zrušený předpis

  1. 3.1 Platí třída mechanického prostředí M3.
  2. 3.2 Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména
    1. a) minimální rozsah teploty 80 °C pro vnější prostředí,
    2. b) mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí, pro které bylo měřidlo zkonstruováno.
  1. 4. Největší dovolené chyby (MPE)

    Největší dovolené chyby (MPE), do kterých se nezahrnují chyby způsobené použitím taxametru ve vozidle, jsou

    1. a) pro uplynulou dobu: ±0,1 %
      1. minimální hodnota největší dovolené chyby (MPE): 0,2 s;
    1. b) pro ujetou vzdálenost: ±0,2 %
      1. minimální hodnota největší dovolené chyby (MPE): 4 m;
    1. c) pro výpočet jízdného: ±0,1 %
      1. minimální hodnota včetně zaokrouhlení: odpovídá nejmenší platné číslici indikace jízdného.
  1. 5. Přípustný vliv rušení

    Odolnost proti elektromagnetickému rušení

    1. a) Platí třída elektromagnetického prostředí E3.
    2. b) Největší dovolené chyby (MPE) stanovené v bodě 4 musí platit i v případě výskytu elektromagnetického rušení.
  1. 6. Selhání napájecího zdroje

    V případě poklesu napájecího napětí na hodnotu menší, než je dolní pracovní mez stanovená výrobcem, musí taxametr

    1. a) pokračovat ve správné funkci nebo obnovit svou správnou funkci bez ztráty dat dostupných před poklesem napětí, pokud je tento pokles pouze dočasný, tj. v důsledku znovu spuštění motoru,
    2. b) zrušit prováděné měření a vrátit se do polohy „Volný“, trvá-li pokles napětí delší dobu.
  1. 7. Další požadavky
    1. 7.1 Výrobce taxametru musí stanovit požadavky na slučitelnost taxametru s generátorem signálu ujeté vzdálenosti.
    2. 7.2 Pokud se účtuje příplatek za mimořádné služby zadávaný ručně řidičem vozidla, nesmí být tento přípatek zahrnut do ukazovaného jízdného. V tomto případě však může taxametr dočasně ukázat hodnotu jízdného včetně příplatku.
    3. 7.3 Jestliže se jízdné vypočítává podle režimu výpočtu D, může mít taxametr doplňkový indikační režim, při kterém ukazuje v reálném čase pouze celkovou vzdálenost a dobu trvání jízdy.
    4. 7.4 Všechny hodnoty, které může sledovat zákazník, musí být vhodným způsobem identifikovatelné. Tyto hodnoty i jejich identifikace musí být ve dne i v noci snadno čitelné.
    5. 7.5 Jestliže účtované jízdné nebo opatření přijatá proti zneužití mohou být ovlivněny volbou funkce z naprogramovaného nastavení nebo volným nastavením dat, musí existovat možnost nastavení měřidla a vložená data zabezpečit.
    6. 7.6 Prostředky pro zabezpečení, které jsou v taxametru k dispozici, musí být takové, aby bylo možné jednotlivá nastavení zabezpečit samostatně.
    7. 7.7 Ustanovení bodu 10.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se vztahují také na sazby.
    8. 7.8 Taxametr musí být vybaven nevynulovatelnými součtovými zařízeními pro všechny následující hodnoty:
      1. a) celková vzdálenost ujetá vozidlem,
      2. b) celková vzdálenost ujetá během nájmu,
      3. c) celkový počet nájmů,
      4. d) celková finanční částka zaplacená za příplatky,
      5. e) celková finanční částku zaplacená jako jízdné.

      V celkových hodnotách musí být v případě výpadku napájecího zdroje podle bodu 6 obsaženy uložené hodnoty.

    1. 7.9 Pokud je taxametr odpojen od zdroje, musí existovat možnost, aby byly souhrnné hodnoty uloženy po dobu 1 roku a mohly být převedeny z taxametru na jiné médium.
    2. 7.10 Je třeba učinit vhodná opatření, aby se zabránilo použití indikačního zařízení se souhrnnými hodnotami k oklamání zákazníka.
    3. 7.11 Automatická změna sazeb je povolena na základě
      1. a) vzdálenosti jízdy,
      2. b) doby trvání jízdy,
      3. c) denního času,
      4. d) data,
      5. e) dne v týdnu.
    1. 7.12 Jestliže jsou vlastnosti vozidla podstatné pro správnou funkci taxametru, musí taxametr obsahovat prostředky pro zabezpečení připojení taxametru k vozidlu, ve kterém je instalován.
    2. 7.13 Pro účely zkoušení po instalaci musí být taxametr vybaven takovými prostředky, aby bylo možné zkoušet měření přesnosti času a vzdálenosti a přesnosti výpočtu nezávisle na sobě.
    3. 7.14 Taxametr a pokyny k jeho instalaci stanovené výrobcem musí být takové, aby v případě instalace taxametru podle pokynů výrobce bylo dostatečným způsobem znemožněno provádění neoprávněných změn měřicího signálu ujeté vzdálenosti.
    4. 7.15 Obecný základní požadavek týkající se ochrany proti podvodnému zneužití musí být splněn takovým způsobem, aby byly chráněny zájmy zákazníka, řidiče vozidla, zaměstnavatele řidiče vozidla a finančních úřadů.
    5. 7.16 Taxametr musí být zkonstruován tak, aby byl v mezích největší dovolené chyby (MPE) bez seřízení a nastavení po dobu 1 roku běžného používání.
    6. 7.17 Taxametr musí být vybaven hodinami s aktuálním časem, pomocí nichž se uchovává denní čas a datum, přičemž jedna z těchto hodnot nebo obě lze používat pro automatickou změnu sazeb. Požadavky na hodiny s aktuálním časem jsou
      1. a) měření času musí mít přesnost 0,02 %,
      2. b) možnost korekce hodin nesmí být větší než 2 minuty za týden. Korekce letního a zimního času se musí provádět automaticky,
      3. c) v průběhu jízdy nesmí být možné provést automatickou nebo ruční korekci.
    1. 7.18 Hodnoty ujeté vzdálenosti a uplynulé doby ukazované nebo vytištěné musí používat následující jednotky:
      1. a) ujetá vzdálenost: kilometry,
      2. b) uplynulá doba: sekundy, minuty nebo hodiny podle potřeby; je však třeba vzít v úvahu nezbytné rozlišení a potřebu srozumitelnosti údajů.

Příloha č. 10

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO ZTĚLESNĚNÉ MÍRY

  1. 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice
    1. a) Odměrná nádoba

      Nádoba navržená pro určování stanoveného objemu kapaliny (s výjimkou lékárenských produktů) prodávané pro okamžitou spotřebu (například výčepní sklo, džbán nebo odlivka).

    1. b) Odměrná nádoba s ryskou

      Odměrná nádoba označená ryskou udávající jmenovitý objem.

    1. c) Koncová odměrná nádoba

      Odměrná nádoba, jejíž vnitřní objem se rovná jmenovitému objemu.

    1. d) Odměrná nádoba sloužící k přelévání

      Odměrná nádoba, z níž se kapalina před spotřebou přelije.

    1. e) Objem

      Objem představuje vnitřní objem u koncové odměrné nádoby nebo vnitřní objem k plnicí značce u odměrných nádob s ryskou.

  1. 2. Hmotné délkové měrky
    1. 2.1 Referenční podmínky
      1. 2.1.1 Pásmové měrky o délce 5 metrů nebo delší musí vyhovovat požadavku na největší dovolenou chybu (MPE), jestliže je aplikována tažná síla o velikosti 50 N nebo jiné hodnoty síly stanovené výrobcem a odpovídajícím způsobem vyznačené na pásmové měrce; v případě neohebných nebo poloohebných měrek není třeba žádná tažná síla.
      2. 2.1.2 Pokud není výrobcem stanoveno jinak a není to odpovídajícím způsobem na měrce vyznačeno, je referenční teplota 20 °C.
    1. 2.2 Největší dovolené chyby (MPE)
      1. 2.2.1 Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, vyjádřená v mm, mezi dvěma po sobě jdoucími značkami stupnice je (a + bL), kde
        1. – L je hodnota délky zaokrouhlená na nejbližší celý metr,
        2. – a, b jsou uvedeny v tabulce 1.

        Jestliže je konec stupnice omezen plochou, zvětší se největší dovolená chyba (MPE) pro libovolnou vzdálenost počínající tímto bodem o hodnotu c uvedenou v tabulce 1.

        Tabulka 1

        Příloha č. 10 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO ZTĚLESNĚNÉ MÍRY Tabulka 1
        Třída přesnostia (mm)b (mm)c (mm)
        I0,10,10,1
        II0,30,20,2
        III0,60,40,3
        D – zvláštní třída pro ponorné pásmové měrky.11,5nulanula
        Až do 30 m (včetně).2
        S – zvláštní třída pro vytyčovací pásmové měrky pro nádrže.
        Pro každých 30 m délky, je-li pásmová měrka opřena o rovnou plochu.1,5nulanula
      2. 1 Vztahuje se na kombinace pásmová měrka/napínací závaží.
      3. 2 Pokud je jmenovitá délka pásmové měrky větší než 30 m, musí být pro každých 30 m délky pásmové měrky povolen další přírůstek největší dovolené chyby (MPE) o 0,75 mm.
      1. 2.2.2 Ponorné pásmové měrky mohou být také třídy I nebo II, přičemž v tomto případě je největší dovolená chyba (MPE) pro každou délku mezi dvěma značkami stupnice, z nichž jedna je na napínacím závaží a druhá na pásmové měrce, rovna 0,6, jestliže je podle vzorce vypočtena hodnota menší než 0,6 mm.
      2. 2.2.3 Největší dovolená chyba (MPE) pro délku mezi dvěma po sobě jdoucími značkami stupnice a největší dovolený rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími dílky jsou uvedeny v tabulce 2.

        Tabulka 2

        Příloha č. 10 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO ZTĚLESNĚNÉ MÍRY Tabulka 1 Tabulka 2
        Délka dílku iNejvětší dovolené chyby (MPE) nebo rozdíl v milimetrech podle jednotlivých tříd přesnosti
        IIIIII
        i ≤ 1 mm0,10,20,3
        1 mm < i ≤ 1 cm0,20,40,6
      1. 2.2.4 Je-li měrka skládací, musí být spoje takové, aby kromě výše uvedených chyb nezpůsobovaly žádné další chyby, které by byly větší než 0,3 mm pro třídu II a 0,5 mm pro třídu III.
    1. 2.3 Materiály
      1. 2.3.1 Materiály použité pro hmotné měrky musí být takové, aby změny délky způsobené výchylkami teploty do ±8 °C od referenční teploty nebyly větší než největší dovolená chyba (MPE). Tento požadavek se nevztahuje na měrky třídy S a třídy D, u nichž výrobce předpokládá, že se v případě potřeby k zjištěným údajům připočtou korekce na tepelnou roztažnost.
      2. 2.3.2 Měrky vyrobené z materiálu, jehož rozměry se mohou při vystavení vlivu širokého rozsahu relativní vlhkosti podstatně změnit, mohou být zahrnuty pouze do tříd II nebo III.
    1. 2.4 Označení

      Jmenovitá hodnota musí být vyznačena na měrce. Milimetrové stupnice musí být označeny číslem na každém centimetru a měrky s dílkem stupnice větším než 2 cm musí mít označeny čísly všechny značky stupnice.

  1. 3. Odměrné nádoby
    1. 3.1 Referenční podmínky
      1. 3.1.1 Teplota: referenční teplota pro měření objemu je 20 °C.
      2. 3.1.2 Poloha pro správný odečet: volně stojící na vodorovné ploše.
    1. 3.2 Největší dovolené chyby (MPE)

      Tabulka 3

      Příloha č. 10 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO ZTĚLESNĚNÉ MÍRY Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
      Odměrné nádoby s ryskouKoncové odměrné nádoby
      Odměrné nádoby sloužící k přelévání
      < 100 ml±2 ml–0
      +4 ml
      ≥ 100 ml±3%–0
      +6 %
      Odměrné nádoby
      < 200 ml±5%–0
      +10 %
      ≥ 200 ml±5 ml +2,5 %–0
      +10 ml +5%
    1. 3.3 Materiály

      Odměrné nádoby musí být vyrobeny z materiálu, který je dostatečně pevný a rozměrově stálý, aby si uchoval objem v mezích největší dovolené chyby (MPE).

    1. 3.4 Tvar
      1. 3.4.1 Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby změna objemu rovnající se největší dovolené chybě (MPE) vyvolala změnu úrovně hladiny alespoň o 2 mm na okraji odměrné nádoby nebo u plnicí značky.
      2. 3.4.2 Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby nebránily úplnému vylití měřené kapaliny.
    1. 3.5 Označení
      1. 3.5.1 Deklarovaný jmenovitý objem musí být na odměrné nádobě jasně a nesmazatelně vyznačen.
      2. 3.5.2 Odměrné nádoby mohou být rovněž označeny až třemi jednoznačně odlišitelnými objemy, z nichž žádný nesmí být možné zaměnit s ostatními.
      3. 3.5.3 Všechny plnicí značky musí být dostatečně jasné a odolné, aby se zajistilo, že největší dovolené chyby (MPE) nebudou při používání překročeny.

Příloha č. 11

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ

  1. 1. Požadavky společné pro všechna měřidla pro měření rozměrů

    Odolnost proti elektromagnetickému rušení

    1. 1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té míry, že
      1. a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 1.2,
      2. b) není možné provádět žádné měření,
      3. c) indikovaný údaj výsledku měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření, nebo
      4. d) indikovaný údaj výsledku měření vykazuje dostatečně výrazné změny, aby je všichni, kteří mají na výsledku měření zájem, zaznamenali.
    1. 1.2 Hodnota kritické změny je rovna jednomu dílku stupnice.
  1. 2. Měřidla pro měření délky
    1. 2.1 Vlastnosti měřeného předmětu

      Textilie jsou charakterizovány koeficientem K. Tento koeficient představuje roztažitelnost a sílu na jednotku plochy měřeného předmětu a je definován následujícím vztahem:

      K = ε·(GA + 2,2 N/m2), kde

      1. ε je relativní prodloužení vzorku látky 1 m široké při tažné síle 10 N,
      2. GA je tíha vyvolaná jednotkou plochy vzorku látky v N/m2.
    1. 2.2 Pracovní podmínky
      1. 2.2.1 Rozsah

        Rozměry a popřípadě koeficient K v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem

        Rozsahy koeficientu K jsou uvedeny v tabulce 1:

        Tabulka 1

        Příloha č. 11 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ Rozměry a popřípadě koeficient K v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem Tabulka 1
        SkupinaRozsah KMěřený předmět
        I0 < K < 2 x 10-2 N/m2nízká roztažitelnost
        II2 x 10-2 N/m2 < K < 8 x 10-2 N/m2střední roztažitelnost
        III8 x 10-2 N/m2 < K < 24 x 10-2 N/m2vysoká roztažitelnost
        IV24 x 10-2 N/m2 < Kvelmi vysoká roztažitelnost
      1. 2.2.2 Jestliže měřený předmět není posouván měřidlem, musí být jeho rychlost v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
      2. 2.2.3 Jestliže výsledek měření závisí na tloušťce, jakosti povrchu a způsobu podávání (např. z velké role nebo hromady), musí výrobce stanovit příslušná omezení.
    1. 2.3 Největší dovolené chyby (MPE)

      Měřidlo

      Tabulka 2

      Příloha č. 11 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ Rozměry a popřípadě koeficient K v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem Tabulka 1 Měřidlo Tabulka 2
      Třída přesnostiNejvětší dovolené chyby (MPE)
      I0,125 %, ale ne méně než 0,005 Lm
      II0,25 %, ale ne méně než 0,01 Lm
      III0,5 %, ale ne méně než 0,02 Lm
      1. Lm je minimální měřitelná délka, tedy nejmenší délka stanovená výrobcem, k jejímuž měření je měřidlo určeno.

      Konvenčně pravá hodnota délky různých druhů materiálů by měla být měřena pomocí vhodných měřidel (například měřických pásem). Materiál, který se má měřit, se rozloží na vhodnou podložku (například vhodný stůl) rovný a nenapnutý.

    1. 2.4 Další požadavky

      Měřidla musí zajišťovat, aby byl měřený předmět měřen nenapnutý, v souladu s předpokládanou roztažitelností, pro kterou je měřidlo navrženo.

  1. 3. Měřidla pro měření plochy
    1. 3.1 Pracovní podmínky
      1. 3.3.1 Rozsah

        Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.

      1. 3.1.2 Stav měřeného předmětu

        Výrobce musí popřípadě stanovit omezení měřidel z hlediska rychlosti a tloušťky povrchu měřeného předmětu.

    1. 3.2 Největší dovolené chyby (MPE)

      Měřidlo

      Největší dovolená chyba (MPE) je 1,0 %, ale nesmí být menší než 0,01m2 (1 dm2).

    1. 3.3 Další požadavky
      1. 3.3.1 Podávání měřeného předmětu

        V případě, že se měřený předmět zarazí posune zpět nebo zastaví, nesmí se to projevit jako chyba měření, anebo musí být zajištěno, aby se ukazovatel vynuloval.

      1. 3.3.2 Dílek stupnice

        Měřidla musí mít dílek stupnice o velikosti 0,01m2 (1,0 dm2). Kromě toho pro účely zkoušení musí být k dispozici dílek stupnice o velikosti 0,001m2 (0,1 dm2).

  1. 4. Měřidla pro vícerozměrová měření
    1. 4.1 Pracovní podmínky
      1. 4.1.1 Rozsah

        Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.

      1. 4.1.2 Nejmenší rozměr

        Dolní meze nejmenšího rozměru pro všechny hodnoty dílku stupnice jsou uvedeny v tabulce 3.

        Tabulka 3

        Příloha č. 11 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ Rozměry a popřípadě koeficient K v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem Tabulka 1 Měřidlo Tabulka 2 Měřidlo Tabulka 3
        Dílek stupnice (d)Nejmenší rozměr (dolní mez)
        d ≤ 0,02 m10 d
        0,02 m < d ≤ 0,1 m20 d
        0,1 m < d50 d
      1. 4.1.3 Rychlost měřeného předmětu

        Rychlost musí být v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.

    1. 4.2 Největší dovolené chyby (MPE)

      Největší dovolená chyba (MPE) je ±1,0 d.

Příloha č. 12

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ

  1. 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice
    1. a) Lambda

      Lambdou je nazýván součinitel přebytku vzduchu. Je to bezrozměrný parametr charakterizující složení palivové směsi vypočítávaný z poměru přivedeného množství vzduchu a paliva k stechiometrickému poměru těchto látek. Ze složení výfukového plynu se pro účely diagnostiky zážehového motoru lambda určuje pomocí referenčního vzorce.

  1. 2. Třídy měřidel

    Pro analyzátory výfukových plynů jsou definovány dvě třídy (0 a I). Odpovídající minimální rozsahy měření pro tyto třídy jsou uvedeny v tabulce 1.

    Tabulka 1

    Třídy a měřicí rozsahy

    Příloha č. 12 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ Tabulka 1 Třídy a měřicí rozsahy
    ParametrTřídy 0 a I
    podíl COod 0 % obj. do 5% obj.
    podíl CO2od 0 % obj. do 16 % obj.
    podíl HCod 0 ppm obj. do 2 000 ppm obj.
    podíl O2od 0 % obj. do 21 % obj.
    λod 0,8 do 1,2
  1. 3. Stanovené pracovní podmínky

    Hodnoty pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto:

    1. 3.1 Pro ovlivňující veličiny vnějšího a mechanického prostředí
      1. a) minimální rozsah teploty 35 °C pro vnější prostředí,
      2. b) platí třída mechanického prostředí M1.
    1. 3.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje
      1. a) rozsah napětí a kmitočtu pro střídavý zdroj napětí;
      2. b) mezní hodnoty stejnosměrného napětí zdroje.
    1. 3.3 Pro tlak okolního prostředí

      minimální a maximální hodnoty tlaku okolního prostředí pro obě třídy jsou:

      pmin ≤ 860 hPa, pmax ≥ 1 060 hPa.

  1. 4. Největší dovolené chyby (MPE)
    1. 4.1 Pro každý z měřených podílů odpovídá největší dovolená chyba přípustná za stanovených pracovních podmínek podle požadavku bodu 3.1.1. přílohy č. 1 k tomuto nařízení, větší ze dvou hodnot uvedených v tabulce 2. Absolutní hodnoty jsou vyjádřeny v % obj. nebo ppm obj., hodnoty v procentech představují procenta z konvenčně pravé hodnoty.

      Tabulka 2

      Největší dovolené chyby (MPE)

      Příloha č. 12 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ Tabulka 1 Třídy a měřicí rozsahy Tabulka 2 Největší dovolené chyby (MPE)
      ParametrTřída 0Třída I
      podíl CO±0,03 % obj.±0,06 % obj.
      ±5 %±5 %
      podíl CO2±0,5 % obj.±0,5 % obj.
      ±5 %±5 %
      podíl HC± 10 ppm obj.±12 ppm obj.
      ±5 %±5 %
      podíl O2±0,1 % obj.±0,1 % obj.
      ±5 %±5 %
    1. 4.2 Největší dovolená chyba (MPE) pro výpočet hodnoty součinitele lambda je 0,3 %. Konvenční pravá hodnota se vypočítá podle definovaného vztahu. Pro výpočet se používají hodnoty indikované měřidlem.
  1. 5. Přípustný vliv poruch
    1. 5.1 Pro každý z objemových podílů měřených měřidlem je hodnota kritické změny rovna největší dovolené chybě (MPE) pro příslušný parametr.
    2. 5.2 Elektromagnetické rušení může mít vliv jen do té míry, že
      1. a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 5, nebo
      2. b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné interpretovat jako platný výsledek.
  1. 6. Další požadavky
    1. 6.1 Rozlišení musí být rovno hodnotám uvedeným v tabulce 3 nebo může být o jeden řád vyšší než tyto hodnoty.

      Tabulka 3

      Rozlišení

      Příloha č. 12 SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ Tabulka 1 Třídy a měřicí rozsahy Tabulka 2 Největší dovolené chyby (MPE) Tabulka 3 Rozlišení
      COCO2O2HC
      Třída 0 a třída I0,01 % obj.0,1 % obj.11 ppm obj.
      1 0,01 % obj. pro hodnoty měřené veličiny, které se rovnají 4 % obj. nebojsou menší; v ostatních případech 0,1 %.

      Hodnota součinitele lambda musí být indikována s rozlišením 0,001.

    1. 6.2 Směrodatná odchylka dvaceti měření nesmí být větší než jedna třetina absolutní hodnoty největších dovolených chyb (MPE) pro každý objemový podíl příslušného plynu.
    2. 6.3 Při měření CO, CO2 a HC musí měřidlo včetně přívodu plynu indikovat 95 % konečné hodnoty stanovené pomocí kalibračních plynů do 15 sekund po přechodu od plynu s nulovým obsahem, např. čerstvého vzduchu. Při měření obsahu O2 musí měřidlo za podobných podmínek indikovat hodnotu, která se liší od nuly o hodnotu menší než 0,1 % obj., do 60 sekund po změně z čerstvého vzduchu na plyn bez obsahu kyslíku.
    3. 6.4 Složky výfukového plynu, které nejsou předmětem měření, nesmí ovlivnit výsledky měření o více než polovinu absolutní hodnoty největší dovolené chyby (MPE), jestliže jsou tyto složky přítomny v následujících maximálních objemových podílech
      1. a) 6 % obj. CO,
      2. b) 16 % obj. CO2,
      3. c) 10 % obj. O2,
      4. d) 5 % obj. H2,
      5. e) 0,3 % obj. NO,
      6. f) 2 000 ppm obj. HC (jako n-hexan),
      7. g) vodní pára až do nasycení.
    1. 6.5 Analyzátor výfukových plynů musí mít justovací zařízení, které umožňuje provádět následující operace: nastavení nuly, kalibraci plynem a vnitřní nastavení. Justovací zařízení pro nastavení nuly a vnitřní nastavení musí být automatické.
    2. 6.6 Při automatických nebo poloautomatických justovacích zařízeních smí měřidlo provádět měření teprve poté, když byla provedena příslušná nastavení.
    3. 6.7 Analyzátor výfukových plynů musí být schopen zjistit zbytky uhlovodíku v systému pro manipulaci s plynem. Jestliže zbytky uhlovodíku přítomné před provedením jakéhokoliv měření přesahují 20 ppm obj., nesmí být možné provést žádné měření.
    4. 6.8 Analyzátor výfukových plynů musí mít zařízení pro automatické zjišťování jakékoli nesprávné funkce kyslíkové sondy v důsledku opotřebování nebo přerušení přívodního potrubí.
    5. 6.9 Jestliže je analyzátor výfukových plynů schopný pracovat s různými palivy (například benzín nebo zkapalněný plyn), musí existovat možnost výběru vhodných parametrů pro výpočet hodnoty součinitele lambda, aby byla vazba k příslušnému vzorci jednoznačná.

Příloha č. 13

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

POŽADAVKY NA TECHNICKOU DOKUMENTACI

  1. 1. Technická dokumentace musí srozumitelně popisovat návrh, výrobu a funkci měřidla a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
  2. 2. Technická dokumentace musí být dostatečně podrobná, aby byla zajištěna
    1. a) definice metrologických vlastností,
    2. b) reprodukovatelnost metrologických funkcí vyráběných měřidel, jestliže jsou správně seřízena a nastavena,
    3. c) integrita měřidla.
  1. 3. Technická dokumentace, aby byla vhodná pro posouzení, musí zejména obsahovat následující informace
    1. a) celkový popis měřidla,
    2. b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, samostatných podsestav, obvodů atd.,
    3. c) výrobní postupy zajišťující shodnost výroby,
    4. d) tam, kde to vyplývá z povahy měřidla, popis elektronických zařízení s výkresy, se schématy, s vývojovými diagramy logických obvodů a s obecnými informacemi o softwaru vysvětlující jejich vlastnosti a funkci,
    5. e) další vysvětlení a podrobnosti potřebné pro pochopení výše uvedených částí dokumentace včetně popisu funkce měřidla,
    6. f) seznam harmonizovaných českých technických norem a určených norem podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, které byly zcela nebo zčásti použity,
    7. g) popisy řešení zvolených pro splnění požadavků tohoto nařízení, pokud nebyly použity harmonizované české technické normy a určené normy podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení,
    8. h) výsledky konstrukčních výpočtů a provedených kontrol,
    9. i) v případě potřeby výsledky odpovídajících zkoušek dokazující, že typ měřidla, respektive měřidlo, jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení za deklarovaných stanovených pracovních podmínek a za specifikovaných poruch prostředí a dále se specifikacemi odolnosti pro plynoměry, vodoměry, měřiče tepla a pro měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda,
    10. j) certifikáty ES přezkoušení typu nebo certifikáty ES přezkoumání návrhu u měřidel, která obsahují části identické s těmi, které byly použity v návrhu.
  1. 4. Výrobce musí stanovit, kde mají být umístěny plomby a označení.
  2. 5. V případě potřeby musí výrobce stanovit podmínky pro kompatibilitu s rozhraními a samostatnými podsestavami.

