Vyhláška Ministerstva financí, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků, 259/1997 Sb., účinné od 2. 8. 2005

Předchozí stránka

Ministr:

Ing. Pilip v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 259/1997 Sb.

DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY VE VÝKONU SLUŽBY, PŘI NICHŽ SE POSKYTUJE SLUŽEBNÍ VOLNO

Služební volno s nárokem na služební příjem se poskytuje celníkovi v případech, rozsahu a za podmínek dále uvedených:

1. Vyšetření nebo ošetření celníka ve zdravotnickém zařízení
1. a) služební volno na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si celník zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo služebnímu působišti celníka a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo dobu výkonu služby,
2. b) služební volno se poskytne i tehdy, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si celník zvolil, a které je schopno potřebnou zdravotní péči poskytnout. Nárok na služební příjem však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

2. Narození dítěte manželce (družce) celníka
1. Služební volno na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) celníka do zdravotnického zařízení a zpět.

3. Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení nebo do zařízení sociální péče
1. a) služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení,
2. b) služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce, při doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy.

Služební volno se poskytne jen jednomu z oprávněných celníků, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo dobu služby.
4. Úmrtí rodinného příslušníka
Služební volno na
1. a) dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a další den k účasti na pohřbu těchto osob,
2. b) jeden den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence celníka, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence celníka a na další den, jestliže celník obstarává pohřeb těchto osob,
3. c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka celníka nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatřila k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s celníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže celník obstarává pohřeb této osoby.

5. Vlastní svatba, svatba dětí a rodičů
Služební volno na
1. a) dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu,
2. b) jeden den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte nebo rodiče celníka.

6. Přestěhování celníka, který má vlastní bytové zařízení
Služební volno na
1. a) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, při stěhování v téže obci,
2. b) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, při stěhování do jiné obce,
1. jde-li o stěhování v zájmu celní správy.

7. Ošetřování člena rodiny, péče o dítě
Služební volno nejvýše po dobu prvních sedmi dnů, které by jinak byly pravidelnými dny výkonu služby celníka, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá celníkovi, který nemůže vykonávat službu, poněvadž musí:
1. a) ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let nebo
2. b) pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že
  1. 1. dětské výchovné zařízení, v jehož péči jinak dítě je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů nebo
  2. 2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy nebo
  3. 3. osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo
1. c) ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, který žije s celníkem ve společné domácnosti, jestliže jeho zdravotní stav nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou a nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.
1. Podmínkou pro poskytnutí služebního volna je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s celníkem v domácnosti;²⁹) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let celníkem, který je rodičem dítěte.
2. Celníkovi, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se služební volno poskytne nejvýše po dobu prvních 13 dnů, které by jinak byly pravidelnými dny výkonu služby celníka, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.
3. V témže případě ošetřování (péče) se služební volno poskytne jen jednou a jen jednomu oprávněnému celníkovi.

8. Vyhledání nového místa před skončením služebního poměru uvolněním nebo propuštěním
Služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dva dny v kalendářním měsíci, po dobu odpovídající lhůtě pro skončení služebního poměru uvolněním nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

9. Pohřeb spoluzaměstnance
Služební volno na nezbytně nutnou dobu celníkům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 259/1997 Sb.

Seznam činností, které jsou zakázané těhotným celničkám, celničkám do konce devátého měsíce po porodu a celničkám, které kojí

