Platné znění

Vyhláška o odběrech a chemických a biologických rozborech vzorků hnojiv

Ministr:
Ing. Toman, CSc., v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 309/2021 Sb.

Minimální počty dílčích vzorků podle druhu výrobku a velikosti partie

Příloha č. 1 Minimální počty dílčích vzorků podle druhu výrobku a velikosti partie
druh výrobku a velikosti partieminimální počet dílčích vzorků
TUHÉ VÝROBKY
volně ložené tuhé výrobky a v obalech nad 50 kg
počet vzorků
partie do 2,5 t7
partie od 2,5 do 80 tdruhá odmocnina z dvacetinásobku hmotnosti partie v tunách, zaokrouhleno na celá čísla
partie nad 80 t40
balené tuhé výrobky v obalech do obsahu 50 kg
balení s obsahem větším než 1 kgpočet balení
do 4 kusůvšechna
5 až 16 kusů4
17 až 400 kusůdruhá odmocnina z počtu balení, zaokrouhleno na celá čísla
nad 400 kusů20
balení s obsahem do 1 kg3
KAPALNÉ VÝROBKY
volně ložené kapalné výrobky a v obalech nad 50 kg
počet vzorků
partie do 2,5 t7
partie od 2,5 do 80 tdruhá odmocnina z dvacetinásobku hmotnosti partie v tunách, zaokrouhleno na celá čísla
partie nad 80 t40
balené kapalné výrobky v obalech do obsahu 50 kg
balení s obsahem větším než 1 kgpočet balení
do 4 kusůvšechny
5 až 16 kusů4
17 až 400 kusůdruhá odmocnina z počtu balení, zaokrouhleno na celá čísla
nad 400 kusů20
balení s obsahem do 1 kg3

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 309/2021 Sb.

Postupy chemických rozborů

  1. 1. Příprava vzorků k analýze

    Úprava konečného vzorku dodaného do laboratoře je sled operací, zejména prosévání, rozmělňování a homogenizace, který se provádí tak, aby

    1. a) i nejmenší navážka, předpokládaná analytickými metodami, byla reprezentativní pro konečný vzorek,
    2. b) při úpravě nebyla zrnitost hnojiva změněna natolik, že by tím byla značně ovlivněna rozpustnost v různých vyluhovacích činidlech,
    3. c) mikrobiologické zkoušky odpovídaly zásadám uvedeným v AHEM 7/2001 (Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica) a AHEM 1/2008 (Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica).
  1. 2. Dusík
    1. 2.1 Stanovení amonného dusíku
      1. 2.1.1 Stanovení amonného dusíku destilační metodou

        Amoniak se vytěsní nadbytkem hydroxidu sodného, destiluje se, zachytí se ve vhodném jímacím roztoku a v něm se následně stanoví titračně.

      1. 2.1.2 Stanovení amonného dusíku formaldehydovou metodou

        Amonné ionty ve vodném roztoku se reakcí s formaldehydem převedou na hexamethylentetramin, přičemž se uvolní ekvivalentní množství oxoniových iontů. Ty se přímo stanoví titračně odměrným roztokem hydroxidu sodného na fenolftalein.

      1. 2.1.3 Stanovení amonného dusíku spektrofotometrickou metodou

        Dusík v amonné formě obsažený ve vzorku reaguje s chlornanem a salicylanem za vzniku modrého zbarvení (salicylátový analog indofenolu). Intenzita zbarvení se měří spektrofotometricky při vlnové délce 660 nm.

    1. 2.2 Stanovení amonného a dusičnanového dusíku podle Devardy

      Dusičnany a eventuálně přítomné dusitany se v silně alkalickém prostředí redukují vodíkem ve stavu zrodu, vznikajícím reakcí Devardovy slitiny s hydroxidem sodným. Vzniklý amoniak se spolu s původně přítomným vytěsní nadbytkem hydroxidu sodného, destiluje se, zachytí ve vhodném jímacím roztoku a v něm se následně stanoví titračně.

    1. 2.3 Stanovení celkového dusíku (sumy anorganicky a organicky vázaného dusíku)
      1. 2.3.1 Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápně bez dusičnanů

        Vzorek se rozloží Kjeldahlovou metodou varem s kyselinou sírovou za přítomnosti měďnatého katalyzátoru. Ze vzniklého síranu amonného se amoniak vytěsní hydroxidem sodným, destiluje se, zachytí ve vhodném jímacím roztoku a v něm se následně stanoví titračně.

      1. 2.3.2 Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápně s dusičnany

        Nejprve se práškovým železem a chloridem cínatým zredukují dusičnany na amoniak a vzorek se dále rozloží Kjeldahlovou metodou jako v bodu 2.3.1.

      1. 2.3.3 Stanovení celkového dusíku v močovině

        Dusík z močoviny se varem vzorku s kyselinou sírovou převede na síran amonný. Amoniak se z alkalického prostředí destiluje, zachytí se ve vhodném jímacím roztoku a v něm se následně stanoví titračně.

      1. 2.3.4 Stanovení celkového dusíku podle Jodlbauera

        Dusičnany v prostředí kyseliny sírové nitrují fenol na p-nitrofenol, který se následně pomocí zinku redukuje na p-aminofenol. Ten se spolu s organickou složkou vzorku rozloží vroucí kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru, při čemž se organicky vázaný dusík zmineralizuje. Vzniklý amonný dusík se spolu s původně přítomným amonným dusíkem po alkalizaci destiluje, zachytí se ve vhodném jímacím roztoku a v něm se následně stanoví titračně.

      1. 2.3.5 Stanovení celkového dusíku podle Dumase (elementární analýzou)

        Vzorky se spalují v proudu kyslíku při vysoké teplotě. Ze vzniklé směsi plynů se dusík, uhlík a síra separují a katalyticky se převedou na formy N2, CO2 a SO2, které se vhodným způsobem detekují.

    1. 2.4 Stanovení kyanamidového dusíku

      Kyanamid se z roztoku srazí jako stříbrná sůl, která se rozloží Kjeldahlovou metodou a dusík se stanoví jako v bodu 2.3.1.

    1. 2.5 Stanovení biuretu v močovině
      1. 2.5.1 Stanovení biuretu v močovině spektrofotometricky

        Biuret tvoří v alkalickém prostředí za přítomnosti vinanu sodnodraselného s dvojmocnou mědí modrofialový vodorozpustný komplex, jehož absorbance se měří při vlnové délce 546 nm.

      1. 2.5.2 Stanovení biuretu v močovině pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) Biuret se stanoví ve vodném roztoku pomocí HPLC s detekcí při vlnové délce 195 nm.
    1. 2.6 Stanovení různých forem dusíku vedle sebe

      Stanovení různých forem dusíku vedle sebe v hnojivech s amonným, dusičnanovým, močovinovým a kyanamidovým dusíkem

      1. 2.6.1 Stanovení rozpustného a nerozpustného dusíku (suma). Stanovení se provádí pouze tehdy, je-li z výše uvedených forem dusíku přítomen též kyanamidový dusík.
        1. 2.6.1.1 Za nepřítomnosti dusičnanů se vzorek přímo mineralizuje Kjeldahlovou metodou jako v bodu 2.3.1
        2. 2.6.1.2 Za přítomnosti dusičnanů se vzorek mineralizuje Kjeldahlovou metodou (bod 2.3.1) až po redukci práškovým železem a chloridem cínatým.
        3. Poznámka: Z hnojiv se vodou při laboratorní teplotě vyluhuje amonný, dusičnanový a močovinový dusík (včetně biuretu), kyanamid vápenatý se hydrolyzuje (na Ca (HCN2)2) a nerozpuštěné zbývají močovino-aldehydické kondenzáty. Zjistí-li se při rozboru obsah nerozpustného dusíku vyšší než 0,5 %, lze usuzovat na přítomnost močovino-aldehydických kondenzátů popř. jiných forem nerozpustného dusíku. Pro tento případ je popsaný analytický postup bez úprav nevhodný.
      1. 2.6.2 Stanovení rozpustných forem dusíku v různých podílech jediného roztoku vzorku:
        1. 2.6.2.1 Rozpustný celkový dusík
          1. 2.6.2.1.1 za nepřítomnosti dusičnanů, přímým rozkladem metodou podle Kjeldahlovy metody, jako v bodu 2.3.1
          2. 2.6.2.1.2 za přítomnosti dusičnanů rozkladem alikvotního podílu roztoku vzorku metodou podle Jodlbauera, bod 2.3.4.

            V obou-případech se vzniklý amoniak stanoví destilační metodou podle bodu 2.1.1.

        1. 2.6.2.2 Dusičnanový dusík
          1. 2.6.2.2.1 z rozdílu: za nepřítomnosti kyanamidu vápenatého

            Rozdíl mezi 2.6.2.1.2 a sumou amonného a močovinového dusíku (2.6.2.3.2 nebo 2.6.2.3.3 + 2.6.2.4).

          1. 2.6.2.2.2 z rozdílu: za přítomnosti kyanamidu vápenatého

            Rozdíl mezi 2.6.2.1.2 a sumou (2.6.2.3.2 nebo 2.6.2.3.3 + 2.6.2.4 + 2.6.2.5).

          1. 2.6.2.2.3 přímé stanovení: Stanovení dusičnanového dusíku spektrofotometrickou metodou Dusičnany absorbují v ultrafialové oblasti spektra při vlnové délce 210 nm. Po redukci dusičnanů ve výluhu na dusitany se provede druhé měření při vlnové délce 210 nm a z rozdílu naměřených hodnot se vypočítá obsah dusíku vyjádřený jako dusičnanový dusík (N-NO3).
        1. 2.6.2.3 Amonný dusík
          1. 2.6.2.3.1 za přítomnosti samotného amonného nebo amonného a dusičnanového dusíku použitím destilační metody podle bodu 2.1.1.
          2. 2.6.2.3.2 za přítomnosti močovinového nebo kyanamidového dusíku vytěsněním amoniaku za chladu ze slabě alkalického prostředí proháněním vzduchu. Amoniak se váže ve známém objemu odměrného roztoku kyseliny sírové a stanoví jako při destilační metodě podle bodu 2.1.1.
          3. 2.6.2.3.3 přímé stanovení: Stanovení amonného dusíku spektrofotometrickou metodou Dusík v amonné formě obsažený ve vzorku reaguje s chlornanem a salicylanem za vzniku modrého zbarvení (salicylátový analog indofenolu). Intenzita zbarvení se měří spektrofotometricky při vlnové délce 660 nm.
        1. 2.6.2.4 Močovinový dusík
          1. 2.6.2.4.1 Přeměnou močoviny pomocí ureázy na amoniak, který se stanoví postupem 2.6.3.3.1. Ve vzorku se zároveň stanoví obsah přítomného volného amoniaku bez přídavku ureázy podle bodu 2.6.3.3.1. Obsah močovinového dusíku 2.6.2.4 se vypočte z rozdílu (2.6.2.4.1 – 2.6.3.3.1)
          2. 2.6.2.4.2 Stanovení močovinového (amidického) dusíku pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC).

            Močovinový dusík se stanoví v extraktu pomocí HPLC s použitím detekce při vlnové délce 195 nm.

          1. 2.6.2.4.3 výpočtem z rozdílů podle tabulky
          1. 2.6.2.5.4 stanovení jednotlivých forem dusíku přímými metodami
        1. 2.6.2.5 Kyanamidový dusík srážením jako stříbrná sůl a stanovením dusíku ve sraženině podle Kjeldahlovy metody. Kyanamidový dusík se převede do roztoku zředěnou kyselinou octovou, pak se z amoniakálního prostředí vysráží jako stříbrná sůl a ve sraženině se stanoví dusík metodou podle Kjeldahlovy metody jako v bodu 2.3.1.
      1. 2.6.3 Stanovení různých forem dusíku vedle sebe v hnojivech s amonným, dusičnanovým a močovinovým dusíkem v různých podílech jediného roztoku vzorku:
        1. 2.6.3.1 Celkový dusík
          1. 2.6.3.1.1 za nepřítomnosti dusičnanů přímým rozkladem podle Kjeldahlovy metody, metodou jako v bodu 2.3.1.
          2. 2.6.3.1.2 za přítomnosti dusičnanů po rozkladu alikvotního podílu roztoku vzorku metodou podle Jodlbauera, podle bodu 2.3.4.

            V obou případech se vzniklý amoniak stanoví destilační metodou podle bodu 2.1.1.

        1. 2.6.3.2 Dusičnanový dusík
          1. 2.6.3.2.1 z rozdílu mezi 2.6.3.1.2 a sumou rozpustného amonného a močovinového dusíku (2.6.3.3 + 2.6.3.4).
          2. 2.6.3.2.2 přímé stanovení: Stanovení dusičnanového dusíku spektrofotometrickou metodou

            Dusičnany absorbují v UV oblasti spektra při vlnové délce 210 nm. Po redukci dusičnanů ve výluhu na dusitany se provede druhé měření při vlnové délce 210 nm a z rozdílu naměřených hodnot se vypočítá obsah dusíku vyjádřený jako dusičnanový dusík (N-NO3).

        1. 2.6.3.3 Amonný dusík
          1. 2.6.3.3.1 vytěsněním amoniaku za chladu ze slabě alkalického prostředí proháněním vzduchu. Amoniak se váže ve známém objemu odměrného roztoku kyseliny sírové a stanoví jako při destilační metodě v bodu 2.1.1.
          2. 2.6.3.3.2 přímé stanovení: Stanovení amonného dusíku spektrofotometrickou metodou

            Dusík v amonné formě obsažený ve vzorku reaguje s chlornanem a salicylanem za vzniku modrého zbarvení (salicylátový analog indofenolu). Intenzita zbarvení se měří spektrofotometricky při vlnové délce 660 nm.

        1. 2.6.3.4 Močovinový dusík
          1. 2.6.3.4.1 přeměnou močoviny pomocí ureázy na amoniak, který se titruje odměrným roztokem kyseliny chlorovodíkové.
          2. 2.6.3.4.2 Stanovení močovinového (amidického) dusíku pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)

            Močovinový dusík se stanoví v extraktu pomocí HPLC s detekcí při vlnové délce 195 nm.

          1. 2.6.3.4.3 výpočtem z rozdílů podle tabulky
    1. 2.7 Stanovení močovinového (amidického) dusíku
      1. 2.7.1 Stanovení močovinového (amidického) dusíku spektrofotometrickou metodou

        Močovina reaguje v kyselém prostředí s 4-dimethylaminobenzaldehydem za vzniku žlutě zbarveného kondenzačního produktu, jehož absorbance se měří při vlnové délce 420 nm. Metoda je určena pro selektivní stanovení močovinového (amidického) dusíku v jednoduchých i vícesložkových hnojivech. Nelze ji použít pro hnojiva obsahující nebo uvolňující látky, které rovněž tvoří barevné sloučeniny s 4-dimethylaminobenzaldehydem, jako např. kyanamid, thiomočovina, primární a sekundární aromatické aminy, hydrazin a deriváty s jednou volnou aminoskupinou, semikarbazidy.

      1. 2.7.2 Stanovení močovinového (amidického) dusíku pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatoqrafie (HPLC)

        Močovinový dusík se stanoví ve vodném roztoku pomocí HPLC na reverzní fázi s použitím detekceí při vlnové délce 200 nm.

    1. 2.8 Stanovení močovino-aldehydických kondenzátů
    2. Poznámka: Močovino-aldehydické kondenzáty jsou dusíkaté látky obtížně rozpustné ve vodě. K jejich stanovení se využívá jejich různá rozpustnost ve studené a horké vodě. Voda je nahrazena tlumivými roztoky, které zabraňují hydrolytickému štěpení kondenzátů na močovinu a aldehyd a zároveň zajišťují stabilní podmínky rozpustnosti při vyluhování.
      1. 2.8.1 Stanovení celkových močovino-aldehydových kondenzátů odečtem jednotlivých forem dusíku od celkového dusíku
      1. 2.8.2 Stanovení dusíku močovino-aldehydických kondenzátů rozpustných ve studené vodě (RSV)

        Vzorek se vyluhuje intenzivním mícháním po dobu 30 minut při teplotě 20°C fosforečnanovým tlumivým roztokem pH = 7,5. Nerozpustný zbytek na filtru se promyje studenou vodou a rozloží se postupem podle bodu 2.3.1 a stanoví se postupem podle bodu 2.1.1. Výsledkem je hodnota močovino-aldehydického dusíku nerozpustného ve studené vodě (NSV).

        Od celkového močovino-aldehydického dusíku (CMA) se odečte hodnota močovino-aldehydického dusíku nerozpustného ve studené vodě. Výsledkem rozdílu těchto dvou hodnot je obsah močovino-aldehydických kondenzátů, rozpustných ve studené vodě.

        Příloha č. 2 Postupy chemických rozborů
        RSV = CMA – NSV
      1. 2.8.3 Stanovení dusíku močovino-aldehydických kondenzátů rozpustných v horké vodě (RHV)

        Vzorek se vyluhuje na vroucí vodní lázni po dobu 30 minut fosforečnanovým tlumivým roztokem pH = 7,5. Nerozpustný zbytek na filtru se promyje horkou vodou a rozloží se postupem podle bodu 2.3.1 (stanovení celkového dusíku podle Kjeldahlovy metody s použitím katalyzátoru) a stanoví se postupem podle bodu 2.1.1. Výsledkem je hodnota močovino-aldehydického dusíku nerozpustného v horké vodě (NHV).

        Od hodnoty močovino-aldehydického dusíku nerozpustného ve studené vodě (NSV) se odečte hodnota močovino-aldehydického dusíku nerozpustného v horké vodě (NHV).

        Výsledkem rozdílu těchto dvou hodnot je obsah dusíku močovino-aldehydických kondenzátů, rozpustných v horké vodě.

        Příloha č. 2 Postupy chemických rozborů
        RHV = NSV – NHV
      1. 2.8.4 Stanovení kondenzátů močoviny
        1. 2.8.4.1 Stanovení oligomerů methylenmočoviny pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)

          Rozpustné oligomery methylenmočoviny (methylendimočovina, dimethylentrimočovina, trimethylentetramočovina) se stanoví po extrakci horkou vodou pomocí HPLC na reverzní fázi s použitím UV detekce při vlnové délce 195 nm.

        1. 2.8.4.2 Stanovení isobutylidendimočoviny a krotonylidendimočoviny pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)

          Isobutylidendimočovina a krotonylidendimočovina se stanoví po extrakci ve vodném roztoku pomocí HPLC na reverzní fázi s použitím UV detekce při vlnové délce 200 nm.

  1. 3. Fosfor
    1. 3.1 Stanovení metod rozkladu a vyluhování fosforečnanů
      1. 3.1.1 Stanovení rozkladu minerálními kyselinami
        1. 3.1.1.1 Rozklad minerálními kyselinami

          Vzorek se rozloží varem se směsí kyseliny sírové a dusičné a veškerá kyselina fosforečná se tak převede do roztoku. Metoda je určena pro rozklad vzorků přírodních fosfátů a hnojiv s obsahem fosforu, pokud neobsahují větší množství organických látek.

        1. 3.1.1.2 Rozklad lučavkou královskou

          Fosfor se vylouží vroucí směsí kyseliny dusičné a chlorovodíkové za definovaných podmínek.

      1. 3.1.2 Stanovení vyluhování fosforečnanů rozpustných v kyselině mravenčí (2%)

        Fosforečnany se ze vzorku vyluhují roztokem kyseliny mravenčí (2%). Při tom se vylouží fosforečnany především z rozpadavých zemitých surových fosfátů, zatímco “tvrdé“ surové fosfáty se nevyluhují.

      1. 3.1.3 Stanovení vyluhování fosforečnanů rozpustných v kyselině citrónové (2%)

        Fosforečnany se ze vzorku vyluhují roztokem kyseliny citrónové (2%). Metoda je určena především pro hnojiva typu Thomasovy moučky nebo směsi, které ji obsahují.

      1. 3.1.4 Stanovení vyluhování fosforečnanů rozpustných v neutrálním roztoku citronanu amonného

        Fosforečnany se ze vzorku vyluhují za předepsaných podmínek při 65 °C neutrálním (pH = 7,0) roztokem citronanu amonného.

      1. 3.1.5 Stanovení vyluhování fosforečnanů rozpustných v zásaditém roztoku citronanu amonného
        1. 3.1.5.1 Vyluhování podle Petermanna při 65 °C

          Fosforečnany se ze vzorku vyluhují při 65 °C zásaditým roztokem citronanu amonného podle Petermanna za přesně stanovených podmínek. Metodou se vyluhuje především dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého (CaHPO4 . 2 H2O).

        1. 3.1.5.2 Vyluhování podle Petermanna při teplotě místnosti

          Fosforečnany se ze vzorku vyluhují při cca 20 °C zásaditým roztokem citronanu amonného podle Petermanna za přesně stanovených podmínek. Metoda je určena především pro termofosfáty resp. termicky zpracované fosfáty.

        1. 3.1.5.3 Vyluhování podle Joulieho

          Fosforečnany se ze vzorku vyluhují při cca 20 °C zásaditým roztokem citronanu amonného předepsaného složení (příp. s obsahem 8 hydroxychinolinu k vázání nadbytku hořčíku) za přesně stanovených podmínek. Metoda je určena pro vyluhování fosforu vázaného ve formě fosforečnanu hlinitovápenatého.

      1. 3.1.6 Stanovení vyluhování fosforečnanů rozpustných ve vodě

        Fosforečnany se ze vzorku vyluhují vodou při cca 20 °C za přesně stanovených podmínek. Metoda je určena pro jednosložková i vícesložková hnojiva obsahující fosforečnany rozpustné ve vodě.

      1. 3.1.7 Stanovení rozkladu z popela kyselinou chlorovodíkovou

        Metoda je určena především pro stanovení celkového fosforu v organominerálních a organických hnojivech (včetně statkových). Vzorek se spálí při 450 °C a popel se rozloží zředěnou kyselinou chlorovodíkovou.

    1. 3.2 Metody stanovení fosforečnanů ve výluzích
      1. 3.2.1 Vážkové stanovení jako fosfomolybdenan chinolinu