Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady

§ 21

Způsob vedení průběžné evidence odpadů

(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, vedou průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Tato průběžná evidence obsahuje:

1. a) množství vzniklého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu),
2. b) způsob naložení s odpadem (využití nebo odstranění vlastními prostředky, předání k využití nebo odstranění jiné oprávněné osobě), přitom lze použít kódy z tabulky č. 1 přílohy č. 20,
3. c) množství předaného odpadu k dalšímu využití nebo odstranění a identifikační údaje oprávněných osob, kterým byl odpad předán, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
4. d) množství přijatého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu) a identifikační údaje původce nebo oprávněných osob, od nichž byl odpad přijat, včetně identifikačních údajů fyzických osob, od nichž byl přijat některý z odpadů uvedených v § 8 odst. 2, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
5. e) datum a číslo zápisu, jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

(2) Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, vede se průběžná evidence v týdenních intervalech; při periodickém svozu komunálního odpadu v měsíčních intervalech.

§ 22

Ohlašování evidence odpadů

(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, na které se podle § 39 odst. 2 zákona vztahuje ohlašovací povinnost, zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 20. Provozovatelé čistíren odpadních vod podle § 32 zákona k tomuto hlášení o produkci a nakládání s kaly z čistíren odpadních vod doplňují hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok o údaje uvedené na formuláři, jehož vzor je uveden na listu č. 3 přílohy č. 20. Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok na formulářích, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 20A a 20B.

(2) Ohlašování se provádí zvlášť za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu. V případě mobilních provozoven se ohlašování provádí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa nakládání s odpadem.

(3) Obce zasílají hlášení o roční produkci komunálních odpadů a jim podobných odpadů z nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, které se zapojily do systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí obecně závaznou vyhláškou a způsobech nakládání s nimi za uplynulý rok na formulářích uvedených v příloze č. 21.

(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují úplnost a správnost hlášení obdržených od oprávněných osob, doplňují chybějící údaje a bez provádění sumarizace, tj. v původní obdržené verzi, zasílají hlášení ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu.

§ 23

Způsob ohlašování zařízení k nakládání s odpady

(1) Provozovatelé zařízení k odstraňování odpadů (s výjimkou skládek odpadů) a provozovatelé zařízení k využívání odpadů a provozovatelé zařízení uvedených v § 14 odst. 2 zákona zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o zařízení na formuláři uvedeném v příloze č. 22.

(2) Provozovatelé skládek odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o skládce odpadů na formuláři uvedeném v příloze č. 23.

(3) Dopravci odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o dopravní firmě na formuláři uvedeném v příloze č. 27.

(4) Obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o jimi provozovaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů na formuláři uvedeném v příloze č. 24.

(5) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují úplnost a správnost hlášení obdržených od oprávněných osob, doplňují chybějící údaje a bez provádění sumarizace, tj. v původní obdržené verzi, zasílají hlášení ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu.

§ 24

Způsob vedení evidence vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle zákona

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a orgány kraje v přenesené působnosti vedou evidenci jimi vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle zákona odděleně podle jednotlivých ustanovení zákona, na jejichž základě byla rozhodnutí vydána. Ohlašování provádí na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 25.

§ 25

Způsob vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů

(1) Účastníci přepravy nebezpečných odpadů vedou evidenci o přepravě nebezpečných odpadů na evidenčním listě uvedeném v příloze č. 26.

(2) Evidence o přepravě nebezpečných odpadů se vede pro každou přepravu samostatně.

§ 28

Plán odpadového hospodářství původce

Plán odpadového hospodářství původce odpadů obsahuje:

1. a) identifikační údaje původce (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, je-li žadatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání),
2. b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3. c) přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění, vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými v zákoně a prováděcích právních předpisech,
4. d) vyhodnocení souladu odpadového hospodářství původce se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje nebo dotčených krajů,
5. e) přehled cílů a opatření k jejich dosažení (včetně termínů), která bude původce realizovat k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a k dosažení souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje,
6. f) způsob organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství původce včetně seznamu vnitřních dokumentů,
7. g) jméno, příjmení a kontaktní údaje odpadového hospodáře, je-li původce odpadů povinen odpadového hospodáře podle § 15 zákona ustanovit.

§ 29

Tvorba finanční rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹²) poplatníků daní z příjmů. Další podrobnosti týkající se tvorby finanční rezervy, její průkaznosti a zrušení se řídí zvláštním právním předpisem.¹³)

§ 30

U skládek ke dni účinnosti této vyhlášky již provozovaných se pokračuje ve vytváření finanční rezervy, která byla vytvářena podle vyhlášky č. 340/1997 Sb., kterou se stanoví výše finanční rezervy na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu a podrobnosti jejího vytváření a užití. U nově zřizovaných skládek se finanční rezerva začne vytvářet ode dne zahájení navážení odpadů na skládku podle zvláštních právních předpisů.¹)

§ 31

Žádost provozovatele skládky o souhlas příslušného krajského úřadu s čerpáním z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona musí obsahovat:

1. a) pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu ke stavbě a ke stavebním pracím potřebným k rekultivaci skládky,¹⁴)
2. b) projektovou dokumentaci rekultivačních prací, rozpočtové náklady a časový harmonogram rekultivačních prací.

§ 32

(1) V rámci souhlasu s čerpáním z prostředků finanční rezervy krajský úřad stanoví v souladu s projektovou dokumentací rekultivace skládky podmínky pro postupné uvolňování prostředků až do výše 90 % rozpočtových prostředků na uzavření a provedení rekultivačních prací, nejvýše však do výše 90 % finanční rezervy vytvořené ke dni podání žádosti o uvolnění prostředků z rezervy s tím, že zbývajících 10 % bude uvolněno až po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o řádném provedení stavby a stavebních prací potřebných k rekultivaci skládky.

(2) Krajský úřad může vydat souhlas s čerpáním z prostředků finanční rezervy i na postupné uzavírání jednotlivých částí skládky (kazet).

(3) Krajský úřad v souhlasu s čerpáním z prostředků finanční rezervy stanoví termíny kontrol stavu prací a čerpání prostředků.