Zákon atomový zákon

§ 67

Zproštění

(1) Každý může vykonávat radiační činnost bez ohlášení, registrace nebo povolení, pokud je tato činnost odůvodněna a vykonávána se zdrojem ionizujícího záření, který

1. a) je radioaktivní látkou, jejíž aktivita je nižší než hodnota zprošťovací úrovně, nebo zařízením takovou látku obsahujícím nebo uvolňujícím,
2. b) je generátorem záření emitujícím ionizující záření s energií nepřevyšující 5 keV,
3. c) je katodovou trubicí určenou k zobrazování nebo jiným elektrickým zařízením pracujícím při rozdílu elektrických potenciálů nepřevyšujícím 30 kV, u něhož je příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení menší než 0,001 mSv/h, nebo
4. d) byl uvolněn z pracoviště v souladu s tímto zákonem.

(2) Každý může vykonávat radiační činnost se zdrojem ionizujícího záření bez ohlášení, registrace nebo povolení, pokud je tato činnost odůvodněna a stanoví-li tak Úřad opatřením obecné povahy, je-li zdravotní riziko spojené s ozářením fyzické osoby způsobené činností tak nízké, že nevzniká potřeba činnost regulovat.

(3) Výjimka podle odstavce 1 nebo 2 se nevztahuje na přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě anebo přípravě nebo na dovoz a vývoz takového spotřebního výrobku, které lze provádět pouze na základě povolení podle § 9 odst. 2 písm. g).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví hodnotu a způsob použití zprošťovací úrovně.

§ 68

Společné povinnosti držitele povolení a registranta v oblasti zajišťování radiační ochrany

(1) Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace a registrant jsou povinni

1. a) zajistit sledování součtu dávek ze všech pracovních činností svého radiačního pracovníka a součet dávek porovnávat s limity pro radiačního pracovníka,
2. b) předávat výsledky osobního monitorování radiačního pracovníka jinému držiteli povolení nebo registrantovi, pro nějž radiační pracovník také vykonává pracovní činnost, a spolupracovat s tímto držitelem povolení nebo registrantem při zjišťování příčin překročení limitů pro radiačního pracovníka, pokud byly dávky vedoucí k překročení obdrženy u více držitelů povolení nebo registrantů,
3. c) neprodleně oznámit Úřadu překročení limitu ozáření,
4. d) umožnit nakládání se zdrojem ionizujícího záření pouze osobě oprávněné nakládat s ním podle tohoto zákona,
5. e) zařadit používaný zdroj ionizujícího záření a provozované pracoviště s ním do příslušné kategorie,
6. f) zajistit hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření prostřednictvím
   1. 1. přejímací zkoušky, pokud se nejedná o nevýznamný nebo drobný zdroj ionizujícího záření, který není zdrojem ionizujícího záření k nelékařskému ozáření, kostní denzitometr, uzavřený radionuklidový zdroj, u kterého neuplynula doba delší než 6 měsíců od jeho výroby, nebo zdroj ionizujícího záření převzatý výhradně ke skladování, přepravě nebo distribuci, zdroj ionizujícího záření vyrobený jeho uživatelem pro vlastní použití, prototyp nebo unikátní zařízení, a
   2. 2. zkoušky dlouhodobé stability, pokud se nejedná o nevýznamný nebo drobný zdroj ionizujícího záření, kostní denzitometr, otevřený radionuklidový zdroj, zdroj ionizujícího záření vyrobený jeho uživatelem pro vlastní použití, prototyp nebo unikátní zařízení,

1. g) provádět ověřování vlastností zdroje ionizujícího záření prostřednictvím zkoušky provozní stálosti, pokud se nejedná o nevýznamný zdroj ionizujícího záření nebo otevřený radionuklidový zdroj, výsledky této zkoušky hodnotit a v případě nevyhovujících výsledků provést nápravná opatření,
2. h) používat zdroj ionizujícího záření v souladu s návodem k jeho použití,
3. i) nepoužívat zdroj ionizujícího záření, pokud
   1. 1. neprošel úspěšně přejímací zkouškou, nebo
   2. 2. neprošel úspěšně zkouškou dlouhodobé stability nebo od poslední úspěšné zkoušky dlouhodobé stability uplynula delší lhůta, než je stanovena pro její periodické provádění, nebo nastaly jiné důvody k provedení této zkoušky,

1. j) na pracovišti, kde se vykonávají radiační činnosti, zpracovat a trvale zpřístupnit zásahové instrukce a vnitřní předpisy; vnitřní předpisy musí stanovit postupy k bezpečnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, jeho ztrátě, odcizení nebo poškození, a včetně postupů pro případ odchylky od běžného provozu,
2. k) pokud dovážejí nebo distribuují zdroj ionizujícího záření, na žádost uživatele jím dovezeného nebo distribuovaného zdroje ionizujícího záření převzít zdroj ionizujícího záření zpět a zajistit jeho bezpečné předání výrobci nebo jiné osobě oprávněné s ním nakládat,
3. l) při přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo při jeho dovozu nebo vývozu zajistit, aby součástí dokumentace předávané uživateli spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem byla informace o
   1. 1. přidané radioaktivní látce, jejím druhu a aktivitě,
   2. 2. dávkovém příkonu za normálních podmínek a při údržbě,
   3. 3. možné zdravotní újmě v důsledku ozáření,
   4. 4. schválení typu výrobku,
   5. 5. správném použití, instalaci, údržbě a opravách a
   6. 6. doporučeném způsobu jeho zneškodnění,

1. m) pokud dovážejí nebo distribuují zdroj ionizujícího záření, zajistit, aby součástí dokumentace předávané uživateli dováženého a distribuovaného zdroje ionizujícího záření byly
   1. 1. údaj o zařazení zdroje ionizujícího záření do kategorie,
   2. 2. návrh rozsahu provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti,
   3. 3. osvědčení, jedná-li se o uzavřený radionuklidový zdroj, nebo průvodní list, jedná-li se o otevřený radionuklidový zdroj,
   4. 4. návod k jeho použití zahrnující pokyny pro bezpečné používání a zneškodnění zdroje ionizujícího záření uživatelem,
   5. 5. informace o možných radiačních rizicích spojených s jeho používáním,
   6. 6. doklady, že konstrukce vybavení umožňuje omezit ozáření na nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, a
   7. 7. v případě vybavení používaného k lékařskému ozáření informace o riziku pro pacienty a o dostupných výsledcích ověřování nezavedené metody včetně praktického zaškolení,

1. n) informovat radiačního pracovníka a fyzickou osobu, která se připravuje v kontrolovaném nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany týkajících se výkonu práce,
2. o) zajistit průběžné vzdělávání radiačního pracovníka, jeho znalosti ověřovat a toto průběžné vzdělávání dokumentovat,
3. p) vybavit radiačního pracovníka osobními ochrannými pracovními prostředky s dostatečným stínicím účinkem a odpovídajícími ochrannými pomůckami a
4. q) každý případ přístupu nepovolaného ke zdroji ionizujícího záření nebo jeho závažného poškození neprodleně oznamovat Úřadu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah a četnost provádění zkoušek podle odstavce 1 písm. f),
2. b) rozsah a četnost zkoušky provozní stálosti prováděné registrantem,
3. c) pravidla pro stanovení rozsahu a četnosti zkoušky provozní stálosti prováděné držitelem povolení,
4. d) okruh osob provádějících zkoušku provozní stálosti,
5. e) okruh osob povinných zajistit plnění povinností podle odstavce 1 písm. g),
6. f) postup hodnocení zkoušky provozní stálosti a nakládání s jeho výsledky, včetně způsobu a doby uchovávání jeho výsledků,
7. g) kritéria pro hodnocení zkoušky dlouhodobé stability, pravidla pro odstraňování závad zjištěných touto zkouškou a způsob stanovení lhůt pro odstranění těchto závad,
8. h) rozsah a obsah poskytovaných informací podle odstavce 1 písm. n) a způsob jejich poskytování,
9. i) rozsah a způsob průběžného vzdělávání radiačního pracovníka, způsob a četnost ověřování jeho znalostí a způsob dokumentování průběžného vzdělávání,
10. j) obsah zásahové instrukce.

§ 69

Zvláštní povinnosti držitele povolení v oblasti zajišťování radiační ochrany

(1) Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace je povinen

1. a) pokud nakládá se zdrojem ionizujícího záření nebo poskytuje službu v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie, provádět jednou ročně hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany vykonávané činnosti a hodnocení zaslat Úřadu do 30. dubna následujícího kalendářního roku,
2. b) pokud vyrábí zdroj ionizujícího záření, na žádost uživatele převzít jím vyrobený zdroj ionizujícího záření zpět a zajistit jeho bezpečné zneškodnění, nebo další využití,
3. c) provádět inventurní kontrolu zdrojů ionizujícího záření včetně fyzické kontroly jejich přítomnosti a její výsledky oznamovat Úřadu,
4. d) jde-li o nakládání s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, nakládat s tímto zdrojem jako s otevřeným, pokud
   1. 1. není doložena jeho těsnost, nebo
   2. 2. byla zjištěna jeho netěsnost,

1. e) provádí-li vyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie s úložištěm radioaktivního odpadu, zakončit toto vyřazování uzavřením úložiště radioaktivního odpadu a
2. f) dokumentovat a oznamovat Úřadu provedení změny související s radiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah a způsob hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany vykonávané činnosti podle odstavce 1 písm. a),
2. b) druhy zdrojů ionizujícího záření, u nichž je prováděna inventurní kontrola, rozsah a způsob provádění inventurní kontroly a její četnost a četnost a rozsah předávání jejích výsledků Úřadu,
3. c) způsoby doložení těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje,
4. d) výčet změn souvisejících s radiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření,
5. e) rozsah a způsob dokumentování změny související s radiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a způsob a lhůty jejího oznamování Úřadu.

§ 70

Zvláštní povinnosti registranta v oblasti zajišťování radiační ochrany

(1) Registrant je povinen

1. a) ustanovit osobu zajišťující radiační ochranu registranta a zajistit její přípravu a přítomnost na pracovišti, používá-li zubní nebo veterinární rentgenové zařízení nebo rentgenový kostní denzitometr,
2. b) dodržovat postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření a
3. c) oznamovat neprodleně Úřadu každou změnu skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany a změnu v údajích v registračním formuláři.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah, způsob a četnost provádění přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta,
2. b) náplň práce osoby zajišťující radiační ochranu registranta,
3. c) postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření.

§ 71

Zvláštní povinnosti ohlašovatele v oblasti zajišťování radiační ochrany

(1) Ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření je povinen

1. a) zajistit bezpečné ukončení používání zdroje ionizujícího záření,
2. b) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a evidované údaje předávat Úřadu,
3. c) informovat radiačního pracovníka o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany ve vztahu k vykonávané činnosti,
4. d) ověřovat vlastnosti zdroje ionizujícího záření prostřednictvím zkoušky provozní stálosti v souladu s návodem k jeho použití a
5. e) používat zdroj ionizujícího záření v souladu s návodem k jeho použití.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdroji ionizujícího záření a jejich předávání Úřadu.

§ 72

Soustavný dohled nad radiační ochranou

(1) Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření, k nakládání s radioaktivním odpadem, k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie a k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranou dohlížející osobou a na pracovišti II. a vyšší kategorie také osobou s přímým dohledem nad radiační ochranou.

(2) Držitel povolení k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie je povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranou dohlížející osobou. Při poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie je provozovatel kontrolovaného pásma, ve kterém je činnost vykonávána, povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranou fyzických osob provádějících poskytování služeb v kontrolovaném pásmu osobou s přímým dohledem nad radiační ochranou.

(3) Soustavný dohled nad radiační ochranou musí být zajištěn v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, způsobu nakládání se zdrojem ionizujícího záření a míře možného ozáření včetně potenciálního ozáření.

(4) K vykonávání soustavného dohledu nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení musí držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie zřídit specializovaný útvar radiační ochrany organizačně nezávislý na provozních a výrobních útvarech držitele povolení.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah a způsob vykonávání činnosti dohlížející osoby,
2. b) kategorii radiačního pracovníka v případě dohlížející osoby,
3. c) rozsah a způsob vykonávání činnosti osoby s přímým dohledem nad radiační ochranou,
4. d) kategorii radiačního pracovníka v případě osoby s přímým dohledem nad radiační ochranou,
5. e) rozsah a způsob vykonávání činností specializovaným útvarem radiační ochrany zajišťujícím soustavný dohled nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení.

§ 73

Kontrolované pásmo

(1) Na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, kde lze předpokládat, že by efektivní dávka mohla být vyšší než 6 mSv ročně nebo že by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než tři desetiny limitu pro radiačního pracovníka pro kůži anebo končetiny nebo 15 mSv pro oční čočku, je držitel povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) a f) povinen vymezit kontrolované pásmo, dokumentovat jeho provoz a zajistit radiační ochranu fyzické osoby do něj vstupující.

(2) Držitel povolení vymezující kontrolované pásmo je povinen neprodleně oznamovat Úřadu

1. a) vymezení kontrolovaného pásma,
2. b) změnu vymezení kontrolovaného pásma a
3. c) zrušení kontrolovaného pásma.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah a způsob vymezení kontrolovaného pásma,
2. b) rozsah omezení vstupu do kontrolovaného pásma,
3. c) podmínky výkonu práce v kontrolovaném pásmu,
4. d) způsob zajištění radiační ochrany v kontrolovaném pásmu,
5. e) požadavky na dokumentaci provozu kontrolovaného pásma.

§ 74

Sledované pásmo

(1) Na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, kde lze předpokládat, že by efektivní dávka mohla být vyšší než 1 mSv ročně nebo by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než jedna desetina limitu ozáření pro radiačního pracovníka pro oční čočku, kůži a končetiny, je držitel povolení nebo registrant povinen vymezit sledované pásmo, dokumentovat jeho provoz a zajistit radiační ochranu fyzické osoby do něj vstupující.

(2) Sledované pásmo se nevymezuje, pokud by jeho rozsah nepřesáhl vymezení kontrolovaného pásma.

(3) Držitel povolení nebo registrant vymezující sledované pásmo je povinen neprodleně oznamovat Úřadu

1. a) vymezení sledovaného pásma,
2. b) změnu vymezení sledovaného pásma a
3. c) zrušení sledovaného pásma.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah a způsob vymezení sledovaného pásma,
2. b) způsob zajištění radiační ochrany ve sledovaném pásmu,
3. c) požadavky na dokumentaci provozu sledovaného pásma.

§ 75

Bezpečný provoz pracoviště

(1) Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace, registrant nebo ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření

1. a) je povinen zajistit, aby pracoviště, kde má být vykonávána radiační činnost, bylo navrženo, postaveno a uvedeno do provozu způsobem, který umožní bezpečné nakládání se zdrojem ionizujícího záření při provozu a zajistí dostatečnou radiační ochranu fyzických osob na pracovišti a fyzických osob pobývajících v jeho okolí,
2. b) je povinen dodržovat podmínky bezpečného provozu pracoviště se zdrojem ionizujícího záření a
3. c) smí ukončit provoz pracoviště I. kategorie nebo pracoviště II. kategorie až po odstranění všech zdrojů ionizujícího záření nebo po jejich zajištění proti neoprávněnému použití a po očistě pracoviště od radioaktivní látky; po očistě pracoviště nesmí být na pracovišti překročena uvolňovací úroveň.

(2) Držitel povolení k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie je povinen

1. a) informovat Úřad, rozhodne-li se ukončit provoz pracoviště, a před ukončením provozu podat žádost o povolení jednotlivých etap vyřazování z provozu provozovaného pracoviště,
2. b) vytvářet rezervu na vyřazování z provozu provozovaného pracoviště obdobně podle § 51 odst. 2 až 4 a odstavce 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou a
3. c) provést vyřazování z provozu provozovaného pracoviště.

(3) Povinnost vytvářet rezervu na vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a na státní podnik, u kterého zakladatel vyhlásil útlum.

(4) Držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je povinen zpracovat návrh čerpání peněžních prostředků rezervy na vyřazování z provozu v souladu se schváleným plánem vyřazování z provozu a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) podmínky bezpečného provozu pracoviště se zdrojem ionizujícího záření s ohledem na typ zdroje ionizujícího záření,
2. b) rozsah a způsob vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,
3. c) rozsah a způsob ukončení vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,
4. d) způsob stanovení rezervy na vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie.

§ 76

Uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost

(1) Radioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, bez povolení Úřadu, nejsou-li překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Výjimka podle odstavce 1 neplatí pro

1. a) pracoviště s jaderným zařízením,
2. b) pracoviště, kde je prováděna činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
3. c) pracoviště, kde je zpracováváno kamenivo z odvalů pocházejících z činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu.

(3) Radioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště bez povolení Úřadu též v případě, že efektivní dávka každého jednotlivce z obyvatelstva způsobená v kalendářním roce uvolněním radioaktivní látky je menší než 0,01 mSv.

(4) Výjimka podle odstavce 3 neplatí pro vypouštění radioaktivní látky z pracoviště s jaderným zařízením do ovzduší nebo do vodoteče.

(5) Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště podle odstavce 3, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem

1. a) druh uvolňované radioaktivní látky,
2. b) aktivitu radionuklidů v uvolňované radioaktivní látce,
3. c) místo, čas a způsob uvolňování a
4. d) zhodnocení ozáření jednotlivce z obyvatelstva prokazující splnění podmínky uvolňování podle odstavce 3.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty uvolňovacích úrovní pro pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, a podmínky, za nichž se považují za překročené.

§ 77

Přechodné pracoviště

(1) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření je oprávněn vykonávat činnost na předem nespecifikovaném přechodném pracovišti určeném pro používání zdroje ionizujícího záření (dále jen „přechodné pracoviště“) po dobu nejdéle 30 dnů, zajistí-li radiační ochranu obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště. Výkon činnosti na přechodném pracovišti je držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření povinen předem oznámit Úřadu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah a způsob vymezení kontrolovaného pásma na přechodném pracovišti,
2. b) způsob zajištění radiační ochrany obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště,
3. c) rozsah, způsob a lhůtu oznamování výkonu činnosti na přechodném pracovišti Úřadu.

§ 78

Radiační pracovníci

(1) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací a registrant jsou povinni

1. a) zařadit radiačního pracovníka do kategorie A nebo B,
2. b) vést seznam svých radiačních pracovníků,
3. c) v případě změny pracovních podmínek, která by mohla vést ke změně ozáření radiačního pracovníka, ověřit správnost zařazení radiačního pracovníka do kategorie A nebo B,
4. d) zajistit osobní monitorování radiačního pracovníka a monitorování pracoviště v závislosti na rozsahu a způsobu vykonávané činnosti,
5. e) stanovit monitorovací úrovně a postupy při jejich překročení v souladu s obecnými postupy při jejich překročení stanovenými prováděcím právním předpisem,
6. f) vybavit radiačního pracovníka kategorie A osobními dozimetry v případě vystavení zevnímu ozáření a zajistit jejich vyhodnocování,
7. g) zajistit žákům a studentům stejnou úroveň radiační ochrany jako ostatním radiačním pracovníkům a
8. h) poskytnout radiačnímu pracovníkovi výsledky jeho osobního monitorování.

(2) Radiačním pracovníkem může být pouze pracovník starší 18 let, s výjimkou žáků a studentů ve věku od 16 do 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření. Žáci a studenti ve věku od 16 do 18 let mohou být zařazeni pouze do kategorie B. Žáci a studenti starší 18 let mohou být zařazeni do kategorie A nebo B podle vykonávané činnosti.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) požadavky na osobní monitorování radiačního pracovníka,
2. b) požadavky na monitorování pracoviště,
3. c) druhy monitorovacích úrovní pro hodnocení výsledků monitorování a obecné postupy při jejich překročení,
4. d) postupy hodnocení veličin měřených v rámci monitorování,
5. e) pravidla vybavení radiačního pracovníka kategorie A osobními dozimetry, nakládání s nimi a jejich vyhodnocování, včetně délky období pro jejich vyhodnocování,
6. f) způsob poskytování výsledků osobního monitorování radiačnímu pracovníkovi.

§ 79

Externí pracovníci

(1) Externí pracovník kategorie A, který vykonává radiační činnost v kontrolovaném pásmu, musí být vybaven osobním radiačním průkazem.

(2) Zajistit v plném rozsahu radiační ochranu externího pracovníka včetně jeho vybavení osobním radiačním průkazem, je-li požadován tímto zákonem, je povinen

1. a) zaměstnavatel externího pracovníka, který je držitelem povolení,
2. b) externí pracovník sám, je-li držitelem povolení a vykonává-li práci ve sledovaném nebo v kontrolovaném pásmu jiného držitele povolení osobně, nebo
3. c) provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává práci, pokud zaměstnavatel externího pracovníka nebo externí pracovník sám není držitelem povolení.

(3) Nemá-li provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává práci, údaje potřebné k zajištění radiační ochrany externího pracovníka, zaměstnavatel externího pracovníka je povinen mu tyto údaje poskytnout. Zaměstnavatel externího pracovníka a provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává práci, musí sjednat rozsah údajů, které je zaměstnavatel povinen poskytnout provozovateli.

(4) Provozovatel kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník kategorie A vykonává práci, je povinen

1. a) ověřit, že je externí pracovník správně kategorizován jako radiační pracovník kategorie A,
2. b) zajistit externímu pracovníkovi při výkonu práce v kontrolovaném pásmu úroveň radiační ochrany jakoby byl jeho zaměstnancem,
3. c) před započetím práce externího pracovníka v kontrolovaném pásmu ověřit, zda je zdravotně způsobilý pro práci, kterou bude v kontrolovaném pásmu vykonávat,
4. d) zajistit vyhodnocení osobní dávky obdržené externím pracovníkem v kontrolovaném pásmu v souladu s programem monitorování,
5. e) zaznamenat obdrženou dávku do osobního radiačního průkazu externího pracovníka nebo informaci o ní neprodleně po vyhodnocení předat osobě mající povinnost v tomto případě zajistit radiační ochranu externího pracovníka podle odstavce 2, která je povinna ji do jeho osobního radiačního průkazu zaznamenat, a
6. f) poučit externího pracovníka o specifických podmínkách práce v daném kontrolovaném pásmu.

(5) Provozovatel sledovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává práci, je povinen

1. a) zajistit externímu pracovníkovi při výkonu práce ve sledovaném pásmu úroveň radiační ochrany jakoby byl jeho zaměstnancem a
2. b) poskytnout externímu pracovníkovi pracovní pokyny odpovídající riziku souvisejícímu s činnostmi, které bude externí pracovník ve sledovaném pásmu vykonávat.

(6) Osoba mající povinnost zajistit radiační ochranu externího pracovníka podle odstavce 2 je povinna

1. a) kontrolovat osobní radiační průkaz a pravidelně aktualizovat údaje v něm uvedené, pokud je jím externí pracovník vybaven,
2. b) průběžně sledovat celkovou osobní dávku externího pracovníka a porovnávat ji se stanovenými limity pro radiační pracovníky,
3. c) zajistit odbornou přípravu a informování externího pracovníka,
4. d) zajistit externímu pracovníkovi pracovnělékařské služby podle § 80,
5. e) ve spolupráci s provozovatelem kontrolovaného pásma stanovit dávkové optimalizační meze pro externího pracovníka pro dané období, pokud sama není tímto provozovatelem kontrolovaného pásma,
6. f) neprodleně poté, co žena, která je externím pracovníkem, oznámí těhotenství, upravit podmínky její práce k omezení ozáření plodu tak, aby součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření plodu po zbývající dobu těhotenství nepřekročil 1 mSv, a
7. g) neprodleně poté, co žena, která je externím pracovníkem, oznámí, že kojí dítě, upravit podmínky její práce k omezení ozáření kojence příjmem radionuklidu z kontaminovaného mateřského mléka a přeřadit ji z práce v kontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem.

(7) Externí pracovník, který je vybaven osobním radiačním průkazem, je povinen dbát, aby osobní radiační průkaz nebyl poškozen, ztracen nebo odcizen.

(8) Externí pracovník je povinen oznámit osobě mající povinnost zajistit radiační ochranu externího pracovníka podle odstavce 2 písm. a) a c) každou skutečnost, která by mohla snížit úroveň zajištění jeho radiační ochrany, včetně toho, že je vybaven více než jedním osobním radiačním průkazem nebo obdobným zahraničním dokladem. Osoba mající povinnost zajistit radiační ochranu externího pracovníka podle odstavce 2 oznámí v takovém případě tuto skutečnost neprodleně Úřadu.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) pravidla vydávání osobního radiačního průkazu, lhůty pro podání žádosti a dobu platnosti osobního radiačního průkazu,
2. b) pravidla nakládání s osobním radiačním průkazem,
3. c) vzor osobního radiačního průkazu včetně identifikačních údajů externího pracovníka,
4. d) rozsah a způsob aktualizace údajů v osobním radiačním průkazu.

§ 80

Pracovnělékařské služby poskytované radiačním pracovníkům

(1) Zaměstnavatel radiačního pracovníka postupuje při zajišťování pracovnělékařských služeb, pokud dále není stanoveno jinak, podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby.

(2) Radiační pracovník, který nevykonává práci v mezích základního pracovněprávního vztahu, je povinen zajistit pracovnělékařské služby pro svou osobu u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Při zajišťování pracovnělékařských služeb radiačnímu pracovníkovi, který nevykonává práci v rámci pracovněprávního vztahu, se postupuje, pokud dále není stanoveno jinak, obdobně podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby.

(3) Zaměstnavatel uvedený v odstavci 1 nebo radiační pracovník uvedený v odstavci 2 musí zajistit poskytovateli pracovnělékařských služeb přístup ke všem informacím nutným k ověření zdravotního stavu radiačního pracovníka z hlediska jeho schopnosti plnit svěřené úkoly, včetně údajů o pracovním prostředí, a k výsledkům osobního monitorování.

(4) Pracovnělékařské služby poskytované radiačním pracovníkům musí zahrnovat

1. a) lékařskou prohlídku před zařazením radiačního pracovníka do kategorie A,
2. b) periodickou lékařskou prohlídku nejméně jednou ročně, jde-li o radiačního pracovníka kategorie A,
3. c) lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce, pokud vlivy pracovních rizik působí i po skončení rizikové práce a poskytovatel pracovnělékařských služeb tak stanoví v rámci výstupní lékařské prohlídky,
4. d) mimořádnou lékařskou prohlídku, pokud byl překročen některý z limitů pro radiační pracovníky nebo došlo ke změně zdravotního stavu radiačního pracovníka; poskytovatel pracovnělékařské služby je oprávněn stanovit podmínky pro další práci se zdrojem ionizujícího záření lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti a
5. e) výstupní lékařskou prohlídku, jde-li o radiačního pracovníka kategorie A.

§ 81

Výpusti

(1) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci plánované expoziční situace, je povinen zajistit radiační ochranu obyvatel před ozářením v důsledku nakládání se zdrojem ionizujícího záření na pracovišti nebo vypouštění radioaktivní látky do okolí pracoviště.

(2) Držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie, držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie, držitel povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště III. kategorie, který uvolňuje radioaktivní látku formou výpusti, a držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie, který uvolňuje radioaktivní látku formou výpusti, je povinen

1. a) zajistit monitorování výpustí a okolí pracoviště,
2. b) stanovit monitorovací úrovně a postupy při jejich překročení v souladu s obecnými postupy při jejich překročení stanovenými prováděcím právním předpisem,
3. c) zajistit monitorování všech potenciálních cest úniku, existuje-li možnost úniku radioaktivní látky z pracoviště, a
4. d) hodnotit ozáření reprezentativní osoby, výsledky hodnocení ozáření reprezentativní osoby předávat Úřadu a na žádost je poskytnout dotčeným osobám.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah a způsob monitorování výpustí a okolí pracoviště podle odstavce 2 písm. a),
2. b) druhy monitorovacích úrovní pro hodnocení výsledků monitorování výpustí a okolí pracoviště podle odstavce 2 písm. a), pravidla pro jejich stanovení a obecné postupy pro jejich překročení,
3. c) postupy hodnocení veličin měřených v rámci monitorování výpustí a okolí pracoviště podle odstavce 2 písm. a),
4. d) pravidla pro stanovení reprezentativní osoby a hodnocení jejího ozáření.

§ 82

Optimalizace radiační ochrany obyvatel

(1) Každý, kdo vykonává radiační činnost, je povinen zajistit, aby v důsledku této činnosti, a to i v případě nahromadění radioaktivní látky uvolňované z pracoviště, byla při optimalizaci radiační ochrany použita dávková optimalizační mez pro reprezentativní osobu 0,25 mSv za rok a v případě energetického jaderného zařízení současně 0,2 mSv pro výpusti do ovzduší a 0,05 mSv pro výpusti do povrchových vod.

(2) Dávkovou optimalizační mez pro uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření stanoví Úřad v podmínkách povolení podle § 9 odst. 1 písm. e).

(3) Úřad může za účelem stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby rozhodnutím uložit žadateli o povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, aby zajistil provedení optimalizační studie.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví obsah optimalizační studie pro stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby.

§ 83

Nelékařské ozáření

(1) Nelékařské ozáření musí být předem odůvodněno též s ohledem na zvláštní povahu účelu tohoto ozáření, jímž není diagnostický nebo léčebný přínos.

(2) Nelékařské ozáření lékařským radiologickým vybavením lze provádět, pokud

1. a) je prováděno poskytovatelem zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, oprávněným podle jiného právního předpisu,
2. b) je prováděno podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality fyzické osoby, která je ozařována, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti,
3. c) jsou použity přiměřené techniky, z nichž jsou přednostně použity techniky spojené s nízkou dávkou fyzické osobě, která ozáření podstupuje,
4. d) je vzat v úvahu zvláštní účel tohoto ozáření,
5. e) jsou vzaty v úvahu vlastnosti a zdravotní stav fyzické osoby, která je ozařována, a
6. f) je prováděno v souladu s požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů na lékařské ozáření, které jsou splnitelné vzhledem ke zvláštní povaze nelékařského ozáření a jeho odůvodnění.

(3) Držitel povolení nebo registrant, který provádí nelékařské ozáření, je povinen vést o něm záznamy.

(4) Držitel povolení nebo registrant, který provádí nelékařské ozáření jiným zdrojem ionizujícího záření, je povinen dodržovat dávkové optimalizační meze.

(5) Fyzická osoba vystavená nelékařskému ozáření musí být informována o riziku ozáření a o možnostech použití metody bez ionizujícího záření, kterou je možno dosáhnout stejného účelu.

(6) Fyzická osoba vystavená nelékařskému ozáření může podstoupit ozáření jen se svým souhlasem, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví obsah záznamů podle odstavce 3.

§ 84

Optimalizace lékařského ozáření

(1) Pro posouzení optimalizace lékařského ozáření při zdravotních výkonech v radiodiagnostice a intervenční radiologii a při diagnostických zdravotních výkonech v nukleární medicíně musí být používány diagnostické referenční úrovně.

(2) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni stanovit místní diagnostickou referenční úroveň pro každý zdravotní výkon v radiodiagnostice a intervenční radiologii běžně prováděný na jejich pracovišti a pro diagnostický zdravotní výkon v nukleární medicíně běžně prováděný na jejich pracovišti.

(3) Místní diagnostická referenční úroveň může být vyšší než národní diagnostická referenční úroveň pouze v odůvodněném případě.

(4) Soustavné odchylování od místní diagnostické referenční úrovně v běžné klinické praxi musí držitel povolení nebo registrant prošetřit, výsledek prošetření zaznamenat a bez zbytečného prodlení přijmout opatření k optimalizaci radiační ochrany.

(5) Pokud dojde k významnému překročení místní diagnostické referenční úrovně, musí držitel povolení nebo registrant toto překročení prošetřit, zejména zvážit, zda nedošlo k radiologické události, a výsledek prošetření zaznamenat.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) národní diagnostické referenční úrovně,
2. b) obsah záznamů podle odstavců 4 a 5.

§ 85

Sledování dávek z lékařského ozáření

(1) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni zaznamenávat veličiny a parametry umožňující stanovení dávky u každého pacienta pro konkrétní zvolené vyšetření nebo léčbu a předávat je na vyžádání Úřadu.

(2) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni při provádění lékařského ozáření dětí, lékařského ozáření, které je spojeno s vysokými dávkami pacientům při radioterapii, intervenční radiologii, výpočetní tomografii a nukleární medicíně, a v rámci vyhledávacího vyšetření věnovat zvýšenou pozornost hodnocení ozáření pacientů a volbě postupů určených pro lékařské ozáření.

(3) Zdravotní pojišťovna je povinna poskytnout Úřadu na vyžádání údaje o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny. Údaje podle věty prvé se použijí pro stanovení distribuce dávek u obyvatelstva z lékařského ozáření.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu a způsob předávání údajů o zdravotních službách zdravotní pojišťovnou.

§ 86

Vybavení pracoviště a domácí péče

(1) Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni vybavit pracoviště, na kterém se provádí lékařské ozáření, přístroji a pomůckami k zajištění radiační ochrany pacienta a fyzické osoby, která mu poskytuje pomoc.

(2) Pacient po léčebné nebo diagnostické aplikaci radionuklidu může být propuštěn do domácí péče pouze za předpokladu, že

1. a) nebudou překročeny hodnoty stanovené v § 64 odst. 1,
2. b) je poučen o rizicích a bezpečném způsobu chování a
3. c) je vybaven písemnými pokyny k bezpečnému způsobu chování, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) požadavky na zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření a vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii,
2. b) způsob provádění léčebné nebo diagnostické aplikace radionuklidu,
3. c) podmínky propouštění pacienta po léčbě nebo vyšetření radionuklidem,
4. d) případy, kdy je vyžadováno vybavení pacienta písemnými pokyny k bezpečnému způsobu chování po léčebné nebo diagnostické aplikaci radionuklidu.

§ 87

Radiologické události

(1) Držitel povolení nebo registrant musí provádět lékařské ozáření tak, aby byla minimalizována pravděpodobnost vzniku radiologické události. V případě radioterapeutické činnosti musí držitel povolení nebo registrant provádět analýzu rizika vzniku radiologické události.

(2) Dojde-li k radiologické události, jsou držitel povolení nebo registrant povinni postupovat s ohledem na její závažnost tak, aby byl její následek co nejmírnější.

(3) Držitel povolení nebo registrant musí zajistit prošetření radiologické události a případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny, a přijmout opatření k předcházení jejich vzniku. Postup držitele povolení nebo registranta musí odpovídat riziku spojenému s radiologickou událostí. Držitel povolení nebo registrant musí vést a uchovávat záznamy z prošetření a záznamy o přijatých opatřeních.

(4) O závažné radiologické události musí držitel povolení nebo registrant informovat Úřad, indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka a pacienta nebo jeho zákonného zástupce.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) klasifikaci radiologických událostí podle jejich závažnosti,
2. b) postupy pro případ výskytu radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny,
3. c) obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření a záznamů o přijatých opatřeních podle odstavce 3,
4. d) rozsah informování o závažné radiologické události a lhůty k jeho provedení.

§ 88

Činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu

(1) Produkt hornické činnosti uložený na odvalu nebo v odkališti jako těžební odpad¹²) obsahující přírodní radionuklid není radioaktivním odpadem.

(2) Pokud je součástí těžebního odpadu po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu radioaktivní látka, postupuje se při nakládání s ním podle tohoto zákona, co se týče jeho radioaktivní vlastnosti.

(3) Práce vykonávaná hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu musí být vykonávána za stejných podmínek jako činnost související se získáváním radioaktivního nerostu.

(4) Osoba, která má v držbě odval, odkaliště nebo jiný zbytek po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, musí zajistit monitorování těchto zbytků podle § 149 a v případě překročení uvolňovacích úrovní zajistit nápravu.

(5) Vlastník pozemku, na němž se provádí monitorování nebo zajištění nápravy podle odstavce 4, je povinen strpět úkony spojené s jejich provedením.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na zajištění radiační ochrany při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu.

§ 89

Vysokoaktivní zdroj

(1) Držitel povolení k výrobě nebo dovozu vysokoaktivního zdroje a osoba, která má v držbě vysokoaktivní zdroj, jsou povinni zajistit identifikaci a označení vysokoaktivního zdroje a jeho příslušenství, zejména obalu, přepravního obalu a zařízení, v němž je vysokoaktivní zdroj instalován.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob identifikace a označování vysokoaktivního zdroje a jeho příslušenství.

§ 90

Zvláštní povinnosti při nakládání s radionuklidovým zdrojem

(1) Držitel povolení, který má v držbě radionuklidový zdroj, pro který již nemá další využití, je povinen jej předat neprodleně jeho dodavateli, uznanému skladu, držiteli povolení k nakládání s radioaktivním odpadem nebo jinému oprávněnému uživateli.

(2) Držitel povolení k nakládání s radionuklidovým zdrojem je povinen trvale zajistit peněžní prostředky k bezpečnému ukončení tohoto nakládání.

(3) Držitel povolení, který má v držbě jednoduchý nebo významný radionuklidový zdroj, jehož využití nepředpokládá po dobu delší než 12 měsíců, je povinen jej předat na své náklady ke skladování do uznaného skladu.

(4) Držitel povolení k nakládání s radionuklidovým zdrojem, na kterého bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, je povinen neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku předat na své náklady radionuklidový zdroj, pro nějž nemá využití, ke skladování do uznaného skladu. Náklady na skladování radionuklidového zdroje a na jeho konečné zneškodnění jsou součástí nákladů správy majetkové podstaty.

§ 91

Opuštěný zdroj

(1) Provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu je povinen přijmout opatření k vyhledávání opuštěného zdroje a pracovníka, který může být vystaven ionizujícímu záření z opuštěného zdroje,

1. a) informovat o účincích ionizujícího záření na lidský organismus,
2. b) poučit o tom, jak opuštěný zdroj vizuálně rozpoznat,
3. c) poučit o opatřeních při nálezu opuštěného zdroje nebo vzniku podezření na jeho přítomnost a
4. d) pravidelně školit o skutečnostech podle písmen a) až c).

(2) Je-li nalezen opuštěný zdroj

1. a) v zařízení určeném k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, jeho provozovatel
   1. 1. musí zajistit radiační ochranu fyzických osob, které by mohly přijít se zdrojem ionizujícího záření do styku, a zabezpečit zdroj ionizujícího záření před přístupem nepovolaných fyzických osob a
   2. 2. se stává vlastníkem zdroje ionizujícího záření, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo

1. b) mimo zařízení určené k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu,
   1. 1. je Správa povinna převzít zdroj ionizujícího záření a vlastníkem zdroje ionizujícího záření se stává Česká republika, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo
   2. 2. Úřad rozhodne o vrácení zdroje ionizujícího záření původnímu vlastníkovi, jsou-li zajištěny podmínky pro další bezpečné nakládání s ním, nebo rozhodne o prohlášení zdroje ionizujícího záření za radioaktivní odpad.

(3) Náklady spojené s vyhledáním, bezpečným předáním, skladováním, přípravou na další využití nebo zneškodněním opuštěného zdroje nese původní vlastník, je-li znám, jinak je nese Česká republika nebo provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, stane-li se vlastníkem zdroje ionizujícího záření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2.

§ 92

Dovoz a vývoz radionuklidového zdroje

(1) Držitel povolení k dovozu radionuklidového zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení je povinen

1. a) informovat o chystaném dovozu Úřad 30 dní předem; součástí informace musí být
   1. 1. údaje o druhu radionuklidu a aktivitě dováženého radionuklidového zdroje,
   2. 2. identifikační údaje dodavatele radionuklidového zdroje,
   3. 3. údaje o způsobu přepravy a
   4. 4. předpokládané datum dovozu,

1. b) sdělit Úřadu nejméně 3 dny před uskutečněním dovozu jeho skutečné datum a jednoznačnou identifikaci dováženého radionuklidového zdroje.

(2) Držitel povolení k vývozu radionuklidového zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení je povinen

1. a) vyvézt radionuklidový zdroj jen do státu, který je schopen trvalého bezpečného nakládání s radionuklidovým zdrojem,
2. b) informovat o chystaném vývozu Úřad 30 dní předem; součástí informace musí být
   1. 1. předpokládané datum vývozu,
   2. 2. identifikační údaje příjemce v cílové zemi, včetně adresy sídla nebo místa pobytu příjemce a údajů o existenci a platnosti oprávnění příjemce k nakládání s radionuklidovým zdrojem,
   3. 3. druh radionuklidu a aktivita vyváženého radionuklidového zdroje a
   4. 4. počet a celková aktivita vyvážených radionuklidových zdrojů,

1. c) sdělit Úřadu nejméně 7 kalendářních dnů před uskutečněním vývozu jeho skutečné datum a jednoznačnou identifikaci vyváženého radionuklidového zdroje.

(3) Vývoz radionuklidového zdroje 1. kategorie zabezpečení je zakázán v případě, že nelze prokázat, že příjemce nebo přejímající stát je schopen zajistit bezpečné nakládání s tímto zdrojem.