Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví podrobnosti o registraci, jejích změnách, prodloužení, určování způsobu výdeje léčivého přípravku, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku

(1) Žadatel o registraci veterinárních přípravků předkládá na základě žádosti o registraci tyto údaje a dokumenty:

1. 1. firma a sídlo žadatele, je-li jím právnická osoba, či jméno, příjmení a místo trvalého pobytu, je-li jím fyzická osoba a adresa výrobce (výrobců) a místa výroby, pokud se tento odlišuje od osoby žadatele
2. 2. název veterinárního přípravku (firma, nechráněný název, s nebo bez ochranné známky nebo název výrobce nebo vědecký název nebo vzorec s nebo bez ochranné známky)
3. 3. kvalitativní a kvantitativní údaje o všech složkách veterinárního přípravku s využitím obvyklé terminologie, ale ne empirických chemických vzorců a s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takovýto název existuje
4. 4. popis způsobu výroby
5. 5. terapeutické indikace, kontraindikace a vedlejší účinky
6. 6. dávkování pro jednotlivé druhy zvířat, pro které je veterinární přípravek určen, jeho lékovou formu, způsob a cestu podávání a navrhovanou dobu použitelnosti
7. 7. ochranná a bezpečnostní opatření, která mají být přijímána při uchovávání přípravku, při jeho podávání zvířatům, při nakládání s odpadem pocházejícím z tohoto přípravku spolu s uvedením všech možných rizik, která může takovýto přípravek představovat pro životní prostředí a zdraví lidí zvířat nebo rostlin
8. 8. návrh ochranné lhůty, tedy doby nezbytné mezi posledním podáním veterinárního přípravku zvířatům za normálních podmínek jeho používání a získáváním potravin z takovýchto zvířat tak, aby bylo zaručeno, že tyto potraviny neobsahují rezidua v množstvích, která přesahují stanovené maximální limity reziduí. Pokud je to nezbytné, žadatel navrhne a odůvodní hladiny pro rezidua, které jsou přijatelné v potravinách bez toho, aby představovaly riziko pro spotřebitele, včetně rutinních analytických metod, které může veterinární ústav využívat ke zjišťování těchto reziduí
9. 9. popis kontrolních zkušebních metod používaných výrobcem (kvalitativní a kvantitativní analýza jednotlivých surovin a finálního přípravku, zvláštní zkoušky např. zkoušky na sterilitu, zkoušky na přítomnost pyrogenů, těžkých kovů, stabilitní studie, biologické zkoušky a zkoušky toxicity, zkoušky meziproduktu)
10. 10. výsledky
    1. - fyzikálně chemických, biologických nebo mikrobiologických zkoušek
    2. - toxikologických a farmakologických zkoušek
    3. - klinického hodnocení
    4. a) žadatel nepředkládá výsledky toxikologických a farmakologických zkoušek a klinického hodnocení, jestliže prokáže:
       1. i) že veterinární přípravek je v zásadě podobný přípravku registrovanému v České republice a že držitel souhlasil, že toxikologické, farmakologické nebo klinické údaje obsažené v dokumentaci, na základě které byl původní veterinární přípravek zaregistrován, smí být použity pro účely hodnocení příslušné žádosti, nebo
       2. ii) odbornými odkazy na odbornou literaturu, že složka nebo složky veterinárního přípravku jsou ve veterinární praxi dlouhodobě používané a mají známou účinnost a přijatelnou úroveň bezpečnosti, nebo
       3. iii) že veterinární přípravek je v zásadě podobný přípravku, který byl registrován v České republice v souladu s platnými předpisy, a od vydání rozhodnutí o registraci přípravku uplynulo alespoň šest let a je uváděn v České republice do oběhu, aniž jsou dotčena ustanovení předpisů upravujících ochranu průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství
    1. b) v případě veterinárních přípravků, které obsahují známé složky, které nebyly doposud používány k léčebným účelům v příslušné kombinaci, se předkládají výsledky toxikologických a farmakologických zkoušek a klinického hodnocení, které se týkají této kombinace, nepředkládají se však informace týkající se jednotlivých složek.

