Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), 471/2000 Sb., účinné od 1. 9. 2004

Předchozí stránka

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 471/2000 Sb.

POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE

I. Postup testování finálních hybridů prasat

1. Počty testovaných prasat a termíny jejich naskladnění jsou stanoveny na základě smlouvy uzavřené mezi chovatelským podnikem a provozovatelem vyhlášeného testačního zařízení.
2. Prasata jsou naskladňována do jedné testační haly do kotců pro 8 až 12 kusů tak, aby se vyloučil vliv prostředí mezi sekcemi a kotci a aby plocha na 1 kus činila nejméně 1 m².
3. Z jednoho chovatelského podniku je prověřováno nejméně 100 prasat v poměru 50 prasniček: 50 kastrátů (vepříků) nejméně po 10 otcích a 20 matkách tak, aby od každé matky byla použita nejméně 2 zvířata (prasnička a vepřík) a otcové nebyli blízcí příbuzní (otec, syn, bratři).
4. Prasata jsou testována ve dvou obdobích; interval mezi testačními obdobími je nejvýše 4 měsíce a v jednom období je testováno nejméně 50 prasat v poměru pohlaví 1:1.
5. Prasata vybraná k testaci jsou označena trvalým způsobem a doprovázena potvrzením o původu s údaji o počtu dochovaných selat ve vrhu, ze kterého sele pochází, pořadí vrhu, datum narození a veterinárním osvědčením o zdravotním stavu.
6. Do testace jsou zařazena pouze zdravá prasata, odpovídajícího vývinu a hmotnostně vyrovnaná, v rozmezí od 20 do 28 kg živé hmotnosti a ve věku do 90 dnů včetně.
7. Při převzetí na vyhlášené testační zařízení se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, ověřuje se označení a doklady podle bodu 5.
8. Testace probíhá od průměrné hmotnosti testovaných prasat 30 kg po dobu 100 dnů (± 4 dny) tak, aby průměrná hmotnost prasat nepřesáhla 110 kg (doba výkrmu může být pro další testační období upravována podle dosahovaných přírůstků).
9. Sledované znaky jatečné hodnoty se korigují pomocí korekčních koeficientů stanovených na základě regresní analýzy na jednotnou hmotnost 100 kg.
10. Po celou dobu testačního výkrmu jsou prasata krmena ad-libitním způsobem do samokrmítek a napájena pomocí automatických napáječek s volným přístupem; suchá granulovaná krmná směs odpovídá svým složením krmné směsi pro testaci čistokrevných prasat a každý zámel je laboratorně analyzován na obsah živin, energie a zdravotní nezávadnost,.
11. Jatečné trupy při porážkové hmotnosti dosažené po době testace 100 ± 4, dny jsou aparativně zatřiďovány podle stupnice SEUROP; rozbor jatečných půlek se provádí podle přílohy č. 2.

12. Z ukazatelů výkrmnosti, jatečné hodnoty a kvality masa se hodnotí:

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE
a) průměrný denní přírůstek v testu	v g
b) zatřídění jatečného trupu	podle systému SEUROP
c) spotřeba krmné směsi a metabolizovatelné energie (na kg přírůstku)	v kg
d) podíl hlavních masitých částí z jatečně opracovaného trupu	v procentech
e) podíl masa z kýty z jatečně opracovaného trupu	v procentech
f) průměrná výška hřbetního tuku	v cm
g) libové maso	v procentech
h) vybrané znaky kvality masa	pH, odkap šťávy, % intramuskulárního tuku

II. Postupy testování finálních hybridů a rodičů drůbeže

A.
Odběr vzorků drůbeže
1. 1. Odběr vzorků drůbeže pro vyhlášené testační zařízení se provádí v chovech nebo líhních, kde se současně ověřuje průkaznost původu testované kombinace.
2. 2. Kombinace zasílaná do vyhlášeného testačního zařízení se označí názvem, pod nímž bude tento materiál dále obchodně množen.
3. 3. V případě odběru násadových vajec z rodičovských chovů má hejno nejméně:
  1. a) slepic 2000 nosnic
  2. b) krůt a kachen 1000 nosnic
  3. c) hus 500 nosnic.
  Násadová vejce odebírána do testu jsou nejvýše 7 dní stará a jejich hmotnost se blíží průměrné hmotnosti vajec v hejnu, ze kterého jsou odebírána.
1. 4. Vzorek pro rodičovský test a finální test krůt se odebírá z líhní jako sexovaná jednodenní mláďata.
2. 5. Ke každému vzorku zaslanému k testování finálních hybridů se přiloží protokol o odběru a veterinární osvědčení. V protokolu se uvede:
  1. a) dodavatel,
  2. b) označení vzorku,
  3. c) počet a věk nosnic, od nichž pocházejí násadová vejce nebo vylíhnutá mláďata,
  4. d) datum odběru vzorku vajec nebo datum vyjmutí mláďat z líhní a datum jejich odeslání do testace,
  5. e) příjmení, jméno a podpis osoby odpovědné za správnost uvedených údajů.
1. 6. Vzorky zasílané do testů a obaly, ve kterých jsou dopravovány, se vždy označí tak, aby nedošlo k záměně s jiným vzorkem. U rodičovských forem se mláďata po přijetí do vyhlášeného testačního zařízení označí křídelními značkami.

Testování užitkovosti drůbeže

1. Ukazatele užitkovosti a metody jejich zjišťování

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
Ukazatele užitkovosti	Metoda zjišťování
1. průměrná hmotnost vajec	skupinové vážení vajec od 4. týdne snášky, vždy po třech dnech každého čtvrtého týdne
2. oplozenost	procentický podíl oplozených vajec ze všech nasazených vajec
3. líhnivost	procentický podíl vylíhnutých mláďat z vajec nasazených a oplozených
4. životnost	podíl úhynů a brakování z počátečního stavu drůbeže (v procentech)
5. živá hmotnost	průměr hmotnosti u jednodenních mláďat skupinovým vážením; u starší drůbeže individuálním vážením ve stanoveném termínu a odděleně podle pohlaví
6. spotřeba krmiva	skupinově, za stanovené období
7. snáška	skupinově za stanovené období, jako průměrná snáška na 1 nosnici počátečního stavu a 1 nosnici průměrného stavu (v kusech)
8. jatečná výtěžnost	procentický podíl hmotnosti jatečně opracované drůbeže s drůbky a živé hmotnosti před zabitím
9. jatečná hodnota	procentický podíl hmotnosti jatečně opracované drůbeže a živé hmotnosti před zabitím
10. výtěžnost masa	jako procentický podíl prsní a stehenní svaloviny z a) živé hmotnosti před zabitím b) hmotnosti jatečně opracované drůbeže

2. Testace užitkovosti nosného typu slepic

2.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 1080 násadových vajec*) od nosnic starších 36 týdnů; po vylíhnutí se do odchovu zařazuje 270 kusů sexovaných slepiček, do kontroly snášky se zařazuje 216 kusů slepic (6 skupin po 36 kusech).

