Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

§ 65

Vybavení motorových vozidel bezpečnostními pásy a kotevními úchyty

(1) Osobní automobily uvedené do provozu po 1. 1. 1969 musí být vybaveny na předních místech k sezení bezpečnostními pásy pro dospělé osoby (dále jen „bezpečnostní pásy“) a příslušnými kotevními úchyty v karosérii; bezpečnostními pásy nemusí být vybavena vozidla dosud neevidovaná a jezdící pod prozatímní státní poznávací značkou.

(2) Osobní automobily uvedené do provozu před 1. 1. 1969 musí být vybaveny na předních sedadlech bezpečnostními pásy, jen pokud jsou vybaveny předepsanými kotevními úchyty v karosérii (odstavce 3 až 5).

(3) Bezpečnostní pásy - s výjimkou pásů uvedených v odstavci 4 - musí být s tříbodovým uchycením;¹⁷⁰) federální ministerstvo dopravy může stanovit jiný způsob uchycení.

(4) Bezpečnostní pásy s dvoubodovým uchycením¹⁷⁰) jsou přípustné pro

1. - vozidla se sklopnou, shrnovací nebo odnímatelnou střechou,
2. - prostřední sedadla; pro tato sedadla je přípustný jen pás břišní,
3. - sedadla, která přímo nesousedí se vstupními nebo výstupními dveřmi vozidla,¹⁷¹)
4. - zemědělské a lesnické traktory, samojízdné sklizňové zemědělské a lesnické stroje a pojízdné pracovní stroje.

(5) Kotevní úchyty v karosérii uvedené v odstavcích 1 a 2 musí umožnit upevňování bezpečnostních pásů pevnostními šrouby se závitem 7/16 - 20 UNF 2B.

(6) Bezpečnostní pásy a kotevní úchyty v karosérii musí být schváleny.¹⁷²)

(7) Dnem, který stanoví federální ministerstvo dopravy, musí být bezpečnostními pásy a příslušnými kotevními úchyty v karosérii vybavena zadní sedadla osobních automobilů, sedadla budek řidičů nákladních automobilů, sedadla řidičů autobusů a sedadla pro cestující v dálkových autobusech. Dnem, který stanoví federální ministerstvo dopravy, musí být zadní sedadla osobních automobilů a sedadla pro cestující v dálkových autobusech vybavena též bezpečnostními pásy pro děti. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 60 km/h a pro autobusy městské dopravy, které nejsou provozovány mimo obec.

§ 66

Přípojná vozidla za osobní automobily

(1) Pro přípojná vozidla (dále jen „přívěsy“) za osobní automobily platí všechna ustanovení,¹⁷³) platná pro ostatní přípojná vozidla, pokud dále není uvedeno jinak.

(2) Celková hmotnost přívěsu nesmí být větší než 80 % pohotovostní hmotnosti tažného vozidla.

(3) Přívěsy nesmějí být používány k přepravě osob.

(4) Výška přívěsu nesmí být větší než 1,7 násobek rozchodu kol.

(5) Pokud příslušný republikový orgán při schvalování technické způsobilosti typu přívěsu nestanoví jinak, nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km/h.

(6) Přívěsy, jejichž celková hmotnost převyšuje 350 kg, musí být rovněž vybaveny pojistným závěsným zařízením, kterým se připojují k tažnému vozidlu křížově nebo vidlicovitě, přičemž vrchol vidlice smí být pouze na tažném vozidle.

(7) Závěsná zařízení přívěsů musí splňovat podmínky § 62.

§ 67

Zvláštní podmínky pro jednostopá motorová vozidla a jejich postranní a přívěsné vozíky

(1) Jednostopá motorová vozidla musí být opatřena stojánkem nebo jiným zařízením, umožňujícím jejich bezpečné postavení, opustí-li je řidič.

(2) Primární řetěz, a pokud je použit, také sekundární řetěz musí mít bezpečnostní řetězové kryty.

(3) Při použití ochranných krytů (kolen apod.) nesmějí tyto přesahovat největší šířku měřenou přes řídítka vozidla a nesmějí snižovat manévrovací schopnost a ovládání vozidla. Mezi ovládacími orgány vozidla (řazení převodů, spojky, brzdy, akcelerace apod.) a pevnými částmi vozidla (nádrž, převodovka, kryty apod.) musí být ve směru obvyklého přístupu k těmto orgánům a jejich pohybu dostatečně velký, nejméně 70 mm široký volný prostor; u pedálů se tato hodnota posuzuje od středu nášlapných ploch na obě strany.

(4) Je-li jednostopé motorové vozidlo vybaveno dalším sedadlem nebo místem pro spolujezdce, musí být rovněž vybaveno odpovídajícími opěrami pro nohy (§ 32 odst. 9).

(5) Všechny ovládací orgány vozidla, které mohou při dopravní nehodě zvětšit vážnost zranění jak řidiče, tak osob střetnuvších se s vozidlem, musí být zakončeny tak, aby bylo možno do této části vepsat kouli o průměru nejméně 19 mm. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

(6) Postranní vozík může být určen pro přepravu jedné dospělé osoby nebo nákladu; musí být schváleného typu a smí být připojen jen k jednostopému motorovému vozidlu, u něhož objem válců motoru je nejméně 170 cm3 a jehož konstrukce toto připojení umožňuje.

(7) Celková hmotnost postranního vozíku nesmí být větší než 60 % celkové hmotnosti jednostopého motorového vozidla.

(8) Rozvor mezi kolem postranního vozíku a předním kolem jednostopého motorového vozidla nesmí být větší než rozvor kol tažného vozidla.

(9) Přívěsný vozík za jednostopé motorové vozidlo je určen pouze pro přepravu nákladů; smí být připojen k jednostopému motorovému vozidlu, jehož konstrukce připojení umožňuje.

(10) Celková hmotnost přívěsného vozíku nesmí být větší než 50 % pohotovostní hmotnosti jednostopého motorového vozidla; přívěsný vozík nemusí být vybaven brzdou.

(11) Vzdálenost nápravy nebo osy kola přívěsného vozíku od osy zadního kola tažného vozidla nesmí být větší, než je rozvor kol tažného vozidla.

(12) Za jednostopé motorové vozidlo s postranním vozíkem lze připojovat ještě přívěsný vozík za podmínky, že objem válců motoru je větší než 450 cm3 a kolo postranního vozíku je jím poháněno.

§ 68

Vozidla pro taxislužbu

(1) V osobní taxislužbě smí být používáno jen uzavřených osobních automobilů čtyřdvéřových, nejméně čtyřmístných s vyhrazeným prostorem pro zavazadla o objemu nejméně 0,4 m3.

(2) Vozidlo pro taxislužbu musí být vybaveno cejchovaným zaplombovaným taxametrem, jehož umístění umožňuje snadnou kontrolu vykazovaných údajů, a hasicím přístrojem s mrazuvzdornou náplní.

(3) Vozidlo musí být opatřeno střešní svítilnou bílé barvy s černým nápisem „TAXI“ o minimálním rozměru 140x70 mm a tabulkou disponibility „Volný“ stejného provedení a rozměrů, umístěnou za čelním sklem na pravé polovině vozidla. Pro jejich osvětlení platí ustanovení § 47 odst. 6.

§ 69

Vozidla pro přepravu živých zvířat

Vozidla pro přepravu živých zvířat musí mít pevnou nesklápěcí karosérii a musí mít nejméně dvě nápravy; jejich konstrukce a provedení musí zajišťovat bezpečnost řidiče, obsluhy, živých zvířat a ostatních účastníků silničního provozu, nesmí znečišťovat pozemní komunikace a obtěžovat jejich uživatele.