Vyhláška, kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi

Příloha č. 1

účinné od 1. 1. 2004Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy

1. účinné od 1. 1. 2004A. Zvláštní požadavky na projekt těžní věže a její výpočet
   1. účinné od 1. 1. 20041. Návrh a výpočet konstrukce těžní věže se provede metodou mezních stavů podle technické normy³³) nebo jinou vhodnou metodou, zatížení těžní věže se určí podle technické normy.³³)
   2. účinné od 1. 1. 20042. V projektu těžní věže se určí zatížení stálá a nahodilá zatížení dlouhodobá, krátkodobá a mimořádná včetně mimořádného zatížení při najetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic, popřípadě i jiného brzdicího zařízení a při nárazu dopravní nádoby do nárazníkového roštu. V projektu se určí druhy zatížení včetně součinitelů zatížení, dynamických vlivů a kombinace zatížení podle přílohy č. 3 a podle technické normy.³³) U těžní věže pro hloubení se mimořádné zatížení neuvažuje; to neplatí pro těžní věž, která bude využita i pro budoucí provoz dolu.
   3. účinné od 1. 1. 20043. Pokud se pro hloubení použije těžní věž, která bude využita i pro budoucí provoz dolu, určí projekt zatížení pro její budoucí použití a zatížení pro hloubení jámy.
   4. účinné od 1. 1. 20044. Projekt těžní věže určí délku volné výšky s tím, že její délka bude alespoň 8 m, dále určí upevnění brzdicích průvodnic, popřípadě i konstrukci, umístění a upevnění jiného brzdicího zařízení.
   5. účinné od 1. 1. 20045. Těžní věž se navrhuje z kovu nebo betonu.
   6. účinné od 1. 1. 20046. Projekt těžní věže určí:
      1. účinné od 1. 1. 20046.1. druh materiálu včetně součinitelů podmínek působení,
      2. účinné od 1. 1. 20046.2. mezní štíhlosti prutů kovové konstrukce,
      3. účinné od 1. 1. 20046.3. dovolená přetvoření kovových prvků a těžní věže jako celku,
      4. účinné od 1. 1. 20046.4. nejmenší dovolené rozměry jednotlivých konstrukčních prvků,
      5. účinné od 1. 1. 20046.5. překážkové značení a osvětlení těžní věže z hlediska letecké dopravy,
      6. účinné od 1. 1. 20046.6 požadavky na jakost při svařování konstrukcí³⁴) a stupně způsobilosti pro výrobu těchto konstrukcí.³⁵)
   1. účinné od 1. 1. 20047. Projekt betonové těžní věže se provede podle technické normy.³⁶)
   2. účinné od 1. 1. 20048. Základy těžní věže určí projekt podle technické normy.³⁷)

1. účinné od 1. 1. 2004B. Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy

   účinné od 1. 1. 2004Projekt těžního zařízení a jámy určí:

   1. účinné od 1. 1. 20041. průřez a délku dřevěných průvodnic, popřípadě rozměr, profil a tloušťku stěny kovových průvodnic, rozměr, profil a tloušťku stěny rozpon a příček, a to s ohledem na jejich předpokládanou životnost, statické a dynamické namáhání od provozu těžního zařízení, způsob upevnění rozpon a příček, svislou vzdálenost rozpon, konstrukci a uspořádání lezního oddělení, a to i prozatímního lezního oddělení pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy, požadavky na jakost při svařování konstrukcí³⁴) a stupně způsobilosti pro výrobu těchto konstrukcí,³⁵)
   2. účinné od 1. 1. 20042. způsob vedení dopravní nádoby, umístění průvodnic a jejich upevnění k rozponě a velikost vodorovných a svislých sil působících na průvodnice, u lanového vedení dopravní nádoby druh (typ) vodicího a odrazového lana, jejich umístění, způsob jejich kotvení a napínání, přechod na vedení průvodnicemi a způsob chránění kotvicího a napínacího zařízení před dotykem s vyrovnávacím lanem a proti propadu,
   3. účinné od 1. 1. 20043. druh (typ) lana, dopravní nádoby, závěsu a úvazku,
   4. účinné od 1. 1. 20044. umístění hlídače hladiny vody, u skipového těžního zařízení také umístění hlídače hladiny propadu v jámové tůni, u těžního zařízení s vyrovnávacím lanem také umístění zařízení, které zamezuje tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana,
   5. účinné od 1. 1. 20045. konstrukci a zatížení pracovního a ochranného povalu pro údržbu, opravy a jiné práce v jámě a pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy,
   6. účinné od 1. 1. 20046. podmínky použití hloubicího těžního zařízení pro ražbu jiného důlního díla z hloubené, prohlubované a rekonstruované jámy,
   7. účinné od 1. 1. 20047. přípustný odklon spojnice lomových bodů průvodnicového tahu od svislice.

Příloha č. 2

účinné od 1. 1. 2004Dovolené odchylky a mezery

1. účinné od 1. 1. 2004A. Dovolené odchylky

   účinné od 1. 1. 2004Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy a těžní věže se uvádějí v mm s tím, že odchylka ke středu jámy je označena -, odchylka od středu jámy je označena +.

   1. účinné od 1. 1. 20041. Dovolené odchylky u výztuže:
      1. účinné od 1. 1. 2004a) kruhových jam s výztuží monolitickou, zděnou, panelovou a tybinkovou ± 100,
      2. účinné od 1. 1. 2004b) kruhových jam s ostatními druhy výztuže 0 až + 200,
      3. účinné od 1. 1. 2004c) pravoúhlých jam u prvků výztuže
         1. účinné od 1. 1. 20041. nenesoucích průvodnice ± 15,
         2. účinné od 1. 1. 20042. nesoucích průvodnice, a to pro vnitřní stěnu nosníku směrem ke středu těžní zátyně, ± 10.
   1. účinné od 1. 1. 20042. Dovolené odchylky u výstroje jámy:
      1. účinné od 1. 1. 2004a) od svislice u rozpon nesoucích průvodnice z jedné strany 0 až + 20,
      2. účinné od 1. 1. 2004b) od svislice u rozpon nesoucích průvodnice z obou stran ± 10,
      3. účinné od 1. 1. 2004c) v odklonu rozpon od vodorovné roviny nejvíce 1 : 200,
      4. účinné od 1. 1. 2004d) protilehlých rozpon od téže vodorovné roviny ± 5,
      5. účinné od 1. 1. 2004e) od svislice u příček ± 10,
      6. účinné od 1. 1. 2004f) u svislé vzdálenosti mezi rozponami a mezi příčkami ± 10,
      7. účinné od 1. 1. 2004g) u průvodnic jedné dopravní nádoby
         1. účinné od 1. 1. 20041. od svislice bočně ± 5, čelně 0 až + 10, přičemž každá průvodnice smí být položena s odklonem od svislice bočně i čelně nejvíce 1 : 1000,
         2. účinné od 1. 1. 20042. rozteče mezi průvodnicemi, které vedou jednu dopravní nádobu 0 až + 10.

