Platné znění

Nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství

vyhlášené znění

VĚDY O UMĚNÍ A KULTUŘEČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

  1. A. Základní tematické okruhy
    1. a) Hudební věda,
    2. b) Dějiny umění,
    3. c) Divadelní věda,
    4. d) Estetika,
    5. e) Filmová věda,
    6. f) Management a marketing umění.
  1. B. Výčet typických studijních programů
    1. a) Teorie a dějiny hudebního umění,
    2. b) Teorie a dějiny výtvarných umění,
    3. c) Teorie a dějiny divadla,
    4. d) Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury,
    5. e) Estetika.
  1. C. Rámcový profil absolventa
    1. a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. znalosti světových, evropských a českých dějin umění,
      2. 2. znalosti teorií a kriticko-analytických metod interpretace a hodnocení umělecké tvorby,
      3. 3. znalosti příbuzných oborů, především filozofického a estetického zaměření.
    1. b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. vyhledat, utřídit a interpretovat informace potřebné pro řešení praktického problému v oboru,
      2. 2. posoudit kvalitu a typologii uměleckého díla,
      3. 3. vypracovávat kvalitní odborné texty.
    1. c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například
      1. 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,
      2. 2. v galeriích,
      3. 3. v muzeích,
      4. 4. jako dramaturg uměleckých těles,
      5. 5. jako kritik v médiích,
      6. 6. jako učitel na středních uměleckých školách, konzervatořích a středních odborných učilištích.

VĚDY O ZEMIČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

  1. A. Základní tematické okruhy
    1. a) Geologie,
    2. b) Hydrogeologie,
    3. c) Inženýrská geologie,
    4. d) Ložisková geologie,
    5. e) Environmentální geologie,
    6. f) Paleontologie,
    7. g) Fyzická geografie,
    8. h) Geomorfologie,
    9. i) Geofyzika,
    10. j) Geochemie,
    11. k) Pedologie,
    12. l) Hydrologie,
    13. m) Geodézie,
    14. n) Geomatika,
    15. o) Důlní měřictví,
    16. p) Mineralogie,
    17. q) Petrologie a strukturní geologie,
    18. r) Sociální a ekonomická geografie,
    19. s) Regionální a politická geografie,
    20. t) Kartografie,
    21. u) Geoinformatika,
    22. v) Dálkový průzkum Země a fotogrammetrie,
    23. w) Geodemografie,
    24. x) Meteorologie a klimatologie.
  1. B. Výčet typických studijních programů
    1. a) Geologie,
    2. b) Geografie,
    3. c) Kartografie a geoinformatika.
  1. C. Rámcový profil absolventa
    1. a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. znalosti o historii a vlastnostech Země a znalosti procesů, které v ní a v krajinné sféře probíhají,
      2. 2. porozumění souvislostem mezi jednotlivými jevy a procesy v konkrétním území,
      3. 3. porozumění úloze věd o Zemi ve společnosti,
      4. 4. znalosti oborů souvisejících s vědami o Zemi,
      5. 5. znalosti širších souvislostí věd o Zemi, zejména problematiky látkových toků a geochemie.
    1. b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. pracovat v terénu a v laboratoři, popsat, dokumentovat, analyzovat a prezentovat výsledky takové práce a srozumitelně o nich informovat,
      2. 2. vyhotovit kartografické vyjádření jevů a procesů v konkrétním území,
      3. 3. pracovat s geografickými informačními systémy.
    1. c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například:
      1. 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,
      2. 2. v odborech životního prostředí příslušných správních úřadů,
      3. 3. v oblasti těžby nerostných surovin,
      4. 4. v subjektech zabývajících se rozsáhlými stavebními aktivitami,
      5. 5. v oblasti odstraňování ekologických škod rekultivací krajiny,
      6. 6. v institucích zabývajících se správou a péčí o všechny sféry Země,
      7. 7. jako pracovník katastrálního úřadu,
      8. 8. ve správě základních geodat a certifikování jejich kvality,
      9. 9. ve všech povoláních, ve kterých je třeba zeměměřických činností.
  1. D. Relevantní charakteristické profese21)
    1. 1. geolog,
    2. 2. osoba odborně způsobilá pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací (odpovědný řešitel geologických prací).

VETERINÁRNÍ LÉKAŘSTVÍ, VETERINÁRNÍ HYGIENAČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

  1. A. Základní tematické okruhy
    1. a) Nemoci psů a koček,
    2. b) Nemoci koní,
    3. c) Nemoci přežvýkavců a prasat,
    4. d) Nemoci ptáků, plazů a malých savců,
    5. e) Nemoci ryb, včel, zvěře, volně žijících zvířat a zoozvířat,
    6. f) Nákazy zvířat a nemoci přenosné na člověka,
    7. g) Ochrana zvířat, welfare a etologie zvířat,
    8. h) Zdraví zvířat, výživa, chov a zoohygiena zvířat,
    9. i) Léčiva a vakciny, návykové látky,
    10. j) Farmakologie,
    11. k) Zdravotní nezávadnost krmiv, hygiena a technologie krmiv,
    12. l) Zdravotní nezávadnost potravin, hygiena a technologie potravin,
    13. m) Bezpečnost, kvalita a produkce potravinových surovin a potravin,
    14. n) Veterinární ochrana veřejného zdraví a nezávadnost potravin a pokrmů,
    15. o) Veterinární ochrana životního prostředí,
    16. p) Odpady živočišného původu a veterinární asanace,
    17. q) Veterinární a potravinová legislativa a legislativa ochrany zvířat, certifikace, kontrola, audity, dozor.
  1. B. Výčet typických studijních programů
    1. a) Veterinární lékařství,
    2. b) Veterinární hygiena a ekologie,
    3. c) Ochrana zvířat a welfare,
    4. d) Bezpečnost a kvalita potravin,
    5. e) Zdravotní nezávadnost a kvalita potravin v gastronomii.
  1. C. Rámcový profil absolventa
    1. a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. znalosti morfologie a fyziologie zvířat,
      2. 2. znalosti výživy, chovu a hygieny zvířat, šlechtění, plemenitby a genetiky zvířat,
      3. 3. znalosti léčiv a vakcín, návykových látek, chemických látek, krmiv a odpadů živočišného původu,
      4. 4. znalosti preklinických oborů,
      5. 5. znalosti patologie,
      6. 6. znalosti klinické, patologické a laboratorní diagnostiky a jiné diagnostické činnosti,
      7. 7. znalosti klinických postupů v interním lékařství, chirurgii, porodnictví a gynekologii,
      8. 8. znalosti nemocí všech významných druhů zvířat a znalosti nákaz a infekčních nemocí zvířat,
      9. 9. znalosti veterinární prevence a profylaxe zvířat,
      10. 10. znalosti ochrany, pohody a etologie zvířat, znalosti oblasti ochrany zvířat proti týrání, znalosti odpovídajícího zacházení se zvířaty,
      11. 11. znalosti ochrany živočichů,
      12. 12. znalosti veterinární ochrany veřejného zdraví,
      13. 13. znalosti zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin živočišného původu,
      14. 14. znalosti bezpečnosti a kvality potravin při jejich produkci, zpracování, skladování, distribuci a prodeji,
      15. 15. znalosti zdravotní a hygienické nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů,
      16. 16. znalosti státní, veřejné a společenské kontroly, auditů a dozoru a příslušných právních předpisů se zaměřením na veterinární lékařství, veterinární hygienu a ekologii, ochranu zvířat a welfare, bezpečnost a kvalitu potravin a zdravotní nezávadnost a kvalitu pokrmů.
    1. b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. posoudit kondici, výživu, chov a hygienu zvířat a stanovit, zda odpovídá požadavkům zvířat a stanovit opatření k nápravě neodpovídajícího stavu,
      2. 2. provádět chovatelské zákroky a úkony na zvířatech a postupy šlechtění, plemenitby, inseminace a embryotransferu u zvířat,
      3. 3. s využitím diagnostických postupů a diagnostických nástrojů, přístrojů a zařízení, včetně přístrojů zobrazovací techniky, stanovit diagnózu nemoci zvířete,
      4. 4. stanovit léčebný postup pro příslušné onemocnění zvířat, určit léčivou látku, její formu a způsob aplikace s ohledem na všechny související procesy v organismu zvířete, interakce látek a rezistence léčiv,
      5. 5. provádět léčebné úkony, zákroky, operace a terapeutické postupy na zvířatech,
      6. 6. zacházet s léčivy a vakcinami, návykovými látkami, chemickými látkami, krmivy a odpady živočišného původu,
      7. 7. stanovit postupy prevence a profylaxe nemocí zvířat,
      8. 8. posoudit zdraví a pohodu zvířat a uplatňovat postupy v oblasti ochrany zvířat proti týrání a v oblasti ochrany živočichů,
      9. 9. posoudit zdravotní nezávadnost, hygienu a technologii výroby, zpracování, skladování, přepravy a prodeje živočišných produktů a potravin živočišného původu a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin,
      10. 10. posoudit bezpečnost a kvalitu potravin a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly bezpečnosti a kvality potravin,
      11. 11. posoudit zdravotní nezávadnost, bezpečnost a kvalitu pokrmů a uplatňovat postupy zajišťování a kontroly zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů.
    1. c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například:
      1. 1. v oblasti klinické veterinární medicíny se zaměřením na diagnostiku, terapii a prevenci chorob zvířat,
      2. 2. ve veterinární patologické činnosti,
      3. 3. v laboratorní a jiné veterinární diagnostické činnosti a asanační činnosti,
      4. 4. v oblasti zdravotní nezávadnosti, hygieny a technologie potravin, v oblasti bezpečnosti a kvality potravin,
      5. 5. v oblasti zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality pokrmů,
      6. 6. ve státní veterinární péči a činnostech kompetentní veterinární autority,
      7. 7. ve státní správě a činnostech v oblasti pohody zvířat a ochrany zvířat proti týrání a ochrany živočichů,
      8. 8. ve státní správě a činnostech v oblasti potravinových surovin, potravin a pokrmů,
      9. 9. ve státní správě a činnostech v oblasti léčiv a vakcin, návykových látek, krmiv a odpadů živočišného původu,
      10. 10. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi.
  1. D. Relevantní charakteristické profese22)
    1. 1. veterinární lékař,
    2. 2. veterinární inspektor,
    3. 3. veterinární asistent.

VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ A ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

  1. A. Základní tematické okruhy
    1. a) Anatomie,
    2. b) Biologie,
    3. c) Embryologie,
    4. d) Histologie,
    5. e) Lékařská biofyzika,
    6. f) Fyziologie,
    7. g) Patologická fyziologie,
    8. h) Lékařská chemie a biochemie,
    9. i) Patologická anatomie,
    10. j) Farmakologie,
    11. k) Mikrobiologie,
    12. l) Lékařská imunologie,
    13. m) Hygiena,
    14. n) Preventivní lékařství a epidemiologie,
    15. o) Radiologie, zobrazovací metody,
    16. p) Rehabilitační lékařství,
    17. q) Všeobecná chirurgie,
    18. r) Vnitřní lékařství,
    19. s) Dětské lékařství,
    20. t) Otorinolaryngologie,
    21. u) Dermatovenerologie,
    22. v) Oftalmologie,
    23. w) Urologie,
    24. x) Ortopedie,
    25. y) Gynekologie a porodnictví,
    26. z) Klinická onkologie,
    27. aa) Neurologie,
    28. bb) Obecná psychologie, psychopatologie, neuropatologie,
    29. cc) Psychiatrie,
    30. dd) Anesteziologie, urgentní a intenzivní medicína,
    31. ee) Soudní lékařství,
    32. ff) Gnatologie
    33. gg) Záchovná stomatologie,
    34. hh) Parodontologie,
    35. ii) Pedostomatologie,
    36. jj) Stomatologická protetika,
    37. kk) Orální medicína,
    38. ll) Ortodoncie,
    39. mm) Orální chirurgie,
    40. nn) Preventivní stomatologie.
  1. B. Výčet typických studijních programů
    1. a) Všeobecné lékařství,
    2. b) Zubní lékařství.
  1. C. Rámcový profil absolventa
    1. a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. znalosti biofyziky, biologie, mikrobiologie, biochemie, farmakologie, morfologie a fyziologie lidského organismu za normálních i patologických stavů,
      2. 2. znalosti principů léčby všech závažnějších poruch zdraví a jejich třídění podle naléhavosti, způsobu a místa léčby,
      3. 3. znalosti lékařské psychologie a etiky,
      4. 4. znalosti statistického hodnocení klinických dat,
      5. 5. znalosti latinské terminologie,
      6. 6. znalosti pravidel primární a sekundární prevence a podpory zdraví,
      7. 7. porozumění společenským a ekonomickým determinantům zdravotního stavu a důsledkům nemoci,
      8. 8. znalosti organizace zdravotnictví v České republice,
      9. 9. znalosti právních aspektů lékařské praxe,
      10. 10. znalosti ekonomických pravidel fungování zdravotnických zařízení.
    1. b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. rozpoznávat stavy ohrožující život a poskytnout kvalifikovanou pomoc,
      2. 2. provádět lékařské vyšetření s použitím moderní přístrojové techniky a základních laboratorních metod, včetně diferenciální diagnostiky chorob, které jsou v populaci rozšířeny nebo které jsou významné pro svou závažnost,
      3. 3. v rámci vyšetření pacienta odebrat správnou anamnézu, samostatně indikovat potřebná doplňující vyšetření a správně interpretovat jejich výsledky,
      4. 4. provádět léčebné a ošetřovatelské výkony,
      5. 5. správně komunikovat s pacienty, jejich příbuznými nebo jejich doprovodem a s odborníky dalších medicínských specializací,
      6. 6. aplikovat principy lékařské psychologie a etiky v lékařské praxi.
    1. c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například:
      1. 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,
      2. 2. jako lékař ve zdravotnických zařízeních všech typů, s možností dalšího profesního specializačního vzdělávání v kterémkoliv lékařském oboru,
      3. 3. jako lékař se specializovanou způsobilostí, a to po úspěšném dokončení specializačního vzdělávání,
      4. 4. mimo zdravotnická zařízení, zejména v teoretických lékařských oborech a výzkumu,
      5. 5. jako zubní lékař,
      6. 6. v oblasti parodontologie, orální chirurgie, stomatologické chirurgie a dětského zubního lékařství, a to po absolvování specializačního vzdělávání ukončeného atestační zkouškou,
      7. 7. jako specialista v oblasti ortodoncie, orální a maxilofaciální chirurgie a klinické stomatologie, a to po absolvování příslušného specializačního vzdělávání,
      8. 8. ve farmaceutickém průmyslu a dalších příbuzných oborech.
  1. D. Relevantní charakteristické profese23)
    1. 1. lékař,
    2. 2. zubní lékař.

