Vyhláška o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

§ 12

Vodovodní potrubí a vodojemy opatřené na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu

(1) Vodovodní potrubí do průměru DN 300 včetně, které bylo opatřeno na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy bylo 7 dní ve styku s pitnou vodou, která byla minimálně třikrát obměněna po minimální stagnaci 24 hodin, a když bylo po nejméně 24hodinové stagnaci pitné vody v potrubí zkouškou ověřeno, že kvalita této vody odpovídá vodě pitné³), a to provedením rozboru této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu³) a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.

(2) Vodovodní potrubí většího průměru než DN 300, které bylo opatřeno na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy po proplachu bylo zkouškou ověřeno, že kvalita pitné vody po 24hodinové stagnaci odpovídá vodě pitné³), a to provedením rozboru této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu³) a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.

(3) Nový nebo rekonstruovaný vodojem, který má plochy stěn přicházejících do styku s pitnou vodou z betonu nebo kryté vystýlkou na bázi cementu, může být uveden do provozu až poté, kdy jeho stěny byly dostatečně opláchnuty pitnou vodou, a když bylo po nejméně 24hodinové stagnaci pitné vody ve vodojemu zkouškou ověřeno, že kvalita této vody odpovídá vodě pitné³), a to provedením rozboru vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu³) a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.

§ 13

Chemické přípravky určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou

(1) Chemické přípravky určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou nesmí v množství přesahujícím detekční limit metody, uvedený v příloze č. 6 písm. B zvláštního právního předpisu³), obsahovat žádné cizorodé látky typu pesticidů, polyaromatických uhlovodíků nebo kyanidů, které nejsou přirozenou součástí výchozí suroviny nebo nevznikají ze suroviny během výroby chemického přípravku. Chemické přípravky nesmějí dále obsahovat patogenní mikroorganismy, být zdrojem mikrobiálního nebo jiného znečištění vody a obsahovat radioaktivní látky nad limity stanovené zvláštním právním předpisem²). Požadavky na čistotu a bezpečnost základních chemických přípravků používaných k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou jsou obsaženy v příloze č. 2.

(2) Pro aplikaci ostatních chemických přípravků k úpravě vody, k jejichž dovozu či výrobě obdržel výrobce, prodejce, oprávněný zástupce nebo dovozce souhlas orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 5 odst. 5 a 6 zákona, je nutno dodržet podmínky uvedené v příloze č. 3. Stejné podmínky platí i pro neuvedené přirozené příměsi chemických přípravků uvedených v příloze č. 2.

(3) Účinnost dezinfekčních a algicidních chemických přípravků⁶) určených k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se ověřuje postupem uvedeným v příloze č. 4.

(4) Žádost podle § 5 odst. 5 písm. b) zákona o povolení přípustnosti chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou neupraveného touto vyhláškou, musí obsahovat:

1. a) obchodní firmu a sídlo výrobce či autora, prodejce, oprávněného zástupce nebo dovozce, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě dodatek, a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu podnikající,
2. b) označení typu chemického přípravku, jeho obchodní název, chemické složení,
3. c) stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek použitých při výrobě,
4. d) údaje o koncentraci účinné látky v konečném chemickém přípravku,
5. e) doklad o čistotě podle příslušné české technické normy, pokud existuje,
6. f) známé údaje o rozkladných produktech vznikajících z chemického přípravku při výrobě, zpracování, případně stárnutí, a aplikaci do vody nebo vznikajících jako produkty interakcí při těchto procesech,
7. g) návod k použití chemického přípravku, včetně údaje o předpokládaném způsobu použití a nejvyšší navrhované aplikační dávky,
8. h) metody stanovení chemického přípravku ve vodě včetně případných produktů interakcí a rozpadu,
9. i) dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda chemický přípravek byl povolen pro použití do vody v jiných státech, a
10. j) údaje o toxicitě navrhovaného chemického přípravku.