1. účinné od 1. 1. 2004B. Dovolené mezery

   účinné od 1. 1. 2004Dovolené mezery se uvádějí v mm.

   1. účinné od 1. 1. 20041. Boční a čelní mezera mezi vodítky dopravní nádoby a průvodnicemi u pevných vodítek čelně i bočně nejvíce 2 x 5, u pomocných vodítek při kolovém vedení dopravní nádoby čelně i bočně nejvíce 2 x 15 a u rohového vedení nejvíce 2 x 15.
   2. účinné od 1. 1. 20042. Nejmenší dovolené mezery při pevném vedení dopravní nádoby:
      účinné od 1. 1. 2004

      Příloha č. 2 Dovolené odchylky a mezery

      a)	mezi dopravní nádobou a výztuží kruhových jam	200
      b)	mezi dopravní nádobou a výztuží pravoúhlých jam	150
      c)	mezi dopravní nádobou a příčkou	100
      d)	mezi dopravní nádobou a rozponou
      	1. při použití pevných vodítek	50
      	2. při použití vodicích kol	60
      e)	mezi sousedními dopravními nádobami	150
      f)	mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště a jámové stolice	45
      g)	mezi dopravní nádobou a ostatním vybavením jámy	150
      h)	mezi těžním lanem a výztuží	150
      ch)	mezi těžním lanem a výstrojí a ostatním vybavením jámy	100
      i)	mezi vyrovnávacím lanem a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy, a to i při největší rychlosti	300

   1. účinné od 1. 1. 20043. Nejmenší dovolené mezery při lanovém vedení dopravní nádoby:
      účinné od 1. 1. 2004

      Příloha č. 2 Dovolené odchylky a mezery

      a)	mezi dopravní nádobou a hladkou výztuží		400
      b)	mezi dopravní nádobou a výztuží s výstupky, výstrojí a ostatním vybavením jámy
      	1.	s jednou dopravní nádobou při rychlosti
      		4 m.s-1 a menší	300
      		větší než 4 m.s-1	400
      	2.	se dvěma a více dopravními nádobami při rychlosti
      		4 m.s-1 a menší	500
      		větší než 4 m.s-1	600
      c)	mezi dopravní nádobou a příčkou		250
      d)	mezi dopravní nádobou a rozponou		250
      e)	mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště a jámové stolice		45
      f)	mezi dopravními nádobami téhož i sousedního těžního zařízení
      	1.	bez odrazových lan	600
      	2.	s odrazovými lany	500
      g)	mezi těžním lanem a výztuží		150
      h)	mezi těžním lanem a výstrojí a ostatním vybavením jámy		100
      i)	mezi vyrovnávacím lanem a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy, a to i při největší rychlosti		300

   1. účinné od 1. 1. 20044. Nejmenší dovolené mezery při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy:
      1. účinné od 1. 1. 2004a) mezery δ mezi dopravní nádobou a jinou dopravní nádobou téhož i sousedního těžního zařízení se při lanovém vedení určují podle vzorce

         účinné od 1. 1. 2004

         1. účinné od 1. 1. 2004kde je
         2. účinné od 1. 1. 2004v (m.s^-1) - rychlost dopravy,
         3. účinné od 1. 1. 2004H (m) - délka vodicích lan.

         účinné od 1. 1. 2004Přitom však mezera nesmí být menší než 400, u malého těžního zařízení menší než 250.

         účinné od 1. 1. 2004Při pevném vedení se mezery určí podle bodu 2,

         1. účinné od 1. 1. 2004b) mezery mezi dopravní nádobou a průjezdovým otvorem pracovního povalu nesmějí být větší než 150 a menší než 100; je-li průjezdový otvor z obou stran opatřen nájezdy s nálevkovitým rozšířením, smějí být mezery zmenšeny až na 75,
         2. účinné od 1. 1. 2004c) mezery mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště, sýpy a napínacího rámu nesmějí být menší než 150; je-li průjezdový otvor z obou stran opatřen nájezdy s nálevkovitým rozšířením, smějí být mezery zmenšeny až na 75,
         3. účinné od 1. 1. 2004d) mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy se při lanovém vedení počítají podle vzorce uvedeného v písmenu a). Tyto mezery však nesmějí být menší než 250. Při pevném vedení dopravní nádoby se mezery určí podle bodu 2,
         4. účinné od 1. 1. 2004e) vzdálenost těžního lana od výztuže, výstroje a ostatního vybavení jámy s výjimkou lanovnicové plošiny nesmí být menší než 100.
   1. účinné od 1. 1. 20045. Nejmenší dovolené mezery u havarijního dopravního zařízení s výjimkou mobilního havarijního dopravního zařízení se určují podle bodů 1 až 4.

Příloha č. 3

účinné od 1. 1. 2004Výpočet vedení dopravní nádoby a výstroje jámy

1. účinné od 1. 1. 2004A. Výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby

   účinné od 1. 1. 2004Výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby uvedený v bodech 1 a 2 se použije, jsou-li průvodnice umístěny na protějších stranách půdorysu nádoby souměrně k její ose.

   1. účinné od 1. 1. 20041. Výpočet vodorovných sil
      1. účinné od 1. 1. 20041.1. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru kolmém na rozponu F_RH se určí podle vzorce:

         účinné od 1. 1. 2004

         1. účinné od 1. 1. 2004kde je
            1. účinné od 1. 1. 2004G (t) - hmotnost dopravní nádoby s největším zatížením nebo protizávaží včetně závěsů a úvazků těžního a vyrovnávacího lana a vyrovnavače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby,
            2. účinné od 1. 1. 2004g (m.s^-2) - gravitační zrychlení (lze dosadit 10 m.s^-2),
            3. účinné od 1. 1. 2004a - bezrozměrný součinitel, jehož hodnota se určí podle vzorce

         účinné od 1. 1. 2004

         1. účinné od 1. 1. 2004kde je
            1. účinné od 1. 1. 2004K₁ - součinitel vedení dopravní nádoby, který má hodnotu pro dopravní nádobu s kolovým vedením K₁ = 1, pro dopravní nádobu s jiným vedením K₁ = 1,2,
            2. účinné od 1. 1. 2004K₂ - součinitel rychlosti v, který má hodnotu K₂ = 1,0 při rychlosti do 10 m.s^-1 včetně, pro větší rychlosti se určí podle vzorce

         účinné od 1. 1. 2004

         1. účinné od 1. 1. 2004kde je
            1. účinné od 1. 1. 2004v (m.s^-1) - nejvyšší povolená rychlost.
      1. účinné od 1. 1. 20041.2. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru rovnoběžném s rozponou se rovná polovině síly F_RH.
      2. účinné od 1. 1. 20041.3. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby působící na vodicí lano nebo příslušnou část pomocného vedení se rovná polovině síly F_RH.
      3. účinné od 1. 1. 20041.4. Pro výpočet rozpony se působení vodorovné síly F_RH uvažuje v místě upevnění průvodnice na rozponu. Pro výpočet průvodnice se působení síly F_RH uvažuje ve středu úseku průvodnice mezi dvěma sousedními rozponami. Pro výpočet upevnění průvodnice se působení poloviny síly F_RH uvažuje rovnoběžně s rozponou v místě upevnění k rozponě.
      4. účinné od 1. 1. 20041.5. U rozpony a průvodnice se vždy uvažuje s působením jen jedné vodorovné síly od jednoho vodítka jedné dopravní nádoby. Vede-li výstroj více dopravních nádob, pak se počítá se zatížením od nádoby, která vyvolává nejnepříznivější účinky.
      5. účinné od 1. 1. 20041.6. Síla působící na příčku jámové výstroje se odvozuje od síly působící na rozponu.
   1. účinné od 1. 1. 20042. Výpočet svislých sil
      1. účinné od 1. 1. 20042.1. Pro výpočet rozpony na svislé zatížení při vybavení záchytů se počítá s hmotností dopravní nádoby s největším zatížením včetně hmotnosti vyrovnávacího lana, přičemž je nutno uvažovat s dopravní nádobou, která ze všech nádob v téže jámě vyvolá na uvažovanou rozponu nejméně příznivé účinky. Při určení svislé síly F_RV pro výpočet rozpon se předpokládá stejnoměrné rozdělení zatížení na rozpony připadající na základní délku průvodnice podle projektu; za nosné se považují i krajní rozpony jedné průvodnice. K výpočtu se použije vzorec:

         účinné od 1. 1. 2004

         1. účinné od 1. 1. 2004kde je
            1. účinné od 1. 1. 2004G_U (t) - hmotnost užitečného zatížení včetně hmotnosti důlního vozu v dopravní nádobě,
            2. účinné od 1. 1. 2004G_N (t) - hmotnost dopravní nádoby včetně závěsu, úvazku a vyrovnávače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby,
            3. účinné od 1. 1. 2004G_L (t) - hmotnost větve vyrovnávacího lana,
            4. účinné od 1. 1. 2004g (m.s^-2) - gravitační zrychlení (lze dosadit 10 m.s^-2),
            5. účinné od 1. 1. 2004i (-) - počet rozpon nesoucích průvodnici včetně obou krajních rozpon.
      1. účinné od 1. 1. 20042.2. Pro výpočet průvodnice na svislé zatížení při vybavení záchytů se bere síla F_PV odvozená z hmotnosti dopravní nádoby s největším zatížením včetně hmotnosti vyrovnávacího lana

         účinné od 1. 1. 2004

      1. účinné od 1. 1. 20042.3. Svislá síla F_DV při dosednutí nádoby na dosedací rošt se určí z celkové hmotnosti dopravní nádoby s největším zatížením:

         účinné od 1. 1. 2004

   1. účinné od 1. 1. 20043. Definice veličin podle metody mezních stavů
      1. účinné od 1. 1. 20043.1. Konstrukce pevného vedení dopravní nádoby v jámě a konstrukce výstroje jámy se posuzuje na mezní stav únosnosti, k němuž patří trvalá deformace, porušení spoje a lomy prvků výstroje, a na mezní stav použitelnosti, k němuž patří průhyb umožňující vyklouznutí nádoby z vedení a kmitání znásobující horizontální rázy při jízdě nádoby, při kterém hrozí vyklouznutí nádoby z vedení.
         Při výpočtu pevného vedení dopravní nádoby a výstroje jam se postupuje podle technické normy.³⁸⁾
      2. účinné od 1. 1. 20043.2. Při výpočtu výstroje jámy se uvažují tato zatížení:
         1. účinné od 1. 1. 2004a) nahodilé zatížení dlouhodobé od jedoucí dopravní nádoby, které vytváří základní vodorovná čelní nebo boční síla samostatně působící na průvodnici a na rozponu,
         2. účinné od 1. 1. 2004b) nahodilé zatížení mimořádné
            1. účinné od 1. 1. 20041. při vybavení záchytů dopravní nádoby, které vytváří svislá síla působící na průvodnice a na rozponu,
            2. účinné od 1. 1. 20042. při dosednutí nádoby na dosedací rošt; při výpočtu se postupuje podle bodu 8.

         účinné od 1. 1. 2004Stálé zatížení vlastní hmotností výstroje se ve výpočtu neuvažuje.

