Zákon o vysokých školách

§ 1

(1) Vysoké školy jsou nejvyšším stupněm československé výchovně vzdělávací soustavy; jsou vědeckými a kulturními institucemi nejvyšší úrovně.

(2) Socialistický stát vytváří podmínky pro výchovně vzdělávací a vědeckou činnost vysokých škol, pro jejich všestranný rozvoj, pro jejich aktivní účast na mezinárodní dělbě práce a socialistické integraci a pro využívání výsledků pokrokové vědy, techniky a kultury ve světě.

(3) Vysoké školy se zúčastňují budování rozvinuté socialistické společnosti svojí výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, kulturní a jinou činností.

§ 2

(1) Vysoké školy v souladu s cíli komunistické výchovy a s nejnovějšími poznatky vědy a techniky připravují absolventy politicky a morálně vyspělé, vysoce vzdělané pro práci v národním hospodářství, kultuře, vědě, správě a v ostatních oblastech života rozvinuté socialistické společnosti.

(2) Vysoké školy rozvíjejí výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou anebo uměleckou činnost a zúčastňují se rozvoje vědy, techniky a umění ve všech oblastech podle potřeb budování rozvinuté socialistické společnosti.

(3) Vysoké školy svojí vědeckou, odbornou, jakož i uměleckou činností pomáhají společenské praxi při řešení jejích aktuálních i perspektivních úkolů.

§ 3

(1) Vysoké školy se člení na vysoké školy univerzitního směru, vysoké školy technického směru, vysoké školy ekonomického směru, vysoké školy zemědělského směru a vysoké školy uměleckého směru.

(2) Vysoké školy jsou státními rozpočtovými organizacemi.

§ 4

Vysoké školy se zřizují, slučují, rozdělují a zrušují zákonem Federálního shromáždění; stejným způsobem se stanoví jejich název, sídlo a směr.

§ 5

(1) Vysoké školy se zpravidla člení na fakulty. Fakulty jsou zpravidla téhož směru jako příslušná vysoká škola; na vysokých školách se mohou zřizovat i fakulty jiného směru.

(2) Fakulty se zřizují, slučují, rozdělují a zrušují nařízením vlády Československé socialistické republiky; stejným způsobem se stanoví jejich název, sídlo a směr.

§ 6

Vysoké školy

(1) Pokud se vysoká škola člení na fakulty, jsou fakulty součástí vysoké školy.

(2) Organizačními útvary fakulty nebo vysoké školy jsou katedry.

(3) Součástí vysoké školy mohou být vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy, jakož i účelová zařízení (§ 9 a 10).

§ 7

Fakulty

Fakulty jsou základní organizační útvary vysoké školy pro řízení výchovně vzdělávací činnosti a pro provádění a kontrolu svěřené činnosti vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké.

§ 8

Katedry

(1) Katedry jsou základní pracoviště fakulty nebo vysoké školy pro činnost výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo uměleckou; politicky a odborně připravují studenty a zabezpečují rozvoj studijních předmětů, studijních oborů a vědní obory. Katedry se zúčastňují plnění úkolů plánu rozvoje vědy a techniky fakulty a vysoké školy a zabezpečují odbornou praxi a společensko-politickou praxi studentů.

(2) Katedry zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice se souhlasem ministerstva školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice se souhlasem ministerstva školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“) rektor zpravidla na návrh děkana.

(3) Katedry, které plní úkoly pro více vysokých škol a vojenské katedry vysokých škol zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice ministr školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice ministr školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr školství“).

§ 9

Vědecko-pedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy

(1) Na vysokých školách lze zřizovat vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy, které mohou plnit úkoly pro více fakult nebo vysokých škol.

(2) Na vysokých školách se mohou zřizovat ústavy marxismu-leninismu jako vědecko-pedagogická a vědeckovýzkumná pracoviště, která mohou plnit též úkoly společné pro více vysokých škol.

(3) Vědecko-pedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy podle odstavců 1 a 2 zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje ministr školství zpravidla na návrh rektora.

