Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)

§ 26

Potvrzení o původu plemenných zvířat

(1) Potvrzení o původu plemenných zvířat obsahuje

1. a) název a sídlo osoby, která vede plemennou knihu nebo plemenářskou evidenci příslušného plemene,
2. b) registrační číslo plemenného zvířete v plemenné knize nebo v plemenářské evidenci,
3. c) způsob identifikace,
4. d) identifikační číslo plemenného zvířete,
5. e) datum narození plemenného zvířete, u ryb vykulení,
6. f) plemeno, linii, populaci,
7. g) pohlaví plemenného zvířete,
8. h) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, v jehož chovu se plemenné zvíře narodilo,
9. i) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
10. j) oboustranný původ nejméně do dvou generací předků, u býků, u anglického plnokrevníka a klusáka původ do tří generací předků, u ostatních koní původ do čtyř generací předků, u běžců nejméně otce a matku,
11. k) výsledky testování a posuzování nebo odhadu plemenné hodnoty zvířete, popřípadě obou rodičů a prarodičů; tyto údaje lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
12. l) laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby při ověřování původu nebo stanovování genetického typu; tento údaj lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
13. m) datum vystavení potvrzení o původu,
14. n) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.

(2) Požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. i) neplatí pro koně narozené po 31. prosinci 1997; požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. k) platí pro koně přiměřeně.

(3) U anglického plnokrevníka se za potvrzení o původu považuje průkaz totožnosti koně, pokud splňuje požadavky na obsah potvrzení o původu uvedené v odstavcích 1 a 2.

§ 27

Potvrzení o původu plemenné drůbeže

(1) Potvrzení o původu čistokrevné plemenné drůbeže obsahuje

1. a) druh plemenné drůbeže,
2. b) evidenční číslo plemenného zvířete v plemenářské evidenci,
3. c) datum vylíhnutí,
4. d) pohlaví zvířete,
5. e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
6. f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
7. g) původ ze strany otce do tří generací předků, ze strany matky do dvou generací po linii otců,
8. h) datum vystavení potvrzení o původu,
9. i) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.

(2) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech obsahuje

1. a) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, který realizuje plemenitbu šlechtitelského programu, z jehož chovu násadová vejce nebo plemenná drůbež pochází,
2. b) způsob identifikace násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
3. c) počet násadových vajec nebo počet plemenné drůbeže podle pohlaví,
4. d) stáří násadových vajec, věk plemenné drůbeže v den vystavení potvrzení o původu,
5. e) název a označení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
6. f) stupeň množení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
7. g) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,
8. h) datum vystavení potvrzení o původu,
9. i) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.

(3) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se vydává na jednu kombinaci křížení hromadně pro celé hejno.

§ 28

Potvrzení o původu plemenných ryb

Potvrzení o původu plemenných ryb obsahuje kromě údajů uvedených v § 26 odst. 1 datum výtěru a diagnostické znaky uvedené v příloze č. 2 části VI.

§ 29

Náležitosti osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu

(1) Osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu obsahuje

1. a) laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby,
2. b) identifikaci rodičů,
3. c) výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu podle odstavce 2.

(2) Výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu se vyjadřuje slovy

1. a) „původ souhlasí s uvedenými rodiči“, pokud kombinace genetických typů rodičů je kompatibilní s genetickým typem potomka,
2. b) „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči“, pokud kombinace genetických typů rodičů je nekompatibilní s genetickým typem potomka, a to
   1. 1. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí otec“,
   2. 2. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí matka“,
   3. 3. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí oba rodiče“, nebo
   4. 4. „původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nelze určit, který z rodičů nesouhlasí“,

1. c) „původ souhlasí s otcem uvedeným na prvním místě za předpokladu správné matky“, pokud bylo udáno více možných otců a všichni byli vyloučeni až na jednoho, který se uvede na prvním místě,
2. d) „původ nelze ověřit“, pokud není k dispozici genetický typ jednoho nebo obou rodičů (u plemenných ryb rodičovských hejn) a nebo z více udaných možných otců, nelze vyloučit dva a více otců,
3. e) „základní testace“ potvrzení, že genetický typ zvířete, u plemenných ryb testovaného hejna, byl zahrnut do databáze genetických typů vedených oprávněnou osobou s cílem umožnit ověření původu jeho potomků.

(3) Požádají-li o to osoby uvedené v § 12 odst. 4 zákona, vystaví oprávněná osoba kartu genetického typu zvířete obsahující základní identifikační údaje o zvířeti, jeho genetický typ a identifikační údaje oprávněné osoby, která kartu vystavila. Karta se může na základě žádosti osob podle § 12 odst. 4 zákona vystavovat také v anglickém jazyce pro mezinárodní spolupráci při vedení evidence zvířat, pro kontrolu původu a identifikaci dovezených i vyvezených zvířat, inseminačních dávek, embryí a vaječných buněk. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na chovatele anglického plnokrevníka a klusáka.

(4) Původ a genetický typ skotu, koní, prasat, ovcí, koz, drůbeže a běžců se ověřuje vylučovací metodou pomocí krevních skupin, biochemických polymorfních znaků nebo určující metodou pomocí mikrosatelitů.

(5) Původ plemenných ryb se ověřuje molekulárně genetickou analýzou, a to zejména analýzou polymorfních proteinových znaků; při jejich nízké vypovídací schopnosti se použije analýza mitochondriální nebo jaderné deoxyribonukleové kyseliny (DNA), ve speciálních případech analýza ploidie nebo chromozomová analýza.

(6) Původ a genetický typ včelích matek se ověřuje na základě morfologického rozboru jedné dochované generace (nejméně 50 dělnic). U plemeniva a spermatu se posuzuje potomstvo první dochované generace. Naměřené hodnoty se zpracovávají metodou shlukové analýzy.

§ 30

Vyjmenovaná hospodářská zvířata, z jejichž chovů mohou být šlechtitelské chovy uznávány

(1) Šlechtitelské chovy jsou uznávány pro druhy, popřípadě plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro která je v České republice vedena plemenná kniha nebo plemenářská evidence a pokud je využití šlechtitelského chovu zakotveno ve šlechtitelském programu daného plemene.

(2) Jako šlechtitelské jsou uznávány chovy

1. a) které jsou registrované v příslušné plemenné knize nebo plemenářské evidenci,
2. b) v nichž se uplatňují postupy stanovené šlechtitelským programem uznaného chovatelského sdružení,
3. c) chovají samičí zvířata, která
   1. 1. vykazují typické znaky svého plemene,
   2. 2. dosahují hodnoty jednotlivých ukazatelů užitkovosti a plemenné hodnoty stejné nebo vyšší, než je průměr populace v rozhodném období,
   3. 3. mají dobrý zdravotní stav.

(3) Kromě náležitostí uvedených v § 13 odst. 4 zákona předloží chovatel k žádosti o uznání šlechtitelského chovu přehled o

1. a) počtu a užitkovosti plemeníků a plemenic v chovu,
2. b) šlechtitelském programu a opatřeních prováděných v chovu.

§ 31

Požadavky na kvalitu zvířat zařazovaných do šlechtitelského chovu

Požadavky na kvalitu zvířat ve šlechtitelských chovech a podmínky pro jejich uznání v závislosti na stupni vývoje druhu, popřípadě plemene stanovuje šlechtitelský program příslušného uznaného chovatelského sdružení.

§ 32

Plemena zařazená do genetických zdrojů

Do genetických zdrojů jsou zařazena

1. a) u skotu: česká červinka, český strakatý skot,
2. b) u prasat: přeštické černostrakaté,
3. c) u koní: starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň, slezský norik, huculský kůň,
4. d) u ovcí: šumavská ovce, valaška,
5. e) u koz: bílá a hnědá krátkosrstá koza,
6. f) u drůbeže: česká slepice zlatě kropenatá a česká husa,
7. g) u ryb ve schválených formách a liniích: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný ve schválených formách, síh severní maréna, síh peleď, lín obecný, sumec velký ve schválených formách, jeseter malý, vyza velká,
8. h) u včel: včela medonosná kraňská.

§ 33

Osoby pro zpracovávání a zajišťování programu uchování genetických zdrojů a obsah těchto programů

(1) Programy uchování genetických zdrojů zpracovává a zajišťuje Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves - Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat.

(2) Programy podle odstavce 1 se zpracovávají pro jednotlivá plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat a obsahují

1. a) metodiku projektu,
2. b) předpokládané finanční náklady,
3. c) formou souhrnné výroční zprávy každoroční vyhodnocení projektu, včetně zhodnocení finančních nákladů vynaložených za uplynulý kalendářní rok.

§ 34

Způsob vedení státního registru plemeníků

(1) Státní registr plemeníků (dále jen „státní registr“) se vede podle druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat; člení se podle typů, linií a způsobů plemenitby.

(2) Státní registr se vede počítačovou formou jako zvláštní databáze ústřední evidence.

(3) Způsoby označování plemeníků ve státním registru a údaje evidované ve státním registru jsou uvedeny v příloze č. 4.

§ 35

Technologické a hygienické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek

(1) Odběr, posuzování, zpracování a uchování spermatu lze provádět výlučně na místech k tomu určených při dodržení hygienických a bezpečnostních podmínek.

(2) U odebraného spermatu se posuzuje soubor vlastností charakterizujících jeho kvalitu, zdravotní nezávadnost, možnosti ředění a způsobilost k použití.

