Platné znění

Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Ministr:
Ing. Blažek v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 41/1984 Sb.

Ústrojí a zařízení motorových a jejich přípojných vozidel kontrolovaná z hlediska stavu a činnosti ve stanici technické kontroly

  1. 1. Brzdové soustavy
    1. a) účinnost brzdového ústrojí pro provozní, nouzové a parkovací brzdění (brzdné síly na obvodech jednotlivých kol, ovládací síly) a rovnoměrnost brzdného účinku na protilehlých kolech;
    2. b) funkce odlehčovací brzdy, popřípadě automatické brzdy přívěsu;
    3. c) stav a činnost ovládacího ústrojí brzd, těsnost rozvodu ovládacího média (kapaliny, vzduchu);
    4. d) náběh tlaku vzduchu na nejnepříznivějším místě vozidla (jízdní soupravy).
  1. 2. Řízení
    1. a) stav a upevnění volantu, sloupku a převodky řízení;
    2. b) obvodová vůle volantu, plynulost přenosu síly;
    3. c) stav rejdového ústrojí, vůle v kloubech a uložení;
    4. d) geometrie řízení (sbíhavost a odklon kol, popřípadě příklon a záklon čepů);
    5. e) stav a činnost posilovače řízení.
  1. 3. Nápravy, kola, pérování, hřídele a klouby
    1. a) stav náprav a zavěšení kol, vůle v zavěšení a uložení kol;
    2. b) stav pneumatik (tlak huštění, hloubka dezénu, poškození);
    3. c) stav, upevnění a házivost kol, poškození disků nebo ráfků;
    4. d) stav pérování a tlumičů pérování;
    5. e) stav spojovacích hřídelů a kloubů.
  1. 4. Podvozek a karosérie
    1. a) stav podvozku (nosná konstrukce);
    2. b) stav a upevnění předních a zadních nárazníků;
    3. c) vnější stav karosérie a kabiny řidiče (kapota, blatníky, dveře, bočnice, funkce zámků a jejich zajištění, stav okenních mechanismů, stav a druh skel apod.);
    4. d) stav interiéru, karosérie a kabiny řidiče (sedadla, čalounění, podlaha, těsnost apod.);
    5. e) otvírání a zavírání dveří;
    6. f) stav, upevnění a funkce předepsaných bezpečnostních pásů;
    7. g) stav, počet, umístění a upevnění zpětných zrcátek, clon proti slunci a hasicích přístrojů;
    8. h) stav, počet a činnost stíračů a ostřikovačů skla;
    9. i) upevnění, zajištění a pojišťovací zařízení plošiny (korby) sklápěcí karosérie a funkce a těsnost hydraulických systémů.
  1. 5. Spaliny (výfukové plyny)
    1. a) objemový obsah kysličníku uhelnatého (CO) ve spalinách benzínových zážehových motorů;
    2. b) stupeň kouřivosti vznětového naftového motoru;
    3. c) stav a těsnost výfukového potrubí a tlumiče výfuku, směr vyústění.
  1. 6. Osvětlení a světelná signalizace
    1. a) stav a funkce, popřípadě závislost zapojení hlavních světlometů, obrysových světel, osvětlení zadní státní poznávací značky, brzdových světel, směrových světel a ostatních předepsaných nebo povolených osvětlovacích zařízení;
    2. b) seřízení světlometů s dálkovým a potkávacím světlem;
    3. c) stav, umístění, geometrická viditelnost, tvar, barva a rozměry předních a zadních, popřípadě bočních odrazek;
    4. d) funkce, barva a umístění předepsaných kontrolek;
    5. e) stav a seřízení světlometů a svítilen se světly do mlhy.
  1. 7. Spojovací zařízení
    1. a) stav, upevnění a činnost závěsu pro přívěs, popřípadě zařízení k připojení návěsu;
    2. b) stav elektrického propojení a hadic k vedení vzduchu nebo kapaliny pro spojení tažného a přípojného vozidla;
    3. c) stav tažné oje přívěsu;
    4. d) stav a upevnění pojistného spojovacího zařízení.