2.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
2. líhnivost a oplozenost
3. živá hmotnost	a) jednodenních kuřat b) ve věku 112 dnů c) na konci snáškového období
4. spotřeba krmiva	a) na kus za období 1 - 126 dnů věku b) na kus za snáškové období c) na kus a den za snáškové období d) na 1 snesené vejce e) na produkci 1 kg vaječné hmoty
5. životnost	a) ve věku 1 až 49 dnů b) ve věku 50 až 126 dnů c) ve věku 1 až 126 dnů d) za snáškové období
6. věk	při dosažení	a) 10 % snášky b) 30 % snášky c) 50 % snášky d) maximálního % snášky
7. snáška	a) za 392 dnů kontroly na ks počátečního stavu b) za 392 dnů kontroly na ks průměrného stavu c) intenzita snášky podle měsíců d) intenzita snášky za posledních 10 dnů kontroly
8. průměrná hmotnost vajec	a) při 50 % snášce b) za celé kontrolované období
9. podíl nestandardních vajec	blány, křapy, dvoužloutková vejce
10. jakost vajec	a) pevnost b) tloušťka a barva skořápky c) krevní skvrny větší než 3 mm d) hmotnost bílku a žloutku e) index tvaru vajec f) kvalita tuhého bílku (vyjádřená Haughovými jednotkami)

*) Poznámka:
Násadová vejce nosných užitkových typů jsou vejce o hmotnosti nejméně 50 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.

3. Testace užitkovosti rodičovských forem slepic masného typu a jejich hybridního potomstva

3.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 310 kusů jednodenních sexovaných slepiček mateřské linie a 80 kohoutků otcovské linie vylíhnutých od slepic starších 36 týdnů. Ve věku 154 dnů se do testace zařazuje 200 kusů slepic (4 skupiny po 50 kusech) a 16 až 20 kusů kohoutků.

3.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci masného typu slepic

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
1. živá hmotnost	a) jednodenních kuřat b) ve věku 154 dnů c) na konci snáškového období
2. spotřeba krmiva	a) na kus za období 1 až 49 dnů věku b) na kus za období 50 až 154 dnů věku c) na kus za období 1 až 154 dnů věku d) na ks a den za snáškové období e) na 1 snesené vejce f) na 1. vylíhnuté kuře
3. životnost	a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 49 dnů c) ve věku 50 až 154 dnů d) ve věku 1 až 154 dnů e) za snáškové období
4. snáška	za minimálně 280 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu
5. věk	při dosažení	a) 30 % snášky b) 50 % snášky
6. průměrná hmotnost vajec
7. počet a procento násadových vajec ze všech snesených vajec *)
8. líhnivost a oplozenost
9. počet vylíhnutých kuřat na slepici počátečního stavu

*)Poznámka:
Násadová vejce masných užitkových typů jsou vejce o hmotnosti nejméně 50 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.

3.3. Výkrmový test slepic masného typu a jejich hybridního potomstva
U každého vzorku testu rodičů se provádí 4 dílčí výkrmové testy finálního hybridu po 500 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 250 kusech.
Násadová vejce se poprvé odebírají v průběhu druhého snáškového měsíce, potom nejméně po 6 týdnech.
Pro výkrmový test finálního hybridu slepic se odebírají násadová vejce od slepic ve věku nejméně 36 týdnů a v počtu 720 kusů vajec.
Do výkrmu se po vylíhnutí zařadí 500 kuřat, která se rozdělí do 2 skupin po 250 kusech umístěných do 2 oddělení v různých částech haly.

3.4. Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
1. hmotnost násadových vajec
2. líhnivost a oplozenost
3. živá hmotnost kuřat	a) jednodenních kuřat b) kuřat ve věku nejméně 35 dnů
4. spotřeba krmiva	na 1 kg živé hmotnosti
5. životnost kuřat	a) do 14 dnů b) do konce výkrmu
6. jatečná hodnota	na konci výkrmu

4. Testace finálního produktu krůt

4.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 400 kusů jednodenních krůťat, z toho 200 krocanů a 200 krůt, která pocházejí z hejna nejméně ve 2. měsíci snášky.

4.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci krůt

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
1. živá hmotnost	a) jednodenních krůťat b) ve věku 70 dnů c) ve věku nejméně 112 dnů u krůt a 140 dnů u krocanů
2. spotřeba krmiva	na 1 kg živé hmotnosti
3. životnost krůťat	a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 70 dnů c) do konce výkrmu
4. jatečná hodnota krůt a krocanů	na konci výkrmu

5. Testace užitkovosti rodičovských forem kachen a jejich hybridního potomstva

5.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 240 jednodenních sexovaných kachen mateřské linie a 60 jednodenních kačerů otcovské linie. Ve věku 175 dnů se do kontroly užitkovosti zařazuje 150 kachen a 25 kačerů.

5.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci kachen

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
1. živá hmotnost	a) jednodenních kachňat b) ve věku 35 dnů c) ve věku 175 dnů d) na konci snáškového období
2. spotřeba krmiva	a) na kus za období 1 až 35 dnů věku b) na kus za období 36 až 175 dnů věku c) na kus za období 1 až 175 dnů věku d) na kachnu a den za snáškové období e) na 1 snesené vejce f) na 1 vylíhnuté kachně
3. životnost	a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 35 dnů c) ve věku 36 až 175 dnů d) ve věku 1 až 175 dnů e) za snáškové období
4. věk	po dosažení	a) 30 % snášky b) 50 % snášky
5. snáška	za minimálně 196 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu
6. hmotnost vajec
7. počet a procento násadových*) vajec ze všech snesených vajec
8. líhnivost a oplozenost
9. počet vylíhnutých kachňat na 1 kachnu počátečního stavu

*) Poznámka:
Násadová vejce kachen jsou vejce o hmotnosti nejméně 80 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.

5.3. Výkrmový test kachen
U každého vzorku testu rodičů se provádí 3 dílčí výkrmové testy finálního hybridu po 400 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 200 kusech.
Násadová vejce se poprvé odebírají v průběhu druhého snáškového měsíce, potom nejméně po 8 týdnech.
Pro výkrmový test finálního hybridu se odebírají násadová vejce od kachen ve věku nejméně 36 týdnů a v počtu 400 kusů vajec.
Do výkrmu se po vylíhnutí zařadí 200 kusů, z toho 100 kachen a 100 kačerů.

5.4. Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech kachen

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
1. hmotnost násadových vajec
2. líhnivost a oplozenost
3. živá hmotnost	a) jednodenních kachňat b) ve věku nejméně 47 dnů
4. spotřeba krmiva	na 1 kg živé hmotnosti
5. životnost kachňat	a) ve věku do 14 dnů b) do konce výkrmu
6. jatečná hodnota	na konci výkrmu

6. Testace užitkovosti rodičovských forem hus a jejich hybridního potomstva

6.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 155 jednodenních sexovaných hus mateřské linie a 80 houserů otcovské linie. Ve věku 210 dnů se do testu zařazuje 100 hus a 30 houserů.

6.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci hus

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
1. živá hmotnost	a) jednodenních housat b) ve věku 35 dnů c) ve věku 210 dnů d) na konci snáškového období
2. spotřeba krmiva	a) na kus za období 1 až 35 dnů věku b) na kus za období 36 až 210 dnů věku c) na kus za období 1 až 210dnů věku d) na husu a den za snáškové období e) na 1 snesené vejce f) na 1 vylíhnuté house
3. životnost	a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 35 dnů c) ve věku 36až 210 dnů d) ve věku 1 až 210 dnů e) za snáškové období
4. věk	po dosažení 30 % snášky
5. snáška	za minimálně 168 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu
6. hmotnost vajec
7. počet a procento násadových^*) vajec ze všech snesených vajec
8. líhnivost a oplozenost
9. počet vylíhnutých housat na husu počátečního stavu

^*) Poznámka:
Násadová vejce hus jsou vejce o hmotnosti nejméně 130 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.

