275

VYHLÁŠKA

Ministerstva kultury

ze dne 28. července 2000,

kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů

Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 16 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, (dále jen „zákon“):

§ 1

Odkaz § 1

Trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových předmětů

Režimem zajišťujícím ochranu a trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy (dále jen „sbírka“) a jednotlivých sbírkových předmětů se rozumí

  1. a) ukládání sbírkových předmětů způsobem, který vylučuje jejich poškození nebo zničení, případně poškození nebo zničení jiných sbírkových předmětů, s nimiž jsou společně uloženy,
  2. b) uchovávání sbírkových předmětů v prostorách, v nichž jsou podle jejich povahy zajištěny odpovídající fyzikální a chemické podmínky, kterými jsou zejména stálá přiměřená teplota vzduchu, stálá přiměřená vlhkost vzduchu, minimální prašnost, ochrana proti světelnému záření,
  3. c) ochrana sbírkových předmětů proti požáru, poškození vodou nebo chemickými látkami,
  4. d) uchovávání sbírkových předmětů v prostorách zajištěných mechanickými nebo elektronickými ochrannými systémy nebo jejich kombinací, se stanoveným režimem vstupu cizích osob, případně v prostorách pod stálou ostrahou,
  5. e) pravidelné ošetřování sbírkových předmětů jako ochrana před působením škodlivých organismů jako jsou bakterie, houby, plísně a hmyz a před jiným biologickým poškozením a před korozí,
  6. f) zajištění bezpečnosti sbírkových předmětů při manipulacích se sbírkovými předměty a při jejich převozech.

§ 2

změněno 1. 7. 2013 zákonem 96/2013 Sb. Odkaz § 2

Vedení sbírkové evidence

(1) Každý sbírkový předmět musí být evidován ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky. Sbírková evidence obsahuje záznamy ke každému sbírkovému předmětu podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona a počet kusů, jde-li o sbírkový předmět podle odstavce 2. U sbírkových předmětů podle odstavce 2, jejichž údaje pro všechny věci movité nebo nemovité nejsou shodné, musí být součástí záznamu každého sbírkového předmětu doplňující záznam ke každé věci, kde jsou rozdílné údaje uvedeny.

(2) Soubor movitých nebo nemovitých věcí může být evidován jako jeden sbírkový předmět, jde-li o

  1. a) přírodniny jedné systematické skupiny,
  2. b) fragmentární archeologický materiál, hromadné nálezy mincí a osteologického materiálu,
  3. c) stejné věci jednoho druhu,
  4. d) písemnosti a tisky, negativy, fotografie, filmové záznamy, kresby a náčrty vážící se k jednomu tématu či významné osobnosti, nebo
  5. e) věci, které tvoří jeden funkční soubor nebo jsou součástmi jednoho funkčního celku.

(3) U sbírek čítajících více jak 3 000 věcí movitých nebo více jak 11 věcí nemovitých se vede vždy sbírková evidence dvoustupňová. Prvním stupněm je evidence přírůstků (dále jen „chronologická evidence“), která obsahuje záznamy podle odstavce 1 a vede se zpravidla v knize přírůstkové, druhým stupněm je katalog sbírkových předmětů, vedený zpravidla v knize inventární nebo na zvláštních katalogizačních listech (dále jen „systematická evidence“), který obsahuje rovněž údaje podle odstavce 1 a popřípadě další zpřesňující údaje o sbírkovém předmětu. Záznamy do chronologické evidence se provádějí bezprostředně po zařazení sbírkového předmětu do sbírky, záznamy do systematické evidence se provádějí po odborném posouzení sbírkového předmětu, nejpozději do 3 let po provedení záznamu do chronologické evidence. Záznamy v chronologické i systematické evidenci se vedou výhradně v listinné podobě a provádějí se ručně nebo tiskem z pomocné evidence vedené v elektronické podobě, systematická evidence může být vedena na více kopiích, které tvoří záložní katalogy. Pro případ zničení nebo ztráty musí být vždy systematická evidence vedena odděleně od evidence chronologické. Knihy, do nichž se provádějí záznamy a zvláštní katalogizační listy, musí být opatřeny razítkem a podpisem odpovědné osoby nebo evidenčním číslem sbírky, listy knih musí být průběžně číslovány.