      1. účinné od 1. 1. 20043.3. Výpočtové zatížení pro jednotlivé prvky výstroje jámy se určí z vodorovné síly a ze svislé síly při vybavení záchytů jako součin těchto sil a součinitelů zatížení:
         účinné od 1. 1. 2004

         Příloha č. 3 Výpočet vedení dopravní nádoby a výstroje jámy

         pro vodorovné zatížení rozpony	F'RH = FRH.n11.n12	(kN),
         pro vodorovné zatížení průvodnice	F'PH = FPH.n11.n12	(kN),
         pro svislé zatížení rozpony	F'RV = FRV.n21	(kN),
         pro svislé zatížení průvodnice	F'PV = FPV.n22	(kN),
         pro svislé zatížení dosedacího roštu	F'DV = FDV.n23	(kN).

         účinné od 1. 1. 2004Součinitelé zatížení pro výpočet výstroje jámy:

         1. účinné od 1. 1. 2004a) pro nahodilé zatížení dlouhodobé
            1. účinné od 1. 1. 2004n₁₁ - vliv trvalé šikmosti pevného vedení:
               1. účinné od 1. 1. 2004u jam se svislým vedením nádoby se bere n₁₁ = 1,0, v ostatních případech n₁₁ = 1,05,
            1. účinné od 1. 1. 2004n₁₂ - vliv nerovností výstroje v mezích dovolených odchylek podle této vyhlášky:
               1. účinné od 1. 1. 2004pro rozpony a kovové průvodnice se bere n₁₂ = 1,4,
               2. účinné od 1. 1. 2004pro rozpony a dřevěné průvodnice se bere n₁₂ = 1,2,
         1. účinné od 1. 1. 2004b) pro nahodilé zatížení mimořádné
            1. účinné od 1. 1. 2004n₂₁ - působení na rozpony při vybavení záchytů:
               1. účinné od 1. 1. 2004pro rozpony se bere n₂₁ = 1,05,
            1. účinné od 1. 1. 2004n₂₂ - působení na průvodnice při vybavení záchytů:
               1. účinné od 1. 1. 2004pro kovové průvodnice se bere n₂₂ = 1,5,
               2. účinné od 1. 1. 2004pro dřevěné průvodnice se bere n₂₂ = 1,0,
            1. účinné od 1. 1. 2004n₂₃ - při dosednutí nádoby na dosedací rošt (součinitel zahrnuje také dynamický účinek):
            2. účinné od 1. 1. 2004n₂₃ = 2,5.
      1. účinné od 1. 1. 20043.4. U výstroje jámy se neuvažuje kombinace zatížení ani současné působení vodorovných a svislých sil.
      2. účinné od 1. 1. 20043.5.Pro výstroj jámy se hodnoty navrhovaných pevností R (MPa) určí podle technické normy.³⁸)
      3. účinné od 1. 1. 20043.6. Navrhovaná pevnost R (MPa) se upravuje násobením součiniteli podmínek působení na výslednou hodnotu R':

         účinné od 1. 1. 2004R'= R.m₁.m₂.m₃ (MPa).

         1. účinné od 1. 1. 2004Pro výstroj jámy se použijí součinitelé podmínek působení:
            1. účinné od 1. 1. 2004m₁ - součinitel vlivu geometrického uspořádání výstroje podle svislé vzdálenosti L mezi sousedními rozponami, a to
            2. účinné od 1. 1. 2004L = 1,5 m .... m₁ = 1,0,
            3. účinné od 1. 1. 2004L = 2,0 m .... m₁ = 0,99,
            4. účinné od 1. 1. 2004L = 3,0 m .... m₁ = 0,97,
            5. účinné od 1. 1. 2004L = 4,0 m .... m₁ = 0,95.

            účinné od 1. 1. 2004Pokud budou zvoleny jiné hodnoty svislé vzdálenosti mezi sousedními rozponami, určí se hodnota součinitele m₁ interpolací,

            1. účinné od 1. 1. 2004m₂ - součinitel koroze a opotřebení, a to pro kovové prvky jámové výstroje m₂ = 0,8; tato hodnota bude snížena podle vlivů prostředí na výstroj jámy až na hodnotu m₂ = 0,5. U dřevěných průvodnic je hodnota m₂ = 0,8,
            2. účinné od 1. 1. 2004m₃ - součinitel protikorozních opatření m₃, jehož základní hodnota je 1,0 až 1,5.

            účinné od 1. 1. 2004Při tom platí omezení, že výsledný součin součinitelů m₂ a m₃ je menší nebo roven 1,0.

      1. účinné od 1. 1. 20043.7. Mezní stav únosnosti výstroje se kontroluje tak, že statickým výpočtem se určí napětí jednotlivých prvků výstroje, které přitom u žádného prvku nesmí překročit navrhovanou pevnost.
      2. účinné od 1. 1. 20043.8. Mezní stav použitelnosti prvků výstroje jámy se ověřuje výpočtem vodorovného průhybu δ jednotlivých prvků jámové výstroje nebo celkové konstrukce, přičemž povolený průhyb prvku výstroje ve směru působení vodorovné síly kolmé na rozponu je určován záběrem protějšího vodítka dopravní nádoby; přitom v žádném případě nesmí být překročeny hodnoty uvedené v § 37 odst. 5. Jinou možností je ověřit mezní stav použitelnosti výstroje ve vazbě na § 37 odst. 5 podle vzorce

         účinné od 1. 1. 2004

         1. účinné od 1. 1. 2004kde je

            účinné od 1. 1. 2004L (m) - délka prvku (rozpony nebo průvodnice mezi dvěma rozponami).