  1. 8. Ostatní ústrojí a zařízení
    1. a) činnost zvukových výstražných zařízení;
    2. b) stav a upevnění elektrických vedení (pokud jsou viditelná) a akumulátoru;
    3. c) těsnost ústrojí a potrubí proti unikání kapalin, maziv nebo vzduchu;
    4. d) těsnost ústrojí a potrubí vytápěcího a větracího systému a objemový obsah kysličníku uhelnatého (CO) ve spalinách u nezávislého systému vytápění;
    5. e) stav a upevnění palivové nádrže;
    6. f) stav a funkce rychloměru (tachografu) včetně pohonu;
    7. g) odrušení elektrických přístrojů a zařízení, úplnost odrušovacích prvků.
  1. 9. Vnější hluk vozidla – funkce výfukového systému.
  2. 10. Převodné ústrojí

    Řazení rychlostních stupňů a funkce spojky.

  1. 11. Zvláštní výbava

    Stav a uložení předepsané zvláštní výbavy některých druhů vozidel (plachta a oblouky, nádoby na záložní palivo a jejich držáky, naviják, hydraulická ruka, zvedací čelo, třmeny na lůžka v autobusech apod.) a hasicí přístroj, pokud je předepsán.

  1. 12. Účinnost a činnost brzd, funkce spojky a funkce řazení rychlostních stupňů se kontroluje na válcové zkušebně brzd (válcovém dynamometru) nebo decelerometrem (decelerografem); seřízení světlometů se provádí na kontrolní stěně nebo optickým přístrojem.
  2. 13. Před zahájením technické kontroly se zkontrolují doklady vozidla (technický průkaz a osvědčení o technickém průkazu); zároveň se ověří, zda fyzický stav vozidla odpovídá ve všech částech údajům uvedeným v dokladech.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 41/1984 Sb.

Nejvyšší přípustné hodnoty hladin vnějšího hluku vozidel

Jednostopá motorová vozidla

Příloha č. 2 Nejvyšší přípustné hodnoty hladin vnějšího hluku vozidel Jednostopá motorová vozidla
Objem válců motorudB (A)
80 cm378
125 cm380
350 cm383
500 cm385
> 500 cm386

Vozidla kategorie M a N

Příloha č. 2 Nejvyšší přípustné hodnoty hladin vnějšího hluku vozidel Jednostopá motorová vozidla Vozidla kategorie M a N
Kategorie vozideldB (A)
M180
M2jejichž hmotnost nepřevyšuje 3,5 t81
M2 a M3jejichž hmotnost převyšuje 3,5 t82
M2 a M3jejichž motor má výkon 147 kW nebo více85
M2 a M3určená pro městskou hromadnou dopravu osob80146)
N181
N2 a N386
N3jejichž motor má výkon 147 kW nebo více88
  1. 1) § 1 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon).
  2. 2) ČSN 30 0024.
  3. 3) Úmluva o silničním provozu (Vídeň, 1968).
  4. 4) § 7 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.
  5. 5) Zákon České národní rady č. 58/1971 Sb., o určení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy.
  6. 6) Zákon Slovenské národní rady č. 33/1971 Sb., o stanovení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy v působnosti Slovenské socialistické republiky.
  7. 7) Předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (dále jen „EHK“), které tvoří přílohy Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel – Ženeva 1958 (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 176/1960 Sb.). České znění lze objednat jako informační materiál v Ústavu pro výzkum motorových vozidel, Praha. Výklad uvedených předpisů provádí federální ministerstvo dopravy ve spolupráci s příslušnou zkušebnou pověřenou homologací.
  8. 8) Elektrotechnický zkušební ústav, Praha-Trója (dále jen „EZÚ“), Ústav silniční a městské dopravy, Jánský vršek 13, Praha 1 (dále jen „ÚSMD“), Ústav pro výzkum motorových vozidel, Lihovarská 12, Praha 9 (dále jen „ÚVMV“), Výzkumný ústav gumárenské a plastikářské technologie, Gottwaldov (dále jen „VÚGPT“).
  9. 9) Typy hasicích přístrojů (§ 78) schvaluje ministerstvo vnitra ČSR – Hlavní správa požární ochrany nebo ministerstvo vnitra SSR – Hlavní správa požární ochrany podle předpisů o požární ochraně. Tento orgán stanoví také podrobnější podmínky týkající se provedení, upevnění ve vozidle a kontroly hasicích přístrojů.
