Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro onemocnění MERS jsou vysoká teplota nad 38 stupňů Celsia, zánět plic nebo syndrom dechové tísně nebo úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.

Laboratorní kritéria

1. 1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění MERS se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím metody
   1. a) detekce nukleové kyseliny MERS-CoV v biologickém materiálu, při detekci nejméně dvou specifických úseků genomu MERS-CoV,
   2. b) izolace MERS-CoV,
   3. c) průkazu specifické protilátkové odpovědi proti MERS-CoV.

1. 2. Pravděpodobný případ onemocnění MERS je definován pozitivním výsledkem nejméně u jednoho z následujících testů
   1. a) test na protilátky proti MERS-CoV,
   2. b) detekce nukleové kyseliny MERS-CoV z klinického vzorku při záchytu pouze jednoho specifického úseku genomu MERS-CoV.

1. 3. V rámci diferenciální diagnostiky u suspektního biologického materiálu vyšetřuje Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění
   1. a) metodou detekce nukleové kyseliny viru chřipky typu A a B, včetně dourčení aktuálně cirkulujících subtypů a linií, včetně ptačích,
   2. b) pokud jsou všechna předchozí vyšetření negativní, provádí se vyšetření na další virové respirační patogeny.

1. 4. Vyšetření na přítomnost MERS-CoV se provádí z faryngeálního výtěru, bronchoalveolární laváže nebo sputa, a 5 ml srážlivé krve. Odběr materiálu se předem konzultuje s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
2. 5. Klinické vzorky se zasílají do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport biologických a infekčních látek, v režimu UN 3373 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
3. 6. Laboratorní diagnostika klinického vzorku se provádí v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v bezpečnostním laboratorním režimu úrovně 3 (BSL3).

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí

1. a) v anamnéze cesta do oblasti nebo pobyt v oblasti, v níž dochází k přenosu MERS-CoV, v období maximálně 14 dní před objevením prvních příznaků,
2. b) úzký kontakt s jednou nebo více osobami s potvrzeným onemocněním MERS nebo vyšetřovanými na přítomnost MERS-CoV,
3. c) výkon povolání se zvýšeným rizikem expozice MERS-CoV, zejména u zaměstnanců v laboratoři zacházející s živými viry MERS-CoV nebo viry podobnými MERS-CoV nebo osob v kontaktu se zvířaty považovanými za zdroj MERS-CoV.

Klasifikace případu

Jako případy se klasifikují

1. A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ,
3. C. Potvrzený případ, který splňuje laboratorní kritéria pro potvrzený případ.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění MERS a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález podle čl. 2 hlásí vyšetřující laboratoř bezodkladně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o možném, pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění MERS Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
5. 5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice, cestou systému včasného varování Evropské unie a Světové zdravotnické organizaci.
6. 6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění MERS

1. 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění MERS, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění MERS:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění podle čl. 2, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;
   3. 3. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);
   4. 4. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich karanténa;
   5. 5. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním MERS, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání obličejových masek, brýlí a respirátorů, pláště, rukavic a mytí rukou.

1. B. Další protiepidemická opatření se řídí směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Klinické vzorky se zasílají do vyšetřující laboratoře v ochranném troj obalu podle mezinárodních předpisů pro transport vysoce nebezpečných agens, v režimu UN 2814 podle Světové zdravotnické organizace, v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení o možných, pravděpodobných a potvrzených případech onemocnění virovou hemoragickou horečkou a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) a podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí bezodkladně vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí okamžité předání informací o pravděpodobném nebo potvrzeném případu onemocnění virovou hemoragickou horečkou Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a postupuje podle směrnic pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).
5. 5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci v České republice všem orgánům ochrany veřejného zdraví v České republice, informuje cestou systému včasného varování Evropské unie a zároveň předává informace Světové zdravotnické organizaci.
6. 6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hemoragické horečky

1. 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který vyslovil podezření na onemocnění virovou hemoragickou horečkou, nezajišťuje odběr materiálu, ale odesílá pacienta k vyšetření a odběru materiálu podle platných postupů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit místo a zdroj nákazy.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu virových hemoragických horeček:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5, včetně mezinárodního hlášení podle platných mezinárodních předpisů;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného nebo z nemoci podezřelého a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; odběry biologického materiálu se provádí na specializovaných pracovištích, která poskytují možnost izolace nemocného s vysoce nebezpečnou nákazou;
   3. 3. izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);
   4. 4. vyhledávání kontaktů s nemocnými a jejich karanténa, pátrání po zdroji onemocnění;
   5. 5. dezinfekce biologického materiálu nemocného a bezpečná likvidace nebo dekontaminace všech pomůcek použitých při ošetřování pacienta;
   6. 6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví, včetně šatstva, lůžkovin a povrchů, dekontaminace povrchů a ploch;
   7. 7. striktní dodržování bariérových izolačních opatření a technik, včetně používání obličejových masek, brýlí, ochranného oděvu a respirátorů, rukavic, mytí rukou.

1. B. Protiepidemická opatření při výskytu virových hemoragických horeček se provádějí v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci⁵).

Definice infekcí spojených se zdravotní péčí a jejich případů

1. 1. Definice infekcí spojených se zdravotní péčí je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Definice případů infekcí spojených se zdravotní péčí vydává Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí, které je zveřejňuje na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu.

Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí

1. 1. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí je epidemiologická metoda, spočívající v průběžném shromažďování, vyhodnocování, interpretaci a zpětné distribuci všech významných údajů, využitelných pro jejich účinnou prevenci a kontrolu.
2. 2. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí se provádí na úrovni poskytovatelů zdravotních služeb a na národní úrovni metodickými postupy Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí, které vycházejí z metodických postupů a definic stanovených ECDC.
3. 3. Epidemiologická bdělost infekcí spojených se zdravotní péčí je součástí programu prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, který musí každý poskytovatel lůžkové zdravotní péče zpracovat a zajistit jeho činnost⁸); program prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů akutní lůžkové péče je uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí

Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí orgánům ochrany veřejného zdraví se provádí podle jiných právních předpisů²)^{, 3}).

Definice klinické rezistence vůči antimikrobiálním látkám

Definice klinické rezistence je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Definice mikrobiologické rezistence vůči antimikrobiálním látkám

Definice mikrobiologické rezistence je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Systém epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence

1. 1. Epidemiologická bdělost antimikrobiální rezistence se provádí na úrovni poskytovatelů zdravotních služeb a na národní úrovni metodickými postupy Národní referenční laboratoře pro antibiotika, které vycházejí z metodických postupů Pracovní skupiny pro monitorování rezistence při Národní referenční laboratoři pro antibiotika a ECDC.
2. 2. Priority a zaměření národní epidemiologické bdělosti antimikrobiální rezistence určuje Národní referenční laboratoř pro antibiotika po konzultaci se Subkomisí pro antibiotickou politiku České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a koordinační skupinou Národního antibiotického programu.
3. 3. Epidemiologická bdělost antimikrobiální rezistence se provádí ve spolupráci s antibiotickými středisky v jednotlivých lokalitách České republiky.
4. 4. Hlášení panrezistentních izolátů z lůžkových zdravotnických zařízení orgánům ochrany veřejného zdraví se provádí podle jiných právních předpisů²)^{, 3}).