Platné znění

Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

vyhlášené znění

Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem. Pro odpadní plyny z technologií a zařízení pro odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů platí při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky 500 g/h emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m3.

  1. 4. Chemické čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly

    Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem do zařízení pro kondenzaci par použitých organických rozpouštědel. Inspekce může v odůvodněných případech povolit i jiný způsob záchytu emisí v odpadních plynech, pokud je vyloučena přítomnost organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) nebo b) této vyhlášky.

    1. a) Pro odpadní plyny vycházející z těchto zařízení, ze sušáren a z pracovního prostředí platí, při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky 500 g/h, emisní limit vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m3.

      Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 30 g organických rozpouštědel - těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

    1. b) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzinem 150/200 či obdobnými alkanovými rozpouštědly patřícím mezi těkavé organické látky uvedené v § 3 odst. c) této vyhlášky platí emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 6 g/m3.

      Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 150 g těchto organických rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

  1. 5. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného původu
    1. a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, jsou umístěna v uzavřených prostorách.
    2. b) Vzduch z těchto prostor je odsáván a veden do zařízení na omezení emisí znečišťujících látek nebo jsou učiněna jiná opatření pro snížení emisí.
    3. c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.
  1. 6. Skladování, manipulace a distribuce benzinu

    Při skladování, manipulaci a distribuci benzinu musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků par do ovzduší.

    1. 6.1. Skladování a manipulace
      1. 6.1.1. Při skladování benzinu musí být skladovací zařízení o objemu nad 1000 m3, nebo skladovací zařízení s ročním obratem nad 10 000 m3 uspořádána a vybavena takto:
        1. a) skladovací zařízení s vnější plovoucí střechou opatřena účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy,
        2. b) zařízení s pevnou střechou vybavena vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření nebo musí být u zařízení s pevnou střechou zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění,
        3. c) střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %.
      1. 6.1.2. Pro skladovací nádrže o objemu do 1000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem do 10 000 m3 platí ustanovení bodu 6.1.1. v přiměřeném rozsahu.
      2. 6.1.3. Při přečerpávání benzinu a při jeho stáčení z mobilních kontejnerů nebo při plnění mobilních kontejnerů v terminálech musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par benzinu s účinností nejméně 99 %. Dále je nutné zajistit, aby
        1. a) byla používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou,
        2. b) alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků bylo uzpůsobeno k plnění silničních mobilních cisteren spodem,
        3. c) při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním bylo ústí plnicího ramena u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.
      1. 6.1.4. Pro čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu se stanoví obecné emisní limity podle § 5 této vyhlášky.
    1. 6.2. Čerpací stanice
      1. 6.2.1. Pro čerpací stanice platí ustanovení § 18 a příloh č. 12 a 13 této vyhlášky.
  1. 7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci

    Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tyto činnosti přílohou č. 2 k této vyhlášce.

  1. 8. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu

    Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené přílohou č. 2 k této vyhlášce. Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, je třeba umístit v uzavřených prostorách.Vzduch z těchto prostorů je třeba odsávat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů nebo je třeba učinit jiná opatření pro snížení emisí. Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

  1. 9. Výroba klihu a lepidel

    Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

  1. 10. Laminování dřeva, kovů, textilu, vláken a plastů

    Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

PODMÍNKY PROVOZU ČERPACÍCH STANIC

Tato příloha se nevztahuje na zařízení pro stáčení benzinu z mobilních kontejnerů do skladovacích nádrží čerpacích stanic a na zařízení pro výdej motorových paliv s výjimkou benzinu.

  1. 1. Podmínky provozu čerpacích stanic

    Provozovatelé čerpacích stanic plní ustanovení zákona a zvláštních právních předpisů vydaných k jeho provedení.

    Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu je třeba vybavit zřetelným nápisem upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla.

    Kontrola funkčnosti zařízení (systému) pro zpětný odvod par u výdejních stojanů je prováděna obsluhou čerpací stanice v pravidelných intervalech, nejméně však 1x za směnu. U stojanů vybavených signalizací funkčnosti řídicí elektroniky vývěvy je touto obsluhou kontrolována funkčnost světelné signalizační kontrolky při výdeji benzinu. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkce systému, je případný únik par zjišťován obsluhou smyslově.