(4) U sbírek nedosahujících počtu 3 001 věcí movitých nebo 11 věcí nemovitých může být vedena pouze chronologická nebo pouze systematická evidence.

(5) Evidenčním číslem sbírkového předmětu (dále jen „evidenční číslo“) je číslo, které se váže k danému sbírkovému předmětu, je jím sbírkový předmět označen a je uvedeno v záznamu chronologické, popřípadě systematické evidence. U sbírkových předmětů vedených pouze v chronologické evidenci je evidenčním číslem číslo přírůstkové, sestavené z čísla pořadového, lomeného číslem označujícím rok zařazení do sbírky. U sbírkových předmětů vedených i v systematické evidenci je číslem evidenčním číslo inventární, řazené do souvislé číselné řady podle systému odpovídajícímu povaze sbírky nebo její oborové části. Záznamy v chronologické evidenci nelze činit nečitelnými, opravy záznamů se provádějí tak, aby bylo možné zjistit jak obsah opravovaného záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. To platí i pro záznamy v systematické evidenci v případě, kdy se chronologická evidence nevede.

(6) Evidenční číslo trvale identifikuje sbírkový předmět a připojuje se ke sbírkovému předmětu takovým způsobem, který sbírkový předmět neznehodnocuje, ale nelze jej při běžném zacházení se sbírkovým předmětem snadno odstranit nebo oddělit.

(7) V žádosti o zápis do centrální evidence sbírek (dále jen „centrální evidence“) podle § 3 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 2 zákona a v žádosti o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona se uvádějí jako čísla evidenční čísla inventární; čísla přírůstková lze uvést pouze v případě, kdy se nevede systematická evidence.

§ 3

změněno 1. 7. 2013 zákonem 96/2013 Sb. Odkaz § 3

Inventarizace sbírek

(1) V případě každoroční inventarizace sbírek se určenou částí sbírky rozumí vlastníkem sbírky stanovený počet sbírkových předmětů každé sbírky. Počet sbírkových předmětů každé sbírky určený k inventarizaci v daném kalendářním roce se stanoví tak, aby každá sbírka byla inventarizována v úplnosti nejpozději v průběhu 10 let, u sbírek čítajících více jak 200 000 sbírkových předmětů v průběhu 15 let a u sbírek čítajících více než 500 000 sbírkových předmětů v průběhu 20 let. Výběr se provede podle naléhavosti, dosavadního průběhu inventarizace sbírky v minulých letech, případně formou náhodného souboru vybraného počítačem. Určenou část každé sbírky musí každoročně tvořit nejméně 5 % všech sbírkových předmětů, které sbírku tvoří. První inventarizační období začíná běžet dnem zápisu sbírky do centrální evidence a končí inventarizací všech sbírkových předmětů, které byly k tomuto dni evidovány ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky; prvním dnem měsíce následujícího po dni ukončení inventarizačního období začíná běžet inventarizační období následující.

(2) V případě mimořádné inventarizace sbírky se určenou částí sbírky rozumí ministerstvem stanovený počet sbírkových předmětů dané sbírky. Mimořádnou inventarizaci lze nařídit v těchto případech:

  1. a) pokud došlo k odcizení sbírkových předmětů a je třeba zjistit rozsah škody,
  2. b) po přestěhování sbírky do jiných prostor,
  3. c) byla-li sbírka poškozena vnějšími vlivy, nebo
  4. d) nemohla-li být z jakéhokoliv důvodu v uplynulém kalendářním roce provedena řádná inventarizace.

(3) Provedení inventarizace se zaznamenává v systematické evidenci. V případě, kdy se systematická evidence nevede, zaznamenává se v evidenci chronologické.

