Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o technických prohlídkách a měření emisí vozidel

§ 15

Druhy stanic technické kontroly

Stanice technické kontroly se dělí na

1. a) stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M₁, N₁, O₁ a O₂ (dále jen „stanice technické kontroly pro osobní automobily“),
2. b) stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₁, O₂, O₃ a O₄ a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, O_T1, O_T2, O_T3 a O_T4 (dále jen „stanice technické kontroly pro užitkové automobily“),
3. c) stanice technické kontroly kombinované pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M₁, N₁, O₁ a O₂, M₂, M₃, N₂, N₃, O₁, O₂, O₃ a O₄ a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, O_T1, O_T2, O_T3 a O_T4 (stanice technické kontroly kombinovaná pro osobní a užitkové automobily),
4. d) stanice technické kontroly pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, O_T1, O_T2, O_T3 a O_T4 (dále jen „stanice technické kontroly pro traktory“),
5. e) působnost stanice technické kontroly pro osobní automobily může být rozšířena o provádění technických prohlídek zvláštních vozidel kategorií T, O_T1, O_T2, O_T3 a O_T4.

§ 16

Základní technické vybavení a uspořádání stanice technické kontroly

(1) Kontrolní linka stanice technické kontroly pro osobní automobily musí být průjezdná a musí mít tyto minimální rozměry:

(2) Kontrolní linka stanice technické kontroly pro užitkové automobily musí být průjezdná a musí mít tyto minimální rozměry:

(3) Teoretická kapacita kontrolní linky stanice technické kontroly pro osobní automobily v jednosměnném provozu při čtyřech kontrolních stáních je 12 500 technických prohlídek za rok a při třech kontrolních stáních 10 000 technických prohlídek za rok. Teoretická kapacita kontrolní linky pro užitkové automobily je 4 600 technických prohlídek za rok.

(4) V návaznosti na kontrolní linku podle odstavců 1 a 2 musí mít stanice technické kontroly tyto další prostory:

1. a) kancelář příjmu,
2. b) kancelář vedoucího,
3. c) místnost pro kontrolní techniky (pro 4 kontrolní techniky min. 20 m²),
4. d) čekárnu pro návštěvníky navazující na kancelář příjmu,
5. e) sociální zařízení pro pracovníky a návštěvníky stanice technické kontroly,
6. f) parkovací plochy pro vozidla přistavovaná k technické prohlídce a pro vozidla, která již technickou prohlídku absolvovala, (celková potřebná kapacita těchto parkovišť je pro stanici technické kontroly pro osobní automobily min. 8 vozidel a pro stanici technické kontroly pro užitkové automobily min. 3 osmnáctimetrové soupravy a 2 dvanáctimetrová vozidla),
7. g) vnitřní komunikace v areálu stanice technické kontroly, které musí umožňovat bezpečný a plynulý provoz,
8. h) areál stanice technické kontroly musí mít samostatný vjezd a výjezd z veřejně přístupné pozemní komunikace.

(5) Uspořádání jednotlivých pracovišť i celého areálu stanice technické kontroly musí umožnit dodržení předepsaných technologických postupů technické prohlídky a odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu⁵) a obsahu doporučených technických norem⁶) pro

1. a) parkovací plochy,
2. b) vnitřní komunikace,
3. c) příjezdové a výjezdové prostory na kontrolní linku,
4. d) pracovní jámu pro kontrolní úkony na spodku vozidla,
5. e) podlahy pracovišť na kontrolu seřízení světlometů a na kontrolu geometrie přední nápravy.

(6) Podlahy na kontrolních linkách musí mít bezprašný a snadno udržovatelný povrch.

(7) Z ustanovení odstavců 1, 2, 4 a 5 lze u stanic technické kontroly uvedených do provozu před nabytím účinnosti zákona připustit v odůvodněných případech odchylku. Stavební uspořádání stanice technické kontroly však musí odpovídat vždy alespoň podmínkám uspořádání stanice technické kontroly platným v době, kdy byla takováto stanice uvedena do provozu.