ZDRAVOTNICKÉ OBORYČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

  1. A. Základní tematické okruhy
    1. a) Anatomie, fyziologie, patologie, patologická fyziologie,
    2. b) Klinická farmakologie,
    3. c) Hygiena a epidemiologie,
    4. d) Veřejné zdravotnictví a prevence,
    5. e) Zdravotnická technika,
    6. f) Laboratorní techniky,
    7. g) Přednemocniční péče,
    8. h) Porodní asistence,
    9. i) Fyzioterapie,
    10. j) Ergoterapie,
    11. k) Zdravotnická psychologie, etika a komunikace,
    12. l) Ošetřovatelství,
    13. m) Léčebná výživa,
    14. n) Lékařská biologie a biochemie,
    15. o) Lékařská biofyzika a radiační fyzika.
  1. B. Výčet typických studijních programů
    1. a) Ošetřovatelství,
    2. b) Porodní asistence,
    3. c) Specializace ve zdravotnictví,
    4. d) Technické obory ve zdravotnictví.
  1. C. Rámcový profil absolventa
    1. a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. znalosti konkrétního zdravotnického oboru podle svého zaměření,
      2. 2. znalosti struktury, funkcí a dysfunkcí lidského těla,
      3. 3. znalosti diagnostických, terapeutických a prevenčních metod a intervencí,
      4. 4. znalosti principu činnosti diagnostické, terapeutické a laboratorní zdravotnické techniky,
      5. 5. znalosti etických principů, hodnot a problémů spojených s výkonem zdravotnické praxe,
      6. 6. znalosti organizace a řízení zdravotnické praxe,
      7. 7. znalosti právních předpisů, profesních a dalších norem a kodexů relevantních pro výkon zdravotnické praxe.
    1. b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. poskytovat zdravotní péči v souladu s jinými právními předpisy,
      2. 2. dodržovat hygienicko-epidemiologický režim v souladu se zvláštními právními předpisy oboru,
      3. 3. v rámci svých kompetencí používat zdravotnickou techniku,
      4. 4. vést zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů,
      5. 5. pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení,
      6. 6. poskytnout pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí,
      7. 7. podílet se na praktickém vyučování studentů studijních programů a kvalifikačních vzdělávacích kurzů příslušného odborného zaměření,
      8. 8. adekvátně interpretovat pozici svého oboru ve zdravotnictví a v praxi aplikovat konsekvence spojené s pozicí (profesními kompetencemi) svého oboru vůči jiným oborům.
    1. c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například
      1. 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,
      2. 2. jako zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb nebo jako poskytovatel zdravotních služeb.
  1. D. Relevantní charakteristické profese24)
    1. 1. adiktolog,
    2. 2. asistent ochrany a podpory veřejného zdraví,
    3. 3. biomedicínský inženýr,
    4. 4. biomedicínský technik,
    5. 5. biotechnický asistent,
    6. 6. dentální hygienistka,
    7. 7. ergoterapeut,
    8. 8. fyzioterapeut,
    9. 9. nutriční terapeut,
    10. 10. odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví,
    11. 11. odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků,
    12. 12. optometrista,
    13. 13. ortoptista,
    14. 14. ortotik-protetik,
    15. 15. porodní asistentka,
    16. 16. radiologický asistent,
    17. 17. radiologický fyzik,
    18. 18. radiologický technik,
    19. 19. všeobecná sestra,
    20. 20. zdravotní laborant,
    21. 21. zdravotnický záchranář,
    22. 22. zubní technik.

ZEMĚDĚLSTVÍČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

  1. A. Základní tematické okruhy
    1. a) Fytotechnika,
    2. b) Zootechnika,
    3. c) Zahradnictví,
    4. d) Krajinářství,
    5. e) Péče o přírodní zdroje,
    6. f) Rozvoj venkova,
    7. g) Zemědělská technika,
    8. h) Zemědělská ekonomika.
  1. B. Výčet typických studijních programů
    1. a) Zemědělské inženýrství,
    2. b) Fytotechnika,
    3. c) Rostinolékařství,
    4. d) Zootechnika,
    5. e) Tropické zemědělství,
    6. f) Ekologické zemědělství,
    7. g) Živočišná produkce,
    8. h) Zájmové chovy zvířat,
    9. i) Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty,
    10. j) Rybářství, biotechnologie a šlechtění,
    11. k) Kvalita a zpracování zemědělských produktů,
    12. l) Agroekologie,
    13. m) Rozvoj venkova,
    14. n) Pozemkové úpravy,
    15. o) Zahradnické inženýrství.
  1. C. Rámcový profil absolventa
    1. a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. biologické, chemické a fyzikální znalosti živých organismů a biosféry s ohledem na jejich využívání a péči o ně,
      2. 2. znalosti technických zařízení využívaných pro pěstování rostlin, chov živočichů a související péči o přírodní zdroje,
      3. 3. znalosti technologických postupů pěstování rostlin a chovu živočichů, jejich ošetřování, využívání jejich produkčního i mimoprodukčního potenciálu včetně souvisejícího zpracování odpadů a péče o přírodní zdroje,
      4. 4. znalosti ekonomických aspektů pěstování rostlin a chovu živočichů a základních ekonomických principů podstatných pro úspěšné podnikání,
      5. 5. znalosti využívání pěstitelských, chovatelských a souvisejících aktivit pro trvale udržitelné využívání a dotváření přírodních zdrojů a životního prostředí lidských sídel a hospodářsky využívané krajiny nebo pro rozvoj venkovského prostoru jako celku.
    1. b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:
      1. 1. zajistit organizačně, materiálně a technicky chod podniků na úrovni své specializace,
      2. 2. posoudit vliv různých opatření na výkon a jakost, ekonomiku provozu, jakož i zdravotní a bezpečnostní rizika provozovaných činností,
      3. 3. zhodnotit a analyzovat údaje o dosahovaných hodnotách produkčních a jakostních ukazatelů,
      4. 4. vyhledat a zvolit vhodné diagnostické a analytické postupy pro optimalizaci využívaných procesů,
      5. 5. navrhnout a uskutečnit ověření modifikací pracovních postupů v provozních podmínkách.
      6. 6. nabyté znalosti využívat k odbornému, odpovědnému, ale i ekonomicky efektivnímu výkonu zemědělské činnosti.
    1. c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například
      1. 1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,
      2. 2. v oblasti prvovýroby,
      3. 3. v oblasti šlechtění rostlin a živočichů,
      4. 4. v oblasti zemědělského poradenství a dalších specializovaných služeb,
      5. 5. v zemědělských profesních a zájmových organizacích,
      6. 6. v kontrolních a inspekčních institucích,
      7. 7. ve výrobě krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů.
  1. D. Relevantní charakteristické profese25)
    1. 1. rybářský hospodář a jeho zástupce,
    2. 2. rostlinolékař,
    3. 3. poradce v ochraně rostlin,
    4. 4. osoba odborně způsobilá pro činnost uznaných chovatelských sdružení a chovatelských podniků prasat,
    5. 5. osoba odborně způsobilá provádět kontrolu výrobce biopotravin nebo osoba, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu,
    6. 6. osoba odborně způsobilá pro provádění kontroly žadatele, ekologického podnikatele, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu,
    7. 7. projektant pozemkových úprav,
    8. 8. osoba odborně způsobilá pro zkoušení osiva nebo sadby,
    9. 9. osoba odborně způsobilá pro navrhování pokusů a projektů pokusů a provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat,
    10. 10. odborný poradce oprávněný zpracovávat hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty,
    11. 11. akreditovaný poradce pro oblast zemědělství.