§ 10

Účelová zařízení

(1) Na vysokých školách a na fakultách lze zřizovat účelová zařízení, která pomáhají vysokým školám při jejich činnosti výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké, odborné, výzkumné, vývojové, tělovýchovné, sportovní a hospodářské a v branné výchově anebo v péči o studenty a pracovníky vysokých škol. Účelová zařízení mohou sloužit pro více fakult nebo pro více vysokých škol.

(2) Účelová zařízení zřizuje a zrušuje rektor se souhlasem ministerstva školství; v odůvodněných případech může tato zařízení zřídit a zrušit ministr školství.

§ 11

Vědecko-pedagogické a vědeckovýzkumné organizace

Pro výzkum a řešení otázek řízení a rozvoje vysokých škol zřizuje ministr školství podle zvláštních předpisů¹) vědecko-pedagogické a vědeckovýzkumné organizace řízené ministerstvem školství.

§ 12

Rektor

(1) V čele vysoké školy je rektor.

(2) Rektora jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky, v České socialistické republice na návrh vlády České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda republiky“); jmenuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 13

Prorektoři

(1) Rektora zastupují na stanovených úsecích činnosti vysoké školy prorektoři; za svoji činnost odpovídají rektorovi. Počet prorektorů a úseky jejich činnosti stanoví ministr školství.

(2) Prorektory ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 14

Děkan

(1) V čele fakulty je děkan.

(2) Děkana ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 15

Proděkani

(1) Děkana zastupují na stanovených úsecích činnosti fakulty proděkani; za svoji činnost odpovídají děkanovi. Počet proděkanů a úseky jejich činnosti stanoví rektor se souhlasem ministra školství.

(2) Proděkany ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 16

Vedoucí katedry

(1) V čele katedry je vedoucí katedry.

(2) Vedoucího katedry ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy, výjimečně se souhlasem ministra školství z odborných asistentů vysoké školy. Vedoucího katedry zřízené podle § 8 odst. 3 ustanovuje a odvolává rektor se souhlasem ministra školství.

§ 17

Ředitel ústavu marxismu-leninismu

(1) V čele ústavu marxismu-leninismu je ředitel.

(2) Ředitele ústavu marxismu-leninismu ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

§ 18

Funkční období a hodnocení funkcionářů vysokých škol

(1) Rektoři, prorektoři, děkani, proděkani, vedoucí kateder a ředitelé ústavů marxismu-leninismu jsou jmenováni, popřípadě ustanovováni na dobu pěti let.

(2) Učitel vysoké školy může být jmenován, popřípadě ustanovován do téže funkce po několik po sobě jdoucích funkčních období.

(3) Činnost rektorů a ředitelů ústavů marxismu-leninismu hodnotí ministr školství, činnost prorektorů, děkanů a vedoucích kateder zřízených na vysokých školách hodnotí rektor, činnost proděkanů a vedoucích kateder zřízených na fakultách hodnotí děkan.

§ 19

Vědecká rada a umělecká rada vysoké školy

(1) Vědecká rada vysoké školy, na vysokých školách uměleckého směru umělecká rada vysoké školy (dále jen „vědecká rada vysoké školy“) se zúčastňuje řízení vysoké školy jako poradní a iniciativní orgán rektora, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(2) Vědecká rada vysoké školy projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje vysoké školy i rozvoje vědních oborů, které jsou na vysoké škole zastoupeny, a podává rektorovi návrhy na jejich řešení.

(3) Předsedou vědecké rady vysoké školy je rektor. Členy vědecké rady vysoké školy jsou prorektoři, děkani, ředitel ústavu marxismu-leninismu, kvestor a další členové, které jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z učitelů a jiných pracovníků vysoké školy, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů vysoké školy.

§ 20

Vědecká rada a umělecká rada fakulty

(1) Vědecká rada fakulty, na fakultách uměleckého směru umělecká rada fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) se zúčastňuje řízení fakulty jako poradní a iniciativní orgán děkana, jestliže zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(2) Vědecká rada fakulty projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje fakulty i rozvoje vědních oborů, které jsou na fakultě zastoupeny, a podává děkanovi návrhy na jejich řešení.

(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan. Členy vědecké rady fakulty jsou proděkani, tajemník fakulty a další členové, které jmenuje a odvolává děkan; jmenuje je z vedoucích kateder, učitelů a jiných pracovníků působících na fakultě, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů.

§ 21

(1) Ministerstvo školství řídí vysoké školy v souladu s politikou Československé socialistické republiky.

(2) Ministr školství zejména

1. a) stanoví zásady rozvoje vysokých škol podle potřeb budování rozvinuté socialistické společnosti a zabezpečuje jejich uskutečňování,
2. b) stanoví pro vysoké školy základní úkoly ve výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké, odborné, výzkumné, vývojové, tělovýchovné a sportovní činnosti a v branné výchově,
3. c) stanoví organizaci jednotlivých vysokých škol, územní rozmístění studijních oborů, učební plány, učební osnovy a schvaluje ediční plány vysokoškolských učebnic a příruček,
4. d) usměrňuje spolupráci vysokých škol se společenskou praxí,
5. e) řídí kádrovou a personální práci na vysokých školách, stanoví systemizaci pracovních míst a kvalifikační složení pracovníků vysokých škol,
6. f) organizuje a koordinuje styky vysokých škol se zahraničními vysokými školami, jinými vědeckými, odbornými, výzkumnými a vývojovými nebo uměleckými zařízeními v zahraničí,
7. g) stanoví pro vysoké školy úkoly vyplývající ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a ze státního rozpočtu,
8. h) zabezpečuje kontrolu veškeré činnosti vysokých škol, plnění jejich plánů a rozpočtů a dodržování zákonů a jiných právních předpisů.

§ 22

(1) Ministerstvo školství provádí na vysokých školách inspekci. Jejím hlavním posláním je kontrolovat plnění úkolů ve výchovně vzdělávací činnosti, pomáhat funkcionářům vysokých škol, jakož i učitelům vysokých škol při odstraňování zjištěných nedostatků, popřípadě předkládat ministrovi školství návrhy na jejich odstranění.

(2) Podrobnosti o úkolech, oprávněních a podmínkách při provádění inspekce na vysokých školách podle odstavce 1 upravuje obecně závazný právní předpis.

§ 23

(1) Rektor řídí vysokou školu a ve všech věcech jedná jejím jménem; odpovídá ministrovi školství za činnost vysoké školy, zejména za úroveň a výsledky její výchovně vzdělávací, vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

(2) Rektor odpovídá zejména

1. a) za vypracovávání koncepce a plánu rozvoje vysoké školy podle zásad stanovených ministerstvem školství,
2. b) za výuku podle schválených učebních plánů a učebních osnov a za její zabezpečení učebnicemi a jinými učebními pomůckami,
3. c) za vypracovávání programů a plánů výchovně vzdělávací činnosti vysoké školy a schvaluje je,
4. d) za politicko-výchovnou práci,
5. e) za kádrovou a personální práci na vysoké škole,
6. f) za vypracovávání návrhů plánu a rozpočtu vysoké školy a po jejich schválení za rozpis na příslušné útvary a součásti vysoké školy,
7. g) za vypracovávání návrhu plánu rozvoje vědy a techniky a po jeho schválení za realizaci jeho úkolů,
8. h) za kontrolu veškeré činnosti vysoké školy se zvláštním zřetelem k její výchovně vzdělávací a vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

(3) Rektor vysoké školy, která není členěna na fakulty, plní též úkoly děkana.

§ 24

Rektorát je výkonným útvarem vysoké školy; zabezpečuje hospodářskou a administrativní činnost vysoké školy.

§ 25

(1) Kvestor zastupuje rektora v hospodářských a administrativních věcech vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy; řídí rektorát a odpovídá za jeho činnost rektorovi.

(2) Kvestora jmenuje a odvolává ministr školství na návrh rektora.

(3) Kvestor zejména

1. a) zabezpečuje řádné provádění a kontrolu hospodářské a administrativní činnosti vysoké školy a důsledné dodržování zákonů a jiných právních předpisů při provádění této činnosti,
2. b) zabezpečuje přípravu a rozpis úkolů plánu a rozpočtu vysoké školy a jejich plnění, přípravu a uskutečňování investiční výstavby vysoké školy a hospodárné využívání hmotných a finančních prostředků,
3. c) řídí hospodářskou činnost účelových zařízení vysoké školy, pokud si její řízení nevyhradil rektor.

§ 26

(1) Děkan řídí fakultu a odpovídá rektorovi za její činnost; je oprávněn jednat ve věcech fakulty jménem vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy.

(2) Děkan zejména

1. a) řídí výchovně vzdělávací činnost na fakultě, odpovídá za přípravu učebnic a jiných učebních pomůcek a zabezpečuje výuku podle schválených učebních plánů a učebních osnov,
2. b) řídí politicko-výchovnou práci,
3. c) navrhuje obsah a rozsah účasti fakulty na vědecké, odborné, výzkumné a vývojové nebo umělecké činnosti; zabezpečuje a kontroluje plnění úkolů plánu rozvoje vědy a techniky na fakultě,
4. d) řídí kádrovou a personální práci na fakultě a rozhoduje o kádrových a personálních věcech v rozsahu, v jakém ho k tomu zmocnil rektor,
5. e) kontroluje veškerou činnost fakulty.

§ 27

(1) Výkonným útvarem fakulty pro zabezpečování jejích administrativních úkolů je děkanát.

(2) Děkanát řídí tajemník nebo jiný pracovník pověřený děkanem; za činnost děkanátu odpovídá děkanovi.

§ 28

Řízení katedry

(1) Vedoucí katedry řídí činnost katedry a odpovídá za ni děkanovi; pokud je katedra zřízena přímo na vysoké škole nebo plní úkoly pro více vysokých škol, odpovídá rektorovi vysoké školy, ve které je organizačně začleněna.

(2) Vedoucí katedry zabezpečuje plnění výchovně vzdělávacích a vědeckovýzkumných nebo uměleckých úkolů katedry, provádí jeho kontrolu, hodnotí činnost pracovníků působících na katedře a odpovídá za politickou a odbornou úroveň této činnosti. Vedoucí katedry zabezpečuje zejména

1. a) rozvoj studijních předmětů, studijních oborů a vědních oborů svěřených katedře,
2. b) plnění učebních plánů a učebních osnov ve všech studijních předmětech katedry,
3. c) politicko-výchovnou práci v rámci katedry,
4. d) vypracovávání učebnic a jiných učebních pomůcek pro studijní předměty katedry,
5. e) plnění úkolů vyplývajících pro katedru z plánu rozvoje vědy a techniky,
6. f) kádrovou práci na katedře včetně zvyšování politické, odborné a pedagogické úrovně pracovníků působících na katedře.

§ 29

Statuty vysokých škol

(1) Organizaci, řízení a činnost vysoké školy a jejích fakult, kateder i součástí vysoké školy stanoví statut vysoké školy, který vydává ministr školství. Statut vysoké školy rovněž stanoví, kteří další funkcionáři a pracovníci vysoké školy jsou oprávněni jednat jménem vysoké školy a v jakém rozsahu.

(2) Podrobnosti o vnitřní organizaci fakult a ostatních součástí vysoké školy stanoví jejich organizační řády, které vydává rektor v souladu se statutem vysoké školy.

§ 30

Studium na vysokých školách je organizováno jako studium řádné nebo jako studium mimořádné, a to podle ročníků a semestrů.

§ 31

Studium na vysokých školách se uskutečňuje podle jednotlivých školních roků. Školní rok začíná dnem 1. září a končí dnem 31. srpna následujícího roku.

§ 32

Řádné studium

(1) Řádné studium na vysokých školách je organizováno jako denní studium nebo jako studium při zaměstnání. Studium při zaměstnání je organizováno formou dálkového studia nebo večerního studia. Denní studium lze spojovat se studiem při zaměstnání.

(2) Řádné denní studium trvá čtyři až šest let. Řádné studium při zaměstnání trvá čtyři až sedm let.

(3) Délku řádného studia na vysokých školách v jednotlivých studijních oborech stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

§ 33

Obsah řádného studia

(1) Obsah řádného studia je stanoven studijními obory. Soustavu studijních oborů na vysokých školách stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(2) Obsah jednotlivých studijních oborů je vymezen učebními plány [§ 21 odst. 2 písm. c)].

