Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)

účinné od 1. 1. 2000Konečná várka vakcíny se asepticky rozplní do sterilních obalů. Obaly se potom uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci.

účinné od 1. 1. 2000Pouze šarže, která vyhovuje všem požadavkům uvedeným dále v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti, se může uvolnit k použití. Za předpokladu, že zkouška na volný formaldehyd (přichází-li v úvahu) a stanovení obsahu protimikrobních konzervačních látek (přichází-li v úvahu) a stanovení účinnosti byly provedeny v konečné várce vakcín s vyhovujícími výsledky, lze je u šarže vypustit.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Obsah antigenu viru hepatitidy A ve vakcíně se prokáže vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) za použití specifických protilátek nebo zkouškou imunogenity na myších, popsanou v odstavci Stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Hliník. Jestliže byl použit jako adsorbent hydrátovaný fosforečnan hlinitý nebo hydroxid hlinitý, vyhovuje vakcína zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000Volný formaldehyd. Při použití formaldehydu k inaktivaci vyhovuje vakcína zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000Protimikrobní konzervační látky. Při jejich použití se stanoví jejich množství vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Množství není nižší než nejnižší prokazatelně účinné množství a vyšší než 115 % množství uvedeného v označení.

účinné od 1. 1. 2000Sterilita (2.6.1). Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Účinnost vakcíny se stanoví buď porovnáním množství nezbytného k vytvoření specifických protilátek u myší s množstvím referenčního přípravku potřebným k vyvolání téhož účinku, nebo se provede validované stanovení obsahu antigenu in vitro.

účinné od 1. 1. 2000Dále uvedená zkouška na myších je příkladem metody, která byla shledána vhodnou pro danou vakcínu; mohou se použít i jiné validované metody.

účinné od 1. 1. 2000Výběr a rozdělení zkoušených zvířat. Použijí se zdravé myši z jednoho chovu, staré 5 týdnů a prokazatelně vhodného kmene. Používají se zvířata téhož pohlaví. Zvířata se rozdělí do nejméně sedmi stejných skupin o počtech vhodných pro požadavky zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti zkoušené vakcíny. K ředění se použije roztok chloridu sodného R (9 g/l) obsahující hliníkové adjuvans použité pro vakcínu. Připraví se nejméně tři ředění zkoušené vakcíny a referenčního přípravku. Každému zvířeti ve skupině se subkutánně vstříkne nejvýše 1,0 ml ředění určeného pro skupinu. Kontrolní skupině neočkovaných zvířat se subkutánně vstříkne stejné množství výše uvedeného roztoku k ředění. Po 28 až 32 dnech se zvířatům podá anestezie, vykrvácejí se a jednotlivá séra se zpracují odděleně. V jednotlivých sérech se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) stanoví obsah specifických protilátek proti hepatitidě A (2.7.1).

účinné od 1. 1. 2000Výpočet. Výpočet se provede obvyklými statistickými metodami pro zkoušky s kvantitativní odpovědí (např. 5.3 Statistické hodnocení výsledků biologických zkoušek, sekce 4).

účinné od 1. 1. 2000Podle rozložení reakčních hladin naměřených ve všech sérech nevakcinované skupiny se stanoví maximální reakční hladina, kterou lze nalézt u nevakcinovaných zvířat pro tuto zvláštní zkoušku. Odpověď ve vakcinovaných skupinách, která přesahuje tuto hladinu, je definována jako sérokonverze.

účinné od 1. 1. 2000Provede se vhodná transformace na procentové vyjádření zvířat vykazujících sérokonverzi v každé skupině (např. probitová transformace) a provede se analýza dat podle rovnoběžného modelu log dávky - odpověď. Stanoví se účinnost zkoušeného přípravku ve vztahu k referenčnímu přípravku.

účinné od 1. 1. 2000Validační podmínky. Zkoušku lze hodnotit jestliže:

1. účinné od 1. 1. 2000- pro zkoušenou i referenční vakcínu leží ED₅₀ mezi nejnižší a nejvyšší dávkou podanou zvířatům,
2. účinné od 1. 1. 2000- statistická analýza nevykazuje signifikantní odchylku od linearity nebo rovnoběžnosti,
3. účinné od 1. 1. 2000- předpokládané limity odhadované relativní účinnosti leží mezi 33 % a 300 % stanovené účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede biologický původ buněk a adjuvans použité pro přípravu vakcíny.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum hepatitidis viralis anatis vivum

účinné od 1. 1. 2000Živá vakcína proti infekčnímu zánětu jater kachen

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek z vhodného kmene viru 1 infekčního zánětu jater kachen.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Kmen viru užívaného k výrobě se pomnožuje v alantoidní dutině kuřecích embryí pocházejících z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2) nebo ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4). Virová suspenze se sklidí, smíchá se s vhodným stabilizujícím roztokem a může se lyofilizovat.

účinné od 1. 1. 2000Výběr vakcinačního kmene

účinné od 1. 1. 2000Vakcinační kmen je prokazatelně postačující z hlediska bezpečnosti (5.2.6) nevratnosti virulence aimunogenity (5.2.7) pro ptáky, kterým je určen. K důkazu bezpečnosti aimunogenity se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Zkouška se provede všemi zamýšlenými způsoby podání. Pro každou zkoušku se použije nejméně dvacet vnímavých jednodenních kachňat, která nemají protilátky proti viru 1 infekčního zánětu jater kachen. Každému kachněti se podá nejméně desetinásobek nejvyššího možného titru viru, který může být obsažen v jedné dávce vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dní. Vakcinační virus je vyhovující, jestliže žádné kachně nevykazuje nápadné příznaky onemocnění ani neuhyne z příčin, jež bylo možné přisoudit vakcinačnímu viru.

účinné od 1. 1. 2000Návratnost virulence. Každému z pěti jednodenních domácích kachňat, která nemají protilátky proti viru 1 infekčního zánětu jater kachen, se oronazálně podá takové množství vakcinačního viru, které je vnejvyšší míře možné získat nazpět níže popsanou pasáží. Za 2 až 4 dny se z každého kachněte odeberou vzorky jater a připraví se směsný vzorek. Každému z dalších pěti sérologicky negativních domácích kachňat stejného stáří se oronazálně podá 1 ml směsné suspenze jater. Tento postup se opakuje pětkrát. V každé pasáži se ověřuje přítomnost viru. Jestliže se v některé úrovni pasáže virus nezjistí, provede se druhá série pasáží. Kachňata poslední pasáže se pozorují 21 dní. Vakcinační virus je vyhovující, jestliže není zjištěn náznak vzestupu virulence v nejvyšší pasáži ve srovnání s nepasážovaným virem. Pokud virus není zjištěn v jedné sérii pasáží, vakcinační virus je vyhovující, jestliže není zjištěn náznak vzestupu virulence v nejvyšší pasáži, ve které byl virus získán nazpět. Pokud se objeví náznak návratu virulence během pasáží, vydá se pro užití vakcíny doporučení varující před přenosem vakcinačního viru na vnímavá kachňata.

účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Jestliže zkouška na viry ptačí leukózy a zkoušky na cizí viry užívající buněčné kultury a užívající oplozená vejce vykázaly vyhovující výsledky s reprezentativní šarží vakcíny, mohou se při běžné kontrole jiných šarží vakcíny připravených ze stejného inokula tyto zkoušky se souhlasem oprávněné autority vypustit.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Vakcína, je-li třeba, ředěná a neutralizovaná monospecifickým sérem, již neinfikuje buněčné kultury ani alantoidní dutiny kuřecích embryí pocházejících z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2), do nichž byla naočkována.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Použije se nejméně deset jednodenních domácích kachňat bez protilátek proti viru 1 infekčního zánětu jater kachen. Každému kachněti se předepsaným způsobem podá deset dávek vakcíny a pozorují se 21 dní. Zkoušku lze hodnotit, jestliže během pozorovací doby neuhynou více než dvě kachňata z důvodů, které nejsou způsobeny vakcínou. Vakcína vyhovuje, jestliže žádné kachně nevykazuje nadměrné klinické příznaky onemocnění a není zaznamenán úhyn, jejž by bylo možno připsat vakcíně.

účinné od 1. 1. 2000Bakterie a houby. Vakcína i rozpouštědlo vyhovují zkoušce na sterilitu podle článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Mykoplazmata (2.6.7). Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

účinné od 1. 1. 2000Viry ptačí leukózy (2.6.4). Vakcína, je-li třeba, ředěná a neutralizovaná monospecifickým sérem, vyhovuje zkoušce na viry ptačí leukózy.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry při použití buněčných kultur (2.6.5). Vakcína, je-li třeba, ředěná a neutralizovaná monospecifickým sérem, vyhovuje zkoušce na cizí viry při použití buněčných kultur.

účinné od 1. 1. 2000Cizí antigeny při použití kuřat (2.6.6). Vakcína vyhovuje zkoušce na cizí antigeny při použití kuřat. Rovněž se provede se sérem vakcinovaných kuřat zkouška pomocí fluorescenční protilátky nebo enzymově imunosorbentové stanovení (ELISA) na virus ptačí retikuloendoteliózy.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry na kuřecích embryích (2.6.3). Vakcína, je-li třeba, ředěná a neutralizovaná monospecifickým sérem, vyhovuje zkoušce na cizí viry na kuřecích embryích.

účinné od 1. 1. 2000Titr viru. Titrace vakcíny se provádí očkováním do alantoidního vaku devíti- až jedenáctidenních kuřecích embryí nebo na vhodné buněčné kultury. Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které je jako nejmenší možné uvedeno v návodu.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

1. účinné od 1. 1. 2000a) Pasivní imunizace vakcinací chovných kachen. Použije se nejméně deset nesoucích chovných kachen domácích stejného původu, které nemají protilátky proti viru 1 infekčního zánětu jater kachen. Nejméně pět kachen se vakcinuje podle návodu k použití. Nejméně pět kachen slouží jako kontrola. Namátkově se odebere nejméně dvacet čerstvě vylíhlých kachňat od nevakcinovaných kachen. Všechna kachňata se oronazálně čelenžují v sedmi dnech stáří dostatečným množstvím virulentního viru 1 infekčního zánětu jater kachen. Kachňata se pozorují 14 dní po čelenži. Zkoušku lze hodnotit, jestliže uhyne nejméně 90 % potomstva nevakcinovaných kachen. Vakcína vyhovuje, jestliže nejméně 80 % procent čelenžovaného potomstva vakcinovaných kachen přežívá a nemá příznaky onemocnění.
2. účinné od 1. 1. 2000b) Aktivní imunizace domácích kachňat. Použije se nejméně třicet domácích kachňat stejného původu, která nemají protilátky proti viru 1 infekčního zánětu jater kachen. Vakcinuje se nejméně dvacet kachňat podle návodu k použití. Nejméně deset kachňat slouží jako kontrola. Za 5 dní po vakcinaci se čelenžují všechna kachňata oronazálně dostatečným množstvím virulentního viru 1 infekčního zánětu jater kachen. Kachňata se pozorují 14 dní po čelenži. Zkoušku lze hodnotit, jestliže uhyne nejméně 90 % kontrolních kachňat. Vakcína vyhovuje, jestliže nejméně 80 % vakcinovaných kachňat přežívá a nemá příznaky onemocnění.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Pokud se u vakcinačního viru objeví náznak návratu virulence, v návodu k použití se uvede takové opatření, které zabrání šíření virulentního viru na nevakcinovaná kachňata.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum influenzae equi inacivatum

účinné od 1. 1. 2000Inaktivovaná vakcína proti chřipce koní

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek z jednoho nebo více vhodných kmenů virů chřipky koní, inaktivovaných takovým způsobem, aby se zachovala imunogenní účinnost. Vhodné jsou kmeny, které obsahují hemaglutinin a neuraminidázu.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Každý kmen viru se pomnoží odděleně v kuřecích embryích pocházejících ze zdravého chovu nebo ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4). Virové suspenze se mohou purifikovat a koncentrovat. Obsah antigenu ve vakcíně se zakládá na obsahu hemaglutininu, jehož obsah ve virové suspenzi se stanovuje způsobem popsaným v odstavci Mezioperační zkoušky. Množství hemaglutininu u každého kmene není menší než množství ve vakcíně, která vykázala vyhovující výsledek ve zkoušce účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška na zbytkovou infekčnost viru chřipky se provede buď metodou A, nebo metodou B, podle toho, která z nich je citlivější. Množství použitého inaktivovaného viru odpovídá nejméně deseti dávkám vakcíny.

