Příloha č. 31

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti tularémie

OdkazČl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

OdkazČl. 2

Laboratorní kritéria

  1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Klinický materiál s potenciální přítomností Francisella tularensis je zpracováván v laboratoři BSL3.
OdkazČl. 3

Epidemiologická kritéria

  1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje
    1. a) expozice v životním prostředí, především vdechnutím prachu ze slámy a sena kontaminovaných močí hlodavců,
    2. b) přisátí klíštěte nebo bodnutí hmyzem.
OdkazČl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

OdkazČl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

  1. 1. Hlášení případu tularémie a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
OdkazČl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tularémie

  1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění tularémií, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
  3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
OdkazČl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření u onemocnění tularémií:

  1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
  2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
  3. 3. izolace; izolace nemocných není nutná;
  4. 4. orgán ochrany veřejného zdraví provádí u všech hlášených onemocnění epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, včetně pátrání po zdroji nákazy, dalších exponovaných osobách, určení cesty přenosu;
  5. 5. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
  6. 6. bezpečná likvidace prokázaného zdroje nákazy ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy;
  7. 7. informování veřejnosti orgány Státní veterinární správy ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví při zjištění a ohraničení ohniska nákazy.

Příloha č. 32

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti norovirových onemocnění

OdkazČl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro norovirová onemocnění zahrnují akutní gastroenteritidu, zvracení, průjem a horečku.

OdkazČl. 2

Laboratorní kritéria

  1. 1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění norovirového původu se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
    1. a) průkazu antigenů norovirů, nejčastěji imunochromatografickými rychlotesty a metodou ELISA,
    2. b) průkazu viru elektronovou mikroskopií,
    3. c) detekce nukleové kyseliny.
  1. 2. K laboratornímu vyšetření se odebírá nativní stolice; nejvyšší záchytnost je v prvních 3 dnech onemocnění.
OdkazČl. 3

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení nejméně jedné z těchto epidemiologických souvislostí, kterými jsou

  1. a) přenos z člověka na člověka, při kterém je alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený,
  2. b) expozice společnému vehikulu, zejména kontaminovaným potravinám nebo nedostatečně upravené pitné vodě,
  3. c) expozice v životním prostředí.
OdkazČl. 4

Klasifikace případu

Jako případy se klasifikují

  1. A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,
  2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
  3. C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.
OdkazČl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

  1. 1. Hlášení případu norovirového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
OdkazČl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt norovirových onemocnění

  1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané noroviry, respektive kaliciviry, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je nativní stolice, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
  3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
OdkazČl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

  1. A. Protiepidemická opatření při výskytu norovirových onemocnění:
    1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
    2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
    3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
    4. 4. provádění epidemiologického šetření orgány ochrany veřejného zdraví v ohnisku nákazy u všech hlášených onemocnění včetně pátrání po zdroji nákazy a dalších kontaktech, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
    5. 5. zvýšený zdravotnický dozor se provádí u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné:
    6. 5.1. po dobu 2 dní od posledního kontaktu s nemocným;
    7. 5.2. po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění vyvolaném noroviry osoba může tyto činnosti vykonávat po klinickém uzdravení, nejdříve ale za 10 dní od začátku onemocnění;
    8. 6. při výskytu onemocnění vyvolaných noroviry v kolektivech nebo v zařízeních spojených se zdravotní péčí nebo při podezření na jejich výskyt je osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví povinna neprodleně zajistit izolaci nemocných, důslednou osobní hygienu, zejména mytí rukou, a v ohnisku nákazy dezinfekci prostředky s virucidním účinkem.
  1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních: dítě mladší 5 let po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění vyvolaném noroviry je možné přijmout do kolektivního zařízení po klinickém uzdravení, nejdříve ale za 5 dní od začátku onemocnění.

Příloha č. 33

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti svrabu

OdkazČl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria pro onemocnění svrabem zahrnují intenzivní svědění kůže a výskyt typických kožních projevů papul až krust vyskytujících se ve dvojicích.