§ 4

změněno 1. 7. 2013 zákonem 96/2013 Sb. Odkaz § 4

Vyřazování sbírkových předmětů ze sbírkové evidence

Záznam vztahující se ke sbírkovému předmětu vyřazenému ze sbírkové evidence, uvedený v chronologické, popřípadě systematické evidenci se zřetelně označí slovem „VYŘAZENO“ s odkazem na doklady, zdůvodňující vyřazení ze sbírky, včetně dokladu, jímž byla ministerstvem oznámena změna údajů zapsaných v centrální evidenci. Tento záznam se trvale uchovává.

§ 5

změněno 1. 7. 2013 zákonem 96/2013 Sb. Odkaz § 5

Vývoz sbírek do zahraničí

V případě vydání povolení k vývozu sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů do zahraničí zůstává ministerstvu potvrzená část A tiskopisu, potvrzené části B a C obdrží vlastník sbírky, přičemž potvrzená část C provází sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty.

§ 6

Odkaz § 6

Vzory tiskopisů

(1) Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o zápis do centrální evidence podle § 4 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obsahuje-li sbírka, o jejíž zápis do centrální evidence žadatel žádá, více věcí movitých z jednoho oboru, než je uvedeno v příloze č. 4 k této vyhlášce, nebo více než 10 věcí nemovitých, označí žadatel tuto skutečnost vždy v bodě 4 žádosti zakroužkováním příslušného oborového označení sbírky a charakteristiku sbírky podle bodu 5 žádosti uvede pro každou takto označenou sbírku v samostatné příloze k žádosti. V případě, že sbírka nedosáhne v jednotlivých oborech počtu věcí movitých dle přílohy č. 4 k této vyhlášce nebo počtu 10 věcí nemovitých, může žadatel postupovat obdobně nebo tuto sbírku označit v bodě 4 žádosti oborovým označením „jiná“.

(2) Vzor tiskopisu osvědčení o provedeném zápisu sbírky do centrální evidence podle § 5 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 7

Odkaz § 7

Organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem k poskytování odborné pomoci nebo služeb podle § 10 odst. 1 zákona vlastníkům sbírek jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 8

Odkaz

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
Dostál v. r.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 275/2000 Sb.
Obrázek

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 275/2000 Sb.

Vzor tiskopisu podle § 11 odst. 2 zákona č. 122/2000 Sb.

ŽÁDOST

o vydání povolená k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona č. 122/2000 Sb.

Obrázek

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 275/2000 Sb.

Charakteristika sbírky podle bodu 5 žádosti o zápis do centrální evidence (příloha č. 1 k této vyhlášce) se uvede v samostatné příloze k žádosti, dosáhne-li počet věcí movitých, které tuto sbírku tvoří, počtu uvedeného v následující tabulce:

Příloha č. 4
oborové označení sbírky počet věcí movitých ve sbírce
geologická 1000 ks a více
petrografická 1000 ks a více
mineralogická 500 ks a více
paleontologická 500 ks a více
botanická 5000 ks a více
mykologická 500 ks a více
entomologická 3000 ks a více
zoologická 200 ks a více
archeologická 2000 ks a více
historická 500 ks a více
etnografická 300 ks a více
antropologická 1000 ks a více
numizmatická 500 ks a více
militária 300 ks a více
výtvarného umění 200 ks a více
uměleckého řemesla 500 ks a více
uměleckoprůmyslové práce 500 ks a více
knihy 2000 ks a více
písemnosti a tisky 2000 ks a více
negativy a diapozitivy (sbírkové) 2000 ks a více
fotografie, filmy, videozáznamy a jiná obrazová nebo zvuková média (sbírkové) 1000 ks a více
věda, technika a průmyslová výroba 1000 ks a více
další 500 ks a více

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 275/2000 Sb.