1. účinné od 1. 1. 2000A. Vakcína se očkuje na vhodné buňky. Po osmidenní inkubaci se provede přeočkování. Inkubuje se dalších 6 až 8 dnů. Odebere se 0,1 ml supernatantu a hemaglutinační zkouškou se ověřuje přítomnost živého viru. Jestliže byla zjištěna hemaglutinace, provede se další pasáž na buněčné kultuře a zkouška hemaglutinace. Nesmí být zjištěna hemaglutinace.
2. účinné od 1. 1. 2000B. Do alantoidní dutiny každého z deseti kuřecích embryí se očkuje 0,2 ml vakcíny. Inkubuje se 3 až 4 dny při 33 °C až 37 °C. Zkoušku lze hodnotit, pokud přežije nejméně osm z deseti embryí. Z každého živého embrya se odebere 0,5 ml alantoidní tekutiny a vytvoří se směs. Do dalších deseti kuřecích embryí se očkuje po 0,2 ml směsné alantoidní tekutiny a inkubují se 3 až 4 dny při 33 °C až 37 °C. Zkoušku lze hodnotit, pokud přežije nejméně osm z deseti embryí. Z každého živého embrya se odebere 0,1 ml alantoidní tekutiny a každý jednotlivý odběr se vyšetří na živý virus hemaglutinační zkouškou. Jestliže byla zjištěna hemaglutinace u některého vzorku alantoidní tekutiny, provede se další pasáž této alantoidní tekutiny na kuřecích embryích a zkouška hemaglutinace. Nesmí být zjištěna hemaglutinace.

   účinné od 1. 1. 2000Vakcína může obsahovat vhodné adjuvans.

účinné od 1. 1. 2000Výběr složení vakcíny

účinné od 1. 1. 2000Výběr kmenů použitých k přípravě vakcíny vychází z epidemiologické situace.

účinné od 1. 1. 2000O.I.E. (Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat) pravidelně kontroluje epidemiologické údaje, a je-li třeba, doporučuje nové odpovídající kmeny, které převažují při epidemiologických zjištěních. Tyto kmeny jsou použity v souladu se směrnicí a v působnosti států, které podepsaly Úmluvu o vypracování Evropského lékopisu.

účinné od 1. 1. 2000Vakcína prokazatelně odpovídá z hlediska bezpečnosti a imunogenity na koních. Pokud je o nějakém plemenu koní známo, že je zvláště citlivé na tuto vakcínu, jsou do zkoušek bezpečnosti zahrnuti také koně z tohoto plemene. K prokázání bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Zkouška se provádí všemi doporučenými způsoby na takové kategorii zvířat, pro kterou je vakcína určena.

účinné od 1. 1. 2000Nejméně deseti zvířatům se předepsaným způsobem vstříknou dvě dávky vakcíny. Po čtrnácti dnech se každému zvířeti podá jedna dávka vakcíny. Zvířata se pozorují dalších čtrnáct dnů. Během osmadvacetidenního zkoušení se nezjistí žádné nadměrné místní nebo systémové reakce. Je-li vakcína určena pro březí klisny, jsou klisny vakcinovány během náležitého trimestru nebo trimestrů březosti a období pozorování se prodlouží až do doby porodu. Nezjistí se žádný vliv na březost ani na potomstvo.

účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity kmenů obsažených ve vakcíně.

účinné od 1. 1. 2000Čelenž s virulentním kmenem se provede nejméně proti jednomu z kmenů obsažených ve vakcíně. Imunogenita ostatních kmenů obsažených ve vakcíně se může prokázat na základě sérologické odpovědi vyvolané po vakcinaci koní. Oprávnění k ochraně proti těmto kmenům může být založeno na publikovaných údajích o vztahu mezi titrem protilátek a ochranou proti kmenům antigenně příbuzným.

účinné od 1. 1. 2000Je-li použita sérologie, provádí se zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti, ale místo virulentní čelenže se za dva týdny po poslední vakcinaci odeberou vzorky krve a vhodnými imunochemickými metodami (2.7.1), jako jsou jednoduchá radiální hemolýza nebo hemaglutinačně inhibiční test - jak je uvedeno dále, se stanoví u každého séra titr protilátek. K validaci zkoušky se používá referenční sérum. Podmínky pro přijetí závisí na kmenu a jsou založeny na dosažitelných údajích; pro kmen viru A/equi-2 jsou zpravidla vakcíny dostačující, jestliže titr protilátek každého séra (při vyšetření jednoduchou radiální hemolýzou) není menší než 85 mm². Jestliže se použije hemaglutinačně inhibiční test, nemá být titr nižší než 64 (před smícháním se suspenzí antigenu a erytrocytů).

účinné od 1. 1. 2000Požadavky na výrobek vyjadřují druh prokázané imunogenity (chráněnost proti čelenži nebo tvorba protilátek).

účinné od 1. 1. 2000Jednoduchá radiální hemolýza. Sérum se 30 min zahřívá na 56 °C. Zkouší se každé sérum s použitím antigenu nebo antigenů připravených z kmenů použitých při výrobě vakcíny. Smíchá se 1 ml suspenze objemových dílů ovčích erytrocytů v tlumivém roztoku barbitalovém (1 objemový díl erytrocytů do 10 objemových dílů finální suspenze) s 1 ml vhodného ředění kmene viru chřipky v tlumivém roztoku barbitalovém. Směs se inkubuje 30 min při 4 °C. Ke 2 ml směsi viru a erytrocytů se přidá 1 ml roztoku chloridu chromitého (hexahydrát) R (3 g/l), promíchá se a nechá se 10 min stát. Senzibilizované erytrocyty se zahřejí na 47 °C ve vodní lázni. Smíchá se 15 ml roztoku agar osy R (10 g/l) v tlumivém roztoku barbitalovém, 0,7 ml suspenze senzibilizovaných erytrocytů a vhodné množství ředěného morčecího komplementu v tlumivém roztoku barbitalovém při 47 °C. Směs se vyleje do Petriho misek a doplní se agar. Do vrstvy agaru se vykrojí jamky a do každé jamky se odpipetuje 5pl neředěného zkoušeného nebo kontrolního séra. Misky se inkubují 18 h při 37 °C. Měří se průměr zóny hemolýzy a vypočítá se její plocha, která vyjadřuje titr protilátek ve čtverečních milimetrech.

účinné od 1. 1. 2000Hemaglutinačně inhibiční test. Sérum se 30 min inaktivuje při 56 °C. K jednomu objemovému dílu každého séra se doplní tři objemové díly tlumivého roztoku fosforečnanového s chloridem sodným o pH 7,4 a čtyři objemové díly suspenze kaolinu lehkého R (250 g/l) ve stejném tlumivém roztoku. Každá směs se třepe 10 min, odstředí se, oddělí se supernatant, který se smíchá s koncentrovanou suspenzí kuřecích erytrocytů. Inkubuje se 60 min při 37 °C a odstředí se. Dosáhne se tak ředění séra 1 : 8. Ke zkoušení sér se použije antigen připravený z kmenů použitých k výrobě vakcíny. Z každého zředěného séra se připraví řada dvojnásobných ředění. K 0,025 ml každého ředění séra se přidá 0,025 ml suspenze antigenu ošetřeného etherem R a obsahující čtyři hemaglutinační jednotky. Směs se nechá 30 min stát a přidá se 0,05 ml suspenze kuřecích erytrocytů obsahující 2 x 10⁷ erytrocytů v 1 ml. Nechá se 1 h stát a zaznamená se poslední ředění séra, ve kterém ještě došlo k úplné inhibici hemaglutinace.

účinné od 1. 1. 2000Mezioperační zkoušky

účinné od 1. 1. 2000Obsah hemaglutininu v suspenzi inaktivovaného viru po purifikaci a koncentraci, kde je to možné, se stanoví vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1), jako je jednoduchá radiální imunodifuze, s použitím vhodných referenčních přípravků hemaglutininu. Obsah se pohybuje v rozmezí limitů, u nichž se prokázalo, že dovolují přípravu vyhovující vakcíny. U vakcín vyráběných na kuřecích embryích se ke kontrole výroby stanovuje u sklizeného viru obsah bakteriálních endotoxinů.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Zkoušku popsanou v odstavci Stanovení účinnosti není nezbytné provádět při běžném zkoušení jednotlivých šarží vakcíny. Provádí se s danou vakcínou jednou nebo vícekrát podle dohody nebo rozhodnutí oprávněné autority. Pokud se tato zkouška neprovádí, použije se vhodná platná náhradní metoda. Podmínkou jejího použití je porovnání s šarží vakcíny, která dala vyhovující výsledek ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti. Mohou se použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška účinnosti šarže. Každému z pěti morčat prostých specifických protilátek se podkožně podá jedna dávka vakcíny. Za 21 dnů se odeberou vzorky krve a oddělí se sérum. Provedou se zkoušky se sérem na přítomnost specifických protilátek vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1), např. jednoduchou radiální hemolýzou nebo inhibici hemaglutinace s použitím referenčního séra k validaci zkoušky. Titr protilátek není významně nižší než titr získaný od morčat, kterým byla podána referenční vakcína s prokazatelně dostatečnou účinností na koních.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Vakcína u vnímavých zvířat podněcuje tvorbu specifických protilátek.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Nejméně dvěma koňům se vstříkne doporučeným způsobem dvojnásobek vakcinační dávky. Každému zvířeti se po 14 dnech podá další jedna dávka. Zvířata se pozorují dalších 10 dnů; zůstanou v dobrém zdravotním stavu a neprojevují se nadměrné místní ani systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Inaktivace. Do alantoidní dutiny deseti kuřecích embryí se naočkuje po 0,2 ml vakcíny a embrya se inkubují 3 až 4 dny při teplotě 33 °C až 37 °C. Zkoušku lze hodnotit, pokud přežije nejméně osm z deseti embryí. Z každého embrya, které přežilo, se odebere 0,5 ml alantoidní tekutiny a připraví se směsný vzorek. Dalším deseti kuřecím embryím se naočkuje po 0,2 ml směsi alantoidní tekutiny a inkubují se 3 až 4 dny při 33 °C až 37 °C. Zkoušku lze hodnotit, pokud přežije nejméně osm z deseti embryí. Z každého embrya, které přežilo, se odebere 0,1 ml alantoidní tekutiny a každý vzorek se hemaglutinační zkouškou vyšetří na přítomnost živého viru. Jestliže se u některého vzorku zjistí pozitivní hemaglutinace, provede se s tímto vzorkem další pasáž na kuřecím embryu a zkouška hemaglutinace. Nezjistí se hemaglutinace.

účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti se provede čelenží s kmenem, proti němuž podle označení má vakcína zajistit ochranu. Pokud je to možné, použije se čerstvý izolát.

účinné od 1. 1. 2000Použije se deset koní, ve stáří nejméně 6 měsíců, bez specifických protilátek proti viru chřipky koní. Každému zvířeti se odebere krev a jednotlivě se přezkouší na protilátky proti viru chřipky koní, aby se ověřila séronegativita. Šest zvířat se vakcinuje podle doporučeného schématu. Za 7 dnů po první vakcinaci se u každého zvířete provede druhý odběr krve a zkouška na protilátky proti chřipce koní k anamnestickému určení sérologické odpovědi. Sérologicky pozitivní kusy jsou v tomto stadiu vyřazeny z pokusu. Nejméně za dva týdny po poslední vakcinaci se deseti zvířatům podá aerosolem virus chřipky koní v množství, které u vnímavých zvířat vyvolá charakteristické příznaky onemocnění - např. horečku, výtok z nosu a kašel. Zvířata se pozorují 14 dnů. Denně se od každého zvířete provádějí výtěry z nosu k izolaci viru. Vakcinovaná zvířata mají lehké příznaky, zatímco kontrolní zvířata mají charakteristické příznaky onemocnění. Průměrný počet dnů, ve kterých je virus vylučován, jakož i titr viru jsou významně nižší u vakcinovaných zvířat než u zvířat kontrolních.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 1. 2000- stáří, ve kterém by se měla zvířata vakcinovat,
2. účinné od 1. 1. 2000- interval mezi první a druhou vakcinaci,
3. účinné od 1. 1. 2000- požadovaná revakcinace,
4. účinné od 1. 1. 2000- kmeny viru, které jsou ve vakcíně obsaženy.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum leucosis felinae inactivatum

účinné od 1. 1. 2000Inaktivovaná vakcína proti leukémii koček

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek, který obsahuje imunogeny z vhodného kmene viru leukémie koček.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Imunogeny obsahují buď vhodný kmen leukémie koček, inaktivovaný tak, aby byla zachována dostatečná imunogenita, nebo frakci viru s odpovídajícími vlastnostmi. Imunogenní frakce mohou být vytvářeny technologií rekombinace DNK.

účinné od 1. 1. 2000Pokud je vakcína vyráběna technologií rekombinace DNK, vyhovuje článku Producta ab ADN recombinante.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška inaktivace, pokud je to možné, se provádí s množstvím inaktivováného viru, které odpovídá nejméně dvaceti pěti dávkám vakcíny. Dělají se dvě pasáže na stejném typu buněčné kultury, který byl použit k výrobě vakcíny, nebo na buněčných kulturách, které jsou prokazatelně nejméně stejně citlivé. Nezjistí se žádný živý virus.

