vyhlášené znění

IV.

IV. Intertemporální účinky IV.

  1. 48. Stanovisko pléna se vztahuje na všechna dosud neskončená řízení před obecnými soudy i na ústavní stížnosti Ústavnímu soudu již podané a dosud nerozhodnuté, neboť vzhledem k rozkolísané rozhodovací praxi nelze dospět k závěru, že by žalobcům v jimi iniciovaném řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (iudicio duplici) vzniklo legitimní očekávání, že jim v případě vyhovění jejich návrhu vznikne (a bude přiznáno) právo na náhradu nákladů řízení.

V. Závěr V.

  1. 49. Ústavní soud se postupem podle § 23 zákona o Ústavním soudu odchyluje od nálezů sp. zn. I. ÚS 1441/11 a sp. zn. III. ÚS 186/20, jimi přijatého výkladu a jejich následování judikatury Nejvyššího soudu, vůči které se plénum Ústavního soudu tímto stanoviskem vymezuje ve výroku uvedeným způsobem.
  2. 50. Pravidlo úspěchu ve věci, ovládající rozhodování o nákladech řízení vedeného podle části třetí občanského soudního řádu, upravené v § 142 o. s. ř., je v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z pohledu čl. 11 odst. 1 a také čl. 36 odst. 1 Listiny třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zpravidla nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neodůvodňují-li konkrétní okolnosti věci výjimečně postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.; ve fázi rozhodování o způsobu vypořádání spoluvlastnictví je plný úspěch ve věci kteréhokoli z účastníků (a tedy i aplikace § 142 odst. 1 o. s. ř.) pojmově vyloučen.