Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů

Čl. LXV

Přechodná ustanovení

Čl. LXVI

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 3 odstavec 1 zní:

   „(1) Vyměřovacím základem zaměstnance²) je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“.

1. 2. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů^4a)“.

   Poznámka pod čarou č. 4a zní:

   „^4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 3. V § 3 odst. 2 písmeno f) zní:
   1. „f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.“.

1. 4. V § 3 se na konci odstavce 4 slova „zakládajícího účast na nemocenském pojištění“ zrušují.
2. 5. V § 3 odst. 13 větě prvé se slova „který mu zakládá účast na nemocenském pojištění,“ nahrazují slovy „a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³),“ a za slova „vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem“ se vkládají slova „, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f)“.
3. 6. V § 3 se doplňují odstavce 15 až 18, které včetně poznámky pod čarou č. 16b znějí:

   „(15) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu^16b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

   (16) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 15, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ podle odstavce 15.

   (17) Bylo-li dosaženo maximálního vyměřovacího základu podle odstavce 15 z úhrnu příjmů zúčtovaných více zaměstnavateli, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném (§ 14). Pokud u některého z více zaměstnavatelů bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, postupuje se u tohoto zaměstnavatele a zaměstnance podle odstavce 16; pojistné zaplacené zaměstnancem z vyměřovacích základů u ostatních zaměstnavatelů se považuje za přeplatek zaměstnance na pojistném a postupuje se podle věty první.

   (18) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistil-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

   ^16b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 7. V § 3a odstavec 2 zní:

   „(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (§ 3 odst. 15 věta třetí); maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.“.

1. 8. V § 3a odst. 4 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných,“.
2. 9. V § 3a se doplňuje odstavec 5, který zní:

   „(5) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné přesáhl čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.“.

1. 10. § 3c včetně poznámek pod čarou č. 37 a 21c zní:

   㤠3c

   Odkaz 㤠3c

   Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát³⁷), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje^21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

   ³⁷) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   ^21c) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 11. V § 14 odst. 2 se za větu třetí vkládají věty „Přeplatek podle § 3 odst. 17 vrátí zdravotní pojišťovna zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti. Byl-li pojištěnec pojištěn v průběhu kalendářního roku u více zdravotních pojišťoven, je povinen žádost doložit potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven v jednotlivých měsících odváděl pojistné. Přeplatek na jeho žádost vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. Osoby samostatně výdělečně činné doloží potvrzení ostatních zdravotních pojišťoven, u nichž byly v kalendářním roce pojištěny, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce.“.
2. 12. V § 14 odst. 2 větě osmé se za slova „právní nástupce“ vkládají slova „nebo zaměstnanec v případě přeplatku podle § 3 odst. 17“.
3. 13. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.“.
4. 14. V § 24 odstavec 2 zní:

   „(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání³²) za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.“.

1. 15. Za § 26d se vkládá nový § 26e, který včetně nadpisu zní:

   㤠26e

   Odkaz 㤠26e

   Poskytování informací plátcům pojistného

   Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách.“.

Čl. LXVII

Přechodná ustanovení

Čl. LXVIII

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 117/2006 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:
   1. „f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).“.

   ^1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.

1. 2. V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „ověření“ vkládá slovo „návrhu“.
2. 3. V § 6 odst. 3 se slova „tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovy „Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí“ a slova „výroční zprávu“ se nahrazují slovy „návrh výroční zprávy“.
3. 4. V § 6 odst. 4 se slova „Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu“ nahrazují slovy „Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy“.
4. 5. V § 6 se odstavec 8 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.

1. 6. V § 6 odst. 8 se slova „zdravotně pojistný plán“ nahrazují slovy „návrh zdravotně pojistného plánu“.
2. 7. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „podle odstavce 3 a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)“.
3. 8. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty poslední doplňují slova „po dohodě s ministrem financí“.
4. 9. § 14 a 15 znějí:

   㤠14

   Odkaz 㤠14

   (1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.

   (2) V čele krajské pobočky stojí ředitel krajské pobočky, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.

