Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

Příloha č. 3

REDUKČNÍ PLÁN

Podstata redukčního plánu

Redukční plán je soubor technických a organizačních opatření pro snížení emisí těkavých organických látek speciálně vytvořený pro určité zařízení. Tento plán umožňuje provozovateli zařízení snížit emise v ekvivalentní míře, jaké by bylo dosaženo uplatněním emisních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Při vypracování redukčního plánu se vychází z následujících skutečností

1. a) v případech, kdy materiály nahrazující dosud používaná organická rozpouštědla (tj. náhražky obsahující snížený nebo nulový obsah rozpouštědel) jsou stále ještě ve stavu vývoje, je provozovateli zařízení poskytnuta prodloužená doba pro implementaci jeho specifického redukčního plánu,
2. b) východiskem přípravy redukčního plánu by mělo být množství emisí těkavých organických látek za podmínek, kdy by tyto emise nebyly nijak omezovány.

Návod ke zpracování redukčního plánu

V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních nátěrů nebo tiskařských barev lze využít následujícího redukčního plánu. Tento redukční plán je určen pro aplikaci v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku, který může být využit k definici vztažného bodu pro redukční plán.

1. a) Provozovatel zařízení předloží redukční plán, který zahrne zejména snížení průměrného obsahu rozpouštědel v jejich celkovém vstupu nebo zvýšení účinnosti využití netěkavých látek v nátěrových hmotách, které povede ke snížení celkových emisí těkavých organických látek ze zařízení, a to až na úroveň cílových emisí. Při tomto snižování emisí je dodržen následující harmonogram:

   Příloha č. 3 REDUKČNÍ PLÁN

   určené časové období		maximální přípustné celkové roční emise
   pro nová zařízení	pro stávající zařízení
   do 1. dubna 2003	do 31. října 2005	1,5násobek velikosti cílových emisí
   do 1. ledna 2005	k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a) zákona	cílové emise

1. b) Cílové emise se vypočtou ze vztahu:

   cílové emise = celkové množství netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech • K₁ • K₂

   Hodnota faktoru K₁ je pro některé činnosti uvedena v následující tabulce. Inspekce však může v odůvodněných případech velikost faktoru stanovit pro jednotlivé zařízení tak, aby bylo dosaženo vyšší účinnosti využití pevných složek nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev.

   Příloha č. 3 REDUKČNÍ PLÁN

   činnost	faktor K1
   polygrafie: rotační hlubotisk, flexografie, laminování, lakování	4
   aplikace nátěrových hmot na: dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír	4
   adhesivní nátěry	3
   nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů	3
   přestříkávání vozidel - opravy automobilů	3
   aplikace nátěrových hmot na: ostatní materiály	1,5
   polygrafie: sítotisk	1,5

   Hodnota faktoru K₂ se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise takto:

   pro zařízení uvedená v bodu 5 a dále v bodu 4.2 položky 4.2.2 a 4.2.9 přílohy č. 2 k této vyhlášce

   nebo

   pro všechna ostatní zařízení.

1. c) Redukční plán je splněn, jestliže množství celkových emisí těkavých organických látek stanovené s využitím bilance rozpouštědel je menší nebo rovno stanovené velikosti cílové emise. Metodikou výpočtu roční hmotnostní bilance je příloha č. 4 k této vyhlášce.

Příloha č. 4

ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE ROZPOUŠTĚDEL

1. 1. Úvod

   K celkovému posouzení dodržování emisních limitů je kromě výsledků měření emisí nutná znalost řady údajů vypočtených ze spotřeby organických rozpouštědel. Tyto údaje lze spolehlivě určit pouze na základě bilančních výpočtů. Tato příloha uvádí návod a metodiku výpočtu roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel a některých emisních ukazatelů, které slouží ke kontrole dodržování stanovených požadavků a k vypracování redukčního plánu podle přílohy č. 3. k této vyhlášce.

1. 2. Roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel slouží k splnění následujících úkolů:
   1. a) kontrola dodržování požadavků této vyhlášky uvedených v § 10,
   2. b) zjištění dalších možností snižování emisí znečišťujících látek,
   3. c) informování veřejnosti o spotřebě rozpouštědel, o emisích těkavých organických látek a o plnění požadavků této vyhlášky.