6.3. Výkrmový test hus
U každého vzorku testu rodičů se provádí 2 dílčí výkrmové testy finálního hybridu po 200 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 100 kusech.
Násadová vejce, která nejsou starší 14 dnů, se poprvé odebírají na začátku druhého snáškového měsíce.
Pro druhý výkrmový test se násadová vejce odebírají za 28 až 35 dnů po prvním sběru. Od každé skupiny se odebírá 400 násadových vajec. Výkrmový test hus se provádí ve dvou fázích:
1. 1. test brojlerových hus do 56 dnů věku, poté jsou husy zváženy, provede se vyhodnocení spotřeby krmiva na 1 kg živé hmotnosti a jatečný rozbor 5 hus a 5 houserů;
2. 2. ve druhé fázi pokračuje zbytek testovaných hus ve výkrmu do druhé jatečné zralosti.

6.4. Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech hus

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže
1. hmotnost násadových vajec
2. líhnivost a oplozenost
3. živá hmotnost	a) jednodenních housat b) ve věku 56 dnů c) ve věku nejméně 112 dnů
4. spotřeba krmiva	na 1 kg živé hmotnosti
5. životnost housat	a) ve věku 14 dnů b) ve věku 56 dnů c) dokonce výkrmu
6. jatečná hodnota	a) ve věku 56 dnů b) na konci výkrmu

C. Jatečný rozbor drůbeže

Ukazatele sledované a vyhodnocované při jatečném rozboru drůbeže

Příloha č. 1 POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE Odběr vzorků drůbeže Testování užitkovosti drůbeže Ukazatele sledované a vyhodnocované při jatečném rozboru drůbeže
1. živá hmotnost drůbeže	po 12 hodinovém vylačnění
2. hmotnost jatečně opracované drůbeže	čistý trup bez drůbků, ale s kůží krku
3. hmotnost drůbků	srdce, játra, žaludek, krk bez kůže
4. hmotnost abdominálního tuku
5. podíl abdominálního tuku z živé hmotnosti
6. hmotnost prsní svaloviny
7. hmotnost stehenní svaloviny
8. jatečná výtěžnost a jatečná hodnota

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 471/2000 Sb.

ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST A ŠLECHTITELSKÁ OPATŘENÍ V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

CHOV SKOTUČÁST I.

PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU

A.
TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
1. I.
  Mléčná užitkovost
  Pro účely testování a posuzování se rozumí:
  1. normovanou laktací laktace s délkou 305 dní (referenční) nebo nejméně 240 ukončených laktačních dní, s minimální užitkovostí 2 000 kg mléka, podle které se hodnotí mléčná užitkovost krávy,
  Testování a posuzování se provádí metodou A, která zahrnuje zjišťování dojivosti a obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka a je prováděna jako
  1. a) varianta A₄,:
    1. 1. v průměrných intervalech 28 až 30 dnů ze všech dojení v kontrolním dnu (24 hodin) při 12 až 13 kontrolách za rok (říjen až září) a po sobě následující kontrolní dny jsou v rozmezí 22 až 37 dní,
    2. 2. ze závažných důvodů může být jednou za kontrolní rok rozmezí mezi kontrolními dny až 75 dnů (v případě veterinární uzávěry na celém území až 100 dnů) - průměrný interval mezi kontrolními dny se pak stanoví jako součet počtu dnů v jednotlivých kontrolních údobích provedených v kontrolním roce dělený počtem kontrolních dnů podle vzorce:
      x = ∑ t_i. n^-1
      1. kde n = počet kontrol provedených ve sledovaném kontrolním roce,
      2. t_i = počet dnů od (i-1) do i-tého kontrolního dne, stanovený jako počet dnů od posledního kontrolního dne v minulém kontrolním roce; pokud jeden z intervalů t_i je větší než 36 dnů, maximálně však 75 dnů (případně 100), potom se tento interval ze součtu vypouští a součet dnů se dělí počtem (n-1),
  1. b) varianta A_T, která se provádí v průměrných třicetidenních intervalech jednoho dojení střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer při 12 kontrolách za kontrolní rok, při dodržení stejných zásad jako u varianty A₄.
  Při testování a posuzování se zjišťuje:
  1. a) dojivost
    1. 1. zvážením nebo změřením celkového množství mléka v kilogramech nadojeného jednotlivými dojnicemi při kontrolním dojení na měřičích mléka s přesností na 0,2 kg, schváleném mezinárodní organizací ICAR (podle § 2 odst. 2 písm. d) a nejméně jednou za rok překalibrovaném,
    2. 2. stanovením produkce mléka za jednotlivá údobí (měsíce), která se vypočítá podle data provedení kontroly a připočítáváním 14 dnů k datu poslední kontroly tak, že celková produkce mléka za kontrolní den se násobí počtem dnů pro toto kontrolní údobí, přitom počet dnů za kontrolní údobí je součtem polovičního počtu dnů mezi předchozím a hodnoceným kontrolním dnem a polovičního počtu dnů mezi hodnoceným a následným kontrolním dnem.
    3. Poznámka:
      1. - počet dnů v prvním kontrolní údobí je součtem počtu dní od následujícího dne po otelení do dne první kontroly a polovičního počtu dnů mezi prvním a druhým kontrolním dnem,
      2. - počet dnů v posledním údobí je poloviční počet dnů mezi předposledním a posledním kontrolním dnem zvětšený o 14.
    1. 3. první kontrolní den dojnice se uskuteční nejdříve šestý a nejpozději šedesátý osmý den po otelení, počet dnů za první kontrolní měsíc se počítá od druhého dne po otelení nebo zmetání, v případě, že březost krávy trvala nejméně 210 dnů.
    2. 4. kontrola může být přerušena u jednotlivých krav a celých stád maximálně na 75 dnů ze závažných důvodů, v případě veterinární uzávěry na celém území může být kontrola přerušena až na 100 dnů,
    3. 5. množství mléka za laktaci je součtem hmotnosti mléka nadojeného v jednotlivých údobích laktace; v posledním údobí se počítá množství mléka jen za tolik laktačních dnů, kolik zbývá do 305 dnů,
  1. b) obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka z téhož vzorku mléka odebraného z dojení v kontrolním dnu tak, že
    1. 1. poměrný vzorek se odebírá v množství 25 až 30 ml,
    2. 2. v případě varianty A₄ kontroly užitkovosti, je-li časový interval mezi dvěma dojeními 10 až 14 hod., se může odebírat vzorek půlený (složený ze dvou stejných dílů mléka),
    3. 3. odebrané vzorky z důkladně promíchaného mléka se konzervují konzervačním prostředkem, který nesmí ovlivnit výsledky analýzy vzorků a do 24 hodin po skončení kontroly se odesílají k rozboru,
    4. 4. pro stanovení obsahu tuku v mléce se používají metody podle Gerbera a metoda infračervené analýzy (případně elektronickým přístrojem Milkotester), přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným a průběžným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Röse - Gottlieba,
    5. 5. pro stanovení obsahu bílkovin v mléce se používá metoda kolorimetrická a metoda infračervené analýzy, kterou lze použít i ke stanovení obsahu laktózy, celkové sušiny a tukuprosté sušiny, přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Kjeldahla,
    6. 6. není-li možné ze závažných příčin stanovit v některém kontrolním údobí obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka, určí se průměrný obsah S_i jako průměr z obsahu zjištěného v předcházející kontrolní den (i - 1) a obsahu zjištěného v následující kontrolní den podle vzorce:
      1. kde S_i-1= obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v předchozím kontrolním údobí;
      2. S_i+1= obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v následujícím kontrolním údobí,
    1. 7. nebyl-li stanoven obsah složek mléka při první kontrole, použije se údaj z druhé kontroly; v případě, že chybí údaj z poslední kontroly, použije se údaj z předposlední kontroly; v průběhu laktace je možné stanovit tímto způsobem průměrný obsah složek mléka nejvýše dvakrát,
    2. 8. průměrný obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka za celou laktaci se stanoví jako podíl množství mléka za laktaci a zjištěné hmotnosti složky násobený 100.
  1. c) hmotnost tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka
    1. 1. za kontrolní údobí se stanoví jako součin množství mléka za kontrolní údobí v kg násobené obsahem příslušné složky dělený 100, tak že hmotnost složky S v kg se vypočítá podle vzorce
      1. kde M = množství mléka za kontrolní údobí v kg;
      2. s = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek odebraného mléka v %.
      (výpočet se zaokrouhluje vždy za probíhající úsek laktace na celé kg)
    1. 2. za laktaci je součtem hmotnosti příslušných složek mléka za jednotlivá údobí laktace
1. II.
  Plodnost
  se vyjadřuje jako procentický podíl ze zabřezlých nebo otelených plemenic ze zapuštěných a počtem dní mezidobí,
1. III.
  Dojitelnost
  se zjišťuje
  1. a) pomocí dojícího stroje s připojeným průtokoměrem u krav na 1. laktaci (připouští se i na 2. až 4. laktaci) mezi 50. až 180. dnem po otelení, ale jen u krav, které byly před zkouškou dojeny nejméně 20 dní strojem,
  2. b) v litrech za minutu,; výsledky, které jsou zjištěny z množství výdojku méně než 5 litrů, zůstávají nevyhodnocené a nepublikují se, pokud je množství dodojku větší než 300 cm³, je zkouška neplatná,
  3. c) v případě opakování zkoušky platí výsledek zjištěný naposledy.
1. IV.
  Růstová schopnost
  plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků plemen kombinovaného typu se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti.
  Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti:
  1. a) býčci se nakupují do odchoven do věku 90 dnů, výjimečně až do věku 120 dnů,
  2. b) zkouška začíná 111. dnem a končí 365. dnem věku býka,
  3. c) v případě, že se býčci nakupují ve věku 3 - 4 měsíců, začíná zkouška vlastní užitkovosti 31. dnem ± 3 od přísunu býka a končí 365. dnem věku býka,
  4. d) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení, individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost a v kotcích, které jsou uzpůsobeny na individuální napájení mléčnou krmnou směsí,
  5. e) býci jsou ustájeni vazně nebo volně ve skupinách maximálně 10 kusů a s minimální věkovou diferencí,
  6. f) býkům je umožněn pohyb ve výbězích v bezprostřední blízkosti stáje,
  7. g) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv a jadrné směsi a usměrňuje se v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek 1 300 - 1 400 g,
  8. h) v odchovně se současně provádí příprava býků na využívání v plemenitbě.
  Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťuje:
  1. a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg
    1. 1. při umístění býčků do odchovny,
    2. 2. ve věku 110 ± 3 dny (výjimečně do 120 dnů) a 365 ± 3 dny, ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá průměr,
    3. 3. 1 až 3 dny před výběrem pro plemenitbu,
  1. b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg,
  2. c) tělesné rozměry
    1. 1. ve věku 365 dnů, t.j. na konci zkoušky vlastní užitkovosti
      1. - výška v kohoutku,
      2. - výška v kříži,
      3. - obvod hrudníku,
      4. - délka těla,
      5. - šířka pánve,
      6. - délka pánve,
    1. 2. nejdéle tři dny před konáním vlastního výběru pro plemenitbu výška v kohoutku a výška v kříži,
  1. d) spotřeba krmiva
    1. 1. skutečná spotřeba krmiv a živin pouze u býků v období zkoušky vlastní užitkovosti,
    2. 2. spotřeba objemných krmiv se sleduje v období od 111 dnů věku do výběru v průměru na jednoho býka za odchovnu,
  Evidence v odchovně plemenných býků:
  1. a) Protokol odchovny plemenných býků, do kterého se po nákupu zapisují základní údaje o býcích a po výběru se doplní jeho výsledek včetně výsledku testace růstové schopnosti, event. datum a příčina vyřazení během odchovu a který slouží jako souborný přehled o nákupu a výsledcích odchovu býků,
  2. b) Hlášení o nákupu plemenných býčků do odchovny, který je podkladem pro ústřední evidenci a současně i seznamem krevních vzorků odesílaných k ověření původu býčků,
  3. c) Evidenční karta o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býčka, pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi; evidují se na ní všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě jadrných krmiv a zdravotním stavu a uzavírá se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti
    1. 1. v přípravném období,
    2. 2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 111 do 365 dnů,
    3. 3. v období od narození do výběru pro plemenitbu,
    4. a spotřeba jadrných krmiv
      1. 1. v období zkoušky,
      2. 2. na 1 kg přírůstku hmotnosti v období zkoušky.;
      Vyplněná karta, případně výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek a jméno a adresa kupujícího se do karty doplní. Evidenční karty vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovny, předávají se osobě pověřené vedením ústřední evidence a jsou podkladem pro stanovení selekčních kritérií, zpracování a jednorázová šetření. Odchovna vede evidenci o spotřebě jadrných a objemných krmiv na jednoho býka v období od 111 dnů věku do konce sledování.
  Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují a na jejich podkladě se provádí selekce býků na růstovou schopnost:
  1. a) sledované ukazatele se posuzují ve vztahu k nejméně 30 vrstevníkům (všem býkům plemen kombinovaného typu předvedeným na posledních dvou výběrech); průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka,
  2. b) hlavní selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
    1. 1. průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky
    2. 2. výška v kohoutku a kříži ke dni výběru podle standardu
  1. c) doplňující selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
    1. 1. hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu
    2. 2. průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru
  1. d) selekční hranice pro vyřazení se u všech plemen kombinovaného typu pro ukazatel průměrného denního přírůstku v období zkoušky stanovuje minimální hodnotou:
  1. e) hodnotitel může udělit výjimku jen v případech jednorázového, krátkodobého onemocnění a následného snížení přírůstku,
  2. f) variačně statistické hodnoty selekčních ukazatelů zpracovává příslušná oprávněná osoba a výsledky dává k dispozici hodnotiteli.
1. V.
  Masná užitkovost plemen kombinovaného typu
  zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu („SKVS“), slouží k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě hodnot zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemen a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty.
  V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky:
  1. a) provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu o celkové kapacitě minimálně 300 ks s technologií výkrmu založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1: 1, s volným přístupem k napáječkám,
  2. b) dostatečná výroba krmiv a skladovacích prostor umožňujících zásobení objemnými krmivy tak, aby krmná dávka umožňovala ad-libitní zkrmování objemných krmiv a zajistila býkům minimální průměrný denní přírůstek 1 200 a více g v období pobytu na stanici.
  Hlavní zásady testování masné užitkovosti:
  1. a) do stanice se zastavují telata - synové jednotlivých otců ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů,
  2. b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájeni v příjmovém oddělení mléčné výživy,, které slouží současně jako karanténa,
  3. c) do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků; krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g.
  4. d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní,
  5. e) krmná dávka se sestavuje pro minimální průměrný denní přírůstek 1 300 g,
  Při testování masné užitkovosti se zjišťuje:
  1. a) hmotnost zvířat
    1. 1. při nákupu,
    2. 2. na začátku testu,
    3. 3. na konci testu,
    4. 4. v případě vyřazení před ukončením testu, a po porážce se zjišťuje za tepla
  1. b) hmotnost půlek bez ledvin a ledvinového loje,
  2. c) hmotnost ledvinového loje,
  3. d) zatřídění podle jakosti,
  Evidence v SKVS:
  1. a) Seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech,
  2. b) Osvědčení o původu se základními údaji o jednotlivých býčcích, kterou měsíčně vyhotovuje ústřední evidence (do obdržení Osvědčení o původu platí pro správnost původu ruční ověření původu vystavené oprávněnou organizací při prodeji),
  3. c) Evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje
    1. 1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka),
    2. 2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky,
    3. 3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu,
    4. 4. jatečná výtěžnost
    5. 5. zatřídění podle jakosti,
  1. d) Sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence,
  Výsledky testování masné užitkovosti jsou zpracovávány čtvrtletně; měsíčně se zpracovává potvrzení o původu, seznam poražených býků a „chybníky“ odeslaných dokladů.
  Hodnocení výsledků testování masné užitkovosti:
  1. a) hlavní kriterium je relativní plemenná hodnota (RPH) korigovaného netto přírůstku z hmotnosti jatečně opracovaného těla, vypočtená metodou BLUP,
  2. b) doplňující hlediska jsou
    1. 1. hodnota korigovaného netto přírůstku,
    2. 2. živá hmotnost při ukončení výkrmu
    3. 3. denní přírůstek dosažený ve zkoušce výkrmnosti,
    Pro výpočet RPH prověřeného býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek,
    Pro vyhodnocení plemenného býka se testuje minimálně 10 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích.

POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU

I.
Lineární popis a hodnocení zevnějšku krav
plemen kombinovaného a mléčného typu je podkladem pro odhad plemenné hodnoty býků v rámci kontroly dědičnosti.
Hodnocení se provádí
1. a) u plemen kombinovaného typu v období 60 – 180 (výjimečně 30 –300) dnů po otelení,
2. b) u plemen mléčného typu pro potřeby kontroly dědičnosti v období 30 - 210 dnů po otelení podle stavu vemene a tělesné kondice zvířete.
Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku s využitím stupnice 1 až 9 bodů v rámci možných biologických extrémů a variability utváření daného znaku a provádí se hodnocením:,
1. a) současně více (nejméně však 2) dcer plemeníků v zájmu propojení a srovnatelnosti výsledků hodnocení dcer různých otců pro následné statistické vyhodnocení.
2. b) tělesných znaků daného plemene, resp. užitkového typu, který je závazný nebo doporučený mezinárodními asociacemi chovatelů příslušných plemen; případné mezinárodně dohodnuté změny a doplňky vyhlašuje příslušné uznané chovatelské sdružení.
Současně s lineárním popisem se zaznamenávají jednoznačně vyjádřené vady tělesné stavby.
Celkové hodnocení zevnějšku zahrnuje souhrnné charakteristiky podle hodnoceného plemene, které se posuzují ve vztahu k ideálnímu utváření v souladu s chovným cílem. Hodnocení se provádí na základě přiděleného počtu bodů v rozmezí 50-100 a plemenice je zařazena do třídy,
Celkový počet bodů za zevnějšek je dán součtem přepočteného počtu bodů v jednotlivých charakteristikách. Přepočet se provádí pomocí přepočtových (váhových) koeficientů, stanovených podle tabulky č. 2.
Na základě celkového počtu bodů jsou krávy zařazeny do 6 výsledných tříd zevnějšku podle tabulky č. 3.
Krávy na I. a II. laktaci mohou být zařazeny nejvýše do třídy VG (velmi dobrá), s počtem bodů nejvýše 89. Výsledky celkového hodnocení se vyjadřují uvedením výsledné třídy a celkového počtu bodů, případně se uvádí společně s počtem bodů za každou charakteristiku,
Pro účely kontroly dědičnosti se u krav zjišťuje výška v kříži.
U plemen kombinovaného typu se popisuje zbarvení zvířete uvedením jeho barvy a podílu dané barvy v procentech z povrchu těla.

II.

Lineární popis a hodnocení zevnějšku plemenných býků

plemen kombinovaného a mléčného typu je podkladem pro výběr býků do plemenitby a posuzování jejich vhodnosti a způsobilosti pro další plemenitbu.

Hodnocení se provádí zpravidla na stání nebo při předvedení na volném rovném prostranství

a) při základním výběru býka pro plemenitbu
b) při posuzování vhodnosti a způsobilosti býků k další plemenitbě

Hodnocení zahrnuje souhrnné charakteristiky uvedené v tabulce č. 2, které se posuzují ve vztahu k ideálnímu utváření v souladu s chovným cílem a zařazují do tříd na základě přiděleného počtu bodů v rozmezí 50 - 100.

Celkový počet bodů za zevnějšek je dán součtem přepočteného počtu bodů v jednotlivých charakteristikách. Přepočet bodů se provádí pomocí přepočtových (váhových) koeficientů stanovených podle významnosti jednotlivých znaků v souladu s chovným cílem plemene.

Na základě celkového počtu bodů jsou býci zařazeni do 6 výsledných tříd zevnějšku podle tabulky č. 3.

Výsledky celkového hodnocení se vyjadřují výslednou třídou a celkovým počtem bodů, popřípadě uvedením počtu bodů za každou charakteristiku a celkem v pořadí: užitkový typ - kapacita - stavba těla - záď - celkový počet bodů / výsledná třída.

Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku pomocí 1 až 9 bodů v rámci možných biologických extrémů a jeho součástí je rovněž vyznačení zjištěných vad tělesné stavby. Jednotlivé znaky se popisují podle příslušnosti plemene k danému užitkovému typu,

Pro účely lineárního popisu a hodnocení zevnějšku býků se zjišťují a zaznamenávají tělesné rozměry:

a) výška v kohoutku
b) výška v kříži
c) hloubka hrudníku
d) šířka hrudníku za lopatkou
e) šířka pánve
f) délka pánve
g) délka těla
h) obvod hrudníku
i) obvod holeně
které se zjišťují
1. a) na konci zkoušky vlastní užitkovosti ve věku 365 ± 3 dny v odchovnách plemenných býků před základním výběrem k plemenitbě
2. b) při posuzování vhodnosti a způsobilosti býka k další plemenitbě

Tabulka č. 2

Příloha č. 2 ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST A ŠLECHTITELSKÁ OPATŘENÍ V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT CHOV SKOTU PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Mléčná užitkovost Plodnost Dojitelnost Růstová schopnost Masná užitkovost plemen kombinovaného typu POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU Lineární popis a hodnocení zevnějšku krav Lineární popis a hodnocení zevnějšku plemenných býků Tabulka č. 2
KRÁVY
Plemena kombinovaného typu		Holštýnské plemeno
Charakteristika	Koeficient	Charakteristika	Koeficient
Rámec	0.35	Mléčný charakter	0.15
Osvalení	0.25	Kapacita	0.10
Končetiny	0.10	Stavba těla	0.15
Vemeno	0.30	Končetiny	0.20
		Vemeno	0.40
BÝCI
Plemena kombinovaného typu		Holštýnské plemeno
Charakteristika	Koeficient	Charakteristika	Koeficient
Užitkový typ	0.30	Užitkový typ	0.30
Kapacita	0.20	Kapacita	0.20
Tělesná stavba	0.20	Tělesná stavba	0.20
Končetiny	0.10	Končetiny	0.10
Záď	0.20	Záď	0.20