  10. 10) Stavbu jednotlivého vozidla povoluje podle § 75 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.), o provozu na silnicích, dopravní inspektorát VB. Souhlas národního výboru je jen jedním z podkladů pro rozhodnutí dopravního inspektorátu VB.
  11. 11) Přestavbu silničního motorového vozidla povoluje podle § 77 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.) dopravní inspektorát VB. Souhlas národního výboru je jen jedním z podkladů pro rozhodnutí dopravního inspektorátu VB.
  12. 12) Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vyhlášky č. 104/1982 Sb.
  13. 13) § 26 a 27 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách.
    § 36 a 37 vyhlášky ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách.
    Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 18/1981 Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení.
  14. 14) Beze změny podstatné části podle § 77 odst. 2 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.).
  15. 15) ČSN 28 0312.
  16. 16) ČSN 30 0552.
  17. 17) § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).
  18. 18) Poddajností se rozumí možnost vychýlení zařízení silou 45 N působící na volný konec tykadla.
  19. 19) Celková hmotnost vozidla v provozu může být z důvodů znečištění (bláto, sníh, voda apod.) překročena o 3 %.
  20. 20) Vyhláška č. 35/1984 Sb.
  21. 21) Jde o jednonápravové přívěsy určené pro práce v zemědělství, lesnictví a stavebnictví; v terminologii používané v uvedených odvětvích jsou nazývány návěsy.
  22. 22) Předpis EHK č. 13; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 o podmínkách, které musí z hlediska brzdění splňovat některé druhy vozidel a souprav.
  23. 23) Brzdění se pokládá za odstupňovatelné, pokud v normálním rozsahu činnosti zařízení, a to jak při brzdění, tak i při odbrzďování
    – řidič může v každém okamžiku zvětšit nebo zmenšit brzdnou sílu působením na ovládací orgán;
    – brzdná síla se mění ve stejném smyslu jako působení na ovládací orgán;
    – je možné snadno regulovat dostatečně jemně brzdnou sílu.
  24. 24) Termín „ovládat beze změny polohy trupu“ vychází z podmínky, že řidič je v sedadle upoután tříbodovým bezpečnostním pásem. U jednostopých motorových vozidel a u vozidel, při jejichž řízení řidič stojí, se tímto termínem rozumí, že jednotlivé orgány jsou řidiči snadno dosažitelné a že při jejich ovládání nemusí odvracet pozornost od jízdní dráhy ani sejmout obě ruce z řízení vozidla.
  25. 25) ČSN 30 3558.
  26. 26) ISO 3583.
  27. 27) Vzdáleností se rozumí brzdná dráha, kterou vozidlo ujede od okamžiku, kdy řidič začne působit na ovládací orgán, až do okamžiku, kdy se vozidlo zastaví. Počáteční rychlost je skutečná rychlost v okamžiku, kdy řidič začne působit na ovládací orgán brzd. Ve vzorcích pro měření účinnosti brzd se symboly rozumí
    s – brzdná dráha v metrech
    V0 – skutečná počáteční rychlost v km.h–1; nedosahuje-li vozidlo rychlosti uvedené v tabulce, pak V0 = nejvyšší dosažitelné rychlosti vozidla.
  28. 28) Podkladem schválení je protokol o dlouhodobé zkoušce motoru, který předloží výrobce, popřípadě dovozce. Protokol o dlouhodobé zkoušce motoru u vozidel kategorie M, N a L vyráběných v ČSSR vystaví ÚVMV.
  29. 29) Výkon se měří a udává podle metody uvedené v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/78, Annex 1 (R.E.3), popřípadě ISO 1585, ČSN 30 2008.
    ISO 4164 – pro mopedy.
    ISO 4106 – pro motocykly.
    ISO 2288 – pro zemědělské a lesnické traktory.
  30. 30) Těžkými silničními tahači se rozumějí speciální automobily zpravidla s tzv. mrtvou zátěží, uzpůsobené pro tažení těžkých nadlimitních přípojných vozidel, jako např. podvalníků, nízkoložných návěsů apod., kdy celková hmotnost soupravy je větší než 48 t.
  31. 31) Je nepřípustné montovat do jízdních kol [§ 73 odst. 6 písm. c)] motory s objemem válců přesahujícím 50 cm3; stane-li se tak, je takové vozidlo považováno za motocykl.
