Příloha č. 8

k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Dosahy horních končetin

Obrázek č. 1

Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

Obrázek

Obrázek č. 2

Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě i vstoje

Obrázek
  • Vysvětlivky k obrázku č. 2
    1. Oblast A – časté ( 20 až 40x za osmihodinovou směnu) a přesné pohyby.
    2. Oblast B – pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy- mírné předklánění, pohyb do stran.
    3. Oblast C – maximální dosah – méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.
  • Obrázek č. 3

    Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje

    Obrázek
  • Vysvětlivka k obrázku č. 3
    1. A – optimální dosah
    2. B – přijatelný dosah
    3. C – nepřijatelné pro časté pohyby
  • Příloha č. 9

    k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

    Přípustné síly pro ovladače

    Příloha č. 9 Přípustné síly pro ovladače
    Typ ovladačePolohy a frekvence ovládáníZpůsob ovládání, minimální
    a maximální síly (N)
    tlačítkojedním prstemmin. 2,5
    max. 8
    dlanímin. 2,5
    max. 50
    přepínač páčkovydvoupolohový min. 30° na strany od svislé osy,
    třípolohový: min 30° na strany od svislé osy a
    kolmo k základně
    prstymin. 2,5
    max. 10
    přepínač otočnýpři zrakové kontrole nejvyšší počet poloh 24,
    nejmenší úhel mezi polohami 15° při hmatové
    kontrole: nejvyšší počet poloh 8, nejmenší úhel
    mezi polohami 45°
    prstymin. 2,5
    max. 15
    točítkoprůměr do 2,5 cm



    průměr větší než 2,5 cm
    prstymin. 2,5
    max. 4
    min. 2,5
    max. 15
    kolo ručnívnější průměr věnce se volí podle rychlosti
    otáčení, při větší rychlosti menší průměr
    jednou rukoumin. 10
    max. 100
    oběma rukamamin. 10
    max. 200
    volanta) technická zařízení pracovně nepoj íždějícíoběma rukamamax. 115
    b) technická zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukama
    max.80
    c) všechna technická zařízení bez posilovače
    řízení
    oběma rukamamax. 350
    volantzemědělská a lesnická zařízení
    a) tech. zařízení pracovně nepojíždějícíoběma rukamamax. 120
    b) tech.zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukama
    max. 120
    c) všechna zařízení bez posilovače řízeníoběma rukamamax. 490
    páka ručníhorní
    pohyb
    končetinou
    páky:
    často:vpřed a vzadmin.10
    max.60
    do stranmin.10
    max.40
    zřídka:vpřed a vzadmin.10
    max.120
    do stranmin.10
    max.80
    nahoru a dolů:min.10
    max.300
    (nouzová a parkovací brzda)
    u zemědělských a lesních
    strojů:max.250
    nouzová a parkovací brzda
    max.295
    pedáltrvale:pohybem celé nohy
    min.10
    max.90
    často:pedál provozní nouzové brzdy
    min.40
    max.400
    pedál ovládaný pohybem nohy
    v kotníku
    min.20
    max.60
    pedál spojkyzemědělské a lesnické stroje:
    pedál akcelerátorumax.245
    pedál provoznímax.60
    a nouzové brzdymax.580
    ostatní pedálymax.150
  • Vysvětlivky:

    Trvale používané ovladače jsou takové, které jsou používány více než 40x za osmihodinovou směnu.

    Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 až 40x za osmihodinovou směnu.

    Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané měně než 20x za osmihodinovou směnu.

  • Příloha č. 10

    k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
    Výsledné teploty a výměna vzduchu v sanitárních zařízeních

    Tabulka č. 1

    Příloha č. 10 Tabulka č. 1
    ZařízeníVýsledná teplota °CVýměna vzduchu m3.hod-1
    Šatny2020 na 1 šatní místo
    Umývárny2230 na 1 umyvadlo
    Sprchy25150-200 na 1 sprchu
    Záchody1850 na 1 kabinu
    25 na 1 pisoár

    Ukládání pracovních oděvů a požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění při práci