   1. účinné od 1. 1. 20044. Výpočet pevného vedení dopravní nádoby
      1. účinné od 1. 1. 20044.1. Při výpočtu pevného vedení dopravní nádoby podle mezních stavů se za základ výpočtu berou jmenovité rozměry profilu prvku výstroje neoslabeného opotřebením nebo korozí.
      2. účinné od 1. 1. 20044.2. Prvky výstroje jámy a pevného vedení dopravní nádoby, tj. rozpony, příčky a průvodnice, se počítají na působení vodorovné síly na samostatný nosník prostý nebo staticky neurčitý, popřípadě lze celý úsek výstroje jámy na délce jedné průvodnice počítat jako roštovou konstrukci, pokud podpory prvků a vzájemné spojení prvků zaručují takovéto vzájemné spolupůsobení.
      3. účinné od 1. 1. 20044.3. Příčka jámové výstroje se kontroluje výpočtem.
      4. účinné od 1. 1. 20044.4. Průvodnice se kontroluje výpočtem na svislé zatížení při vybavení záchytů dopravní nádoby jako prut namáhaný na vzpěr o vzpěrné délce rovné vzdálenosti dvou sousedních rozpon.
   1. účinné od 1. 1. 20045. Výpočet upevnění průvodnice a rozpony
      1. účinné od 1. 1. 20045.1. Upevnění průvodnice se počítá na působení čelní a boční vodorovné síly.
         Na svislé zatížení se počítá pouze upevnění průvodnice vedoucí dopravní nádobu se záchyty. V tomto případě se zvlášť kontroluje nájezdová průvodnice.
      2. účinné od 1. 1. 20045.2. Ve výpočtu upevnění průvodnice k rozponě se v případě potřeby vyvození třecí síly bere hodnota součinitele tření maximálně pro styk dřeva a válcovaného profilu 0,3, odlitku a válcovaného profilu 0,2, dvou válcových profilů 0,2 a u metalizovaných ploch 0,1.
      3. účinné od 1. 1. 20045.3. Ve výpočtu upevnění rozpony ke konzole se bere v úvahu čelní a boční síla. Toto upevnění se kontroluje na svislou sílu jen při vybavení záchytů dopravní nádoby.
   1. účinné od 1. 1. 20046. Výpočet konzoly a jejího upevnění

      účinné od 1. 1. 2004Konzola se počítá na největší sílu přenášenou rozponou, příčkou nebo průvodnicí vzniklou při působení svislé a vodorovné síly v nejméně příznivém případě. Bezpečnost upevnění konzoly proti vytažení nebo vytržení z výztuže nebo horniny se ověřuje výpočtem.

   1. účinné od 1. 1. 20047. Výpočet rohového vedení a jámové stolice
      1. účinné od 1. 1. 20047.1. Rohové vedení a prvky jámové stolice, které nesou rohové vedení nebo průvodnici, se počítají na vodorovné síly. Ostatní prvky jámové stolice se počítají na síly přenášené rohovým vedením nebo průvodnicí.
      2. účinné od 1. 1. 20047.2. Vodorovné síly působící na rohové vedení samostatně v čelním nebo bočním směru se pro výpočet umísťují v nejnepříznivější poloze.
      3. účinné od 1. 1. 20047.3. Tuhost rohového vedení v obou směrech působení vodorovné síly může způsobit průhyb nejvíce L/600, kde L je vzdálenost mezi dvěma sousedními podporami.
      4. účinné od 1. 1. 20047.4. Při možném vybavení záchytů dopravní nádoby se nosné prvky jámové stolice počítají také na působení svislé síly.
   1. účinné od 1. 1. 20048. Výpočet nárazníkového a dosedacího roštu

      účinné od 1. 1. 2004Na nárazníkovém a dosedacím roštu a nosníku, o který se opírá brzdicí průvodnice, se výpočtem ověřuje místo opření brzdicí průvodnice; ověřuje se také místo zachycující síly od jiného brzdicího zařízení. Nárazníkový rošt se ověřuje také na náraz dopravní nádoby, dosedací rošt také na dosednutí dopravní nádoby.

   1. účinné od 1. 1. 20049. Jiné metody výpočtu

      účinné od 1. 1. 2004Pro výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby lze použít i metodu konečných prvků nebo matematický model subsystému dopravní nádoba – jámová výztuž. Jiné metody lze použít jen na základě posudku zpracovaného odborným pracovištěm nebo znalcem.

1. účinné od 1. 1. 2004B. Výpočet sil při lanovém vedení dopravní nádoby
   1. účinné od 1. 1. 20041. Určení napínací síly vodicího a odrazového lana
      1. účinné od 1. 1. 20041. Nejmenší napínací síla F_N na spodním konci vodicího lana se určí podle vzorce

         účinné od 1. 1. 2004

         1. účinné od 1. 1. 2004kde je

            účinné od 1. 1. 2004H (m) - délka vodicího lana mezi ukotveními,

            účinné od 1. 1. 2004G (t) - hmotnost břemene zavěšeného na těžním laně, bez hmotnosti vyrovnávacího lana.

      1. účinné od 1. 1. 20042. Napínací síla odrazového lana nesmí být menší než nejmenší napínací síla vodicího lana.
      2. účinné od 1. 1. 20043. Napínací síla na spodním konci vodicího a odrazového lana nesmí být menší než 10 kN.
   1. účinné od 1. 1. 20042. Určení napínací síly vodicího lana při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy

      účinné od 1. 1. 2004Nejmenší napínací síla vodicího lana při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy se určí tak, aby statický tah na horním konci lana nebyl menší než 10 kN na 100 m délky vodicího lana.

Příloha č. 4

účinné od 1. 1. 2004Nosnost lan

1. účinné od 1. 1. 20041. Těžní lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně

   účinné od 1. 1. 2004b = 7,5 - 0,0007 H,

   1. účinné od 1. 1. 2004kde je
      1. účinné od 1. 1. 2004H (m) - součinitel, který se číselně rovná svislé vzdálenosti mezi osou lanovnice, popřípadě třecího kotouče, a nejnižší provozní polohou dopravní nádoby.

1. účinné od 1. 1. 20042. Vyrovnávací lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně 7násobná.
2. účinné od 1. 1. 20043. U vícelanového těžního stroje musí mít každé těžní lano takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně

   účinné od 1. 1. 2004

   1. účinné od 1. 1. 2004kde je
      1. účinné od 1. 1. 2004i - počet těžních lan,
      2. účinné od 1. 1. 2004H (m) - součinitel, který se číselně rovná svislé vzdálenosti mezi osou lanovnice, popřípadě třecího kotouče, a nejnižší provozní polohou dopravní nádoby.