  32. 32) Bližší určení velikosti a umístění označení se ponechává na vůli výrobce.
  33. 33) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/GRRF/R.72.
  34. 34) V závislosti na zdroji energie nezbytné pro nastavení řízených kol rozlišuje se řídicí ústrojí
    a) ruční řízení – síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována pouze svalovou silou řidiče,
    b) řízení s posilovačem – síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována jak svalovou silou řidiče, tak speciálním zařízením s mechanickou zpětnou vazbou,
    c) strojní řízení – síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována pouze speciálním zařízením bez mechanické zpětné vazby. Speciální zařízení zabezpečuje doplňující nebo nezávislou energii. Tato energie může být získána prostřednictvím mechanických, hydraulických, pneumatických nebo elektrických systémů nebo jejich kombinací.
  35. 35) Hodnoty vůle řízení se měří při umístění řídicích kol vozidla na točnách s valivým uložením. Měří se při pohotovostní i celkové hmotnosti vozidla.
  36. 36) Předpis EHK č. 12; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  37. 37) Operační dosažitelnost ovladačů se zjišťuje podle ONA 30 0731.
  38. 38) Ověřování provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.1 Rev. 3 a ČSN 30 0110.
  39. 39) ČSN 30 0029.
  40. 40) U sdružených kruhových přístrojů, to znamená u kruhových stupnic, u nichž vertikální složka rozsahu stupnice převažuje nad horizontální nebo je jí rovná, platí pohyb směrem nahoru.
  41. 41) Ověřování provádí ÚVMV
    – pro vozidla kategorie M1 podle návrhu Předpisu EHK, obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.43;
    – pro vozidla kategorie M2 a M3 podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.43;
    – pro vozidla kategorie M a N podle metodiky ÚVMV č. D – 11.2.
  42. 42) Předpis EHK č. 46; prováděním homologačních zkoušek jsou pověřeny EZÚ z hlediska optických vlastností a rozměrů zrcadlové plochy a ÚVMV z hlediska rozmístění na vozidle, z hlediska výhledu z místa řidiče a z hlediska pasivní bezpečnosti.
  43. 43) ČSN 64 0001.
  44. 44) Předpis EHK č. 30 pro vozidla kategorie M1 a jejich přípojná vozidla; Předpis EHK č. 54 pro vozidla kategorie M2, M3 a N a jejich přípojná vozidla. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen VÚGPT.
  45. 45) § 4 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.
  46. 46) Konstrukcí pneumatiky se pro účely této vyhlášky rozumí konstrukce diagonální, radiální, smíšená (BIAS.BELTED), STEEL a ALL STEEL.
  47. 47) Typem desénu pneumatiky se rozumí desén letní, zimní (na bočnici pneumatiky musí být označení M+S, M.S nebo M/S nebo MS), terénní a univerzální.
  48. 48) Shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika shodné konstrukce, typu desénu a značky.
  49. 49) ČSN 63 1910.
    ČSN 63 1912.
  50. 50) Na obou stranách bočnice pneumatiky musí být vyznačen symbol Obrázek, jehož průměr je nejméně 20 mm, nebo nápis „REGROOVABLE“.
  51. 51) Předpisy EHK č. 29, 32 a 33; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  52. 52) Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
    Vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 14/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
    Směrnice č. 41, 42 a 43 publikované ve Sbírce hygienických předpisů svazek č. 37 z roku 1977.
    Směrnice č. 53 publikované ve Sbírce hygienických předpisů svazek č. 46 z roku 1977.
  53. 53) ISO 3795; ověřování provádí ÚVMV.
  54. 54) Předpis EHK č. 21; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  55. 55) Homologační zkoušky provádí ÚVMV
    – pro vozidla kategorie M1 podle Předpisu EHK č. 26,
    – pro vozidla kategorie N a O podle návrhů Předpisů EHK obsažených v dokumentech TRANS/SC 1/WP 29/R.244 a R.245.
  56. 56) Počtem míst k sezení ve vztahu k šířce vozidla se rozumí počet míst v jedné příčné řadě. Vnitřní světlá šířka se měří ve výšce 495 mm nad bodem H.
  57. 57) Bodem H se rozumí střed kyčelního kloubu zkušební trojrozměrné figuríny podle ČSN 30 0725.