Tabulka č. 3

Příloha č. 2 ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST A ŠLECHTITELSKÁ OPATŘENÍ V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT CHOV SKOTU PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Mléčná užitkovost Plodnost Dojitelnost Růstová schopnost Masná užitkovost plemen kombinovaného typu POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU Lineární popis a hodnocení zevnějšku krav Lineární popis a hodnocení zevnějšku plemenných býků Tabulka č. 2 Tabulka č. 3
počet bodů	výsledná třída
90 –100	E	excelentní
85 - 89	VG	velmi dobrá
80 - 84	G+	dobrá plus
75 - 79	G	dobrá
65 - 74	F	vyhovující
50 - 64	P	nevyhovující

C.
DOMÁCÍ A MEZINÁRODNÍ TESTACE PLEMENNÝCH BÝKŮ
slouží k vyhodnocení býků podle výkonnosti jejich potomstva v souboru vlastností a znaků stanovených chovným cílem a standardem daného plemene.
Testovací připařování se provádí v chovech plemen kombinovaného a mléčného typu registrovaných v plemenné knize a zapojených do kontroly mléčné užitkovosti metody A a do inseminace:
1. a) organizovaným a kontinuálním zapouštěním plemenic neselektované populace všech krav převážně po prvém otelení, doplněné podle potřeby kravami po druhém otelení a části jalovic; doplňkovou formou je časově omezené zapouštění všech plemenic, bez předběžného výběru,
2. b) k testovacímu připařování se používají přednostně plemenice s vyšším podílem krve příslušného plemene, nejméně 50 % a více; vylučují se plemenice s jakýmkoliv podílem krve plemen masného typu,
3. c) věk býků používaných k testovacímu připařování nemá přesáhnout 24 měsíců,
4. d) rozsah testovacího připařování a použitých forem podle písm. h) určuje příslušné uznané chovatelské sdružení, podle svého šlechtitelského programu spolu s oprávněnými osobami, které jej realizují na základě smluvních vztahů s chovateli a jinými oprávněnými osobami tak, aby po každém testovaném plemeníku bylo zajištěno nejméně 300 až 350 zabřezlých plemenic,
5. e) každý testovaný býk se připařuje nejméně ve 30 stájích alespoň 20 chovatelů tak, aby rozsah použití v jednotlivých stádech byl rovnoměrný a úměrný jejich velikosti a stáda zahrnovala všechny úrovně užitkovosti,
6. f) souběžně jsou připařování (s výjimkou málopočetných stád) nejméně 3 testovaní býci a část inseminačních dávek se používá k provázání testovacího připařování a hodnocení býků ve vlastnictví různých oprávněných osob, v rámci dohodnutého systému,
7. g) délka testovacího připařování býka je 2 - 3 měsíce, nejdéle však 6 měsíců; v zájmu objektivnosti výsledků se býci nepoužívají k dalšímu připařování po dobu nejméně 6 měsíců po ukončení testovacího připařování,
8. h) základní formou testace je testovací připařování mladých plemenných býků pocházejících z domácí produkce a ve zdůvodněném rozsahu i ze zahraničí, doplňkovou formou je mezinárodní testace ve formě reciproké nebo souběžné testace:
  1. 1. reciprokou testací se rozumí testovací připařování stejného počtu domácích a zahraničních mladých plemenných býků, probíhající ve stejném období ve dvou nebo více smluvních zemích, které si vzájemně poskytují výsledky testace a prověření; účelem je získání objektivních podkladů pro srovnání domácích býků se zahraničními býky téhož plemene,resp. srovnání úrovně populací,
  2. 2. souběžnou testací, využívanou výlučně v populaci holštýnského skotu, se rozumí testovací připařování býků ze zahraničí, zařazených do programu testace jak v zahraničí, tak v domácí populaci,
1. i) rozsah mezinárodní testace je v souladu se šlechtitelským programem daného plemene a provádí se po schválení uznaným chovatelským"sdružením, výhradně nad rámec domácí testace,
2. j) při nesplnění nebo porušení pravidel testace nejsou výsledky odhadu plemenné hodnoty uznány a zveřejňovány nebo jsou označeny odlišným kódem, který upozorňuje chovatele na nedostatečnou vypovídací schopnost odhadované hodnoty býka,

PLEMENA MASNÉHO TYPU

TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

Pro účely testování a posuzování plemen masného typu se rozumí:

a) stádem soubor plemenic chovaných ve stejných podmínkách ve stejné územní lokalitě, určených k produkci telat, která jsou matkou kojena v průběhu její laktace,
b) kontrolním rokem období, ve kterém je prováděno vážení narozených telat ve stanovených věkových obdobích a odpovídá období telení od 1.10 do 30.9. následujícího roku,
c) reprodukčními vlastnostmi
1. 1. u plemenic schopnost pravidelného zabřezávání nebo telení
2. 2. u plemeníků působících v přirozené plemenitbě schopnost oplodnit plemenice zařazené do stáda během připouštěcího období

d) masnou užitkovostí hodnocení
1. 1. růstové schopnosti, která je vyjádřena hmotností v předem stanovených věkových obdobích,
2. 2. přírůstku za určené období,
3. 3. osvalení na živých zvířatech,
4. 4. jatečně opracovaného těla po porážce.

I.
Reprodukční vlastnosti
Na základě údajů o otelení plemenic ve stádě se hodnotí u
1. 1. prvotelek ranost na základě věku při prvním otelení s ohledem na standard plemene,
2. 2. krav průměrné mezidobí ve dnech,
3. 3. plemeníků v přirozené plemenitbě podíl otelených (případně zabřezlých) plemenic z celkového počtu zařazených do stáda v připouštěcím období (s ohledem na délku trvání tohoto období a počtu plemenic).

II.

Průběh porodu

se hodnotí tak, že je klasifikována míra pomoci, kterou je třeba při porodu použít, podle tabulky č.5

Tabulka č. 5

Příloha č. 2 ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST A ŠLECHTITELSKÁ OPATŘENÍ V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT CHOV SKOTU PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Mléčná užitkovost Plodnost Dojitelnost Růstová schopnost Masná užitkovost plemen kombinovaného typu POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU Lineární popis a hodnocení zevnějšku krav Lineární popis a hodnocení zevnějšku plemenných býků Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 DOMÁCÍ A MEZINÁRODNÍ TESTACE PLEMENNÝCH BÝKŮ PLEMENA MASNÉHO TYPU TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ Reprodukční vlastnosti Průběh porodu Tabulka č. 5
Průběh porodu	Klasifikace	Známka
bez pomoci ošetřovatele	snadný	1
s pomocí ošetřovatele	snadný	2
s pomocí více než 2 osob nebo veterinárního lékaře	s komplikací	3
chirurgicky -císařským řezem	s komplikací	4

III.
Výskyt rohů
u některých plemen stanoven šlechtitelským programem a může být i vylučující vadou; eviduje se
1. 1. bezrohost
2. 2. volné rohy
3. 3. rohy

IV.
Růstová schopnost telat a mladého skotu
se zjišťuje
1. a) metodou A, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a v období které je rozhodující pro přepočet na jednotný věk 120, 210 a 365 dní,
2. b) metodou B, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a jedenkrát v průběhu kontrolního roku, zpravidla při odstavu,
3. vážením na celé kilogramy bez srážky na nakrmenost (u hmotnosti telete při narození je možno využít i odhad) a stanovením přírůstku, s přepočtem na jednotný věk při
  1. a) vážení v intervalu 90 až 170 dní na věk 120 dní,
  2. b) vážení v intervalu 171 až 290 dní na věk 210 dní,
  3. c) vážení v intervalu 291 až 450 dní na věk 365 dní;
  4. tak, že hmotnost přepočítaná na jednotný věk se vypočítá na základě data provedeného vážení a zjištěné hmotnosti a data předcházejícího vážení a předcházející hmotnosti, a na základě těchto údajů je stanoven průměrný přírůstek P podle vzorce:
    P = (H₁- H₂).n^-1
    1. kde H₁ = hmotnost zjištěná v den vážení,
    2. H₂ = hmotnost z předcházejícího vážení,
    3. n = počet dnů od předcházejícího vážení k hodnocenému vážení
  1. a vlastní výpočet hmotnosti je proveden podle vzorce
    H_p= H₁ ± (P.n_p)
    1. kde H_P = hmotnost přepočítaná na jednotný věk
    2. H1 = hmotnost zjištěná v den vážení
    3. P = přírůstek za období od předcházejícího vážení
    4. n_p = rozdíl mezi věkem při vážení a věkem na který je přepočet prováděn (ve dnech)

IV.
Růstová schopnost býků
(zkoušky vlastní užitkovosti) se provádí v odchovnách plemenných býků (OPB) a zjišťuje se u býčků, kteří
1. a) pochází od vybraných rodičů a splňují další požadavky stanovené ve šlechtitelském programu,
2. b) pochází z chovů zapojených do kontroly užitkovosti masného skotu metody A.
Hlavní zásady zkoušek vlastní užitkovosti:
1. a) býčci se zastavují turnusovým způsobem, zpravidla po skončení pastevního období; termín zástavu pro naskladnění a zahájení testu stanovuje příslušné uznané chovatelské sdružení na základě šlechtitelského programu plemene,
2. b) v přípravném období, které trvá minimálně 30 dnů jsou býčci
  1. 1. zařazeni do skupin s ohledem na plemeno, věk a hmotnost, kde jsou prováděny zdravotní zkoušky a všem býčkům je zaveden nosní kroužek; skupinu tvoří maximálně 10 býků a tato skupina se nemění až do skončení zkoušek,
  2. 2. ustájeni volně a krmeni ve skupinách s použitím technologie stejné nebo obdobné jako v období zkoušek vlastní užitkovosti,
1. c) v období zkoušek vlastní užitkovosti, které trvá 120 dnů, je výživa býků usměrňována v souladu s normovanou spotřebou živin pro odchov plemenných býků a v souladu se šlechtitelským programem jednotlivých masných plemen,
2. d) ošetřování paznehtů je prováděno dle potřeby tak, aby mezi posledním ošetřením paznehtů a základním výběrem byl odstup nejméně jeden měsíc.
3. e) příprava na základní výběr spočívá v zajištění spolehlivé a bezpečné ovladatelnosti býka, eventuelně návyk na odběr spermatu pomocí umělé vagíny; býci musí být při základním výběru předvedeni na tyči, popřípadě na ohlávce s vodítkem,
4. f) období po skončení zkoušek vlastní užitkovosti slouží k přípravě býka na základní výběr a následný provoz v plemenitbě,
Při zkoušce vlastní užitkovosti se zjišťuje a eviduje:
1. a) hmotnost při přísunu do OPB, dále pak pravidelně 1 x měsíčně, vážením bez srážky na nakrmenost,vždy minimálně 2 hodiny po ranním krmení s přesností na 1 kg,
2. b) tělesné rozměry měřením výšky v kříži v cm,
  1. 1. v den zahájení zkoušek
  2. 2. ve věku 365 ± 15 dnů
  3. 3. v den ukončení zkoušek, spolu obvodem šourku v cm
1. c) spotřeba krmiv a živin a kvalita krmné dávky, která je doložena kvalitativními rozbory krmiv z počátku a v průběhu testačního období (minimálně 2x).
V OPB se vede evidence:
1. 1. Hlášení o nákupu plemenných býků, je zaslána do 14 dnů po provedeném nákupu osobě pověřené vedením ústřední evidence a příslušnému uznanému chovatelskému sdružení,
2. 2. Evidenční kartu o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býka. Pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi, slouží k evidenci všech zjišťovaných údajů o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě krmiv a zdravotního stavu býka po dobu pobytu na OPB a je dokladem k hodnocení býka při základním výběru,
Hodnocení zkoušky vlastní užitkovosti se provádí podle
1. a) hlavních selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
  1. 1. průměrného denního přírůstku v období testu vlastní užitkovosti,
  2. 2. hmotnosti ve věku 365 dnů,
  3. 3. výšky v kříži v den ukončení testu,
  4. 4. hodnocení zevnějšku býčka při základním výběru
1. b) doplňujících selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
  1. 1. průměrného denního přírůstku od narození do ukončení zkoušek vlastní užitkovosti,
  2. 2. hmotnosti při ukončení zkoušek vlastní užitkovosti
  3. 3. výšky v kříži v 365 dnech věku
  Hodnocení růstové schopnosti býků, jejich tělesné rozměry a hodnocení zevnějšku je zpracováváno matematicko-statistickými metodami a výsledky slouží pro selekci při základních výběrech. Selekční hranice jsou vyhlašovány příslušným uznaným chovatelským sdružením v rámci šlechtitelského programu.