1. účinné od 1. 1. 20044. Těžní lano havarijního dopravního zařízení musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně 7násobná.
2. účinné od 1. 1. 20045. Vodicí i odrazové lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení vyvozenému vlastní hmotností lana a napínací silou byla jeho počáteční bezpečnost b alespoň 5násobná.
3. účinné od 1. 1. 20046. Lano používané při hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci jámy musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k jeho největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně:
   1. účinné od 1. 1. 20046.1. u povalu zavěšeného na laně 7násobná, při zavěšení na třech a více lanech 6násobná,
   2. účinné od 1. 1. 20046.2. u lana pomocného vratu 5násobná,
   3. účinné od 1. 1. 20046.3. u lana závěsného nakladače 15násobná,
   4. účinné od 1. 1. 20046.4. lana používaného k ovládání poklopu, ovládání návěštního zařízení a zavěšení olovnice 3násobná,
   5. účinné od 1. 1. 20046.5. u samonosného elektrického kabelu pro osvětlení povalu a jámy 5násobná.

Příloha č. 5

účinné od 1. 1. 2005Měření a zkoušky při revizi těžního zařízení a funkčních zkouškách těžního stroje

1. účinné od 1. 1. 2005A. Měření a zkoušky na těžním stroji
   1. účinné od 1. 1. 20051. Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj. kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě.
   2. účinné od 1. 1. 20052. Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj. kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží odpovídající zatížení při těžbě.
   3. účinné od 1. 1. 20053. Měření elektrických veličin motoru těžního stroje, tj. kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu, a rychlosti v rámci obvyklého pracovního cyklu se zátěží odpovídající zatížení při těžbě v automatickém režimu řízení.
   4. účinné od 1. 1. 20054. Zkouška statické jistoty jízdní brzdy se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě a při těžbě.
   5. účinné od 1. 1. 20055. Zkouška statické jistoty pojistné brzdy se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě a při těžbě.
   6. účinné od 1. 1. 20056. Zkouška statické jistoty jízdní a pojistné brzdy k udržení prázdné dopravní nádoby v její nejnepříznivější poloze při rozpojených bubnech.
   7. účinné od 1. 1. 20057. Zkouška statické jistoty brzdy nebo jiného zařízení k udržení prázdné dopravní nádoby volného bubnu při rozpojených bubnech.
   8. účinné od 1. 1. 20058. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u bubnového těžního stroje s tlakovzdušným brzdovým strojem.
   9. účinné od 1. 1. 20059. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u těžního stroje s třecím kotoučem s tlakovzdušným brzdovým strojem.
   10. účinné od 1. 1. 200510. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u bubnového těžního stroje s hydraulicky řízenými pružinovými brzdami.
   11. účinné od 1. 1. 200511. Měření charakteristik zpoždění a průběhu tlaku brzdného média u těžního stroje s třecím kotoučem s hydraulicky řízenými pružinovými brzdami.
   12. účinné od 1. 1. 200512. Měření charakteristik zpoždění u těžního stroje, u kterého je brzdná síla vyvozována závažím.
   13. účinné od 1. 1. 200513. Ověření, že pojistná brzda neprodleně zastaví těžní stroj při ztrátě napájecí energie.
   14. účinné od 1. 1. 200514. Měření radiální a axiální házivosti brzdových věnců a brzdových kotoučů.

   účinné od 1. 1. 2005ad 1) a 2)

   účinné od 1. 1. 2005Těžní stroj je v průběhu měření řízen řididlem jízdy až do okamžiku snížení rychlosti na rychlost přejezdovou a zbytek až do krajní provozní polohy je řízen ručně a pak jej strojník zastaví. Měření se provádí v obou směrech jízdy se zátěží v jedné dopravní nádobě. Pak se měření opakuje se zátěží ve druhé dopravní nádobě.

   účinné od 1. 1. 2005Výsledky měření se vyhodnotí z hlediska

   1. účinné od 1. 1. 2005a) rychlosti se zaměřením na její velikost a stálost, na správnou a plynulou funkci řididla jízdy, na spolehlivé a správné omezení přejezdové rychlosti a na hodnoty zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu,
   2. účinné od 1. 1. 2005b) hodnoty a průběhu kotevního proudu, kotevního napětí a budícího proudu se zaměřením na to, zda kotevní proud má spojitý průběh, v případě více pohonů zda jsou průběhy shodné, jeho hodnota je při ustálené rychlosti ustálená a odpovídá zátěži a při rozjezdu a dojezdu nepřesahuje povolené hodnoty, zda kotevní napětí má při nejvyšší povolené rychlosti při dopravě osob a při těžbě odpovídající hodnoty.

   účinné od 1. 1. 2005ad 3)

   účinné od 1. 1. 2005Podmínky měření a jeho vyhodnocení jsou stejné jako u bodů 1 a 2 s tím, že po celou dobu měření je těžní stroj řízen automaticky.

   účinné od 1. 1. 2005ad 4)

   účinné od 1. 1. 2005Měření se provádí zvlášť se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě a zvlášť se zátěží odpovídající zatížení při těžbě. Výchozím bodem je poloha dopravní nádoby odpovídající největší statické převaze. Po celou dobu zkoušky se měří kotevní proud a tlak brzdného média a sleduje se okamžik, kdy dojde k prokluzu brzd.

   účinné od 1. 1. 2005Nejprve se tzv. „zváží“ zátěž, tj. zjistí se hodnota tzv. rovnovážného proudu, který je po odbrzdění jízdní brzdy potřebný k udržení dopravní nádoby v klidu.

   účinné od 1. 1. 2005Pak se těžní stroj zabrzdí jízdní brzdou a zjistí se hodnota přídavného proudu potřebného k prokluzu brzd, pokud to dovolí proudový omezovač, ve směru statické převahy, přičemž jízdní brzda je zabrzděna nejmenším přípustným tlakem v brzdové soustavě, při jehož snížení dojde k rozpojení bezpečnostního obvodu (§ 23 odst. 2 písm. g)).

   účinné od 1. 1. 2005Z hodnoty rovnovážného proudu a z hodnoty přídavného proudu a tlaku, při kterém došlo k prokluzu brzd, se výpočtem vyhodnotí statická jistota b jízdní brzdy. Pro výpočet se používá vztah

   účinné od 1. 1. 2005

   1. účinné od 1. 1. 2005kde je

      účinné od 1. 1. 2005I_g (A) - rovnovážný kotevní proud,

      účinné od 1. 1. 2005I_p (A) - přídavný kotevní proud.

