Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady

Příloha č. 1

Obsah provozního řádu a provozního deníku zařízení

1. 1. Obsah provozního řádu skládky je upraven technickou normou TNO 83 8039 Skládkování odpadů. Provozní řád skládek.
2. 2. Pro obsah provozního řádu ostatních zařízení pro nakládání s odpady bude přiměřeně použito obsahové členění provozního řádu skládky.
3. 3. Zařízení pro nakládání s odpady se pro účely stanovení obsahu jejich provozního řádu dále dělí do skupin A, B, C, D.
4. 4. Do skupiny A jsou zařazeny:

   Zařízení ke sběru a výkupu opadů, které slouží i ke skladování odpadů (např. sběrna, výkupna, sběrný dvůr pro odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu, mobilní zařízení shromažďující nebezpečné odpady včetně nebezpečných složek komunálního odpadu).

1. 5. Provozní řád zařízení skupiny A, včetně skladů odpadů, obsahuje následující základní kapitoly:
   1. 5.1 Základní údaje o zařízení: název zařízení, identifikační údaje vlastníka, identifikační údaje provozovatele zařízení včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonním spojení na ně, jména vedoucích pracovníků zařízení, významná telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie apod.), údaje o sídlech příslušných dohlížecích orgánů (Česká inspekce životního prostředí, orgán místní samosprávy - obecní úřad, příslušný orgán státní správy apod.), adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno (č.p.p. a kat. území), údaj o ukončení stavby zařízení (kolaudační rozhodnutí, č.j., datum vydání), základní kapacitní údaje zařízení, údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu.
   2. 5.2 Charakter a účel zařízení: přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno (zatřídění podle Katalogu odpadů a seznamu nebezpečných odpadů), účel, k němuž je zařízení určeno.
   3. 5.3 Stručný popis zařízení: popis technického a technologického vybavení zařízení (skladovací prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů (váha, laboratoř) apod).
   4. 5.4 Technologie a obsluha zařízení: povinnost obsluhy zařízení při všech technologických operacích v zařízení, přejímka odpadu - administrativní postup a praktický postup kontroly kvality odpadu, povinnosti obsluhy (např. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu, vystavit příslušné dokumenty, způsob a postup zápisu do provozního deníku), další nakládání s odpadem - způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů do zařízení.
   5. 5.5 Monitorování provozu zařízení - výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se zvláštními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu se zvláštními předpisy, meteorologické ukazatele apod.).
   6. 5.6 Organizační zajištění provozu zařízení.
   7. 5.7 Vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů.
   8. 5.8 Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie.
   9. 5.9 Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí.

      Obsah provozního řádu zařízení skupiny A se přiměřeně použije i pro sklady odpadů, které nejsou zařízením.

1. 6. Do skupiny B jsou zařazena:
   1. zařízení, kde jsou uplatňovány technologie k využívání a odstraňování odpadů R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R11, R12, D2, D8, D9, D10, D11, D13, D14 dle příloh č. 3 a 4 zákona.

1. 7. Mimo náplň provozního řádu uvedenou pro zařízení skupiny A (odst. 5 této vyhlášky) obsahuje provozní řád zařízení ze skupiny B následující údaje:
   1. 7.1 Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.
   2. 7.2 Suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady).
   3. 7.3 Využitelné materiály (nebo energie) získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům (např. kW/t odpadu).
   4. 7.4 Energetická náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů.
   5. 7.5 Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení.
   6. 7.6 Hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.

1. 8. Do skupiny C jsou zařazena:
   1. zařízení k využívání odpadů dle technologie R10 (program použití kalů na zemědělské půdě a jeho náležitosti jsou popsány v příslušné prováděcí vyhlášce). Provozní řád pro kompostování odpadů a pro biologické transformační procesy obsahuje mimo náplň provozního řádu uvedenou pro zařízení skupiny A (odst. 5 tohoto předpisu) následující údaje:
   2. 8.1 Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.
   3. 8.2 Suroviny, včetně případných biopreparátů a biostimulátorů, které jsou v technologii R 10 používány.
   4. 8.3 Způsob sledování a řízení kvality biologických procesů a účinnosti technologie (včetně hodnocení zdravotního rizika).

1. 9. Do skupiny D jsou zařazena:
   1. zařízení k odstraňování odpadů dle technologie D1, D3, D4, D5., D6, D12 - viz TNO 83 8039 Skládkování odpadů. Provozní řád skládek.
   2. 9.1 Provozní řád skládky musí obsahovat i požadavky na množství a kvalitu materiálu využívaného pro technické zabezpečení a uzavírání skládky. Tento materiál musí splňovat přinejmenším požadavky na ukládání odpadů na jednotlivé skupiny skládek podle této vyhlášky.

1. 10. Součástí provozního řádu zařízení předkládaného k odsouhlasení musí být i:
   1. a) návrh na zavedení provozního deníku zařízení sloužícího k dokumentování jeho provozu. Návrh obsahuje popis způsobu vedení provozního deníku, odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány. Obsah provozního deníku zařízení k nakládání s odpady musí být veden denně minimálně v následujícím rozsahu:
      1. - všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - např. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií, vody, množství přijatých odpadů, teplota zakládky při kompostování, záznamy o směru a síle větru, o množství srážek,
      2. - další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu,
      3. - záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod.,
   1. b) stanovení postupu ohlášení orgánu kraje pro případ, že odpad nebyl do zařízení přijat,
   2. c) ustanovení o uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let.

Příloha č. 2

Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů

1. 1. Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu předcházející jeho přijetí následující činnosti:
   1. a) kontrolu dokumentace o odpadu dle bodu 2 této přílohy,
   2. b) vizuální kontrolu každé dodávky odpadu,
   3. c) namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu s popisem uvedeným v dokumentech předložených vlastníkem odpadu,
   4. d) zaznamenání množství a charakteristik odpadu přijatého k nakládání. Záznam obsahuje kód druhu odpadu, kategorii, údaje o hmotnosti odpadu, jeho původu, datu dodávky, totožnosti původce, vlastníka (dodavatele) odpadu nebo v případě komunálního odpadu totožnost firmy, která provádí jeho shromažďování (svoz), při dodávkách nebezpečného odpadu i údaj o nebezpečných vlastnostech,
   5. e) vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijatého do zařízení,
   6. f) u skládek kontrolu vzájemné mísitelnosti odpadů.

1. 2. Informace a doklady o kvalitě odpadu, které musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) poskytnout osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce jsou následující:
   1. a) identifikační údaje původce odpadu (název, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
   2. b) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
   3. c) kód odpadu, kategorie a popis jeho vzniku,
   4. d) protokol o odběru vzorku odpadu, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, pokud přejímací podmínky budou požadovat informace získatelné pouze formou zkoušek,
   5. e) protokol o vlastnostech odpadu (výsledky zkoušek), zaměřený zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 1 rok
   6. f) předpokládané množství odpadu v dodávce,
   7. g) předpokládaná četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok.

1. 3. Další podrobnosti o činnosti provozovatele skládky (příjemce) při přijímání odpadu na jednotlivé skupiny skládek.
   1. 3.1. Pro skládky skupiny S - inertní odpad příjemce ověří:
      1. a) zda se nejedná o odpad, který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 této vyhlášky (zejména na základě vizuální kontroly, prohlášení původce, protokolu o zkoušce - analýzy sušiny zaměřené na ukazatele uvedené v bodu 1 přílohy č. 8),
      2. b) kategorii přijímaného odpadu (zejména na základě prohlášení původce nebo dodavatele odpadu nebo průvodní dokumentace odpadu),
      3. c) zda vodný výluh odpadu nepřekračuje limitní hodnoty ukazatelů stanovených pro II. třídu vyluhovatelnosti - na základě protokolu o zkoušce,
      4. d) podíl biologicky rozložitelné složky v odpadu - zejména na základě prohlášení původce, protokolu o zkoušce, vizuální kontroly,
      5. e) zda se nejedná o odpad, který vyhovuje podmínce dle bodu 7 přílohy č. 9 (zejména na základě protokolu o zkoušce - analýzy sušiny odpadu nebo prohlášení původce odpadu).
   1. 3.2. Pro skládky skupiny S - ostatní odpad příjemce ověří:
      1. a) zda se nejedná o odpad, který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 této vyhlášky (zejména na základě vizuální kontroly, prohlášení původce, protokolu o zkoušce - analýzy sušiny zaměřené na ukazatele uvedené v bodu 1 přílohy č. 8),
      2. b) kategorii přijímaného odpadu (zejména na základě prohlášení původce nebo dodavatele odpadu nebo průvodní dokumentace odpadu),
      3. c) zda vodný výluh odpadu nepřekračuje limitní hodnoty ukazatelů stanovených pro III. třídu vyluhovatelnosti - na základě protokolu o zkoušce,
      4. d) podíl biologicky rozložitelné složky v odpadu (zejména na základě prohlášení původce, protokolu o zkoušce nebo vizuální kontroly),
      5. e) zda se nejedná o odpad, který vyhovuje podmínce dle bodu 7 přílohy č. 9 (zejména na základě protokolu o zkoušce - analýzy sušiny odpadu nebo prohlášení původce).
   1. 3.3. Pro skládky skupiny S - nebezpečný odpad - příjemce ověří:
      1. a) zda se nejedná o odpad, který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 této vyhlášky (zejména na základě vizuální kontroly, prohlášení původce, protokolu o zkoušce - analýza sušiny zaměřená na ukazatele uvedené v bodu 1 přílohy č. 8),
      2. b) podíl biologicky rozložitelné složky v odpadu (zejména na základě prohlášení původce, protokolu o zkoušce nebo vizuální kontroly),
      3. c) zda se nejedná o odpad, který vyhovuje podmínce dle bodu 7 přílohy č. 9 (zejména na základě protokolu o zkoušce - analýzy sušiny odpadu nebo prohlášení původce).