  58. 58) Předpis EHK č. 52 – pro vozidla určená pro dopravu 9 až 16 sedících cestujících (minibusy). Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  59. 59) Předpis EHK č. 36 – pro vozidla určená pro dopravu 17 a více sedících cestujících (autobusy). Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  60. 60) Např. z hlediska hodnot vibrací vyhláška č. 13/1977 Sb. a vyhláška č. 14/1977 Sb. ONA 30 0735.
  61. 61) Předpis EHK č. 17; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  62. 62) Měření úhlů se provádí pomocí zkušební trojrozměrné figuríny podle ČSN 30 0725.
  63. 63) Předpis EHK č. 35; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  64. 64) Měřeno ve vzdálenosti 175 mm od bodu H na ose trupu figuríny podle ČSN 30 0725.
  65. 65) Kontrola tohoto ustanovení se provádí v poloze sedadla odpovídající figuríně podle ČSN 30 0725 50 % velikostní skupiny při výškovém nastavení sedadla do poloviny rozsahů seřízení.
  66. 66) Předpis EHK č. 25; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  67. 67) Předpis EHK č. 21; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  68. 68) ONA 30 0575; ověřování provádí ÚVMV.
  69. 69) Pohyblivými orgány se rozumějí např. pedály, sloupek řízení, páka řazení, páka parkovací brzdy apod.
  70. 70) Předpis EHK č. 11; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  71. 71) Tato šířka se měří ve výši ramen zkušební trojrozměrné figuríny podle ČSN 30 0725. U vozidel kategorie M2 a M3 se světlá šířka provozních dveří měří po celé výšce dveří.
  72. 72) Náboje kol a ráfky kol se nepovažují za zařízení pro nastupování a vystupování.
  73. 73) Předpis EHK č. 34; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  74. 74) ONA 30 1002.
  75. 75) Předpis EHK č. 40 pro motocykly.
    Předpis EHK č. 47 pro mopedy.
    Předpis EHK č. 15 pro motorová vozidla kategorie M1 a N1 podle série změn 0 3 a od 1. 10. 1985 podle série změn 0 4. V těchto předpisech jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty obsahu kysličníku uhelnatého, kysličníku dusíku a uhlovodíky oxanové řady ve výfukových plynech. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  76. 76) Předpis EHK č. 24; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  77. 77) Předpis EHK č. 49; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  78. 78) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10729 ze dne 30. března 1984 o zjišťování kouřivosti vznětových motorů vozidel v provozu.
  79. 79) Záběhem vozidla se pro tyto účely rozumí kilometrický proběh vozidla v záruční době do výrobcem určené prohlídky, při které se seřizuje vozidlo z hlediska emisí škodlivin ve výfukových plynech, nejvýše však do 3000 km.
  80. 80) Zjišťování obsahu kysličníku uhelnatého ve výfukových plynech se provádí podle metodiky ÚVMV.
  81. 81) Předpis EHK č. 9 pro tříkolová motorová vozidla.
    Předpis EHK č. 41 pro motocykly.
    Předpis EHK č. 51 pro vozidla kategorie M a N.
    Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Homologační zkoušky mopedů provádí ÚVMV podle návrhu předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.261.
  82. 82) Včetně místa řidiče.
  83. 83) Nejvyšší celková hmotnost vozidla.
  84. 84) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 o zjišťování referenční hodnoty hladiny vnějšího hluku výfukového systému vozidel v provozu.
  85. 85) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 pro schvalování motorových vozidel z hlediska hladiny jejich vnitřního hluku.
  86. 86) ČSN 30 4002.
  87. 87) ISO 1724-12 V(N).
    ISO 1185-24 V(N).
  88. 88) ISO 3732-12 V(S).
    ISO 3731-24 V(S).
  89. 89) Homologační zkoušky provádějí EZÚ (z hlediska provedení) a ÚVMV (z funkčního hlediska a z hlediska umístění) podle návrhů Předpisů EHK obsažených v dokumentech TRANS/SC 1/WP 29/R.12 a R.90/Rev.1.
  90. 90) Předpisy EHK č. 1 až 8, 19, 20, 23, 38, 50, 56 a 57 pro světelná zařízení a č. 37 pro světelné zdroje (žárovky). Prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ.
