Vyhláška ministerstva spravedlnosti, kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku

§ 1

(1) Výše úroků z prodlení činí 3 procenta ročně.

(2) Výši úroků z prodlení u půjček poskytovaných organizacemi občanům upravuje vyhláška ministerstva financí č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům.

§ 2

(1) Drobnými opravami souvisícími s užíváním bytů a místností nesloužících k bydlení jsou opravy bytů a uvedených místností, jejich příslušenství a vybavení, jakož i výměny drobných součástek jednotlivých předmětů zařízení nebo vybavení, které jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

(2) Drobnými opravami jsou rovněž jiné opravy bytů a uvedených místností, jejichž příslušenství a vybavení, jakož i výměny drobných součástek jednotlivých předmětů zařízení nebo vybavení v příloze neuvedené, jestliže náklad na jednu opravu, zjištěný podle platných cenových předpisů, nepřevýší částku 50 Kčs. Provádí-li se na téže věci více oprav, které spolu souvisí, je rozhodující součet nákladů na všechny tyto opravy.

§ 3

Náklady spojené s obvyklým udržováním bytů a místností nesloužících k bydlení (dále jen „obvyklé udržovací náklady“) jsou náklady za práce, které se obvykle při delším užívání provádějí, jako např. malování, včetně opravy omítek, odhmyzování, napouštění xylolitové podlahy, drátkování a pastování parket, udržování dřevěného obložení stěn, opravy vestavěného nábytku (opravy a výměny příčlí, zámků a nátěry).

§ 4

Uživatel není povinen hradit náklady na drobné opravy a obvyklé udržovací náklady, vznikla-li jejich potřeba dříve, než místnosti převzal, nebo jestliže vznikly jako důsledek oprav, které je povinna nést organizace.

§ 5

Není-li jiné dohody, hradí uživatelé bytů se společným příslušenstvím náklady na drobné opravy a obvyklé udržovací náklady, spojené s užíváním společného příslušenství poměrně podle počtu osob, které v bytě bydlí. Uživatelé místností nesloužících k bydlení hradí tyto náklady podle poměru plochy, kterou užívají.

§ 6

(1) Ustanovení § 2 až 5 se vztahují i na byty a místnosti nesloužící k bydlení v domech, které jsou v soukromém vlastnictví a na byty a místnosti nesloužící k bydlení přenechané k užívání v rodinných domcích.

(2) Ustanovení § 2 až 5 se nevztahují na byty a místnosti nesloužící k bydlení užívané představiteli, členy a pracovníky zastupitelských úřadů, mezinárodních organizací a institucí [§ 75 písm. a) a b) zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty].

§ 7

Byty trvale určené pro ubytování pracovníka organizace jsou byty podnikové,*) byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků**) a byty služební.***)

§ 8

(1) Za druhý byt se nepovažuje jednotlivá obytná místnost nebo část bytu v rodinném domku, kterou vlastník užívá pro své zotavení nebo zotavení své rodiny anebo za účelem ošetření zahrady, jestliže bydlí v obci, která má víc než 5000 obyvatel nebo je sídlem okresního národního výboru anebo kterou určí okresní národní výbor, a rodinný domek je v jiné obci. Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví více občanů, přísluší jim k tomuto účelu společně jen jedna místnost (část bytu).†)

(2) Druhým bytem přestane být onen byt ze dvou bytů uživatele, o němž uživatel na vyzvání místního národního výboru prohlásí, že jej bude nadále užívat jako byt jediný. To platí i tehdy, užívají-li manželé společně dva byty.

§ 9

Soud nezruší právo užívat druhý byt

1. a) užívá-li dva byty v různých obcích významný vědecký nebo umělecký pracovník, který druhého bytu nezbytně potřebuje ke své práci, nebo užívá-li jej významný veřejný činitel;
2. b) jde-li o jiné případy hodné zvláštního zřetele.

§ 10

(1) Poplatek z prodlení činí za každý den prodlení ¹/₂ promile dlužné částky. Jde-li o úhradu za užívání bytu nebo místností nesloužících k bydlení anebo za služby s tímto užíváním souvisící, činí poplatek z prodlení nejméně 5 Kčs za každý i započatý měsíc; jde-li o jiné služby občanům organizacemi poskytované, činí poplatek z prodlení za celou dobu prodlení nejméně 10 Kčs.

(2) Jestliže organizace povolila občanovi odklad placení a byl-li nedoplatek zaplacen do povolené další lhůty, povinnost občana zaplatit poplatek z prodlení zanikne.

§ 11

K uplatnění práva z odpovědnosti za vady u organizací stačí, jestliže se právo uplatní u provozovny organizace, jejímž prostřednictvím byla služba poskytnuta.

§ 12

(1) Věcí větší hodnoty je věc, jejíž hodnota ke dni uzavření smlouvy o poskytnutí služby přesahuje částku 1000 Kčs.

(2) Místo a dobu prodeje nevyzvednutých věcí musí organizace veřejně vhodným způsobem vyhlásit, a to nejméně 15 dnů předem. Jestliže je to možné, musí být věci před prodejem s vyznačením ceny vystaveny k prohlédnutí.

(3) Věci smějí být prodány jen za cenu určenou podle cenových předpisů, a není-li možno cenu takto určit, za cenu určenou odhadem. Cena musí být při převzetí v hotovosti zaplacena. Jinak se při prodeji nevyzvednutých věcí postupuje obdobně jako prodávají-li se movité věci při výkonu rozhodnutí.††) Pracovníkům organizace a jejich rodinám nesmějí být věci prodány.

§ 13

Výše smluvených úroků při půjčce peněz mezi občany smí činit nejvýše 2 procenta ročně.

§ 14

K přenechání části bytu v domě lidového bytového družstva a bytu vystavěného v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev je třeba souhlasu organizace hospodařící s těmito byty; k přenechání části bytu ministerstva vnitra je třeba souhlasu orgánu tohoto ministerstva.

§ 15

Za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá jen do výše 1000 Kčs.

§ 16

(1) Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění se určí podle pracovně právních předpisů upravujících odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání.*)

(2) Celková výše bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění nesmí přesáhnout částku 40 000 Kčs; z toho bolestné nesmí přesáhnout částku 12 000 Kčs.

(3) Ve zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud částky uvedené v odstavci 2 přiměřeně zvýšit.

§ 17

(1) Průměrný výdělek občanů v pracovním poměru (pracovníků), učňů, studentů a žáků, členů jednotných zemědělských družstev, která nepřešla na peněžité odměňování, osob, jež v těchto družstvech pracují a nejsou k nim v pracovním poměru, jakož i osob povolaných k službě v ozbrojených silách se určí podle pracovně právních předpisů upravujících odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání.**)

(2) Průměrný výdělek ostatních pracujících občanů (spisovatelů, výtvarných umělců, samostatně hospodařících rolníků, řemeslníků, žen pracujících v domácnosti) se určí podle okolností jednotlivého případu.

§ 18

Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku 1600 Kčs měsíčně.

§ 19

Při výpočtu náhrady na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zemřelého; přitom se však nepřihlíží k částkám, o které průměrný výdělek přesahuje částku 1600 Kčs měsíčně.

§ 20

(1) Přiměřené náklady spojené s pohřbem se určí podle pracovně právních předpisů upravujících odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání.***)

(2) Náklady na zřízení pomníku nebo desky se hradí jen do výše 5000 Kčs.

§ 21

Za obytné domy, které mají plnit účel rodinných domků, se považují obytné domy, jež tento účel plní vzhledem k svému stavebnímu uspořádání, okruhu jejich uživatelů nebo jiným skutečnostem.†)

§ 22