Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

§ 49

(1) Jakmile krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona získá poznatky o tom, že prasata divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,

1. a) provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu této nákazy,
2. b) informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby podle zvláštního právního předpisu,⁶)
3. c) vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla ulovena či nalezena mrtvá.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých za účelem omezení jeho šíření

1. a) ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů se zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při
   1. 1. zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. b),
   2. 2. stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,
   3. 3. vypracování plánu eradikace,
   4. 4. provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;

1. b) sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí zejména tato ochranná a zdolávací opatření:
   1. 1. soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž musí být průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Jde-li o hospodářství s chovem prasat pod širým nebem, může být první soupis proveden na základě odhadu,
   2. 2. držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od prasat divokých. Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který se může následně dostat do styku s prasaty v hospodářství,
   3. 3. zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po zhodnocení nákazové situace,
   4. 4. použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství,
   5. 5. dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s prasaty divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do hospodářství s chovem prasat,
   6. 6. vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,
   7. 7. zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého, ať již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či materiálu, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, do hospodářství s chovem prasat,
   8. 8. zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí prasat ze zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby

1. a) všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s diagnostickou příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které byly vyšetřeny s pozitivním výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Těla a maso prasat, která byla vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodování. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
2. b) izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru.

(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská veterinární správa s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění ochranných a zdolávacích opatření k tlumení této nákazy.

§ 50

Plán eradikace klasického moru prasat v populaci prasat divokých

(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých plán eradikace této nákazy v zamořené oblasti, který obsahuje ochranná a zdolávací opatření

1. a) přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako zamořená,
2. b) uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.

(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené oblasti, uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru. Týkají-li se jiných ochranných a zdolávacích opatření obsažených v plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného v odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a to ode dne stanoveného při schvalování plánu.

§ 51

(1) Plán eradikace obsahuje:

1. a) výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu s § 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;
2. b) vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na populaci prasat divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky, omezující pohyb prasat divokých;
3. c) organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, biology, uživateli honitby⁶) a ochránci volně žijící zvěře;
4. d) obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící na ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu eradikace;
5. e) způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;
6. f) přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost v zamořené oblasti a v jejím okolí;
7. g) postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat uhynulých, laboratorního vyšetření a epizootologických šetření podle věkových kategorií prasat divokých;
8. h) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat divokých. Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;
9. i) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých prasat divokých, zejména jejich mláďat;
10. j) požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění šíření nákazy;
11. k) způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých prasat divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě jejich části byly odstraňovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně vyšetřeny v souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku testu na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě jejich části vyloučena z oběhu;
12. l) epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku, obsahujícího údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního území), v níž bylo prase uloveno nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila nebo nalezla, o stáří a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu kadáveru, a o výsledcích laboratorního vyšetření;
13. m) sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle potřeby i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto hospodářstvích, včetně omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené oblasti, do této oblasti a z této oblasti. Tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat, jejich spermatu, vaječných buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování s nimi;
14. n) kritéria pro zrušení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této oblasti;
15. o) orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu eradikace, a dozorem nad jejich plněním;
16. p) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;
17. q) opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené oblasti po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat u prasat divokých. Tato opatření musí být v platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a musí zahrnovat opatření již přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).

(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého veterinárního výboru každých 6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené oblasti a o výsledcích plnění plánu eradikace.

§ 52

Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke zjištění výskytu klasického moru prasat se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané vzorky se vyšetřují v národní referenční laboratoři pro klasický mor prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích.

(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími látkami proti němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných zařízeních schválených pro tento účel Státní veterinární správou. Seznam těchto míst předá Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi do 31. března 2004.

§ 53

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru prasat zakázáno.

(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.

(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v hospodářstvích s chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického moru prasat, pokud dostupné údaje o nákazové situaci nasvědčují nebezpečí jeho šíření.