Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, 383/2001 Sb., účinné od 1. 2. 2005

Předchozí stránka

Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 odst. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D 8, D 9, D 13, D 14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D 1, D 5, a D 12 jsou následující:

D 8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či imobilizaci škodlivých látek obsažených v odpadu, snížení objemu či hmotnosti odpadu.

Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i selektované (vybrané) mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu ke hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), pokud je odpad v rámci použitého způsobu úpravy míšen.

D 9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.

Pojem solidifikace zahrnuje nejen zpevňování kapalných odpadů, ale je používán i pro popis úpravy pevných odpadů, spočívající v jejich smíchání s pojivy a následnou změnou jejich fyzikálních a často, v návaznosti na druh použitého pojiva, i chemických vlastností. Jako pojiva jsou užívány nejrůznější materiály (i odpady), které někdy chemicky reagují s odpadem, jindy pouze obalují jeho částice bez probíhajících chemických reakcí. Jako aktivní pojiva jsou nejčastěji užívána maltotvorná, hydraulická pojiva - cement, vápno a jejich směsi - doplněná dalšími přísadami, např. křemičitany, popílkem, bentonitem. Jako pasivní pojiva jsou nejčastěji používány síra, asfalt, plasty apod. Při solidifikaci s využitím maltotvorných pojiv jsou pevné odpady mnohdy rozplavovány nebo rozpouštěny ve vodě a následně jsou do roztoku nebo suspenze přidávána pojiva a spolu s nimi pomocné látky (aditiva), které odpad upraví do podoby pevných věcí. Technologie solidifikace jsou uplatňovány v desítkách variant lišících se poměrem použitých přísad a pojiv, které jsou zpravidla charakteristické pro odpady, k jejichž úpravě jsou používány. Tuhnutí, respektive zrání produktu, v něhož se solidifikovaný odpad v průběhu úpravy přetváří, je považováno za součást technologie úpravy odpadu.

Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.

D 13 Úprava složení nebo smíšení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona o odpadech a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.

D 14 Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D 13) zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupy zahrnutými pod výše uvedenými postupy.

Při používání uvedených i dosud neznámých způsobů a postupů úpravy odpadů vedoucích k umožnění ukládání odpadů na skládky musí být dodržena ustanovení zákona a zvláštních předpisů vztahujících se na zřízení a provoz zařízení k úpravě odpadů.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku

Odpady upravené stabilizací s využitím jednoho ze způsobů odstraňování odpadů uvedených pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí následujícím způsobem:
1. A. Upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin se hodnotí podle příloh č. 4 a č. 9
2. B. U upravených odpadů s konzistencí pevnou charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) a skla se provádí:
  1. • hodnocení vyluhovatelnosti podle přílohy č. 4 s výjimkou uvedených postupů pro předběžnou úpravu vzorku a přípravu vodného výluhu
  2. • chemické analýzy sušiny vzorku upraveného odpadu podle přílohy č. 9.

Specifický postup pro předběžnou úpravu vzorku a přípravu vodného výluhu upravených odpadů uvedených pod písmenem B je stanoven následovně:
Předběžná úprava vzorku
Vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu se zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g ± 10 g.

Postup přípravy vodného výluhu
Vodný výluh se připraví podle následujících zásad:
1. • poměr fází voda: pevná fáze (L/S) je 10 : 1 l/kg
2. • používá se nádoba z inertního materiálu
3. • vyluhování se provádí plynulým otáčením loužicí nádoby způsobem „hlava - pata“ rychlostí 5 - 10 otáček za min po dobu 24 hodin ± 0,5 hodiny při teplotě 15 - 25 °C
4. • pro oddělení kapalné a tuhé fáze se používají:
  1. - papírové filtry se střední velikostí pórů 5 µm pro ekologické testy
  2. - membránové filtry z inertního materiálu se střední velikostí pórů 0,45 μm pro stanovení ostatních složek.

Příloha č. 13

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, které se považují za odpadní oleje

Příloha č. 13 Seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, které se považují za odpadní oleje
kód druhu odpadu	název druhu odpadu
12 01 06	Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 07	Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 10	Syntetické řezné oleje
12 01 19	Lehce biologicky rozložitelný řezný olej
13 01 09	Chlorované hydraulické minerální oleje
13 01 10	Nechlorované hydraulické minerální oleje
13 01 11	Syntetické hydraulické oleje
13 01 12	Lehce biologicky rozložitelné hydraulické oleje
13 01 13	Ostatní hydraulické oleje
13 02 04	Chlorované minerální motorové, převodové a mazací olej
13 02 05	Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje
13 02 06	Syntetické motorové, převodové a mazací oleje
13 02 07	Lehce biologicky rozložitelné motorové, převodové a mazací oleje
13 02 08	Ostatní motorové, převodové a mazací oleje
13 03 06	Minerální chlorované izolační a teplonosné oleje neuvedené pod kódem 13 03 01
13 03 07	Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje
13 03 08	Syntetické izolační a teplonosné oleje
13 03 09	Lehce biologicky rozložitelné izolační a teplonosné oleje
13 03 10	Ostatní izolační a teplonosné oleje
13 04 01	Oleje ze dna lodí vnitrozemské plavby
13 04 03	Oleje ze dna ostatních lodí
13 05 06	Olej z odlučovačů oleje a vody
20 01 26	Olej a tuk neuvedený pod kódem 20 01 25