  91. 91) Předpis EHK č. 48 pro umístění světelných zařízení na vozidlech kategorie M, N a O.
    Předpis EHK č. 53 pro umístění světelných zařízení na motocyklech. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV. Homologační zkoušky z hlediska umístění světelných zařízení na mopedech provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/87.
  92. 92) ON 47 0004.
  93. 93) Za optimální se považuje výška do 900 mm.
  94. 94) Zadní obrysová světla červené barvy jsou světly koncovými.
  95. 95) Za pohyblivý závěs se nepovažují např. dostatečně tuhé pryžové závěsy, které jsou pro daný účel speciálně určeny.
  96. 96) Speciálními automobily vykonávajícími práci za jízdy jsou např. zametací, kropicí, posypové a podobné automobily, odklizová vozidla havarijní služby, automobily s montážními plošinami pro opravu vrchních tramvajových, trolejbusových a podobných vedení, automobily silniční služby se sněhovými pluhy a radlicemi; pojízdnými pracovními stroji jsou např. silniční grejdry, stroje pro horizontální značení silnic, silniční válce pracující na neuzavřených veřejných pozemních komunikacích.
  97. 97) § 11 vyhlášky č. 35/1984 Sb.
  98. 98) Homologační zkoušky provádí EZÚ podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.16/Rev. 1.
  99. 99) Předpis EHK č. 28; prováděním homologačních zkoušek vozidel je pověřen ÚVMV.
  100. 100) Předpis EHK č. 28; prováděním homologačních zkoušek zvukových zařízení je pověřen EZÚ.
  101. 101) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhů Předpisů obsažených v dokumentech TRANS/SC 1/WP 29/R.36/Rev.2 a R.44/Rev.1.
  102. 102) Předpis EHK č. 45; prováděním homologačních zkoušek vozidel je pověřen ÚVMV, prováděním homologačních zkoušek zařízení je pověřen EZÚ.
  103. 103) § 9 a 19 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.
    § 8 vyhlášky Ústřední správy spojů č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích. ČSN 34 2875.
  104. 104) Předpis EHK č. 10; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  105. 105) Bezpečnostní skla jsou z vrstveného nebo tvrzeného skla nebo z plastického materiálu. Vrstvené sklo je zasklívací materiál ze dvou nebo více vrstev skla spojených jednou nebo více mezivrstvami z plastické hmoty (např. polyvinylbutyralu). Tvrzené sklo je homogenní zasklívací materiál zvlášť zpracovaný tak, že je vysoce odolný vůči nárazu deformovatelného předmětu a po nárazu se charakteristicky rozpadne v nesčetné malé úlomky. Plastickým materiálem k zasklení je míněno např. akrylické sklo nebo jiné rovnocenné materiály.
  106. 106) Předpis EHK č. 43; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  107. 107) Předpis EHK č. 39; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  108. 108) Bezprůvanovým pohybem vzduchu se rozumí proudění vzduchu o střední rychlosti v prostoru hlav cestujících nejvýše 0,5 m.s-1.
  109. 109) Rozumějí se jiné dva stupně než stupeň, kdy je systém mimo činnost.
  110. 110) ONA 30 0535; zkoušky provádí ÚVMV.
  111. 111) Ve vzduchu pro větrání a topení nesmí koncentrace CO překročit 300 mg.m-3.
  112. 112) To znamená při uzavřených oknech, ventilačních klapkách apod.
  113. 113) Předpis EHK č. 18; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  114. 114) Podmínky měření stanoví zkušební metodika oborové zkušebny Československých automobilových závodů „Kontrola a pevnostní zkouška uzávěru řízení“. Ověřování provádí ÚVMV.
  115. 115) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.90/Rev.1.
  116. 116) Předpis EHK č. 55.
  117. 117) Bližší rozměrové údaje jsou obsaženy v ČSN 30 3664 nebo v ISO 337.
  118. 118) § 26 vyhlášky č. 100/1975 Sb.
  119. 119) Předpis EHK č. 42; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  120. 120) Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 10 729 ze dne 30. března 1984 o zařízení proti vklínění malých vozidel pod velká vozidla. Ověřování provádí ÚVMV.
  121. 121) § 28 vyhlášky č. 100/1975 Sb.
