Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody

§ 76

Pokud se v této části nestanoví jinak, užije se na výkon trestu u některých skupin odsouzených předchozích ustanovení této vyhlášky.

§ 77

(1) Odsouzení se v prostorách věznice pohybují bez omezení, ubytovny se kromě doby určené ke spánku nezamykají. Ložnice si mohou odsouzení v době své nepřítomnosti zamykat podle svého uvážení.

(2) Odsouzení jsou ubytováni v ložnicích, jejichž zařízení se neliší od běžného internátního ubytování.

§ 78

(1) Odsouzení pracují zpravidla na pracovištích mimo věznici bez přímého dohledu zaměstnance Vězeňské služby.

(2) Odsouzeným se v mimopracovní době umožňuje volný pohyb mimo věznici, a to k účasti na akcích kulturně výchovných, osvětových, sportovních a bohoslužbách.

(3) K účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 se odsouzeným vydávají propustky s vyznačením prostoru, ve kterém se ve stanovené době mohou pohybovat.

§ 79

Vlastní oděv si odsouzení ponechávají u sebe a podle svého uvážení jej mohou nosit v mimopracovní době.

§ 80

Rozsah televizních pořadů, které mohou odsouzení sledovat, není v mimopracovní době omezen.

§ 81

Nákup věcí osobní potřeby je prováděn formou hotovostního styku.

§ 82

(1) K omezení negativních účinků izolace mladistvých od společnosti v důsledku výkonu trestního opatření se u nich ve zvýšené míře uplatňují individuální způsoby zacházení. Zaměřují se na rozvíjení rozumové, emocionální a sociální zralosti mladistvých. Důraz je kladen na přijetí osobní odpovědnosti za spáchané provinění, posilování samostatného řešení životních situací, omezování a zvládání agresivních reakcí a nevhodného jednání. Vzdělávací a pracovní aktivity jsou zaměřeny na získání znalostí a dovedností usnadňujících zařazení mladistvého do zaměstnání po návratu do občanského života. Mladiství jsou vedeni k takovým volnočasovým aktivitám, které odpovídají jejich vývojovým potřebám a zároveň nejsou v rozporu s běžnými společenskými zvyklostmi.

(2) Správa věznice podá zprávu o chování nebo o zdravotním stavu mladistvého jeho rodičům, popřípadě jejich zákonným zástupcům i bez žádosti těchto osob, má-li za to, že to je nutné k udržení nebo zlepšení kontaktu mladistvého s těmito osobami.

(3) Pokud to materiální a hygienické podmínky ve věznici dovolí, umožní se mladistvým, aby si v době osobního volna mohli sami přepírat a žehlit osobní prádlo včetně košil a ve dnech pracovního volna a klidu si sami připravovali snídani a večeři z potravin dodaných věznicí.

§ 83

(1) Na základě charakteristiky osobnosti a spáchaného provinění se ve věznicích pro mladistvé rozdělují odsouzení do čtyř základních diferenciačních skupin.

(2) Do základní skupiny A se zařazují odsouzení se základní charakteristikou osobnosti v normálu, u nichž poruchy chování vyplývají z nevhodného sociálního prostředí, emocionální a sociální nevyzrálosti, popřípadě špatného zacházení.

(3) Do základní skupiny B se zařazují odsouzení s naznačeným disharmonickým vývojem osobnosti.

(4) Do základní skupiny C se zařazují odsouzení s poruchami chování včetně poruch chování způsobených užíváním návykových látek, kteří vyžadují specializovaný výkon trestního opatření.

(5) Do základní skupiny D se zařazují odsouzení s mentální retardací.

(6) O zařazení mladistvého odsouzeného do základní diferenciační skupiny rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborných zaměstnanců (§ 8 odst. 1).

§ 84

(1) Základní skupiny vnitřní diferenciace mladistvých odsouzených se zpravidla člení na tři prostupné skupiny. Do těchto skupin jsou mladiství odsouzení zařazováni na základě svého chování, jednání, postojů ke spáchanému provinění a výkonu trestního opatření.

(2) Do první prostupné skupiny se zařazují odsouzení, kteří převážně aktivně plní program zacházení i své další povinnosti a chovají se a jednají v souladu s vnitřním řádem.

(3) Do druhé prostupné skupiny se zařazují odsouzení s nevyjasněným a kolísavým postojem a přístupem k programu zacházení a svým povinnostem.

(4) Do třetí prostupné skupiny se zařazují odsouzení, kteří převážně

1. a) odmítají přijmout nebo neplní program zacházení,
2. b) neplní své povinnosti,
3. c) chovají se a jednají v rozporu s vnitřním řádem.

(5) O zařazení a změně zařazení mladistvého do prostupné skupiny rozhoduje vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) na návrh speciálního pedagoga, zpravidla při zpracování a hodnocení plnění programu zacházení s mladistvým odsouzeným.

§ 85

(1) Základní diferenciační skupiny se liší obsahem a způsobem zacházení odpovídajícím potřebám žádoucí změny osobnosti mladistvého. Vzdělávání a vhodná forma sociálního výcviku je součástí programů zacházení s odsouzenými ve všech čtyřech základních diferenciačních skupinách.

(2) Prostupné skupiny vnitřní diferenciace tvoří ucelený systém pozitivní motivace mladistvých odsouzených. Ve vnitřním řádu se stanoví podrobnější podmínky vnitřní diferenciace tak, aby odsouzený měl během výkonu trestního opatření možnost být na základě posunu v přístupu, plnění programu zacházení, plnění povinností a chování a jednání v souladu či nesouladu s vnitřním řádem postupně zařazován do jednotlivých skupin.

§ 86

Návštěvy mladistvých

(1) Během návštěvy mohou být mladiství ustrojeni do vlastního oděvu.

(2) Návštěvníkům se umožní účast na kulturních a sportovních vystoupeních mladistvých, jakož i prohlídka prostor věznice užívaných mladistvými včetně pracovišť.

(3) Na návrh vychovatele může ředitel věznice povolit mladistvému v souvislosti s návštěvou dočasně opustit věznici, a to nejdéle na dobu 24 hodin. O povolení dočasného opuštění věznice se mladistvému vydá potvrzení na předepsaném tiskopisu, ze kterého je zřejmé, kde a po jakou dobu se může zdržovat a která z blízkých zletilých osob ho bude doprovázet. Potvrzení mladistvý i blízká zletilá osoba podepíší.

§ 87

Zajištění výkonu ochranné nebo ústavní výchovy

O nadcházejícím propuštění mladistvého s nařízenou ochrannou nebo ústavní výchovou informuje správa věznice příslušné školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.

§ 88

Přerušení výkonu trestního opatření

Při rozhodování o přerušení výkonu trestního opatření ředitel věznice zpravidla dbá, aby byl zabezpečen doprovod mladistvého z věznice do místa přerušení výkonu trestního opatření a zpět.

§ 89

(1) Vnitřní řád, obsah a formy zacházení s odsouzenými ženami zásadně přihlížejí k psychickým a fyziologickým zvláštnostem žen, jakož i k zvláštním potřebám těhotných žen, žen krátce po porodu a kojících matek.

(2) V ubytovnách odsouzených žen se vytvářejí podmínky pro praní osobního prádla, provádění drobných oprav osobních věcí a pro denní koupání.

§ 90

(1) Při úpravě zevnějšku odsouzených žen se umožňuje používání vlastních kosmetických přípravků. Úprava vlasů se neomezuje, k tomu účelu mohou odsouzené ženy mít u sebe vlastní potřebné pomůcky.

(2) Vlastní oděv a obuv mohou nosit odsouzené ženy ve věznici s dohledem a ve věznici s dozorem v mimopracovní době podle svého uvážení, ve věznici pro mladistvé, ve věznici s ostrahou a ve věznici se zvýšenou ostrahou v době návštěv.

§ 91

Výkon trestu u matek nezletilých dětí

(1) Při rozhodování o povolení mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě přihlíží ředitel věznice k tomu, zda matka o toto dítě nebo jiné své děti předtím, než byla odsouzena, řádně pečovala, zda má dostatek vlastních prostředků, aby o dítě mohla řádně pečovat, a k tomu, zda má možnost se o dítě starat po propuštění z výkonu trestu.

(2) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, o dítě celodenně pečuje. Celodenní péče zahrnuje zejména péči o jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, včetně přípravy stravy, zajištění hygieny, praní, žehlení, úklidu a aktivního trávení času s dítětem formou vycházek, her, výtvarných, hudebních a sportovních činností odpovídajících věku dítěte.

(3) Zdravotní péči dítěti, o které matka pečuje ve věznici, zajišťuje Vězeňská služba zpravidla na základě smlouvy s poskytovatelem oprávněným k poskytování zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru dětské lékařství.

(4) Matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, mohou nosit vhodný vlastní oděv a obuv podle svého uvážení.

(5) Pro matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, lze organizovat též akce mimo věznici, nejedná-li se o akce výhradně pro odsouzené, kterým může v souvislosti s návštěvou ředitel věznice povolit dočasně opustit věznici; účastní se jich vždy zaměstnanec Vězeňské služby.

(6) Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků.

(7) Každá matka má dítě u sebe v samostatné ložnici, v níž je pro dítě postel s matrací, přebalovací stůl, skříň na dětské prádlo a kosmetiku, ohrádka a umyvadlo.

(8) V případě, že se matka z důvodu nemoci, nebo z jiného závažného důvodu nemůže o dítě starat, převezme přechodně péči o dítě ředitelem věznice určený zaměstnanec. Při vzájemném předávání je dítě vždy prohlédnuto lékařem poskytovatele zdravotních služeb uvedeného v odstavci 3.

(9) V případě pobytu matky mimo věznici, ve které je zřízeno oddělení pro matky nezletilých dětí, se péče o dítě řeší prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

§ 92

Odsouzení trvale pracovně nezařaditelní vykonávají trest zásadně ve specializovaných odděleních věznic zřízených generálním ředitelem Vězeňské služby.

§ 93

(1) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice, do které byli odsouzení uvedení v § 69 odst. 1 zákona zařazeni, zůstává nedotčen.

(2) Při výkonu trestu odsouzených trvale pracovně nezařaditelných se uplatňují následující zásady:

1. a) jsou-li ve specializovaném oddělení umístěni odsouzení zařazení do různých základních typů věznice, musí být ubytováni odděleně podle základních typů věznice tak, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených,
2. b) do cel a ložnic se odsouzení umísťují s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu na základě doporučení ošetřujícího lékaře, přičemž nekuřáci musí být na vlastní žádost vždy ubytováni odděleně od kuřáků,
3. c) na návrh ošetřujícího lékaře nebo na vlastní žádost a se souhlasem tohoto lékaře mohou vykonávat vhodnou pracovní terapii uvnitř věznice, výjimečně i mimo věznici,
4. d) prověrka početního stavu se provádí přímo na celách a ložnicích,
5. e) podle indikace lékaře se poskytuje nebo zajišťuje léčebně rehabilitační péče,
6. f) věznice nabízí odsouzeným účast na vhodných kulturně výchovných a zájmových aktivitách.

§ 94

(1) Odsouzení s poruchami duševními a s poruchami chování mohou vykonávat trest ve specializovaných odděleních věznic zřízených generálním ředitelem Vězeňské služby pouze na základě doporučení psychologa či psychiatra.

(2) Způsob zajištění pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice, do které byli odsouzení uvedení v § 70 zákona zařazeni, zůstává nedotčen.

(3) Specializované oddělení nelze zřizovat jako oddělení pro společný výkon trestu odsouzených zařazených do různých základních typů věznice.

§ 96

V průběhu vycházek mohou být ve zvlášť odůvodněných případech odsouzení poutáni.

§ 97

Návštěvy odsouzených jsou prováděny zpravidla za přímého dohledu příslušníka Vězeňské služby.

§ 98

(1) Při výkonu trestu se podle možnosti věznice přihlíží i k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených cizinců.

(2) Při zpracování programu zacházení se u odsouzeného cizince přihlíží k tomu, zda cizinci byl uložen trest vyhoštění.

§ 99

(1) Ochranné léčení v ústavní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu, se vykonává formou jednodenní péče ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby, pokud k poskytování zdravotních služeb ve formě jednodenní péče získala Vězeňská služba oprávnění.

(2) Vnitřní řád, jakož i obsah a formy aplikovaných programů zacházení zásadně zohledňují zdravotní stav odsouzených a léčebný režim ochranného léčení.

§ 100

(1) Ochranné léčení v ambulantní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu,

1. a) nařízené Vězeňské službě poskytuje Vězeňská služba ve svých zdravotnických zařízeních, pokud k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru získala oprávnění,
2. b) nařízené jinému poskytovateli zdravotních služeb zajišťuje Vězeňská služba u tohoto poskytovatele, pokud bylo s ochranným léčením započato před nástupem výkonu trestu odnětí svobody a je to z odborného hlediska s ohledem na druh ochranného léčení nebo s ohledem na udržení dosud dosaženého léčebného účinku důvodné.

(2) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu ředitel věznice přihlíží k průběhu výkonu ochranného léčení.

§ 100a

(1) Velmi nebezpečný odsouzený se neumístí do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením zejména po dobu jeho eskorty či hospitalizace ve zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, anebo jde-li o osobu, u které je zřejmé, že neohrozí bezpečnost jiných osob.

(2) U velmi nebezpečného odsouzeného je obsahem programu zacházení dle § 41 zákona také působení na dosažení postojových změn, snaha o jejich úspěšné přizpůsobení výkonu trestu a odstranění obtíží, které byly příčinou jeho umístění do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením, a jeho opětovné ubytování v běžném oddělení. U této osoby jsou používány takové formy a metody zacházení, které spolu s režimovými a preventivními opatřeními snižují nežádoucí projevy chování tohoto odsouzeného vedoucí k maření účelu výkonu trestu.

(3) Hlavním obsahem komplexního působení na velmi nebezpečného odsouzeného je jeho aktivní zapojení nejméně do jedné speciálně výchovné aktivity. Ta je pro tuto osobu závazná. Míra a kvalita aktivního zapojení je jedním z podstatných hodnotících kritérií pro vyřazení velmi nebezpečného odsouzeného z oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením.

§ 101

Zrušuje se vyhláška č. 110/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb..

§ 102