   § 15

   Odkaz § 15

   (1) Ředitel Pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.

   (2) Ředitelem Pojišťovny může být jmenován občan České republiky, který

   1. a) je plně způsobilý k právním úkonům,
   2. b) je bezúhonný, a
   3. c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.

   (3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

   (4) Funkci ředitele Pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů vykonávat osoba, která

   1. a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě,
   2. b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně, nebo
   3. c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).

   (5) Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí

   1. a) uplynutím funkčního období,
   2. b) odvoláním,
   3. c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce Správní radě,
   4. d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,
   5. e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v odstavci 3, nebo
   6. f) úmrtím.

   (6) Uvolní-li se funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele Pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele Pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.“.

1. 10. V § 20 odst. 1 písm. b) se za slovo „schválení“ a za slova „závěrky a“ vkládá slovo „návrhu“.
2. 11. V § 20 odst. 1 písmeno d) zní:
   1. „d) jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,“.

1. 12. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene g) za slovo „nemovitostí“ doplňují slova „v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč“.
2. 13. V § 20 odst. 1 písmeno h) zní:
   1. „h) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč,“.

1. 14. V § 20 odst. 5 se za slova „rozhodnutí Správní rady“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. b), d), f), i) a j)“ a na konec odstavce 5 se doplňuje věta „K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.“.
2. 15. V § 20 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

   „(6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

   (7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první.“.

1. 16. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:

   „(5) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).“.

1. 17. V § 22 odst. 2 se za slovo „předložením“ vkládá slovo „návrhu“.

Čl. LXIX

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 10 odst. 2 písmeno a) zní:
   1. „a) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy,“.

1. 2. V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene d) za slovo „nemovitostí“ doplňují slova „v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč“.
2. 3. V § 10 odst. 2 písm. e) se slovo „investičního“ nahrazuje slovy „a nehmotného“.
3. 4. V § 10 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví“.
4. 5. V § 10 odst. 4 se ve větě druhé za slova „rozhodnutí Správní rady“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. a), c), f) a g)“ a na konec odstavce se doplňují věty „K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.“.
5. 6. V § 10 odst. 13 se věta druhá nahrazuje větou „Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, a poskytování zdravotní péče je převažující činností tohoto subjektu.“.
6. 7. V § 13 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:
   1. „f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).

   ^1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.

1. 8. V § 15 odst. 1 písm. b) se za slovo „ověření“ vkládá slovo „návrhu“.
2. 9. V § 15 odstavec 2 zní:

   „(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.“.

1. 10. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

   „(3) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.“.

   Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

1. 11. V § 15 odst. 4 se slova „zdravotně pojistný plán“ nahrazují slovy „návrh zdravotně pojistného plánu“.
2. 12. V § 15 odst. 5 se za slova „posouzení souladu“ vkládá slovo „návrhu“.
3. 13. V § 15 odst. 7 větě první se slova „výroční zprávu“ nahrazují slovy „návrh výroční zprávy“ a věta druhá se nahrazuje větou „Schválený zdravotně pojistný plán, schválenou výroční zprávu a schválenou účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
4. 14. V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

   „(8) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.“.

1. 15. V § 17 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)“.

Čl. LXX

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 38 odstavce 3 až 5 znějí:

   „(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen „zvláštní ceny“). Pro výběrové řízení se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli zvláštními cenami hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 11 obdobně.

   (4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).

   (5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily, a seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.“.

1. 2. V § 38 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:

   „(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

   (7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

   (8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.“.

1. 3. V § 43 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:
   1. „c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)²⁰) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo

   ²⁰) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.

1. 4. V § 118 odst. 6 písmeno d) zní:
   1. „d) neumožní osobám se zvláštními sociálními potřebami výběr zvláštních cen podle § 38 odst. 3, ačkoliv mu Úřad tuto povinnost uložil,“.

1. 5. V § 120 odst. 1 písmeno b) zní:
   1. „b) neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5 nebo § 38 odst. 7,“.

1. 6. V § 150 odst. 1 se slova „§ 38 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 8“.

Čl. LXXI

Přechodné ustanovení