Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Materiálem k vyšetření podle charakteru onemocnění je výtěr z konečníku, stolice, moč, žluč, hnis, sekční materiál a další za normálních okolností sterilní tekutiny a tkáně, a to krev, mozkomíšní mok nebo synoviální tekutina.
3. 3. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro salmonely izoláty potvrzených salmonel v daném kalendářním roce podle data příjmu primárního vzorku, a to každý desátý izolát Salmonella Enteritidis, každý pátý izolát Salmonella Typhimurium a každý třetí izolát Salmonella Infantis. V rámci šetření epidemického klastru zasílají reprezentativní soubor izolátů, a to minimálně 4, pokud je tento dostupný. Dále zasílají všechny dourčené izoláty pocházející z primárních materiálů mimo trávicí trakt a močovou soustavu.
4. 4. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro salmonely k dourčení suspektní izoláty Salmonella Typhimurium monofázická.
5. 5. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro salmonely k dourčení všechny izoláty salmonel, které se nepodařilo dourčit do sérotypu.
6. 6. Národní referenční laboratoř pro salmonely provádí sérotypizaci salmonel a uchovává sbírku těchto patogenů pro potřeby molekulárně-epidemiologických analýz v případě zvýšených výskytů onemocnění.
7. 7. Vyšetřující laboratoře posílají do Národní referenční laboratoře pro antibiotika všechny kmeny salmonel se zjištěnou specifickou rezistencí k antibiotikům, tedy s produkcí širokospektrých beta-laktamáz nebo karbapenemáz, rezistencí k chinolonům nebo kolistinu.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu salmonelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt salmonelózy

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění salmonelózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro salmonely.
3. 3. Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví u všech potvrzených případů onemocnění a v případě epidemického výskytu i u všech případů podezření na onemocnění salmonelózou s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. Při podezření na zvýšený výskyt onemocnění salmonelózou zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání reprezentativních kmenů salmonel do Národní referenční laboratoře pro salmonely.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění salmonelózou:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
   3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
   4. 4. aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly rizikovou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí mikrobiologické vyšetření výtěru z konečníku; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
   5. 5. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby 3 po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
   6. 6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalších předmětů v kolektivních zařízeních a domácnostech, podle doporučení orgánu ochrany veřejného zdraví;
   7. 7. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;
   8. 8. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:
   1. 1. při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;
   2. 2. lékařský dohled u kontaktů po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro děti předškolního věku;
   3. 3. dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění salmonelózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, nejdříve však za 10 dní od začátku onemocnění;
   4. 4. děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění salmonelózou vyskytlo, mohou do kolektivního zařízení docházet, jsou-li v dobrém klinickém stavu, nemají průjem a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Klinická kritéria

1. 1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Klinická kritéria pro získanou pozdní latentní syfilis trvající déle než 24 měsíců naplňuje případ splňující laboratorní kritéria.

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále je nutné potvrzení specifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum ve třídě IgG konfirmačním testem metodicky odlišným od screeningového.
3. 3. K průkazu potvrzeného případu vrozené syfilis se využívá PCR průkaz Treponema pallidum subspecies pallidum v pupeční šňůře, placentě, výtoku z nosu nebo materiálu z kožních lézí.
4. 4. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku syfilis provádí u nálezu reaktivního výsledku screeningu syfilis konfirmační vyšetření, a to zejména vzorků sér nebo mozkomíšního moku³).
5. 5. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku syfilis provádí kontrolní vyšetření k vyloučení vrozené syfilis a k vyloučení relapsu po léčbě nebo reinfekce.
6. 6. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na syfilis z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu syfilis a vrozeného onemocnění syfilis u kojenců je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu získané nebo vrozené syfilis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř a pracoviště podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí diagnostikující laboratoř a pracoviště příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Hlášení onemocnění syfilis se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), tedy v tomto případě Registru pohlavních nemocí. Klasifikaci případů onemocnění syfilis provádí lékař s odborností dermatovenerologa.
5. 5. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění syfilis všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
6. 6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt syfilis

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění syfilis nebo vrozené syfilis, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Provede poučení nemocného nebo z nemoci podezřelého o nutnosti dodržovat zákaz pohlavního styku do vyléčení choroby, včetně informace o tom, že ohrožení druhé osoby je trestné.
2. 2. Vyšetřující laboratoř a pracoviště dále postupuje podle čl. 2 a 5. V případě reaktivního výsledku vyšetření na syfilis, s výjimkou pacientů s již léčenou syfilis a bez podezření na relaps či reinfekci, se biologický materiál zasílá do Národní referenční laboratoře pro syfilis k zajištění konfirmačního vyšetření³).
3. 3. Klinický lékař dermatovenerologického pracoviště s depistážní službou, podle místa bydliště pacienta s prokázaným infekčním onemocněním, provádí cílené vyšetření u všech relevantních kontaktů a příslušné kontroly po léčbě pacientů s diagnostikovaným onemocněním³).
4. 4. Epidemiologické šetření zajistí osoba poskytující péči ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění syfilis a vrozené syfilis:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. řádné provedení depistážního šetření a vyšetření všech relevantních kontaktů nemocného podle jiného právního předpisu³);
   3. 3. izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³); u syfilis I. a II. stadia musí být vždy nařízena izolace a léčení na venerologickém oddělení a fyzické osoby jsou povinny podrobit se léčení podle jiného právního předpisu³);
   4. 4. kontrolní sérologické a klinické vyšetření pacienta 3, 6, 12 a 24 měsíců po skončení léčby³) a dále dispenzární péče podle jiného právního předpisu⁴);
   5. 5. kontrolní vyšetření nemocného na další závažné pohlavně přenosné nemoci, a to infekci HIV, kapavku a infekce Chlamydia trachomatis;
   6. 6. preventivní sérologické vyšetření všech těhotných žen dvakrát v těhotenství, všech novorozenců z pupečníkové krve a všech žen před interrupcí podle jiného právního předpisu³);
   7. 7. preventivní sérologické a klinické vyšetření osob ve věku 15 až 65 let přijímaných k hospitalizaci podle jiného právního předpisu³);
   8. 8. zajišťovací antibiotická léčba těhotných žen s prokázanou syfilis podle indikace dispenzarizujícího dermatovenerologa;
   9. 9. kontrolní sérologické a klinické vyšetření dítěte narozeného matce s prokázanou syfilis v prvním, druhém, třetím, šestém a osmnáctém měsíci věku;
   10. 10. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiného právního předpisu⁵)^{, 6})^{, 7}).

1. B. U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči dále postupuje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje
   1. a) potvrzené přisátí klíštěte,
   2. b) pobyt v oblasti výskytu klíšťat, především pak v oblasti endemické pro klíšťovou encefalitidu,
   3. c) riziková manipulace s klíštětem, zejména odstraňování klíštěte, kdy došlo k přímému kontaktu s kůží pacienta.

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu klíšťové encefalitidy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt klíšťové encefalitidy

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na klíšťovou encefalitidu, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, včetně zjištění údajů o očkování, eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění. Zjišťuje u nemocného okolnosti přisátí klíštěte, datum a co nepřesnější určení místa akvirace klíštěte. Dále zjišťuje, zda nemocný v daných souvislostech nekonzumoval tepelně nezpracované mléko nebo výrobky z něj.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu klíšťové encefalitidy:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; izolace není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;
4. 4. evidence ohniska výskytu klíšťové encefalitidy místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a doporučení pro návštěvníky týkající se dodržování preventivních opatření vedoucích ke snížení rizika napadení klíšťaty;
5. 5. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu klíšťat v přírodním prostředí a promořenosti klíšťat infekčními agens;
6. 6. orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zajišťuje zdravotně osvětové akce zvyšující informovanost obyvatel o preventivních opatřeních, zejména o možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě, zvláště při opakovaném nebo dlouhodobém pobytu v ohniscích klíšťové encefalitidy;
7. 7. v případě zjištění možného alimentárního přenosu orgán ochrany veřejného zdraví zajistí
   1. 7.1. protiepidemická opatření, zejména zákaz konzumace suspektního vehikula, jak mléka, tak i nepasterizovaných výrobků z tohoto mléka;
   2. 7.2. aktivní vyhledání všech exponovaných osob včetně zajištění jejich klinického a sérologického vyšetření na klíšťovou encefalitidu;
   3. 7.3. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy při podezření na přenos infekce potravinami podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

1. 8. Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem během sezóny provádí předpověď aktivity klíšťat.

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro onemocnění planými neštovicemi zahrnují postupný výsev svědivých puchýřků, zvýšenou teplotu nebo horečku.

Laboratorní kritéria

1. 1. V indikovaných případech se k průkazu potvrzeného případu onemocnění planými neštovicemi provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:
   1. a) detekcí nukleové kyseliny viru varicella-zoster ve vezikulární tekutině, dále v periferní krvi, při přítomnosti neurologických příznaků v mozkomíšním moku a po transplacentárním přenosu ve fetální krvi a plodové vodě,
   2. b) izolací viru varicella-zoster na tkáňových kulturách,
   3. c) průkazem virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru ze spodiny puchýřků,
   4. d) průkazem viru v klinickém vzorku metodou imunoelektronové mikroskopie,
   5. e) sérokonverzí nebo vzestupem specifických protilátek proti viru varicella-zoster.

1. 2. Izolovaný záchyt z jednoho odběru je nutné ověřit sérokonverzí nebo výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek, pokud již byly přítomny v prvním odběru.
2. 3. U očkovaných osob se klinický materiál odesílá do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.
3. 4. Národní referenční laboratoř pro herpetické viry provádí sérologická a molekulárněbiologická vyšetření diagnostických markerů viru varicella-zoster, včetně typizace k odlišení vakcinálních a divokých kmenů viru varicella-zoster na podkladě DNA diagnostiky.