   účinné od 1. 1. 2005ad 5)

   účinné od 1. 1. 2005Postup je stejný jako v bodě 4) s tím, že místo jízdní brzdou se těžní stroj zabrzdí pojistnou brzdou; při tom je nutné na dobu provádění měření provést dočasná opatření určená výrobcem nebo odborníkem (§ 4 odst. 2), která umožní zadávání proudu při rozpojeném bezpečnostním obvodu.

   účinné od 1. 1. 2005ad 6)

   účinné od 1. 1. 2005Měření se provádí s prázdnými dopravními nádobami. Dopravní nádoba pevného bubnu se ustaví do nejnižší provozní polohy a zajistí se proti případnému ujetí vhodnými nosníky položenými přes profil jámy tak, aby jejich horní okraj byl přibližně 20 cm pod spodním okrajem dopravní nádoby. Volný buben se zajistí brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu a rozpojí se bubny. Další postup je stejný jako v bodech 4) a 5).

   účinné od 1. 1. 2005ad 7)

   účinné od 1. 1. 2005Měření se provádí v úrovni ohlubně s tím, že do dopravní nádoby volného bubnu se naloží zátěž odpovídající 1,5násobku převahy, kterou by vyvinula nevyvážená dopravní nádoba volného bubnu v nejnepříznivější provozní poloze, a nádoba se zajistí proti případnému ujetí vhodnými nosníky položenými přes profil jámy tak, aby jejich horní okraj byl přibližně 20 cm pod spodním okrajem dopravní nádoby. Volný buben se zajistí brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu a pak se dopravní nádoba pevného bubnu nadzvedne v rámci vůle zubové spojky. Pokud za těchto podmínek nedojde k poklesu dopravní nádoby volného bubnu, je podmínka § 22 odst. 6 splněna.

   účinné od 1. 1. 2005ad 8)

   účinné od 1. 1. 2005Měřenými veličinami jsou rychlost jízdy a tlak v brzdové soustavě; při tom se současně ověřuje stav bezpečnostního obvodu. Před zahájením měření se ověří nastavení tlakového spínače ovládajícího chod kompresoru. Změří se také nastavení tlakového spínače zapojeného do bezpečnostního obvodu a případného tlakového spínače nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) sledujícího zapůsobení pojistné brzdy. Měří se:

   1. účinné od 1. 1. 2005A. průběh tlaku ve válci jízdní brzdy a při tom se ověří
      1. účinné od 1. 1. 2005a) hodnota tlaku, při které dochází k zapnutí a vypnutí kompresoru,
      2. účinné od 1. 1. 2005b) hodnota tlaku, při které dochází k rozpojení bezpečnostního obvodu,
      3. účinné od 1. 1. 2005c) hodnota tlaku, při které dochází k přepnutí případného tlakového spínače nezávislého zařízení brzdového stroje sledujícího zapůsobení pojistné brzdy,
      4. účinné od 1. 1. 2005d) průběh tlaku ve válci jízdní brzdy při manipulaci s jízdní brzdou a při tom se vyhodnocuje, zda
         1. účinné od 1. 1. 20051. při odbrzdění dochází k poklesu tlaku na nulovou hodnotu,
         2. účinné od 1. 1. 20052. při zabrzdění dochází k plynulému nárůstu tlaku,
         3. účinné od 1. 1. 20053. při opakovaném zabrzdění dosahuje nejvyšší tlak stejnou hodnotu a zda tato hodnota odpovídá hodnotě nastavené,
         4. účinné od 1. 1. 20054. u těžních strojů se dvěma brzdovými stroji je průběh tlaku shodný v obou válcích jízdní brzdy,
   1. účinné od 1. 1. 2005B. průběh tlaku ve válci jízdní a pojistné brzdy při rozpojení bezpečnostního obvodu a při tom se ověří průběh tlaku ve válci jízdní a pojistné brzdy od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu; při zapůsobení pojistné brzdy se vyhodnocuje
      1. účinné od 1. 1. 20051. hodnota tlaku ve válci jízdní brzdy,
      2. účinné od 1. 1. 20052. průběh tlaku ve válci jízdní brzdy se zaměřením na to, zda nedochází k zadírání pístu nebo pístnice válce,
      3. účinné od 1. 1. 20053. zahájení a ukončení snižování tlaku ve válci pojistné brzdy od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu a průběh a celková doba snižování tlaku,
      4. účinné od 1. 1. 20054. u těžních strojů se dvěma brzdovými stroji také shoda průběhu tlaku ve válcích jízdní a pojistné brzdy.

   účinné od 1. 1. 2005V další části se provedou dynamické brzdové zkoušky v pracovním režimu dopravy osob se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě v obou směrech jízdy s uvedením pojistné brzdy do činnosti rozpojením bezpečnostního obvodu

   1. účinné od 1. 1. 2005a) bez nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13),
   2. účinné od 1. 1. 2005b) s nezávislým zařízením brzdového stroje (§ 22 odst. 13).

   účinné od 1. 1. 2005Zkoušky se provádí se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě a při nejvyšší povolené rychlosti při řádné jízdě. Rozpojení bezpečnostního obvodu se provede po dosažení nejvyšší povolené rychlosti, avšak před zahájením řízeného dojezdu; zkouška uvedená pod písmenem b) musí být zahájena nejpozději v polovině dopravní dráhy s tím, že způsob simulace selhání pojistné brzdy určí výrobce tohoto nezávislého zařízení.

   účinné od 1. 1. 2005Výsledky měření se vyhodnotí z hlediska dosažené hodnoty průměrného a největšího zpoždění.

   účinné od 1. 1. 2005ad 9)

   účinné od 1. 1. 2005Postup je stejný jako v bodu 8) s tím, že dynamické brzdové zkoušky se provedou jednak s prázdnými dopravními nádobami, jednak se zátěží odpovídající zatížení při těžbě.