(8) Stanice technické kontroly podle odstavců 1 a 2 musí být kromě přístrojů a zařízení uvedených v § 11 dále vybavena nejméně

1. a) zařízením pro kontinuální odsávání výfukových plynů po celé délce linky,
2. b) zdrojem stlačeného vzduchu ve stanici pro osobní automobily s tlakem nejméně 0,6 MPa a ve stanici pro užitkové automobily s tlakem nejméně 1,0 MPa,
3. c) montážní lampou do pracovní jámy,
4. d) osobním počítačem s hardwarovým a softwarovým vybavením splňujícím požadavky informačního systému stanic technické kontroly,
5. e) telefonní linkou, faxem nebo obdobným zařízením.

(9) Povinnost vybavení podle požadavků uvedených v odstavci 8 písm. d) a e) se vztahuje i na stanice technické kontroly pro zvláštní vozidla.

(10) Jednotlivá pracovní stání kontrolní linky stanice technické kontroly musí být vybavena dobře čitelnými seznamy kontrolních úkonů prováděných na těchto pracovištích.

(11) Stanice technické kontroly, která provádí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby, nemusí splňovat podmínky uspořádání podle odstavců 1, 2, 4 a 5. Technická prohlídka uvedených vozidel nemusí být prováděna na průjezdné kontrolní lince.

§ 16a

Způsob a rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly

(1) Způsob a rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly se určí na základě posouzení kapacitních potřeb správního obvodu a kapacit stanic technické kontroly. Výsledkem posouzení nesmí být překročení kapacitní potřeby technických prohlídek území okresu, který je součástí správního obvodu příslušného kraje a v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, nebo překročení kapacitní potřeby technických prohlídek území příslušného kraje o více než 20 %.

(2) Způsob výpočtu kapacitní potřeby správního obvodu a teoretické kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly je uveden v příloze č. 19. Rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly je překročen,

1. a) je-li kapacitní potřeba technických prohlídek příslušného druhu vozidel nižší než součet teoretických nebo, jsou-li známy, skutečných kapacit stanic technické kontroly v příslušném správním obvodu určených podle přílohy č. 19, a to včetně těch, pro které již bylo uděleno oprávnění k provozování stanice technické kontroly, nebo
2. b) tvoří-li rozdíl mezi kapacitní potřebou technických prohlídek příslušného druhu vozidel ve správním obvodu a součtem teoretických nebo skutečných kapacit všech stanic technické kontroly ve správním obvodu méně než 60 % teoretické kapacity nově uvažované kontrolní linky stanice technické kontroly určené podle § 16 odst. 3.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na stanice technické kontroly, které provádí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby.

§ 17

Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly

(1) Před zahájením provozu stanice technické kontroly zabezpečí její provozovatel kalibraci měřidel a závěrečnou expertízu o splnění všech podmínek k provozování stanice technické kontroly vypracovanou osobou určenou ministerstvem.

(2) Protokoly o závěrečné expertíze a výsledku metrologické kontroly spolu s kopiemi profesních osvědčení kontrolních techniků provozovatel stanice technické kontroly předloží krajskému úřadu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. V případě nové stavby stanice technické kontroly nebo změny stavby provedené za účelem užívání stavby k provádění technických prohlídek předloží provozovatel stanice technické kontroly krajskému úřadu i kopii kolaudačního rozhodnutí.

§ 18

Osvědčení k zahájení provozu stanice technické kontroly

(1) Při splnění všech podmínek uvedených v § 17 vydá krajský úřad provozovateli stanice technické kontroly osvědčení k zahájení provozu, ve kterém mu stanoví také evidenční číslo stanice technické kontroly.

(2) Kopii vydaného osvědčení podle odstavce 1 zašle krajský úřad ministerstvu.

(3) Před zahájením provozu musí být stanice technické kontroly označena způsobem stanoveným v příloze č. 11.

§ 19

Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek

(1) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika obsahuje učební osnova základního kurzu, která je uvedena v příloze č. 12.

(2) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky

1. a) s organizací technických prohlídek, sítě stanic technické kontroly a rámcově se systémem řízení této sítě,
2. b) s odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
3. c) s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla,
4. d) s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla,
5. e) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla,
6. f) s organizací metrologie v České republice a v síti stanic technické kontroly s cílem naučit činnostem, které jsou nutné pro zajištění správnosti měřidel a měření,
7. g) s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly.

§ 20

Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkušební řád

(1) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek se skládá z písemného testu, praktické a ústní zkoušky.

