Vyhláška ministerstva zdravotnictví o poskytování léčebně preventivní péče

§ 58

účinné od 1. 7. 1966(1) Při poskytování léčebně preventivní péče se výjimečně podle dalších ustanovení této vyhlášky platí příplatky za některé protetické práce v péči o chrup, za ortopedickou obuv, za péči o děti v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích a za péči v závodním nočním sanatoriu.

účinné od 1. 7. 1966(2) Podle zvláštních předpisů se platí příplatky, popřípadě úhrady za umělé přerušení těhotenství, za lázeňskou péči, za ošetřování v protialkoholní záchytné stanici, za kosmetické služby, pokud nejsou poskytovány z důvodů léčebně preventivních anebo nejde o úkony nutné v zájmu výkonu povolání nebo v zájmu vývoje dítěte, a popřípadě výjimečně za některé zdravotnické služby, které nejsou nezbytné (§ 11 odst. 3 zákona).

§ 59

účinné od 1. 7. 1966(1) V péči o chrup se platí příplatky za korunky, můstky, fixační dlahy a jiné pevné zubní protézy a za jejich opravy. Příplatky se neplatí, jde-li o pevné zubní protézy, které jsou

1. účinné od 1. 7. 1966a) poskytovány nezletilým nebo ženám v době těhotenství a v době do 6 měsíců po porodu,
2. účinné od 1. 7. 1966b) nutné k zachování pracovní výkonnosti,
3. účinné od 1. 7. 1966c) poskytovány náhradou za zuby ztracené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo jinými škodlivými vlivy pracovního prostředí,
4. účinné od 1. 7. 1966d) poskytovány náhradou za přední zuby osobám mladším 30 roků.

účinné od 1. 7. 1966(2) Snímací zubní protézy v běžném provedení a snímací zubní protézy v náročnějším provedení, jestliže takové provedení je nutné z lékařského hlediska, se poskytují bez příplatku, pokud ministerstvo zdravotnictví nestanoví jinak. Ani za opravy snímacích zubních protéz anebo jejich nové zhotovení se neplatí příplatky, jestliže nemocný prokáže, že k poškození, zničení nebo ke ztrátě protézy došlo bez jeho zavinění anebo jestliže protéza se stala nezpůsobilou k dalšímu používání pro anatomické změny nebo jinou změnu zdravotního stavu nemocného.

účinné od 1. 7. 1966(3) Nemocný je povinen dodat nebo uhradit potřebné drahé kovy a náklady spojené s afinací, zlacením nebo jiným pokovením; ministerstvo zdravotnictví může stanovit výjimky z této povinnosti.

§ 60

účinné od 1. 7. 1966Za ortopedickou obuv se platí příplatky až do výše 70 % pořizovací ceny obuvi. Ortopedická obuv se poskytuje bezplatně vojenským a válečným poškozencům, osobám, u nichž potřeba ortopedické obuvi vznikla jako následek zranění v boji za osvobození Československa, a dětem a mladistvým, jimž se poskytuje péče v ústavech pro tělesně nebo duševně vadnou mládež.

§ 61

účinné od 1. 7. 1966(1) Příplatek za péči o dítě v kojeneckém ústavu se platí v případech, kdy dítě je v ústavu z jiných než zdravotních důvodů; platí se podle sazeb stanovených pro příplatky na zaopatření dětí v dětských domovech.

účinné od 1. 7. 1966(2) Na zaopatření dětí v dětských domovech a v jeslích se platí příplatky odstupňované zpravidla podle příjmu rodičů nebo jiných povinných osob a podle počtu dětí v rodině.

§ 62

účinné od 1. 7. 1966Za péči v závodním nočním sanatoriu se platí příplatek na stravování snížený o příspěvky z prostředků závodu a nemocenského pojištění.

§ 63

účinné od 1. 7. 1966Poukazy na lázeňskou péči, pokud není poskytnuta podle § 18 nebo § 19, si mohou zakoupit občané z vlastních prostředků nebo jim mohou být tyto poukazy zcela nebo zčásti uhrazeny z fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě z jiných fondů k tomu určených.

§ 64

účinné od 1. 7. 1966Jednotlivé výkony léčebně preventivní péče, za něž se vybírají příplatky nebo úhrady, a výši i způsob vybírání a placení příplatků a úhrad stanoví ve směrnicích (sazebnících) ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí.

§ 65

účinné od 1. 7. 1966(1) Příplatek je povinen zaplatit ten, komu byla péče poskytnuta, popřípadě osoby, které mají vůči němu vyživovací povinnost.