   účinné od 1. 1. 2005ad 10)

   účinné od 1. 1. 2005Postup je obdobný jako v bodu 8) s tím, že se

   1. účinné od 1. 1. 2005a) zjistí hodnota tlaku, při které dochází k zapnutí a vypnutí hydraulického agregátu, popřípadě při které dojde k odlehčení čerpadla,
   2. účinné od 1. 1. 2005b) zjistí hodnota tlaku, při které dojde k zapůsobení pojistného ventilu hydraulického agregátu,
   3. účinné od 1. 1. 2005c) vyhodnocuje průběh tlaku v brzdovém válci při manipulaci s jízdní brzdou, zda při
      1. účinné od 1. 1. 20051. odbrzdění dochází k plynulému nárůstu tlaku na stanovenou hodnotu,
      2. účinné od 1. 1. 20052. zabrzdění dochází k plynulému poklesu tlaku,
      3. účinné od 1. 1. 20053. opakovaném zabrzdění a odbrzdění dosahuje nejnižší a nejvyšší tlak vždy stejnou hodnotu a ta odpovídá hodnotě stanovené,
      4. účinné od 1. 1. 20054. plném zabrzdění za jízdy dojde ke snížení tlaku pouze na hodnotu odpovídající tlaku 1. stupně pojistného brzdění určenou výrobcem,
   1. účinné od 1. 1. 2005d) vyhodnocuje průběh tlaku v brzdovém válci od okamžiku rozpojení bezpečnostního obvodu, a to
      1. účinné od 1. 1. 20051. zda nastavení hodnoty tlaku odpovídá hodnotě tlaku 1. stupně pojistného brzdění určené výrobcem,
      2. účinné od 1. 1. 20052. zda při zapůsobení pojistné brzdy za jízdy dojde ke snížení tlaku pouze na hodnotu odpovídající tlaku 1. stupně pojistného brzdění a zda po zastavení těžního stroje dojde k poklesu tlaku na nulovou hodnotu,
      3. účinné od 1. 1. 20053. zda při zapůsobení pojistné brzdy u stojícího těžního stroje dojde k poklesu tlaku na nulovou hodnotu,
   1. účinné od 1. 1. 2005e) u kotoučové brzdy s pružinami a hydraulickým ovládáním se současně změří doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do okamžiku poklesu tlaku na hodnotu odpovídající dvěma třetinám brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění, u ostatních brzd doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do začátku snižování rychlosti,
   2. účinné od 1. 1. 2005f) ověří správná činnost všech prvků zajišťujících snižování tlaku brzdového média při zapůsobení pojistné brzdy.

   účinné od 1. 1. 2005ad 11)

   účinné od 1. 1. 2005Postup je obdobný jako v bodu 10) s tím, že dynamické brzdové zkoušky se provedou jednak s prázdnými dopravními nádobami, jednak se zátěží odpovídající zatížení při těžbě.

   účinné od 1. 1. 2005ad 12)

   účinné od 1. 1. 2005Postup je obdobný jako v bodu 11).

1. účinné od 1. 1. 2005B. Zkoušky a měření v bezpečnostním obvodu
   1. účinné od 1. 1. 20051. Zkouška funkčnosti relé spínacích prvků, magnetů a elektromagnetických ventilů zajišťujících pojistné brzdění.
   2. účinné od 1. 1. 20052. Měření elektrických parametrů bezpečnostního obvodu.
   3. účinné od 1. 1. 20053. Měření reakčních časů elektrických přístrojů uvádějících do činnosti pojistné brzdění.
   4. účinné od 1. 1. 20054. Měření izolačního stavu v bezpečnostním obvodu.

   účinné od 1. 1. 2005ad 1)

   účinné od 1. 1. 2005Při zkoušce se ověřuje mechanický stav a funkce všech spínacích prvků, magnetů a elektromagnetických ventilů.

   účinné od 1. 1. 2005ad 2)

   účinné od 1. 1. 2005Měřením se ověřuje hodnota napětí a proudu, úbytek napětí a proudové zatížení kontaktů. Hodnota proudu nesmí překročit 60 % dovoleného proudového zatížení udaného výrobcem pro daný typ přístroje. Připouští se odchylka 10 % od jmenovitého napětí a úbytek napětí 5 % jmenovitého napětí.

   účinné od 1. 1. 2005ad 3)

   účinné od 1. 1. 2005Reakční čas elektrických přístrojů musí být takový, aby při zapůsobení nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) kontrolujícího správnost zapůsobení pojistné brzdy dopravní nádoba nenajela do brzdicích průvodnic, a to ani v případě, že rychlost jízdy překročí 115 % nejvyšší povolené rychlosti. Vzdálenost snímače v jámě (§ 25 odst. 2) pro kontrolu zahájení řízení dojezdu v jámě l_js od začátku brzdicích průvodnic se kontroluje podle vzorce

   účinné od 1. 1. 2005

   1. účinné od 1. 1. 2005kde je
      1. účinné od 1. 1. 2005v_max (m.s^-1) - 115 % nejvyšší povolené rychlosti,
      2. účinné od 1. 1. 2005Δ t_p(s) - doba prodlevy nezávislého zařízení brzdového stroje do začátku jeho působení (§ 22 odst. 13),
      3. účinné od 1. 1. 2005a (m.s^-2) - průměrné zpoždění při brzdění pojistnou brzdou při nejnepříznivějších poměrech.

   účinné od 1. 1. 2005ad 4)

   účinné od 1. 1. 2005Před zahájením měření izolačního stavu v bezpečnostním obvodu těžního stroje je nutné proměřit svodové proudy. Kontrolní měření izolačního stavu se provádí přístroji, které pro měření využívají napětí blízké napětí používanému u měřeného bezpečnostního obvodu. Měření se provádí při nerozpojeném bezpečnostním obvodu.

1. účinné od 1. 1. 2005C. Stanovení statické jistoty proti skluzu lana na třecím kotouči
   1. účinné od 1. 1. 20051. Výpočet statické jistoty proti skluzu lana na třecím kotouči.
   2. účinné od 1. 1. 20052. Ověření součinitele tření mezi těžním lanem a obložením drážky třecího kotouče.

   účinné od 1. 1. 2005ad 1)

   účinné od 1. 1. 2005Hodnota statické jistoty proti skluzu těžního lana na třecím kotouči b se počítá podle vzorce:

   účinné od 1. 1. 2005

   1. účinné od 1. 1. 2005kde je
      1. účinné od 1. 1. 2005T_A (kN) - větší tah v lanové větvi za klidu při nejnepříznivějším provozním zatížení,