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení jedné z epidemiologických souvislostí, kterými jsou

1. a) přenos z člověka na člověka,
2. b) nepřímý přenos předměty kontaminovanými sekrety dýchacího traktu nebo obsahem kožních lézí,
3. c) transplacentární přenos,
4. d) kontakt s osobou s akutním onemocněním herpes zoster.

Klasifikace případu

Jako případy se klasifikují

1. A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,
2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
3. C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu onemocnění planými neštovicemi a zjištění podle čl. 1 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o hospitalizaci, komplikacích a úmrtí na toto onemocnění včetně údajů o provedeném očkování.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt planých neštovic

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění planými neštovicemi, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce povinně u osob očkovaných, a to vezikulární tekutinu nebo stěr z léze, podle posouzení i u klinicky sporných případů onemocnění neočkovaných osob. Dále zjišťuje údaje o očkování živou vakcínou proti planým neštovicím a pásovému oparu. Zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře; u osob očkovaných odešle materiál do Národní referenční laboratoře pro herpetické viry.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění planými neštovicemi:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. pokud je indikováno, zajištění odběru biologického materiálu podle čl. 2 k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty;
4. 4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně aktivního vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se neprovádí;
5. 5. zvýšená pozornost osob poskytující péči při podezření na onemocnění planými neštovicemi u těhotných žen a osob se sníženou obranyschopností, které dosud neprodělaly plané neštovice nebo nebyly řádně očkovány, zvláštní pozornost je třeba věnovat těhotným ženám od třicátého pátého týdne těhotenství;
6. 6. lékařský dohled u vnímavých osob a těhotných žen, které byly v kontaktu s onemocněním; pokud je indikován, má trvat po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní; pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský imunoglobulin, doba se prodlužuje až na 40 dní;
7. 7. podání hyperimunního lidského imunoglobulinu; je nutné zhodnotit závažnost expozice u těhotných žen nebo u osob s výrazně sníženou obranyschopností, které v minulosti plané neštovice neprodělaly nebo nebyly očkovány 2 dávkami vakcíny;
   1. 7.1. hyperimunní lidský imunoglobulin se podá do 72 hodin od kontaktu s nemocnou osobou; ve stejné indikaci se v případě nouze podá polyvalentní intravenózní imunoglobulin ve dvojnásobné dávce;
   2. 7.2. pokud je promeškán interval 72 hodin od kontaktu s onemocněním, lze jako alternativu podat plnou terapeutickou dávku antivirotik do sedmého dne od kontaktu s nemocnou osobou;
   3. 7.3. hyperimunní lidský imunoglobulin se podává novorozencům, u jejichž matek došlo k výsevu planých neštovic v období 5 dní před porodem a až 2 dny po porodu, a všem nedonošencům, kteří byli v kontaktu s osobou nemocnou planými neštovicemi; alternativně nebo zároveň lze podávat v těchto případech antivirotika; polyvalentní immunoglobulin nelze v této indikaci aplikovat;

1. 8. post expoziční očkování, které je možné u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s případem onemocnění.

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro onemocnění virovou hepatitidou E zahrnují únavu, bolest břicha, ztrátu chuti k jídlu, občasné nevolnosti a zvracení, žloutenku, tmavou moč a bolest kloubů.

Laboratorní kritéria

K průkazu potvrzeného případu onemocnění virovou hepatitidou E se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím

1. a) detekce specifických protilátek IgM proti virové hepatitidě E,
2. b) průkazu RNA viru hepatitidy E ve stolici nebo v krvi.

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí, kterými jsou

1. a) expozice kontaminovaným potravinám nebo vodě nebo předmětům,
2. b) přenos z člověka na člověka,
3. c) v anamnéze pobyt v oblasti s výskytem virové hepatitidy E s převahou mezilidského přenosu.

Klasifikace případu

Jako případy se klasifikují

1. A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,
2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
3. C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený; případně laboratorně potvrzený případ bez klinických příznaků onemocnění.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu virové hepatitidy E a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy E

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou E, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění virovou hepatitidou E:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběrů a transportu biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
3. 3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³) podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
4. 4. lékařský dohled; u osob, které byly v kontaktu s nemocným, se provádí v délce 60 dní od posledního kontaktu, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví; první vyšetření osob podezřelých z nákazy v ohnisku virové hepatitidy E se provede do 72 hodin po izolaci nemocného nebo z nemoci podezřelého, vyšetření se zopakuje minimálně za 30 a dále za 60 dní po posledním styku s nemocným;
5. 5. zvýšený zdravotnický dozor pro osoby v kontaktu s virovou hepatitidou E vykonávající činnosti epidemiologicky závažné; osoby se vyloučí z těchto činností na dobu 60 dní od posledního kontaktu s nemocným, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
6. 6. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
7. 7. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^{, 6})^{, 7}).