V.
Masná užitkovost
se zjišťuje ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS), které slouží k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě výsledků vlastního testovaného potomstva.
Hlavní zásady zjišťování masné užitkovosti
1. a) minimální počet testovaných býků je 6, po jednom otci se nakupuje 20 až 25 synů,
2. b) nakupovaní býčci jsou
  1. 1. kříženci, pocházející ze záměrné testace a jsou narození od matek mléčného, kombinovaného a masného užitkového typu ve věku od 3 do 6 týdnů nebo
  2. 2. ze záměrné testace v rámci čistokrevné plemenitby masného skotu ve věku 6 až 7 měsíců (starší telata z masného systému),
1. c) věk nakupovaných býčků se řídí systémem chovu matek (dojené a nebo bez tržní produkce mléka) a připouští se kombinace obou skupin po jednom otci v rovnoměrném rozložení (± 1kus).
2. d) býčci podle písm. b. 1)
  1. 1. jsou od nákupu do cca 90 dnů věku, v období mléčné výživy, ustájeni individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s napájením mléčnou krmnou směsí dle návodu výrobce,
  2. 2. v období rostlinné výživy jsou ustájeni volně ve skupinách od cca 91 dnů do 150 ± 7 dnů věku, sestavených s ohledem na datum narození tak, aby skupina v jednom kotci byla hmotnostně vyrovnaná, synové každého testovaného býka byli zastoupeni nejméně ve 3 kotcích a poměr míst u žlabu byl 1:1
  3. 3. jsou testováni od 151 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program
1. e) býčci podle písm. b) 2.
  1. 1. jsou v příjmovém období minimálně 30 dnů do věku 250 ± 7 dnů ustájeni ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s využitím pouze rostlinné výživy, která může být upravena s ohledem na způsob přípravy býčků v mateřském chovu,
  2. 2. jsou testováni od 251 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program,
Při testování a posuzování se zjišťuje:
1. a) živá hmotnost býčků
  1. 1. při naskladnění,
  2. 2. ve 150 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a)1.,
  3. 3. ve 250 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a) 2.,
  4. 4. v průběhu testování měsíčně,
  5. 5. v 500 dnech při ukončení testu ± 10 dnů,
  6. 6. při případném vyřazení býka a
2. Pozn.: při zjišťování hmotnosti není prováděna srážka na nakrmenost.
  1. a při porážce ve věku 500 dní ± 10 dní:
1. b) datum a místo porážky,
2. c) třída jakosti podle klasifikace SEUROP,
3. d) hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla,
4. e) hmotnost ledvinového loje,
5. f) ukazatele z technologického rozboru jatečných půlek
Podkladem pro pracování údajů jsou informace o původu zvířete, data získaná při odchovu, výkrmu, porážce a technologickém rozboru jatečních půlek, případně je možno využít i výsledky fyzikálních a chemických analýz kvality masa,
Vyhodnocení výsledků se provádí centrálně metodou BLUP podle ukazatelů:
1. a) korigovaný přírůstek,
2. b) hmotnost jatečně opracovaného těla,
3. c) podíl nejcennějších masných partií,
4. d) podíl masa,
5. e) podíl tuku,
6. f) podíl kostí,
7. g) podíl přední a zadní čtvrti,
8. h) podíl masa z kýty;
Pro hodnocení lze použít jako vrstevníků:
1. a) býků kříženců po otci stejného plemene testovaných na stanici,
2. b) býků kříženců bez ohledu na plemeno otce, kteří jsou testováni na stanici,
3. c) podle metody testace lze využít již prověřeného býka (testera),
Z hodnocení se vylučují zvířata prokazatelně nemocná, popřípadě s extrémními odchylkami a zvířata vyřazená před ukončením zkoušky výkrmnosti, pro určení plemenné hodnoty jsou zpracovány údaje nejméně od 15 potomků.

B.
POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU
je podkladem pro odhad plemenné hodnoty býků posuzovaných v rámci kontroly dědičnosti, a to jak pro utváření zevnějšku potomstva, tak i masné užitkovosti. Při hodnocení konkrétního plemene se vychází ze schváleného standardu a znalosti stavu populace a využívá se specifické bodové stupnice tělesných znaků. Výsledky popisu a hodnocení zevnějšku jsou součástí odhadu plemenné hodnoty, jsou využívány při sestavování připařovacích plánů, při základních výběrech plemenných býků, případně při dalších příležitostech jako jsou výstavy, svody a přehlídky zvířat.
Hodnocení se provádí u:
1. a) telat
2. b) jalovic
3. c) krav
4. d) plemenných býků při základním výběru do plemenitby
Věk jednotlivých kategorií, rozhodující pro hodnocení a posuzování zevnějšku, upravují příslušné šlechtitelské programy.
Popis jednotlivých znaků zevnějšku, tělesné rozměry, vady a celkové hodnocení se zaznamenává na tiskopisu, který slouží jako prvotní doklad pro další zpracování v rámci kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti masných plemen.
Popis znaků zevnějšku představuje bodové vyjádření hodnoceného znaku v rozpětí od 1 (minimálně) do 10 (maximálně) bodů v rámci biologických extrémů hodnoceného plemene.
Při hodnocení popisovaných znaků se vychází z průměru populace hodnoceného plemene, s maximálním využitím celého rozpětí bodové stupnice v rámci populace a jednotlivých věkových kategorií.
Hodnotí se
1. a) tělesný rámec, který zahrnuje hodnocení
  1. 1. výšky těla, charakterizovanou výškou v kříži, měřenou hůlkovou mírou na spojnici hrbolů kyčelních; bodové hodnocení je prováděno pomocí přepočítávací tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno,
  2. 2. délky těla od pomyslné kolmice spuštěné v kohoutku až po kolmici spuštěnou v hrbolu kosti sedací vizuálním posouzením,
  3. 3. hmotnosti, zjišťované vážením zvířete s přesností na 1 kg; bodové hodnocení je prováděno pomocí přepočítávací tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno,
  4. přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
1. b) kapacita těla, která zahrnuje vizuální hodnocení
  1. 1. přední šířky hrudníku mezi předními končetinami při pohledu ze předu,
  2. 2. hloubky hrudníku za lopatkou s přihlédnutím k hloubce hrudníku v krajině posledního žebra, přičemž se nepřihlíží k relativnímu vyjádření s ohledem na výšku,
  3. 3. délky zádě (při pohledu z boku) vyjádřené vzdáleností spojnice hrbolu kosti kyčelní a kosti sedací; a šířky (při pohledu ze zadu), která je posuzována s ohledem na vzdálenost kostí sedacích a s přihlédnutím k přední šířce pánve, přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
1. c) osvalení, které zahrnuje osvalení
  1. 1. plece, vyjádřené klenutím a vývinem osvalení z pohledu ze předu a z boku,
  2. 2. hřbetu, vyjádřené šířkou a výrazností klenutí osvalení od kohoutku až po bedra,
  3. 3. zádě, při kterém se posuzuje
    1. - délka kýty od kloubu kolenního po kaudální část stehna,
    2. - hloubka kýty, kterou charakterizuje délka spojnice spuštěné z hrbolu kosti sedací až po upnutí nad hleznem,
    3. - plnost kýty, která je vyjádřena šířkou kýty při pohledu ze zadu na středu spojnice spuštěné z hrbolu kosti sedací po upnutí nad hleznem,
    4. součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
1. d) užitkový typ, který zahrnuje
  1. 1. celkové ušlechtilosti zvířete,
  2. 2. harmonii tělesné stavby
  3. 3. pohlavní výraz,
  4. přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 10,
  Celkové hodnocení je vyjádřeno součtem bodů za tělesný rámec, kapacitu těla, osvalení a užitkový typ. Maximální možný počet získaných bodů je 100. V rámci jednotlivých šlechtitelských programů je možno při využití přepočítávacích koeficientů určitý hodnocený znak zvýhodnit, je však dodržen celkový počet možných získaných bodů za každou oblast a počet bodů celkem.
  Současně s popisem zvířete se zaznamenávají vady zevnějšku, případně další znaky, které jsou pro hodnocené plemeno dány šlechtitelským programem. Tyto programy zároveň stanovují, které vady jsou rozhodující pro selekci zvířat.

Následující stránka

Příloha č. 1

POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE

Odběr vzorků drůbeže

Testování užitkovosti drůbeže

Ukazatele sledované a vyhodnocované při jatečném rozboru drůbeže

Příloha č. 2

ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST A ŠLECHTITELSKÁ OPATŘENÍ V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

CHOV SKOTUČÁST I.

PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU

TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

Mléčná užitkovost

Plodnost

Dojitelnost

Růstová schopnost

Masná užitkovost plemen kombinovaného typu

POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU

Lineární popis a hodnocení zevnějšku krav

Lineární popis a hodnocení zevnějšku plemenných býků

Tabulka č. 2

Tabulka č. 3

DOMÁCÍ A MEZINÁRODNÍ TESTACE PLEMENNÝCH BÝKŮ

PLEMENA MASNÉHO TYPU

TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

Reprodukční vlastnosti

Průběh porodu

Tabulka č. 5

Výskyt rohů

Růstová schopnost telat a mladého skotu

Růstová schopnost býků

Masná užitkovost

POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU