Pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny (§ 38) se započítávají:
(1) Průměrnou měsíční pracovní odměnou je měsíční průměr pracovních odměn, kterých družstevník (družstevnice) dosáhl
(2) Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do družstva důchodově zabezpečen (zaopatřen) z činnosti v pracovním poměru nebo jako člen výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se stanoví z pracovních odměn a z hrubých výdělků (služebních příjmů) z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod nebo před dovršením 60. roku věku, pokud doba, za kterou tyto hrubé výdělky (služební příjmy) byly získány, spadá do období těchto posledních 10, popřípadě 5 let. Jde-li o družstevníka činného v družstvu s odměňováním podle pracovních jednotek, stanoví se průměrná měsíční pracovní odměna též z hodnoty naturálních požitků (§ 1 odst. 3).
(3) Za hrubý výdělek se pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny družstevníka považuje veškerý hrubý příjem z činnosti v pracovním poměru v rozsahu stanoveném předpisy o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.
(4) Byl-li družstevník v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod důchodově pojištěn též jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, považuje se doba tohoto důchodového pojištění za dobu náhradní.
(5) Ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) platí i tehdy, jestliže družstevník dosáhl uvedeného věku před 1. dubnem 1962 a nevznikl mu nárok na důchod před tímto dnem.
Jestliže se družstevník stal účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) poprvé v období 10 (5) kalendářních let před vznikem nároku na důchod, vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna z pracovních odměn (z hrubých výdělků, ze služebních příjmů) dosažených jen za kalendářní léta po vzniku důchodového zabezpečení.
(1) Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době pracovní činnosti
Nehledí-li se k těmto dobám pracovní činnosti, nepřihlíží se ani k pracovním odměnám (hrubým výdělkům, služebním příjmům) za ně dosaženým.
(2) Je-li kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, také rokem, v němž se družstevník stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna za celou dobu pracovní činnosti a z pracovních odměn (z hrubých výdělků, služebních příjmů) za ni dosažených; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, v němž se stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření).
Do doby, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, se zahrnují také období, v nichž družstevník neměl žádnou pracovní odměnu ani výdělek; nezahrnují se však do ní
(1) Vstoupil-li nebo vstoupí-li do družstva pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil, jimž se neposkytuje starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod, posuzuje se doba jejich důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) jako doba důchodového zabezpečení družstevníků; to platí též, vstoupila-li nebo vstoupí-li do družstva osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, bylo-li za celou dobu trvání jejich dosavadního důchodového pojištění zaplaceno pojistné.
(2) Náhradní doby započitatelné podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započítávají pro vznik nároku na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevníků; jestliže však družstevník byl pracovníkem v pracovním poměru alespoň po dobu 1 roku, započte se náhradní doba jako doba činnosti v pracovním poměru. Doba vojenské služby před 1. říjnem 1948, doba vojenské služby v československých ozbrojených silách a ve spojeneckých armádách a doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody (§ 32 odst. 2 zákona) se započítávají i pro výši nároků.
(3) Nesplňuje-li družstevník, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru nebo členem výrobního družstva nebo příslušníkem ozbrojených sil, podmínky stanovené v § 43 anebo není-li úprava nároků družstevníka, který splňuje podmínky stanovené v tomto paragrafu, příznivější než úprava podle předpisů platných pro ostatní družstevníky, zvyšuje se základní výměra starobního nebo invalidního důchodu družstevníka z důchodového zabezpečení družstevníků za každý rok důchodového zabezpečení zaměstnanců o 2 %, 1,5 % nebo 1 % základní výměry důchodu podle toho, ve které pracovní kategorii byl družstevník činný.
(1) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let, byl poté vyslán okresním národním výborem do vedoucí funkce v jednotném zemědělském družstvu ke kádrovému posílení družstva, a plní v družstvu své poslání podle zjištění okresního národního výboru, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; přitom nesmí být důchod vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než by činila dvanáctina průměrného ročního výdělku vypočteného ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců. Činnost v družstvu se posuzuje pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců jako činnost ve III. pracovní kategorii. Jestliže pracovník uvedený v první větě vstoupil do družstva po 31. prosinci 1959, náležejí mu též dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle předpisů platných pro členy družstev s vyšší úrovní hospodaření.
(2) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a vstoupil poté bezprostředně do družstva v pohraničí v rámci organizovaného náboru pro doosídlení pohraničí, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; jinak platí i zde ustanovení odstavce 1 o výši průměrné měsíční pracovní odměny a o hodnocení činnosti v družstvu pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců.
(3) Vstoupil-li nebo vstoupí-li bezprostředně do družstva pracovník v pracovním poměru, který získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a jde-li o nárok na starobní důchod, alespoň 10 let, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro něho příznivější; přitom se průměrný roční výdělek stanoví z pracovních odměn dosažených v družstvu a z hrubých výdělků z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl za posledních 10 popřípadě 5 let před vznikem nároku na důchod.
(4) Za bezprostřední vstup do družstva se považuje, jestliže pracovník v pracovním poměru vstoupil do družstva do tří měsíců od skončení činnosti v pracovním poměru. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též, jestliže se pracovník v pracovním poměru stal jednotlivě hospodařícím rolníkem jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté vstoupil do družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně též o nárocích družstevníků, kteří byli před vstupem do družstva členy výrobních družstev nebo příslušníky ozbrojených sil; neplatí však pro družstevníky, kterým vznikl a trvá nárok na starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod z činnosti před vstupem do družstva.
Nároky družstevníka, který byl před vstupem do družstva důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, se posuzují podle předpisů platných pro družstevníky.
(1) Družstvo je povinno samo si vypočítat výši příspěvku, čtvrtletních splátek a měsíčních záloh a odvádět je okresnímu národnímu výboru ve stanovených lhůtách; splátka na IV. čtvrtletí, odvedená nejpozději do konce února následujícího roku, se považuje za včas zaplacenou.
(2) Splatný příspěvek na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků má na běžném účtě družstva u Státní banky československé přednostní pořadí.
(1) Okresní národní výbor přenese rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na sociální komisi družstva po předchozím vyjádření místního národního výboru v sídle družstva.
(2) Pokud nejsou vytvořeny předpoklady k přenesení rozhodování podle odstavce 1 na sociální komisi družstva, může okresní národní výbor přenést toto rozhodování na místní národní výbor, a to zpravidla na místní národní výbor v sídle družstva; i v tomto případě připravuje podklady pro rozhodnutí místního národního výboru a provádí výplatu dávek družstvo.
Sociální komise družstva je tří až pětičlenná. Počet členů komise stanoví a členy, jakož i předsedu komise z členů představenstva družstva volí členská schůze družstevníků. Tajemníkem komise je ekonom (účetní) družstva. K jednání o věcech sociálního zabezpečení družstevních rolníků přizve sociální komise zástupce místního národního výboru.
(1) Sociální komise družstva rozhoduje, pokud byla na ni přenesena působnost podle § 46 odst. 1:
(2) Sociální komise družstva
(3) Při plnění těchto úkolů vykonává sociální komise družstva působnost orgánu sociálního zabezpečení.
(1) Místní národní výbor zejména
(2) Místní národní výbor přibírá k jednání o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ekonoma (účetního) družstva.
Okresní národní výbor při plnění svých úkolů na úseku sociálního zabezpečení družstevních rolníků zejména
(1) Na výplatu dávek zabezpečení v nemoci, pokud se poskytují ze státních prostředků, a na výplatu dávek zabezpečení matky a dítěte poskytuje okresní národní výbor družstvu čtvrtletní zálohy; přiměřenou zálohu si družstvo včas vyžádá od okresního národního výboru. Družstvo smí používat svěřených státních prostředků výhradně pro účely, pro něž jsou tyto prostředky určeny.
(2) Družstvo zřídí u pobočky Státní banky československé zvláštní účet pro oddělené hospodaření s prostředky poskytovanými podle odstavce 1.
(3) Družstvo předloží nejpozději do 10 dnů po uplynutí čtvrtletí okresnímu národnímu výboru vyúčtování vyplacených dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte za uplynulé čtvrtletí.
(4) Nevyčerpaný zbytek zálohy na čtvrté čtvrtletí vrátí družstvo nejpozději do 28. prosince běžného roku okresnímu národnímu výboru.
(5) Doklady a písemnosti účetní evidence vedené družstvem o sociálním zabezpečení družstevníků se považují za účetní doklady, pro jejichž ukládání a úschovu platí předpisy o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.*)
(1) Družstva vedou
(2) Družstevník je povinen sdělit družstvu údaje potřebné k vedení těchto evidencí.
(3) Administrativní práce spojené s prováděním sociálního zabezpečení zajišťuje ekonom (účetní) družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.
(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí podle předpisů ministerstva zdravotnictví.**) Pro výplatu nemocenského za určité období je mimo to třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.
(2) Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.
(3) Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem podle předpisů ministerstva zdravotnictví na zvláštním tiskopise. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.
(4) Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o úmrtí.
(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje družstevnice způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.
(2) Nárok na podporu při narození dítěte uplatňuje družstevnice, popřípadě rodinná příslušnice družstevníka předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o narození dítěte.
(3) Nárok na přídavky na děti uplatňuje družstevník na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí osvědčit doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.
(1) Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.
(2) Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.
(3) Ekonom (účetní) družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.
(1) Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.
(2) Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí družstva slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.
(3) Sociální komise družstva jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem (účetním) družstva. Ekonom (účetní) učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom (účetní) zato, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [§ 50 písm. e)].
(4) Vyhoví-li sociální komise družstva žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje. Jestliže sociální komise družstva dávku nepřizná vůbec nebo v žádaném rozsahu, nebo jestliže dávku odejme, sníží její výši nebo zastaví její výplatu, anebo rozhodne o povinnosti vrátit družstvu neprávem poskytnutou dávku nebo její část, vydá sociální komise družstva vždy písemné rozhodnutí.
(5) Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise družstva znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom (účetní) zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom (účetní) nebo kterýkoliv člen komise věc komisi znovu k rozhodnutí.
(6) O jednání sociální komise družstva vede se stručný zápis. Rozhodla-li komise, že žádost o dávku se zamítá nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručně též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.
(7) Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom (účetní) družstva. Podpisuje je předseda sociální komise družstva a ekonom (účetní).
(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom (účetní) družstva.
(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí pracovní odměny. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžité dávky v den, kdy se vyplácejí pracovní odměny, vyplatí se nejpozději do dalších tří dnů. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí kdykoliv.
(3) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti. Nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.
(1) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí, snížení nebo zastavení výplaty dávky (§ 46) nemá odkladný účinek.
(2) Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a nebylo-li vyhotoveno písemné rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení u sociální komise družstva.
(3) Nevyhoví-li sociální komise družstva sama odvolání v plném rozsahu do 15 dnů, předloží je bez průtahu k rozhodnutí okresnímu národnímu výboru příslušnému podle sídla družstva.
(4) Rozhodnutí o odvolání se vydává písemně; doručuje se odvolateli a sociální komisi družstva, která ve věci rozhodovala.
(1) Předchozí ustanovení platná pro řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte prováděné sociálními komisemi družstev platí přiměřeně pro řízení prováděné o těchto dávkách místními národními výbory.
(2) Ekonom (účetní) družstva připravuje podklady pro jednání komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, předkládá jí návrhy, účastní se jednání této komise a provádí její rozhodnutí. Má-li ekonom (účetní) za to, že rozhodnutí komise není v souladu se zákonem, upozorní komisi na nezákonnost rozhodnutí; setrvá-li komise na svém rozhodnutí, ekonom (účetní) je neprovede a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [§ 50 písm. e)].
Ustanovení tohoto oddílu se vztahují
(1) Osobám uvedeným v § 60 náleží náhrada jízdních výdajů při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvolány, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než 2 km.
(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže osoba uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musila nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohla včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.
(3) Měla-li oprávněná osoba možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jí náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného jí nenáleží.
(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li vyšetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřované osoby nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy.*)
(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen tehdy, jsou-li tyto výdaje prokázány.
(1) Denní stravné náleží osobám uvedeným v § 60, jestliže řízení v místě mimo jejich bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -
| nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodin | částkou 5 Kčs, |
| více než 10, avšak nejvíce 14 hodin | částkou 8 Kčs, |
| více než 14 hodin | částkou 14 Kčs. |
(2) Nocležné náleží osobám uvedeným v § 60, jestliže při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob by se nemohly vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.
(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.
Jiné nutné výdaje, které měly osoby uvedené v § 60 v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byly předvolány (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.
(1) Družstevníkům, kteří se v řízení o dávkách důchodového zabezpečení nebo o dávkách (službách) sociální péče na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim z této příčiny ušla pracovní odměna, její náhrada.
(2) Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši poměrné části základní odměny družstevníka, vyplacené v předchozím zúčtovacím období za vykonanou práci v družstvu.
(3) Náhrada ušlé pracovní odměny nenáleží za dobu, za kterou družstevníku náleží nebo bylo vyplaceno nemocenské nebo byla nebo bude nahražena ušlá pracovní odměna (podpora) družstvem.
(4) Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši a za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3 také družstevníkům, kteří jako průvodci provázejí osoby, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li vyšetřující lékař, že předvolaná osoba se nemohla dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.
(5) Nárok na náhradu ušlé pracovní odměny lze uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením vydaným sociální komisí družstva, které obsahuje všechny údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlé pracovní odměny a její výše.
Nárok na náhrady podle tohoto oddílu lze uplatnit u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor je také příslušný rozhodnout o její náhradě a provést její výplatu.
Ustanovení této vyhlášky platná pro družstevníky platí též pro osoby pracující trvale v jednotném zemědělském družstvu, které nejsou jeho členy ani nejsou v pracovním poměru k družstvu (§ 91 zákona).