účinné od 1. 1. 2000Vakcína může obsahovat adjuvans.

účinné od 1. 1. 2000Výběr složení vakcíny

účinné od 1. 1. 2000Výběr kmenů viru leukémie koček a/nebo antigenů obsažených ve vakcíně se provádí tak, aby se zajistila bezpečnost (5.2.6) (včetně bezpečnosti březích zvířat - pokud se má vakcína u těchto zvířat používat) a imunogenita (5.2.7) vakcíny. K průkazu bezpečnosti a imunogenity se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Zkouška se provede všemi zamýšlenými způsoby podání. Používají se zvířata bez protilátek proti antigenů gp 70 viru leukémie koček a bez projevů virémie nebo antigenémie v době zkoušky. Nepřítomnost protilátek a antigenů se prokazuje metodou ELISA.

1. účinné od 1. 1. 2000A. Nejméně deset koček nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci se vakcinuje předepsaným způsobem. Pět koček slouží jako kontrola. Den před vakcinaci a v době vakcinace, 4 h a 8 h po vakcinaci a jednou denně následující čtyři dny se zaznamenává rektální teplota každé kočky. Zvířata se pozorují nejméně 4 týdny po poslední vakcinaci. Během zkoušky se neprojeví žádné nadměrné místní ani systémové reakce. Za 1, 2 a 4 týdny po poslední vakcinaci se zvířata podrobí vhodným zkouškám na imunosupresní účinky. Vakcína vyhovuje, pokud není zjištěn významný rozdíl mezi vakcinovanými a kontrolními zvířaty.
2. účinné od 1. 1. 2000B. Nejméně deseti kočkám nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci se zamýšleným způsobem podají dvě dávky vakcíny. Na konci období v čase uvedeném návodem k použití se každému zvířeti podá ještě jedna dávka vakcíny. Pokud to návod k použití doporučuje, podá se po určité době třetí injekce. Zvířata se pozorují 14 dní po poslední vakcinaci. Vakcína vyhovuje, neobjeví-li se během zkoušky žádné nadměrné místní nebo systémové reakce.
3. účinné od 1. 1. 2000C. Pokud vakcína není kontraindikována pro březí samice, podá se nejméně deseti kočkám v různém stupni březosti po dvou dávkách vakcíny. Zvířata se pozorují až do porodu a zaznamenávají se jakékoliv vlivy na březost a potomstvo. Vakcína vyhovuje, neobjeví-li se během zkoušky žádné nadměrné místní nebo systémové reakce.

   účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. K průkazu imunogenity vakcíny je vhodná zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Mezioperační zkoušky

účinné od 1. 1. 2000Během výroby se provádějí vhodné imunochemické zkoušky pro hodnocení kvality a čistoty virových antigenů použitých k přípravě vakcíny. Zjištěné hodnoty jsou v mezích schválených pro jednotlivé vakcíny.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Účinnost. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti se neprovádí při běžném zkoušení šarží vakcíny. Dělá se u jednotlivé vakcíny při jedné nebo více příležitostech podle rozhodnutí nebo schválení kompetentní autority. Pokud se zkouška neprovede, použije se jiná vhodná validováná metoda, jejíž kritéria pro přijetí jsou založena na porovnání s šarží vakcíny, která vyhověla v předepsaném stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Bakteriální endotoxiny. U vakcín vyráběných technologií rekombinace DNK na bakteriálních hostitelských buňkách - např. Escherichia coli - se zkouška na bakteriální endotoxiny (2.6.14) provádí u každé šarže. Tam, kde charakter adjuvans brání provedení spolehlivé zkoušky, provede se zkouška u antigenu před přidáním adjuvans. Zjištěná hodnota odpovídá limitu pro jednotlivé vakcíny, který je prokazatelně bezpečný pro kočky.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Podání vakcíny zdravým, sérologicky negativním kočkám povzbuzuje tvorbu specifických protilátek proti antigenu nebo antigenům, které jsou uvedeny v označení.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Použijí se dvě kočky nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, které nemají protilátky proti viru leukémie koček. Každému zvířeti se doporučeným způsobem podají dvě dávky vakcíny. Zvířata se pozorují čtrnáct dní. Vakcína vyhovuje, jestliže se neobjeví žádné nadměrné místní nebo systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Inaktivace. Jestliže vakcína obsahuje inaktivovaný virus, provede se zkouška na zbytky živého viru leukémie koček dvěma pasážemi na vnímavých buněčných kulturách. Nezjistí se žádný virus. Jestliže vakcína obsahuje adjuvans, je-li to možné, oddělí se adjuvans od tekutiny způsobem, který neinaktivuje živý virus nebo jinak nebrání jeho zjištění.

účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Použije se nejméně dvacet pět vnímavých koček nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, bez protilátek proti antigenům viru leukémie koček a proti kočičímu onkogennímu membránovému antigenu (anti-FOCMA protilátky) a v době zkoušky bez virémie nebo antigenémie. Nejméně patnáct koček je vakcinováno doporučeným způsobem v souladu s návodem k použití. Nejméně deset zvířat slouží jako kontrola. Zvířata se pozorují nejméně 14 dní po poslední vakcinaci. Intraperitoneálně nebo oronazálně se jednou nebo několikrát podá množství virulentního kmene viru leukémie koček postačující k vyvolání trvalé virémie nebo antigenémie nejméně u80% vnímavých zvířat. Pro čelenž se použije epidemiologicky závažný kmen sestávající převážně z viru typu A. Zvířata se pozorují 15 týdnů a počínaje třetím týdnem se zkoušejí každý týden na virémii a antigenémii (p27 protein) vhodnými metodami, jako jsou imunofluorescence cirkulujících leukocytů nebo ELIS A. Kočky se považují za trvale infikované, jestliže vykazují pozitivní virémii nebo antigenémii po tři po sobě jdoucí týdny nebo v pěti případech mezi třetím až patnáctým týdnem. Zkoušku lze hodnotit, jestli je trvale infikováno nejméně 80 % kontrolních koček. Vakcína vyhovuje, jestliže nejméně 80 % vakcinovaných koček nevykazuje trvalou infekci.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede antigen nebo antigeny obsažené ve vakcíně.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum morbi Aujeszkyi ad suem inactivatum

účinné od 1. 1. 2000Inaktivovaná vakcína proti Aujeszkého nemoci prasat

účinné od 1. 1. 2000Je to suspenze vhodného kmene viru Aujeszkého nemoci inaktivovaného bez ovlivnění imunogenních vlastností nebo suspenze inaktivované frakce viru mající odpovídající imunogenní vlastnosti.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Virový kmen se pomnoží ve vhodné buněčné kultuře (5.2.4). Virová suspenze se sklidí a inaktivuje; mohou se připravit částice virů, které se puntíkují a koncentrují.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška na inaktivaci se provádí na dvou pasážích buněčné kultury stejného typu, jaký byl použit při výrobě vakcíny, nebo na buňkách, které prokazatelně jsou nejméně stejně citlivé. Množství inaktivovaného viru používaného ve zkoušce odpovídá nejméně dvaceti pěti dávkám vakcíny. Nezjistí se živý virus.

účinné od 1. 1. 2000Může se přidat vhodné adjuvans a protimikrobní konzervační látky. Vakcína může být lyofilizovaná.

účinné od 1. 1. 2000Výběr složení vakcíny

účinné od 1. 1. 2000Vakcína prokazatelně odpovídá z hlediska bezpečnosti a imunogenity. K důkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost

1. účinné od 1. 1. 2000A. Zkouška se provádí u všech kategorií zvířat, pro které je vakcína určena (prasnice, výkrmová prasata). Použitá zvířata nemají protilátky proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Dvě dávky vakcíny se předepsaným způsobem podají každému z deseti zvířat. Po 14 dnech se každému zvířeti vstříkne jedna dávka vakcíny a zvířata se pozorují dalších 14 dnů. V průběhu 28 dnů zkoušky nevzniknou žádné abnormální místní či systémové reakce. Jestliže je vakcína určena březím prasnicím, prodlužuje se pozorovací doba zkoušky pro tuto kategorii zvířat až do porodu. Nezaznamená se žádný vliv na březost a potomstvo.
2. účinné od 1. 1. 2000B. Zvířata použitá ve zkoušce imunogenity jsou také použita k hodnocení bezpečnosti. U každého vakcinovaného zvířete se měří rektální teplota v době vakcinace, za 6 h, 24 h a 48 h po ní. U žádného zvířete není vzestup teploty vyšší než 1,5 °C a počet zvířat, která mají teplotu vyšší než 41 °C, nepřesahuje 10% ze skupiny. Nezjistí se žádné jiné systémové reakce (např. anorexie). Při porážce se místo podání vyšetří na místní reakce. Nevzniknou významné místní reakce, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.
3. účinné od 1. 1. 2000C. Zvířata používaná na terénní zkoušky se také používají k hodnocení bezpečnosti. Zkouška se provádí u všech kategorií zvířat, pro které je vakcína určena (prasnice, výkrmová prasata). Vytvoří se nejméně tři skupiny o nejméně dvaceti zvířatech s odpovídajícími kontrolními skupinami o nejméně deseti zvířatech. Rektální teplota se měří všem zvířatům v době vakcinace, za 6 h, 24 h a 48 h po vakcinaci. U žádného zvířete není vzestup teploty vyšší než 1,5 °C a počet zvířat, která mají teplotu vyšší než 41 °C, nepřesahuje 25 % ze skupiny. Při porážce se místo podání vyšetří na místní reakce. Nevzniknou významné místní reakce, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.

   účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Použije se nejméně deset výkrmových prasat ve stáří doporučeném k vakcinaci, prostých protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo frakcím viru. Tělesná hmotnost žádného prasete se neliší od průměru skupiny o více než 20 %. Každé prase se očkuje podle doporučeného schématu a doporučeným způsobem. Pět podobných prasat se ponechá jako kontrola. Na konci výkrmového období (80 kg až 90 kg) se každé prase zváží a provede se čelenž intranazálním podáním vhodného množství virulentního kmene viru Aujeszkého nemoci (čelenžní materiál obsahuje nejméně 10⁶ CCID₅₀ virulentního kmene, který neprodělal více než tři pasáže a je podáván nejméně ve 4 ml vyhovujícího rozpouštědla). Titr čelenžního viru se stanoví z výtěrů nosní dutiny každého zvířete odebíraných denně, počínaje dnem před čelenží, až do doby, kdy virus už není zjištěn. Každé zvíře se váží 7 dní po čelenži nebo v době úhynu, jestliže k němu dojde dříve, a dosažený denní průměr se vypočítá v procentech. Pro každou skupinu (vakcinovanou i kontrolní) se vypočítá průměr z denních průměrných přírůstků. Přípravek vyhovuje zkoušce, jestliže:

   1. účinné od 1. 1. 2000- vakcinovaná prasata přežijí a rozdíl mezi denními průměrnými přírůstky v obou skupinách je nejméně 1,5 %,
   2. účinné od 1. 1. 2000- geometrické průměry titrů a délka vylučování čelenžního viru jsou u vakcinováných zvířat významně nižší než u kontrol.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušku lze hodnotit, jestliže všechna kontrolní prasata mají příznaky onemocnění Aujeszkého nemocí a průměr jejich denních přírůstků je méně než –0,5.

   účinné od 1. 1. 2000Jestliže je vakcína určena pro prasnice k pasivní ochraně selat, může se vhodnost kmene pro tento účel prokázat následující metodou. Osm prasnic bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci se vakcinuje podle doporučeného schématu a doporučeným způsobem; čtyři prasnice se ponechají jako kontrola. Selata od těchto prasnic se ve stáří 6 až 10 dní čelenžují vhodným množstvím virulentního kmene viru Aujeszkého nemoci. Selata se pozorují 21 dní. Vakcína je vyhovující, jestliže u selat od vakcinovaných prasnic je nejméně 80% ochrana před úhynem v porovnání s kontrolní skupinou. Zkoušku lze hodnotit, jestliže průměrný počet selat na jeden vrh pro každou skupinu je nejméně šest selat.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Zkoušku popsanou v odstavci Stanovení účinnosti není nezbytné provádět při běžném zkoušení šarží vakcíny. Provádí se jednou nebo vícekrát podle dohody nebo rozhodnutí oprávněné autority. Pokud se tato zkouška neprovádí, použije se vhodná platná náhradní metoda. Podmínkou jejího přijetí je porovnání s šarží vakcíny, která dala vyhovující výsledek ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000U zvířat bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci zkoušený přípravek povzbudí tvorbu specifických protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci použité pro výrobu vakcíny.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Nejméně dvěma selatům v minimálním stáří pro vakcinaci se vstříknou dvě dávky vakcíny předepsaným způsobem. Zvířata jsou bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Zvířata se pozorují 14 dní a potom se každému vstříkne jedna dávka vakcíny. Pozorují se dalších 14 dní. V průběhu 28 dní zkoušky se nezjistí nadměrné místní nebo systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Inaktivace. Pokud možno, provede se vhodná zkouška na zbylý infekční virus Aujeszkého nemoci s použitím dvou pasáží na stejné buněčné kultuře, jaká byla použita při přípravě vakcíny, nebo na buňkách, které prokazatelně jsou nejméně stejně citlivé. Jinak se vstříkne po jedné dávce vakcíny podkožně pěti králíkům, kteří se pozorují 14 dní po podání. Nezjistí se výskyt nadměrných reakcí (zejména místní vyrážka). Jestliže vakcinační virus není patogenní pro králíky, provede se zkouška na dvou ovcích.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry. U selat použitých pro zkoušku bezpečnosti se provede zkouška na protilátky. Vakcína nepodporuje tvorbu protilátek proti jinému viru než proti viru Aujeszkého nemoci, proti virům patogenním pro prasata nebo proti virům, které by mohly překážet diagnóze infekčních onemocnění prasat (včetně virů ze skupiny pěsti virů).

účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Použije se nejméně pět prasat o hmotnosti 15 kg až 35 kg prostých protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Živá hmotnost žádného prasete ve skupině se neliší o více než 25 % průměrné hmotnosti. Každému praseti se podá předepsaným způsobem jedna dávka vakcíny. Pět podobných prasat se použije jako kontrola. Za tři týdny se prasata jednotlivě zváží a provede se intranazálně čelenž vhodným množstvím virulentního kmene viru Aujeszkého nemoci. Každé zvíře se zváží 7 dní po čelenži nebo v době úhynu, jestliže k němu dochází dříve, a vypočítá se průměrný denní přírůstek v procentech. Pro každou skupinu (vakcinovanou i kontrolní) se vypočítá průměr průměrných denních přírůstků. Vakcína vyhovuje, jestliže vakcinovaná prasata přežijí a rozdíly mezi průměry denních přírůstků v obou skupinách jsou nejméně 1,1. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže všechna kontrolní prasata mají příznaky Aujeszkého nemoci a průměr jejich denních přírůstků dosahuje méně než –0,5.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 1. 2000- zda je vakcinační kmen patogenní pro králíky,
2. účinné od 1. 1. 2000- zda je vakcína z celého viru nebo subjednotková.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum morbi Aujeszkyi ad suem vivum cryodesiccatum ad usum parenterale

účinné od 1. 1. 2000Lyofílizovaná živá vakcína proti Aujeszkého nemoci prasat pro parenterální podání

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek z oslabeného kmene viru Aujeszkého nemoci. Může se podávat po smíchání s adjuvans.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Výroba vakcíny odpovídá článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Virový kmen se pěstuje ve vhodné buněčné kultuře (5.2.4) nebo na kuřecích embryích z chovů prostých specifikovaných patogenů (5.2.2). Virová suspenze se sklidí, smíchá s vhodnou stabilizující tekutinou a lyofilizuje se.

účinné od 1. 1. 2000Výběr vakcinačního kmene

účinné od 1. 1. 2000K přípravě vakcíny se může použít pouze takový virový kmen, který prokazatelně odpovídá následující charakteristice: bezpečný; přenosný včetně přechodu přes placentu a přenosný semenem; nevratně oslabený a imunogenní. Kmen může mít genetické markery. K průkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky:

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost

1. účinné od 1. 1. 2000A. Deseti selatům ve stáří 3 až 4 týdny, která nemají protilátky proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, se každému podá doporučeným způsobem množství viru, které odpovídá deseti dávkám vakcíny. Deset selat z téhož zdroje a stejného stáří, která nemají protilátky proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, se ponechá jako kontrola. Zvířata se pozorují po dobu 21 dní. Zvířata zůstávají zdravá a křivka hmotnosti vakcinovaných selat se neliší od křivky selat kontrolních.
2. účinné od 1. 1. 2000B. U zvířat použitých ve zkoušce na imunogenitu se také hodnotí bezpečnost kmene. Rektální teplota se u každého vakcinovaného zvířete měří v době vakcinace, za 6 h, 24 h a 48 h. U žádného zvířete není vzestup teploty vyšší než 1,5 °C a počet zvířat, která mají teplotu vyšší než 41 °C, nepřesahuje 10 % ze skupiny. Nezjistí se žádné systémové reakce (např. anorexie). Při porážce se vyšetří místo podání. Nezjistí se nadměrné místní reakce, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.
3. účinné od 1. 1. 2000C. Zvířata používaná na terénní zkoušky se také používají k hodnocení bezpečnosti. Zkouška se provádí u všech kategorií zvířat, pro které je vakcína určena (prasnice, výkrmová prasata).

   účinné od 1. 1. 2000Vytvoří se nejméně tři skupiny o nejméně dvaceti zvířatech s odpovídajícími kontrolními skupinami o nejméně deseti zvířatech. Rektální teplota se měří všem zvířatům v době vakcinace, za 6 h, 24 h a 48 h po vakcinaci. U žádného zvířete není vzestup teploty vyšší než 1,5 °C a počet zvířat, která mají teplotu vyšší než 41 °C, nepřesahuje 25% ze skupiny. Při porážce se vyšetří místo podání. Nezjistí se nadměrné místní reakce, jež by bylo možno přisoudit vakcíně.

1. účinné od 1. 1. 2000D. Deseti selatům ve stáří 3 až 5 dní, která jsou prostá protilátek viru proti Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, se každému intranazálně podá množství viru, které odpovídá deseti dávkám vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dní. Žádné sele neuhyne ani se neprojeví neurologické poruchy, jež by se mohly přisoudit vakcinačnímu viru.
2. účinné od 1. 1. 2000E. Pěti selatům ve stáří 3 až 5 dnů se každému intracerebrálně vstříkne 10^4,5CCID vakcinačního viru. Žádné sele neuhyne ani se u žádného neobjeví neurologické poruchy.
3. účinné od 1. 1. 2000F. Pět dní po sobě se deseti selatům ve stáří 3 až 4 týdny, bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci, denně podávají injekčně 2 mg prednisolonu na kilogram tělesné hmotnosti. Třetí den se každému seleti doporučeným způsobem podá takové množství viru, které odpovídá jedné dávce vakcíny. Protimikrobní látky se mohou podat, aby se předešlo nespecifickým příznakům. Zvířata se pozorují 21 dní po podání viru. Selata zůstávají zdravá.
4. účinné od 1. 1. 2000G. Použije se patnáct březích prasnic bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Pěti prasnicím ve 4. až 5. týdnu březosti se doporučeným způsobem každé podá množství viru, které odpovídá deseti dávkám vakcíny. Dalším pěti prasnicím se stejným způsobem podá stejné množství viru v 10. až 11. týdnu březosti. Dalších pět březích prasnic se použije jako kontrola. Počet narozených selat od vakcinovaných prasnic, jakékoliv abnormality u selat ani délka březosti se významně neliší od prasnic kontrolních. U selat narozených od vakcinovaných prasnic se provedou zkoušky na sérologickou odezvu proti viru Aujeszkého nemoci a na izolaci virového antigenu z jater a plic zvířat vykazujících úchylky od normy a od čtvrtiny zdravých selat. Nezjistí se antigen viru Aujeszkého nemoci a u selat vyšetřených před napitím kolostra ani protilátky viru Aujeszkého nemoci.

   účinné od 1. 1. 2000Vylučování viru. Použije se osmnáct selat ve stáří 3 až 4 týdny bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Čtrnácti selatům se doporučeným způsobem na doporučené místo podá po jedné dávce vakcíny a zbývající čtyři selata slouží jako kontaktní kontroly. Ze sekretu dutiny ústní a nosní jednotlivých zvířat se provedou vhodné, citlivé zkoušky na virus v nazálním a orálním sekretu takto: nazální a orální výtěry se odebírají denně od jednoho dne před vakcinaci až deset dnů po ní. Vakcína je přijatelná, jestliže se z odebraných sekretů neizoluje virus.

   účinné od 1. 1. 2000Infekčnost. Zkouška se provede čtyřikrát nezávisle na sobě. Pokaždé se použijí čtyři selata ve stáří 3 až 4 týdny, bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Každému seleti se doporučeným způsobem podá množství viru odpovídající jedné dávce vakcíny. Jeden den po podání vakcíny se k vakcinovaným selatům dají dvě selata nevakcinovaná, stejného stáří a bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Za pět týdnů se všechna zvířata testují na přítomnost protilátek proti viru Aujeszkého nemoci. Protilátky proti viru Aujeszkého nemoci se nezjistí v žádné skupině kontaktních kontrol. U všech naočkovaných selat se protilátky prokážou.

   účinné od 1. 1. 2000Nevratnost virulence. Dvěma selatům ve stáří 3 až 5 dní, která nemají protilátky proti viru Aujeszkého nemoci ani jeho frakci, se každému intranazálně podá množství viru, které odpovídá jedné dávce vakcíny. Za tři až pět dnů se odeberou od každého selete vzorky mozku, plic, tonzil a místních lymfatických uzlin a vzorky se smíchají. Jeden mililitr smíchané orgánové suspenze se podá intranazálně dalším dvěma selatům stejného stáří a vnímavosti. Tento postup se opakuje nejméně čtyřikrát, naposledy na nejméně pěti selatech. Přítomnost viru se ověřuje v každé pasáži přímým nebo nepřímým způsobem. Jestliže virus zmizí, provede se druhá série pasáží. Selata nehynou a ani nevykazují neurologické poruchy, jež by se mohly přičíst vakcinačmmu viru. V porovnání s nepasážovaným virem nejsou známky zvýšení virulence.

   účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Použije se nejméně deset výkrmových prasat ve stáří doporučeném k vakcinaci, prostých protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Tělesná hmotnost se u prasat neliší od průměrné hmotnosti skupiny o více než 20 %. Každé prase se vakcinuje podle doporučeného schématu a doporučeným způsobem. Pět podobných prasat se použije jako kontrola. Na konci výkrmového období (80 kg až 90 kg) se prasata zváží a provede se čelenž intranazálním podáním vhodného množství virulentního kmene viru Aujeszkého nemoci. Pro čelenž je vhodných nejméně 10⁶ CCID virulentního kmene, který prodělal nejvýše tři pasáže a je podáván v nejméně 4 ml rozpouštědla. Titr čelenžního viru se stanoví z výtěrů nosní dutiny jednotlivých zvířat odebíraných denně od jednoho dne před čelenží až do doby, kdy virus už není zjišťován. Každé zvíře se 7 dní po čelenži nebo v době úhynu, jestliže k němu dojde dříve, zváží a vypočítá se denní průměrný přírůstek v procentech. Pro každou skupinu (vakcinovanou i kontrolu) se vypočítá průměr z denních průměrných přírůstků. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže:

   1. účinné od 1. 1. 2000- všechna vakcinovaná prasata přežijí a rozdíl mezi průměry denních přírůstků obou skupin je nejméně 1,5,
   2. účinné od 1. 1. 2000- geometrické průměry titru a doba vylučování čelenžního viru jsou významně nižší u vakcinovaných zvířat než u kontrolních.

   účinné od 1. 1. 2000Zkoušku lze hodnotit, jestliže všechna kontrolní prasata vykazují příznaky onemocnění Aujeszkého nemocí a průměr jejich denních přírůstků je méně než –0,5.

   účinné od 1. 1. 2000Jestliže je vakcína určena k použití u prasnic k pasivní ochraně selat, může se vhodnost kmene pro tento účel prokázat následující metodou. Osm prasnic prostých protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci se vakcinuje podle doporučeného schématu a doporučeným způsobem; čtyři prasnice se použijí jako kontrola. Selata od těchto prasnic se čelenžují vhodným množstvím virulentního viru Aujeszkého nemoci ve věku 6 až 10 dní a pozorují se 21 dní. Vakcína je uspokojivá, jestliže selata od vakcinovaných prasnic jsou v porovnání s kontrolní skupinou nejméně z 80 % chráněna proti mortalitě. Zkoušku lze hodnotit, jestliže průměrný počet selat na jeden vrh pro každou skupinu je nejméně šest selat.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Zkoušku popsanou v odstavci Stanovení účinnosti není nezbytné provádět při běžném zkoušení jednotlivých šarží vakcíny. Provádí se jednou nebo vícekrát podle dohody nebo rozhodnutí oprávněné autority. Pokud se tato zkouška neprovádí, použije se vhodná platná náhradní metoda. Podmínkou jejího použití je porovnání s šarží vakcíny, která dala vyhovující výsledek ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000U zvířat bez protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci zkoušený přípravek povzbudí tvorbu specifických neutralizujících protilátek.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Deset dávek vakcíny se podá ve vhodném objemu doporučeným způsobem každému z nejméně dvou selat minimálního stáří předepsaného pro vakcinaci, která jsou prostá protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Zvířata se pozorují 14 dní. Nezjistí se abnormální místní nebo systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry. Vakcína se neutralizuje monospecifickým sérem nebo monoklonálními protilátkami a naočkuje se na buněčnou kulturu, vnímavou k virům patogenním pro prasata a k pěsti virům. Kultury se udržují 14 dní a v průběhu této doby se provede nejméně jedna pasáž. Nevyvíjí se cytopatický efekt; buňky nevykazují přítomnost haemadsorpčního agens. Provede se specifická zkouška na pestiviry.

účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina adusum veterina-rium. Mykoplazmata (2.6.7). Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

účinné od 1. 1. 2000Titr viru. Rekonstituovaná vakcína se titruje na stejném substrátu, jaký byl použit k výrobě (buněčná kultura nebo alantoidní dutina kuřecích embryí). Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá minimálnímu titru viru, jenž je uveden v označení.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Použije se nejméně pět prasat o hmotnosti 15 kg až 35 kg, prostých protilátek proti viru Aujeszkého nemoci nebo jeho frakci. Hmotnost žádného prasete se neliší o více než 25 % od průměrné hmotnosti skupiny. Každému praseti se podá doporučeným způsobem jedna dávka vakcíny. Pět podobných prasat se použije jako kontrola. Za tři týdny se prasata jednotlivě zváží a u každého prasete se provede intranazálně čelenž vhodným množstvím virulentního kmene viru Aujeszkého nemoci. Každé zvíře se zváží 7 dní po čelenži nebo v době úhynu, jestliže k němu dojde dříve, a vypočítá se průměrný denní přírůstek v procentech. Pro každou skupinu (vakcinovanou i kontrolní) se vypočítá průměr denních průměrných přírůstků. Vakcína vyhovuje, jestliže vakcino váná prasata přežijí a rozdíl mezi průměry denních přírůstků ve skupinách není menší než 1,6. Zkoušku lze hodnotit, jestliže všechna kontrolní prasata mají příznaky onemocnění Aujeszkého nemocí a průměr jejich denních přírůstků je méně než -0,5.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 1. 2000- substrát použitý k výrobě vakcíny (buněčná kultura nebo kuřecí embrya),
2. účinné od 1. 1. 2000- minimální titr viru.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum morbi Carrei vivum cryodesiccatum ad canem

účinné od 1. 1. 2000Živá vakcína proti psince lyofilizovaná

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek z kmene viru psinky, který je oslaben pro psy.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Oslabený kmen se pomnoží ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4) nebo v kuřecích embryích získaných z chovů prostých specifikovaných patogenů (5.2.2). Suspenze viru se sklidí, titruje a může se smíchat s vhodným stabilizačním roztokem. Vakcína se potom lyofilizuje.

účinné od 1. 1. 2000Výběr vakcinačního kmene

účinné od 1. 1. 2000Vakcinační kmen je prokazatelně uspokojivý z hlediska bezpečnosti (5.2.6), nepřítomnosti vzestupu virulence a imunogenity (5.2.7). K průkazu bezpečnosti, nepřítomnosti vzestupu virulence a imunogenity se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Zkouška se provádí pro každý doporučený způsob podání. Použije se pět vnímavých štěňat nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, která jsou prostá protilátek proti viru psinky. Každému zvířeti se doporučeným způsobem podá nejméně takové množství viru, které odpovídá desetinásobku nejvyššího titru, který se může očekávat v jedné dávce vakcíny. Štěňata se pozorují 42 dní; zůstávají v dobrém zdravotním stavu bez nadměrných místních nebo systémových reakcí.

účinné od 1. 1. 2000Je-li vakcína určena pro březí samice, podá se virus pěti zvířatům v předepsaném stupni březosti nebo v rozpětí stupně březosti podle doporučené tabulky. Pozorování se prodlouží až do prvního dne po porodu. Zvířata zůstanou v dobrém zdravotním stavu bez nadměrných místních nebo systémových reakcí. Nezaznamenají se nežádoucí účinky na březost a potomstvo.

účinné od 1. 1. 2000Vzestup virulence. Dvěma štěňatům ve stáří 5 až 7 týdnů bez protilátek proti viru psinky se doporučeným způsobem podá virus psinky v množství, které odpovídá jedné dávce vakcíny. Za 5 až 10 dní se zvířata utratí, odebere se sliznice dutiny nosní, mandle, brzlík, slezina, plíce s příslušnými mízními uzlinami a vytvoří se směsný vzorek.

účinné od 1. 1. 2000Dalším dvěma štěňatům stejného stáří a vnímavosti se podá intranazálně 1 ml směsi orgánové suspenze. Tato operace se provede nejméně pětkrát. V každé pasáži se ověřuje přítomnost viru přímými nebo nepřímými prostředky. Pokud se virus ztratí, provede se druhá série pasáží. Štěňatům se podá virus z nejvyšší znovu zachycené pasáže. Zvířata se pozorují 42 dní a jakékoliv reakce se porovnají s těmi, které byly zjištěny ve výše popsané zkoušce bezpečnosti. V porovnání s nepasážováným virem se nezjistí náznak vzestupu virulence.

účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti se může použít k průkazu imunogenity virového kmene.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Pokud je stanovení účinnosti provedeno s vyhovujícími výsledky na reprezentativní šarži vakcíny, může se tato zkouška při běžné kontrole jiných šarží připravených z téhož inokula vypustit.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Vakcína rekonstituovaná podle pokynů v označení a smíchaná s monospecifickým psinkovým antisérem nevyvolá již cytopatický efekt ve vnímavých buněčných kulturách.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Dvěma vnímavým štěňatům nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci prostým psinkových protilátek se každému vstříkne deset dávek vakcíny doporučeným způsobem. Zvířata se pozorují 14 dní. Zvířata zůstávají zdravá bez nadměrných místních či systémových reakcí.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry. Vakcína se smíchá s vhodným monospecifickým psinkovým sérem a očkuje se na buněčné kultury, které jsou vnímavé k patogenním virům pro psy. Za 6 až 8 dní se provede pasáž, kultury se udržují 14 dní. Nevytvoří se cytopatogenní efekt a buňky nevykazují žádné známky přítomnosti hemadarbčních agens.

účinné od 1. 1. 2000Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Mykoplazmata (2.6.1). Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

účinné od 1. 1. 2000Titr viru. Titr rekonstituované vakcíny se stanoví na vhodných buněčných kulturách. Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně množství viru odpovídající minimálnímu titru uvedenému v označení.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Použije se sedm vnímavých štěňat, 8 až 16 týdnů starých, která nemají protilátky proti viru psinky. Pět zvířat se naočkuje podle návodu k použití a dvě zvířata se ponechají jako kontrola. Všechna zvířata se pozorují 21 dní. Po uplynutí této doby se všem zvířatům intravenózně vstříkne takové množství viru, které je schopné vyvolat u vnímavých psů úhyn nebo onemocnění s typickými příznaky. Zvířata se pozorují dalších 21 dní. Zvířata s typickými příznaky psinky se šetrně utratí, aby se zabránilo zbytečnému utrpení. Zkouška není hodnotitelná a opakuje se, jestliže jedno nebo více kontrolních zvířat neuhyne na psinku nebo nemá typické příznaky vážné infekce. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže vakcinovaná zvířata zůstanou v dobrém zdravotním stavu.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum morbi partus diminutionis MCMLXXVI inactivatum ad pullum

účinné od 1. 1. 2000Inaktivovaná vakcína proti syndromu poklesu snášky ’76

účinné od 1. 1. 2000Je to emulze nebo suspenze vhodného kmene viru ’76 syndromu poklesu snášky (hemaglutinující ptačí adenovirus), který byl inaktivován způsobem zachovávajícím imunogenní aktivitu.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Vakcinační kmen se pomnoží na kuřecích nebo kachních embryích pocházejících ze zdravého chovu nebo ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4).

účinné od 1. 1. 2000Zkouška inaktivace se provede na kachních embryích z chovu prostého syndromu poklesu snášky ’76 nebo na kuřecích embryích z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2) nebo ve vhodných buněčných kulturách, které jsou nejcitlivější na vakcinační kmen. Použité množství viru odpovídá nejméně deseti dávkám vakcíny. Nezjistí se živý virus.

účinné od 1. 1. 2000Vakcína může obsahovat adjuvans.

účinné od 1. 1. 2000Výběr složení vakcíny

účinné od 1. 1. 2000Vakcína prokazatelně odpovídá z hlediska bezpečnosti a imunogenity. K průkazu účinnosti se může použít následující zkouška (5.2.7).

účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Zkoušku popsanou v odstavci Stanovení účinnosti není nutné provádět při běžném zkoušení šarží vakcíny. Provádí se u uvedené vakcíny v jednom nebo více případech podle rozhodnutí nebo dohody s odpovědnou autoritou. Pokud se tato zkouška nedělá, použije se jiná schválená metoda. Podmínky pro přijetí jsou založeny na porovnání s šarží vakcíny, která vykázala vyhovující výsledky ve stanovení účinnosti. Následující zkouška se může použít, jestliže bylo dosaženo uspokojivé korelace se zkouškou popsanou v odstavci Stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška účinnosti šarže. Kuřata ve stáří nejméně 14 až 28 dnů z chovu prostého specifikovaných patogenů se vakcinují jednou dávkou jedním z doporučených způsobů. Za čtyři týdny se odebere krev každému kusu včetně pěti nevakcinovaných kontrol stejného stáří, pocházejících ze stejného chovu. Stanoví se protilátková odpověď každého séra hemaglutinačně inhibiční zkouškou při použití čtyř hemaglutinačních jednotek antigenu a ptačích erytrocytů. Zkoušku lze hodnotit, jestliže u nevakcinovaných ptáků nejsou v séru zjištěny specifické protilátky. Vakcína vyhovuje, pokud střední hodnota titru vakcinované skupiny není nižší než hodnoty titru nalezené předtím u šarží vakcíny, která vykázala vyhovující výsledky ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000U kuřat, která nemají protilátky proti viru syndromu poklesu snášky ’76, podporuje vakcína tvorbu specifických protilátek.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Každému z deseti kuřat ve stáří 14 až 28 dní z chovu prostého specifikovaných patogenů se doporučeným způsobem podá dvojnásobná vakcinační dávka. Ptáci se pozorují 21 dnů. Nezjistí se žádné abnormální místní nebo systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Inaktivace

1. účinné od 1. 1. 2000A. U vakcín připravovaných na ptačích embryích se provede zkouška na kachních embryích z chovu prostého viru syndromu poklesu snášky ’76, nebo je-li známo, že kuřecí embrya jsou citlivější, pak na kuřecích embryích z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2). Dvě pětiny dávky se očkují do alantoidní dutiny deseti kuřecích embryí ve stáří 10 až 14 dnů, prostých mateřských protilátek proti viru syndromu poklesu snášky ’76. Kuřecí embrya se inkubují a pozorují 8 dnů. Spojí se alantoidní tekutiny z živých embryí a odděleně z mrtvých embryí. Vyloučí se ta embrya, která uhynula v důsledku nespecifických příčin do 24 h po injekci.

   účinné od 1. 1. 2000Do alantoidní dutiny deseti embryí ve stáří 10 až 14 dnů prostých mateřských protilátek proti viru syndromu poklesu snášky ’76 se očkuje 0,2 ml spojené alantoidní tekutiny z živých embryí a do dalších deseti obdobných embryí se očkuje 0,2 ml spojené alantoidní tekutiny z uhynulých embryí; inkubuje se 8 dnů. Alantoidní tekutina každého embrya se vyšetří na hemaglutinační aktivitu s použitím ptačích erytrocytů.

   účinné od 1. 1. 2000Pokud více než 20 % embryí uhyne v jedné z obou částí zkoušky, ta část se opakuje. Vakcína vyhovuje, pokud ve zkoušce nejsou zjištěny stopy hemaglutinační aktivity a pokud v opakované zkoušce neuhyne z nespecifických důvodů více než 20 % embryí. K prevenci bakteriální infekce z vnějšku se ve zkoušce mohou použít antibiotika.

1. účinné od 1. 1. 2000B. U vakcíny adaptované na pomnožení v buněčných kulturách se očkuje deset dávek na vhodnou buněčnou kulturu. Pokud vakcína obsahuje olejové adjuvans, odstraní se toto vhodným způsobem. Kultury se inkubují 7 dnů při 38°C±1°C. Provede se pasáž s jinou sadou buněčných kultur a inkubuje se 7 dnů při 38 °C ± 1 °C. Kultury se pravidelně vyšetřují a na konci inkubační doby se vyšetří supernatantní tekutina na přítomnost hemaglutinující aktivity. Vakcína vyhovuje zkoušce, pokud buněčné kultury nejeví známky infekce a pokud supernatantní tekutina nevykazuje hemaglutinační aktivitu.

účinné od 1. 1. 2000Cizí agens. Použijí se kuřata ze zkoušky bezpečnosti. Každému kuřeti se za 21 dnů po podání dvojité dávky vakcíny podá stejným způsobem jedna dávka vakcíny. Za dva týdny se z každého kuřete připraví vzorky séra a provedou se zkoušky na protilátky metodou předepsanou pro chovy kuřat prostých specifikovaných patogenů proti původcům následujících onemocnění: infekční encephalomyelitida drůbeže, infekční leukóza drůbeže, infekční bronchitida drůbeže, infekční burzitida, infekční laryngotracheitida drůbeže, influenzaA, Markova choroba, Newcastleská choroba a u vakcín vyráběných na kachních embryích též chlamydióza (reakce vazby komplementu, nebo precipitační zkouška v agarovém gelu), infekční hepatitida kachen - virus 1 a 2 (zkouška na fluorescenční protilátky nebo sérum neutralizační zkouška) a parvoviróza housat - Derzsyho choroba (sérum neutralizační zkouška). Vakcína nepodporuje tvorbu protilátek proti původcům těchto onemocnění.

účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Dvě skupiny třiceti slepic z chovu prostého specifikovaných patogenů se vakcinují ve stáří doporučeném pro vakcinaci. Dále se vytvoří dvě kontrolní skupiny, jedna o počtu deseti kusů, druhá o počtu třiceti kusů stejného stáří a původu jako zvířata vakcinovaná. Vedou se individuální záznamy produkce vajec od začátku snášky až po dobu 4 týdnů po čelenži.

účinné od 1. 1. 2000Skupina třiceti vakcinovaných a deseti kontrolních ptáků se ve stáří 30 týdnů čelenžuje takovou dávkou viru syndromu poklesu snášky ’76, která způsobí výrazný pokles produkce vajec nebo jejich kvality. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže u vakcinovaných ptáků nedojde k výraznému poklesu produkce vajec nebo jejich kvality. Zkoušku lze hodnotit, jestliže u kontrolních ptáků došlo k význačnému poklesu v produkci vajec nebo v jejich kvalitě.

účinné od 1. 1. 2000Těsně před koncem snášky se čelenžuje druhá vakcinovaná skupina a skupina třiceti kontrolních ptáků. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže u vakcinovaných ptáků nedojde k výraznému poklesu produkce vajec nebo jejich kvality. Zkoušku lze hodnotit, jestliže u kontrolních ptáků došlo k význačnému poklesu v produkci vajec nebo v jejich kvalitě.

účinné od 1. 1. 2000Se vzorky séra, které byly získány v době vakcinace, čtyři týdny po vakcinaci a právě před čelenží, se provedou sérologické zkoušky. Zkoušku nelze hodnotit, pokud u některého ze vzorků z kontrolní skupiny byly zjištěny protilátky proti viru syndromu poklesu snášky ’76.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000V označení se uvede, zda je vakcinační kmen adaptován na kuřecí nebo kachní embrya nebo zda je adaptován na buněčnou kulturu.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum morbillorum vivum

účinné od 1. 1. 2000Živá vakcína proti spalničkám

účinné od 1. 1. 2000Je to lyofilizovaný přípravek z vhodného oslabeného kmene spalničkového viru. Vakcína se rekonstituuje podle návodu bezprostředně před použitím. Vznikne čirá tekutina, jež může být zbarvena přítomným indikátorem pH.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Výroba vakcíny je založena na systému jednotné inokulace viru, a je-li virus pomnožován v lidských diploidních buňkách, na systému buněčné banky. Výrobní postup prokazatelně poskytuje stále stejnou živou spalničkovou vakcínu přiměřené imunogenity a bezpečnosti pro člověka. Pokud není určeno a schváleno jinak, virus v konečném přípravku neprošel od matečného inokula více pasážemi, než bylo použito k přípravě vakcíny, jejíž bezpečnost a účinnost byla prokázána v klinické studii; ani se schválenými výjimkami počet pasáží nad úroveň použitou pro klinické studie nepřesahuje počet pěti.

účinné od 1. 1. 2000Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).

účinné od 1. 1. 2000Substrát pro pomnožení viru

účinné od 1. 1. 2000Virus se pomnožuje v lidských diploidních buňkách (5.2.3) nebo v kulturách buněk z kuřecích embryí pocházejících z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2).

účinné od 1. 1. 2000Virové inokulum

účinné od 1. 1. 2000Kmen použitého spalničkového viru je určen podle vývojových záznamů, které obsahují informaci o jeho původu a o následném zacházení sním. Aby se předešlo nadměrnému používání opic ve zkoušce na neurovirulenci, připraví se virové inokulum ve velkém množství a uchovává se lyofilizované při teplotách nižších než –20 °C, nebo pokud není lyofilizované, nižších než –60 °C.

účinné od 1. 1. 2000Pouze virové inokulum vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro pomnožování viru.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti. V matečných a pracovních inokulech se prokáže spalničkový virus séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.

účinné od 1. 1. 2000Koncentrace viru. Koncentrace viru v matečných a pracovních inokulech se stanoví pro zajištění stále stejné výroby.

účinné od 1. 1. 2000Cizí agens (2.6.16). Pracovní inokulum vyhovuje požadavkům na inokula.

účinné od 1. 1. 2000Neurovirulence (2.6.18). Pracovní inokulum vyhovuje zkoušce na neurovirulenci živých virových vakcín. Pro zkoušku jsou vhodné opice Macaca a Cercopithecus citlivé na spalničkový virus.

účinné od 1. 1. 2000Pomnožování a sklizeň viru

účinné od 1. 1. 2000Všechny práce s buněčnou bankou a s následnými buněčnými kulturami se provádějí za aseptických podmínek a v prostředí, kde se nepracuje s jinými buňkami. Do růstových médií se může přidat vhodné zvířecí sérum (nikoliv lidské), ale konečné médium pro udržení buněčného růstu při pomnožování viru neobsahuje žádné zvířecí sérum. Sérum a trypsin používané při přípravě buněčných suspenzí a médií jsou prokazatelně prosté cizích agens. Médium pro buněčné kultury může obsahovat indikátor pH, jako je červeň fenolová, a vhodná antibiotika v nejnižší účinné koncentraci. Je výhodnější mít při výrobě substrát bez antibiotik. Nejméně 500 ml výrobních buněčných kultur se ponechá neinfikovaných (kontrolní buňky). Sklizně virových suspenzí probíhají v době vhodné pro použitý kmen viru.

účinné od 1. 1. 2000Pouze jednotlivá sklizeň vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti. Jednotlivá sklizeň obsahuje viry, které se dokážou jako virus spalniček séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.

účinné od 1. 1. 2000Koncentrace viru. Koncentrace viru v jednotlivé sklizni se stanoví ke sledování stejnorodosti výroby a k výpočtu ředění pro konečnou várku vakcíny. Postupuje se tak, jak je předepsáno v odstavci Stanovení účinnosti.

účinné od 1. 1. 2000Cizí agens (2.6.16). Jednotlivá sklizeň vyhovuje ve zkoušce na nepřítomnost cizích antigenů.

účinné od 1. 1. 2000Kontrolní buňky. Jestliže byly použity lidské diploidní buňky, vyhovují kontrolní buňky zkoušce totožnosti a zkouškám na cizí antigeny (2.6.16).

účinné od 1. 1. 2000Konečná várka vakcíny

účinné od 1. 1. 2000Virové sklizně, které vyhověly výše uvedeným zkouškám, se spojí a vyčeří, aby se odstranily buňky. Může se přidat vhodný stabilizátor a spojené sklizně se příslušně naředí.

účinné od 1. 1. 2000Pouze konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícímu požadavku, se může použít k přípravě šarže.

účinné od 1. 1. 2000Bakterie a houby. Konečná várka vakcíny vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1); na každou živnou půdu se použije 10 ml.

účinné od 1. 1. 2000Šarže

účinné od 1. 1. 2000Minimální koncentrace viru pro propuštění přípravku se určí tak, aby se pomocí stabilitních údajů zajistilo, že na konci doby použitelnosti bude ve vakcíně nejméně koncentrace uvedená v označení.

účinné od 1. 1. 2000Pouze šarže, která vyhovuje požadavkům na minimální virovou koncentraci pro propuštění, následujícímu požadavku na teplotní stabilitu a všem požadavkům uvedeným v odstavcích Zkouška totožnosti a Zkoušky na čistotu, se může uvolnit k použití. Pokud byla zkouška na bovinní sérumalbumin provedena s vyhovujícím výsledkem v konečné várce vakcíny, může se u šarže vypustit.

účinné od 1. 1. 2000Teplotní stabilita. Vzorky šarže lyofilizované vakcíny se v suchém stavu 7 dní inkubují při 37 °C. Souběžně se stanoví koncentrace viru ve vzorku inkubované a neinkubované vakcíny, uchovávané při 5 °C ± 3 °C, způsobem popsaným v odstavci Stanovení účinnosti. Koncentrace viru v inkubované vakcíně je nejvýše o 1 log₁₀ nižší než koncentrace viru v neinkubované vakcíně.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Když se vakcína, rekonstituovaná podle údajů v označení, smíchá se specifickými spalničkovými protilátkami, není již schopna infikovat vnímavé buněčné kultury.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1).

účinné od 1. 1. 2000Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).

účinné od 1. 1. 2000Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Infekční virus vakcíny se stanoví nejméně trojmo, přičemž se použije nejméně pěti buněčných kultur pro každé sériové ředění po 0,5 log₁₀, nebo jinou metodou o stejné přesnosti.

účinné od 1. 1. 2000K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru je rovna nejméně koncentraci uvedené v označení; minimální koncentrace viru uvedená v označení je nejméně 1 . 10³ CCID₅₀ v lidské dávce. Zkoušku lze hodnotit, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je nižší než ±0,3.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 1. 2000- kmen viru použitý pro přípravu vakcíny,
2. účinné od 1. 1. 2000- typ a původ buněk použitých pro přípravu vakcíny,
3. účinné od 1. 1. 2000- minimální koncentrace viru,
4. účinné od 1. 1. 2000- varování před stykem s dezinfekčními prostředky,
5. účinné od 1. 1. 2000- doba, do které je třeba vakcínu po rekonstituci použít.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum morbillorum, parotitidis et rubellae Vivum

účinné od 1. 1. 2000Živá vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

účinné od 1. 1. 2000Je to lyofilizovaný přípravek z vhodných oslabených kmenů virů spalniček, příušnic a zarděnek.

účinné od 1. 1. 2000Vakcína se rekonstituuje podle návrhu bezprostředně před použitím; vznikne čirá tekutina, jež může být zbarvena přítomným indikátorem pH.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Tři složky vakcíny se připravují, jak je popsáno v článcích Vaccinum morbilorum vivum, Vaccinum parotitidis vivum a Vaccinum rubellae vivum, a vyhovují požadavkům v nich předepsaným.

účinné od 1. 1. 2000Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).

účinné od 1. 1. 2000Konečná várka vakcíny

účinné od 1. 1. 2000Virové sklizně jednotlivých složek se spojí a vyčeří, aby se odstranily buňky. Může se přidat vhodný stabilizátor a spojené sklizně se příslušně naředí. Vhodná množství spojených sklizní jednotlivých složek se smíchají.

účinné od 1. 1. 2000Pouze konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícímu požadavku, se může použít pro přípravu šarže.

účinné od 1. 1. 2000Bakterie a houby. Provede se zkouška na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml (2.6.1).

účinné od 1. 1. 2000Šarže

účinné od 1. 1. 2000Pro každou složku se minimální koncentrace viru pro propuštění přípravku určí tak, aby se pomocí stabilitních údajů zajistilo, že na konci doby použitelnosti bude ve vakcíně nejméně koncentrace uvedená v označení.

účinné od 1. 1. 2000Pouze šarže, která vyhovuje následujícím požadavkům na minimální koncentraci viru každé složky pro propuštění, následujícímu požadavku na tepelnou stabilitu a všem požadavkům uvedeným v odstavcích Zkoušky totožnosti a Zkoušky na čistotu, se může uvolnit k použití. Pokud byly zkoušky na bovinní sérumalbumin a případně ovalbumin provedeny s vyhovujícími výsledky v konečné várce vakcíny, mohou se u šarže vypustit.

účinné od 1. 1. 2000Tepelná stabilita. Vzorky šarže lyofílizované vakcíny se v suchém stavu 7 dní inkubují při 37 °C. Souběžně se stanoví koncentrace viru ve vzorku inkubované a neinkubované vakcíny, uchovávané při 5 °C ± 3 °C, způsobem popsaným v odstavci Stanovení účinnosti. Koncentrace viru každé složky v inkubované vakcíně je nejvýše o 1 log₁₀ nižší než koncentrace viru v neinkubované vakcíně.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Když se vakcína rekonstituovaná podle údajů v označení smíchá se specifickými protilátkami proti viru spalniček, příušnic a zarděnek, není již schopná infikovat buněčné kultury vnímavé k těmto virům. Když se vakcína rekonstituovaná podle údajů v označení smíchá s množstvím specifických protilátek postačujícím k neutralizaci dvou virových složek, třetí virová složka infikuje vnímavou buněčnou kulturu.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1).

účinné od 1. 1. 2000Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).

účinné od 1. 1. 2000Ovalbumin. Je-li příušnicová složka připravena na kuřecích embryích, obsahuje vakcína nejvýše 1 μg ovalbuminu v jednotlivé lidské dávce. Stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).

účinné od 1. 1. 2000Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

1. účinné od 1. 1. 2000A. Přípravek se smíchá s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru příušnic. Infekční virus spalniček se stanoví nejméně trojmo, přičemž se použije nejméně pět buněčných kultur pro každé sériové ředění po 0,5 log₁₀, nebo jinou metodou o stejné přesnosti. K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru spalniček je rovna nejméně koncentraci uvedené v označení; minimální koncentrace viru spalniček uvedená v označení je nejméně 1 x 10³ CCID₅₀ v jednotlivé lidské dávce. Zkoušku lze hodnotit, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je nižší než ±0,3.
2. účinné od 1. 1. 2000B. Přípravek se smíchá s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru spalniček. Infekční virus příušnic se stanoví nejméně trojmo, přičemž se použije nejméně pět buněčných kultur pro každé sériové ředění po 0,5 logi₀, nebo jinou metodou o stejné přesnosti. K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru příušnic je rovna nejméně koncentraci uvedené v označení; minimální koncentrace viru příušnic uvedená v označení je nejméně 5 x 10³ CCID₅₀ v jednotlivé lidské dávce. Zkoušku lze hodnotit, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je nižší než ±0,3.
3. účinné od 1. 1. 2000C. Přípravek se smíchá s postačujícím množstvím specifických protilátek proti viru příušnic. Infekční virus zarděnek se stanoví nejméně trojmo, přičemž se použije nejméně pět buněčných kultur pro každé sériové ředění po 0,5 log₁₀, nebo jinou metodou o stejné přesnosti. K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru zarděnek není nižší než množství uvedené v označení; minimální koncentrace viru zarděnek uvedená v označení je nejméně 1 x 10³ CCID₅₀ v jednotlivé lidské dávce. Zkoušku lze hodnotit, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je nižší než ±0,3.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum humanum.

účinné od 1. 1. 2000V označení na obalu se uvede:

1. účinné od 1. 1. 2000- zda byla při přípravě vakcíny použita kuřecí embrya,
2. účinné od 1. 1. 2000- kmeny virů použité k přípravě vakcíny,
3. účinné od 1. 1. 2000- typ a původ buněk použitých k přípravě vakcíny,
4. účinné od 1. 1. 2000- minimální koncentrace každé virové složky,
5. účinné od 1. 1. 2000- varování před stykem s dezinfekčními prostředky,
6. účinné od 1. 1. 2000- doba, do které je třeba vakcínu po rekonstituci použít,
7. účinné od 1. 1. 2000- že se vakcína nepodává těhotným ženám a že ženy po vakcinaci nemají po dobu 2 měsíců otěhotnět.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum panleucopeniae felinae inactivatum

účinné od 1. 1. 2000Inaktivovaná vakcína proti panleukopenii koček

účinné od 1. 1. 2000Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek z viru panleukopenie koček nebo viru psí parvovirózy inaktivovaného vhodnou metodou.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Virus se pomnožuje ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4). Virus se může purifikovat a koncentrovat.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška na rezidua infekčního viru panleukopenie koček se provádí validovanou metodou na množství inaktivovaného viru odpovídajícím nejméně 100 dávkám vakcíny např. takto: vakcína se naočkuje na vhodnou ne zcela narostlou buněčnou kulturu; po 8denní inkubaci se trypsinizací připraví subkultura. Po další 8denní inkubaci se kultury vyšetří na rezidua živých parvovirů imunofluorescenční zkouškou. Imunofluorescenční zkouška se může doplnit hemaglutinační zkouškou nebo jinými vhodnými zkouškami v supernatantu buněčných kultur. Nezjistí se žádný živý virus.

účinné od 1. 1. 2000Vakcína může obsahovat adjuvans a může se lyofilizovat.

účinné od 1. 1. 2000Výběr složení vakcíny

účinné od 1. 1. 2000Vakcína je prokazatelně uspokojivá z hlediska bezpečnosti (5.2.6) a imunogenity (5.5.7) pro kočky. Imunogenita se může prokázat následující zkouškou.

účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Použije se deset vnímavých koček ve stáří 8 až 12 týdnů. Každé kočce se odebere vzorek krve a individuálně se vyšetří na protilátky proti viru panleukopenie koček a parvovirózy psů k určení vnímavosti. Pět koček se očkuje podle doporučeného plánu. Osmý a čtvrtý den před čelenží se stanoví počet leukocytů, vypočítají se průměrné hodnoty ze dvou měření, které slouží jako výchozí hodnota. Dvacátý až dvacátý druhý den po poslední vakcinaci se každá kočka čelenžuje intraperitoneálně suspenzí patogenního viru panleukopenie koček. Kočky se pozorují 14 dní. Čtvrtý, šestý, osmý a desátý den po čelenži se provede stanovení leukocytů. Zkoušku lze hodnotit, pokud u všech kontrolních koček alespoň při jednom vyšetření dojde ke snížení počtu leukocytů nejméně o 75 % v porovnání s výchozí hodnotou. Tato zvířata mohou uhynout na panleukopenii. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže pět vakcinovaných koček zůstává v dobrém zdravotním stavu a nemá příznaky leukopenie, tj. snížení počtu leukocytů nepřekročí v žádném ze čtyř odběrů 50 % výchozí hodnoty.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Zkouška účinnosti šarže. Pro běžné zkoušení šarží vakcíny se může jako náhrada zkoušky A nebo B popsané v odstavci Stanovení účinnosti používat zkouška, která je založena na tvorbě hemaglutinačně-inhibičních protilátek u morčat, pokud je dokázána uspokojivá kolerace se zkouškou imunogenity.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Po podání kočkám podporuje vakcína tvorbu protilátek proti parvovirů, který je ve vakcíně obsažen.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Dvěma kočkám nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci a bez protilátek proti viru panleukopenie koček nebo psímu parvovirů se doporučeným způsobem každé podají dvě vakcinační dávky. Zvířata se pozorují 14 dní. Nacházejí se v dobrém zdravotním stavu bez nadměrných místních nebo systémových reakcí.

účinné od 1. 1. 2000Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu, předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Provede se zkouška A nebo B.

1. účinné od 1. 1. 2000A. Použijí se čtyři vnímavé kočky 8 až 12 týdnů staré. Každé kočce se odebere vzorek krve a vyšetří se individuálně na protilátky proti viru panleukopenie koček a psímu parvoviru, aby se stanovila vnímavost. Každé ze dvou koček se podá doporučeným způsobem jedna dávka vakcíny. Za 21 dní se odebere každé kočce krev a připraví se jednotlivé vzorky séra. Séra se 30 min inaktivují zahřátím na 56 °C. K jednomu objemovému dílu každého séra se přidá devět objemových dílů suspenze kaolinu lehkého R (200 g/l) v tlumivém roztoku fosforečnanovém s chloridem sodným o pH 7,4. Každá směs se míchá 20 min. Po odstředění se odebere supernatantní tekutina a smíchá se s jedním objemem koncentrované suspenze prasečích erytrocytů. Nechá se 60 min inkubovat při 4 °C a poté se odstředí. Ředění získaného séra je 1 : 10. Od každého séra se připraví řada dvojnásobných ředění. Ke každému z těchto ředění o objemu 0,025 ml se přidá 0,025 ml suspenze antigenu psí parvovirózy nebo antigenu viru panleukopenie koček obsahující čtyři hemaglutinační jednotky. Nechá se 30 min inkubovat při 37 °C a poté se přidá 0,05 ml suspenze prasečích erytrocytů o koncentraci 30. 10⁶ buněk v mililitru. Inkubuje se 90 min při 4 °C a pak se zaznamená poslední ředění séra, kde ještě došlo k úplné inhibici hemaglutinace. Vakcína vyhovuje, jestliže v sérech obou vakcinovaných koček byl zaznamenán titr nejméně 1 : 20. Zkoušku lze hodnotit, jestliže obě kontrolní kočky nevytvoří protilátky proti psímu parvoviru nebo viru panleukopenie koček.
2. účinné od 1. 1. 2000B. Dvě zdravé vnímavé kočky, stáří 8 až 12 týdnů, u kterých byl naměřen titr protilátek v 0,1 ml séra při stanovení níže popsanou metodou nižší než 4 ND₅₀ (padesátiprocentní neutralizační dávka) se vakcinují podle doporučeného schématu. Za 14 dní po vakcinaci se vyšetří sérum každého zvířete následujícím postupem. Séra se 30 min zahřívají na 56 °C a pak se připraví sériová ředění v médiu vhodném pro kočičí buňky. Ke každému ředění se přidá stejný objem virové suspenze, obsahující takové množství viru, které, je-li ve vhodné směsi séra a viru očkováno na buněčnou kulturu, obsahuje přibližně 10⁴CCID₅₀. Směsi se inkubují 1 h při 37 °C a každá se očkuje v odpovídajícím objemu na čtyři buněčné kultury. Buněčné kultury se inkubují 7 dní při 37 °C a po následné druhé pasáži dalších 7 dní. Kultury se vyšetřují na přítomnost specifických cytopatických efektů a vypočítá se titr protilátek. Vakcína vyhovuje, jestliže průměrný titr je nejméně 32ND₅₀ v 0,1 ml séra. Jestliže u jedné kočky nedojde k protilátkové odpovědi, zkouška se opakuje na dalších dvou kočkách a výsledek se vypočítá jako průměrná hodnota všech titrů naměřených u všech tří koček, u kterých došlo k protilátkové odpovědi.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum panleucopeniae felinae infectivae vivum

účinné od 1. 1. 2000Živá vakcína proti panleukopenii koček

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek z vhodného kmene viru panleukopenie koček.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Virus se pomnožuje ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4). Virová suspenze se sklidí a může se purifikovat a koncentrovat. Potom se smíchá s vhodným stabilizujícím roztokem. Vakcína se může lyofilizovat.

účinné od 1. 1. 2000Výběr vakcinačního kmene

účinné od 1. 1. 2000Pouze virový kmen prokazatelně uspokojivý z hlediska bezpečnosti (včetně bezpečnosti pro březí zvířata, pokud toto použití není kontraindikováno nebo je-li virus vylučován ve výkalech), imunogenity a nepřítomnosti vzestupu virulence se může použít k přípravě vakcíny. K důkazu bezpečnosti (5.2.6.) a imunogenity (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Zkouška se provádí pro každý doporučený způsob podání. Použije se pět koček nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, které jsou prosty specifických hemaglutinačně-inhibičních protilátek proti viru panleukopenie koček. V cirkulující krvi se stanoví počet leukocytů 8 dní a 4 dny před podáním vakcinačního kmene a z obou měření se vypočítají průměry, které slouží jako počáteční hodnoty. Každé kočce se doporučeným způsobem podá takové množství viru, které odpovídá nejméně desetinásobku nejvyššího titru viru, jenž se může očekávat v šarži vakcíny a na nejnižší úrovni oslabení. Zvířata se pozorují 21 dní. Čtvrtý, šestý, osmý a desátý den po očkování se stanoví počty leukocytů. Kmen vyhovuje zkoušce, jestliže se kočky nacházejí v dobrém zdravotním stavu bez nadměrných místních nebo systémových reakcí a jestliže u žádného vzorku krve vyšetřovaných zvířat neklesne počet leukocytů pod 50 % počátečních hodnot.

účinné od 1. 1. 2000Vzestup virulence. Použijí se dvě kočky nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, prosté specifických hemaglutinačně-inhibičních protilátek proti viru panleukopenie koček. Každé kočce se doporučeným způsobem podá takové množství viru, které v nejvyšší míře zajistí znovuzískání viru pro následující pasáže. Od druhého do desátého dne po podání viru se sbírají výkaly od jednotlivých zvířat a zjišťuje se přítomnost viru. Výkaly obsahující viry se smíchají. Dalším dvěma kočkám stejného stáří a vnímavosti se oronazální cestou podá 1 ml suspenze směsi výkalů. Tento postup se opakuje ještě čtyřikrát. V každé pasáži se ověřuje přítomnost viru. Pokud virus není nalezen, provede se další série pasáží. Jestliže virus není nalezen v jedné z pasáží druhé série, vakcinační kmen vyhovuje zkoušce. Vakcinační kmen vyhovuje zkoušce, jestliže žádná kočka neuhyne ani nevykazuje příznaky, jež by bylo možno přisoudit vakcíně, a jestliže není pozorován náznak vzestupu virulence porovnáním s původním vakcinačním virem. V úvahu se vezmou zejména počty bílých krvinek, výsledky histologického vyšetření brzlíku a titr vylučovaného viru.