1. 11. souhrn údajů o přípravku, vzorky veterinárního přípravku, nebo popřípadě návrhy obalů s uvedením textů a údajů, které jsou na nich uvedeny a příbalovou informaci
2. 12. dokument prokazující, že výrobce má v zemi původu veterinárního přípravku platné povolení k výrobě tohoto veterinárního přípravku
3. 13. kopie veškerých rozhodnutí o registraci získaných v jiných zemích včetně seznamu těch zemí, kde je o registraci žádáno, včetně kopií souhrnu údajů o přípravku navrhovaných žadatelem nebo schválených příslušnými kompetentními autoritami a kopií navrhovaných příbalových informací; podrobnosti o veškerých rozhodnutích, kterými byla žádost o registraci příslušného veterinárního přípravku zamítnuta s uvedením důvodu takového rozhodnutí. Tato informace se pravidelně aktualizuje
4. 14. v případě přípravků, které obsahují nové léčivé látky, které nejsou uvedeny ve vyhlášce č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, se předkládají kopie dokumentů předkládané příslušným orgánům Evropského společenství

(2) Údaje a dokumenty předkládané na základě žádosti o registraci veterinárního přípravku musí splňovat stanovené požadavky a žadatel je předkládá ve formě a členění v souladu s touto vyhláškou.

(3) Veterinární ústav stanoví na základě aktuálního stavu vědeckého poznání pro příslušné body uvedené v odstavci (1) další požadavky.

(4) Požadavky na veterinární přípravky (neplatí pro imunobiologické veterinární přípravky).

DÍL I

1. IA: Administrativní údaje
   1. 1. Název přípravku spolu s uvedením názvu léčivé látky (látek), včetně síly a lékové formy.
   2. 2. Způsob a cesta podání, velikost balení a druh obalu.
   3. 3. Jméno a adresa žadatele, spolu se jménem a adresou výrobce (výrobců) a míst, kde probíhají jednotlivé výrobní fáze (včetně výrobce finálního přípravku a výrobce (výrobců) účinné látky/látek) a pokud je to na místě, jméno a adresa dovozce.
   4. 4. Počet a označení jednotlivých svazků dokumentace, charakteristika předložených vzorků.
   5. 5. Přílohou této části je dokument, kterým se dokládá, že výrobce vlastní platné povolení k výrobě příslušného veterinárního přípravku, včetně seznamu zemí, kde byl přípravek zaregistrován, všechna schválená SPC a seznam zemí, kde je o registraci žádáno.

1. IB: Souhrn údajů o přípravku, obaly a příbalová informace

   V této části žadatel předkládá:

   1. a) návrh souhrnu údajů o přípravku podle přílohy č. 2 této vyhlášky,
   2. b) jeden nebo více vzorků přípravků, nebo návrhy textů a údajů umístěných na vnitřním a vnějším obalu podle přílohy č. 4 této vyhlášky,
   3. c) návrh příbalové informace podle přílohy č. 3 této vyhlášky.

1. IC: Expertní zprávy
   1. a) Expertní zprávy musí být vypracovány k analytické dokumentaci, farmakologicko – toxikologické dokumentaci, dokumentaci týkající se reziduí a ke klinické dokumentaci.
   2. b) Expertní zprávy obsahují kritické hodnocení jednotlivých testů a zkoušek, které byly provedeny v souladu se zákonem a prováděcími předpisy a poukazují na všechny údaje, které jsou významné z hlediska hodnocení registrační dokumentace.
   3. c) Experti uvádí svá stanoviska k tomu, zda byla jakost, bezpečnost a účinnost příslušného přípravku zajištěna dostatečně. Pro tyto účely nedostačuje samotný souhrn faktů.
   4. d) Všechny důležité údaje musí být shrnuty v příloze k expertní zprávě, nejlépe ve formě tabulek či v grafické formě; expertní zpráva i tento souhrn musí obsahovat přesné odkazy na informace obsažené v hlavní dokumentaci.
   5. e) Expertní zprávy musí být vypracovány přiměřeně kvalifikovanými odborníky s dostatečnými praktickými zkušenostmi; expertní zprávy jsou podepsány příslušným expertem a jsou datovány; přílohou k expertní zprávě je krátká informace o vzdělání, včetně postgraduálních školení a odborné praxi; na závěr musí být uveden profesní vztah experta a žadatele.