  122. 122) Předpis EHK č. 16 pro bezpečnostní pásy a od 1. 1. 1985 podle série změn 03; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚSMD.
    Předpis EHK č. 14 pro kotevní úchyty; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
  123. 123) Bezpečnostním pásem s dvoubodovým uchycením se rozumí
    – pás diagonální, který vede přes ramenní část trupu a jehož upevnění do karosérie vozidla je provedeno do jednoho kotevního úchytu v podlaze nebo prostřednictvím odpovídající součásti po straně sedadla a do druhého kotevního úchytu výše nad podlahou v zadní nebo boční části karosérie,
    – pás břišní, který vede přes břišní část trupu a jehož upevnění do karosérie vozidla je provedeno do dvou kotevních úchytů v podlaze nebo prostřednictvím odpovídajících součástí po stranách sedadla.
    Bezpečnostní pás s tříbodovým uchycením je kombinací diagonálního a břišního pásu.
  124. 124) Předpis EHK č. 44; prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚSMD a ÚVMV.
  125. 125) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.90/Rev.1.
  126. 126) Nejvyšší rychlost traktorů se měří na vozovce se sklonem do 1,5 % na úseku nejméně 100 m dlouhém, s novými pneumatikami největšího průměru určenými pro daný typ traktoru a při nejnižším celkovém převodovém poměru (nejvyšší rychlostní stupeň); přitom skutečně naměřená nejvyšší rychlost nesmí převyšovat o více než 10 % nejvyšší konstrukční rychlost.
  127. 127) ČSN 47 0002, ČSN 30 0417, ČSN 47 0070. Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb. a vyhláška č. 14/1977 Sb., výnos ministerstva zdravotnictví SSR č. 7/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (Věstník ministerstva zdravotnictví SSR).
  128. 128) Homologační zkoušky provádí ÚVMV podle návrhu Předpisu EHK obsaženého v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.284.
  129. 129) Návrh předpisu EHK v dokumentu TRANS/SC 1/WP 29/R.274.
  130. 130) Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti traktoru (jízdní soupravy) a rozložení hmotností připadajících na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny.
  131. 131) K pracovním strojům patří např. bagry, lopatkové nakladače, silniční válce, lokomobily, půdní frézy, jeřáby a podobná zdvihací zařízení, odklízecí stroje, buldozery, grejdry apod.
  132. 132) Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti stroje (jízdní soupravy) a rozložení hmotností na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny.
  133. 133) Za tato vozidla se považují taková vozidla, která se používají jen v určitém ročním období nebo jsou občasně přemísťována.
  134. 134) Pracovními stroji s přepravním charakterem se rozumějí např. dumper, přívěs jednonápravového tahače, scraper apod.
  135. 135) Svítivost tohoto světla se hodnotí na zkušební stěně ve vzdálenosti 10 m od činné svítící plochy a přitom se požaduje
    a) u světla světlometu ve světelném středu osvětlení nejméně 3 lx a v rozsahu ± 4° v horizontální rovině nejméně 50 % hodnoty naměřené ve světelném středu,
    b) u zadního obrysového světla červené barvy v rozmezí horizontálních a vertikálních úhlů ± 10° od referenční osy světla svítivost 0,1 cd.
  136. 136) Předpis EHK č. 3; prováděním homologačních zkoušek je pověřen EZÚ.
  137. 137) Předpis EHK č. 22.
  138. 138) Mezinárodní celosvětové identifikační číslo vozidla. Norma ČAZ 30 0170.
  139. 139) Příklad schvalovacího znaku homologace:
    E8 10R–01 0047 (E8 musí být v kruhu)
    E8 = země schválení (ČSSR)
    10R = předpis EHK č. 10
    01 = série změn 01 předpisu EHK č. 10
    0047 = číslo protokolu o homologaci podle předpisu EHK.
  140. 140) § 21 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.
  141. 141) Podklady pro schválení zpracovává EZÚ.
  142. 142) ON 84 6635.
  143. 143) Vyhláška ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. l. (Ú. v.), o podmínkách provozu vozidel na silnicích.
    Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 32/1972 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
    Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
  144. 144) § 4 odst. 1 vyhlášky č. 60/1981 Sb.
  145. 145) § 83 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.).
  146. 146) Vztahuje se na vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985.