Příloha č. 3

OBSAH IDENTIFIKAČNÍHO LISTU NEBEZPEČNÉHO ODPADU

Příloha č. 4

Hodnocení vyluhovatelnosti odpadů

1. 1. Vzorkování odpadů

   Odběr vzorků odpadů pro hodnocení jejich vyluhovatelnosti a stanovení obsahu škodlivin v sušině dle přílohy č. 10 této vyhlášky se musí zásadně provádět tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného materiálu. Přitom je třeba přihlédnout k homogenitě a konzistenci vzorkovaného odpadu. Hmotnost laboratorního vzorku by měla činit alespoň 2 kg. Odběry vzorků může provádět pouze osoba, která byla k této činnosti proškolena a přezkoušena. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. O odběru vzorku musí být sepsán protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. /2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Před odběrem vzorků musí být vypracován plán odběru, jehož zásady jsou uvedeny v příloze č. 4 uvedené vyhlášky. Podrobnosti o odběru jsou uvedeny v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí (Vzorkování odpadů, Věstník MŽP, ročník XI, částka 5, květen 2001).

1. 2. Předběžná úprava vzorku

   Vzorky pevných odpadů není nutné drtit, je-li zrnitost 95 % hmotnosti materiálu menší než 4 mm. V žádném případě se vzorky nesmějí mlít. Pokud se vlhký vzorek před sítováním nebo drcením suší, nesmí teplota sušení překročit 40 °C. Způsob přípravy analytického vzorku musí být popsán v protokolu o zkoušce. Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č. 12 k této vyhlášce.

1. 3. Postup přípravy vodného výluhu

   Vodný výluh se připraví podle následujících zásad:

   1. • poměr fází voda: pevná fáze (L/S) je 10 : 1 l/kg (navážka pevné fáze přepočtena na sušinu při 105 °C)
   2. • používá se láhev z inertního materiálu
   3. • vyluhování se provádí plynulým otáčením lahve způsobem „hlava - pata“ rychlostí 5 - 10 otáček za minutu po dobu 24 hodin ± 0,5 hodiny, při teplotě 15 - 25 °C
   4. • pro oddělení kapalné a tuhé fáze se použijí:
      1. ♦ papírové filtry se střední velikostí pórů 5 μm pro ekotoxikologické testy
      2. ♦ membránové filtry z inertního materiálu se střední velikostí pórů 0,45 μm pro ostatní analytické metody.

      Postup přípravy vodného výluhu odpadů upravených stabilizací je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

1. 4. Analytické metody pro rozbory vodných výluhů odpadů

   Výluhy se analyzují doporučenými metodami pro analýzu vody, které jsou uvedeny v příloze č.5. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.V případě rozdílných výsledků bude jako referenční použita jedna z uvedených metod.

1. 5. Limitní hodnoty ukazatelů jednotlivých tříd vyluhovatelnosti

   V tabulkách č. 6.1 - 6.3 (příloha č. 6 této vyhlášky) jsou uvedeny limitní hodnoty ukazatelů chemických látek (škodlivin) uvolněných do vodného výluhu (10 : 1). Tyto hodnoty představují nejvyšší přípustné hodnoty koncentrací těchto látek ve výluzích pro třídy vyluhovatelnosti I - III.

Příloha č. 5

Analytické metody pro rozbory vodných výluhů odpadů

1. Názvy norem:

   Příloha č. 5 Analytické metody pro rozbory vodných výluhů odpadů

   TNV 75 7408	Jakost vod - Stanovení barya metodami atomové absorpční spektrometrie
   TNV 75 7422	Jakost vod - Stanovení kobaltu bezplamenovou technikou AAS
   TNV 75 7426	Jakost vod - Stanovení mědi bezplamenovou technikou AAS
   TNV 75 7440	Jakost vod - Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem
   TNV 75 7461	Jakost vod - Stanovení niklu bezplamenovou technikou AAS
   TNV 75 7467	Jakost vod - Stanovení olova bezplamenovou technikou AAS

   1. Distribuci TNV a TNO zabezpečuje: Hydroprojekt a.s., Praha
   2. Oddělení technické normalizace Táborská 31, 140 16 Praha 4

Příloha č. 6

Třídy vyluhovatelnosti

Tabulka č. 6.1

Třída vyluhovatelnosti I

Tabulka č. 6.2

Třída vyluhovatelnosti II

Tabulka č. 6.3

Třída vyluhovatelnosti III

Příloha č. 7

Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky

Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů stejně jako možnost chemických reakcí mezi ukládanými odpady a vnitřními vodami (ČSN 83 80 30 Skládkování odpadů a normy navazující).

Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považováno zejména: vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých plynů, vývin toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.

1. 1. Postup

   Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů.

1. 2. Slučitelnost odpadů
   1. Do jedné sekce skládkového tělesa nesmějí být ukládány především:
      1. 2.1 odpady upravené - stabilizované hydraulickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
      2. 2.2. odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
      3. 2.3. odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek,
      4. 2.4. odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) a /nebo odpady s kyselou reakcí.

Příloha č. 8

Přehled odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin

1. 1. Odpady, které obsahují vyšší koncentrace škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 8.1

   Tabulka č. 8.1

   Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin

   Příloha č. 8 Přehled odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin Tabulka č. 8.1

   Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
   BTEX	mg/kg sušiny	5 000
   EOX(Cl)	mg/kg sušiny	500
   Kyanidy snadno uvolnitelné	mg/kg sušiny	10 000
   NEL	mg/kg sušiny	50 000
   PAU	mg/kg sušiny	500
   PCB	mg/kg sušiny	100

   Stanovení uvedených látek se provádí metodami uvedenými v příloze č.10.

1. 2. Využitelné odpady podle § 11 zákona, včetně složek již vytříděných z komunálních odpadů.
2. 3. Neupravené odpady s výjimkou inertních odpadů, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpadů, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.
3. 4. Odpady podléhající povinnosti zpětného odběru - viz § 38 zákona.
4. 5. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi. Za kapalný se nepovažuje kašovitý odpad, který v důsledku probíhajících chemických změn po uložení tuhne, např. odpady stabilizované hydraulickými pojivy.
5. 6. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny,žíravost, infekčnost.
6. 7. Látky, které prudce reagují při styku s vodou.
7. 8. Chemické a biologické látky vznikající při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.
8. 9. Veškerá léčiva a návykové látky¹⁶).
9. 10. Biocidy (pesticidy).
10. 11. Odpady silně zapáchající¹⁷).
11. 12. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.
12. 13. Pneumatiky, s výjimkou pneumatik používaných jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky, v souladu s provozním řádem skládky.
13. 14. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí¹⁸).
14. 15. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.
15. 16. Kompostovatelné odpady s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu (skupiny 20 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 1 přílohy č. 9 této vyhlášky a s výjimkou odpadů ukládaných do skládek již provozovaných se zavedenou výrobou bioplynu v souladu s provozním řádem skládky.
16. Použité zkratky:

    BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

    EOX (Cl) - extrahovatelné organicky vázané halogeny

    NEL - nepolární extrahovatelné látky

    PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma acenaftenu, antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, dibenzo(a,h)antracenu, fenantrenu, fluoranthenu, fluorenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

    PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101,138, 153, 180)