(3) Učební plány obsahují studijní předměty a základní formy výchovně vzdělávací činnosti celého studia rozložené na jednotlivé ročníky a semestry.

§ 34

Řádné studium podle individuálního studijního plánu

(1) V odůvodněných případech může děkan určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, v němž při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru určí zvláštní organizaci i délku studia.

(2) V případech, kdy to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia.

§ 35

Mezioborové studium

(1) Jako řádné studium může být organizováno mezioborové studium podle zvláštních učebních plánů, a to kombinací studijních předmětů dvou nebo více studijních oborů. Uskutečňuje se na fakultě, na více fakultách vysoké školy nebo na více vysokých školách.

(2) Student, kterému se umožní mezioborové studium, je studentem té fakulty nebo vysoké školy, na které se studuje hlavní studijní obor.

(3) Kombinace studijních oborů a učební plány mezioborového studia stanoví ministerstvo školství.

§ 36

Přijímání k řádnému studiu

(1) K řádnému studiu na vysoké škole se v souladu s potřebami socialistické společnosti přijímají uchazeči podle znalostí, schopností, nadání, zájmu a zdravotního stavu se zřetelem k jejich občanským a morálním vlastnostem. Přijmout lze jen uchazeče, který získal úplné střední vzdělání a úspěšně vykonal přijímací zkoušku. Ministerstvo školství stanoví podmínky, za nichž lze přijímací zkoušku prominout.

(2) Přihlášku ke studiu podává uchazeč na střední škole, na které studuje, nebo u organizace, k níž je v pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu; v ostatních případech u místního (městského) národního výboru v místě svého trvalého bydliště. Ředitel střední školy, organizace nebo národní výbor postoupí přihlášku ve lhůtě stanovené ministerstvem školství i s osobní charakteristikou uchazeče fakultě nebo vysoké škole, pokud se tato nečlení na fakulty, na níž se uchází o studium. Přijímací řízení začíná dnem, kdy přihláška došla na fakultu (vysokou školu). Termíny přijímacích zkoušek stanoví ministerstvo školství.

(3) O přijetí uchazeče k řádnému studiu rozhoduje děkan do 15 dnů ode dne ukončení přijímacích zkoušek. Pro posouzení předpokladů uchazečů o studium (odstavec 1) zřizuje děkan komise jako svůj poradní orgán.

(4) Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství právoplatné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá k řádnému studiu na vysoké škole.

§ 37

Pravoplatným rozhodnutím o přijetí k řádnému studiu se stává uchazeč o studium na vysoké škole studentem.

§ 38

Průběh řádného studia

(1) Studenti se zapisují do příslušného ročníku na začátku školního roku.

(2) Student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem za předchozí ročník do konce školního roku, se zapisuje do vyššího ročníku. Do vyššího ročníku lze zapsat studenta též podmíněně. Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkan povolit opakování ročníku. Během studia lze studentovi povolit opakování jen dvou ročníků. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v prvních třech letech studia se nepovoluje.

(3) Studentovi, který z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů nemůže během školního roku splnit všechny studijní povinnosti ve stanovených termínech, může děkan přerušit řádné studium. O přerušení studia rozhodne děkan na žádost studenta nebo z vlastního podnětu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zapisuje do toho ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Toto zařazení může být podmíněno vykonáním zvláštních zkoušek. Jestliže pominou důvody pro přerušení studia, lze na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení. Studium lze přerušit nejdéle na dva roky. Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.

(4) Studentovi lze povolit přestup na příbuzný studijní obor téže fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na stejný nebo příbuzný studijní obor jiné fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na jinou formu řádného studia stejného studijního oboru. Tomuto studentovi lze započítat vykonané zkoušky.

(5) Student, který ukončí studium (§ 40 odst. 1), nebo zanechá studia, nebo se nezapíše ve stanoveném termínu do příslušného ročníku a do pěti dnů po jeho uplynutí se neomluví nebo nesplní podmínky pro postoupení do vyššího ročníku a kterému není povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky (§ 40 odst. 1), přestává být studentem; studentem přestává být i tehdy, byl-li ze studia vyloučen.

(6) Student, který ukončil studium, přestává být studentem ode dne vykonání závěrečné zkoušky nebo její poslední části. Student, který zanechá studia, popřípadě se nezapíše ve stanoveném termínu, přestává být studentem ode dne, kdy oznámil zanechání studia, nebo ode dne, kdy se měl zapsat; pokud mu opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebylo povoleno nebo jestliže byl ze studia vyloučen, přestává být studentem ode dne, kdy rozhodnutí děkana nabylo právní moci.

(7) Pokud student neukončil studium v termínu stanoveném pro vykonání závěrečné zkoušky a jestliže mu bylo povoleno její opakování, zachovávají se mu všechna práva a povinnosti studenta do konce školního roku, v němž měl studium ukončit; po tomto termínu nemá práva a povinnosti studenta, s výjimkou práva konat závěrečnou zkoušku.

(8) Tomu, kdo přestal být studentem a na základě nového přijímacího řízení byl znovu přijat ke studiu na vysokou školu, lze započítat vykonané zkoušky do dalšího studia.

§ 39

Podrobnosti pro provedení § 30, 31, § 32 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2 a 3, § 34, 35, 36 a § 38 stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 40

(1) Studium na vysokých školách se ukončuje vykonáním závěrečných zkoušek podle tohoto zákona (§ 41 odst. 1, § 42 odst. 1, § 43 a § 45 odst. 1) po splnění studijních povinností stanovených učebním plánem.

(2) Ukončením studia podle odstavce 1 se studenti stávají absolventy vysoké školy a získávají vysokoškolské vzdělání.

§ 41

(1) Na vysokých školách a fakultách technického, ekonomického a zemědělského směru se studium ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.

(2) Vysoké školy přiznávají absolventům vysokých škol uvedených v odstavci 1 titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“), absolventům studijního oboru architektura a studijního oboru urbanismus a územní plánování na vysokých školách technického směru titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“).

§ 42

(1) Na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech se studium ukončuje vykonáním státní rigorózní zkoušky.

(2) Absolventům lékařských fakult přiznávají vysoké školy titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“), absolventům vysokých škol veterinárních titul „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“).

§ 43

Na vysokých školách a fakultách univerzitního směru – s výjimkou uvedenou v § 42 odst. 1 – se studium ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.

§ 44

(1) Absolventi vysokých škol univerzitního směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.

(2) Po vykonání státní rigorózní zkoušky přiznávají vysoké školy tyto tituly:

1. a) absolventům právnických fakult a Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti titul „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“),
2. b) absolventům přírodovědeckých a matematicko-fyzikálních fakult titul „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“),
3. c) absolventům filozofických fakult a fakult žurnalistiky titul „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“),
4. d) absolventům pedagogických fakult a fakult tělesné výchovy a sportu titul „doktor pedagogiky“ (ve zkratce „PaedDr.“),
5. e) absolventům farmaceutických fakult titul „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“),
6. f) absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa a absolventům Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda titul „doktor sociálně politických věd“ (ve zkratce „RSDr.“).

(3) Tituly uvedené v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

§ 45

(1) Na vysokých školách a na fakultách uměleckého směru se studium ukončuje státní závěrečnou zkouškou.

(2) Vysoké školy uměleckého směru přiznávají absolventům studijního oboru architektonická tvorba titul „akademický architekt“, absolventům studijních oborů výtvarné umění a restaurátorství výtvarných děl titul „akademický malíř“ nebo „akademický sochař“.

§ 46

(1) Absolventi studijních oborů věd o umění na vysokých školách uměleckého směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.

(2) Vysoké školy přiznávají absolventům uvedeným v odstavci 1 po vykonání státní rigorózní zkoušky titul „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“).

(3) Titul uvedený v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

§ 47

(1) Státní závěrečné zkoušky a státní rigorózní zkoušky upravuje vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(2) Studijní předměty, z nichž se konají v příslušném studijním oboru státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky, stanoví ministerstvo školství.

§ 48

Vysokoškolské diplomy

(1) Vysoké školy vydávají absolventům vysoké školy diplom s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání. Absolventům, kteří ukončili studium podle § 41, 42, § 44 odst. 3, § 45 a § 46 odst. 3 se v diplomu uvede též přiznaný titul.

(2) Vysoké školy vydávají absolventům, kteří vykonali státní rigorózní zkoušku po ukončení studia diplom, v němž se uvede přiznaný titul.

(3) Obsah a formu diplomů a způsob jejich vydávání stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 49

Mimořádné studium

(1) Mimořádné studium je studium jednotlivých studijních předmětů na jedné fakultě nebo vysoké škole nebo na více fakultách nebo vysokých školách; neposkytuje vysokoškolské vzdělání.

(2) Mimořádné studium může být organizováno pro studenty vysokých škol při řádném studiu nebo pro absolventy středních škol a vysokých škol.

(3) Na přijímání k mimořádnému studiu se vztahují přiměřeně ustanovení § 36 a na průběh mimořádného studia se vztahují přiměřeně ustanovení § 38.

§ 50

Vysoké školy mohou organizovat podle požadavků praxe doplňující a rozšiřující studium a kursy pro zvyšování kvalifikace pracujících.

§ 51

Podrobnosti pro provedení § 49 a 50 stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 52

Práva a povinnosti studentů

(1) Studenti jsou oprávněni zejména používat zařízení vysokých škol v souladu s úkoly a cíli vysoké školy, účastnit se vědecké a umělecké činnosti studentů vysokých škol a zdokonalování výuky a politicko-výchovné práce.

(2) Studenti jsou povinni plnit své studijní a občanské povinnosti, zejména osvojovat si požadované odborné znalosti a dovednosti a vědecké metody práce, získávat poznatky a zkušenosti z praxe a připravovat se k obraně vlasti.

§ 53

Účast studentů na činnosti a řízení vysoké školy

Studenti se účastní prostřednictvím Socialistického svazu mládeže činnosti a řízení vysoké školy, zejména upevňování studijní kázně, zvyšování úspěšnosti studia, organizování vědecké a umělecké činnosti studentů, společensky prospěšné práce a organizování využívání svého volného času, ukládání výchovných opatření a poskytování hmotného a finančního zabezpečení studentů.

§ 54

Výchovná opatření

(1) Za vzorné plnění studijních nebo občanských povinností a za účast na společensky prospěšné práci může ministr školství, rektor nebo děkan udělit studentům pochvaly, odměny a ceny.

(2) Za závažné porušení studijních nebo občanských povinností nebo pravidel socialistického soužití může děkan studentům uložit: napomenutí, důtku, veřejnou důtku, podmíněné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia.

(3) Výchovná opatření podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ode dne, kdy se děkan dověděl o porušení povinnosti studentem, avšak nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy student povinnost porušil, nebo ode dne, kdy rozsudek v trestním řízení nabyl právní moci, pokud student byl odsouzen.

§ 55

Hmotné a finanční zabezpečení studentů

(1) Stát poskytuje studentům bezplatnou zdravotní péči. Studenti jsou nemocensky a důchodově zabezpečeni v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.²)

(2) Studentům denního studia se poskytují stipendia, popřípadě příspěvky, stravování v menzách a ubytování v kolejích za podmínek stanovených ministerstvem školství. Studujícím při zaměstnání poskytují organizace pracovní úlevy v zaměstnání a hmotné zabezpečení v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

(3) Ustanovení odstavce 1 a věty první odstavce 2 se vztahují přiměřeně též na studenty vyslané ke studiu na zahraniční vysoké školy (§ 92).

§ 56

Podrobnosti k provedení § 52 až 55 stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 57

(1) Ve věcech týkajících se studia a studentů rozhoduje děkan, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 34, 36, 38, § 54 odst. 2, § 55 odst. 2 věty první a odstavce 3 a § 93 lze podat odvolání. Odvolání se podává do osmi dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí orgánu, který napadnuté rozhodnutí vydal. Pokud tento orgán nevyhoví odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy odvolání došlo.