I. Těhotným celničkám jsou zakázány činnosti
1. a) v prostředí, v němž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,
2. b) v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,
3. c) vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů,
4. d) spojené s fyzickou zátěží neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství, zejména
  1. 1. vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce, které překračují pro celkovou fyzickou zátěž kritéria odpovídající kategorii druhé podle zvláštního právního předpisu³⁰),
  2. 2. spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky,
  3. 3. spojené se zvedáním a přenášením břemen překračujících ukazatele uvedené v části IV. a V. této přílohy, při nichž přípustný minutový energetický výdej překračuje 14,5 kJ.min^-1 netto,
  4. 4. spojené s opakovaným zaujímáním podmíněně přijatelných nebo nepřijatelných pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha v kleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorie druhé a třetí podle zvláštního právního předpisu³⁰) a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více než 10 stupňů,
  5. 5. spojené s tlakem na břicho,
  6. 6. při nichž nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ženy,
  7. 7. v pracovních polohách bez možnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje,
  8. 8. vykonávané ve vnuceném pracovním tempu³¹),
  9. 9. spojené s psychickou zátěží zařazené do třetí kategorie podle zvláštního právního předpisu³⁰),
1. e) spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu³⁰),
2. f) při nichž by mohly být vystaveny rázům³²),
3. g) spojené s expozicí vibracím,
  1. 1. přenášeným na ruce, pokud jsou tyto práce zařazeny do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu³⁰),
  2. 2. celkovým horizontálním a vertikálním vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem³²) snížené o 10 dB,
1. h) při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji,
2. i) s karcinogeny a mutageny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, uvedenými ve zvláštním právním předpisu³¹),
3. j) s chemickými látkami a chemickými přípravky
  1. 1. způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví označovanými větami R 23, R 26, R 28, R 39, R 40 a R 48 podle zvláštního právního předpisu³³),
  2. 2. poškozujícími reprodukční schopnost anebo plod v těle matky označovanými větami R 60, R 61, R 62 a R 63 podle zvláštního právního předpisu³³),
  3. 3. poškozujícími kojence prostřednictvím mateřského mléka označovanými větou R 64 podle zvláštního právního předpisu³³),
  4. 4. vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání kůží označovanými větou R 24 nebo větou R 27, nebo mající výrazné senzibilizující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži označovanými větami R 42, R 43 zvláštního právního předpisu³³),
  5. 5. omezujícími dělení buněk,
  6. 6. při kombinaci R vět uvedených v bodech 1 až 4,
1. k) spojené s expozicí olovu a jeho ionizovaným sloučeninám,
2. l) při výrobě léčiv a veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika a jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě podrobného vyhodnocení expozice a rizika vyloučit, že nedojde za předvídatelných podmínek k poškození zdraví těhotné ženy nebo plodu,
3. m) při výrobě cytostatik, jejich přípravě k injekční aplikací, při jejím provádění a při ošetřování pacientů léčených cytostatiky,
4. n) spojené s expozicí rtuti, oxidu uhelnatému a jiným chemickým látkám, již neuvedeným v písmenech i), j) a k), pokud jsou činnosti s nimi zařazeny do kategorie druhé až čtvrté podle zvláštního právního předpisu³⁰),
5. o) v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, kde podmínky činnosti nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva, včetně práce s rentgenovými přístroji používanými při kontrolních činnostech celní správy,
6. p) spojené s expozicí viru rubeoly nebo původci toxoplasmosy a činnosti spojené s expozicí jiným biologickým činitelům skupiny 2 až 4 uvedeným ve zvláštním právním předpisu³¹), zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu³⁰), pokud nelze u těhotné celničky prokázat imunitu proti biologickým činitelům, které přicházejí při dané činnosti v úvahu,
7. q) v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo zvláštním právním předpisem³⁴),
8. r) zařazené podle zvláštního právního předpisu³⁵), jako rizikové, pokud se na ně nevztahuje ustanovení písmene p),
9. s) vykonávané za podmínek, při nichž jsou překračovány operativní teploty t_o _max v důsledku tepelné zátěže z technologie,
10. t) vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4°C a nižší,
11. u) vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při teplotách nižších než -5°C,
12. v) se zvýšeným rizikem úrazů, zejména činnosti
  1. 1. při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi,
  2. 2. s kapalinami označovanými větami R 11 a R 12 podle zvláštního právního předpisu³³), nejde-li o jejich používání v laboratořích nebo při poskytování zdravotní nebo veterinární péče,
  3. 3. při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů,
  4. 4. ve výškách nad 1,5 m, měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel, a nad volnou hloubkou,
  5. 5. na zařízeních vysokého elektrického napětí,
  6. 6. s nebezpečnými zvířaty, jejichž seznam je uveden ve zvláštním právním předpisu³⁶),
  7. 7. související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí úrazu³⁷),
  8. 8. při porážení zvířat na jatkách,
  9. 9. v prostoru uzavřených nádob a nádrží,
  10. 10. při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny,
  11. 11. při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních zdravotnických zařízení.

II. Celničkám, které kojí
1. jsou zakázány činnosti uvedené v části I. písm. h) až n) a písm. o) jde-li o činnosti v kontrolovaném pásmu pracovišť s otevřenými radionuklidovými zářiči.

III. Celničkám do konce devátého měsíce po porodu
1. jsou zakázány činnosti uvedené v části I. písm. a) až d), písm. f) a g) a písm. s) až v).

IV. Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen těhotnými celničkami a celničkami do konce devátého měsíce po porodu v pracovní poloze vstoje nebo vsedě

Příloha č. 2 Seznam činností, které jsou zakázané těhotným celničkám, celničkám do konce devátého měsíce po porodu a celničkám, které kojí
Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen (kg)	Délka vertikální dráhy břemene	Maximální počet zdvihů za 1 minutu	Kumulativní hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za pracovní dobu
od 5 do 7,5	podlaha - zápěstí¹⁾	3	2500
od 5 do 7,5	zápěstí - rameno ¹⁾	5	2500
od 2,5 do 5	podlaha - zápěstí¹⁾	4	2000
	zápěstí - rameno ¹⁾	7
	podlaha - rameno ¹⁾	3
od 1,5 do 2,5	podlaha - zápěstí¹⁾	5	1800
	podlaha - rameno	4
	podlaha - nad rameno	3
	zápěstí - rameno	8
	zápěstí - nad rameno	4
	rameno - nad rameno	3

¹⁾ Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 2,5 kg.

Činnost spojenou s ručním zvedáním a přenášením břemen lze vykonávat při dodržení počtu zdvihů a vzdálenosti přenášení v nepřetržitém pracovním cyklu nejdéle po dobu 15 minut; mezi jednotlivými na sebe navazujícími pracovními cykly je nutné ruční manipulaci s břemeny vyloučit na 15 minut u břemen u hmotnosti 5 až 7,5 kg a na dobu 10 minut u břemen o hmotnosti 2 až 5 kg. Činnost spojenou s ručním zvedáním a přenášením břemen lze vykonávat při dodržení hmotnostních limitů pouze do doby naplnění limitních hodnot kumulativních hmotností ve stanovené době služby.

Od ukončeného dvacátého týdne těhotenství je nutno vyloučit manipulaci břemene na podlahu a z podlahy.

Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla.

V. Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen těhotnými celničkami

Příloha č. 2 Seznam činností, které jsou zakázané těhotným celničkám, celničkám do konce devátého měsíce po porodu a celničkám, které kojí
Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	7,5	5	2,5
Největší vzdálenost (m)	5	15	20

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

Následující stránka