Příloha č. 9

Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky a odpady využívané v podzemních prostorách a na povrchu terénu

1. 1. Biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v programu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995).
2. 2. Odpady, které smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací na jednodruhových skládkách
   1. • popílky ze spaloven komunálních a nebezpečných odpadů

1. 3. Směsný komunální odpad smí být ukládán pouze na skládkách skupiny S - ostatní odpad nebo S - nebezpečný odpad a jen po úpravě, v souladu s § 11 odst. 8 této vyhlášky.
2. 4. Odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu:
   1. • odpady, jejichž vodný výluh překračuje v kterémkoliv z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo I
   2. • odpady, které obsahují vyšší koncentrace škodlivin v sušině, než je uvedeno v tabulce č. 9.1
   3. • nebezpečné odpady.

   Tabulka č. 9.1

   1. Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu:

   Příloha č. 9 Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky a odpady využívané v podzemních prostorách a na povrchu terénu Tabulka č. 9.1

   Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
   Benzen	mg/kg sušiny	0,1
   BTEX	mg/kg sušiny	10
   EOX (Cl)	mg/kg sušiny	10
   NEL	mg/kg sušiny	200
   PAU	mg/kg sušiny	10
   PCB	mg/kg sušiny	0,2
   TOC	% sušiny	20
   Tetrachlorethen	mg/kg sušiny	0,5
   Trichlorethen	mg/kg sušiny	1

   Stanovení uvedených látek se provádí metodami uvedenými v příloze č.10.

1. 5. Na skládky skupiny S - inertní odpad nelze ukládat odpady,
   1. • jejichž vodný výluh překračuje v kterémkoliv z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo II
   2. • biologicky rozložitelné a další, které neodpovídají definici inertního odpadu uvedené v § 10 odst. a) této vyhlášky
   3. • které obsahují vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 9.2.

   Tabulka č. 9.2

   Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad

   Příloha č. 9 Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky a odpady využívané v podzemních prostorách a na povrchu terénu Tabulka č. 9.1 Tabulka č. 9.2

   Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
   Benzen	mg/kg sušiny	0,5
   BTEX	mg/kg sušiny	75
   EOX(Cl)	mg/kg sušiny	10
   NEL	mg/kg sušiny	750
   PAU	mg/kg sušiny	80
   PCB	mg/kg sušiny	10
   Tetrachlorethen	mg/kg sušiny	1
   Trichlorethen	mg/kg sušiny	10

1. 6. Na skládky skupiny S - ostatní odpad nelze na základě obsahu škodlivin ukládat odpady
   1. • jejichž vodný výluh překračuje v kterémkoliv z ukazatelů limitní hodnoty třídy vyluhovatelnosti III
   2. • odpad, který obsahuje více než 20 mg PCB/kg sušiny
   3. • nebezpečné odpady nesplňující podmínky § 11 odst. 11 této vyhlášky.

1. 7. Odpady, které smějí být ukládány pouze na příslušných jednodruhových skládkách
   1. • odpady, které obsahují vyšší koncentrace vybraných prvků v sušině, než je uvedeno v tabulce č. 9.3.

   Tabulka č. 9.3

   Limitní koncentrace vybraných prvků pro ukládání odpadů na příslušné jednodruhové skládky

   Příloha č. 9 Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky a odpady využívané v podzemních prostorách a na povrchu terénu Tabulka č. 9.1 Tabulka č. 9.2 Tabulka č. 9.3

   Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
   Ag	mg/kg sušiny	50
   As	mg/kg sušiny	500
   Ba	mg/kg sušiny	10 000
   Cd	mg/kg sušiny	500
   Co	mg/kg sušiny	500
   Cr celkový	mg/kg sušiny	5 000
   Cu	mg/kg sušiny	5 000
   Hg	mg/kg sušiny	500
   Ni	mg/kg sušiny	2 000
   Pb	mg/kg sušiny	5 000
   Zn	mg/kg sušiny	5 000

   Stanovení uvedených látek se provádí metodami uvedenými v příloze č. 10.