§ 14

Vodárenské technologie

(1) Technologický postup úpravy vody musí odpovídat jakosti upravované vody a nesmí být příčinou vnesení cizorodých, zdraví škodlivých látek do pitné vody. Musí co nejvíce respektovat přírodní složení vody a zachovávat biologickou hodnotu pitné vody.

(2) Zavedení nové technologie úpravy vody nesmí přímo či nepřímo vést ke zhoršení stávající chemické, fyzikální nebo mikrobiologické jakosti vody a jejích organoleptických vlastností. Za zhoršení se považuje zvýšení původních hodnot koncentrací chemických ukazatelů o více než 10 % při překročení 50 % hygienického limitu stanoveného zvláštním právním předpisem³). Technologie snižující obsah rozpuštěných látek nebo obsah vápníku a hořčíku lze použít jen v těch případech, kdy je obsah vápníku a hořčíku ve vodě vyšší než doporučená hodnota stanovená ve zvláštním právním předpise³) a kdy voda po úpravě nebude mít obsah těchto prvků nižší než dolní mez doporučené hodnoty a obsah rozpuštěných látek nebude nižší než 150 mg/l. Pokud je zvýšení hodnoty koncentrace chemického ukazatele nedílnou součástí technologie určené ke snížení koncentrace jiné nežádoucí součásti pitné vody, orgán ochrany veřejného zdraví na základě hodnocení zdravotních rizik a s přihlédnutím k jiným dostupným technologiím posoudí přijatelnost navrhované technologie.

(3) V závislosti na jakosti surové vody v konkrétní lokalitě je třeba aplikovat vhodný postup úpravy ověřený zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorním nebo poloprovozním postupem. Pro úpravu vody lze použít tyto technologické postupy:

1. a) mechanické provzdušňování vody,
2. b) písková filtrace,
3. c) stabilizace vody pomocí filtrace vody přes vápenec či odkyselovací hmotu nebo dávkováním vápna, případně dávkováním oxidu uhličitého,
4. d) jedno či dvoustupňové odželezování a odmanganování vody,
5. e) jednostupňové čiření (koagulační filtrace),
6. f) dvoustupňová úprava čiřením,
7. g) sedimentace,
8. h) adsorpce na práškovém nebo granulovaném aktivním uhlí,
9. i) oxidace anorganických (výjimečně organických) složek s použitím chloru, chlornanu sodného, chlornanu vápenatého, oxidu chloričitého, manganistanu draselného, peroxidu vodíku a ozonu,
10. j) pomalá biologická filtrace,
11. k) odstraňování organismů na mikrosítech,
12. l) úprava pH,
13. m) dezinfekce vody s použitím chloru, chlornanu sodného, chlornanu vápenatého, oxidu chloričitého, chloraminu a ozonu, nebo
14. n) ozařování ultrafialovým zářením o vlnové délce 250 – 270 nm a minimální dávce 400 J/m² v celém objemu vody s tím, že 85 % radiačního výkonu musí být při vlnové délce 253,7 nm (monochromatické nízkotlaké lampy), nebo o vlnové délce v rozmezí 200 – 400 nm a minimální dávce 400 J/m² (polychromatické středotlaké lampy).

(4) V případě, že osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona hodlá použít jiných než v odstavci 3 uvedených technologií, předloží orgánu ochrany veřejného zdraví na základě § 5 odst. 8 zákona žádost obsahující:

1. a) obchodní firmu a sídlo výrobce či autora, prodejce, oprávněného zástupce nebo dovozce technologie, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě dodatek, a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu podnikající,
2. b) označení typu technologie, popřípadě její obchodní název,
3. c) popis účelu technologie (zdůvodnění použití), návod k použití,
4. d) podrobný popis principu technologie úpravy, včetně použitého zařízení a přesného chemického složení látek, pokud je jejich přidání do vody součástí technologie,
5. e) doklad, že použité zařízení či chemické přípravky odpovídají požadavkům této vyhlášky,
6. f) údaje o změnách jakosti upravené vody (mikrobiologické, chemické a fyzikální), včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku aplikace navrhované technologie,
7. g) doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené zvláštním právním předpisem³),
8. h) metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi,
9. i) doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při dlouhodobém požívání, pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním předpisem³),
10. j) dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vody v jiných státech.

(5) Pro úpravu teplé vody, nikoliv však pitné vody, lze kromě technologických postupů uvedených v odstavci 3 použít rovněž magnetickou a elektromagnetickou úpravu vody.

§ 15

Záznam o ověření

(1) Zkušební laboratoř provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko vydá o svých zjištěních záznam o ověření, v němž uvede, zda vlastnosti výrobku, vlastnosti chemického přípravku nebo vodárenské technologie stanovené zkouškou odpovídají požadavkům na tyto vlastnosti podle zákona a této vyhlášky. Záznam se skládá ze dvou částí:

1. a) informace o zkoušce, včetně výsledku zkoušky, název protokolu o zkoušce; název a adresa laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko, jednoznačnou identifikaci protokolu na každé jeho stránce; název, adresa zákazníka, adresa výrobce a země jeho původu nebo oprávněného zástupce, popřípadě adresa prodejce nebo dovozce; obchodní název výrobku, jeho popis a typové označení; materiály použité pro kompletaci výrobku včetně jejich výrobce; rámcové chemické složení výrobku; deklarované použití výrobku zejména pro krátkodobý styk s pitnou vodou, pro styk s teplou vodou; způsob vzorkování a označení odebraných vzorků; popis zkušebního vzorku, popřípadě zkušební sestavy; identifikaci a popis zkušební metody; uvedení výsledku zkoušky; uvedení nejistoty stanovení; jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za provedení zkoušky. Konkretizaci technických údajů uvádí příloha č. 1, a
2. b) odborného stanoviska a vyjádření souladu nebo nesouladu výsledku zkoušky s jednotlivými technickými požadavky podle zákona a této vyhlášky; v odborném stanovisku se dále uvede výčet veškerých podkladů použitých pro formulaci stanoviska; hodnocení výsledků zkoušky; uvedení požadavku na hodnoty vlastností a identifikaci předpisu stanovující požadavky; uvedení omezujících podmínek interpretace a vyjádřeného souladu či nesouladu; uvedení výsledku šetření – vyjádření souladu či nesouladu daných vlastností výrobků stanovených zkouškou s požadavky na tyto vlastnosti podle zákona a vyhlášky; jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za interpretaci a stanovení souladu.

(2) Zkušební laboratoř provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko může o svých zjištěních vedle záznamu o ověření podle odstavce 1 vydat na žádost zákazníka zkrácený protokol o zkoušce, který je stručným shrnutím zjištění zkušební laboratoře a obsahuje nejméně:

1. a) název protokolu o zkoušce,
2. b) název a adresu laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko,
3. c) jednoznačnou identifikaci protokolu na každé jeho stránce,
4. d) název, adresu zákazníka, adresu výrobce a zemi jeho původu nebo oprávněného zástupce, popř. adresu prodejce nebo dovozce,
5. e) obchodní název výrobku, jeho stručný popis a typové označení; deklarované použití výrobku (například pro krátkodobý styk s pitnou vodou, pro styk s teplou vodou),
6. f) odkaz na nezkrácený protokol podle odstavce 1,
7. g) uvedení omezujících podmínek interpretace a vyjádřeného souladu či nesouladu,
8. h) uvedení výsledku šetření a vyjádření souladu či nesouladu daných vlastnosti výrobků stanovených zkouškou s požadavky na tyto vlastnosti podle zákona a vyhlášky,
9. i) jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za provedení zkoušky, interpretaci a stanovení souladu.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

§ 17

Účinnost