1. 3.Veličiny hmotnostní bilance rozpouštědel

   Příloha č. 4 ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE ROZPOUŠTĚDEL

   vstupy organických rozpouštědel (I)
   I1	celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou zakoupeny a použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance
   I2	celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou regenerovány a znovu (recyklovaně) použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využito pro danou činnost)
   výstupy organických rozpouštědel (O)
   O1	hmotnost organických rozpouštědel v odpadním plynu (v emisích)
   O2	hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; v některých případech je vhodné při výpočtu veličiny O5 brát v úvahu i způsob zpracování odpadních vod
   O3	hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako rezidua v expedovaných produktech
   O4	hmotnost nezachycených organických rozpouštědel uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy je pracovní ovzduší vypouštěno do atmosféry okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.
   O5	hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7 a O8
   O6	hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech
   O7	hmotnost organických rozpouštědel a hmotnost organických rozpouštědel obsažených v přípravcích expedovaných jako komerční produkt
   O8	hmotnost organických rozpouštědel obsažených v přípravcích a regenerovaných k opětovnému použití, pokud již nebyla započtena do položky O7
   O9	hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem

1. 4. Základní bilanční výpočty organických rozpouštědel
   1. a) Celková spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:

      C = I₁ - O₈

   1. b) Celkové množství netěkavých látek N obsažených v materiálech s organickými rozpouštědly se vypočítá ze vztahu:

      N = celková roční spotřeba materiálu • obsah netěkavých látek v materiálu

      Obsah netěkavých látek v materiálu je uveden na štítku a v průvodní dokumentaci.

   1. c) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:

      F = I₁ - O₁ - O₅ - O₆ - O₇ - O₈ nebo F = O₂ + O₃ + O₄ + O₉

   1. d) Celkové emise E se vypočtou ze vztahu:

      E = F + O₁

   1. e) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m²).
   2. f) Měrná výrobní emise celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m²).
   3. g) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel I, kde I = I₁ + I₂ (uvádí se v %).
   4. h) Emisní limit celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a vstupního množství rozpouštědel (uvádí se v %).

      Vyplněný bilanční list uživatele rozpouštědel se předává každoročně za předcházející rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší k 15. únoru.

Příloha č. 5

ZNAČENÍ PRODUKTŮ S OBSAHEM ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL (definovaných v § 2 písm. i) této vyhlášky)

Technické listy produktů s obsahem organických rozpouštědel (průvodní technická dokumentace)

1. 1. Pro stanovení prahové spotřeby organických rozpouštědel a pro přepočet hmotnostní koncentrace jejich složek na hmotnostní koncentraci celkového organického uhlíku v jednotlivých zařízeních (například lakovnách, tiskárnách apod.) jsou všechny produkty obsahující organická rozpouštědla opatřeny základními technickými údaji
2. 2. Tyto technické údaje jsou uvedeny na štítku a dále jsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci dodávek těchto produktů podle § 3 odst. 3 zákona.
3. 3. Štítky a průvodní technická dokumentace obsahuje mimo jiné technické údaje uvedené v tabulce:

   Příloha č. 5 ZNAČENÍ PRODUKTŮ S OBSAHEM ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL (definovaných v § 2 písm. i) této vyhlášky)

   charakteristika	jednotka
   hustota produktu	g/cm3
   obsah organických rozpouštědel vyjádřený hmotnostním zlomkem	kg/kg produktu
   obsah celkového organického uhlíku	kg/kg produktu
   obsah netěkavých látek vyjádřený objemovým %	% objemové

1. 4. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace nátěrové hmoty.

   Příloha č. 5 ZNAČENÍ PRODUKTŮ S OBSAHEM ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL (definovaných v § 2 písm. i) této vyhlášky)

   název nebo označení nátěrové hmoty
   hustota produktu	g/cm3
   obsah netěkavých látek - sušiny	% objemové
   obsah organických rozpouštědel	kg/kg produktu
   objemová sušina směsi u dvoukomponentních nátěrových hmot	% objemové
   obsah celkového organického uhlíku	kg/kg produktu

1. 5. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace ředidla, tvrdidla, tmelu, tužidla, katalyzátoru apod. pro nátěrové hmoty a jiné přípravky.

