Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

§ 39

(1) Jiná osoba než tlumočník se dopustí přestupku tím, že

1. a) se neoprávněně vydává za tlumočníka,
2. b) neoprávněně vykonává tlumočnickou činnost,
3. c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,
4. d) neodevzdá po zániku tlumočnického oprávnění tlumočnickou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení tlumočnického úkonu podle § 14 odst. 5 a 6.

(2) Jiná osoba než překladatel se dopustí přestupku tím, že

1. a) se neoprávněně vydává za překladatele,
2. b) neoprávněně vykonává překladatelskou činnost,
3. c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,
4. d) neodevzdá po zániku překladatelského oprávnění překladatelskou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení překladatelského úkonu podle § 14 odst. 5 a 6.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

§ 40

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(2) Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.

(3) Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 35.

(4) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl tlumočník nebo překladatel uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu tlumočníků a překladatelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou nebo překladatelskou činnost.