účinné od 1. 1. 2000Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity virového kmene.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Pokud bylo stanovení účinnosti provedeno s uspokojivými výsledky na reprezentativní šarži vakcíny, může být tato zkouška vypuštěna z rutinní kontroly jiných šarží vakcíny připravených z téhož inokula, dá-li k tomu souhlas oprávněná autorita.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Vakcinační virus se pomnoží ve vnímavé buněčné linii v substrátu vhodném ke zkoušce fluorescenčními protilátkami nebo k provedení peroxidázového testu. Připraví se vhodné kontroly. Část buněk se zkouší monoklonálními protilátkami specifickými pro virus panleukopenie koček a část buněk monoklonálními protilátkami specifickými pro psí parvovirus. V buňkách naočkovaných vakcínou se zjistí virus panleukopenie koček, psí parvovirus se nezjistí.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Dvěma zdravým kočkám nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, které jsou prosté protilátek proti viru panleukopenie koček, se každé podá deset dávek předepsaným způsobem. Zvířata se pozorují 14 dní. Kočky se nacházejí v dobrém zdravotním stavu a nezjistí se nadměrné místní nebo systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry. Vakcína se neutralizuje vhodným monospecifickým sérem proti viru panleukopenie koček a očkuje se na vhodné buněčné kultury. Provede se nejméně jedna pasáž a kultury se uchovávají 14 dní. Kultury se pak vyšetří na cytopatogenní efekt a provedou se zkoušky na hemadsorpci. Nezjistí se žádné známky kontaminace v buněčných kulturách.

účinné od 1. 1. 2000Bakterie a houby. Vakcína, je-li třeba, rekonstituovaná, vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Mykoplazmata (2.6.7). Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

účinné od 1. 1. 2000Titr viru. Vakcína se rekonstituuje, je-li třeba, a titruje se ve vhodných buněčných kulturách. Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá minimálnímu titru uvedenému v označení.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Použije se deset vnímavých koček ve stáří 8 až 12 týdnů. Každému zvířeti se odebere krev a individuálně se zjišťují protilátky proti viru panleukopenie koček k určení vnímavosti. Pět koček se vakcinuje podle doporučeného schématu. Osmý a čtvrtý den před čelenží se stanoví počet leukocytů, vypočítají se průměrné hodnoty ze dvou měření, které slouží jako počáteční hodnota. Za 20 až 22 dní po poslední vakcinaci se každá kočka čelenžuje intraperitoneálně suspenzí patogenního viru panleukopenie koček. Kočky se pozorují 14 dní. Čtvrtý, šestý, osmý a desátý den po čelenži se provede stanovení počtu leukocytů. Zkoušku lze hodnotit, jestliže u všech pěti kontrolních koček alespoň při jednom vyšetření dojde ke snížení počtu leukocytů nejméně o 75 % v porovnání s počáteční hodnotou. Tato zvířata mohou uhynout na panleukopenii. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže se pět vakcinováných koček nachází ve výborném zdravotním stavu a nevykazuje žádné příznaky leukopenie; tj. snížení počtu leukocytů nepřekročí v žádném ze čtyř odběrů 50 % počáteční hodnoty.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000V označení se uvede, že se vakcína nepoužívá u březích koček (pokud v takových podmínkách není prokázána její bezpečnost).

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum parainfluenzae viri bovini vivum cryodesiccatum

účinné od 1. 1. 2000Živá vakcína proti parainfluenze skotu lyofilizovaná

účinné od 1. 1. 2000Je to přípravek z vhodného kmene viru bovinní parainfluenzy typu 3.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Vakcinační kmen se pěstuje ve vhodné buněčné kultuře (5.2.4). Suspenze viru se sklidí, smíchá s vhodnou stabilizující tekutinou a lyofilizuje se.

účinné od 1. 1. 2000Výběr vakcinačního kmene

účinné od 1. 1. 2000K přípravě vakcíny se může použít pouze takový kmen viru, který vyhovuje z hledisek ne- zvratnosti virulence, bezpečnosti a imunogenity. K průkazu bezpečnosti (5.2.6.) a účinnosti (5.2.7.) se mohou použít následující zkoušky.

účinné od 1. 1. 2000Nevratnost virulence. Dvěma vnímavým telatům bez protilátek proti bovinní parainfluenze typu 3 se intranazálně podá optimální množství viru, které bude schopné reizolace v následujících pasážích.

účinné od 1. 1. 2000Od 3. do 7. dne od podání viru se oběma telatům denně provádí nosní výtěr, ten se vloží do vhodného média (jehož objem nepřesahuje 5 ml), které se používá při očkování buněčných kultur k ověření přítomnosti viru. Dvěma jiným telatům stejného stáří a citlivosti se podá asi 1 ml suspenze z nosního výtěru, která podle výsledků titrace na tkáňových kulturách obsahuje maximální množství viru. Stejný postup se opakuje na telatech v pěti pasážích. U žádného telete se nezjistí klinické známky příznačné pro vakcinační virus. Ve srovnání s původním vakcinačním virem se nezjistí vzestup virulence. Výpočet se provádí na základě titru vylučovaného viru z nosních výtěrů.

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Zkouška se provádí všemi doporučenými způsoby podání. Používají se telata nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci bez protilátek proti viru bovinní parainfluenzy typu 3 nebo ve zdůvodněných případech telata, u kterých byla prokázána velmi nízká úroveň těchto protilátek. Pěti telatům se podá nejméně desetinásobek množství nejvyššího titru viru, který lze předpokládat u šarže vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dnů. U všech zvířat se měří rektální teplota den před vakcinací, v den vakcinace a čtyři dny po vakcinaci. Nezjistí se abnormální vliv na tělesnou teplotu ani žádné abnormální místní nebo systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000lmunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity vakcinačního kmene.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušení šarže

účinné od 1. 1. 2000Jestliže byla zkouška účinnosti provedena s vyhovujícími výsledky u reprezentativní šarže vakcíny, pak tato zkouška se souhlasem oprávněné autority může být výrobcem vynechána při provádění pravidelné kontroly dalších šarží připravených z téhož inokula.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti

účinné od 1. 1. 2000Na vhodných buněčných kulturách s monospecifickým sérem se provede zkouška imunofluorescence.

účinné od 1. 1. 2000Zkoušky na čistotu

účinné od 1. 1. 2000Bezpečnost. Každému ze dvou telat nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, která jsou prostá protilátek na virus bovinní parainfluenzy typu 3, nebo ve zdůvodněných případech telatům, u kterých byla prokázána velmi nízká úroveň těchto protilátek, se předepsaným způsobem podá deset dávek vakcíny. Zvířata se pozorují 21 dnu. Nezjistí se abnormální místní ani systémové reakce.

účinné od 1. 1. 2000Cizí viry. Vakcína se neutralizuje monospecifickým sérem proti viru bovinní parainfluenzy typu 3 a naočkuje se na buněčné kultury vnímavé k virům patogenním pro skot. Kultury se udržují 14 dnů, v průběhu této doby se provede nejméně jedna pasáž. Nevyvolává cytopatický efekt, buňky nevykazují přítomnost hemadsorpčního agens. Provede se specifická zkouška na pestiviry.

účinné od 1. 1. 2000Bakteriální a houbová kontaminace. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Mykoplazmata (2.6.7.). Vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

účinné od 1. 1. 2000Titr viru. Vakcína se titruje na vhodných buněčných kulturách. Dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá minimálnímu deklarovanému titru.

účinné od 1. 1. 2000Stanovení účinnosti

účinné od 1. 1. 2000Použije se nejméně deset telat nejnižšího stáří doporučeného pro vakcinaci, která nemají protilátky proti viru bovinní parainfluenzy typu 3. Telata s nízkou hladinou protilátek se mohou použít, jestliže je prokázáno, že v těchto podmínkách se dosáhnou hodnotitelné výsledky. Séra se získávají ze zvířat před vakcinací, sedmý a čtrnáctý den po vakcinaci a bezprostředně před čelenží. Vakcinuje se nejméně pět telat podle návodu k použití. Pět telat slouží jako kontroly. Zvířata se pozorují 21 dnů, potom se každému kusu vpraví do dýchacích cest vhodné množství virulentního viru bovinní parainfluenzy typu 3 v nízké pasáži. V průběhu čtrnácti dnů po čelenži se u zvířat sledují klinické příznaky, zejména respiratomí, vylučování viru (nosní výtěry, tracheobronchiální výplachy).

účinné od 1. 1. 2000Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže u vakcinovaných zvířat ve srovnání s kontrolními dochází:

1. účinné od 1. 1. 2000a) k průkaznému snížení průměru titru a doby vylučování viru,
2. účinné od 1. 1. 2000b) k významnému snížení celkových a místních příznaků (pokud čelenžní virus tyto příznaky vyvolává).

účinné od 1. 1. 2000Zkoušku lze hodnotit, jestliže ověřením na protilátky viru bovinní parainfluenzy typu 3 v séru bylo zjištěno, že v průběhu zkoušení nedošlo k přidružené infekci, nebo jestliže více než dvě z pěti kontrolních zvířat vylučují čelenžní virus při vyšetření nosních výtěrů nebo tracheobronchiálních výplachů.

účinné od 1. 1. 2000Uchovávání

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Označování

účinné od 1. 1. 2000Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

účinné od 1. 1. 2000Vaccinum parotitidis vivum

účinné od 1. 1. 2000Živá vakcína proti příušnicím

účinné od 1. 1. 2000Je to lyofilizovaný přípravek z vhodného oslabeného kmene viru příušnic (Paramyxovirus parotitidis). Vakcína se rekonstituuje podle návodu bezprostředně před použitím. Vznikne čirá tekutina, jež může být zbarvena přítomným indikátorem pH.

účinné od 1. 1. 2000Výroba

účinné od 1. 1. 2000Výroba vakcíny je založena na systému jednotné inokulace, a je-li virus pomnožován v lidských diploidních buňkách, na systému buněčné banky. Výrobní postup prokazatelně poskytuje stále stejnou živou vakcínu přiměřené imunogenity a neškodnosti pro člověka. Pokud není určeno a schváleno jinak, virus v konečném přípravku neprošel od matečného inokula více pasážemi, než bylo použito u vakcíny, jejíž bezpečnost a účinnost byla prokázána v klinické studii.

účinné od 1. 1. 2000Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).

účinné od 1. 1. 2000Substrát pro pomnožení viru

účinné od 1. 1. 2000Virus se pomnožuje v lidských diploidních buňkách (5.2.3) nebo v kulturách buněk kuřecích embryí nebo v amniotické dutině kuřecích embryí pocházejících z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2).

účinné od 1. 1. 2000Virové inokulum

účinné od 1. 1. 2000Kmen použitého viru příušnic je určen podle vývojových záznamů, které obsahují informaci o jeho původu a následném zacházení. Aby se předešlo nadměrnému používání opic ve zkoušce na neurovirulenci, připraví se virové inokulum ve velkém množství a uchovává se lyofilizované při teplotách nižších než –20 °C, nebo pokud není lyofilizováno, nižších než –60 °C.

účinné od 1. 1. 2000Pouze virové inokulum vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro pomnožování viru.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti. V matečných i pracovních inokulech se prokáže virus příušnic séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.

účinné od 1. 1. 2000Koncentrace viru. Koncentrace viru v matečných i v pracovních inokulech se stanoví k zajištění stále stejné výroby.

účinné od 1. 1. 2000Cizí agens (2.6.16). Pracovní inokulum vyhovuje požadavkům na inokula.

účinné od 1. 1. 2000Neurovirulence (2.6.18). Pracovní inokulum vyhovuje zkoušce na neurovirulenci živých virových vakcín. Pro zkoušku jsou vhodné opice Macaca a Cercopithecus.

účinné od 1. 1. 2000Pomnožování a sklizeň viru

účinné od 1. 1. 2000Všechny práce s buněčnou bankou a s následnými buněčnými kulturami se provádějí za aseptických podmínek a v prostředí, kde se nepracuje s jinými buňkami. Do růstových médií se může použít vhodné zvířecí sérum (nikoliv lidské). Sérum a trypsin používané při přípravě buněčných suspenzí a médií jsou prokazatelně prosté cizích agens. Médium pro buněčné kultury může obsahovat indikátor pH, jako je červeň fenolová, a vhodná antibiotika v nejnižší účinné koncentraci. Je výhodnější mít při výrobě substrát bez antibiotik. Nejméně 500 ml výrobních buněčných kultur se ponechává neinfikovaných (kontrolní buňky). Pokud je virus pomnožován v kuřecích embryích, ponechávají se 2 % (nejméně dvacet vajec) neinfikovaná. Sklizně virových suspenzí probíhají v době vhodné pro použitý kmen viru.

účinné od 1. 1. 2000Pouze jednotlivá sklizeň vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.

účinné od 1. 1. 2000Zkouška totožnosti. Jednotlivá sklizeň obsahuje viry, které se prokážou jako virus příušnic séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.