OdkazČl. 2

Laboratorní kritéria

  1. 1. K průkazu potvrzeného případu onemocnění svrabem se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím těchto metod
    1. a) mikroskopickým průkazem roztoče Sarcoptes scabiei, vajíček nebo výkalů roztoče v seškrabu vzorku kůže,
    2. b) vyšetřením biopsie kůže.
  1. 2. Materiálem pro vyšetření jsou čerstvě vzniklé neporušené papuly a suspektní chodbičky.
  2. 3. Neinvazivní diagnostika se provádí pomocí dermatoskopu.
OdkazČl. 3

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterou je

  1. a) přímý přenos z člověka na člověka nebo
  2. b) nepřímý přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů, zejména ložního a osobního prádla.
OdkazČl. 4

Klasifikace případu

Jako případy se klasifikují

  1. A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,
  2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí nebo který reaguje na specifickou léčbu ústupem klinických příznaků svrabu,
  3. C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.
OdkazČl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

  1. 1. Hlášení případu svrabu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je informace o komplikacích a úmrtí na toto onemocnění.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  4. 4. Pravděpodobné případy onemocnění hlásí poskytovatel zdravotních služeb orgánu ochrany veřejného zdraví.
OdkazČl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt svrabu

  1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění svrabem, zajistí u klinicky sporných případů odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.
  3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
OdkazČl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění svrabem:

  1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
  2. 2. zajištění odběru biologického materiálu u klinicky sporných případů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
  3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
  4. 4. aktivní vyhledávání všech kontaktů, včetně sexuálních partnerů, s ohledem na cestu přenosu zajišťuje poskytovatel zdravotní péče ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;
  5. 5. provádění ohniskové a průběžné dezinfekce a dezinsekce předmětů, ploch, použitého prádla, přezůvek a dalších textilií v kolektivech a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 34

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti botulismu

OdkazČl. 1

Klinická kritéria

  1. 1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Klinická kritéria jsou naplněna v případě iatrogenního botulismu.
OdkazČl. 2

Laboratorní kritéria

  1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Izolace Clostridium botulinum ve stolici dospělých osob není pro diagnózu botulismu přenášeného potravinami důležitá.
  3. 3. V případě záchytu klostridií je nutné provést genotypizaci.
OdkazČl. 3

Epidemiologická kritéria

  1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje expozice botulotoxinu z léčebných nebo kosmetických důvodů.
OdkazČl. 4

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

OdkazČl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

  1. 1. Hlášení případu onemocnění vyvolaného botulotoxinem a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
OdkazČl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na botulismus

  1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění botulismem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně transport biologického materiálu do vyšetřující laboratoře.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
  3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy, vehikulum, cestu přenosu nákazy a určení klinické formy onemocnění a případně úmrtí.
  4. 4. Orgán ochrany veřejného zdraví zajistí odběr a neprodlené odeslání podezřelého vehikula k dalšímu vyšetření do příslušné vyšetřující laboratoře.
OdkazČl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu botulismu:

  1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
  2. 2. zajištění odběru biologického materiálu k ověření diagnózy a zajištění jeho transportu do příslušné vyšetřující laboratoře;
  3. 3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;
  4. 4. zajištění odběru a laboratorního vyšetření vytypovaného vehikula;
  5. 5. stažení podezřelých potravin z oběhu a vyhlášení zákazu další distribuce;
  6. 6. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Příloha č. 35

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti toxoplazmózy

OdkazČl. 1

Klinická kritéria

  1. 1. Klinická kritéria pro vrozenou toxoplazmózu nejsou podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci1) definována.
  2. 2. Klinická kritéria pro akutní toxoplazmózu zahrnují zvětšení lymfatických uzlin, horečku, bolesti svalů a únavu.
  3. 3. Klinická kritéria pro vrozenou toxoplazmózu v rámci národní epidemiologické bdělosti zahrnují
    1. a) oční příznaky se zánětem sítnice a cévnatky a výrazným zmenšením celého oka nebo
    2. b) neurologické příznaky, také s hydrocefalem nebo zvápenatělými ložisky v mozku.
OdkazČl. 2

Laboratorní kritéria

  1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. U akutní toxoplazmózy se provádí průkaz celkových antitoxoplazmových protilátek nebo detekce vzestupu jejich hladin a specifických protilátek třídy IgA, IgM, IgG a IgE v séru či plazmě testy založenými na metodě ELISA nebo imunoanalyzátory.
  3. 3. Dále se u vrozené toxoplazmózy provádí průkaz celkových antitoxoplazmových protilátek nebo vzestupu jejich hladin v séru či plazmě, zejména metodou ELISA a sledováním rozdílů mezi profily antitoxoplazmových IgG matky a dítěte komparativním konfirmačním testem Western blot.
  4. 4. U akutní toxoplazmózy, především u těhotných žen, se stanovuje avidita antitoxoplazmových IgG.
  5. 5. U oční formy toxoplazmózy a mozkové toxoplazmózy není pouhá sérologická pozitivita průkazem oční ani mozkové toxoplazmózy; k potvrzení diagnózy je nutný pozitivní nález na očním pozadí nebo odpovídající nález zjištěný pomocí zobrazovacích vyšetření CNS.
  6. 6. Národní referenční laboratoř pro toxoplazmózu provádí konfirmace výsledků sérologických vyšetření na toxoplazmózu, zejména v případech suspektní první infekce v těhotenství či u akutní, vrozené nebo oční toxoplazmózy, diagnostikuje toxoplazmózu v problematických případech, především u pacientů s poruchou imunity.
OdkazČl. 3

Epidemiologická kritéria

  1. 1. Epidemiologická kritéria pro vrozenou toxoplazmózu nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1) definována.
  2. 2. Za naplnění epidemiologických kritérií u případu toxoplazmózy se považuje potvrzení nejméně jedné z epidemiologických souvislostí, kterými jsou
    1. a) expozice kontaminovaným potravinám, pitné vodě nebo nedostatečně tepelně upravenému masu,
    2. b) přenos kontaminovanýma rukama, zvláště u dětí při hře v písku znečištěném oocystami,
    3. c) vertikální přenos při akutním infekčním onemocnění matky během těhotenství,
    4. d) transplantace orgánu séropozitivního dárce.
OdkazČl. 4

Klasifikace případu

  1. 1. Klasifikace případu vrozené toxoplazmózy je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Jako případy získané akutní toxoplazmózy se klasifikují
    1. A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,
    2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria, ale laboratorní výsledek není jednoznačný,
    3. C. Potvrzený případ, který je laboratorně potvrzený.
OdkazČl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

  1. 1. Hlášení o případech vrozené a získané akutní toxoplazmózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění akutní toxoplazmózou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
  5. 5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
OdkazČl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt toxoplazmózy

  1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění toxoplazmózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
  3. 3. Epidemiologické šetření provádí orgán ochrany veřejného zdraví, při kterém eviduje rovněž klinickou formu onemocnění, případné úmrtí a pátrá po zdroji a místě nákazy.
OdkazČl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění toxoplazmózou:

  1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
  2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
  3. 3. izolace; izolace nemocných není nutná;
  4. 4. doporučení preventivních opatření, která vedou ke snížení rizika onemocnění toxoplazmózou v ohnisku nákazy, vydává orgán ochrany veřejného zdraví;
  5. 5. dočasné vyloučení osob z dárcovství krve a krevních složek, které se řídí podle jiných právních předpisů5), 6), 7);
  6. 6. osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy o riziku vrozené toxoplazmózy.

Příloha č. 36

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Systém epidemiologické bdělosti onemocnění břišním tyfem a paratyfem

OdkazČl. 1

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

OdkazČl. 2

Laboratorní kritéria

  1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Diagnostika pomocí izolace Salmonella Typhi nebo Salmonella Paratyphi A, B nebo C se provádí podle týdne onemocnění:
    1. 2.1. od prvního týdne onemocnění vyšetřením krve, případně kostní dřeně,
    2. 2.2. od druhého týdne onemocnění vyšetřením stolice, krve, případně moči, žluče a hnisu ze sekundárních ložisek infekce.
  1. 3. Vyšetřující laboratoř, která prokáže v klinickém materiálu Salmonella Typhi nebo Salmonella Paratyphi A, B nebo C, odešle izoláty do Národní referenční laboratoře pro salmonely.
OdkazČl. 3

Epidemiologická kritéria

  1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Dále je za epidemiologické kritérium považován pobyt nemocné osoby v endemických oblastech.
OdkazČl. 4

Klasifikace případu

  1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
  2. 2. Dále je klasifikován
    1. 2.1. rekonvalescent, tedy osoba, která nevylučuje původce onemocnění po předchozí léčbě antibiotiky, nebo osoba, která vylučuje původce onemocnění po dobu kratší než 3 měsíce po začátku onemocnění,
    2. 2.2. rekonvalescentní nosič, tedy osoba, která vylučuje původce onemocnění 3 až 12 měsíců po začátku akutního onemocnění,
    3. 2.3. chronický nosič, tedy osoba, která vylučuje původce onemocnění ze žlučníku a žlučových cest nebo z močového traktu více než 12 měsíců po začátku nemoci; doporučuje se provádět výtěry a odběry jednou ročně.
OdkazČl. 5

Shromažďování údajů a jejich hlášení

  1. 1. Hlášení o případu tyfu nebo paratyfu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
  4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
OdkazČl. 6

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění břišním tyfem a paratyfem

  1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění břišním tyfem nebo paratyfem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
  2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro salmonely.
  3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
OdkazČl. 7

Protiepidemická opatření a způsob provádění

  1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění břišním tyfem a paratyfem:
    1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
    2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od případu a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné provede osoba poskytující péči, podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví, následovně:
      1. a) u blízkých kontaktů 4 odběry; první ihned, další 2 vždy s odstupem minimálně 24 hodin a jako čtvrté vyšetření výtěr z konečníku a odběr moči provedený 3 dny před ukončením lékařského dohledu nebo zvýšeného zdravotnického dozoru;
      2. b) u ostatních kontaktů 2 odběry; první ihned a druhý 3 dny před ukončením lékařského dohledu;
      3. c) u případu s odstupem minimálně 48 hodin po ukončení léčby, a ne dříve než 1 měsíc od začátku onemocnění, 3 výtěry z konečníku po aplikaci choleretik v intervalu mezi jednotlivými odběry nejméně 1 měsíc;
    1. 3. izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného nebo případu; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3);
    2. 4. epidemiologické šetření, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví u všech hlášených onemocnění a
      1. a) zjišťuje místo, zdroj, vehikulum a cestu přenosu nákazy;
      2. b) prověřuje zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod a odpadů;
      3. c) prověřuje cestovatelské anamnézy nemocných;
      4. d) vymezuje ohniska nákazy;
      5. e) aktivně vyhledává všechny kontakty s onemocněním nebo podezřením na onemocnění;
      6. f) provádí vyřazení z evidence onemocnění břišním tyfem po 3 negativních výsledcích výtěrů z konečníku po předchozím podání choleretik a negativním výsledku vyšetření moči;
      7. g) stanovuje protiepidemická opatření s cílem zamezit dalšímu šíření nákazy, včetně provádění závěrečné a průběžné dezinfekce;
    1. 5. lékařský dohled; provádí se u osob, které byly v kontaktu s nemocným, po dobu
      1. a) minimálně 21 dní při kontaktu s onemocněním břišním tyfem,
      2. b) minimálně 14 dní při kontaktu s onemocněním paratyfem,

      od posledního kontaktu s nemocným, podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví;

    1. 6. zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, které byly v kontaktu s nemocným, které se vyloučí z těchto činností na dobu
      1. a) minimálně 21 dní při kontaktu s onemocněním břišním tyfem,
      2. b) minimálně 14 dní při kontaktu s onemocněním paratyfem,

      od posledního kontaktu s nemocným, a do negativního čtvrtého vyšetření výtěru z konečníku a odběru moči provedeného 3 dny před ukončením dozoru;

    1. 7. u nosičů
      1. a) vyřazení z evidence po onemocnění na základě 3 následných negativních výsledků vyšetření výtěrů z konečníku po předchozím podání choleretik a vyšetření vzorků moči; odběry musí být provedeny minimálně 48 hodin po ukončení antibiotické terapie; interval mezi jednotlivými odběry musí být nejméně 1 měsíc;
      2. b) pokud se nepodaří vyřadit rekonvalescentního nosiče do 1 roku po prvních příznacích onemocnění, je evidován jako chronický nosič.
  1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních pro předškolní a školní děti:
    1. 1. lékařský dohled včetně zajištění odběrů biologického materiálu dětí, zaměstnanců a všech fyzických osob v kontaktu docházejících do kolektivního zařízení, ve kterém došlo k výskytu potvrzeného onemocnění břišním tyfem nebo paratyfem, s eventuálním vyloučením docházky do těchto zařízení po dobu trvání lékařského dohledu podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
    2. 2. zákaz příjmu nových osob do kolektivního zařízení v době provádění lékařského dohledu pro výskyt onemocnění břišním tyfem nebo paratyfem podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.