1. Použité zkratky k tabulkám č. 9.1 - 9.2

   BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

   EOX (Cl) - extrahovatelné organicky vázané halogeny

   NEL - nepolární extrahovatelné látky

   PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma acenaftenu, antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, dibenzo(a,h)antracenu, fenantrenu, fluoranthenu, fluorenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

   PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 138, 153, 180)

   TOC - celkový organický uhlík

Příloha č. 10

Analytické metody pro stanovení celkových obsahů škodlivin v odpadech

Tabulka č. 10.1

Analytické metody pro stanovení celkových obsahů organických látek

Tabulka č. 10.2

Analytické metody pro stanovení kovů

K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných. V případě rozdílných výsledků bude jako referenční použita jedna z doporučených metod. Případné změny doporučených metod uveřejní ministerstvo ve svém Věstníku.

1. Vysvětlivky

   EPA = Environmental Protection Agency (USA)

   U.S.EPA 200.7 Determination of metals and trace elements in water and wastes by inductively coupled plasma - atomic emission spectrometry.

   U.S.EPA 200.8 Determination of trace elements in waters and wastes by inductively coupled plasma -mass spectrometry.

   U.S.EPA 200.9 Determination of trace elements by stabilized temperature graphite furnace atomic absorption.

   Přesné názvy EPA metod pro stanovení celkových obsahů organických látek:

   US EPA = United States Environmental Protection Agency

   Method 3810 Headspace

   Method 5030A Purge-and-Trap

   Method 8080 Organochlorine Pesticides and PCBs

   Method 8260A Volatile Organic Compound by Gas Chromatography/Mass Spectrometry (GC/MS):

   Capillary Column Technique

   Method 8310 Polynuclear Aromatic Hydrocarbons

   Method 9023 Extractable Organic Halides (EOX) in Solids

Příloha č. 11

Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku

Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 odst. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D 8, D 9, D 13, D 14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D 1, D 5, a D 12 jsou následující:

D 8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či imobilizaci škodlivých látek obsažených v odpadu, snížení objemu či hmotnosti odpadu.

Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i selektované (vybrané) mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu ke hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), pokud je odpad v rámci použitého způsobu úpravy míšen.

D 9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.

Pojem solidifikace zahrnuje nejen zpevňování kapalných odpadů, ale je používán i pro popis úpravy pevných odpadů, spočívající v jejich smíchání s pojivy a následnou změnou jejich fyzikálních a často, v návaznosti na druh použitého pojiva, i chemických vlastností. Jako pojiva jsou užívány nejrůznější materiály (i odpady), které někdy chemicky reagují s odpadem, jindy pouze obalují jeho částice bez probíhajících chemických reakcí. Jako aktivní pojiva jsou nejčastěji užívána maltotvorná, hydraulická pojiva - cement, vápno a jejich směsi - doplněná dalšími přísadami, např. křemičitany, popílkem, bentonitem. Jako pasivní pojiva jsou nejčastěji používány síra, asfalt, plasty apod. Při solidifikaci s využitím maltotvorných pojiv jsou pevné odpady mnohdy rozplavovány nebo rozpouštěny ve vodě a následně jsou do roztoku nebo suspenze přidávána pojiva a spolu s nimi pomocné látky (aditiva), které odpad upraví do podoby pevných věcí. Technologie solidifikace jsou uplatňovány v desítkách variant lišících se poměrem použitých přísad a pojiv, které jsou zpravidla charakteristické pro odpady, k jejichž úpravě jsou používány. Tuhnutí, respektive zrání produktu, v něhož se solidifikovaný odpad v průběhu úpravy přetváří, je považováno za součást technologie úpravy odpadu.

Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.

D 13 Úprava složení nebo smíšení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona o odpadech a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.

D 14 Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D 13) zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupy zahrnutými pod výše uvedenými postupy.

Při používání uvedených i dosud neznámých způsobů a postupů úpravy odpadů vedoucích k umožnění ukládání odpadů na skládky musí být dodržena ustanovení zákona a zvláštních předpisů vztahujících se na zřízení a provoz zařízení k úpravě odpadů.

Příloha č. 12

Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku

1. Odpady upravené stabilizací s využitím jednoho ze způsobů odstraňování odpadů uvedených pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí následujícím způsobem:
   1. A. Upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin se hodnotí podle příloh č. 4 a č. 9
   2. B. U upravených odpadů s konzistencí pevnou charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) a skla se provádí:
      1. • hodnocení vyluhovatelnosti podle přílohy č. 4 s výjimkou uvedených postupů pro předběžnou úpravu vzorku a přípravu vodného výluhu
      2. • chemické analýzy sušiny vzorku upraveného odpadu podle přílohy č. 9.