Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Čl. V

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 2 odstavec 4 zní:

   „(4) Úkol odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista, a zjišťovat pachatele plní postupem podle trestního řádu útvar ministerstva pro inspekční činnost (dále jen „útvar inspekce“), přímo řízený ministrem vnitra (dále jen „ministr“).“.

1. 2. V § 3 odstavec 3 zní:

   „(3) V policii působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie a vyšetřování, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké a pohraniční policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba.“.

1. 3. V § 3 odstavec 5 zní:

   „(5) V čele Policejního prezídia České republiky stojí policejní prezident, který je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných ministrem k plnění úkolů ministerstva nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace.“.

1. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:

   㤠3a

   Odkaz 㤠3a

   (1) Vyšetřování koná služba kriminální policie a vyšetřování v útvarech s územně vymezenou působností; ministr může pověřit vyšetřováním i jiné útvary policie a stanovit jejich působnost.

   (2) Součástí služby kriminální policie a vyšetřování je též Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je útvarem s působností na celém území České republiky.

   (3) Při provádění úkonů trestního řízení je policista vázán pokyny státního zástupce. Pokyny v trestním řízení dává státní zástupce podle povahy věci příslušnému útvaru nebo přímo policistovi. V ostatních věcech týkajících se výkonu služby v policii je policista vázán pokyny nadřízených.“.

1. 5. Hlava druhá (§ 4 a 5) se zrušuje.
2. 6. V § 12 odst. 1 větě první se slova „trestného činu nebo přestupku a jejich“ nahrazují slovy „přestupku a jeho“ a poslední věta se zrušuje.
3. 7. V § 13 odst. 2 písmeno a) zní:
   1. „a) přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku,“.

1. 8. V § 13 se odstavec 6 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 7, 8 a 9 se označují jako odstavce 6, 7 a 8.

1. 9. V § 14 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
   1. „d) byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci,
   2. e) je mladší patnácti let a byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci.“.

1. 10. V § 14 odst. 4 se na konci druhé věty tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova: „jedná-li se o osobu mladší patnácti let, vždy též bez odkladu vyrozumí orgán sociálně-právní ochrany mládeže.“.
2. 11. Za § 23 se vkládají nové § 23a až 23f, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 9a) znějí:

   㤠23a

   Odkaz 㤠23a

   Oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků

   1. Policista je při předcházení trestným činům a v souvislosti s řízením o trestných činech oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou
      1. a) krycí doklady,
      2. b) konspirativní prostředky,
      3. c) zabezpečovací technika,
      4. d) zvláštní finanční prostředky,
      5. e) využití informátora.

   § 23b

   Odkaz § 23b

   Krycí doklady

   (1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby anebo k jiným podobným účelům.

   (2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.

   (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je policista oprávněn v nezbytné míře zajistit vložení a vyjmutí potřebných údajů do informačních systémů vedených podle zvláštních zákonů. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a ani se nevedou odděleně od ostatních osobních údajů, pokud policista nestanoví jinak. Správní úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny provést úkony požadované policií a vydat krycí doklady.

   (4) Krycí doklad opatřuje policie se souhlasem ministra. Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.

   § 23c

   Odkaz § 23c

   Konspirativní prostředky

   Konspirativním prostředkem se rozumí věc, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti policie.

   § 23d

   Odkaz § 23d

   Zabezpečovací technika

   Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení života a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku.

   § 23e

   Odkaz § 23e

   Zvláštní finanční prostředky

   (1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s používáním operativně pátracích prostředků^9a) a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

   (2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

   (3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.

   § 23f

   Odkaz § 23f

   Informátor

   (1) Informátorem se rozumí fyzická osoba poskytující policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií.

   (2) Informátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu.

   ^9a) § 158b trestního řádu.“.

1. 12. Oddíl čtvrtý hlavy třetí (§ 33 až 37) včetně nadpisu se zrušuje.
2. 13. V § 47a odst. 6 věta první zní: „Policie předává nebo zveřejňuje informace, které nejsou osobními údaji, neohrozí-li to plnění úkolů policie.“.
3. 14. V § 48a se stávající text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

   „(2) Policie je oprávněna použít na žádost zahraničního bezpečnostního sboru operativně pátrací prostředky, je-li to třeba k objasnění skutku, který by v České republice byl úmyslným trestným činem.“.

1. 15. V § 48b odstavec 2 zní:

   „(2) Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru

   1. a) jako agenta,
   2. b) k provedení předstíraného převodu,
   3. c) ke sledování osob a věcí,
   4. d) k použití zabezpečovací techniky,
   5. e) k provedení služebního zákroku proti teroristům.“.

1. 16. § 53 zní:

   㤠53

   Odkaz 㤠53

   Na základě dožádání k tomu oprávněného státního orgánu provádí policie za podmínek stanovených zvláštním zákonem technické zabezpečení při používání zpravodajské techniky.“.