Analytické (fyzikálně chemické, biologické nebo mikrobiologické) zkoušení veterinárních přípravkůDÍL II

Všechny předkládané zkušební metody musí odpovídat aktuálnímu stupni vědeckého poznání a musí být validované. Výsledky validačních zkoušek jsou součástí registrační dokumentace. Všechny zkušební metody musí být popsány dostatečně podrobně, aby bylo možné jejich provedení v kontrolní laboratoři. Dostatečně podrobně je dále uveden popis veškerého speciálního zařízení a vybavení, doplněný popřípadě i schématem. Dále se předkládá složení laboratorních reagencií, v odůvodněných případech s uvedením způsobu jejich přípravy. V případě zkoušek uvedených v lékopise, je tento popis nahrazen podrobným odkazem na příslušný lékopis. Názvy látek se uvádí jako mezinárodní nechráněné názvy doporučené Světovou zdravotnickou organizací.

1. IIA: Údaje o složení přípravku
   1. 1. Kvalitativní údaje
   2. 2. Kvantitativní údaje

1. IIB: Popis způsobu výroby
2. IIC: Kontrola výchozích surovin
   1. 1. Výchozí suroviny uvedené v lékopise
   2. 2. Výchozí suroviny neuvedené v lékopise
   3. 3. Fyzikálně - chemické charakteristiky ovlivňující biologickou dostupnost

1. IICa: Zvláštní opatření, která se týkají zamezení přenosu spongiformních encefalopatií zvířat
2. IID: Kontrolní zkoušky prováděné na meziproduktech
3. IIE: Kontrolní zkoušky finálního přípravku
   1. 1. Obecné charakteristiky finálního přípravku
   2. 2. Identifikace a stanovení léčivé látky (látek)
   3. 3. Identifikace a stanovení pomocných látek
   4. 4. Zkoušky bezpečnosti

1. IIF: Stabilitní studie

Zkoušení bezpečnosti a reziduíDÍL III

1. IIIA: Zkoušení bezpečnosti
   1. 1. Úvod

      Dokumentace týkající se bezpečnosti musí prokázat možnou toxicitu přípravku a veškeré nebezpečné nebo nežádoucí účinky, které se mohou vyskytnout za navrhovaných podmínek podávání přípravku zvířatům; tyto účinky musí být hodnoceny s ohledem na závažnost příslušného patologického stavu, možné škodlivé účinky reziduí veterinárního přípravku v potravinách získaných od léčených zvířat a potíže, které tato rezidua mohou představovat pro průmyslové zpracování potravin, možná rizika, která mohou vznikat z vystavení osob přípravku, například při jeho podávání zvířatům a možná rizika plynoucí z používání přípravku pro životní prostředí.

      Všechny výsledky musí být spolehlivé a obecně platné. Vždy, když je to na místě, používají se při přípravě experimentálních metod a při hodnocení výsledků matematické a statistické postupy.

      Osoby provádějící klinické zkoušení musí dále obdržet informaci o léčebném potenciálu přípravku a o rizicích, která jsou spojena s jeho používáním; v některých případech může být nezbytné sledovat metabolity původní látky, pokud tyto metabolity představují významná rezidua.

      Pro pomocnou látku použitou ve složení poprvé platí stejná pravidla jako pro léčivou látku.

   1. 2. Farmakologie

      Uvádějí se farmakologické údaje důležité pro pochopení toxikologických účinků přípravku.

   1. 3. Toxikologie
      1. 3.1 Toxicita po jednorázovém podání
      2. 3.2 Toxicita po opakovaném podání
      3. 3.3 Snášenlivost u cílových druhů
      4. 3.4 Reprodukční toxicita včetně teratogenity
         1. 3.4.1 Studie o účincích na reprodukci
         2. 3.4.2 Studie embryotoxických/fetotoxických účinků včetně teratogenních účinků
      1. 3.5 Mutagenní potenciál
      2. 3.6 Karcinogenita
      3. 3.7 Výjimky

      U přípravků určených k místnímu podání, u nichž je systémová absorpce zanedbatelná není nutné zkoušky reprodukční toxicity a zkoušky karcinogenity provádět, za předpokladu, že neexistuje předpoklad, že za stanovených podmínek bude docházet k perorálnímu příjmu přípravku zvířaty a že přípravek nezanechává rezidua v potravinách získaných od léčených zvířat.

   1. 4. Další údaje
      1. 4.1 Imunotoxicita
      2. 4.2 Mikrobiologické vlastnosti reziduí
         1. 4.2.1. Potenciální účinky na mikroflóru zažívacího ústrojí člověka
         2. 4.2.2. Možné účinky na mikroorganismy použité při zpracování potravin
      1. 4.3 Sledování u lidí
   1. 5. Ekotoxicita

      Účelem studia ekotoxicity veterinárního přípravku je zhodnotit možné škodlivé účinky, které vznikají v důsledku používání přípravku pro životní prostředí a stanovit veškerá předběžná opatření, která je potřeba přijmout k omezení těchto rizik.

      Studie se v rámci zkoušení bezpečnosti předkládají ve formě souhrnných zpráv, které obsahují zejména:

      1. a) úvod, ve kterém je definován předmět včetně veškerých užitečných literárních odkazů,
      2. b) podrobnou identifikaci příslušné látky, včetně:
         1. - mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací,
         2. - názvu dle Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie (IUPAC),
         3. - čísla CAS (Chemical abstract service),
         4. - terapeutické a farmakologické klasifikace,
         5. - synonym a zkratek,
         6. - strukturálního vzorce,
         7. - molekulárního vzorce,
         8. - stupně čistoty,
         9. - kvalitativního a kvantitativního obsahu nečistot,
         10. - popisu fyzikálně chemických vlastností,
         11. - bodu tání,
         12. - bodu varu,
         13. - tenze par,
         14. - rozpustnosti ve vodě a organických rozpouštědlech vyjádřenou v g/l s uvedením teploty,
         15. - hustoty,
         16. - spektra refrakce, rotace atd.,
      1. c) podrobný experimentální protokol ve kterém se uvedou důvody, proč nebyly předloženy některé z výše uvedených zkoušek, a dále popis metod, použité přístroje, zařízení a materiály, podrobnosti o druzích, plemenech nebo liniích zvířat, o původu zvířat, o jejich počtech a o podmínkách za jakých byla ustájena a krmena a dále údaj, zda se jedná o zvířata prostá specifikovaných patogenů (SPF),
      2. d) veškeré získané výsledky ať příznivé či nepříznivé; původní údaje musí být popsány dostatečně, aby umožnily kritické hodnocení výsledků nezávislé na jejich interpretaci autorem; na vysvětlení mohou být výsledky provázeny ilustracemi,
      3. e) statistickou analýzu výsledků,
      4. f) objektivní diskusi o získaných výsledcích, která vede k závěrům o bezpečnosti látky, o jejím prahu bezpečnosti u laboratorních a cílových zvířat a o možných vedlejších účincích v rozsahu používání této látky a při stanoveném dávkování a o všech inkompatibilitách, které přicházejí v úvahu,
      5. g) podrobný popis a diskusi o výsledcích studie bezpečnosti reziduí v živočišných produktech a význam této studie pro hodnocení možných rizik, která rezidua představují pro člověka; na tuto diskusi musí navazovat návrhy, kterými je zajištěno, že veškeré nebezpečí pro člověka je eliminováno; tyto návrhy jsou vypracovány na základě využití mezinárodně uznávaných hodnotících kritérií jako zejména: NOEL u zvířat, volbou bezpečnostního faktoru a přijatelné denní dávky (ADI),
      6. h) vyčerpávající diskusi o veškerých rizicích pro osoby, které připravují přípravek nebo ho podávají zvířatům, následovanou návrhy k omezení stanovených rizik,
      7. i) vyčerpávající diskusi o možných rizicích, která může představovat používání veterinárního přípravku v praxi pro životní prostředí, následovanou návrhy k omezení stanovených rizik,
      8. j) veškeré informace nezbytné k vyčerpávajícímu seznámení osoby provádějící klinické hodnocení s prospěšnými vlastnostmi přípravku; tyto informace jsou doplněny pozorovanými vedlejšími účinky a možnou léčbou akutních toxických reakcí u zvířat, kterým má být přípravek podáván,
      9. k) závěrečnou expertní zprávu, která uvádí podrobnou kritickou analýzu výše zmíněných informací v souladu se současným stavem vědeckého poznání v době, kdy je podávána žádost o registraci včetně podrobného shrnutí všech výsledků příslušných zkoušek bezpečnosti přípravku a přesných odkazů na odbornou literaturu.

1. IIIB: Zkoušení reziduí
   1. 1. Úvod

      Pro účely této vyhlášky se rezidui rozumí veškeré látky obsažené v přípravku nebo jejich metabolity, které zůstávají v mase nebo v dalších potravinách pocházejících ze zvířat, kterým byl příslušný přípravek podán.

      Účelem studia reziduí je stanovení, zda v potravinách získaných od léčených zvířat přetrvávají rezidua, pokud ano, za jakých podmínek a v jakém rozsahu, a zajištění údajů pro stanovení přiměřených ochranných lhůt tak, aby nevzniklo žádné riziko pro zdraví lidí a potíže při průmyslovém zpracování potravin.

   1. 2. Metabolismus a kinetika reziduí
      1. 2.1 Farmakokinetika (absorpce, distribuce, biotransformace, vylučování)
      2. 2.2 Deplece reziduí
   1. 3. Rutinní analytické metody pro zjišťování obsahu reziduí

      Studie se v rámci zkoušení reziduí předkládají ve formě souhrnných zpráv, které obsahují zejména:

      1. a) úvod, kterým se stanoví předmět, včetně veškerých využitelných literárních odkazů,
      2. b) podrobné určení přípravku, včetně:
         1. - složení,
         2. - čistoty,
         3. - čísla šarže,
         4. - vztahu k finálnímu přípravku,
         5. - specifické aktivity čistoty záření v případě látek značených radioizotopy,
         6. - umístění značených atomů v molekule,
      1. c) podrobný experimentální protokol, kterým se zdůvodňuje, proč některé výše uvedené zkoušky nejsou v dokumentaci uvedeny, a ve kterém je uveden popis metod, použité zařízení a materiály, podrobnosti o druhu, plemeni nebo linii zvířat, informace o původu zvířat, počtech zvířat a podmínkách, za jakých jsou zvířata ustájena a krmena,
      2. d) veškeré získané výsledky a to příznivé či nepříznivé; prvotní údaje musí být dostatečně podrobně popsány tak, aby umožnily kritické hodnocení nezávislé na interpretaci autora,
      3. e) výsledky mohou doprovázet schémata,
      4. f) statistickou analýzu získaných výsledků, pokud je součástí zkoušení a variabilitu získaných dat,
      5. g) objektivní diskusi o získaných výsledcích, kterou následují návrhy na maximální limity reziduí pro jednotlivé farmakologicky aktivní látky obsažené v přípravku, s uvedením indikátorového rezidua a příslušných cílových tkání a návrhy, které se týkají ochranných lhůt, které zajistí, že v potravinách získaných od zvířat, kterým byl přípravek podán, nejsou rezidua, která by mohla představovat riziko pro spotřebitele těchto potravin,
      6. h) závěrečnou expertní zprávu, která představuje podrobnou kritickou analýzu výše uvedených informací v souladu s aktuálním stavem vědeckého poznání v době, kdy je žádost o registraci přípravku předkládána, včetně podrobného shrnutí výsledků zkoušení reziduí a přesných odkazů na odbornou literaturu.

Předklinické a klinické hodnoceníDÍL IV

Požadavky na předklinické hodnoceníKapitola I

Předklinické studie se provádějí za účelem stanovení farmakologické aktivity a snášenlivosti přípravku.

1. A: Farmakologie
   1. A.1 Farmakodynamika
   2. A.2 Farmakokinetika
      1. A.2.1 Absorpce, distribuce, biotransformace, vylučování, včetně biologické dostupnosti/bioekvivalence

1. B: Snášenlivost u cílových druhů zvířat
2. C: Rezistence

Požadavky na klinické hodnoceníKapitola II

Obecné zásady

Cílem klinického hodnocení je průkaz, respektive doložení účinků veterinárního přípravku po podání doporučené dávky, vymezení indikací a kontraindikací tohoto přípravku dle druhu zvířat, věku, plemene a pohlaví, stanovení návodu k použití, stanovení veškerých vedlejších účinků, které může přípravek působit a průkaz bezpečnosti a snášenlivosti tohoto přípravku za běžných podmínek použití.

Provádění klinického hodnocení

Předkládané klinické údaje musí umožnit vytvoření dostatečně odůvodněného a vědecky platného stanoviska, zda přípravek splňuje kritéria pro udělení registrace. Předkládají se výsledky všech klinických hodnocení, jak příznivé, tak nepříznivé. Předkládají se výsledky studií, prováděných v souladu s ustanoveními týkajícími se správné klinické praxe uvedenými ve zvláštním předpisu³). V případě předložení výsledků studie provedené před uplatněním požadavků správné klinické praxe se ve zprávě experta zdůvodní, proč studie neodpovídá těmto požadavkům a uvede se v jakém ohledu. Výsledky klinických hodnocení se předkládají ve formě souhrnných zpráv podle zvláštního předpisu.³)

Údaje a dokumentyKapitola III

Studie se v rámci předklinického a klinického hodnocení předkládají ve formě souhrnných zpráv, které obsahují zejména:

1. 1. Záznamy o předklinickém hodnocení

   Pokud je to možné, musí být předloženy výsledky

   1. a) zkoušek, pomocí nichž se prokazují farmakologické účinky,
   2. b) zkoušek, pomocí nichž se prokazují farmakologické mechanismy, které vedou k léčebným účinkům,
   3. c) zkoušek, pomocí nichž se prokazují hlavní farmakokinetické procesy.

   Pokud se v průběhu provádění zkoušek vyskytnou neočekávané výsledky, musí o tom být vypracován podrobný záznam.

   Dále se v případě všech předklinických studií předkládají tyto údaje:

   1. a) shrnutí,
   2. b) podrobný experimentální protokol s uvedením popisu metod, použitých přístrojů, zařízení a materiálů, podrobnosti o zvířatech zařazených do studií (věk, hmotnost, pohlaví, počet, plemeno nebo linie, označení zvířat), podávaná dávka přípravku, cesta podání a schéma podávání přípravku,
   3. c) statistická analýza výsledků pokud je součástí zkoušek,
   4. d) objektivní diskuse o získaných výsledcích, jejímž výsledkem je závěr týkající se bezpečnosti a účinnosti přípravku.

   Pokud některé údaje chybějí musí žadatel předložit důvody proč tomu tak je.

1. 2.1 Záznamy o klinických hodnoceních

   Veškeré údaje předkládají jednotliví zkoušející v případě individuálního podávání přípravku na individuálních záznamových arších a v případě hromadného podávání přípravku na hromadných záznamových arších.

   Předkládané údaje musí mít následující formu:

   1. a) jméno, adresa, funkce a kvalifikace pověřeného zkoušejícího,
   2. b) místo a datum provedení zkoušky; jméno a adresa majitele zvířat,
   3. c) podrobnosti o protokolu zkoušky s uvedením popisu použitých metod, včetně metod náhodného výběru a zaslepení, podrobnosti o cestě podán, schématu podávání, dávce, označení zvířat zařazených do zkoušení, podrobnosti o druhu zvířat, jejich plemeni nebo linii, věku, hmotnosti, pohlaví, fyziologickém stavu,
   4. d) způsob chovu, výživy a krmení, včetně složení krmiva a povahy a množství doplňkových látek všech obsažených v krmivu,
   5. e) anamnéza případu (co možná nejpodrobnější), výskyt a průběh veškerých interkurentních onemocnění,
   6. f) diagnóza a způsob jejího stanovení,
   7. g) symptomy a závažnost onemocnění, pokud je to možné dle konvenčních kritérií,
   8. h) přesná identifikace složení přípravku použitého v rámci zkoušení,
   9. i) dávkování přípravku, způsob, cesta a frekvence podání a ochranná opatření přijímaná při podávání přípravku,
   10. j) délka trvání léčby a délka období následného sledování,
   11. k) veškeré podrobnosti, které se týkají přípravků (jiných než těch, které jsou sledovány), které byly při zkoušení podávány před zahájením podávání zkoušeného přípravku nebo které byly podávány současně se zkoušeným přípravkem; v případě současného podávání se uvedou veškeré pozorované interakce,
   12. l) všechny výsledky klinických hodnocení (včetně nepříznivých či negativních výsledků) s úplným uvedením klinických zjištění a objektivních výsledků stanovení aktivity (laboratorní analýzy, fyziologické zkoušky), které jsou nezbytné pro hodnocení používání přípravku; dále musí být specifikovány použité techniky a musí být uveden vysvětlující komentář k rozdílům mezi získanými výsledky; průkaz farmakodynamického účinku u zvířat sám o sobě nedostačuje k předložení tvrzení o terapeutickém účinku,
   13. m) všechny podrobnosti o veškerých nepředpokládaných účincích, bez ohledu na jejich škodlivost či prospěšnost a o všech opatřeních, která byla přijata na základě výskytu těchto účinků; pokud je to možné provede se v tomto případě vyšetření příčinného vztahu,
   14. n) vliv na užitkovost zvířat (například snášku vajec, produkci mléka, hmotnostní přírůstky, reprodukční funkce),
   15. o) vliv na kvalitu potravin, které pocházejí ze zvířat, kterým byl přípravek podáván; tento údaj se předkládá zejména v případě, že přípravek má být používán jako stimulátor užitkovosti,
   16. p) závěr; v případě individuálního podávání závěr týkající se individuálních případů, v případě hromadného podávání závěr týkající se každého případu hromadného podávání přípravku.

   Pokud nejsou některé údaje uvedené v písmenech a) až p) uvedeny, musí žadatel předložit řádné zdůvodnění.

   Žadatel zajistí, že původní údaje a dokumenty, na jejichž základě předložil veterinárnímu ústavu registrační dokumentaci budou uchovány a na požádání předloženy veterinárnímu ústavu po dobu nejméně 5 let poté, kdy již příslušný přípravek není zaregistrován.

1. 2.2 Shrnutí a závěry klinických hodnocení

   V případě každého klinického hodnocení musí být klinická hodnocení shrnuta do stručného přehledu provedených zkoušek a výsledků, které byly v rámci těchto hodnocení získány a uvádí se zejména:

   1. a) počet zvířat v kontrolních skupinách, počet zvířat, kterým byl podáván přípravek bez ohledu na to, zda se jednalo o individuální podání či hromadné podání s uvedením druhu, plemene nebo linie, věku a pohlaví zvířat,
   2. b) počet zvířat vyřazených předčasně z průběhu zkoušení a důvody, proč byla zvířata vyřazena,
   3. c) v případě zvířat zařazených do kontrolních skupin údaj o tom, zda:
      1. - jim nebyl podáván žádný přípravek,
      2. - jim bylo podáváno placebo,
      3. - jim byl podáván jiný registrovaný veterinární přípravek, u něhož je známa účinnost,
      4. - jim byla podávána zkoušená léčivá látka obsažená v přípravku o jiném složení popřípadě zda byla podávána jinou cestou podání,
   1. d) frekvence pozorovaných vedlejších účinků,
   2. e) sledování vlivu na užitkovost (například vliv na snášku, produkci mléka, reprodukční parametry, kvalitu potravin),
   3. f) podrobnosti o zvířatech zařazených do klinického hodnocení, u nichž existuje větší riziko v důsledku jejich věku, způsobu jejich chovu popřípadě způsobu výživy a krmení nebo s ohledem na způsob jejich využívání, a dále podrobnosti o zvířatech, jejichž fyziologický nebo patologický stav vyžaduje zvláštní ohled,
   4. g) statistické hodnocení výsledků, pokud je součástí hodnocení,
   5. h) závěrečná expertní zpráva.