    Provádění kontrol správné funkce zařízení obsluha zaznamenává do provozního deníku čerpací stanice. V případě vzniku podezření na nefunkčnost zařízení nebo zjištění nefunkčnosti signalizace zaznamená tuto skutečnost, neprodleně a prokazatelně vyzve příslušnou oprávněnou osobu k provedení servisní kontroly a k odstranění závady a po provedení opravy nebo seřízení a proměření účinnosti odsávání par převezme od úkon provádějící osoby protokol dokladující funkčnost systému. Protokol archivuje pro případnou kontrolu orgánů ochrany ovzduší a dokumentuje jím plnění povinností, které mu jsou uloženy zákonem.

    Pokud osoba provozovatele není zároveň vlastníkem čerpací stanice, zabezpečí vlastník splnění požadavků stanovených touto přílohou interními předpisy a smluvními podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě o pronájmu. Vlastník čerpací stanice garantuje vybavení této stanice rekuperací II. stupně.

  1. 2. Podmínky činnosti opravářských a servisních firem

    Každá osoba, která zabezpečuje opravy, údržbu nebo servisní činnosti související s provozem výdejních stojanů benzinu podle této přílohy, sepisuje protokol o výsledcích této činnosti podle vzoru tiskopisu uvedeného v příloze č. 13 k této vyhlášce. Protokol pořizuje ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno je jako doklad o provedeném zásahu uloženo na čerpací stanici a druhé je archivováno příslušnou servisní organizací.

  1. 3. Oprávnění k zásahu do zařízení

    K zásahu do zařízení sloužícího ke zpětnému odvodu par vznikajících při plnění benzinu do mobilních kontejnerů plnící pistolí výdejního stojanu je oprávněna pouze osoba odborně způsobilá k takovýmto úkonům, tzn. že je držitelem platného certifikátu (registračního osvědčení) výrobce výdejních stojanů prokazatelně opravňujícího k zásahům této osoby do konkrétních systémů. Evidenční číslo osvědčení a jméno pracovníka, který opravu a seřízení provedl, je kromě dalších údajů uvedeno v protokolu o provedené zkoušce (vzor tiskopisu v příloze č. 13 k této vyhlášce).

  1. 4. Lhůty provádění kontrol a servisních úkonů

    Kontrola účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky, případně jeho seřizování, se provádí nejméně jednou ročně a doba mezi dvěma kontrolami není kratší než 6 měsíců. Kontrola účinnosti se dále provádí vždy po takovém zásahu do výdejních stojanů, jakým je výměna výdejní pistole nebo provedený kontrolní odběr. Tuto povinnost zakotví vlastník čerpací stanice do smluvního vztahu s osobou zabezpečující servis výdejních stojanů nebo ji splní jiným, prokazatelným způsobem.

  1. 5. Účinnost zpětného odvodu par

    Kontrolu účinnosti, opravu a seřízení systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky provádí pouze pracovník s oprávněním podle bodu 3 této přílohy mající autorizaci od výrobce měřicího zařízení pro kontrolu účinnosti systému.

    Měřicí zařízení pro kontrolu účinnosti systému zpětného odvodu par je schváleno, ověřováno a kalibrováno podle zvláštního právního předpisu7).

    Pro měření účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky se používají dva postupy.

    1. 1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při 100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému zpětného odvodu par se provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným7).
    2. 2. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem zpětného odvodu par, který umožňuje provést zkoušku bez čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k tomuto účelu schváleným7).

    Po skončení všech prací vyhotoví oprávněný pracovník příslušný protokol ve dvou vyhotoveních (viz příloha č. 13 k této vyhlášce).

Příloha č. 13

k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

Protokol o kontrole účinnosti zpětného odvodu par

Obrázek
  1. 1) Směrnice Rady 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES, o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím.
    Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění.
  2. 2) § 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
  3. 3) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.
  4. 4) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
  5. 5) Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
  6. 6) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
  7. 7) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.