ČÁST ČTVRTÁ

ČÁST ČTVRTÁ účinné od 1. 1. 2022Změna notářského řádu účinné od 1. 1. 2022ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VI

Odkaz účinné od 1. 1. 2022Čl. VI

účinné od 1. 1. 2022V § 22 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

účinné od 1. 1. 2022

účinné od 1. 1. 2022„(3) Do doby notářské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient notářskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby notářské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“.

účinné od 1. 1. 2022Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

Čl. VII

Odkaz účinné od 1. 1. 2022Čl. VII

účinné od 1. 1. 2022Přechodné ustanovení

účinné od 1. 1. 2022

účinné od 1. 1. 2022Ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zápočet překážek v práci na straně notářského koncipienta nebo jeho omluvené nepřítomnosti v práci, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ účinné od 1. 1. 2022Změna zákona o mezinárodním právu soukromém účinné od 1. 1. 2022ČÁST PÁTÁ

Čl. VIII

Odkaz účinné od 1. 1. 2022Čl. VIII

účinné od 1. 1. 2022Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 161/2016 Sb., se mění takto:

  1. účinné od 1. 1. 20221. V § 16 odst. 1 se slova „řízení, pro které se odstavec 2 použije obdobně“ nahrazují slovy „zvláštního řízení podle odstavce 4“.
  2. účinné od 1. 1. 20222. V § 16 odst. 2 se slova „na základě zvláštního rozhodnutí“ nahrazují slovy „ve zvláštním řízení podle odstavce 4“ a věty druhá až čtvrtá se zrušují.
  3. účinné od 1. 1. 20223. V § 16 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
    účinné od 1. 1. 2022

    účinné od 1. 1. 2022„(3) Cizí rozhodnutí lze na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení.

    účinné od 1. 1. 2022(4) Ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.“.

    účinné od 1. 1. 2022Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

  1. účinné od 1. 1. 20224. V § 63 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.
  2. účinné od 1. 1. 20225. V § 122 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
    účinné od 1. 1. 2022

    účinné od 1. 1. 2022„(2) Cizí rozhodčí nález lze na návrh uznat zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.“.

    účinné od 1. 1. 2022Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

ČÁST ŠESTÁ účinné od 1. 1. 2022Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění účinné od 1. 1. 2022ČÁST ŠESTÁ

Čl. IX

Odkaz účinné od 1. 1. 2022Čl. IX

účinné od 1. 1. 2022Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 161/2021 Sb., se mění takto:

  1. účinné od 1. 1. 20221. V § 18 odst. 1 větě první se slova „ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala“ zrušují.
  2. účinné od 1. 1. 20222. V § 18 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.“.