(3) Inseminační dávky lze uchovávat a vydávat jen v místnostech k tomu určených, oddělených od ostatních provozů a při dodržení hygienických a technologických podmínek.

(4) Podrobné hygienické a technologické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 36

Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek

(1) Osoba oprávněná k provozování inseminační stanice provádí kontrolu kvality vydávaného spermatu a vydává inseminační dávky, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.

(2) Obaly inseminačních dávek musí být označeny způsobem, který umožňuje identifikovat plemeníka-dárce spermatu a uvádí informace uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.

(3) Požadavky na kvalitu spermatu a způsob označování obalu inseminačních dávek pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 37

Požadavky na technické vybavení inseminační stanice a odběrového místa

(1) Inseminační stanice musí mít fyzicky oddělené

1. a) prostory provozně-administrativní včetně sociálního a hygienického zařízení s funkcí hygienické smyčky,
2. b) prostory pro ustájení plemeníků s možností izolace karantenovaných a nemocných zvířat,
3. c) místnost pro odběr nebo venkovní připouštědlo,
4. d) prostory pro čištění, dezinfekci a sterilizaci pomůcek a zařízení,
5. e) laboratoř pro posuzování a zpracování spermatu a výrobu inseminačních dávek,
6. f) prostory pro uchovávání a výdej inseminačních dávek.

(2) Dispoziční řešení inseminační stanice musí omezovat kontakt plemeníků s jinými zvířaty. Technické a přístrojové vybavení jednotlivých provozů inseminační stanice specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat je uvedeno v příloze č. 5 částech I. až IV.

(3) V případě, že inseminační stanice slouží k produkci čerstvého spermatu kanců pro inseminaci vlastních plemenic, prostory a vybavení inseminační stanice musí splňovat požadavky uvedené v příloze č. 5 části III. písm. C odst. 2.

(4) Odběrová místa k získávání spermatu musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c). Hodnocení a zpracování spermatu se provádí na inseminační stanici.

§ 38

Obsah a způsob vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence

(1) Provozovatel inseminační stanice vede evidenci o

1. a) jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační stanici a odběrovém místě,
2. b) odběru, produkci, hodnocení a zpracování spermatu a výrobě inseminačních dávek,
3. c) výdeji inseminačních dávek, pro který vystavuje výdejový doklad.

(2) Evidenci podle odstavce 1 uchovává provozovatel inseminační stanice po dobu nejméně 5 let od vyřazení plemeníka ze stanice, s výjimkou průvodního listu skotu a průkazu koně.

(3) Podrobný obsah evidence vedené na inseminační stanici, údajů předávaných osobě pověřené vedením ústřední evidence, způsob a termíny předávání jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 39

Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek

(1) K inseminaci plemenic lze použít pouze sperma, které splňuje kvalitativní a zdravotní podmínky podle přílohy č. 5 částech I. až IV.

(2) Do inseminace mohou být zapojeny jen plemenice, které jsou označeny podle § 22 zákona.

(3) Před vlastním úkonem inseminace oprávněná osoba posoudí záznamy o reprodukci plemenice a vyšetří stav jejích pohlavních orgánů. Z inseminace vyloučí plemenice mimo říji, neoznačené a s příznaky onemocnění a informuje o tom chovatele.

(4) Požadavky na technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 40

Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace

(1) Všechny předměty, které přicházejí do styku se spermatem nebo pohlavními orgány plemenice, musí být sterilní a musí být dezinfikovány.

(2) Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 41

Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci a jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence

(1) Na každou plemenici zapojenou do inseminace se vystavuje doklad, do kterého zaznamenávají chovatelé a osoby oprávněné k provádění inseminace údaje uvedené v příloze č. 5. Součástí dokladu jsou také záznamy o zdravotním stavu podle zvláštního právního předpisu.⁸) Toto ustanovení neplatí pro chov koní.

(2) Požadavky na vedení evidence jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat, na údaje předávané chovateli a osobě pověřené vedením ústřední evidence a způsob jejich zpracování a zveřejňování jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.

§ 42

Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace

(1) Pro zabezpečení řádného a bezpečného vyšetření plemenice a provádění inseminace musí chovatel zabezpečit

1. a) pro osobu oprávněnou k provádění inseminace
   1. 1. oddělené prostory zejména pro uložení pomůcek, oděvu,
   2. 2. zdroj teplé vody,
   3. 3. doklad pro záznamy o inseminaci podle přílohy č. 5 částí I. až IV.,

1. b) oddělení plemenic od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,
2. c) fixaci plemenic při inseminaci,
3. d) na požádání pomoc při vlastním úkonu inseminace a vyšetření plemenice.

(2) Další požadavky na zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.