účinné od 1. 7. 1966(2) Příplatek vybere zdravotnické zařízení zpravidla přímo. Před poskytnutím péče může zdravotnické zařízení žádat složení přiměřené zálohy. Nezaplatí-li povinná osoba ani na písemnou výzvu příplatek, vydá vedoucí zdravotnického zařízení (ústavu národního zdraví), které péči poskytlo, platební výměr, jímž se stanoví její povinnost k zaplacení příplatku v určené výši do 15 dnů, uvede důvod této povinnosti a dá poučení o možnosti opravného prostředku.

účinné od 1. 7. 1966(3) Pokud se v řízení před vydáním platebního výměru nebo později zjistí, že povinná osoba nemůže nést příplatek bez ohrožení vlastní výživy nebo výživy osob, vůči nimž má vyživovací povinnost, vydá vedoucí zdravotnického zařízení (ústavu národního zdraví) platební výměr proti další povinné osobě a jestliže by z téhož důvodu nemohla nést příplatek žádná z povinných osob, rozhodne o převzetí příplatku na účet státu.

účinné od 1. 7. 1966(4) Uzná-li povinná osoba písemně svůj závazek nebo je-li rozhodnutí vykonatelné, může vedoucí zdravotnického zařízení povolit přiměřené splátky.

účinné od 1. 7. 1966(5) Vykonatelný platební výměr o příplatku a výkazy nedoplatků sestavené na základě vykonatelných platebních výměrů se vymáhají výkonem rozhodnutí v řízení správním; přitom mají pořadí pohledávek státu na daních a poplatcích.

účinné od 1. 7. 1966(6) Ustanovení předchozích odstavců o příplatku platí obdobně o úhradě a o náhradě za ošetřování v protialkoholní záchytné stanici.

§ 66

účinné od 1. 7. 1966(1) Pokud cizí státní příslušníci pracují v Československé socialistické republice v pracovním poměru nebo jako členové družstva anebo požívají důchod československého sociálního zabezpečení a mají pobyt v Československé socialistické republice, poskytuje se jim a členům jejich rodin léčebně preventivní péče za stejných podmínek jako československým občanům; lázeňská péče však jim může být za těchto podmínek poskytnuta, jen mají-li na území Československé socialistické republiky trvalý pobyt.

účinné od 1. 7. 1966(2) Nárok podle odstavce 1 nepřísluší cizím státním příslušníkům a členům jejich rodin, jestliže cizí státní příslušníci pracují v Československé socialistické republice jen přechodně, a to pro zaměstnavatele, kteří nemají v Československé socialistické republice bydliště nebo závod anebo jsou činni v Československé socialistické republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit.

účinné od 1. 7. 1966(3) Všem cizím státním příslušníkům se poskytuje bezplatně v nezbytném rozsahu prvé ambulantní ošetření při první pomoci při úrazech a náhlých příhodách, kdy léčebný zákrok je nevyhnutelný a neodkladný, a nezbytné léčení při povinně hlášených přenosných nemocech s výjimkou tuberkulózy a pohlavních nemocí; tato výjimka však neplatí pro léčení pohlavních nemocí lodníků, pokud mají nárok na bezplatné léčení těchto nemocí podle mezistátních úmluv. Zahraničním studentům z rozvojových zemí se poskytuje léčebně preventivní péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako československým studentům. Mimo tyto případy se cizím státním příslušníkům poskytuje léčebně preventivní péče bezplatně také na základě mezistátních úmluv nebo podle zásady vzájemnosti.

účinné od 1. 7. 1966(4) Jinak se cizím státním příslušníkům poskytuje léčebně preventivní péče za úhradu podle sazebníku a za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví.

účinné od 1. 7. 1966(5) Ve zvlášť odůvodněných případech může být poskytnuta bezplatná léčebně preventivní péče cizím státním příslušníkům, kteří podle této vyhlášky na ni nemají nárok, na základě rozhodnutí národního výboru, popřípadě jde-li o péči poskytovanou v ústředně řízených zdravotnických zařízeních, na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví.

účinné od 1. 7. 1966(6) Předchozí ustanovení o cizích státních příslušnících platí obdobně pro osoby bez státní příslušnosti.

§ 67

účinné od 1. 7. 1966(1) Potřebná léčebně preventivní péče se poskytuje nemocným v tuzemsku. Jen ve zcela výjimečných a odůvodněných případech může ministerstvo zdravotnictví nebo z jeho pověření krajský národní výbor vyslat nemocného na léčení do ciziny na účet státu, nelze-li mu poskytnout nutné léčení v Československé socialistické republice.

účinné od 1. 7. 1966(2) Sjednal-li si nemocný léčení v cizině soukromě nebo bylo-li povoleno na jeho vlastní účet, nehradí stát náklady s tím spojené, ani na ně nepřispívá.