Příloha č. 14

k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

PODMÍNKY AUTORIZACE

  1. 1. Autorizovaná osoba a osoby, které jsou členy jejích statutárních orgánů, zaměstnanci autorizované osoby, popřípadě osoby, které se na smluvním základě účastní posouzení shody, jsou-li zodpovědní za realizaci postupů posuzování shody uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, nesmějí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují nebo používají měřidla, jejichž kontrolu provádějí, ani zmocněnými zástupci některé z těchto stran. Nesmějí se podílet ani přímo, ani jako zástupci stran, které se na těchto činnostech podílejí, na návrhu, výrobě, prodeji ani údržbě měřidel. Tyto požadavky však nevylučují možnost výměny technických informací mezi výrobcem a notifikovanou osobou pro účely posuzování shody.
  2. 2. Autorizovaná osoba a osoby, které jsou členy jejích statutárních orgánů, zaměstnanci autorizované osoby, popřípadě osoby, které se na smluvním základě účastní posouzení shody, jsou-li zodpovědní za realizaci postupů posuzování shody uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, nesmějí být pod vlivem jakýchkoli nátlaků a stimulů, zejména finančních, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky posouzení shody, zejména pocházejí-li od osob nebo skupin osob, které mají zájem na výsledcích posouzení shody.
  3. 3. Úkony související s posuzováním shody musí být prováděny na nejvyšší profesionální úrovni a vyžadují maximální způsobilost v oblasti metrologie. Jestliže zajišťuje autorizovaná osoba některé úkony subdodávkou, musí se nejprve ujistit, že subdodavatel splňuje příslušná ustanovení tohoto nařízení. Autorizovaná osoba musí uchovávat pro potřeby orgánů dozoru příslušné dokumenty posuzující kvalifikaci subdodavatelů a činnosti jimi prováděné podle tohoto nařízení.
  4. 4. Autorizovaná osoba musí být schopna provádět všechny úkony posuzování shody, pro které byla autorizována, ať již tyto úkony provádí autorizovaná osoba sama, nebo jsou prováděny jejím jménem a na její odpovědnost. Musí mít k dispozici nezbytné pracovníky a musí mít přístup k potřebnému vybavení, aby mohla řádně vykonávat technické a administrativní úkony spojené s posuzováním shody.
  5. 5. Autorizovaná osoba musí zajistit, aby osoby zapojené do úkonů souvisejících s posuzováním shody měly
    1. a) řádné technické a odborné vzdělání pokrývající všechny úkony posuzování shody, pro které byla autorizovaná osoba notifikována,
    2. b) dostatečné znalosti předpisů týkajících se úkonů, které provádějí, a odpovídající zkušenosti s těmito úkony,
    3. c) náležitou schopnost vypracovat certifikáty, záznamy a zprávy, jimiž se dokládají provedené úkony.
  1. 6. Musí být zaručena nestrannost autorizované osoby a osob, které jsou členy jejích statutárních orgánů, zaměstnanců autorizované osoby, popřípadě osob, které na smluvním základě účastní posuzování shody. Odměňování v autorizované osobě nesmí záviset na výsledcích provedených úkonů. Odměňování osob, které jsou členy jejích statutárních orgánů, zaměstnanců autorizované osoby, popřípadě osob, které se na smluvním základě účastní posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených úkonů, ani na jejich výsledcích.
  2. 7. Autorizovaná osoba musí uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu.
  3. 8. Autorizovaná osoba musí zajistit, aby osoby, které jsou členy statutárních orgánů autorizované osoby, zaměstnanci autorizované osoby, popřípadě osoby, které se na smluvním základě účastní posuzování shody, zachovávaly mlčenlivost o informacích získaných při plnění svých povinnosti na základě tohoto nařízení, s výjimkou styku s oprávněnými orgány.
  1. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích.
    Směrnice Komise 2009/137/ES ze dne 10. listopadu 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřicích přístrojích, pokud jde o zneužívání maximálních dovolených chyb, pokud jde o zvláštní přílohy pro přístroje MI-001 až MI-005.
  2. 2) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
  3. 3) § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
  4. 4) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
  5. 5) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.
  6. 6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
  7. 7) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování.
  8. 8) Vyhláška č. 329/2000 Sb., o způsobu zhotovení hotově baleného zboží podle objemu u kapalných výrobků.
    Vyhláška č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu.
  9. 9) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.