Příloha č. 14

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Seznam olejů, které po použití podléhají zpětnému odběru

Jedná se o produkty zpracování ropy. Sortiment je charakterizovaný podle položek celního sazebníku^10b):

27 10 19 81 Motorové oleje, mazací oleje pro kompresory, mazací oleje pro turbiny

27 10 19 83 Kapaliny pro hydraulické účely

27 10 19 85 Bílé oleje, kapalný parafín

27 10 19 87 Převodové oleje a oleje pro reduktory

27 10 19 91 Směsi používané při obrábění kovů, oleje používané při uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje

27 10 19 93 Elektroizolační oleje

Příloha č. 14 Seznam olejů, které po použití podléhají zpětnému odběru
27 10 19 99	Ostatní mazací oleje a ostatní oleje
	Mazací prostředky, ale s výjimkou přípravků obsahujících jako základní složky 70 % nebo více hmotnostních minerálních olejů, nebo olejů ze živičných nerostů

Příloha č. 15

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Seznam látek, se kterými nesmějí být smíšeny odpadní oleje

a) látky obsahující polychlorované bifenyly a terfenyly (PCB) či jiné chlorované uhlovodíky a látky,
b) emulze ropných látek s obsahem vody anebo jiné emulze,
c) obsahy olejových nebo benzinových odlučovačů,
d) prostředky pro čištění zejména obsahující detergenty a emulgátory,
e) antikorozní prostředky,
f) pohonné hmoty (benzin, nafta, směsné palivo),
g) alkoholy, ředidla, nitroředidla, aceton apod.,
h) rostlinné olej,
i) zbytky parafinů, gačů a ceresinů a z nich vyráběné prostředky,
j) zbytky z lakování a odlakování,
k) kyselina z akumulátorů a jiné kyselé látky,
l) brzdové kapaliny,
m) nemrznoucí kapaliny,
n) vod,
o) tuhé odpady,
p) látky obsahující těžké kovy,
q) alkalické látky.

Příloha č. 16

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Metody pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů

Laboratoře provádějící analýzu vzorků odpadních olejů používají metody a postupy definované v příslušných ČSN, jako např.:
1. - ČSN 65 60 62 - Stanovení vody,
2. - ČSN 65 62 34 - Stanovení chloru,
3. - ČSN 65 66 90 - Upotřebené ropné oleje pro regeneraci, kde v příloze je uveden postup stanovení PCB.

Rozsah prováděných analýz je podřízen škále sledovaných příměsí, a to ve vazbě na jakostní požadavky zpracovatelských technologií.

Příloha č. 17

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků

Příloha č. 18

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

Technické požadavky na nakládání s autovraky a na jejich skladování (zařízení ke sběru autovraků)

1. Požadavky na skladování autovraků v zařízení ke sběru autovraků
1. Zařízení ke sběru autovraků musí být zřízeno v souladu se zvláštními předpisy¹) a musí splňovat následující minimální technické požadavky:
2. 1.1 Místo k přejímce autovraků a místo pro shromažďování autovraků před jejich přepravou do zařízení ke zpracování musí být vybaveny:
  1. - nepropustnými povrchy pro minerální oleje a další kapalné provozní náplně autovraků, vyspádovanými do bezodtoké jímky,
  2. - pomůckami pro úklid, látkami pro absorbci uniklých provozních kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin, shromažďovacími prostředky pro vznikající odpady a případně dalšími zařízeními k úpravě odpadů,
  3. - zařízením umožňujícím přemisťování již nepojízdných autovraků.

2. Požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a postupy pro zpracování autovraků.
1. 2.1. Požadavky na prostory a vybavení:
  1. 2.1.1 Zařízení ke zpracování autovraků musí být zřízeno v souladu se zvláštními předpisy¹) a dále musí splňovat následující minimální technické požadavky:
  2. 2.1.2 Místa k přejímání, skladování autovraků, zpracování autovraků, shromažďování odpadů a skladování materiálů a součástí k opětovnému použití musí být zřetelně označena a musí umožnit, aby v zařízení mohly být prováděny následující činnosti:
    1. – příjem autovraků včetně vážení a provádění příslušných záznamů a vedení evidence,
    2. – skladování autovraků a jejich částí nezbavených škodlivin,
    3. – odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků,
    4. – skladování autovraků a jejich částí bez materiálů a součástek obsahujících škodliviny uvedené v čl. 2.2.2.2,
    5. – demontáže,
    6. – skladování částí vozidel, které lze opětovně použít a které neobsahují žádné kapaliny,
    7. – skladování částí vozidel, které lze opětovně použít a které obsahují kapaliny,
    8. – skladování odpadů určených k využití nebo k odstranění,
    9. – skladování zbytkových karoserií k odvozu nebo dalšímu zpracování,
    10. – lisování, drcení a nakládání s odpady z těchto operací vzniklých.
  1. 2.1.3 Jednotlivá místa a prostory zařízení ke zpracování autovraků musí svým zabezpečením odpovídat svému určení. Zejména musí být vybaveny:
    1. - nepropustnými povrchy pro minerální oleje a další kapalné provozní náplně autovraků, vyspádovanými do bezodtoké jímky,
    2. - pomůcky pro úklid a látkami k absorbci uniklých kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin a shromažďovacími prostředky odpovídající vznikajícím odpadům, materiálům a částem k opětovnému využití a případně další zařízení k úpravě odpadů,
    3. - zařízením k jímání nebo čištění odpadních vod včetně srážkových v souladu se zvláštním předpisem 2),
    4. - skladovými prostory pro použité pneumatiky, zabezpečené proti požáru; skladovými prostory pro jednotlivé demontované části autovraků včetně částí znečištěných olejem,
    5. - příslušnými shromažďovacími prostředky pro oddělené shromažďování vymontovaných materiálů a částí (akumulátory, filtry, kondenzátory obsahující PCB/PCT, provozní kapaliny (palivo, motorový olej, olej z převodovky, olej z hydrauliky, chladicí kapaliny, nemrznoucí směsi, brzdové kapaliny, náplně klimatizačního systému) a jakékoliv další kapaliny obsažené v autovraku.
    6. - odpovídajícím zařízením na zjištění hmotnosti
1. 2.2. Postupy pro zpracování autovraků
  1. 2.2.1. Odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků
    Odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků spočívá v odděleném shromažďování všech kapalin a náplní a dále znečišťujících nebo škodlivých částí pokud části, ve kterých jsou obsaženy, nelze opětovně použít.
    Chladicí prostředky klimatizace se vypouští pomocí uzavřeného systému.
    Při vypouštění kapalin ze všech systémů autovraku se musí dosáhnout stavu, kdy kapalina již neodkapává.
  1. 2.2.2 Demontáž vybraného autovraku
    1. 2.2.2.1 Stupeň demontáže a výběr metod závisí na:
      1. - vývoji trhu, mimo jiné na ceně součástek a možnostech nalézt odbytiště pro části, součástky, materiály a suroviny k opětovnému použití,
      2. - snadnosti demontáže,
      3. - vývoji a produktivitě technologií demontáže a materiálovém využití,
      4. - označování součástek, standardizaci materiálů,
      5. - pokynech daných výrobcem (konstruktéry) v příručkách pro demontáž,
      6. - jiných vnějších faktorech.
    1. 2.2.2.2 Části a materiály vybraných autovraků obsahující škodliviny, které musí být z vybraných autovraků odstraněny:
      1. – baterie a nádrže na zkapalněný plyn nebo stlačený plyn
      2. – potencionálně výbušné součásti (např. airbagy)
      3. – palivo a motorový a převodový olej, oleje z rozvodovky, oleje z hydrauliky, chladící kapaliny, nemrznoucí směsy, brzdové kapaliny, náplně klimatizačního systému a jakýchkoliv kapalin obsažených ve vybraném autovraku, pokud nebudou nutné pro opětovné použití příslušných částí
      4. – všechny části obsahující rtuť (je-li to technicky proveditelné)
    1. 2.2.2.3 Demontáž pro podporu materiálového využití vybraných autovraků například
      1. – katalyzátory,
      2. – pneumatiky a velké části z plastu, jako např. nárazníky, kryty kol a mřížky chladiče, přístrojová deska, nádrže na kapaliny atd., jestliže jejich materiály není možno oddělit při drcení, a účinně využít jako materiály
      3. – kovové části obsahující měď, hliník a hořčík, jestliže uvedené materiály není možno oddělit při drcení.
      4. – sklo
  1. 2.2.3 Drcení a lisování zbytku autovraku
    Po demontáži všech využitelných kapalin a částí uvedených v bodech 2.2.1, 2.2.2.2 a 2.2.2.3 mohou být zbytky autovraků za účelem zmenšení objemu drceny nebo slisovány v zařízení tomu určenému (např. paketovací lis, šrotovací nůžky, šrédr).