Organizace státu nebo územního samosprávného celku určené podle § 10 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb., k poskytování odborné pomoci a služeb vlastníkům sbírek

Pro sbírky geologické, petrografické, mineralogické, paleontologické, botanické, mykologické, entomologické a zoologické:

  1. Národní muzeum v Praze
  2. Moravské zemské muzeum v Brně
  3. Slezské zemské muzeum v Opavě
  4. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
  5. Severočeské muzeum v Liberci
  6. Regionální muzeum v Teplicích
  7. Západočeské muzeum v Plzni
  8. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
  9. Vlastivědné muzeum v Olomouci
  10. Muzeum východních Čech v Hradci Králové
  11. Východočeské muzeum v Pardubicích

Pro sbírky archeologické:

  1. Národní muzeum v Praze
  2. Moravské zemské muzeum v Brně
  3. Muzeum hlavního města Prahy
  4. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
  5. Regionální muzeum v Teplicích
  6. Západočeské muzeum v Plzni
  7. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
  8. Vlastivědné muzeum v Olomouci
  9. Muzeum východních Čech v Hradci Králové
  10. Východočeské muzeum v Pardubicích

Pro sbírky historické (včetně dokladů spolkového a veřejného života):

  1. Národní muzeum v Praze
  2. Muzeum hlavního města Prahy
  3. Moravské zemské muzeum v Brně
  4. Slezské zemské muzeum v Opavě
  5. Památník Terezín

Pro sbírky historické ( z oboru hudby):

  1. Národní muzeum v Praze
  2. Moravské zemské muzeum v Brně
  3. Slezské zemské muzeum v Opavě

Pro sbírky etnografické:

  1. Národní muzeum v Praze
  2. Národní zemědělské muzeum v Praze
  3. Moravské zemské muzeum v Brně
  4. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
  5. Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě
  6. Slezské zemské muzeum v Opavě
  7. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
  8. Severočeské muzeum v Liberci
  9. Regionální muzeum v Teplicích
  10. Západočeské muzeum v Plzni
  11. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
  12. Vlastivědné muzeum v Olomouci
  13. Muzeum východních Čech v Hradci Králové
  14. Východočeské muzeum v Pardubicích

Pro sbírky antropologické:

  1. Národní muzeum v Praze
  2. Moravské zemské muzeum v Brně

Pro sbírky numizmatické:

  1. Národní muzeum v Praze
  2. Moravské zemské muzeum v Brně
  3. Slezské zemské muzeum v Opavě
  4. Východočeské muzeum v Pardubicích

Pro sbírky militárií:

  1. Historický ústav Armády České republiky
  2. Národní muzeum v Praze
  3. Východočeské muzeum v Pardubicích

Pro sbírky výtvarného umění:

  1. Národní galerie v Praze
  2. Moravská galerie v Brně
  3. Oblastní galerie v Liberci
  4. Západočeská galerie v Plzni
  5. Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  6. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  7. Muzeum umění v Olomouci
  8. Galerie výtvarného umění v Ostravě
  9. Galerie moderního umění v Hradci Králové

Pro sbírky uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslových prací:

  1. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
  2. Moravská galerie v Brně
  3. Severočeské muzeum v Liberci
  4. Západočeské muzeum v Plzni
  5. Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (loutky a loutková divadla)

Pro sbírky knih, písemností a tisků:

  1. Národní knihovna v Praze
  2. Národní muzeum v Praze
  3. Památník národního písemnictví v Praze
  4. Moravské zemské muzeum v Brně
  5. Slezské zemské muzeum v Opavě

Pro sbírky negativů, diapozitivů, fotografií, filmů, videozáznamů (včetně sbírek jiných obrazových nebo zvukových médií):

  1. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
  2. Moravské zemské muzeum v Brně
  3. Slezské zemské muzeum v Opavě
  4. Muzeum východních Čech v Hradci Králové
  5. Severočeské muzeum v Liberci

Pro sbírky přenesených historických staveb:

  1. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Pro sbírky vědy, techniky a průmyslové výroby:

  1. Národní technické muzeum v Praze
  2. Technické muzeum v Brně

Pro sbírky další:

  1. Poštovní muzeum v Praze (filatelie a poštovnictví)
  2. Národní muzeum v Praze (doklady mimoevropských kultur)
  3. Národní zemědělské muzeum v Praze (doklady zemědělství, vinařství, rybářství, myslivosti, potravinářského průmyslu)
  4. Muzeum hlavního města Prahy (doklady městských řemesel, živností)
  5. Moravské zemské muzeum v Brně (doklady řemesel)
  6. Slezské zemské muzeum v Opavě (doklady řemesel)
  7. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (doklady tradičních řemesel, rukodělné výroby)