Vyhláška ministra zahraničních věcí o Locarnské dohodě o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů, podepsané v Locarnu dne 8. října 1968

Utvoření Zvláštní unie; přijetí mezinárodního třídění

1. 1. Státy, na které se vztahuje tato dohoda, tvoří Zvláštní unii.
2. 2. Pro průmyslové vzory a modely přijímají tyto státy totéž třídění (dále „mezinárodní třídění“).
3. 3. Mezinárodní třídění obsahuje:
   1. I. seznam tříd a podtříd;
   2. II. abecední seznam výrobků, které mohou být předmětem vzorů a modelů, s údajem o třídách a podtřídách, do nichž jsou zařazeny;
   3. III. vysvětlující poznámky.

1. 4. Seznam tříd a podtříd je seznam připojený k této dohodě jako příloha, s výhradou změn a doplňků, které v něm může provádět Výbor znalců, vytvořený podle článku 3 (dále „Výbor znalců“).
2. 5. Abecední seznam výrobků a vysvětlující poznámky přijímá Výbor znalců na základě řízení stanoveného v článku 3.
3. 6. Mezinárodní třídění může Výbor znalců měnit a doplňovat v rámci řízení stanoveného v článku 3.
4. 7. a) Mezinárodní třídění je vypracováno v jazyku anglickém a francouzském.
   1. b) Oficiální texty mezinárodního třídění v jiných jazycích, které může určit Shromáždění uvedené v článku 5, pořizuje po konzultacích se zúčastněnými vládami Mezinárodní úřad pro duševní vlastnictví (dále „Mezinárodní úřad“) uvedený v Úmluvě zřizující Světovou organizaci duševního vlastnictví (dále „Organizace“).

Použití a právní dosah mezinárodního třídění

1. 1. S výhradou závazků uložených touto dohodou má mezinárodní třídění jen správní význam. Každý stát mu však může přiznat takový právní význam, jaký uzná za vhodný. Zejména nezavazuje mezinárodní třídění státy Zvláštní unie co do způsobu a rozsahu ochrany vzorů a modelů v těchto státech.
2. 2. Každý ze států Zvláštní unie si vyhrazuje možnost používat mezinárodního třídění buď jako hlavního třídění nebo jako pomocného třídění.
3. 3. Úřady států Zvláštní unie budou uvádět v úředních listinách o přihlášení nebo o zápisu vzorů a modelů, a pokud se úředně zveřejňují, tedy i v těchto zveřejněních čísla tříd a podtříd mezinárodního třídění, do nichž jsou zařazeny výrobky, které jsou předmětem vzorů nebo modelů.
4. 4. Při výběru označení, která se mají zařadit do abecedního seznamu výrobků, se Výbor znalců vyvaruje užití takových označení, k nimž mohou existovat výlučná práva, pokud je to jen možné.

Zahrnutí označení do abecedního seznamu však nelze vykládat jako vyjádření názoru Výboru znalců o tom, zda k takovému označení výlučná práva existují či nikoli.

Výbor znalců

1. 1. U Mezinárodního úřadu se zřizuje Výbor znalců, který je pověřen úkoly uvedenými v článku 1, odstavcích 4, 5 a 6. Ve Výboru znalců je zastoupen každý stát Zvláštní unie; Výbor se řídí jednacím řádem, k jehož přijetí je třeba prosté většiny hlasů zastoupených států.
2. 2. Výbor znalců přijímá abecední seznam výrobků a vysvětlující poznámky prostou většinou hlasů států Zvláštní unie.
3. 3. Návrhy na změny nebo doplňky mezinárodního třídění může předkládat úřad každého státu Zvláštní unie nebo Mezinárodní úřad. Každý návrh předkládaný úřadem se předává Mezinárodnímu úřadu. Návrhy úřadů a Mezinárodního úřadu zašle Mezinárodní úřad členům Výboru znalců nejpozději dva měsíce před zasedáním, na němž mají být tyto návrhy zkoumány.
4. 4. Rozhodnutí Výboru znalců o změnách a doplňcích mezinárodního třídění vyžadují prostou většinu hlasů států Zvláštní unie. Jde-li však o zřízení nové třídy nebo o přesun výrobků z jedné třídy do jiné, vyžaduje se jednomyslnost.
5. 5. Znalci mohou hlasovat písemně.
6. 6. Jestliže některý stát nejmenuje pro určité zasedání Výboru znalců svého zástupce nebo neodevzdá-li jmenovaný zástupce během zasedání nebo ve lhůtě stanovené jednacím řádem svůj hlas, má se za to, že příslušný stát souhlasí s usnesením Výboru.

Oznamování a zveřejňování třídění a jeho změn a doplňků

1. 1. Abecední seznam výrobků a vysvětlující poznámky, které Výbor znalců přijal, jakož i jím rozhodnuté změny a doplňky mezinárodního třídění, oznamuje Mezinárodní úřad úřadům států Zvláštní unie. Rozhodnutí Výboru znalců vstupuje v účinnost při obdržení oznámení. Dochází-li však k vytvoření nové třídy nebo k převodu výrobků z jedné třídy do jiné, vstupují tyto změny v účinnost 6 měsíců po odeslání oznámení.
2. 2. Mezinárodní úřad, jakožto depozitář mezinárodního třídění, do něho zařadí změny a doplňky, které vstoupily v účinnost. Změny a doplňky se zveřejní v časopisech, které určí Shromáždění.

Shromáždění Zvláštní unie

1. 1. a) Zvláštní unie má shromáždění skládající se ze států Zvláštní unie.
   1. b) Vláda každého státu Zvláštní unie je zastoupena jedním delegátem, který může mít své zástupce, poradce a znalce.
   2. c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci vyslala.

1. 2. a) S výhradou ustanovení článku 3 Shromáždění
   1. I. projednává všechny otázky týkající se chodu a rozvoje Zvláštní unie, jakož i uplatňování této dohody;
   2. II. dává Mezinárodnímu úřadu pokyny pro přípravu revizních konferencí;
   3. III. přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele Organizace (dále jen „generální ředitel“) týkající se Zvláštní unie a dává mu potřebné pokyny v otázkách spadajících do kompetence Zvláštní unie;
   4. IV. stanoví program, schvaluje tříletý rozpočet Zvláštní unie a schvaluje její závěrečné účty;
   5. V. schvaluje finanční řád Zvláštní unie;
   6. VI. schvaluje pořízení oficiálních textů mezinárodního třídění v jiných jazycích než v angličtině a francouzštině;
   7. VII. zřizuje, kromě Výboru znalců uvedeného v článku 3, jiné výbory znalců a pracovní skupiny, které považuje za účelné pro uskutečňování cílů Zvláštní unie;
   8. VIII. rozhoduje o tom, které státy, jež nejsou členy Zvláštní unie a které mezinárodní nevládní organizace mohou být připuštěny jako pozorovatelé k jeho zasedání;
   9. IX. schvaluje úpravy článků 5 až 8;
   10. X. činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;
   11. XI. plní všechny ostatní úkoly, které vyplývají z této dohody.
   12. b) O otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací, rozhoduje Shromáždění po vyslechnutí Koordinačního výboru Organizace.

1. 3. a) Každý členský stát Shromáždění má 1 hlas.
   1. b) Polovina členských států Shromáždění tvoří kvorum (nejnižší nezbytný počet pro schopnost usnášet se).
   2. c) Je-li na zasedání počet zastoupených států nižší než polovina, avšak činí-li nebo převyšuje-li jednu třetinu členských států Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí, a to bez ohledu na ustanovení písmene b); rozhodnutí Shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o jednacím řádu, se však stanou vykonavatelnými teprve po splnění dále uvedených podmínek. Mezinárodní úřad oznámí tato rozhodnutí těm členským státům Shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců, která je počítána od data tohoto sdělení, odevzdaly písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto odevzdaly svůj hlas nebo abstenci, roven nejméně počtu státy chybějících k dosažení kvora na zasedání, tato rozhodnutí se stanou vykonavatelnými za předpokladu, že je současně dosaženo potřebné většiny.
   3. d) S výjimkou ustanovení článku 8 odstavce 2 jsou Shromážděním přijímána rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.
   4. e) Abstence se nepočítá jako hlas.
   5. f) Delegát může zastupovat pouze jeden stát a může hlasovat pouze jeho jménem.
   6. g) Členské státy Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, jsou připuštěny na jeho schůze jako pozorovatelé.

1. 4. a) Shromáždění se schází jednou za tři roky na řádné zasedání svolané generálním ředitelem, a to s výjimkou mimořádných případů, ve stejné době a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.
   1. b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání svolané generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských států Shromáždění.
   2. c) Generální ředitel připraví pro každé zasedání pořad jednání.

1. 5. Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.

Mezinárodní úřad

1. 1. a) Administrativní úkoly Zvláštní unie zajišťuje Mezinárodní úřad.
   1. b) Mezinárodní úřad zejména připravuje zasedání Shromáždění a Výboru znalců a všech ostatních výborů znalců nebo pracovních skupin, které mohou být Shromážděním nebo Výborem znalců zřízeny a zajišťuje sekretariát těchto orgánů.
   2. c) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje ji.

1. 2. Generální ředitel a jím určení spolupracovníci se účastní bez hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění, Výboru znalců nebo všech ostatních výborů nebo pracovních skupin, které Shromáždění nebo Výbor znalců mohou ustavit. Generální ředitel nebo jím určený spolupracovník je z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů.
2. 3. a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění revizní konference o ustanoveních dohody, kromě článků 5 až 8.
   1. b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.
   2. c) Generální ředitel a osoby jím určené se účastní bez hlasovacího práva jednání revizních konferencí.

1. 4. Mezinárodní úřad plní všechny ostatní úkoly, kterými byl pověřen.

Financování

1. 1. a) Zvláštní unie má svůj rozpočet.
   1. b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně částku danou k dispozici rozpočtu Konference Organizace.
   2. c) Za společné výdaje unií se považují výdaje, které se nevztahují výlučně na Zvláštní unii, nýbrž vztahují se také na jednu nebo více dalších unií spravovaných Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto společných výdajích je úměrný zájmu, který na nich Zvláštní unie má.

1. 2. Rozpočet Zvláštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací.
2. 3. Rozpočet Zvláštní unie zahrnuje tyto příjmy:
   1. I. příspěvky členských států Zvláštní unie;
   2. II. poplatky a dávky za služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie;
   3. III. výtěžek z prodeje publikací Mezinárodního úřadu týkajících se Zvláštní unie a z dávek za tyto publikace;
   4. IV. dary, odkazy a subvence;
   5. V. nájemné, úroky a další různé příjmy.

1. 4. a) Při určování částky příspěvků uvedených v odstavci 3 I, patří každý členský stát Zvláštní unie do téže třídy, do níž je zařazen v Pařížské unii na ochranu průmyslového vlastnictví, a platí své roční příspěvky podle počtu jednotek, jaký je stanoven pro takovou třídu v této unii.
   1. b) Roční příspěvek každého členského státu Zvláštní unie sestává z částky, jejíž poměr k celkové částce ročních příspěvků všech států pro rozpočet Zvláštní unie je stejný jako poměr mezi počtem jednotek třídy, do které je zařazen, a celkovým počtem jednotek všech států.
   2. c) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku.
   3. d) Stát, který je v prodlení s placením svých příspěvků, nemá právo hlasovat v žádném orgánu Zvláštní unie, rovná-li se částka nedoplatků celkové částce příspěvků, které má platit tento stát za dva předcházející plné roky, nebo překračuje-li ji. Orgán Zvláštní unie může však dovolit takovému státu, aby v daném orgánu i nadále vykonával své hlasovací právo, má-li tento orgán za to, že k prodlení došlo za mimořádných a nevyhnutelných okolností.
   4. e) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to způsobem stanoveným finančním řádem.

1. 5. Výše poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie určí generální ředitel, který o tom podá zprávu Shromáždění.
2. 6. a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří jednorázovou platbou poskytnutou každým státem Zvláštní unie. Stane-li se fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení.
   1. b) Výše počáteční platby každého státu do uvedeného fondu nebo jeho účasti na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku toho kterého státu platnému v roce, během něhož se fond vytvoří nebo během něhož se učiní rozhodnutí o jeho zvýšení.
   2. c) Poměrnou částku a způsob platby určí Shromáždění na návrh generálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace.

1. 7. a) Dohoda o sídle Organizace uzavřená se státem, na jehož území Organizace sídlí stanoví, že tento stát poskytuje zálohy v případech, kdy je provozní kapitálový fond nedostačující. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytovány, jsou v každém jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi tímto státem a Organizací.
   1. b) Stát uvedený pod písmenem a) a Organizace mají každý právo vypovědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.

1. 8. Revize účtů je zajišťována způsobem, který je stanoven finančním řádem, jedním nebo více státy Zvláštní unie nebo externími revizory, které s jejich souhlasem ustanoví Shromáždění.

Úpravy článků 5 až 8

1. 1. Návrhy na úpravy článků 5, 6, 7 a tohoto článku může předložit každý členský stát Shromáždění nebo generální ředitel. Tyto návrhy oznamuje generální ředitel členským státům Shromáždění alespoň šest měsíců před jejich projednáváním ve Shromáždění.
2. 2. Úpravy článků uvedených v odstavci 1 schvaluje Shromáždění. Jejich schválení vyžaduje tříčtvrtinové většiny odevzdaných hlasů; avšak jakékoliv úpravy článku 5 a tohoto odstavce vyžadují čtyři pětiny odevzdaných hlasů.
3. 3. Úpravy článků uvedených v odstavci 1 vstoupí v platnost měsíc poté, co generální ředitel obdrží písemné oznámení o jejich přijetí. Úpravy musí být přijaty třemi čtvrtinami počtu států, které byly členy Zvláštní unie v době, kdy úprava byla schválena. Přijetí musí být učiněno v souladu s příslušnými ústavními pravidly. Každá úprava uvedených článků takto přijatá váže všechny státy, které jsou členy Zvláštní unie v době, kdy úprava vstoupí v platnost, nebo které se stanou jejími členy později; avšak každá úprava, která má za následek zvýšení finančních závazků států Zvláštní unie, váže pouze ty státy, které takovou úpravu notifikovaly.

Ratifikace a přístup; vstup v účinnost

1. 1. Každý ze států Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, který podepsal tuto dohodu, ji může ratifikovat, a nepodepsal-li ji, může k ní přistoupit.
2. 2. Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele.
3. 3. a) Pro prvních 5 států, které uložily své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí tato dohoda v účinnost 3 měsíce po uložení páté takové listiny.
   1. b) Pro každou další zemi vstoupí tato dohoda v účinnost 3 měsíce poté, co generální ředitel notifikuje její ratifikaci nebo přístup k ní, pokud v ratifikační listině nebo v listině o přístupu není udáno pozdější datum. V takovém případě vstoupí tato dohoda pro tento stát v účinnost k udanému datu.

1. 4. Ratifikace nebo přístup právem znamená přijetí všech ustanovení a přiznání všech výhod plynoucích z této dohody.

Účinnost a doba trvání dohody

Tato dohoda má stejnou účinnost a dobu trvání jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví.

Revize článků 1 až 4 a 9 až 15

1. 1. Články 1 až 4 a 9 až 15 této dohody je možno revidovat, aby bylo dosaženo žádoucích zlepšení.
2. 2. Každá revize má být předmětem konference, kterou konají delegáti členských států Zvláštní unie.

Výpověď

1. 1. Každý stát může vypovědět tuto dohodu oznámením zaslaným generálnímu řediteli. Tato výpověď je účinná pouze pro stát, který ji podal. Vůči ostatním státům Zvláštní unie zůstává dohoda platná a vykonatelná.
2. 2. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální ředitel obdrží oznámení.
3. 3. Právo výpovědi obsažené v tomto článku nemůže žádný stát využít, dokud neuplyne pět let ode dne, kdy se stal členem Zvláštní unie.

Území

Pro tuto dohodu se použijí ustanovení článku 24 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.

Podpisy, jazyky, oznámení

1. 1. a) Tato dohoda je podepsána v jednom originálním exempláři vyhotoveném v anglickém a francouzském jazyku, přičemž obě znění jsou stejně závazná. Originální znění je uloženo u švýcarské vlády.
   1. b) Tato dohoda zůstává otevřena k podpisu do 30. června 1969 v Bernu.

1. 2. Generální ředitel pořídí po konzultacích se zúčastněnými vládami oficiální texty v jiných jazycích, jež může určit Shromáždění.
2. 3. Generální ředitel předá dvě vládou Švýcarska ověřené kopie podepsaného textu této dohody vládám těch států, které ji podepsaly, a vládě každého jiného státu, který o to požádá.
3. 4. Generální ředitel dá zaregistrovat tuto dohodu u sekretariátu Organizace spojených národů.
4. 5. Generální ředitel oznamuje vládám všech států Zvláštní unie datum vstupu této dohody v účinnost, podepsání, uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu, přijetí změn této dohody a datum jejich vstupu v účinnost a notifikace výpovědí.

Přechodná ustanovení

Do doby, kdy první generální ředitel nastoupí do funkce, považují se v této dohodě odkazy na Mezinárodní úřad nebo na generálního ředitele za odkazy na Spojené mezinárodní kanceláře na ochranu duševního vlastnictví (BIRPI) nebo na jejich ředitele.