(3) O odvolání proti rozhodnutí děkana rozhoduje rektor; o odvolání proti rozhodnutí rektora podle § 23 odst. 3 rozhoduje ministerstvo školství. O odvolání je nutno rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy odvolání došlo odvolacímu orgánu.

§ 58

(1) Vysoké školy rozvíjejí v souladu s potřebami rozvinuté socialistické společnosti vědeckou nebo uměleckou činnost.

(2) Vysoké školy jako organizace rozvíjející vědeckou činnost jsou součástí výzkumné a vývojové základny Československé socialistické republiky.

§ 59

Vysoké školy v rámci své vědecké činnosti řeší v souladu s cíli státní vědeckotechnické politiky úkoly státních a resortních plánů rozvoje vědy a techniky; přitom spolupracují s Československou akademií věd, Slovenskou akademií věd, s jejich ústavy a pracovišti, s ústředními orgány a socialistickými organizacemi a s jejich výzkumnými a vývojovými pracovišti (dále jen „orgány a organizace“).

§ 60

Vysoké školy v rámci mezistátních dohod spolupracují při řešení vědeckých úkolů s vysokými školami a jinými vědeckými zařízeními v zahraničí, zejména ve Svazu sovětských socialistických republik a v ostatních socialistických státech, koordinují a podle vytvářených podmínek integrují s nimi svoji vědeckou činnost.

§ 61

Vysoké školy připravují studenty již během vysokoškolského studia k vědecké a umělecké činnosti a vyhledávají pro tuto činnost nadané a talentované studenty; podrobnosti stanoví ministerstvo školství.

§ 62

Vysoké školy vychovávají nové vědecké pracovníky a zabezpečují další zvyšování vědecké kvalifikace učitelů vysokých škol, vědeckých pracovníků a vědeckotechnických pracovníků vysokých škol podle zvláštních předpisů.³)

§ 63

Udělování vědeckých hodností

Vysoké školy udělují vědecké hodnosti podle zvláštních předpisů. Vědecká rada vysoké školy a vědecká rada fakulty rozhodují o udělování vědeckých hodností podle zvláštních předpisů.⁴)

§ 64

Umělecká aspirantura

(1) Absolventům vysokých škol uměleckého směru, s výjimkou absolventů uměnovědných studijních oborů, se na vysokých školách uměleckého směru umožňuje další zvyšování jejich umělecké úrovně formou interní nebo externí umělecké aspirantury. Interní umělecká aspirantura trvá tři roky. Externí umělecká aspirantura trvá nejdéle pět let.

(2) Umělecká aspirantura se uskutečňuje na školícím pracovišti, kterým je fakulta, popřípadě vysoká škola, pokud se nečlení na fakulty. Školící pracoviště, jakož i obory umělecké výchovy stanoví ministerstvo školství. Vedením aspiranta pověřuje děkan školitele, který odpovídá za vedení svěřeného aspiranta.

(3) Na rozhodování ve věcech umělecké aspirantury se nevztahují předpisy upravující obecné řízení před správními orgány.

(4) Způsob přijímání aspirantů, obsah, průběh a způsob ukončování umělecké aspirantury stanoví obecně závazný právní předpis.

(5) Na pracovněprávní vztahy uměleckých aspirantů a na poskytování stipendia aspirantům se vztahují přiměřeně ustanovení platná pro účastníky vědecké výchovy.⁵)

§ 65

Spolupráce vysokých škol při výchově k vědecké nebo umělecké činnosti

(1) Vysoké školy při zabezpečování dalšího zvyšování vědecké nebo umělecké kvalifikace učitelů vysokých škol a ostatních vědeckých a uměleckých pracovníků a při výchově nových vědeckých a uměleckých pracovníků spolupracují s orgány a organizacemi; koordinují s nimi svoji činnost a v dohodě s nimi využívají též jejich výzkumných, vývojových a uměleckých zařízení.

(2) Vysoké školy spolupracují navzájem, spolupracují s vysokými školami a jinými vědeckými a uměleckými institucemi v zahraničí, zejména ve Svazu sovětských socialistických republik a v ostatních socialistických státech.