbylých, poznamenají puncovní úřady na puncovních boletách data příslušné celní prohlášky, kterou předloží strana při puncování vzorků.

   1. 8. (1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, určené k vývozu do ciziny, nepodléhá povinnému označení úřednímu, jeho vývoz je však podroben kontrole. Odesilatel předloží připravenou zásilku se seznamem pořízeným dvojmo puncovnímu úřadu, který zboží označí vývozní značkou.

      (2) Zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů do ciziny je třeba uzavřít pečetěmi puncovního úřadu a odesilatel je povinen při dodání k dopravě kromě ostatních průvodních listin předložit také seznam zboží s potvrzením puncovního úřadu, že vykonal předepsané řízení úřední. Byly-li takové zásilky předloženy k výstupu pohraničnímu celnímu oddělení ONV, potvrdí pohraniční celní oddělení výstup zboží na seznamu a seznam vrátí puncovnímu úřadu.

      (3) Z celní ciziny vrácené tuzemské zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů zašle celní oddělení ONV před projednáním puncovnímu úřadu ke zjištění, zdali je zboží totožné s oním, jež svého času bylo podle § 6 vl. nař. k puncovnímu zákonu jako nepuncované vyvezeno.

   1. 9. (1) Zboží vystrojené součástkami z drahých kovů nebo spojené s drahými kovy, zařaděné v saz. čís. 271, 272, 276, 283, 303, 319, 327, 338, 343, 367, 390, 410, 427, 487, 524, 525 a 575 podléhá rovněž puncovní kontrole.

      (2) Zboží vystrojené součástkami z platiny se vyclívá jako zboží vystrojené součástkami ze zlata

      (3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 569.

   1. 10. Zboží ze slitiny kovu obecného a zlata, u něhož je obsah drahého kovu aspoň jedna čtvrtina (250/1000) celkové váhy slitiny, se projednává jako zboží zlaté.
   2. 11. Zboží ze silného plechu stříbrného plátovaného zlatem se projednává jako výrobky stříbrné saz. čís. 568.
   3. 12. Zboží z iridia, osmia, paladia, rhodia a ruthenia se vyclívá jako zboží platinové.
   4. 13. O rozlišování kovů drahých od obecných viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.
   5. 14. Bílé zlato je slitina zlata s příměsí některých kovů, jako mědi, stříbra, niklu, paladia a zinku. Vyrábí se v ryzosti 585/1000, 750/1000 a pro účely zubotechnické též i 916/1000.
   6. 15. Výrobky z drahých kovů podléhají všeobecné dani stanovené nařízením ministra financí čís. 285/1948 Sb. Tuto daň vybírají z předmětů podléhajících puncovní kontrole puncovní úřady při puncování. U předmětů z drahých kovů dovážených z ciziny a nepodléhajících puncovní kontrole vybírají všeobecnou daň celní oddělení ONV podle váhy příslušného drahého kovu.
   7. 16. Československé úřední značky pro platinové, zlaté a stříbrné zboží byly stanoveny vyhláškou ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71/1949 Sb. (vyobrazení viz na másledující straně).
      

   Saz. čís. 560.

   Zlato, stříbro, platina a jiné drahé kovy výslovně nejmenované, surové, též staré přelámané a v odpadcích.

   1. 1. (1) Surové zlato a surové stříbro se vyskytuje v prutech, též jako pagament (t. j. pruty slité z úlomků zlata nebo stříbra), v drsných deskách, zrnech a v prášku; platina a platinové kovy (iridium, osmium, paladium, rhodium a ruthenium) jsou ve stavu surovém spečená, slitá nebo krystalická tělíska. Platinová houba patří rovněž sem.

      (2) Platinová čerň, saz. čís. 622.

   1. 2. Staré přelámané drahé kovy jsou zlomky předmětů již neupotřebitelných, jakož i roztrhané (rozstříhané), jinak neupotřebitelné zboží dracounové (tkaniny, úplety atd.) z drahých kovů, též vypálené, jež se hodí jen k roztavení.
   2. 3. (1) Za odpadky při zpracování drahých kovů se pokládají opilky (stěr), šumichové odpadky (odpadky při výrobě lístkového zlata a stříbra), usazeniny roztoků, kal, zlatý a stříbrný popel a podobné hmoty, hodící se k opětnému získání drahých kovů, ve tvaru obvyklém v obchodě. I odstřižky zlatých plechů mohou být projednány podle saz. čís. 560, dovážejí-li je galvanické závody.

      (2) Zlato a jiný drahý kov, třený, upravený na barvu malířskou nebo s přísadou pokostu, saz. čís. 513.

      (3) Bezcelný zlatý a stříbrný prach saz. čís. 560 rozeznáme od bronzových prášků saz. čís. 513 vždy spolehlivě podle vnější úpravy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 513.

   Saz. čís. 561.

   Mince.

   (1) Medaile, mince ozdobné a pamětní a potom i jiné mince, jsou-li upraveny obrubami a pod. na šperky (přívěsky atd.), jakož i všechny medaile atd. s ouškem na protažení stužek, tkanic a pod. se vyclívají jako mužské a ženské šperky podle povahy hmoty.

   (2) Medaile z obecných kovů na výrobu růženců se vyclívají jako výslovně nejmenované zboží kovové.

   (3) Napodobeniny mincí vyrobené galvanoplasticky se vyclívají podle povahy hmoty.

   (4) O celním osvobození pamětních mincí a propůjčených výstavních medailí viz § 87, odst. 1, bod 6 celního zákona a § 152 prováděcího nařízení k němu.

   O dovozu hracích známek podobných mincím a podobných věcí viz přílohu A, oddíl V, bod 2 prováděcího nařízení k celnímu zákonu.

   Saz. čís. 562.

   Desky, plechy, tyče a dráty z drahých kovů.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 562 patří desky, plechy a tyče z drahých kovů, pak dráty zlaté nebo platinové, též zploštěné, jak ve slitině, tak i v ryzím stavu (ryzí zlato, ryzí stříbro).

      (2) Z drátů stříbrných patří do saz. pol. 562b) všechny dráty ze stříbrné slitiny bez zřetele na sílu, též zploštěné, pak všechny dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm; všechny tyto dráty též zlacené nebo zlatem pokládané.

      (3) Stříbrné dráty, které se vyclívají podle saz. pol. 562b), nemají nikdy jádra (duše) z obecných kovů.

      (4) Dráty z obecných kovů pokládané stříbrnou slitinou, jakož i všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, saz. čís. 498.

      (5) Dráty z ryzího stříbra nebo dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů, též zlacené nebo zlatem pokládané, mají-li průměr 2 mm nebo menší, saz. čís. 564.

   1. 2. (1) Plechy, desky, tyče a dráty z drahých kovů patří do saz. čís. 562, netoliko jsou-li kovány, válcovány nebo taženy, ale i tehdy, jsou-li dodatečně leštěny nebo hlazeny. K tyčím a drátům tohoto čísla patří nejen ty, jež mají průřez kruhový nebo jsou zploštěné, nýbrž i ty, jež mají průřez vejčitý, čtverhranný nebo vícehranný.

      (2) Dráty jiného průřezu, hodícího se k zvláštnímu upotřebení, jako na př. žlábkovitý drát na brýle, jakož i dále nezušlechtěné dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými se projednávají podle saz. čís. 566.

      (3) Zlacenými nebo zlatem pokládanými deskami, plechy, tyčemi a dráty stříbrnými, které patří do saz. pol. 562b), rozumíme ty, jež jsou na jedné straně nebo na obou stranách nebo třeba i na celém povrchu zlatem pokryty.

      (4) Plechy a desky stříbrné se zlacenými vzory, ozdobami nebo jinými kresbami patří jako všechny plechy (též desky) z drahých kovů s lisovanými nebo gilošovanými vzory do saz. čís. 566.

      (5) Plechy a desky z drahých kovů se vzory vyrytými, vyleptanými a podobně ručně vytvořenými, saz. čís. 567 nebo 568.

      (6) Tak zvané lingoty z drahých kovů (tyče, též s jádrem z obecných kovů, upravené k tažení drátu) se projednávají jako tyče podle saz. čís. 562.

   1. 3. Jsou-li podle puncovního nálezu mezi dráty prohlášenými nebo podle celního nálezu projednanými podle saz. pol. 562b) i dráty z ryzího stříbra, silné 2 mm nebo slabší, vrátí puncovní úřad vždy takovéto zásilky celnímu oddělení. Celní oddělení zjistí příslušnou váhu těchto drátů, nařídí doplatek rozdílu na celní sazbu saz. čís. 564 a zavede, je-li třeba, trestní řízení pro nesprávné prohlášení.

   Saz. čís. 563.

   Pravé lístkové zlato a stříbro.

   1. 1. Tepané lupeny ze stříbra jsou polovýrobky mezi plechem a lístkovým stříbrem, ještě úplně nevytepané na lístkové stříbro; mají již obyčejně tvar čtvercových listů, avšak větších, nežli jsou listy stříbra lístkového, a jsou ještě tak tlusté, že šustí, držíme-li je mezi dvěma prsty a otáčíme-li jimi sem a tam; od plechu se liší svou již skutečně listovou povahou a daleko větší ohebností; tepané lupeny ze stříbra lze též lehce trhat.
   2. 2. (1) Zlato lístkové a hotové stříbro lístkové (pozlátko a stříbřítko) jsou neobyčejně tence vytepané listy z těchto kovů a mají toliko nepatrnou pevnost; jsou-li položeny přes hůlku, visí po obou stranách kolmo dolů, kdežto tepané lupeny ze stříbra (t. zv. loty) se pro větší tloušťku (neohebnost) po obou stranách podpěry jenom nakloní, i když se na ni položí ve větších kusech.

      (2) Jako lístkové zlato se projednává i poloviční pozlátko, t. j. lístkové stříbro, jež je po jedné straně pokládáno zlatem. Pravé lístkové zlato a poloviční pozlátko prosvítají proti světlu zeleně nebo modrozeleně, kdežto nepravý kov lístkový je neprůhledný. Jsou-li pochybnosti, provede se zkouška podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.

   1. 3. Tepané lupeny ze stříbra se téměř vždy zasílají v balících, takže je položen list na list bez vložek, kdežto lístkové stříbro a lístkové zlato je takřka bez výjimky vloženo po jednom listu mezi dva listy knížeček (sešitů) a vyclívá se vždy s těmito obaly.

   Saz. čís. 564.

   Dráty z ryzího stříbra, též s jádrem z obecných kovů, i zlacené nebo zlatem plátované, průměru 2 mm nebo slabší.

   1. 1. (1) Dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm sem nepatří a projednávají se podle saz. pol. 562b).

      (2) Naopak všecky slabší dráty z ryzího stříbra, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné, se vždy vyclívají podle saz. čís. 564.

      (3) Podle saz. čís. 564 se projednávají dále všecky dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů silné nejvýše 2 mm, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné.

      (4) Avšak těmto drátům podobné dráty z obecných kovů, stříbřené nebo stříbrnou slitinou pokládané, dále všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, patří do saz. čís. 498. Viz vysvětlivky k saz. čís. 498.

   1. 2. (1) Zjistí-li puncovní úřad, že dráty projednané podle saz. čís. 564 jsou dráty ze stříbrné slitiny, vrátí se straně ihned na nekolkovanou kvitanci rozdíl na celní sazbu saz. čís. 562 nebo saz. čís. 498.

      (2) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 498.

   Saz. čís. 565.

   Dracouny, cetky a příze z drahých kovů; tkaniny, pletivo, prýmky a jiné práce z drátů, cetek a příze z drahých kovů.

   1. 1. (1) Dracouny (bouillony, kantilky, kudrnky, duté cetky) jsou polotovary z kulatého nebo zploštěného drátu zlatého nebo stříbrného na výrobu lemovek, třásní, epolet, třapců, k vyšívání atd., které mají většinou trubkový tvar podobný housenkám a vyrábějí se na t. zv. dracounových strojcích tak, že se drát ovíjí kolem jehel různého průřezu.

      (2) Cetkami (blyskotkami) se rozumějí kotoučky (drátěné cetky) z drahých kovů s dírkou uprostřed, které se vyrábějí roztepáním rozevřených drátěných kroužků. Duté cetky jsou tvaru vydutého. Sem patří též kadeřavé cetky, totiž cetky, zdobené razidlem, jakož i cetky vysekané průbojníkem z folií drahých kovů (foliové cetky).

      (3) Za přízi z drahých kovů se pokládá příze z všelikých přediv (zde zejména příze hedvábná) opředená zploštěným (plochým) drátem z drahých kovů buď tak, že příze je drátem úplně pokryta, nebo zůstává více nebo méně viditelná. Této příze se užívá na výrobu dracounového zboží prýmkářského, na ozdoby v tkalcovství, jako vyšívacího materiálu atd.

      (4) Taková příze uskaná se vyclívá jako prýmky tohoto čísla.

   1. 2. (1) Výrobky z drátů, cetek a příze z drahých kovů, zařaděné do saz. čís. 565, se označují v obchodě též jako dracounové zboží prýmkářské. Sem patří zvláště lemovky, třásně, prýmky, třapce (též třapce na šavle a kordy), růžice, kokardy, stužky, epolety, závěsníky šavlí, opaskové stuhy a pod.

      (2) Široké tkaniny a stuhy (ovšem jen stuhy, které nejsou pro svou nepatrnou pevnost a tuhost ještě lemovkami), patří jen tenkrát do saz. čís. 565, jsou-li vyrobeny podle počtu nití převážně z drátů nebo z příze z drahých kovů (viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k tomuto číslu). Stejně se projednává stávkové zboží, tyly a krajky, jsou-li podle vzhledu vyrobeny převážně z drátů nebo příze z drahých kovů.

      (3) U dracounového zboží prýmkářského nemají vliv na zařadění ani vložky z příze nebo z jiných látek, jako dřeva, lepenky a pod., ani příze z látek textilních, ležící volně na rubu lemovek, ani taková příze, která vystupuje na líci dracounového zboží prýmkářského, avšak nemění povahy tohoto zboží jako dracounového zboží prýmkářského ze zlatých nebo stříbrných přediv nebo drátů, ani příze, jíž je dracounové zboží prýmkářské vyšito.

      (4) Viz též 17. všeobecnou vysvětlivku V. oddílu k saz. tř. XXII—XXV.

      (5) Na spojení s jednotlivými malými ozdobami z drahých kovů se při vyclívání dracounového zboží prýmkářského saz. čís. 565 nehledí.

   1. 3. (1) Výrobky z drátů z drahých kovů, jež se vyclívají podle saz. čís. 565, rozumíme toliko takové, které jsou vyrobeny z ohebných, povolných, zploštěných nebo kulatých drátů, jež se svou povahou hodí na výrobu dracounového zboží prýmkářského.

      (2) Výrobky ze silnějších a neohebných drátů zlatých a stříbrných, jako na př. zboží filigránové, se vyclívají jako výrobky zlaté a stříbrné podle saz. čís. 567 nebo 568.

   1. 4. (1) Výprava nebo výzdoba šatů a výstrojného zboží saz. čís. 274 pravým dracounovým zbožím prýmkářským je bez vlivu na jejich zařadění. Všeliké klobouky takto vystrojené patří do saz. čís. 269.

      (2) Jiné zboží spojené s pravým dracounovým zbožím prýmkářským se vyclívá, nelze-li toto spojení pokládat za pouhý výstroj, podle saz. čís. 565, není-li zboží samo podrobeno vyšší celní sazbě.

   Saz. čís. 566.

   Polotovary z drahých kovů nespájené, jako obruby, drápky (chatons), lisované předměty, kuličky, obroučky na prsteny, též vzorkované plechy.

   1. 1. (1) Jako polotovary z drahých kovů saz. čís. 566 se projednávají lité nebo strojem vyrobené (lisované, tažené nebo vysekávané) polotovary menších rozměrů, jak se jich užívá na úpravu obrub prací klenotnických, na výrobu šperkových předmětů, na výzdobu větších zlatých nebo stříbrných výrobků atd.

      (2) Sem patří na př. obruby, t. j. zoubkované tyčinky, lité nebo vysekávané, hladké nebo zdobené ornamentem, na obroubení spon atd.; drápky (korunky na zasazení drahokamů); destičky zdobené ornamentem, též s lisovanými obrazci, jako součástky ozdobných předmětů, jako vložky na nádobách a pod.; kuličky, obroučky na prsteny (hladké nebo tvarové tyčinky na výrobu prstenů, též do kroužků stočené, nikoli však spájené); profilované tyčinky, též zdobené ornamentem, které se napájkují na okrajích nebo jiných místech stříbrného nádobí atd.; dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými, tvarové dráty, jež mají průřez hodící se k použití předem určenému, jako na př. žlábkový drát na brýle a pod.

      (3) Podle saz. čís. 566 se projednávají všecky tyto polotovary jen tenkrát, jsou-li surové, t. j. tak, jak opustily slévací kadlub, lis atd. Nesmějí být spájeny. Pouhé ořezání okrajů ještě surových polotovarů lupenkou, razidly nebo nůžkami nemá vliv na zařadění.

      (4) Veškeré polotovary, jakož i všechny větší předměty, jako nádobí, příbory, příborové rukojeti atd. z drahých kovů, spájené, pilované nebo nějak jinak dále opracované, byť i jinak surové, patří do saz. čís. 567 nebo 568 nebo, jde-li o zboží platinové k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 569.

   1. 2. (1) Vzorkované plechy (též desky) z drahých kovů saz. čís. 566 jsou určeny na výrobu různých předmětů, zvláště pouzder, knoflíků, tabatěrek a tulového zboží. Sem však patří jenom takové dále neopracované plechy, jejichž vzorky byly vytvořeny lisem, strojem gilošovacím, nikoli však ručně, jako rytím, leptáním a pod.

      (2) Podle saz. čís. 566 se též projednávají ještě jinak dále neopracované plechy a desky stříbrné, jejichž pozlacení tvoří vzory, ozdoby nebo jiné kresby.

   1. 3. Surové obruby k bílým klenotům z platinového stříbra (ze slitiny stříbra a platiny) se vyclívají podle saz. pol. 566b).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

   1. 1. (1) K výrobkům zlatým a stříbrným saz. čís. 567 a 568 patří netoliko vlastní zboží zlatnické a stříbrnické (nádoby, stolní náčiní, stolní příbory, řetízky, klenoty, obruby k optickým přístrojům, korunky a víčka proti prachu k hodinkám, víčka hodinek bez střední části hodinkových pouzder, obroučky k hodinkovým sklíčkům atd. z drahých kovů), nýbrž i zboží klenotnické (do drahých kovů zasazené perly, korály, drahokamy atd.), též spojené s všelikými hmotami jinými, dále zboží z jiných hmot spojené s drahými kovy, nejsou-li drahé kovy pouhým výstrojem nebo nejsou-li výslovně zařaděny.

      (2) Zboží zcela nebo zčásti z platiny patří, není-li určeno k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 567.

      (3) Zboží, jež se skládá ze zlata a stříbra, se vyclívá jako výrobky zlaté.

      (4) Stříbrné zboží pozlacené, též zlatem pokládané, se projednává podle saz. čís. 568.

      (5) Vyjma polotovary z drahých kovů zařaděné do saz. čís. 566 patří do saz. čís. 567 a 568 též surové výrobky zlaté, platinové nebo stříbrné, jakož i zpola nebo zcela hotové zboží z těchto kovů, při čemž je přípustný každý způsob technického opracování. U saz. čís. 567 je jednotná celní sazba jednak na všechny předměty zlaté, jednak na všechny předměty platinové, kdežto u saz. čís. 568 jsou stanoveny na jednotlivé druhy zboží, zčásti též podle kusové váhy, různé sazební položky, k jejichž správnému použití je třeba dbát vysvětlivek k tomuto číslu.

   1. 2. (1) Pouhý výstroj z drahých kovů se neprojednává podle saz. čís. 567 nebo 568; viz též úvodní vysvětlivky.

      (2) Do kterých čísel je zařaděno zboží vystrojené drahými kovy, viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. tř. XLIII.

      (3) Viz též stanovení pojmů pravých perel, korálů (pravých nebo nepravých), drahokamů a polodrahokamů u saz. čís. 570 a 571, nepravých perel u saz. čís. 383 a napodobených drahokamů u saz. čís. 386.

      (4) Jak se projednávají starožitné zbraně a starožitná zbroj s ozdobami z vkládaných tenkých drátů stříbrných, viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 478.

      (5) Granátové zboží v obrubách z drahých kovů, saz. čís. 570.

      (6) Optické přístroje v obrubách z drahých kovů, saz. pol. 575a) a 575b).

      (7) Hodinky se zlatými nebo stříbrnými pouzdry, saz. čís. 585.

      (8) Pouzdra k hodinkám, zlatá nebo stříbrná, saz. čís. 586.

      (9) Na vyclívání nemají vliv tato spojem z drahých kovů: platinové hroty u železných hromosvodů saz. čís. 484; platinové kolíčky a krátké kousky stříbrného drátu u některých přístrojů saz. tř. XLI a XLIV; klapky a kování u hudebních nástrojů saz. tř. XLIV.

   Saz. čís. 567.

   Výrobky zlaté a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze zlata nebo z platiny, též spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.

   Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

   Saz. čís. 568.

   Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze stříbra, též zlacené nebo spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.

   1. 1. Do saz. čís. 568 patří jak zlacené, tak i zlatem pokládané výrobky stříbrné. Sem patří též tulové (niellové) zboží, t. j. výrobky ze stříbra s ozdobami vtlačenými nebo vrytými, které jsou vyplněny (černě nebo barevně) smaltem nebo jinými směsmi.
   2. 2. Zboží z platinového stříbra, t. j. zboží ze stříbra s přísadou platiny, se vyclívá jako zboží ze stříbra; avšak jiné zboží z platinového stříbra než obruby bílých klenotů není dovoleno podle ustanovení o puncovní kontrole dovážet. V platinovém stříbře zasazené šperky z pravých diamantů nebo perel se projednávají podle saz. pol. 568c).
   3. 3. (1) Příbory (noži a vidličkami) a lžícemi saz. pol. 568a) a 568b) rozumíme netoliko ty, jichž užívá jednotlivec (jako příbory jídelní, na ovoce nebo zákusky, lžíce polévkové, lžičky zákuskové, kávové, na zmrzlinu, vejce a pod.), nýbrž i ty, jichž se užívá společně u tabulí (jako příbory podávací, rozkrajovací, salátové, nože na máslo, sýr, dorty, polévkové naběračky, lžíce na kompot, salát nebo omáčku, lžičky na sůl, cukr, hořčici a pod.). Naopak se vyclívají vždy jako jiné výrobky stříbrné saz. pol. 568d) stříbrné podložky pod příbory (kozlíky), kroužky na ubrousky, kalíšky na vejce, cukřenky, solničky, sítka na čaj a pod., jež se zhusta dovážejí společně s příbory nebo někdy zase samostatně.

      (2) Pro všechny příbory a lžíce zařaděné do a) a b) je rozlišovacím znakem při zařaďování skutečná váha kusová, a to příbory a lžíce, jejichž kus váží třebas i s jinými s nimi spojenými hmotami více než 10 g, patří do a), všecky lehčí do b).

      (3) Avšak při projednávání nebo zařaďování příborových rukojetí do a) nebo b) se pokládá za kusovou váhu jen čistá váha stříbrného výrobku bez vyplňující hmoty (sádry, kalafuny a pod.). Při dovozu příborových rukojetí zalitých vyplňující hmotou (hmota se však vždy zahrne do váhy clu podrobené) stačí, je-li k zásilce připojena od každé rukojeti různé velikosti jedna nezalitá. Není-li tomu tak, vyšetří se kusová váha znaleckým odhadem, a jsou-li pochybnosti, vyclí se zásilka podle saz. pol. 568b).

   1. 4. Příbory, lžíce a rukojeti z obecných kovů s obroučkami, do rukojeti vloženými destičkami a pod. ze stříbra patří do saz. čís. 525.
   2. 5. (1) U zboží saz. pol. 568a) a 568b) se zjistí kusová váha bez všelikého obalu vnitřního; vnitřní obal se však započítává do vyclívané váhy.

      (2) U předmětů stříbrných, jež se k použití jenom sestavují, jakož i u kusů, které sice mají být dodatečně pevně spojeny, ale dovážejí se nespojené, se uznává za kusovou váhu, rozhodující o výši celní sazby, váha každého jednotlivého kusu.

      (3) Zlatem pokládanými výrobky stříbrnými rozumíme stříbrné zboží, u něhož byl položen na stříbrný podklad plát buď z ryzího zlata nebo ze slitiny zlata s mědí, potom v ohni rozpálen a za horka vyválcován, na rozdíl od zboží zlaceného (galvanicky), u něhož byl na hotovém zboží vyroben zlatý povlak galvanicky.

      (4) U prvního způsobu pokládání zlatem je spojení zlata se stříbrným podkladem mnohem důkladnější. Zlato vniká v ohni částečně do stříbra a slévá se s ním. Rozpustíme-li stříbro takto zlacené v kyselině dusičné, zůstane zlatá vrstva na straně, kterou se stýkala se stříbrem, jako černá houba zlatá, kdežto u galvanicky zlaceného zboží zůstane zlatá vrstva po rozpuštění stříbra na obou stranách lesklá.

      (5) Prakticky se zkouší tak, že se položí kousek zboží na bílou porcelánovou misku, poleje se zředěnou kyselinou dusičnou (1 díl kyseliny, 2 díly destilované vody) a pozoruje se lupou působení této kyseliny bez zahřívání. Po několika málo minutách se začne vyvinovat plyn. U zboží zlatem pokládaného vznikne nyní na oněch místech, kde kyselina zlatou vrstvu uvolní nebo prorazí, černá, řídká houba zlatá. Po několika minutách je působení ukončeno a lze na všech místech, kde je dotyková plocha se stříbrem, spatřit černou nabubřelou zlatou houbu.

      (6) U zboží galvanicky zlaceného se týmž postupem stane stříbro účinkem kyseliny dočasně bezlesklým a tmavostříbrošedým; když se pak rozpustilo, zůstane zlatá vrstva na obou stranách lesklá a zlatožlutá.

      (7) Ke zkoušení se vezme potřebný kousek tak, aby se zkoušený předmět co možná nejméně poškodil; podle okolností postačí též, když se ponoří malá část zkoušeného předmětu, na př. řetízkový článek, do kyseliny nebo se oddělí místo, jež se má zkoušet, od ostatních částí voskovým proužkem a pak kyselinou solnou potře, nebo se vystaví jen vyhloubená místa povrchu účinku kyseliny; vždycky se však místo, jež se má zkoušet, napřed nožem ostře oškrábne, aby se umožnilo kyselině vniknout až pod zlatou vrstvu.

      (8) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

   Saz. čís. 569.

   Zboží platinové pro účely vědecké nebo živnostenské.

   (1) Sem patří na př. přístroje, drátěné tkaniny, lžíce, dmuchavky, nože, křivule, kelímky, hroty na hromosvody, kotlíky a pod. z platiny, též spojené s jinými hmotami.

   (2) Předměty pro účely vědecké nebo živnostenské z jiných hmot nežli z drahých kovů vystrojené součástkami z platiny se rovněž vyclívají podle saz. čís. 569.

   (3) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

   Saz. čís. 570.

   Výrobky výslovně nejmenované zcela nebo částečně z pravých nebo nepravých korálů, z nepravých perel (mimo ty, které patří do saz. čís. 567 a 568); zboží granátové.

   1. 1. Sem patří výrobky zcela z pravých nebo nepravých korálů, na př. knoflíky, držátka, pečetítka a pod., korály nebo nepravé perly navlečené pouze na šňůrky, takže se mohou beze všeho nosit jako šperk, jakož i zboží z jiných látek, vyjma drahé kovy, spojené s pravými nebo nepravými korály nebo nepravými perlami, na př. takové klenoty, drobnůstky a toaletní předměty z obecných kovů, též zlacené nebo stříbřené atd.
   2. 2. (1) Pravými korály rozumíme jenom červené krvavé nebo vzácné korály (avšak také bledší, růžově zbarvené druhy), nepravými korály jenom napodobeniny korálů z umělé hmoty korálové. Jiné napodobeniny z kosti, dřeva, skla, nepálené nebo pálené hlíny, celuloidu a pod. se projednávají jako zboží z těchto látek.

      (2) Korály pravé, surové, saz. čís. 140.

      (3) Korály (pravé či nepravé) opracované, saz. čís. 571.

      (4) Viz též stanovení pojmu pro nepravé perly u saz. čís. 383.

   1. 3. (1) Jako granátové zboží saz. čís. 570 se projednává jenom takové zboží, jež se skládá převážně z granátů a u něhož bylo podle okolností použito drahého kovu toliko za obrubu těchto drahokamů. Granátové zboží spojené ve větší míře s drahými kovy, na př. se zlatými nebo stříbrnými jehlami, nebo zlaté a stříbrné výrobky, jež jsou jen posázeny jednotlivými granáty atd., se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.

      (2) Granátové zboží v obrubách z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, nebo jinak s těmito kovy zpracované, se rovněž projednává podle saz. čís. 570.

      (3) Viz též 2. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 571.

   Saz. čís. 571.

   Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy) a korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasazené; pravé perly nezasazené.

   1. 1. (1) K pravým kamenům patří:
      1. drahokamy, a to akvamarin, almandin, beryl, cirkon (hyacint), diamant, dichroit (peliom), granát, hessonit, chrysoberyl, chrysolit (olivín), opál drahý, orientálský granát, pyrop, rubín (karbunkul), safír, smaragd (euklas), spinel (rubicel, ceylonit), topas drahý, turmalín (drahý skoryl), tyrkys (kalait) a vodní safír (kardierit);
      2. polodrahokamy, na př. achát, adular, amazonit, amethyst, avanturin, cyanit, diopsid (baikalit), hauyn (spinelan), heliotrop, hyalit (skelný opál), hypersthen (paulit), chalcedon, chalcedonix, chrysopras, idokras, jaspis, karneol, kočičí oko, křišťál, labradorit, lazurit, malachit, měnek průdělný (bastit), obsidián, onyx, pazourek, poloopál, prasem, růženín, sardonyx, záhněda a vůbec všecky u drahokamů nejmenované, zcela průhledné nebo poloprůhledné kameny značnějšího stupně tvrdosti.

      (2) Drahokamy se liší od skloviny (nepravých drahokamů saz. čís. 386) vyšším stupněm tvrdosti, živější hrou barev, větším a stálejším leskem (třpytem), někdy i větší specifickou váhou.

      (3) Pravé perly jsou kulaté nebo zaokrouhlené vápenné výměšky zvláštního lesku a hry barev, které se tvoří v mořské perlorodce a říční perlovce; od lastury oddělené a nezasazené se projednávají podle saz. čís. 571.

   1. 2. (1) Za opracované ve smyslu saz. čís. 571 se pokládají jen broušené nebo řezané, nezasazené drahokamy a polodrahokamy a korály (pravé nebo nepravé), tak jak se jich užívá za materiál k dalšímu zpracování na klenoty a pod. Sem patří též hladicí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu (tak zvané arkansasové brousky).

      (2) Pravé kameny a korály (pravé či nepravé) toliko s vyrytými, vřezanými monogramy, znaky a podobnými okrasami se pokládají ještě za řezané.

      (3) Kameje, gemy, knoflíky, prsteny, náprstky, držadla k holím a deštníkům (i slunečníkům), vázy, kalíšky, drobnůstky a pod., řezané z polodrahokamů nebo korálů, nezasazené, patří však do saz. čís. 572 nebo 570.

      (4) Vyskytnou-li se snad takové předměty z nezasazených drahokamů, projednávají se podle saz. čís. 567.

      (5) Desky z polodrahokamů (desky na stoly a pod., na př. malachitové a j.), broušené nebo řezané, patří do saz. čís. 571. Podle tohoto čísla se též vyclívají desky na stoly z jiných kamenů, jež jsou dyhovány tenkou vrstvou polodrahokamů.

   1. 3. (1) Obroubení drahokamů a polodrahokamů obroučkou z obecných kovů nebo podložení folií za tím účelem, aby lépe vysvitl účinek, hra barev atd., vsazení psacích a řezacích diamantů, jakož i hladicích achátů do násadky nebo desek ze dřeva nebo obecných kovů se nepokládá za zasazení; tyto předměty se tedy vyclívají podle saz. čís. 571.

      (2) O průvlacích na drát s otvory protahovacími, vystrojených diamanty, rubíny, safíry atd., a o železných nástrojích (vrtácích, pilách a pod.), vystrojených surovými diamanty, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 452—460.

      (3) Korály a perly navlečené pouze k snadnějšímu balení na šňůry se nepokládají za zasazené; přitom je bez vlivu na zařadění, zda jsou korály nebo perly navlečeny tříděné podle velikosti nebo tak, že jsou na př. uprostřed největší a k oběma koncům vždy menší.

      (4) Pravé perly ještě v lastuře, saz. čís. 139.

      (5) Drahokamy a polodrahokamy, korály (pravé nebo nepravé), jakož i pravé perly, zasazené do drahého kovu nebo jinak s ním zpracované, saz. čís. 567 a 568.

      (6) Korály (pravé nebo nepravé) jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 570.

      (7) Polodrahokamy jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 572.

   Saz. čís. 572.

   Zboží z polodrahokamů (mimo ono, jež patří do saz. čís. 567 a 568).

   (1) Do saz. čís. 572 patří kameje, gemy, knoflíky atd., jmenované ve 3. odstavci 2. vysvětlivky k saz. čís. 571, nezasazené, jakož i všechno jiné zboží z polodrahokamů, spojené s jinými hmotami, jako na př. klenoty, drobnůstky a pod. s obrubami z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, náramky z polodrahokamů navlečených na pružných prýmcích atd.

   (2) Zboží z jiných hmot polodrahokamy posázené, ozdobené nebo jinak s polodrahokamy zpracované se vyclívá podle hmoty, která mu dává ráz, jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.

   (3) Je-li zboží podrobené vyššímu clu spojeno s polodrahokamy, jako na př. polodrahokamy posázené umělé květiny saz. čís. 261, výrobky z ozdobných per saz. čís. 263 a dracounové zboží prýmkářské saz. pol. 524b) nebo saz. čís. 565, nemění proto své sazební položky.

   (4) U deštníků a slunečníků saz. čís. 272 se nepřihlíží k spojení s polodrahokamy.

   (5) Zboží z polodrahokamů spojené s drahými kovy, saz. čís. 567 nebo 568.

1. XLIV. Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny.

   Do této třídy jsou zařaděny: chirurgické, matematické, fysikální, optické a výslovně nejmenované přístroje a nástroje [instrumenty] (saz. čís. 573—576), nástroje měřicí, váhy a součástky vah (saz. čís. 577, 578), hudební nástroje a jejich součásti, jakož i struny (saz. čís. 579—584), hodinky, hodiny a jejich součástky (saz. čís. 585—591). Elektrické přístroje měřicí a jiné přístroje elektrické patří do saz. tř. XLI.

   Všeobecné vysvětlivky k přístrojům a nástrojům (instrumentům)

   1. — dále jen přístrojům —

   Saz. čís. 573—576.

   1. 1. Na zařadění nemívá zpravidla vliv ani hmota, z níž jsou přístroje sem patřící (saz. čís. 573—576) vyrobeny, ani způsob, jak je tato hmota opracována, nejsou-li přístroje z některých hmot podrobeny v jednotlivých číslech zvláštní sazbě. Avšak přístroje těchto čísel sazebních, zcela nebo zčásti ze zlaceného nebo stříbřeného železa nebo jiných kovů obecných nebo z hmoty velmi jemné nebo spojené s hmotou velmi jemnou, na něž je v saz. tř. XLIV nižší celní sazba než u saz. čís. 486 nebo 522 nebo u příslušného čísla sazebního podle hmot, z nichž jsou vyrobeny nebo s nimiž jsou spojeny, se projednávají podle povahy hmoty.
   2. 2. Přístroje s pevně přišroubovanými stříbrnými nebo stříbřenými stupnicemi nebo úzkými okraji, jakož i s krátkými kousky platinového drátu nebo s hroty z platinového drátu se projednávají jako přístroje.
   3. 3. (1) Nezařaďují se jako přístroje, nýbrž podle svých jinakých znaků sazebních: zařízení, jichž se užívá jako pomocného nářadí v chirurgii a k provedení fysikálních nebo chemických prací, a zvláště též předměty, jež mají povahu hraček, pánských a dámských ozdob, drobnůstek, předmětů reklamních a pod., na př nepřesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, dále magnetické střelky jako přívěsky nebo do knoflíků u holí, drobné sošky s teploměrem atd.

      (2) Viz též vysvětlivky u saz. čís. 573 a 574.

   1. 4. Účelně a neoddělitelně na jiné předměty připevněné přístroje, mající v poměru k celku nepatrnou váhu, neodůvodňují vyclení celého předmětu jako přístroj, na př. reklamní tabulky nebo útržkové kalendáře s malými teploměry, stroje s manometry, teploměry a pod.
   2. 5. (1) Dají-li se sestavit hotové dílce přístrojů, jež se dovážejí rozloženě, snadno v celek a nelze-li jich jinak samostatně užívat, projednávají se jako příslušné přístroje. Vyňaty jsou obruby optických přístrojů, které se vyclívají bez optických skel podle saz. pol. 575c). Viz také poznámku k saz. pol. 575c) a 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 575. Číselníky a jednotlivá kolečka ke kontrolním počitadlům se nevyclívají jako přístroje, nýbrž podle bližší povahy; rovněž se nepokládají za vlastní dílce přístrojů dřevěná pouzdra k vodním váhám nebo k teploměrům do koupelí, kovová pouzdra k maximálním teploměrům a pod.

      (2) Dále se vyclívají podle svých jinakých znaků sazebních takové předměty dovážené rozloženě, které jsou podřadného rázu pro upotřebení přístroje, jako na př. podstavce, stojany (stativy), skřínky, pouzdra, upevňovadla atd., nebo pomocné předměty k výrobě přístrojů, na př. skleněné trubičky, trubičky k stříkačkám, hadice, spojovací součástky atd., a takové dílce, které mají ještě potřebí značného opracování, aby jich mohlo být použito přímo k jejich účelu.

      (3) Dovážejí-li se však podstavce, stojany (stativy), skřínky, ochranná víka a pod. v pevném spojení s příslušnými přístroji, vyclívají se s těmito přístroji jejich sazbou.

      (4) Přístroje těchto sazebních čísel, dovážené v obalech podléhajících vyššímu clu, avšak obvyklých v obchodě, mohou být vycleny s těmito obaly sazbou příslušného přístroje.