Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

§ 12

(1) Formulář k žádosti o povolení k provozování se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.

(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce.

§ 12a

(1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností:

1. a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,
2. b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,
3. c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,
4. d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodné a ceny pro stočné,
5. e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,
6. f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,
7. g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,
8. h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodné a ceny pro stočné,
9. i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.

(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1.

§ 13

(1) Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je

1. a) vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,
2. b) vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,
3. c) roční potřeba peněžních prostředků a její krytí,
4. d) doklady o čerpání vytvořených peněžních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií,
5. e) evidence peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací a
6. f) doplňující informace o skutečné tvorbě a čerpání peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací.

(2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, nejdéle však do 5 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.

(4) Peněžní prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací jsou každoročně tvořeny ve výši adekvátní roční potřeby peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Adekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se vypočítá jako podíl hodnoty majetku vyjádřené v reprodukční pořizovací ceně podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle § 5 odst. 3 zákona a teoretické životnosti infrastruktury, přičemž

1. a) teoretická životnost je pro účely zpracování plánu financování obnovy stanovena pro
   1. 1. vodovodní přiváděcí řady a vodovodní síť 80 let,
   2. 2. úpravny a zdroje vody 45 let,
   3. 3. přiváděcí stoky a stokovou síť 90 let a
   4. 4. čistírny odpadních vod 40 let,

1. b) v případě odděleného vykazování technologie a stavební části je teoretická životnost pro úpravny vody a čistírny odpadních vod stanovena pro
   1. 1. technologie 15 let,
   2. 2. stavební část úpraven a zdrojů vody 55 let a
   3. 3. stavební část čistíren odpadních vod 50 let.

(5) Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání peněžních prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 5 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(6) Rezervou finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se rozumí peněžní prostředky určené na obnovu vodovodů a kanalizací. Jedná se o rozdíl mezi skutečnou tvorbou a skutečným čerpáním peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Pro účely rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují.

(7) Příděl do rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací je tvořen peněžními prostředky z vodného a stočného, pachtovného nebo nájemného a z peněžních prostředků ostatních.

(8) U plátců daně z přidané hodnoty se do tvorby a čerpání peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

(9) Použití peněžních prostředků na jiné účely, než je obnova vodovodů a kanalizací, je možné pouze dočasně, pokud doba životnosti, u vodovodů ve skupině celkem nebo kanalizací ve skupině podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací celkem, nepřesáhla jednu polovinu životnosti stanovené podle odstavce 4. Tyto peněžní prostředky musí být převedeny do rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací zpět nejpozději do 10 let od jejich použití na jiné účely. Další použití peněžních prostředků z rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, než na realizaci obnovy vodovodů a kanalizací, je možné až po převedení peněžních prostředků podle věty druhé.

(10) Použité peněžní prostředky podle odstavce 9 vlastník eviduje samostatně a každoročně zasílá do 28. února ministerstvu plán financování obnovy podle přílohy č. 18 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(11) Způsob tvorby nebo použití finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, který by byl odlišný od pravidel podle odstavců 4, 6 a 9, je možný pouze v individuálních odůvodněných případech. V takovém případě je vlastník povinen zaslat ministerstvu plán financování obnovy podle přílohy č. 18 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací s žádostí o stanovisko ministerstva.

§ 14

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

1. a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a
2. b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

§ 16

Pro účely této části se rozumí

1. a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),
2. b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,
3. c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,
4. d) sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,
5. e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den; při posuzování zatížení ovlivněných odpadními vodami z průmyslu se zohlední zatížení podle chemické spotřeby kyslíku (dále jen „CHSK“) s ohledem na poměr k biochemické spotřebě kyslíku (dále jen „BSK₅“); v případě, že poměr BSK₅/CHSK odpovídá hodnotě 0,5, bude použita hodnota CHSK – 120 g kyslíku/den,
6. f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,
7. g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,
8. h) dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,
9. i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,
10. j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,
11. k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

§ 17

(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

1. a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod, a z možnosti opětovného využívání odpadních vod podle § 38 odst. 10 písm. b) vodního zákona,
2. b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,
3. c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,
4. d) z normových hodnot.¹⁵)

(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,¹⁶) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7) Součástí návrhu je

1. a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),
2. b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

§ 19

(1) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019. Nově budované či upravované stávající odlehčovací komory musejí být vybaveny účinným odstraněním hrubých nečistot.

(2) Při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019.

§ 19a

Zásady provozu a údržby odlehčovacích komor

(1) Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok.

(2) Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.

(3) Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu.

§ 20

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.²¹)

§ 21

(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5.

(4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí může provozovatel předat výsledky rozborů v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce průběžně, tyto výsledky však předává nejpozději do 31. března za předcházející rok včetně údaje o ročním odebraném množství surové vody prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

§ 22

(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.

(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.²³)

(5) Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků surové povrchové vody činí 24 - 36.

(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.

(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným hygienickým zabezpečením vody.

(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.

§ 23

(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.