1. 17. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní:

   㤠53a

   Odkaz 㤠53a

   (1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona^19a) vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou.

   (2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.

   (3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.

   ^19a) § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.“.

Čl. VI

Přechodné ustanovení k části třetí

Policisté zařazení ve službě kriminální policie a v úřadech vyšetřování se dnem účinnosti tohoto zákona zařazují do služby kriminální policie a vyšetřování.

Čl. VII

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „§ 37a až 37f“ nahrazují slovy „§ 37a až 37c“.
2. 2. V hlavě třetí díl třetí včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6b), 6c), 6d) a 6e) zní:

   „DÍL TŘETÍ OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ OPERATIVNÍCH PROSTŘEDKŮ „DÍL TŘETÍ

   § 37a

   Odkaz § 37a

   (1) Pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv^6b) je služba pátrání oprávněna používat operativní prostředky při provádění dohledu nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany.

   (2) Operativní prostředky mohou být použity jen tehdy, jestliže by porušení celních předpisů v případě, že by k němu došlo v tuzemsku, bylo posuzováno podle trestního zákona^6c) jako úmyslný trestný čin.

   § 37b

   Odkaz § 37b

   (1) Operativními prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob a zboží, využívání osob jednajících ve prospěch celní správy, používání krycích dokladů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky.

   (2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas anebo doklad žijící nebo zemřelé osoby.

   (3) Krycí doklad vydává Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ministra.

   § 37c

   Odkaz § 37c

   (1) Prováděním dohledu podle § 37a nejsou dotčena práva a povinnosti celních orgánů vyplývající z předpisů o trestním řízení.^6d)

   (2) Používáním operativních prostředků nesmí být sledován jiný účel, než který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě;^6b) práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.

   (3) Celní orgány jsou povinny zabezpečit ochranu operativních prostředků, jakož i informací získaných při provádění dohledu podle § 37a před vyzrazením a zneužitím.

   § 37d

   Odkaz § 37d

   (1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona^6e) a kontrolu použití sledování osob a zboží vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou.

   (2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.

   (3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.

   ^6b) Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách, uveřejněná pod č. 228/1998 Sb., Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod č. 7/1995 Sb.

   ^6c) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

   ^6d) § 158 až 158f zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

   ^6e) § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.“.

Čl. IX

Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, se mění takto:

1. 1. V § 1 odst. 2 se slovo „dále“ nahrazuje slovy „a není-li dále stanoveno jinak“ a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovy „dále na zařízení“.
2. 2. V § 1 odst. 3 se slova „na vyšetřovatele Policie České republiky“ nahrazují slovy „na orgány činné v trestním řízení“.

Čl. X

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:

1. 1. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:

   㤠47a

   Odkaz 㤠47a

   Přestupky křivého vysvětlení

   (1) Přestupku se dopustí ten, kdo jako osoba podávající vysvětlení o trestném činu spáchaném jiným před orgánem činným v trestním řízení úmyslně

   1. a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo
   2. b) takovou okolnost zamlčí.

   (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.“.

1. 2. V § 50 odst. 1 písm. a) se slova „, pokud škoda nedosahuje částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem,^3c)“ včetně poznámky pod čarou č. 3c) zrušují.
2. 3. V § 50 odst. 2 se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „15 000 Kč“.

Čl. XI

Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, se mění takto:

1. 1. § 7 zní:

   㤠7

   Odkaz 㤠7

   (1) Pomoc se na žádost obětí poskytne

   1. a) v paušální částce 25 000 Kč, nebo
   2. b) ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením,³) a u oběti uvedené v § 2 odst. 2 prokázané náklady spojené s pohřbem a náklady na výživu,⁴)
   3. snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela.

   (2) Jestliže o náhradě škody bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém o škodě již bylo rozhodnuto.

   (3) Při určení výše peněžité pomoci podle odstavce 1 písm. b) se přihlédne i k výdělku nebo výživnému, které oběti ujdou v budoucnosti. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta pomoc podle odstavce 1, že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost podanou ve lhůtě stanovené tímto zákonem pomoc opětovně. Přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným.

   (4) Pomoc poskytnutá podle odstavců 1 a 3 nesmí ve svém součtu přesáhnout 150 000 Kč.“.

   Poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje.

1. 2. V § 8 se za slova „škody na pachateli“ doplňují slova „nebo na jiné osobě, která je povinna škodu uhradit“.
2. 3. V § 9 odst. 2 se za slovo „dne“ vkládá čárka a slova „spáchání trestného činu“ se nahrazují slovy „kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem“.

Čl. XII

V čl. IV zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, se bod 2 zrušuje.

Čl. XIII

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního soudu, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního soudu.

Čl. XIV