Zákon o vysokých školách

§ 66

(1) Vysoké školy ve své výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti spolupracují s orgány a organizacemi (§ 59), pomáhají společenské praxi využívat výsledků své vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti, podle svých možností provádějí pro socialistické organizace některé práce a účastní se budování společných výzkumných ústavů a pracovišť.⁶)

(2) Orgány a organizace poskytují vysokým školám pomoc při výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a rozvoji vysokých škol, zejména při modernizaci obsahu výchovy a vzdělávání, při rozvoji studentské vědecké a odborné nebo studentské umělecké činnosti a při vytváření kádrových a materiálně technických podmínek pro tuto činnost.

(3) Odborná praxe a společensko-politická praxe studentů jako součást výchovně vzdělávací činnosti vysokých škol se uskutečňují v organizacích řízených nebo spravovaných ministerstvem školství a jinými ústředními orgány nebo národními výbory. Orgány a organizace jsou povinny pro tyto praxe vytvářet potřebné podmínky. Odborná praxe a společensko-politická praxe studentů se může uskutečňovat též v zahraničí.

(4) Ústřední orgány a národní výbory, socialistické organizace, Československá akademie věd a Slovenská akademie věd uzavírají v souladu s cíli a úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství s vysokými školami dohody o obsahu a rozsahu pomoci vysokým školám podle odstavce 2 a o podmínkách uskutečňování odborné praxe a společensko-politické praxe studentů podle zásad, které stanoví vláda Československé socialistické republiky.

§ 67

(1) Vysoké školy mohou provádět pro socialistické organizace vědecké, umělecké, projekční, průzkumné a jiné práce.

(2) Prostředky získané činností uvedenou v odstavci 1 jsou mimorozpočtovými prostředky a využívají se pro rozvoj činnosti vysokých škol; hospodaří se s nimi podle zásad, které stanoví v České socialistické republice ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem financí ČSR, ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR a Českou plánovací komisí, ve Slovenské socialistické republice s ministerstvem financí SSR, ministerstvem práce a sociálních věcí SSR a Slovenskou plánovací komisí. Část těchto prostředků, které určí ministerstvo školství, odvádějí vysoké školy ministerstvu školství; se zbývající částí hospodaří vysoké školy.

§ 68

Na vysokých školách působí učitelé vysokých škol, vědečtí a vědeckotechničtí pracovníci, hospodářsko-správní, technicko-hospodářští a jiní odborní pracovníci a pracovníci vykonávající dělnická povolání.

§ 69

Učitelem vysoké školy může být ten, kdo

1. a) má vysokoškolské vzdělání,
2. b) má pedagogické předpoklady pro výchovně vzdělávací činnost,
3. c) má způsobilost k vědecké nebo umělecké práci,
4. d) je občansky bezúhonný a morálně vyspělý a aktivně pracuje ve prospěch socialistické společnosti.

§ 70

(1) Učitelé vysokých škol jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři.

(2) Profesoři, docenti, odborní asistenti a asistenti jsou vědeckopedagogičtí pracovníci nebo uměleckopedagogičtí pracovníci.

§ 71

(1) Označení „profesor“ (ve zkratce „Prof.“) a „docent“ (ve zkratce „Doc.“) je vědeckopedagogický a v uměleckých oborech uměleckopedagogický titul.

(2) Označení „odborný asistent“, „asistent“ a „lektor“ je funkční označení učitelů vysokých škol.

§ 72

Práva a povinnosti učitelů vysokých škol

(1) Učitelé vysokých škol jsou povinni zejména

1. a) připravovat studenty na základě vědeckého světového názoru v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a s potřebami budování rozvinuté socialistické společnosti,
2. b) všestranně pracovat v rámci vysoké školy a aktivně se účastnit života socialistické společnosti,
3. c) rozvíjet vědeckou, odbornou, výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou činnost vysoké školy,
4. d) soustavně rozvíjet svoji vědeckopedagogickou a ideově politickou kvalifikaci,
5. e) vést studenty k samostatné tvůrčí vědecké nebo umělecké práci,
6. f) uplatňovat pokrokové metody ve výchovně vzdělávací a vědecké činnosti,
7. g) podílet se na vypracovávání vysokoškolských učebnic, učebních textů a jiných studijních pomůcek odpovídajících nejnovějším poznatkům vědy a techniky.

(2) K povinnostem učitelů vysokých škol, kteří byli tím pověřeni, náleží též vychovávat nové vědeckopedagogické pracovníky, nové vědecké nebo umělecké pracovníky.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na lektory v rozsahu stanoveném ministerstvem školství.

(4) Učitelé vysokých škol jsou oprávněni zejména

1. a) používat zařízení vysokých škol v souladu s úkoly a cíli vysoké školy,
2. b) účastnit se řešení otázek, které souvisejí s činností vysoké školy a s tvorbou i uskutečňováním školské politiky,
3. c) účastnit se řízení vysoké školy,
4. d) účastnit se v souladu s cíli a úkoly vysoké školy v rámci mezinárodní spolupráce vysokých škol, vědeckých, uměleckých nebo jiných odborných jednání v Československé socialistické republice a v zahraničí.

(5) Podrobnosti týkající se práv a povinností učitelů vysokých škol upravuje ministerstvo školství v pracovních řádech.

§ 73

Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul „profesor“ a „docent“ se získává jmenováním.

§ 74

(1) Profesory jmenuje prezident Československé socialistické republiky na návrh vlády republiky.

(2) Profesorem určitého oboru lze jmenovat docenta, vědeckého nebo uměleckého pracovníka nebo významného odborníka z praxe, který ve své výchovně vzdělávací a vědecké nebo umělecké práci vychází z vědeckého světového názoru, prokázal pedagogickou způsobilost, vědeckou nebo uměleckou způsobilost vytvořením společensky významných prací a má potřebnou praxi.

§ 75

(1) Docenty jmenuje ministr školství.

(2) Docentem určitého oboru lze jmenovat odborného asistenta, vědeckého nebo uměleckého pracovníka nebo odborníka z praxe, který ve své výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké práci vychází z vědeckého světového názoru, prokázal pedagogickou způsobilost a schopnost tvořivě vědecky nebo umělecky pracovat a má potřebnou praxi.

§ 76

(1) Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul lze odejmout tomu, kdo se zpronevěřil občanské, pedagogické nebo vědecké cti. O odnětí titulu rozhoduje orgán, který profesora nebo docenta jmenoval.

(2) Vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul pozbývá ten, kdo byl soudem pravoplatně odsouzen ke ztrátě čestných titulů a vyznamenání.

§ 77

Ministr školství může v souvislosti se jmenováním profesorů a docentů v dohodě s nimi určit jejich působiště.

§ 78

(1) Počet pracovních míst učitelů vysokých škol pro jednotlivé vysoké školy stanoví ministerstvo školství.

(2) Volná pracovní místa učitelů vysokých škol se obsazují zpravidla konkursem.

(3) Podrobnosti o postupu při jmenování profesorů a docentů, o postupu při obsazování volných míst učitelů vysokých škol konkursem a o dalším zvyšování kvalifikace učitelů vysokých škol stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 79

Vznik, změna a rozvázání pracovního poměru pracovníků vysokých škol

(1) S profesory a docenty vysokých škol uzavírá a mění pracovní smlouvu a rozvazuje pracovní poměr rektor po předchozím souhlasu ministra školství.

(2) V odůvodněných případech může s profesory a docenty vysokých škol uzavírat pracovní smlouvu a rozvazovat pracovní poměr místo rektora ministr školství.

(3) S ostatními pracovníky vysoké školy uzavírá a mění pracovní smlouvy a rozvazuje pracovní poměr rektor jménem vysoké školy kromě případů, u nichž statut vysoké školy stanoví jinak.

§ 80

Skončení pracovního poměru učitelů vysokých škol

Pracovní poměr učitelů vysokých škol končí koncem školního roku, v němž dovršili šedesátý pátý rok věku, pokud pracovní poměr neskončil z jiného důvodu dřív. Ministr školství může na návrh rektora nebo na vlastní žádost učitele vysoké školy povolit výjimku.

§ 81

Působení učitelů vysokých škol na jiných pracovištích a působení jiných pracovníků na vysokých školách

(1) Učitelé vysokých škol mohou dočasně působit

1. a) v ústavech a jiných pracovištích Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, ústředních orgánů a socialistických organizací a v jiných oblastech společenské praxe, pokud nebyli na taková pracoviště vysláni vysokou školou, jen se souhlasem rektora,
2. b) na návrh rektora a se souhlasem ministra školství na vysokých školách a ve výzkumných a vývojových zařízeních v zahraničí.

(2) Na vysokých školách mohou působit vědečtí pracovníci z výzkumných ústavů a významní odborníci z praxe; výchovně vzdělávací činnost mohou vykonávat, jen pokud splňují podmínky stanovené v § 69.

§ 82

Působení zahraničních odborníků na vysokých školách

Na vysokých školách mohou se souhlasem ministra školství působit učitelé zahraničních vysokých škol a jiní významní odborníci ze zahraničí.

§ 83

(1) Vysoké školy jsou oprávněny vyrábět, vydávat a distribuovat na vysokých školách a ve vlastních účelových zařízeních k tomu určených (§ 10) učební texty a v rozsahu stanoveném ministerstvem školství též vědecké a účelové publikace. Zařízení zřizuje rektor, a pokud zařízení vykonávají takovou činnost též pro více vysokých škol, zřizuje je ministr školství.

(2) K zabezpečení výroby, vydávání a distribuce vysokoškolských učebnic může ministr školství zřizovat podle zvláštních předpisů⁷) nakladatelství a výrobně distribuční organizace řízené ministerstvem školství.

§ 84

Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa je vysokou školou univerzitního směru; postavení této školy upravují zvláštní předpisy.⁸)

§ 85

(1) Vojenské vysoké školy jsou vysoké školy univerzitního směru, technického směru nebo ekonomického směru podle tohoto zákona.

(2) Na vojenské vysoké školy se vztahují ustanovení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 4, § 5 odst. 2, § 8 odst. 2 a 3, § 12 odst. 2, § 32 odst. 3, § 33 odst. 1 a § 74 odst. 1. Ustanovení § 13, 14, 15, § 16 odst. 2, § 18, 23 až 27, 36, 53, 54, 55, 57, 67, 68, 79, 80, 81, 97 a 103 se na ně vztahují obdobně.

§ 86

Prezident Československé socialistické republiky

1. a) zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje vojenské vysoké školy a fakulty, stanoví a mění jejich název, sídlo a směr,
2. b) stanoví studijní obory a délku studia pro jednotlivé studijní obory,
3. c) jmenuje a odvolává rektory vojenských vysokých škol na návrh ministra národní obrany Československé socialistické republiky,
4. d) jmenuje profesory vojenských vysokých škol na návrh vlády Československé socialistické republiky.

§ 87

(1) Vojenské vysoké školy řídí federální ministerstvo národní obrany; při řízení v obecně pedagogických věcech postupuje v dohodě s ministerstvem školství.

(2) Působnost, kterou podle tohoto zákona vykonává ministerstvo školství nebo ministr školství, vykonává, jde-li o věci vojenských vysokých škol, federální ministerstvo národní obrany nebo ministr národní obrany Československé socialistické republiky.

(3) Pokud se na vojenských vysokých školách vyučují studijní obory nebo studijní předměty jako na ostatních vysokých školách, vztahují se na vyučování těchto oborů nebo předmětů na vojenských vysokých školách obdobně předpisy platné pro ostatní vysoké školy.

(4) Pokud se přípravy vojenských odborníků účastní současně vojenská vysoká škola a jiná vysoká škola, postupují tyto vysoké školy při uskutečňování této přípravy podle zásad spolupráce vysokých škol pro splnění výchovně vzdělávacích cílů stanovených federálním ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem školství.

(5) Na služební poměry studentů a učitelů, kteří jsou vojáky v činné službě, se vztahují zvláštní předpisy.⁹)

(6) Podrobnosti ve věcech řízení vojenských vysokých škol podle odstavce 1 upravuje federální ministerstvo národní obrany.

§ 88

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti je vysokou školou univerzitního směru. Na Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti se vztahují ustanovení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 3, § 12 odst. 2 a § 74 odst. 1. Ustanovení § 8 odst. 2, § 10, 13 až 16, § 18, 23 až 28, 31, 33, 34, 36, 53 až 55, 57, 67 až 73, § 74 odst. 2, § 75 až 81, 97, 98 a 103 se na ni vztahují obdobně.

§ 89

Vláda Československé socialistické republiky podává prezidentovi Československé socialistické republiky návrhy na jmenování a odvolání rektora Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti a na jmenování profesorů Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

§ 90

(1) Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti řídí federální ministerstvo vnitra; při řízení ve věcech obecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvem školství.

(2) Působnost, kterou podle tohoto zákona vykonává ministerstvo školství nebo ministr školství, vykonává, jde-li o věci Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, federální ministerstvo vnitra nebo ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(3) Studijní obory na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky se souhlasem vlády Československé socialistické republiky.

(4) Na služební poměry studentů a učitelů – příslušníků Sboru národní bezpečnosti, vojáků vojsk ministerstva vnitra, vojáků a příslušníků sborů nápravné výchovy – se vztahují zvláštní předpisy.⁹)¹⁰)

§ 91

Studium cizinců na československých vysokých školách

Přijímání cizinců ke studiu na československých vysokých školách upravuje ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány. Na studium cizinců se ustanovení tohoto zákona vztahují přiměřeně.

§ 92

Vysílání studentů ke studiu na zahraničních vysokých školách

Ministerstvo školství vysílá studenty vysokých škol na jejich žádost a podle potřeb společnosti ke studiu na zahraničních vysokých školách. Vysílání studentů ke studiu na zahraničních vysokých školách, podmínky spojené s tímto studiem a postavení vysílaných studentů upravuje ministerstvo školství.

§ 93

Platnost diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami

(1) Diplomy, popřípadě jiné doklady o vysokoškolském studiu nebo o vykonaných zkouškách vydané zahraniční vysokou školou platí na území Československé socialistické republiky, pouze, pokud byly výslovně uznány (nostrifikovány).

(2) O nostrifikaci rozhoduje vysoká škola, na níž jsou stejné nebo obdobné studijní obory; jestliže v Československé socialistické republice není taková vysoká škola, rozhoduje ministerstvo školství. Při nostrifikaci se rozhodne též o přiznání titulu podle tohoto zákona.

(3) Bližší podmínky nostrifikace a postup při ní stanoví obecně závazný právní předpis.