účinné od 1. 1. 1950266.
účinné od 1. 1. 1950Zákon
účinné od 1. 1. 1950ze dne 7. prosince 1949
účinné od 1. 1. 1950o zatímních změnách v některých občanských věcech právních.
účinné od 1. 1. 1950Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
účinné od 1. 1. 1950(1) Zletilosti se dosahuje dovršením osmnáctého roku věku.
účinné od 1. 1. 1950(2) Nezletilec se stane zletilým také uzavřením manželství; zletilosti nepozbývá ani zánikem manželství, ani bude-li manželství prohlášeno za neplatné.
účinné od 1. 1. 1950(1) Osobě, která je nezletilá anebo stižena duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutá, povoluje uzavření manželství soud po slyšení rodičů nebo jiných zákonných zástupců.
účinné od 1. 1. 1950(2) Osobám v přímém pokolení sešvagřeným povoluje uzavření manželství okresní národní výbor. Okresní národní výbor povoluje také, aby prohlášení snoubence, že vstupuje v manželství, učinil jeho zmocněnec.
účinné od 1. 1. 1950(3) Místní národní výbor pověřený vést matriky pro obvod, v němž má jeden ze snoubenců bydliště, může povolit uzavření manželství před jiným místním národním výborem pověřeným vést matriky.
účinné od 1. 1. 1950Manželství osoby prohlášené za mrtvou zaniká tím dnem, kdy rozhodnutí o prohlášení za mrtvého nabude právní moci. Při počítání času rozhodného pro určení otcovství se však má za to, že manželství zaniklo dnem, který byl uveden v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého jako den úmrtí.
účinné od 1. 1. 1950Dítě je zákonným dědicem obou rodičů a oba rodiče mají zákonné dědické právo po dítěti.
účinné od 1. 1. 1950(1) Osvojenec a jeho potomci a osvojitel a jeho příbuzní dědí navzájem podle dědických skupin jako příbuzní. Osvojenec nedědí v původní rodině a původní rodina osvojeného nedědí po něm.
účinné od 1. 1. 1950(2) Zrušením osvojeneckého poměru vznikají znovu dědická práva v původní rodině osvojencově, stejně jako rodičovská moc osvojencových rodičů.
účinné od 1. 1. 1950(1) Je-li aspoň jeden ze snoubenců československým občanem, lze uzavřít manželství v cizině též před přednostou československého zastupitelského úřadu k tomu zmocněným. Přednosta úřadu může tímto úkolem pověřit některého úředníka svého úřadu.
účinné od 1. 1. 1950(2) Uzavírá-li se manželství podle předchozího odstavce, neplatí ustanovení § 1, odst. 2 zákona ze dne 7. prosince 1949, č. 265 Sb., o právu rodinném.
účinné od 1. 1. 1950(3) Cizinec, který zamýšlí v Československé republice uzavřít manželství, je povinen předložit vysvědčení příslušného úřadu svého domovského státu, že nejsou známy okolnosti, které by uzavření zamýšleného manželství vylučovaly. Povinnosti vysvědčení předložit může z důležitých důvodů cizince zprostit okresní národní výbor.
účinné od 1. 1. 1950(4) Nezletilému cizinci staršímu než šestnáct let, který zamýšlí uzavřít manželství v Československé republice a nemůže se prokázat povolením potřebným se zřetelem k jeho věku podle zákonů státu, jehož je příslušníkem, může povolit uzavření manželství československý soud. Pro toto řízení se nezletilému ustanoví opatrovník, nemá-li tu svého zákonného zástupce.
účinné od 1. 1. 1950(1) Ve sporném řízení rozhoduje soud o žalobách:
účinné od 1. 1. 1950(2) V ostatních věcech uvedených v zákoně o právu rodinném rozhoduje soud v řízení nesporném.
účinné od 1. 1. 1950(1) Kde předpisy o soudní příslušnosti mluví o rozluce manželství, je tím rozumět rozvod manželství podle zákona o právu rodinném.
účinné od 1. 1. 1950(2) Pro příslušnost k vyslovení neplatnosti manželství v řízení nesporném se užije přiměřeně předpisů o soudní příslušnosti pro spory o neplatnost manželství; vyslovuje-li se však neplatnost manželství z úřední povinnosti a manželé neměli společné bydliště v Československé republice, je příslušný obecný soud kteréhokoli manžela.
účinné od 1. 1. 1950(3) Výlučná příslušnost podle odstavců 1 a 2 nebrání tomu, aby rozhodnutí cizího soudu nebo úřadu o rozvodu, o neplatnosti manželství nebo o určení, zda mezi stranami je nebo není manželství (dále jen manželské věci), bylo uznáno, nebyl-li v době rozhodnutí některý z manželů československým občanem nebo neměl-li na území Československé republiky své bydliště (obvyklý pobyt).
účinné od 1. 1. 1950Spory o zjištění nebo o popření otcovství náležejí, není-li v Československé republice obecný soud žalovaného, podpůrně před obecný soud žalobce. Není-li v Československé republice takový soud, je příslušný podpůrně soud v Praze nebo Bratislavě.
účinné od 1. 1. 1950K výroku o osvojení a o jeho zrušení je příslušný obecný soud osvojence, a není-li takový soud v Československé republice, obecný soud osvojitele.
účinné od 1. 1. 1950(1) V manželských sporech platí obecné předpisy o řízení s těmito odchylkami:
účinné od 1. 1. 1950(2) V manželských sporech nelze uplatňovat jiné nároky než nároky na úhradu osobních potřeb manželů.
účinné od 1. 1. 1950(1) Účastníky řízení o neplatnost manželství jsou manželé, a jde-li o neplatnost, jež se vysloví z úřední povinnosti, též prokurátor.
účinné od 1. 1. 1950(2) Ustanovení § 11, odst. 1, písm. h) platí v tomto řízení obdobně.
účinné od 1. 1. 1950Až do vynesení rozsudku soudu druhé stolice může žalobce vzít žalobu zpět i bez svolení žalovaného. To platí obdobně o žádosti, aby bylo manželství prohlášeno za neplatné.
účinné od 1. 1. 1950(1) Obnova řízení, které skončilo rozhodnutím vyslovujícím rozvod nebo neplatnost manželství, je přípustna jen v otázce viny nebo dobré víry. Obnova řízení o žalobě, že manželství mezi stranami je nebo není, je přípustna jen tehdy, bylo-li soudem vysloveno, že manželství mezi stranami je.
účinné od 1. 1. 1950(2) Je-li podle ustanovení odstavce 1 vyloučena obnova řízení, není přípustna ani stížnost generálního prokurátora pro zachování zákona.
účinné od 1. 1. 1950(1) Nejde-li o dítě, jehož se týká domněnka § 42 zákona o právu rodinném, je soud povinen vyslechnout matku dítěte o tom, koho označuje za otce.
účinné od 1. 1. 1950(2) Nebylo-li již otcovství uznáno před orgánem pověřeným vést matriky, vyslechne soud toho, kdo je za otce označen, o tom, zda otcovství uznává a zda chce dobrovolně plnit rodičovské povinnosti.
účinné od 1. 1. 1950(3) Uznání otcovství před soudem se zaznamená do soudního zápisu.
účinné od 1. 1. 1950(4) Není-li otcovství uznáno, ustanoví soud nezletilému dítěti opatrovníka, kterému udělí zmocnění k vedení rozepře.
účinné od 1. 1. 1950Je-li zahájeno řízení o zjištění otcovství jen na žalobu dítěte nebo matky, brání projednání žaloby druhého z nich překážka zahájeného sporu. Ten z nich, kdo žalobu nepodal, může však v každém období řízení přistoupit k žalobci jako vedlejší intervenient.
účinné od 1. 1. 1950(1) Zemře-li žalobce za sporu o zjištění otcovství, řízení se přeruší. Ve sporu může pokračovat druhý k žalobě oprávněný. Po smrti dítěte mohou do šesti měsíců ode dne úmrtí žalovat na určení otcovství též jeho potomci, prokáží-li právní zájem na tomto určení; za týchž podmínek a v téže lhůtě mohou potomci dítěte navrhnout, aby se v přerušeném sporu pokračovalo.
účinné od 1. 1. 1950(2) Řízení se také přeruší, zemře-li za sporu žalovaný. Ve sporu lze pak pokračovat proti opatrovníku, kterého procesní soud žalovanému ustanoví.
účinné od 1. 1. 1950Bude-li pravomocně rozhodnuto, že pozdější manžel není otcem dítěte znovu provdané matky (§ 42, odst. 2 zákona o právu rodinném), počíná šestiměsíční lhůta k popření otcovství pro dřívějšího manžela dnem, kdy se dozvěděl, že otcovství pozdějšího manžela bylo s úspěchem popřeno.
účinné od 1. 1. 1950Zemře-li za sporu o popření otcovství jeden ze žalovaných, pokračuje se v řízení proti druhému žalovanému; zemře-li i druhý žalovaný, řízení se zastaví a náklady sporu se zruší.
účinné od 1. 1. 1950(1) Ve sporech o zjištění a popření otcovství platí ustanovení § 11, odst. 1, písm. a) až g) přiměřeně. Ve sporu o zjištění otcovství lze uplatnit i nárok na plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti.
účinné od 1. 1. 1950(2) Uzná-li ve sporu o zjištění otcovství žalovaný své otcovství, vyslechne soud matku, nežaluje-li sama, zda s uznáním souhlasí; souhlasí-li, soud řízení zastaví a na návrh rozhodne o náhradě nákladů.
účinné od 1. 1. 1950(3) Nařídí-li soud důkaz zkouškou krevní nebo dědičně biologickou, jsou povinni jak dítě, o jehož původ jde, tak jeho matka a muž, jehož otcovství se zjišťuje nebo který otcovství popírá, nebo i osoby jiné podrobit se zkoušce. Zdráhá-li se některá z těchto osob podrobit se zkoušce, rozhodne o důvodnosti zdráhání soud. Proti usnesení soudu prvé stolice, kterým se zdráhání prohlásí za bezdůvodné, může podat rekurs ten, kdo má být vyšetřen. Proti usnesení téhož soudu, kterým se uzná zdráhání za důvodné, může podat rekurs každá strana. Po právní moci rozhodnutí, kterým bylo uznáno zdráhání za bezdůvodné, může soud, je-li třeba, osobu, o kterou jde, dát ke znalci předvést a použít i jiných donucovacích prostředků přípustných podle předpisů o exekučním řízení. Nebude-li možno ani potom důkaz provést, posoudí tuto okolnost soud.
účinné od 1. 1. 1950(1) Nedohodnou-li se rodiče mezi sebou o výkonu rodičovské moci, rozhodne soud, přihlížeje k zájmu dítěte, jakým způsobem má být rodičovská moc vykonávána, zejména který z rodičů má nezletilce zastupovat.
účinné od 1. 1. 1950(2) Rodiče jako zákonní zástupci nezletilého mohou si ustanovit jen jediného zmocněnce.
účinné od 1. 1. 1950(1) Dříve než soud rozhodne o osvojení, vyslechne podle možnosti osobně osvojitele, zákonné zástupce osvojence, orgán veřejné péče o mládež, po případě i osvojence, je-li tento s to posoudit dosah osvojení.
účinné od 1. 1. 1950(2) Je-li jeden z rodičů zbaven svéprávnosti nebo je-li jeho pobyt jeden rok neznám, může nahradit jeho svolení soud. V takovém případě je však třeba vyslechnout zákonného zástupce rodiče nebo zástupce, který se tomuto rodiči ustanoví. To platí přiměřeně, je-li některý z rodičů zbaven rodičovské moci. Svolení jiného zástupce osvojence může nahradit soud.
účinné od 1. 1. 1950(3) Opis výroku o osvojení se založí do sbírky listin.
účinné od 1. 1. 1950(4) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro řízení o zrušení osvojeneckého poměru.
účinné od 1. 1. 1950(1) Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, rozhodne soud na návrh o tom, komu má být dítě svěřeno do výchovy a jakou částkou má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Rozhodnutí může být nahrazeno dohodou rodičů; taková dohoda však vyžaduje souhlas soudu.
účinné od 1. 1. 1950(2) Soud určí rozsah vyživovací povinnosti na návrh jednoho z rodičů, i když rodiče žijí spolu, jestliže jeden z nich neplní svou povinnost dobrovolně.
účinné od 1. 1. 1950(1) Poručník slibuje, že se bude řádně starat o tělesný a duševní rozvoj poručence, zejména o jeho výživu a výchovu, že bude poručence řádně zastupovat a jeho majetek spravovat s péčí řádného hospodáře a dbát při tom pokynů soudu.
účinné od 1. 1. 1950(2) Po složení slibu vydá soud poručníku listinu o jeho ustanovení. Složení slibu se na listině poznamenává.
účinné od 1. 1. 1950(1) Soud sepíše jmění poručence. V soupisu třeba jednotlivé věci popsat tak, aby nebylo pochybnosti o jejich totožnosti. Pokládá-li to soud za potřebné, dá tyto věci i odhadnout.
účinné od 1. 1. 1950(2) Hotové peníze, pokud jich není třeba v zájmu poručence použít jinak, se vhodně uloží. Movité věci, jejichž uschování není v zájmu poručence, lze po odhadu vhodně prodat. U nemovitostí nařídí soud poznámku nezletilosti; lze je zcizit jen z nutnosti nebo k zřejmému prospěchu poručence.
účinné od 1. 1. 1950Jednání zákonného zástupce za soudního chráněnce vyžaduje schválení soudu zejména tehdy, jde-li o vzdání se dědictví nebo jiných práv, o přihlášku k dědictví bez dobrodiní soupisu, o uzavírání smírů, o poskytování a vypovídání zápůjček, o kupování a zatěžování nemovitostí, nebo jde-li o postup pohledávek, o přijímání placených jistin, o uzavírání nájemních či pachtovních smluv nebo o zcizování majetku soudního chráněnce, jestliže tyto úkony jdou nad rámec běžného hospodaření.
účinné od 1. 1. 1950(1) Soud může během sporu o rozvod manželství nebo o úhradu osobních potřeb manžela uložit na návrh poskytování prostředků na úhradu těchto potřeb prozatímním opatřením. Toto opatření pozbývá účinnosti pravomocným skončením sporu, nezaniklo-li již dříve.
účinné od 1. 1. 1950(2) Navrhovatel je povinen osvědčit jen potřebu úhrady a její rozsah. Není-li nebezpečí v prodlení, musí být odpůrce před rozhodnutím slyšen.
účinné od 1. 1. 1950(1) Právní následky soudních výroků, kterými již byl pravomocně vysloven rozvod od stolu a lože, zůstávají nedotčeny; nároky na úhradu osobních potřeb obou manželů řídí se však napříště ustanoveními zákona o právu rodinném.
účinné od 1. 1. 1950(2) V řízení o rozvod podle zákona o právu rodinném lze použít důkazů provedených v řízení o rozvod od stolu a lože.
účinné od 1. 1. 1950Ve sporech o rozluku manželství dosud pravomocně neskončených pokračuje soud v řízení, jako by šlo o žalobu o rozvod podle zákona o právu rodinném. Byl-li v takovém sporu uplatněn majetkový nárok, rozhodne soud zároveň i o tomto nároku.
účinné od 1. 1. 1950Ve sporech o rozvod od stolu a lože dosud pravomocně neskončených vyzve soud žalobce, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí, přizpůsobil žalobu ustanovení zákona o právu rodinném. Vyhoví-li žalobce, pokračuje soud v řízení. Ustanovení § 29, věty druhé platí obdobně.
účinné od 1. 1. 1950Pravomocně neskončené spory o neplatnost manželství z důvodu neplatnosti uznaného zákonem o právu rodinném, převede soud do řízení nesporného. Náklady provedeného řízení sporného jsou pak součástí dalšího řízení nesporného. Byl-li v takovém sporu uplatněn majetkový nárok, pokračuje soud ve sporu jen o tomto nároku.
účinné od 1. 1. 1950Pravomocně neskončené spory o výživu rodičů a zletilých dětí, jakož i spory o zrušení osvojeneckého poměru převede soud do řízení nesporného. Náklady provedeného řízení sporného jsou pak součástí dalšího řízení nesporného.
účinné od 1. 1. 1950(1) Právní poměry založené osvojením před účinností tohoto zákona zůstávají nedotčeny a spravují se právními předpisy, které o nich dosud platí; jen na ně lze napříště užít také dosavadních hmotněprávních předpisů o osvojení.
účinné od 1. 1. 1950(2) V řízení o schválení osvojení pokračuje soud podle ustanovení zákona o právu rodinném. Návrh se považuje za žádost podle § 66, odst. 1 uvedeného zákona.
účinné od 1. 1. 1950Nelze-li ve věcech, ve kterých bylo řízení zahájeno před účinností tohoto zákona, pokračovat podle ustanovení zákona o právu rodinném nebo podle ustanovení této hlavy, soud řízení zastaví, po případě již vydaná rozhodnutí zruší a zruší i náklady řízení, kromě nákladů opatrovníka.
účinné od 1. 1. 1950(1) Narodilo-li se před účinností tohoto zákona dítě, které porodila manželka před stým osmdesátým dnem od uzavření manželství a jehož otcovství manžel na soudě popřel, nebo které porodila manželka rozvedená od stolu a lože později než deset měsíců po soudním rozvodu, a podalo-li již dítě žalobu o určení otcovství proti manželovi své matky, rozhodne soud o žalobě jako by šlo o žalobu podle § 47 zákona o právu rodinném.
účinné od 1. 1. 1950(2) Jestliže v těchto případech dítě žalobu dosud nepodalo, může podat jak dítě tak matka žalobu proti manželovi matky podle obdoby § 47 zákona o právu rodinném.
účinné od 1. 1. 1950Zastaví-li se podle § 34 řízení o žalobě o oduznání původu dítěte (§§ 158 a 159 obč. zák.), doručí soud rozhodnutí o zastavení řízení všem osobám oprávněným k žalobě podle zákona o právu rodinném. Tyto osoby mohou do šesti měsíců ode dne doručení rozhodnutí podat novou žalobu podle ustanovení zákona o právu rodinném.
účinné od 1. 1. 1950Účinnosti pozbývají pravomocné soudní výroky, kterými byla otcovská moc prodloužena.
účinné od 1. 1. 1950Nedotčeny zůstávají smíry a pravomocné soudní výroky o výživném. Kdo je takto zavázán poskytovat výživné, může žádat o jeho novou úpravu podle ustanovení zákona o právu rodinném, manžel však jen, pokud by manželka byla jinak v lepších hospodářských poměrech, než je on sám.
účinné od 1. 1. 1950Právní poměry založené svatebními smlouvami před účinností tohoto zákona zůstávají nedotčeny a jen na ně lze napříště užít dosavadních předpisů o svatebních smlouvách.
účinné od 1. 1. 1950(1) Osoby, které před účinností tohoto zákona nebudou ještě zletilé, dovršily však osmnáctý rok věku, stanou se zletilými toho dne, kdy tento zákon nabude účinnosti.
účinné od 1. 1. 1950(2) Téhož dne se stane zletilým nezletilec, který uzavřel manželství před účinností tohoto zákona.
účinné od 1. 1. 1950Manželství osoby prohlášené za mrtvou zaniká toho dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, nezaniklo-li již dříve.
účinné od 1. 1. 1950(1) Kdo úmyslně neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného nebo se takové povinnosti vyhýbá, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do dvou let.
účinné od 1. 1. 1950(2) Tuhým vězením od tří měsíců do tří let bude vinník potrestán, je-li činem uvedeným v odstavci 1 ohroženo zdraví oprávněné osoby nebo je-li tu jiná zvlášť přitěžující okolnost.
účinné od 1. 1. 1950(3) Odsuzuje-li soud vinníka pro čin uvedený v odstavci 1 k tuhému vězení na dobu delší než jeden rok, vysloví ztrátu čestných práv občanských.
účinné od 1. 1. 1950(1) Kdo z nedbalosti neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán pro přečin tuhým vězením do jednoho roku.
účinné od 1. 1. 1950(2) Tuhým vězením od tří měsíců do dvou let bude vinník potrestán, je-li činem uvedeným v odstavci 1 ohroženo zdraví oprávněné osoby nebo je-li tu jiná zvlášť přitěžující okolnost.
účinné od 1. 1. 1950Pro čin uvedený v § 42 nebo v § 43 není pachatel trestný, jestliže svou povinnost dodatečně splní dříve, než soud první stolice počne prohlašovat rozsudek, a nemá-li takový čin trvale nepříznivých následků.
účinné od 1. 1. 1950Kdo při zastávání úřadu duchovního nebo podobné náboženské funkce poruší ustanovení zákona o právu rodinném nebo předpisů jej provádějících, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců; byl-li čin spáchán ze zištnosti, může soud vedle trestu na svobodě uložit vinníku peněžitý trest od 500 do 50.000 Kčs.
účinné od 1. 1. 1950(1) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se veškerá ustanovení o věcech, upravených tímto zákonem a zákonem o právu rodinném, čítajíc v to i právo obyčejové, ať již plyne z rozhodnutí soudních nebo z jiných pramenů.
účinné od 1. 1. 1950(2) Zrušuje se zejména:
účinné od 1. 1. 1950Tam, kde se zákon o právu rodinném zmiňuje o osobách zbavených svéprávnosti zcela, rozumí se tím na Slovensku osoby dané pod opatrovnictví pro duševní chorobu; zmiňuje-li se o osobách zbavených svéprávnosti, rozumějí se tím na Slovensku též osoby dané pod opatrovnictví pro slabomyslnost nebo marnotratnost.
účinné od 1. 1. 1950Oprávnění sborového soudu druhé stolice podle § 57 zákona ze dne 11. března 1948, č. 41 Sb., o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého, přechází na nejvyšší soud.
účinné od 1. 1. 1950Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem vnitra a se zúčastněnými členy vlády.