    Příloha č. 10 Tabulka č. 1 Ukládání pracovních oděvů a požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění při práci
    Tabulka č. 2
    Druh práceUložení
    pracovního oděvu
    Počet
    zaměstnanců
    na jedno
    umyvadlo
    Počet
    zaměstnanců
    na jednu sprchu
    Znečištění kůže zaměstnance a jeho
    pracovního oděvu při práci nevzniká
    civilní společně
    s pracovním
    1025a)
    Znečištění kůže zaměstnance a jeho
    pracovního oděvu vzniká při práci
    zdvojené skříňky
    (oddělené ukládání
    pracovního a
    civilního oděvu
    1015
    Těžká fyzická práce, práce v horkých
    provozech - výrazné znečištění kůže a
    pracovního oděvu prachem, minerálními
    oleji a chemickými látkami, práce při
    činnostech epidemiologicky závažnýchb)
    zdvojené skříňky
    (oddělené ukládání
    pracovního a
    civilního oděvu)
    1010
    Práce s alergeny, chemickými karcinogeny
    a mutageny, zejména pokud se vstřebávají
    kůží, práce s azbestem, práce s biologickými
    činiteli, pokud jsou zařazeny do třetí a
    čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví10)
    oddělené šatny pro
    pracovní a civilní
    oděv
    55
  • Vysvětlivka k uložení oděvu:
    1. a) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny.
    2. b) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny při činnostech epidemiologicky závažných.
    1. 1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
      Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.
      Směrnice EP a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
      Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance.
      Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami.
      Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.
      Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.
      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16. odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS).
      Směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 o stanovení druhého seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a o změně směrnic 91/322/EHS a 2000/39/ES.
      Směrnice Komise 2009/161/EU ze dne 17. prosince 2009, kterou se stanoví třetí seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES.
      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.
      Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.
      Směrnice Komise (EU) 2017/164, ze dne 31. ledna 2017, kterou se stanoví čtvrtý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 91/322/EHS, 2000/39/ES a 2009/161/EU.
      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.
      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/130 ze dne 16. ledna 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.
      Směrnice Komise (EU) 2020/739 ze dne 3. června 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o zařazení SARS-CoV-2 na seznam biologických činitelů, o nichž je známo, že vyvolávají u člověka nakažlivé nemoci, a kterou se mění směrnice Komise (EU) 2019/1833.
      Směrnice Komise (EU) 2019/1833 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o úpravy čistě technického rázu.
      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/983 ze dne 5. června 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.
      Směrnice Komise (EU) 2019/1831 ze dne 24. října 2019, kterou se stanoví pátý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES.
      Směrnice Komise 91/322/EHS ze dne 29. května 1991 o stanovení směrných limitních hodnot prováděním směrnice Rady 80/1107/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.
      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 ze dne 9. března 2022, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci.
      Směrnice Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu (jedenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
      Směrnice Rady 92/104/ES ze dne 3. prosince 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu (dvanáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
    2. 2) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
    3. 3) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.
    4. 4) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.
    5. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.
    6. 6) Například (833615) ČSN EN 14042 Ovzduší na pracovišti – Návod k aplikaci a použití postupů posuzování expozice chemickým a biologickým činitelům, (833618) ČSN P CEN/TS 15279 Expozice pracoviště – Měření expozice kůže – Principy a metody, (833631) ČSN EN 689 Ovzduší na pracovišti - Pokyny pro stanovení inhalační expozice chemickým látkám pro porovnání s limitními hodnotami a strategie měření.
    7. 7) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
      Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.
      Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
    8. 7a) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
    9. 7b) ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže.
    10. 8) ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování.
    11. 8a) Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).
    12. 9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    13. 10) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    14. 11) § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
    15. 12) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
    16. 13) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.
    17. 14) ČSN EN 12665 Světlo a osvětlení – Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení.
    18. 15) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
    19. 16) ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov. ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky.
      ČSN 73 0580-3 Denní osvětlení budov. Část 3: Denní osvětlení škol. ČSN 73 0580-4 Denní osvětlení budov. Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov.
    20. 17) ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení.
    21. 18) ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovišť – Část 1: Vnitřní pracoviště.
    22. 19) ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení.
    23. 20) ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody.
    24. 21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS), v platném znění.
    25. 22) ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí – Určování metabolizmu.
    26. 23) ČSN EN 124 64 – 2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory.
      ČSN EN 13201-1 až 4 Osvětlování pozemních komunikací.
    27. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
    28. 25) § 44b odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.
    29. 26) § 38 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    30. 27) § 37 a 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
      Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.
    31. 28) § 7 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
    32. 29) Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
    33. 30) ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí – Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu.
    34. 31) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-3 Měření osvětlení prostorů – Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů.
    35. 32) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-2 Měření osvětlení prostorů – Část 2: Měření denního osvětlení.
    36. 33) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-2 Měření osvětlení prostorů – Část 2: Měření denního osvětlení. ČSN 360011-3 Měření osvětlení prostorů – Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů.
    37. 34) ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory.
    38. 35) ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory. ČSN CEN/TR 13201-1 Osvětlení pozemních komunikací – Část 1: Návod pro výběr tříd osvětlení. ČSN EN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací – Část 2: Požadavky. ČSN EN 13201-3 Osvětlení pozemních komunikací – Část 3: Výpočet. ČSN EN 13201-4 Osvětlení pozemních komunikací – Část 4: Metody měření. ČSN P 36 0455 Osvětlení pozemních komunikací – Doplňující informace.
    39. 36) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-4 Měření osvětlení prostorů – Část 4: Měření umělého osvětlení venkovních prostorů. ČSN P 36 0455 Osvětlení pozemních komunikací – Doplňující informace. ČSN EN 13201-4 Osvětlení pozemních komunikací – Část 4: Metody měření.
    40. 37) Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.