(2) Písemným testem prokazuje kontrolní technik znalosti

1. a) právních předpisů upravujících činnost stanice technické kontroly, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla, podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích,
2. b) základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly,
3. c) metrologického zabezpečení v České republice a ve stanici technické kontroly,
4. d) konstrukce, obsluhy a údržby měřidel a technologických zařízení používaných při technické prohlídce.

(3) Praktickou a ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení technického stavu vozidla.

(4) Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 13.

§ 21

Profesní osvědčení kontrolního technika

Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 14.

§ 22

Základní technické vybavení stanice měření emisí

(1) Stanice měření emisí musí mít pro své provozování prostory splňující podmínky pro měření emisí odpovídající zvláštnímu právnímu předpisu,⁵) doporučeným technickým normám⁶) a instrukcím oznámeným ministerstvem ve Věstníku dopravy podle § 88 odst. 2 zákona. Dále musí být vybavena zařízením na odsávání výfukových plynů, větráním a vytápěním.

(2) Přístroje a zařízení používané ve stanici měření emisí musí umožňovat měření emisí podle stanovených metodik a předpisů výrobce značky vozidla, pro kterou je oprávněn provádět měření emisí. Měřicí zařízení musí být metrologicky navázané.

§ 23

Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí

(1) Před zahájením provozu stanice měření emisí zabezpečí její provozovatel kalibraci měřidel a závěrečnou expertízu o splnění všech podmínek k provozování stanice měření emisí.

(2) Protokoly o závěrečné expertíze a výsledku metrologické kontroly spolu s kopiemi profesních osvědčení mechaniků provozovatel stanice měření emisí předloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí. V případě nové stavby stanice měření emisí nebo změny stavby provedené za účelem užívání stavby k provádění měření emisí předloží provozovatel stanice měření emisí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností i kopii kolaudačního rozhodnutí.

(3) Stanice měření emisí, která má základní povinné technické vybavení pro měření emisí vozidel s neřízenými emisními systémy, může měřit emise všech značek a typů vozidel s neřízenými emisními systémy, pro něž má k dispozici potřebné technické podklady pro jejich seřizování a opravy.

(4) Stanici měření emisí může provozovat i provozovatel stanice technické kontroly, pokud splňuje podmínky uvedené v odstavci 3, nebo jehož pracovníci splňují požadavky specializovaného školení mechaniků podle odstavce 7, a pokud disponuje technickým vybavením a dokumentací k vozidlům továrních značek, u kterých bude měření emisí provádět. Pracoviště měření emisí musí být samostatné a musí být situováno mimo kontrolní linku stanice technické kontroly.

(5) Měření emisí u vozidel s řízenými emisními systémy může provádět jen stanice měření emisí, která je vybavena stanovenou přístrojovou technikou pro kontrolu funkce řízeného emisního systému včetně jejího propojení s vozidlem a dokumentací, která stanoví postupy komunikace s řídící jednotkou systému a způsob vyhledávání závad.

(6) Stanice měření emisí, která je oprávněna měřit emise konkrétní značky vozidel s řízenými emisními systémy a která rozšířila své vybavení pro měření emisí i pro jiné značky vozidel nebo typy řízených emisních systémů, než které jsou uvedeny v oprávnění k provozování stanice měření emisí, může měřit emise vozidel těchto dalších značek pouze za předpokladu, že

1. a) doloží expertízou příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností splnění podmínek pro měření emisí i pro tyto další značky vozidla nebo typy řízených emisních systémů,
2. b) příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ji udělí oprávnění k provozování stanice měření emisí i pro tyto další značky vozidel nebo typy řízených emisních systémů.

(7) Pověření výrobce vozidla nebo výrobce emisního systému, představované obchodní smlouvou o servisním zastoupení (o smluvní opravně), lze nahradit specializovaným školením mechaniků ve školicím zařízení zaměřeným na diagnostiku a opravy emisních systémů vozidel. Školicí zařízení musí být pro tyto účely pověřené ministerstvem. Poskytování vzdělávacích služeb nesmí být vázáno na jiné obchodní aktivity a dokumentace musí být poskytována za přiměřenou a nediskriminující cenu.

(8) Stanici měření emisí pro měření emisí motorů vozidel s řízenými i neřízenými emisními systémy může provozovat i oprávněná zkušebna (§ 19 odst. 7 zákona).

§ 24

Osvědčení k zahájení provozu stanice měření emisí

(1) Při splnění všech podmínek uvedených v § 23 vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovateli stanice měření emisí osvědčení k zahájení provozu, ve kterém mu stanoví také evidenční číslo stanice měření emisí.

(2) Kopii vydaného osvědčení podle odstavce 1 zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu.

(3) Před zahájením provozu musí být stanice měření emisí označena způsobem stanoveným v příloze č. 15.

§ 25

Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí

(1) Rozsah odborných znalostí mechanika obsahuje učební osnova základního kurzu, která je uvedena v příloze č. 16.

(2) Cílem základního kurzu je seznámit mechanika

1. a) s organizací měření emisí, sítě stanic měření emisí a rámcově se systémem řízení této sítě,
2. b) s odpovědností mechanika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
3. c) se zásadami schvalování vozidel a motorů z hlediska emisí výfukových plynů,
4. d) s vlivem změn technického stavu motoru a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku provozu,
5. e) s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla, motoru a jeho příslušenství,
6. f) s praktickým výkonem měření emisí a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu motoru a jeho příslušenství,
7. g) s organizací metrologie v České republice a v síti stanic měření emisí s cílem naučit činnostem, které jsou nutné pro zajištění metrologického pořádku ve stanici měření emisí,
8. h) s vedením agendy spojené s činností stanice měření emisí.

§ 26

Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k měření emisí a zkušební řád

(1) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k měření emisí se skládá formou písemného testu. Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje mechanik znalosti odpovídající cíli základního kurzu podle § 25 odst. 2.

(2) Zkušební řád závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k měření emisí je uveden v příloze č. 17.

§ 27

Profesní osvědčení mechanika

Vzory profesního osvědčení mechanika k provádění měření emisí jsou uvedeny v příloze č. 18.

§ 28

Způsob provádění technické prohlídky a měření emisí traktoru a jeho přípojného vozidla

(1) Rozsah kontrolních úkonů pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí ve stanici technické kontroly a stanici měření emisí je uveden v příloze č. 7.

(2) Technickou prohlídku traktoru a jeho přípojného vozidla je možno provést i na vhodném místě mimo kontrolní linku stanice technické kontroly. Pro jízdní zkoušku účinku brzd traktoru a jeho přípojného vozidla musí být dostatečně dlouhá a široká pozemní komunikace nebo prostranství, na kterém se traktor nebo traktor s přípojným vozidlem může bezpečně otočit. Vozovka zkušebního úseku pozemní komunikace nebo prostranství musí mít rovný, čistý a neklouzavý asfaltový, asfaltobetonový nebo cementobetonový povrch, bez výmolů nebo jiného povrchového poškození.

(3) Pokyny k výběru místa soustředění traktorů určeného k provádění technických prohlídek a měření emisí traktorů mobilním způsobem oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.

§ 29

(1) Osvědčení o schválení přístrojů pro stanice technické kontroly a stanice měření emisí vydaná před účinností této vyhlášky na dobu neurčitou pozbývají platnosti dnem 30. června 2002, pokud nebude jejich platnost prodloužena; o prodloužení platnosti může výrobce požádat způsobem uvedeným v příloze č. 3, nejpozději do 31. března 2002.

(2) Platnost osvědčení o odborné způsobilosti kontrolních techniků stanic technické kontroly a mechaniků stanic měření emisí vydaných před účinností zákona č. 56/2001 Sb. a platných ke dni účinnosti tohoto zákona se mění z doby určité na dobu neurčitou.

(3) Stanice technické kontroly a stanice měření emisí smí od 1. ledna 2002 vylepovat na tabulky registračních značek pouze kontrolní nálepky s hologramem podle vzoru v příloze č. 6.

(4) Tiskopisy osvědčení o měření emisí vyrobené před účinností této vyhlášky je možné používat až do vyčerpání skladových zásob.

(5) Vzory protokolů o měření emisí a technických prohlídkách používané před účinností této vyhlášky je možné používat do instalace upravených počítačových uživatelských programů, nejpozději však do 31. prosince 2001.

§ 30

Zrušují se:

1. 1. vyhláška č. 103/1995 Sb., o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel, s výjimkou přílohy č. 1, kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce, která se ruší k 31. prosinci 2001,
2. 2. vyhláška č. 322/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 103/1995 Sb., o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel.

§ 31

Účinnost