§ 68

účinné od 1. 7. 1966Náklady nutného léčení, které vznikly při pobytu v cizině a jejichž náhrada se poskytuje podle § 29 zákona, proplácí okresní ústav národního zdraví příslušný podle místa trvalého pobytu. Ministerstvo zdravotnictví však může pověřit vyřizováním a proplácením těchto náhrad i jiný ústav národního zdraví; může též stanovit bližší podrobnosti pro jejich poskytování.

§ 69

účinné od 1. 7. 1966(1) Poskytování léčebně preventivní péče příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se řídí zvláštními předpisy.

účinné od 1. 7. 1966(2) Zdravotnická zařízení spravovaná národními výbory se účastní na péči o příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i o členy jejich rodin a na výkonu posudkové činnosti v rozsahu stanoveném dohodou příslušných ministerstev. Touto dohodou se také stanoví podmínky, za nichž lze ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil poskytnout léčebně preventivní péči jiným osobám než příslušníkům ozbrojených sil.

§ 70

účinné od 1. 7. 1966Železničním zaměstnancům poskytují léčebně preventivní péči zařízení železničního zdravotnictví podle předpisů vydaných ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Pokud tato zařízení nemohou poskytnout železničním zaměstnancům potřebnou péči, poskytují jim ji zdravotnická zařízení řízená národními výbory.

§ 71

účinné od 1. 7. 1966(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna seznámit veřejnost s obsahem této vyhlášky a umožnit občanům podle potřeby do ní nahlížet.

účinné od 1. 7. 1966(2) Pracovníci zdravotnických zařízení jsou také povinni poskytnout občanům požadované informace o možnosti opravných prostředků podle § 77 zákona proti rozhodnutím a opatřením při výkonu zdravotnických služeb.

§ 72

účinné od 1. 7. 1966Ministerstvo zdravotnictví podrobně upraví poskytování léčebně preventivní péče včetně posudkové činnosti směrnicemi vydanými v dohodě s Ústřední radou odborů, Státním úřadem sociálního zabezpečení a Ústředním svazem výrobních družstev. Přitom může též stanovit, kdy lze i mimo případy uvedené v § 4 odst. 4, § 9 odst. 4 a § 13 odst. 3 vyžadovat zdravotnické služby v jiných zdravotnických zařízeních, než která jsou příslušná podle předchozích ustanovení.

§ 73

účinné od 1. 7. 1966Zrušují se:

1. účinné od 1. 7. 19661. vyhláška č. 29/1950 Ú. l. (č. 33/1950 Ú. v.), kterou se stanoví druhy zdravotnických potřeb vydávaných v lékárnách,
2. účinné od 1. 7. 19662. vyhláška č. 241/1950 Ú. l. (č. 241/1950 Ú. v.), o léčivech vydávaných mimo lékárny,
3. účinné od 1. 7. 19663. vyhláška č. 457/1950 Ú. l. (č. 434/1950 Ú. v.), o přípravě a výdeji léčiv lékaři a veterináři,
4. účinné od 1. 7. 19664. vyhláška č. 264/1951 Ú. l. (č. 284/1951 Ú. v.), o výkupu, úpravě a zpracování léčivých rostlin,
5. účinné od 1. 7. 19665. vyhláška č. 82/1952 Ú. l. (č. 111/1952 Ú. v.), o pohotovostní lékařské službě,
6. účinné od 1. 7. 19666. vyhláška č. 153/1952 Ú. l. (č. 191/1952 Ú. v.), o náhradách za osobní a věcnou pomoc ke splnění naléhavých úkolů preventivní a léčebné péče,
7. účinné od 1. 7. 19667. vyhláška č. 205/1953 Ú. l. (č. 244/1953 Ú. v.), o povinném hlášení zhoubných nádorů,
8. účinné od 1. 7. 19668. vyhláška č. 120/1955 Ú. l. (č. 120/1955 Ú. v.), o československém lékopisu,
9. účinné od 1. 7. 19669. vyhláška č. 164/1958 Ú. l. (č. 164/1958 Ú. v.), kterou se stanoví rozsah a podmínky poskytování preventivní a léčebné péče (léčebný řád), ve znění vyhlášek č. 242/1959 Ú. l. (č. 242/1959 Ú. v.) a č. 44/1962 Sb.,
10. účinné od 1. 7. 196610. vyhláška č. 104/1959 Ú. l. (č. 104/1959 Ú. v.), o úhradách za preventivní a léčebnou péči poskytovanou státem osobám, které nemají nárok na bezplatnou péči.

§ 74