Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách (č. 128)

Každý členský stát, jehož zákonodárství zabezpečuje zaměstnance, může v potřebném rozsahu vyjmout z provádění této úmluvy:

1. a) osoby vykonávající příležitostné práce;
2. b) členy zaměstnavatelovy rodiny žijící s ním, pokud pro něj pracují;
3. c) jiné skupiny zaměstnanců, jejichž počet nesmí přesáhnout 10 % všech jiných zaměstnanců kromě těch, kteří jsou vyňati podle písmen a) a b) tohoto článku.

1. 1. Každý členský stát, jehož zákonodárství zabezpečuje zaměstnance, může v prohlášení připojeném k ratifikaci přechodně vymout z provádění této úmluvy zaměstnance zemědělského sektoru, kteří ještě nejsou chráněni jeho zákonodárstvím v době ratifikace.
2. 2. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy předkládaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, v jakém rozsahu provedl nebo hodlá provést ustanovení této úmluvy, pokud jde o zaměstnance zemědělského sektoru, a jakýkoli pokrok při použití této úmluvy na takové zaměstnance, nebo nedošlo-li ke změnám, jež by bylo třeba oznámit, poskytne veškerá příslušná vysvětlení.
3. 3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, zvýší počet chráněných zaměstnanců v zemědělském sektoru v takovém rozsahu a tak rychle, jak to dovolují okolnosti.

1. 1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může v prohlášení připojeném k ratifikaci vyjmout z provádění této úmluvy:
   1. a) námořníky, včetně námořních rybářů,
   2. b) veřejné zaměstnance,
   3. jsou-li tyto skupiny zabezpečeny zvláštními soustavami, které vcelku poskytují dávky rovnající se alespoň dávkám stanoveným touto úmluvou.

1. 2. Je-li v platnosti prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, může členský stát vyjmout osoby náležící do skupiny nebo do skupin vyňatých z provádění této úmluvy z počtu osob, k nimž se přihlíží při výpočtu procent stanovených
   1. v odstavci 1, písm. b) a v odstavci 2, písm. b) článku 9;
   2. v odstavci 1, písm. b) a v odstavci 2, písm. b) článku 16;
   3. v odstavci 1, písm. b) a v odstavci 2, písm. b) článku 22;
   4. a v písmeně c) článku 37.

1. 3. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku, může později oznámit generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, že přijímá závazky z této úmluvy pro skupinu nebo pro skupiny vyňaté při ratifikaci.

Má-li chráněná osoba podle vnitrostátního zákonodárství nárok v případě smrti živitele rodiny na jinou periodickou dávku, než jsou pozůstalostní dávky, mohou být takové periodické dávky považovány za pozůstalostní dávky pro účely provádění této úmluvy.

1. 1. Členský stát, který
   1. a) přijal závazky podle této úmluvy pro části II, III a IV; a
   2. b) zabezpečuje procento ekonomicky činného obyvatelstva alespoň o 10 % vyšší, než je procento požadované v článku 9, odst. 1, písm. b), v článku 16, odst. 1, písm. b) a v článku 22, odst. 1, písm. b) nebo plní článek 9, odst. 1, písm. c), článek 16, odst. 1, písm. c) a článek 22, odst. 1, písm. c); a
   3. c) zajišťuje alespoň u dvou ze sociálních událostí uvedených v částech II, III a IV dávky částkou odpovídající procentu alespoň o pět jednotek vyššímu, než jsou procenta uvedená v tabulce připojené k části V,
   4. může použít ustanovení následujícího odstavce.

1. 2. Takový členský stát může:
   1. a) nahradit pro účely článku 11, odst. 2, písm. b) a článku 24, odst. 2, písm. b) tam udanou dobu tří let dobou pěti let;
   2. b) určit poživatele pozůstalostních dávek způsobem, který se liší od způsobu požadovaného v článku 21, který však zabezpečuje, že celkový počet poživatelů není nižší než počet poživatelů, který by vyplýval z provádění článku 21.

1. 3. Každý členský stát, který použil ustanovení odstavce 2 tohoto článku, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy předkládaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce stav svého zákonodárství a praxe, pokud jde o záležitosti, o nichž pojednává zmíněný odstavec, a pokrok, jehož bylo dosaženo k úplnému provádění ustanovení této úmluvy.

1. 1. Každý členský stát, který
   1. a) přijal závazky podle této úmluvy pro části II, III a IV; a
   2. b) zabezpečuje procento hospodářsky činného obyvatelstva alespoň o 10 % vyšší, než je procento požadované v článku 9, odst. 1, písm. b), v článku 16, odst. 1, písm. b) a v článku 22, odst. 1, písm. b) nebo plní článek 9, odst. 1, písm. c), článek 16, odst. 1, písm. c) a článek 22, odst. 1, písm. c),
   3. může upustit od plnění některých ustanovení částí II, III a IV pod podmínkou, že celková částka dávek vyplácených podle příslušné části se bude rovnat alespoň 110 % celkové částky, k níž by se dospělo při provádění všech ustanovení oné části.

1. 2. Každý členský stát, který použil takových výjimek, uvede ve zprávách o provádění této úmluvy předkládaných podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce stav svého zákonodárství a praxe, pokud jde o tyto výjimky, a pokrok, jehož bylo dosaženo k úplnému provádění ustanovení této úmluvy.

Tato úmluva se nevztahuje na

1. a) sociální události, které nastaly dříve, než nabyla účinnosti příslušná část úmluvy pro zúčastněný členský stát;
2. b) dávky poskytované v důsledku sociálních událostí, které nastaly, když již příslušná část úmluvy nabyla účinnosti pro zúčastněný členský stát, pokud nároky na tyto dávky pocházejí z doby před zmíněným dnem počátku účinnosti.

1. 1. Tato úmluva mění za podmínek stanovených v tomto článku
   1. Úmluvu o starobním pojištění (průmysl atd.), 1933,
   2. Úmluvu o starobním pojištění (zemědělství), 1933,
   3. Úmluvu o invalidním pojištění (průmysl atd.), 1933,
   4. Úmluvu o invalidním pojištění (zemědělství), 1933,
   5. Úmluvu o pozůstalostním pojištění (průmysl atd.), 1933, a
   6. Úmluvu o pozůstalostním pojištění (zemědělství), 1933.

1. 2. Právní účinnost přijetí závazků podle této úmluvy členským státem, který je vázán jednou nebo několika ze změněných úmluv, bude, až tato úmluva nabude účinnosti, pro tento členský stát následující:
   1. a) přijetí závazků části II této úmluvy způsobí ipso iure okamžitou výpověď Úmluvy o invalidním pojištění (průmysl atd.), 1933, a Úmluvy o invalidním pojištění (zemědělství), 1933;
   2. b) přijetí závazků části III této úmluvy způsobí ipso iure okamžitou výpověď Úmluvy o starobním pojištění (průmysl atd.), 1933, a Úmluvy o starobním pojištění (zemědělství), 1933;
   3. c) přijetí závazků části IV této úmluvy způsobí ipso iure okamžitou výpověď Úmluvy o pozůstalostním pojištění (průmysl atd.), 1933, a Úmluvy o pozůstalostním pojištění (zemědělství), 1933.

1. 1. Podle ustanovení článku 75 Úmluvy o sociálním zabezpečení (minimální norma), 1952, se přestanou následující části zmíněné úmluvy a její příslušná ustanovení v ostatních částech vztahovat na každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, a to dnem, kdy tato úmluva nabude pro tento členský stát účinnosti a není v platnosti žádné prohlášení podle článku 38:
   1. a) část IX, přijal-li členský stát závazky z části II této úmluvy;
   2. b) část V, přijal-li členský stát závazky z části III této úmluvy;
   3. c) část X, přijal-li členský stát závazky z části IV této úmluvy.

1. 2. Není-li v platnosti prohlášení podle článku 38, bude se pro účely článku 2 úmluvy o sociálním zabezpečení (minimální norma), 1952, považovat přijetí závazků této úmluvy za přijetí závazků následujících částí jmenované úmluvy a jejích příslušných ustanovení v ostatních částech:
   1. a) část IX, přijal-li členský stát závazky z části II této úmluvy;
   2. b) část V, přijal-li členský stát závazky z části III této úmluvy;
   3. c) část X, přijal-li členský stát závazky z části IV této úmluvy.

Pokud Konference později přijme úmluvu týkající se jednoho nebo několika předmětů upravených touto úmluvou, ustanovení této úmluvy, jež budou uvedena v nové úmluvě, se přestanou vztahovat na každý členský stát, který ratifikoval novou úmluvu, a to dnem, kdy zmíněná úmluva nabude pro tento členský stát účinnosti.

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

1. 1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. 2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
3. 3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána.

1. 1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji nebo jednu či několik z částí II až IV vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. 2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji nebo jednu či několik z částí II až IV bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

1. 1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.
2. 2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organisace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Kdykoli to bude považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revise.

1. 1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
   1. a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 49, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;
   2. b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.

1. 2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.

Anglické a francouzské znění této úmluvy má stejnou platnost.