Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se provádí zákon o regresních náhradách

§ 37

(1) Sazba náhrad nákladů léčebné péče se stanoví

1. a) za ústavní péči (včetně ústavní péče lázeňské): částkou 70,- Kčs za každý den této péče bez zřetele k druhu zdravotnického zařízení, v němž byla tato péče poskytnuta;
2. b) za ambulantní péči: částkou 5,- Kčs za každý den pracovní neschopnosti (dny ústavní péče se odčítají). Při ambulantní péči poskytované bez souvislosti s pracovní neschopností: paušální částkou 20,- Kčs za každé ošetření (ordinaci nebo návštěvu), nejméně však částkou 100,- Kčs;
3. c) za léčebné a ortopedické pomůcky, které nejsou běžné (např. protézy končetin, vozíky pro nemocné): náhradou podle příslušných ceníků nebo sazebníků, popřípadě ve výši skutečně poskytnutého příspěvku.

(2) Za poskytnutou zubní péči se k částkám podle odstavce 1 písm. b) popřípadě a) připočítává vždy cena volného drahého kovu, pokud nebyla uhrazena léčeným občanem.

(3) Náklady, které nejsou uvedeny v odstavci 1 a 2, se nepočítají; zejména se nepočítají léky, obvazy a běžné léčebné a ortopedické pomůcky, které byly poskytnuty ať přímo nebo na základě lékařského předpisu, a náklady dopravy nemocného nebo zdravotnického pracovníka k nemocnému.

§ 38

Regresní náhrada pro dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) zahrnuje jen dávky náležející z důvodu poškození zdraví a počítá se skutečně vyplacenými částkami.

§ 39

(1) Pevná částka regresní náhrady při invaliditě nebo smrti postiženého činí 100 000 Kčs, při částečné invaliditě 50 000 Kčs.

(2) Pevná částka uvedená v odstavci 1 je náhradou všech dávek důchodového zabezpečení, které by byly přiznány z důvodu invalidity (částečné invalidity) nebo smrti poškozeného. Pevná částka při smrti poškozeného náleží i v případech, kdy nebyly přiznány žádné důchody pozůstalých.

(3) Pevné částky podle odstavce 1 náležejí i v případech, kdy poškození popřípadě jejich pozůstalí nemají nárok podle předpisů o důchodovém zabezpečení, anebo jim takové nároky nevznikly. Pokud se invalidita poškozených pro účely důchodového zabezpečení nezjišťuje, považuje se za invaliditu nebo částečnou invaliditu takový jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzniklý úrazem nebo jiným poškozením zdraví (§ 13 odst. 2), který by u osob v pracovním poměru odpovídal podmínkám invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(4) Pevná částka podle předchozích ustanovení se nedotýká regresních náhrad pro náklady léčebně preventivní péče a pro dávky nemocenského pojištění. Nepožadují se však náklady léčebně preventivní péče poskytnuté po přiznání invalidity (částečné invalidity), ledaže by šlo o náklady uvedené v ustanovení § 37 odst. 1 písm. c), poskytované při této invaliditě poprvé. Rovněž se nepožaduje vyplacené pohřebné.

(5) Pravomocným přiznáním nebo dobrovolným zaplacením pevné částky podle odstavce 1 je případ po regresní stránce vyřízen a k pozdějším změnám, ať příznivým nebo nepříznivým, se nepřihlíží. Jestliže však poškozený přestal být invalidním do jednoho roku po tom, co byl invalidním uznán, vrátí se povinnému občanu nebo organizaci to, co na pevnou částku regresní náhrady zaplatili, po odečtení skutečně vyplacených dávek důchodového zabezpečení. Tyto účinky nemá pouhá změna invalidity na částečnou invaliditu.

(6) Nárok na vrácení částky podle předchozího odstavce zaniká, jestliže jej občan nebo organizace neuplatnili do 6 měsíců poté, co byla výplata důchodu poškozenému pravomocně zastavena. O tomto nároku rozhodne regresní komise okresního národního výboru.

§ 40

Zvláštními úpravami regresních náhrad z některých nemocí z povolání^*) může být výše regresních náhrad upravena odchylně od ustanovení § 37 až 39; také řízení může být v těchto úpravách stanoveno podle § 11 zákona odchylně od ustanovení oddílu I.

§ 41

(1) Regresní náhrady z poškození zdraví, z nichž nevznikla pracovní neschopnost, a z lehkých poškození zdraví osob, u kterých se pracovní neschopnost nezjišťuje, se uplatňují

1. a) proti organizacím jenom tenkráte, bylo-li při jedné úrazové příhodě způsobeno poškození zdraví více než dvěma osobám, anebo jde-li o opakující se úrazy svědčící o nedostatku kázně na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
2. b) proti občanům jenom, jestliže občan způsobil takové poškození zdraví úmyslně nebo sice jen z nedbalosti, avšak opětovně v opilosti nebo jinak za okolností svědčících o zvláštním nedostatku smyslu pro socialistický pořádek, anebo způsobil-li poškození zdraví více osobám.

(2) Za lehké poškození zdraví podle odstavce 1 se považuje takové, které si vyžádalo jen ambulantní péči, a to s méně než pěti ošetřeními.

(3) Omezení uvedené v odstavci 1 se netýká případů, kdy nebylo dbáno předpisů o uznávání pracovní neschopnosti.

§ 42

(1) Regresní náhrady proti organizacím a občanům, pokud jsou pro takový případ své odpovědnosti pojištěni u Státní pojišťovny, se vypořádávají s touto pojišťovnou podle zvláštní úpravy bez uplatnění; práva z pojištění nejsou tím dotčena.

(2) Podle zvláštní úpravy uvedené v odstavci 1 se nevypořádává přirážka k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona.

§ 43

(1) Okresní národní výbory rozhodují také o regresních náhradách uplatňovaných orgány ministerstev národní obrany a vnitra, pokud se podle § 12 zákona uplatňují před orgány národních výborů. Postupují při tom podle ustanovení této vyhlášky; rozhodovací pravomoc okresních ústavů národního zdraví se však na tyto náhrady nevztahuje.

(2) Místně příslušnými k rozhodování o regresních náhradách uvedených v odstavci 1 jsou orgány národních výborů, v jejichž obvodě má sídlo orgán ministerstva národní obrany, popřípadě ministerstva vnitra, který je příslušný k uplatnění regresní náhrady.

§ 44

Až do ustavení regresních komisí okresních národních výborů podle této vyhlášky rozhodují regresní komise těchto národních výborů v dosavadním složení, nejpozději však do 30. června 1965. Až do ustavení regresních komisí krajských národních výborů, nejpozději do uvedené lhůty, se použije také dosavadních předpisů o vyřizování odvolání.

§ 45

Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů č. 8/1962 Sb., o regresních náhradách.

§ 46