   Příloha č. 5 ZNAČENÍ PRODUKTŮ S OBSAHEM ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL (definovaných v § 2 písm. i) této vyhlášky)

   název nebo označení ředidla, tvrdidla (aj.)
   hustota produktu	g/cm3
   obsah celkového organického uhlíku	kg/kg produktu

Příloha č. 6

OZNAMOVACÍ LIST UŽIVATELE ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. i) této vyhlášky)

TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK A PRODUKTŮ S JEJICH OBSAHEM

Podle § 3 odst. 11 a § 12 odst. 1 písm. c) zákona podávají toto oznámení všichni provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů a dále provozovatelé malých zdrojů užívající organická rozpouštědla a další produkty s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 400 kg a s celkovou jednorázovou roční spotřebou těchto organických látek vyšší než 600 kg. Toto oznámení dále podávají všichni provozovatelé zdrojů užívající organická halogenovaná rozpouštědla uvedená v § 3 písm. b) a další produkty s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 100 kg/rok a všichni provozovatelé zdrojů užívající organická rozpouštědla uvedená v § 3 písm. a) a další produkty s obsahem těchto organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 10 kg/rok.

Provozovatelé všech uvedených zdrojů každoročně předávají vyplněný tiskopis podle této přílohy vždy řádně doložený vyplněným bilančním listem podle přílohy č. 4 za uplynulý rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší do 15. února.

Příloha č. 7

OZNAMOVACÍ LIST VÝROBCŮ A DOVOZCŮ/VÝVOZCŮ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. i) této vyhlášky)

těkavých organických látek a produktů s jejich obsahem

(netýká se benzinu)

Podle § 3 odst. 3 a 11 zákona podávají oznámení všichni výrobci a dovozci/vývozci organických rozpouštědel a dalších produktů s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 1000 kg/rok. Toto oznámení dále podávají všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických halogenovaných rozpouštědel uvedených v § 3 písm. b) a dalších produktů s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 100 kg/rok a všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických rozpouštědel uvedených v § 3 písm. a) a dalších produktů s obsahem těchto organických látek s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 10 kg/rok.

Příloha č. 8

POŽADAVKY NA SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ TERMINÁLŮ

1. 1. Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu jsou opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Obnovu nátěru lze naplánovat tak, aby byla prováděna jako součást obvyklých tříletých cyklů údržby nádrží. Inspekce může z tohoto požadavku udělit výjimku, pokud je to v zájmu ochrany krajiny. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky.
2. 2. Nádrže s vnějšími plovoucími střechami jsou vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).
3. 3. Všechna nová skladovací zařízení v terminálech, kde je vyžadována opatření k omezování emisí benzinových par podle odst. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce, jsou tvořena
   1. a) buď nádržemi s pevnou střechou napojenými na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 17 této vyhlášky vlády,
   2. b) nebo nádržemi s plovoucí střechou, vnější nebo vnitřní, vybavenými primárním a sekundárním těsněním, která splňují požadavky uvedené v odst. 2 této přílohy.

1. 4. Stávající nádrže s pevnou střechou jsou
   1. a) buď napojeny na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky,
   2. b) nebo vybaveny vnitřní plovoucí střechou s primárním těsněním konstruovaným tak, aby účinnost záchytu par činila nejméně 90 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).

1. 5. Požadavky na omezení úniku par benzinu uvedené v odst. 3 a 4 se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle přílohy č. 9 odst. 2 této vyhlášky.

Příloha č. 9

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ A STÁČENÍ

Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá označení mezisklad par jako prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této vyhlášky.

1. 1. Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů jsou vedeny parotěsným potrubím do jednotky omezování emisí par terminálu.

   Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.

   V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Emisní limity pro tyto spalovací jednotky se shodují s emisními limity platnými pro jednotky omezování emisí par - viz § 19 této vyhlášky.

   V terminálech, kde je prosazení menší než 25 000 tun/rok, může být jednotka omezování emisí par v terminálu nahrazena meziskladem par.

1. 2. V terminálech, kde je jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena meziskladem par, jsou vytěsněné páry benzinu vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par terminálu s účinností nejméně 99 %. Operace plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájena, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par.
2. 3. V případě úniku par benzinu je stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit.
3. 4. Provozovatel zařízení pravidelně kontroluje těsnost potrubí, potrubních spojů a dalších částí a zařízení.
4. 5. Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním je plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.

Příloha č. 10

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO SPODNÍ PLNĚNÍ, SBĚR PAR A OCHRANU PŘED PŘEPLNĚNÍM SILNIČNÍCH CISTERNOVÝCH VOZIDEL

1. 1. Potrubní spojky
   1. a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění.
   2. b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par.

1. 2. Plnění
   1. a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min, maximální povolený průtok je 2 500 l/min.
   2. b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.
   3. c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa.

1. 3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění

   Plnicí lávka je vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, vyšle signál umožňující plnění cisterny.

   1. a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje běžným 10pólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.
   2. b) Hladinové snímače na vozidle jsou buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla.
2. Poznámka: Termistory mají záporný teplotní koeficient.
1. c) Řídicí jednotka na plnicí lávce umožňuje propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.
2. d) Společný vodič hladinových snímačů je připojen ke kolíku 10 přívodky a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 nástrčky je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.
3. e) Všechna vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem - viz odst. 2, písm. c) této přílohy. Na tomto štítku je uveden typ hladinových spínačů (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.

1. 4. Umístění spojek
   1. a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce splňuje následující požadavky
      1. 1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 metru (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo). Doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m,
      2. 2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m. Doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,
      3. 3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m,
      4. 4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),
   1. b) konektor signalizace uzemnění a přeplnění je umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),
   2. c) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory jsou umístěny na jedné straně vozidla.

1. 5. Bezpečnostní blokování

   Signalizace uzemnění a přeplnění

   1. a) plnění cisterny je zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.

   Signalizace odvodu par

   1. b) plnění cisterny je zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.

POŽADAVKY NA PLNICÍ A SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČERPACÍCH STANICÍCH A TERMINÁLECH, KDE SE PROVÁDÍ MEZISKLADOVÁNÍ PAR

Páry stáčeným benzinem vytlačované z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce.

Příloha č. 11

POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Z HLEDISKA EMISNÍCH LIMITŮ A PODMÍNEK PROVOZU

(pokud pro tyto zdroje neplatí emisní limity a ustanovení této vyhlášky)

Tato příloha uvádí kategorizaci některých stávajících zdrojů emisí těkavých organických látek a určuje požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování těchto zdrojů. Tato příloha dále určuje emisní limity a příslušné vztažné podmínky. Další požadavky a technické podmínky provozu těchto zdrojů jsou uvedeny v příslušných prováděcích předpisech k zákonu o ovzduší.

Pro účely této přílohy jsou limitní hmotnostní koncentrace znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vztaženy k teplotě a tlaku odpadního plynu za obvyklých podmínek provozu.

1. 1. Lakovny

   Zařízení a technologie určené pro nanášení kapalných nebo práškových hmot (zejména stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i jinými způsoby) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo apod.). Mezi činnosti prováděné v lakovnách patří rovněž adhesívní nátěry, aplikace nátěrových hmot (natírání), přestříkávání vozidel (autoopravárenství), navalování, včetně podskupin uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a všechny fáze technologického procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru a dále použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu.

   1. 1.1 Požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování

      K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti, především nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot.

   1. 1.2 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 0,6 tun a menší než 10 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší

      Emisním limitem je podle § 2 odst. e) zákona limitní hodnota hmotnostního toku těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 1 kg/hod. Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m³.

   1. 1.3 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 10 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší

      Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m³.

      1. a) Jednoúčelové lakovny pro sériovou (proudovou) výrobu s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 250 tun

         Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkových emisí těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem 35 g/m².

         Nelze-li této hodnoty dosáhnout, je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m³.

      1. b) Ostatní lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot menší než 250 tun Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkových emisí těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem
         1. - 120 g/m² při nanášení nátěrových hmot s metalickým efektem,
         2. - 60 g/m² při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech.
         3. Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m³.

1. 2. Polygrafie

   Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů včetně činností uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

   K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti především tiskové barvy a přípravky s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení tiskových barev s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému polygrafické výroby.

   Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech ze všech prostorů je 3 mg/m³. Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu z prostorů nanášení a sušení tiskových barev vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m³.

1. 3. Odmašťování a čištění kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly