katastrální vyhláška

.

1. a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo
2. b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

1. a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo
2. b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba u_xy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby m_xy.

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou m_xy = 0,14 m.

1. 14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 82 odst. 2 a označí kódem způsobu určení výměry podle § 10 odst. 4.
2. 14.2 U výpočtu výměr v katastrální mapě vedené na plastové fólii jsou přípustná tato zjednodušení:
   1. a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů určených s kódem způsobu určení výměry 2,
   2. b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

      19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

      4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

   1. c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,
   2. d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

1. 14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.
2. 14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o katastrální mapu v digitální formě, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.
3. 14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.
4. 14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na
   1. a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 2,
   2. b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,
   3. c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,
   4. d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

1. 14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 2.
   1. Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 2, která je tvořena
   2. a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se
      1. 1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,
      2. 2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,
   1. b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů poznamená v geometrickém plánu.

1. 14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Pokud by mělo vyrovnáním ve skupině dojít k překročení mezní odchylky ve výměře vyrovnávané parcely nebo dílu, vyrovnání se neprovádí a rozdíl ve výměře skupiny se poznamená v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů). Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů).
2. 14.9 Mezní odchylky v katastrální mapě v digitální formě

   Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

1. 14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v katastrální mapě vedené na plastové fólii se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.
2. 14.11 Tvoří-li skupinu více parcel s kódem způsobu určení výměry 0, hodnota mezní odchylky u_MP v m² mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví jako dvojnásobek hodnoty vypočtené podle vzorců uvedených v bodu 14.9.

1. 15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení m_zobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu m_zobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů m_d.
2. 15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky m_d vypočtené podle bodu 15.5.
3. 15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.
4. 15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.
5. 15.5 Základní střední chyba délky m_d je dána vztahem
   , kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby m_xy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

1. 15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapy

   Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

   Kód kvality	Měřítko katastrální mapy	Základní střední souřadnicová chyba mxy
   6	1:1000, 1:1250	0,21 m
   7	1:2000, 1:2500	0,50 m
   8	1:2880 a jiné výše neuvedené	1,00 m

1. 16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti
   1. a) popisové pole,
   2. b) náčrt,
   3. c) zápisník,
   4. d) protokol o výpočtech,
   5. e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),
   6. f) návrh změny,
   7. g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic (zpravidla pod popisovým polem).

      Záznam podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), c), d) a f).

1. 16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je
   1. a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,
   2. b) písemný podnět na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,
   3. c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,
   4. d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

1. 16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od zaměřeného liniového nebo bodového prvku, nebo prvku, jehož poloha v terénu je
   1. a) evidována v katastru nebo
   2. b) doložena dokumentací podle bodu 16.2 písm. c);
   3. přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.

1. 16.4 Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Při zpřesnění hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu, který nebyl v katastrální mapě vedené na plastové fólii vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.
2. 16.5 Podrobný bod, pomocný měřický bod a pomocný bod pro výpočet se označují číslem a příslušností ke katastrálnímu území. Číslo bodu se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn a vlastního čísla bodu. Podrobný bod má vlastní číslo v rozmezí 1 až 3999, pomocný bod má vlastní číslo od čísla 4001 včetně. Úplné číslo bodu je devítimístné, kde prvních pět číslic je číslo záznamu podrobného měření změn a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu.
3. 16.6 Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu v důsledku zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně označení bodu, novými údaji.

Popisové pole

1. 16.7 Vzor popisového pole

   ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

   

1. 16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 16.7. Pod popisovým polem se uvádí
   1. a) text: „S průběhem a označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,
   2. b) seznam příloh podle bodu 16.2,
   3. c) upozornění na případný podnět k provedení opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

1. 16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 1 až 89999.

Náčrt

1. 16.10 Vzor náčrtu
   

1. 16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u katastrálních map vedených na plastové fólii), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.), přitom nový stav se zobrazuje červeně. Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka „n.m.“. Budova se zvýrazňuje šrafováním. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich typ a způsob využití, popisné nebo evidenční číslo, jsou-li tyto údaje známy.
2. 16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.
3. 16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případném tisku. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.7.
4. 16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.
5. 16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.8. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.
6. 16.16 Náčrt má maximální formát A1. V případě potřeby se vyhotoví více stran, přitom při počtu tří a více stran se na první z nich uvede jednoduchý přehled jejich kladu.

Zápisník

1. 16.17 Zápisník obsahuje
   1. a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,
   2. b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,
   3. c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

1. 16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.

Protokol o výpočtech

1. 16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje
   1. a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů,
   2. b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,
   3. c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,
   4. d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,
   5. e) výpočet číselně určených výměr,
   6. f) seznam souřadnic nově určených bodů.

1. 16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje
   1. a) úplné číslo bodu (bod 16.5),
   2. b) souřadnice obrazu v pořadí Y’, X’,
   3. c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,
   4. d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,
   5. e) případnou poznámku.

   U pomocných bodů a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. U bodů z jiného katastrálního území se v poznámce uvede příslušnost ke katastrálnímu území.

1. 16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

   Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů

   Seznam souřadnic (S-JTSK)

   

Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů)

1. 16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

   Výpočet výměr parcel (dílů)

   

1. 16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje
   1. a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, název katastrálního území a označení listu katastrální mapy,
   2. b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,
   3. c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 8.3 a
   4. d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny.

Návrh změny

1. 16.24 Návrh změny tvoří změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen „přiřazení změny“) [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s katastrální mapou vedenou na plastové fólii se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy. V prostorech s katastrální mapou v digitální formě v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se vyhotovuje také návrh změny v podobě seznamu souřadnic podrobných bodů v textovém formátu.
2. 16.25 Návrh změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud
   1. a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,
   2. b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo
   3. c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo
   4. d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

   Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen „napojení změny“) upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

1. 16.26 Návrh změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:
   1. a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,
   2. b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit, nebo
   3. c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (v odůvodněných případech lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).

   Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.

1. 16.27 Přiřazení a napojení změny
   1. a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.
   2. b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit
      1. 1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,
      2. 2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto:
      3. 2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50^gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),
      4. 2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50^gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.

         Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.

         Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

1. 16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu
   

1. 16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku
   

1. 16.30 Věcné a formální náležitosti dokumentace o vytyčení hranice pozemků jsou vymezeny vzory v bodech 16.28 a 16.29.
2. 16.31 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.
3. 16.32 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje
   1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresu bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,
   2. b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),
   3. c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,
   4. d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a o způsobu vytyčení,
   5. e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,
   6. f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,
   7. g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,
   8. h) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru,
   9. i) údaje o ověření.

1. 17.1 Geometrický plán má základní formát A4, přitom se může skládat z více stran v rámci jednoho souboru. Grafické znázornění větších rozměrů, maximálně však formátu A1, se vyhotovuje tak, aby v případě vyhotovení stejnopisu geometrického plánu v listinné podobě bylo umožněno jeho složení do základního formátu, přitom aby toto složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou.

Popisové pole

1. 17.2 Vzor popisového pole
   

1. 17.3 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 17.2. Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu.
2. 17.4 V popisovém poli se uvede
   1. a) účel geometrického plánu,
   2. b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu,
   3. c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,
   4. d) název okresu, obce a katastrálního území a označení listu katastrální mapy,
   5. e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,
   6. f) údaje o ověření geometrického plánu,
   7. g) údaje o potvrzení geometrického plánu.

1. 17.5 Poznámka podle § 84 odst. 8 má tuto formu textu: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení.“ uvedeného nad popisovým polem.

Grafické znázornění

1. 17.6 Vzor grafického znázornění
   

1. 17.7 Grafické znázornění dosavadního stavu nemovitostí se vyhotovuje černě, nového stavu nemovitostí červeně, a to ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím. Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.
2. 17.8 V grafickém znázornění se kromě mapových značek podle bodu 10 použijí zejména tyto mapové značky:
   1. a) tenká čára černá
      1. 1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy,